Reklama

.

.

sobota 15. září 2018

Změna je život aneb Ten den co pršelo

Aleš Macháček
15. 9. 2018    E-republika
Zastavit vodu, která zbůhdarma odtéká z krajiny není vůbec jednoduché. Ale je to naprostá nutnost. Můj odhad proudu kolem mého zápraží byl 200 l za minutu a za 30 minut deště je to 6 kubíků vody, které utekly do Slabeckého potoka a posléze do Berounky, na níž není přehrada.





Když letos zapršelo, byl jsem připravený. Ze střech jsem měl svody do nádrží o objemu kolem sedmi kubíků. Dlouho před tím nade mnou ostatní kroutili hlavou a významně si ťukali na čelo. Ale předpověď z www.yr.no byla děsivá, tak jsem ještě naplnil pár pytlů s pískem, dal je na zápraží a připravil si plavky. Nakonec to nebylo tak zlé, sudy byly plné. A ta voda, co utekla, tak utekla.



Před lety jsem vodu nechytal, neměl jsem ani okapy, protože jsem chtěl, aby voda zasakovala, hlavně u vysokých klenů. Předloni jsem změnil názor, když jsem chtěl na zahradě zachránit pár keříků před uschnutím a musel jsem použít vodu z kohoutku. Samozřejmě že to není řešení, brát vodu z podzemí, čistit ji a v našem případě odradonizovat a pak s ní zavlažovat, nehledě na to, že borůvky to nemají rády. Já vím, nemám mít borůvky, které potřebují kyselou půdu a hodně vody. Ale když vnučka je má tak ráda!

Když jsem se do toho pustil a zjistil, že nádrž na zachycení vody přijde bratru na 3 Kč na litr, byl jsem v rozpacích. Jako investiční záměr to byl a pořád je projekt naprosto šílený. Jako ostatně každý pokus vypěstovat si něco pro sebe, Tím se dostanete do soukolí trhu fungujícího pro podobné šílence, který vás přijde dost draho. Jeden příklad pro všechny. Balíček starých brambor s klíčky je desetkrát dražší než nové brambory. Jak jednodušší je tržní mechanismus! Pak je nejdůležitější mít peníze, a pak si ty borůvky koupit. Ale když jednou začnu, nějak mi cvakne v hlavě a jedu. A až vychytám nějaké drobnosti, podám vám, milí čtenáři, o svém systému podrobnou zprávu.



Teď chci jen říct, že to není jednoduché. Tedy zastavit tu vodu, co utekla. Můj odhad proudu kolem mého zápraží byl 200 l za minutu a za 30 minut deště je to 6 kubíků vody, které utekly do Slabeckého potoka a posléze do Berounky, na níž není přehrada.



Ten kousek staré úvozové cesty u mého obydlí je jako hrdlo povodí, odhadem méně než dva hektary. Kdyby obyvatelé 4 domů v tomto malém povodí utratili každý 20 000 Kč na sudy či jiné nádrže, měli starý ořech a pár vysokokmenů ovocných stromů, aby kryly půdu před sluncem a kořeny zaváděli vodu do potřebné hloubky! Pak by se úvozová cesta neprohlubovala a bývalé roje světlušek by pár dní v červnu prováděly pořád svoje reje. Ale takové peníze jen tak někdo nevyhodí.

Při letmém pohledu do volebních programů si kromě velmi povrchních frází většiny partají pamatuji program SPD, který byl podivuhodně konkrétní v oblasti zemědělství. SPD, pakliže se nepletu, nemá ráda suché poldry. Já, pod vlivem Ivana Dejmala z doby před a během jeho ministrování (od slova ministr, ne ministrant) vznik suchých poldrů vítám. Ivan strávil léta v Husákově kriminálu hledáním odpovědi na otázky z profese a naše republika měla štěstí, že mu umožnila převést jeho cit pro přírodu do zákonů. Musíme vytvořit nové formulace zákonů a přinutit politiky je realizovat. Finanční podporou pro zachycování deště při nové bytové výstavbě, vynucením zachycování deště na parkovištích nákupních center, průmyslových plochách a dopravních tepnách, přípravou na rozvod užitkové vody. A také těmi suchými poldry. Ještě jednou bychom se měli postavit za politickou partaj, která má podobné požadavky v programu a zkusit je prosadit do zákonů. Takové zákony nám současná EU jen tak jednoduše nepřikáže.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

14 komentářů :

  1. Nejsou to asi ani jediná opatření, která by politická reprezentace měla přijmout a poté i realizovat, ale i tak to zní rozumně.
    I přes ohromný pokles srážek jich stále padá poměrně dost, jen časově a místně nerovnoměrně. A jediné, co se s tím dá dělat (podle mého názoru), je:
    (a) jejich jímání a zadržování, vč. cíleného zvýšení retenční kapacity půd a krajiny,
    (b) jejich (dálková) pomocná redistribuce po území jednotlivých povodí a
    (c) racionální hospodaření s (drahocennou) vodou, vč. vod komunálních.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Štefan Vaľo:
      https://www.youtube.com/user/MsEvula
      je clovek, ktery uz par let studuje, jak vratit krajine jeji schopnost udrzet vodu. Libila se mi jeho "Odpoved politikum", kterou natocil jako svou odpoved na ptydepe zavery z Parizske konference.
      Pokud se clovek podiva na jeho mereni tak pochopi, ze ani nakupem sudu, ani stavbou prehrad se neda dohnat ubytek schopnosti zadrzet vodu, zhutnenim pudy.

