Reklama

.

.

pátek 7. září 2018

Nastal čas pro levicový populismus

Petar Volgin
7. 9. 2018   blog autora
"Kdysi silné socialistické a sociálně-demokratické strany, které vládly svým zemím po desetiletí, dnes mají problém dostat se do parlamentu", píše bulharský publicista Petar Volgin ve svém pamfletu věnovanému současné levici. "Úkolem levicového populismu je vrátit důvěru této většiny, kterou klasická levice prošustrovala."

Ne, populismus vůbec není špatná věc. Takový je jenom pro lidi jejichž vědomí vymyla multi-kulturní klišé. Latinské slovo populus znamená národ. Logicky nemůže být politika, která chce zlepšit život národa, tedy populistická politika, sama o sobě zlá. 

Zásadním problémem je, že multi-kulturalisté a neoliberálové národ nenávidí. Sami sebe chápou jako elitu a štítí se všeho, co "není elita". V určitém smyslu elitou jsou. Ale ani ne tak proto, že by byli inteligentnější, talentovanější nebo měli více vědomostí a schopností než ostatní. Jejich náskokem je exkluzivní přístup do mediálního prostoru, který z valné části také dlí v struktuře neoliberální matrice. 

Dochází tak k zajímavému paradoxu, agresivní menšina lidem na celém světě diktuje, co si mají myslet a jak mají žít. Dlouho tento model fungoval hladce. Vypadalo to, že model liberálního diktátu nemá alternativu. Dnes se ale situace radikálně změnila. Existuje opozice. Populistická.

Samozřejmě populismus nemá jednotnou formu. V poslední době jsou nejvíce vidět pravicová populistická hnutí. Jsou kriticky naladěna vůči stávajícímu statu quo, ale jejich zásadní slabinou je, že valnou část své energie koncentrují vůči cizincům a migrantům. To přináší krátkodobý profit v podobě vysokých volebních výsledků, někde dokonce podílu na moci, ale celkově je to bezperspektivní. 

Ať už migranti způsobují jakékoli problémy, oni nevytvářejí jejich samotnou příčinu, nenesou vinu za těžkosti obyčejných lidí. Není na místě soustředit svůj hněv vůči lidem s jinou vírou nebo barvou pleti. Nenávist je třeba distribuovat mezi místní elity - politické, ekonomické, mediální. 

Opravdový střet není mezi starousedlíky a cizinci. Opravdový střet je mezi privilegovanými ze všech zemí a těmi, co doplácejí na status quo ve šech zemích. Tím by se měli v principu řídit všichni ti, kdo vytvářejí nové strany a hnutí. 

Levicový populismus by se měl vydat přesně touto cestou. Jenomže tradiční levice je plně liberalizovaná a v důsledku toho marginalizovaná. Kdysi silné socialistické a sociálně-demokratické strany, které vládly svým zemím po desetiletí, dnes mají problém dostat se do parlamentu. Důvod je prostý - nechali stranou pracující lidi a objali sexuální a různé jiné menšiny. Tradiční levice stala částí liberálního mainstreamu a přišla tak o většinu.

Úkolem levicového populismu je vrátit důvěru této většiny, kterou klasická levice prošustrovala. Jak to udělat? Věnovat se skutečným, ne vymyšleným problémům lidí. Tady je příklad jednoho vymyšleného a dnes zcela neaktuálního problému. Před 70-80 lety byli homosexuálové diskriminování, dokonce legislativně. Proto byl tehdy boj za jejich práva přirozeným a dokonce nezbytným. Tato diskriminace však dávno skončila. Přesně naopak. V mnoha sférách moderní společnosti dnes platí princip - "homosexuál - to zní hrdě". Proto, když se někdo onálepkuje jako bojovník za práva LGBT komunity, zůstává mimo prostor i čas. 

Opravdové problémy obyčejných lidí vypadají zcela jinak, než nám předkládají neoliberální elity. Souvisí se zaměstnaností, důstojným platovým ohodnocením, přístupu ke kvalitní lékařské péči a kvalitnímu vzdělání, bezpečností. Globální nerovnost, luxus, který je privilegiem menšiny, bída stahující stále více lidí, ničení přírody ve jmény tržního hospodářství, jsou také zásadními otázkami dneška. 

