Reklama

.

.

pátek 7. září 2018

Vzdělání je společenským statkem

Vladimíra Vítová
7. 9. 2018
Vzdělání je dominantně SPOLEČENSKÝM STATKEM. Jako takové má být v rozhodující míře financováno z veřejných prostředků. Měřítkem efektivity jejich vynakládání pak musí být hlavně uplatnitelnost. Smyslem vzdělávání nejsou certifikáty, ale praktická využitelnost. Vzhledem ke své podstatě nemůže být vzdělání chápáno jako klasické ZBOŽÍ. Tržní přístup zde vede k vytváření dědičné chudoby, neúměrnému růstu sociálních nákladů (včetně bezpečnostních rizik), stagnaci národního hospodářství a rozpadu společenské soudržnosti jako celku.


Vzdělávání není jen základním nástrojem individuální, ale i celospolečenské prosperity. Je také rozhodujícím prostředkem sebereprodukce společnosti. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje její soudržnost, formuje její hodnoty (morálku) a zajišťuje její budoucí přežití.

Z toho logicky vyplývá, že vzdělávání není zdaleka jen nahodilou individuální cestou osobního růstu, ale v zásadním smyslu systémem, který kombinuje osobní a celospolečenské zájmy. Proto také (i v době rozmachu informačních technologií) jeho páteří stále zůstává klasická institucionální forma - školství. Jeho posláním je (zejména v oblasti základního a všeobecného vzdělání) působit na jedince tak, aby byl schopen UČIT SE.

Tímto nepominutelným obecným základem vzdělání je také dána zjevná nezastupitelnost lidského faktoru (učitele) ve školství. Cesta Tarzana či Mauglího je pedagogicky nesmyslná - člověka mohou vychovat zase jen lidé (v prvé řadě samozřejmě rodiče). To také vymezuje i místo informačních technologií v procesu vzdělávání se - úspěšně fungují až jako návazný zdroj informací.

Vladimíra Vítová je předsedkyně Aliance národních sil

6 komentářů :

  1. Napsala jste to nádherně a na základě zkušeností s školstvím které tu bylo ale už není a nikdo to již tak nedá dohromady. Protože veškeré potřeby celé společnosti by měly být placeny ze zisku který vzniká prací a je v zájmu celé společnosti aby se vyvíjela k společnému prospěchu. Já jsem již před hrobem ale takový marazmus co je teď lidstvo již dlouho nepamatuje a nevím jestli ho vůbec přežije. Hnidopiši do mě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nic proti Vám, jenže kapitalismus ve své současné fázi dělá z lidí navzájem konkurenty a vylučuje tudíž jakoukoliv kooperaci a celospolečenský zájem tím spíš.

      Vymazat
    2. 19:21 Máte pravdu ale v kapitalismu neuskutečnitelné. Oni by radši měli hlupáky co budou dělat za min mzdy. A nebudou si stěžovat na politiku. Proto inkluze a migranti.

      Vymazat
  2. Tato pani dr. (Vladimira Vitova), je pro me pritazliva
    zjevem , duchem a politickym smyslenim !

    Po studiu toho mala co o ni vim, jsem prisel k zaveru, ze je inspirativni a proto, jak se dostanu do Prahy, tak s ni naplanuji politicky prevrat ve prospech ANS !
    Protesty proti memu planu prijima lamparna na smichovskem nadrazi.
    Pani dr., vim jak na to, nespecha to, chce to cas !

    ------------------------------------------------------------

    Znal jsem se (2002) s W.L. Pierce, ktery zalozil Allianci v Americe. On mel take nekolik akademickych titulu jako vy.
    ( Fyzika a Matematika. )
    Jeho strana dodnes existuje, ale je rozdelena na 2 frakce.)

    OdpovědětVymazat
  3. Vzdělání je národním statkem - to lze přijmout. Ale za národní statky, vyvezené do zahraničí cizina platí, zatím co za vývoz (úprk) tohoto národního statku nám cizina nezaplatí ani grošík. Tedy je to čistá ztráta plátců tohoto národního statku. A že si tu ztrátu hojíme na migrantech třeba z Ukrajiny či arabského světa? To je tedy neslušné od nás, a navíc kompenzujeme kvalitu kvantitou. Také to není moudré.

    OdpovědětVymazat
  4. „- školství. Jeho posláním je (zejména v oblasti základního a všeobecného vzdělání) působit na jedince tak, aby byl schopen UČIT SE.“

    To je málo, to je sejmutí odpovědnosti ze školství. Školství musí žáky nejen naučit se učit, nýbrž je také musí něco konkrétního naučit. Něco musí mít v hlavě, ne že tam nic být nemusí, protože, když něco budou potřebovat, tak si to prý najdou na internetu.
    Dřívější biflování, např. násobilky, nebo vyňatých slov a dalších základních znalostí, dávalo studentům jistotu a sebevědomí, pro jejich další vzdělávání. Samozřejmě, že pouze těm, kteří na to měli a to je v pořádku. Není v pořádku si např. vytyčit, že všichni musí mít maturitu. P.K.

    OdpovědětVymazat