      Vymazat
  2. Moje zkušenost s jednou obcí a jednání jejich zastupitelů. Dešťová voda je prevít, když vám teče se střechy do okapů a pak šup ven na ulici. Máte u domu ve vzdálenosti půl metru dešŤovou kanalizaci a ač rodák z obci nejste v přízni? Pak nastoupí hrubá síla a roura od svodu se strhne. Jasně, že ne sama od sebe to jen někteří /poslanci - dnes zastupitelé/ vám ji urvou. To ono samo, to vítr a vichřice. Voda na ulici? Šílené, předsi musí rovnou do kanálu! Další soused se radši preventivně napojí rovnou housenicí do kanalizační sítě. Nikdo nic nevidí, nikdo nic neřeší. Voda je prevít a musí mizet. Voda je prevít a fasáda domu je zničena. Že je to na hlavu? Ale není, vždyť na deštovou vodu je předpis, vyhláška nebo zákon. To by se nejdříve musely vyměnit žáby na prameni.

    OdpovědětVymazat
  3. Pane Macháčku. Když ministr Dejmal ještě seděl v kriminále, tak komunisté už dávno stavěli suché poldry a retenční nádrže pro povrchovou vodu z každého sídliště. Tento "zločin" napravili až developeři, kteří při stavbě paneláků naležato považují každý výdaj na infrastrukturu za omezování jejich svobody okrádádat společnost. Podívejte se, kolik postavili satelitů, obchoďáků a skladů a jak se při tom postarali o příslušné školy, školky, dopravu, zdravotní střediska a v neposlední řadě o zadržování vod z vyasfaltovaných a zastřešených ploch.
    Jestli hledáte partaj, které činy dokázala, že jí to není jedno, tak by vám tato nápověda mohla stačit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeden z příkladů obchodní zona Čestlice. Dříve se tam voda vsakovala do polí, dnes dokáže z vyasfaltovaných ploch a střech odtéct a zvednout potok v Hostivaři tak, že se museli evakuovat lidi z hotelu a okolí. Příroda nám nic nedaruje.

      Vymazat
    2. 21:27 Souhlas na 100%

      Vymazat
  4. Jo na zahradě 2 centimetrové hluboké praskliny jestli opět bude takové hnusné léto tak to bude špatný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podívejte se na mapu sucha a uvidíte, že např. Střední Čechy na tom nejsou dobře. Když jsem byla malá holka, říkávali u nás staří sedláci, že u Mělníka je uhlí, ale to se nesmí těžit, protože drží spodní vodu pro celé Střední Čechy. Sedláci vymřeli, u Mělníka jede tepelné elektrárna na plné pecky a spodní voda chybí.

      Vymazat
  5. Ulice a uličky i v poslední vesnici jsou zabetonovány, zaasfaltovány až ke plotu, takže ani kapka vody z ulice neuteče do půdy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, betonová a zámková lobby si mne ruce a z vesnic se stávají neživoucí rozpálené prostory, kde není místo pro kousek zeleně. A navíc, co kdyby si někdo v zimě na namrzlé cestě zlomil nohu? Tak s vodou radši rovnou pod zem.

      Vymazat
  6. Již dlouho tady píši že veškeré zákony vytvořily paraziti k obrazu svému a tak to není jen otázka vody ale v podstatě všech problémů. Kdyby největší génius co se narodil v našem státě řekl v 89: Převezmeme kompletně zákony a legislativu Švýcarska a ne že to nejde. Tak bychom tyhle problémy neměly. KOMU SLOUŽÍŠ TOHO JSI OTROK.

    OdpovědětVymazat
  7. No, znám to u nás 80 roků, jak se nám ale nejen letos vyhýbal déšť, to nebylo ani v tom vzpomínaném r. 1947. Znám první katastrální mapy z r. 1836 a tam se hemží spoustou potůčků a potoků. Po r. 1947 byla obnovena většina rybníků, které byly vypuštěny, když se na venkově rušil trojpolní systém. Hodně jsem letos vzhlížel k obloze, nebyla jen modrá, táhly po ní černé mraky, jeden by si myslel, že jsou plné vody, jen ta voda ne a ne spadnout a když už, tak sotva na orosení trávy. Bouřky a blesky, třásly jsme se strachy před vývraty stromů, ze stržených střech či rozmetaných kůlen - nic - vždy bylo dost místa, kam ten děs uhnul - třeba to bylo dobře, nepoznaly jsme desetiletí ani krupobití. Mám také hromničky po babičce, ale v tomto věku jsou aspoň u nás zbytečné. Snad abych je věnoval na pomoc USA nebo Filipínám. I nyní před třemi dny, mraky se couraly téměř po zemi, muselo se pro tmu svítit, kam asi putovala všechna ta voda v nich. Mám vlastní studnu, vysychá, mám i 3 kubíky v nádržích na vodu ze střechy. Co mi jsou platné, když neprší. To bude přece jen v něčem jiném, než v tom, že nezachytí půda ani my, lidé, všechnu vodu, co u nás spadne. Jaké je vysvětlení?

    OdpovědětVymazat
  8. Mám okolo domu mimo travní plochy, všechny pochůzní plochy vyštěrkované, které nebrání vsakování. Sousede kolem, to je jenom beton a zámkovka.

    OdpovědětVymazat
  9. Hnusní komunisti všude něco stavěli a zaneřádili za 40 let Československo velkým množstvím přehrad, nádrží, hrází, jezů, ale dokonce i protipožárních nádrží a máchadel v každé vesnici. Příští rok tu budeme mít bouřlivé oslavy 30. výročí vítězství tržní ekonomiky, ale nějaká nová přehrada nikde v dohledu. Dokonce i ty protipožární nádrže v naší vesnici nezadržují vodu, ale jenom bahno (nevyváženo od revoluce), hasičská zbrojnice byla zprivatizována (je tam autoopravna) a do vesnice jezdí hasiči s cisternou z desítek km vzdáleného města :-)

    OdpovědětVymazat