Ale pro představitele horní střední třídy, která je kolébkou různých liberálů, pravých i levých, to ale nezní dost "elitářsky". Mluvit před liberály o zvyšování platů není ani "cool" ani "trendy". Pro opravdového levičáka je toto ale jedno z hlavních témat. Někdo to může nazývat populismem. Ať. Přesně tento populismus potřebujeme.


Přeložil: Michail Stavrev

Petar Volgin (*1969) je spisovatel a novinář, vedoucí publicistického pořadu 12+3 na prvním programu Bulharského národního rozhlasu (BNR) - Horizont. Volgin je častým terčem kritiky masových médií, politiků i veřejných intelektuálů, přesto odmítá odejít ze státního rozhlasu do soukromého sektoru.

23 komentářů :

  1. V posledních destiletích se korporátnímu fašismu podařilo vytvořit mohutně rozkošatělý systém všeho kvazi – kvazismus:

    Kvazineziskový; kvazinevládní; kvazinezávislý; kvazi-apolitický; kvaziodborný; kvazisociální; kvazieurohodnotový; kvazinárodní; kvazilevicový; kvazipravicový; kvazidemokratický; a nakonec, jako vrcholový závěrný kámen této mohutné konstrukce kvazismu, její klenák: kvazi pluralita politiky a médií, jejich kvazinezávislost.

    Kvazismus – to je ten aktuální moderní všepohlcující korporátní soft-fašismus, přesněji samozřejmě kvazisoft, protože pod softnátěrem, pod softpokličkou je to fašismus, když se to hodí, zcela brutální a ničeho se neštítící.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příklad by nebyl?

      Vymazat
    2. Autor článku (jak jsem ho pochopil) vyzývá k návratu populismu jako návratu k lidskosti, ke skutečné demokracii. K populismu jako alternativě dominantnímu liberálnímu uspořádání, které dává všechny zbytky moci velkému kapitálu.

      Dnešní "demokracie", přesněji kvazidemokracie, je lidu zcela vzdálená, odlidštěná. Lid není reprezentován, "demokracie" je vyprázdněnou procedurou. Populismus je z politického rozhodování cíleně vytlačován, a protože je nutným doplňkem skutečné demokracie, její nezbytnou součástí, tak to skutečnou demokracii likviduje.

      Vymazat
    3. Ad 7:31
      příklady jsou dnes všude, kam se podíváte.

      Vymazat
    4. Přece jen opusťme proklamace a přejděme k příkladům. Chtělo by to konkrétno, příklad... Nebyl by?

      Vymazat
    5. 1. to co jsem napsal nejsou proklamace, spíš výčet obecných kategorií; vždyť přece právě proto ze mě loudíte příklad;
      2. chtěl byste příklad (jeden), ale to by bylo málo, takže lepší přece jen bude i nadále zůstat obecný, jenže zaměřím Vaši pozornost konkrétněji například na "kvazinezávislost" (v politice, v žurnalistice, ve vědě i výzkumu atd.) nebo "kvazipluralitu" politiky a médií;
      to by Vás mohlo ponouknout ke konkrétnímu pochopení;
      3. a teď už jen chaotický výčet různých citací, přestože i to bude převážně obecné:

      Umberto Eco, Travels in Hyperreality: „Takový je důvod pouti do hyperreality, k hledání případů, kdy si americká představivost žádá něco skutečného, a aby to dostala, musí si vytvořit něco absolutně falešného: kde se stírají hranice mezi hrou a iluzí…“

      Více zdrojů: "Jsme svědky spektáklu politiky nebo politiky spektáklu? Nelze je rozlišit."

      Svět mýtů: • tváří se jako nezpochybnitelné (podložené); • opírají se o ideologie; • jsou to „povídačky“ vyvolané účelově; • jsou pseudojasné; • pracují často v podvědomí;

      Mýtus „přesnosti“ v medicíně - lékaři vezmou automaticky za svůj, ztotožní s ním své vlastní myšlen, požadavek na hromady "přesné dokumentace" a "vyplněných formulářů" bez patrného významu a bez následného účelného vyhodnocení.

      Nebo mýtus doloženého vzdělání jako dokladu o inteligenci a určité životní moudrosti.

      Jean Baudrillard: ”Kolosální proces simulace dobře známe...Každá informace je zachvácena takovýmto fantomatickým obsahem, homeopatickou transplantací, přeludným snem, vybuzeným komunikací.” (…) ”Svádění/simulační figura: komunikace stejně jako sociální cítění fungují ve stejném uzavřeném okruhu, jako znaky zdvojující neobjevitelnou realitu. A společenská smlouva se stala paktem simulace, stvrzeným médii a informacemi. Ostatně, nikdo nebyl oklamán: informace a tisk se vžily jako služba, jako informační servis, jako atmosféra, jako hologram společenského dění. A jeden druh obrácené simulace rezonuje v lidských masách v odpověď na předstírání smyslu: na iluzivní klam je odpovídáno enigmatickou vírou, na odrazování je odpovídáno vzpourou.”

      Nathan Poeův zákon říká, že bez znalosti záměru a pozadí online komentátora je velmi těžké rozlišit, zda vyjadřuje extrémní názor nebo extremní satiru (poprvé uveden v internetové diskusi o kreacionismu).

      Příklad, spíš decentní: "Takový oběd máte povolený úřadem pro správné stravování?" Je to parodie, není to už skutečnost?)

      Sociální kontrola všeho: • program školních obědů z dílny Michelle Obama má za výsledek děti, které napříč celou Amerikou živí odpadkové koše plnými tácy jídla, kterého se ani nedotkli; • zákony proti kouření likvidují tradiční sociální sítě; • nadměrná byrokratická zátěž likviduje žibnosti a v návaznosti na to celé venkovské oblasti;

      A nakonec ještě pojem simulakrum, který je dnes docela módní, takže viz internet.

      Vymazat
    6. Sledoval jsem kousek pořadu s Moravcem o "totalitě" a uvědomil jsem si, že Coudenhove-Kalergi má jednu pravdu, kvůli který ho zapřeli jeho následovníci a žáci! Myslím to o pomíjivosti tzv. demokracie, která zůstává pouhou iluzí! Jinak to byl lump až běda. Svoboda je relativní a sama o sobě nemá smysl, vždy je třeba se ptát ve vztahu ku komu? Svobodní jsou jen ti, jejichž vůle se naplňuje proti vůli kohokoliv - tedy jde o nemnohé vládce, vyvolené a povolané k moci! Neb platí jak psal Fridrich Nietzche, že "Nadčlověk je smyslem Země ... a právo nutně znovu povstane z násilí a moci. Protože jen malý počet lidí je natolik vynikajících, aby mohl vládnout, zatímco sloužit musí vždy nesčetné zástupy." A tam je ten hřebíček na hlavičku: marxismus a socialismus vůbec je idejí plebsu, řídí se morálkou podlidí! Coudenhovnism zase chce udělat "führernation" ze Židů, tedy nepřátel naší civilizace a jejích parazitů! Pouze monarchismus a jemu blízký fašismus jsou schopné postavit do čela národů skutečné génie moci a vložit zodpovědnost na bedra těch nejlepších z jeho synů a dcer! V pořadu Moravec a jiný havlidní hovada široce rozebíraly proč byl bolševismus na hovno ... a dospívali k absurdnostem typu: byla nesvoboda (aniž by definovali svobodu!), byla nuda (pro poddané se pořádaly otřepané "chléb a hry"), byla de facto bída atd. atd. Ovšem nezmínili to podstatné, čeho se báli! Tedy bolševismus staví na moci podlidí! Degénů, jež stojí ke géniům v trvalé opozici! Vede k rasové i mravní degeneraci a úpadku! Tam dostávají k lizu ubohé trosky na způsob místních užgryndaných čechomužiků! Proto je ten režim v prdeli dřív než začal! A proto po něm taky ubohé místní trosky vzdychají! Je to režim moci podlidí, ze kterého ti schopní dříve či později uprchnou a on se poté zhroutí sám jako domeček z karet ....

      Vymazat
  2. Je to přesně tak, jak říká autor a ČR není vyjímkou. Jestli na místní politické scéně něco opravdu citelně chybí, pak jsou to aspoň dvě autentické levicové strany. Strany různých lobistů, miliardářů a odkláněčů k ničemu dobrému nejsou. A obchodníků s levicí už bylo taky dost a vem je čert.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den.
    K lepšímu pochopení termínu "Overtonovo okno" - od "nemyslitelného" k uzákoněnému právě přispívá nejlépe homosexualita. Já jsem ještě zažila, kdy homosexualita byla trestná, nyní, jak píše autor v článku - legislativně vyřízeno.
    Joseph P. Overton (4.1.1960-30.6.2003), americký právník, filozof. Zahynul při letecké havárii ve věku 43 let.
    "Overtonovo okno - od nemyslitelného k uzákoněnému.
    Nemyslitelné
    Radikální
    Přijatelné
    Rozumný
    Populární
    Součást politiky"
    zdroj: Wiki

    OdpovědětVymazat
  4. Homosexuál to zní hrdě může říkat jen totální zvrhlík.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Občas se tu nějaký homosexuál vyjádří, že je sice sexuálně orientován tak, jak je, ale na Prague Pride by jej jít nikdy nenapadlo. Neházejme nesmyslně přes palubu lidi,kteří jsou součástí naší civilizace. Odepisujeme Oscara Wilda nebo Alana Turinga (za II. války rozšifroval německou šifru Enigma a otevřel britské straně přístup k sérii německých zpráv, dohnán k sebevraždě v 50. létech). Každý z nás s nějakým homosexuálem chodil do školy, i když o tom nutně nemusí vědět.

      Vymazat
    2. Ad 10:01 i 14:57
      kdybych nějakou shodou okolností byl vyhraněným homosexuálem, určitě bych se za to nechtěl stydět a myslím že bych u nás ani neměl důvod.

      Zároveň ale jakékoliv pobuřující obscénnosti do veřejného prostoru nepatří bez ohledu na orientaci onoho úchyla, protože i obscénní heterosexuál je úchyl a patří pokutovat nebo někdy i zavírat.

      A protože se domnívám, že více, než valná většina jiných, máme štěstí žít v zemi, kde už po mnohá desetiletí většina lidí je velmi tolerantní k cizímu soukromí, takže opravdu netuším co dává morální právo provádět obscénnosti gay parade, protože nevidím vůbec nic, co na by měli mít ti demonstranti tak neoddiskutovatelný nárok, že za smí bojovat podobnými naprosto zvrhlými prostředky.

      Vymazat
  5. 10,01
    Napsal pedofil.

    OdpovědětVymazat
  6. Žádná levicová strana v ČR není tak se musíme spokojit s pravicovou SPD.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak v Brně počítali s výhrou drahoše sestavení vlády z demožumpy a tohle by se dělo:

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Radnice-pripravovala-mesto-na-prichod-a-ubytovani-muslimskych-imigrantu-a-chtela-potlacovat-kritiku-imigrace-Kandidat-na-primatora-prinasi-sokujici-info-550367

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hollan a podobný kriminálníci mají sedět v kriminále a ne se pohybovat mezi slušnými lidmi.
      Tyhle extrémisty je třeba za každou cenu izolovat od zdravé společnosti!
      Je třeba na ně neustále vytvářet tlak. Trestní oznámení, protesty, mediální publicita.
      Holanové jsou pro naší společnost nebezpečnější než teroristi. Je to v podstatě řídící vrstva teroristů!

      Vymazat
  8. „Vypadalo to, že model liberálního diktátu nemá alternativu. Dnes se ale situace radikálně změnila. Existuje opozice. Populistická.“

    Liberalismus „neměl alternativu proto, že liberálové vlastnili všechna média. Nyní, v době internetu, je možno získat i jiné informace, než jenom od liberálů. Autor by řekl, že i od populistů. Populismus se v současnosti používá jako nálepka, jako urážka. Málokdo, vyjma několika bystrých žertéřů, se nazve populistou.
    Ti, kteří dostávají nálepku populisté, jsou odpůrci liberalistické globalizace. Nevidí zájem společnosti jenom v zájmu jejich liberálních vlastníků všeho. Vidí zájem společnosti, ve vrácení důstojnosti občanům.
    Důstojné platové ohodnocení, kvalitní lékařská péče, kvalitní vzdělání a bezpečnost, to všechno občané opravdu potřebují, jak uvádí autor. K tomu je možno získávat prostředky zdaněním stamiliardových zisků nadnárodních koncernů.
    Občané potřebují ale i další opatření, chodu společnosti. Potřebují, aby se do vedení země, dostávali jedinci dle svých schopností. Nepotřebují vytváření nějaké uzavřené politické kasty, která je od nich dále odtrhávána, nezdůvodnitelným platovým nadhodnocením. Správa země, by měla být záležitostí všech občanů, ne pouze nějakých vyvolených. Také k tomu by mělo směřovat ono požadované kvalitní vzdělání. P.K.

    OdpovědětVymazat
  9. Multikulturalismus je sociální apokalypsa!

    OdpovědětVymazat
  10. Prosím vás, coí kdy kde měli soc. dem společného se socialismem, se sociální, právní a občanskou spravedlností? Ať to studují na mapě od západu na východ a od severu na jih, nikde nikdy nic takového nebylo. Soc. dem byla vždy partají bafuňářů, kteří, kdyby měli šanci posluhovat u národních demokratů, agrárníků... tak hbitě přeskočí. Copak nevidíte, jak rychle i v našem parlamentě dovedou "politici myšlenkově zrát" a táhnout tam, kde to více nese. Mirda Kalous není zdaleka jediný, vždyť se na tom + trafikách udělala bratru za 170 miliard i sekera vyvlastněním národního majetku ve prospěch Vatikánu a církve nesvaté.
    Nezdá se vám, milí spoluobčané trochu kuriózní, když největším socanem u nás je oligarcha Babiš, který přece jen vidí dál, než na špičku nosu - asi proto, že také si asi neudělal zlaté tele z peněz a dokonce si troufl svůj majetek svěřit cizím lidem. Zkusil to např. Kožený, nebo Bakala? Jo, jo, levice, to je jen prázdné slovo, i soudruhům došel dech a socík, jak cosi dnes nemožného z programu vzdali. Lid zůstal opuštěn, šlechtici kapitálu tančí mezi kaviárem a šampaňským a věnčí své vítězství bobkovým listem.
    Moc zajímavým je pan Soukup, také prý oligarcha, jak šije na Barrandově do všech těch zlodějů a zločinců, kteří nám vládli a vládnou, ale zatím je to zřejmě pro ty, co rozkradli totálně naší republiku a navíc ji zadlužili několika biliony Kč, docela k smíchu. Jo lidi, to je pro kapitál jen námezdní síla a pak už jen otravný hmyz. A lidem se to zřejmě líbí, jen když dostanou tu trošku svého korupného.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebyl bych tak přísný. Byla to sociální demokracie, kde se zrodilo levicové podhoubí z něhož vzešli komunisté. Ale původně to bylo levicové křídlo sociální demokracie.
      Ovšem dnes už je vše úplně jinak a o levicovosti lze pochybovat i u některých komunistů.

      Vymazat
    2. 20:05 Nebyla to "sociální demokracie", ale ještě staří "socialisté" za c.a k. Se svými rudými karafiáty. To byl předvoj levice. "Socdem" se hned po vzniku ČSR stala služkou kapitálu, tak nějak "stranou mírného pokroku v mezích zákona". Kapitalismu.

      Vymazat
  11. Není populismus, jako populismus. "Volte tradici, odpovědnost, prosperitu, a nemusíte se zabývat peripetiemi politiky. My, zásadoví demokraté ctící jediný přípustný systém-liberální kapitalismus, vám zajistíme skvělou budoucnost! Pro tu bude ale třeba, abyste si zatím utáhli opasky. Nemusíte přitom myslet, nebo nedejbože o nás pochybovat, či dokonce kontrolovat. To je zbytečná námaha, to přenechte našim 'hlídacím psům demokracie' novinářům hlavního proudu, tiskovým mluvčím našich sekretariátů. Nedůvěru v Nás bychom mohli považovat za útok na demokracii, a jistě si nepřejete se zařadit mezi populistickou, komunistickou lůzu, která nás kritizuje. Užívejte nejlepšího světa jaký může být, a pokud se vám nedaří, jste lůzři kteří by měli mlčet, a snažit se víc". Hlavě nemyslet! To bolí, a Kristus při tom pláče.

    OdpovědětVymazat
  12. Lidi. Je to marné. Kapitalismus je kurva, ale taková pohledná, navoněna, zmalovaná, která ale nedá každému.
    I mnohý levák by si rád šoustnul, ale má smůlu. A tak se stane buď revolucionářem nebo lumpenproletářem.
    A lumpenproletář je v "demokracii voleb" důležitý produkt.
    Sere většinou na tu demokracii, nemá zapotřebí volit a při větším počtu zajišťuje vítězství buržoustům. K tomu ještě "ředidlo" ve formě padesáti stran či hnutí, a je vymalováno.

    OdpovědětVymazat