Reklama

.

.

pondělí 22. října 2018

Docent Valenčík bilancuje nejnovější dějiny: Zdegenerovaná globální moc si koupila Václava Havla, symbol pokrytectví.Dnes nám hrozí strašné svinstvo


Radim Valenčík
22.10.2018  ParlamentníListy
STO LET REPUBLIKY „Nyní jsme svědky toho, že téměř třicet let po změně minulého režimu se nás někteří snaží vrátit zpět do doby mccarthismu, sestavují seznamy „nepohodlných lidí“, tedy těch, kteří upozorňují na úskalí současného vývoje, tito novodobí inkvizitoři a kádrováci se snaží vyvolat atmosféru perzekucí a nevadily by jim ani politické procesy,“ říká v rozhovoru k výročí sta let od vzniku Československa vysokoškolský pedagog, publicista docent Radim Valenčík s tím, že si nemyslí, že by „v naší zemi toto svinstvo, tito slouhové současné zdegenerované globální moci prošli.“ A co nás čeká? Nepochybně výrazné turbulence. Autorita EU bude podle Valenčíka slábnout tak, jako slábne autorita Junckera v důsledku jeho „ischiasu“.


Uplynulo 100 let od vzniku Československa. Připravena je řada programů, některé probíhají. Jenže kromě oslavných připomínek významu 28. října 1918 a tvrzení, že se máme nejlépe v historii, zaznívají i názory, že vlastně není co slavit, protože Československo už neexistuje a současný stát je stejně rozkradený a rozprodaný. Připomenout lze i apel Karla Schwarzenberga ze Sněmovny, když poslanci zamítli přijetí padesáti sirotků. Hovořil o tom, že jsme tak nehumánní a pokrytečtí, že by měly být oslavy „odřeknuty“. Je co slavit?

Děkuji za uvedené příklady, které nám mají „znechutit“ oslavy a současně s nimi znechutit i přípomenutí naší historické zkušenosti za posledních 100 let. Všimněte si, že v souvislosti s výročím naší novodobé státnosti nejvíce křičí o tom, že „nemáme co slavit, protože vše je rozkradeno“ právě ti, co si nejvíce nakradli a jimi ovládané hlásné trouby. Chucpe. A Šojdrové siroty? Divím se, že se Schwarzenberg vůbec hlásí k provokaci, která skončila naprostým fiaskem. Vyvolat mainstreamově mediální rozruch, vynutit si přijetí u premiéra a nejenže mu nepředložit seznam, ale nemít konkrétní tip ani na jednu sirotu, to už je hodně pod úroveň.

A to nemluvím o tom, že v Sýrii se obnovuje normální život, zatímco v Jemenu jsou „našimi spojenci“ skutečné děti skutečně masakrovány, pokud neumírají na vyvolaný hladomor. Naštěstí normálním lidem toto používání dvojího metru a skutečné pokrytectví dochází. O budoucnosti rozhoduje právě to, jak rychle bude uzrávat a dozrávat veřejné vědomí a sebevědomí. Můžeme být hrdí, že – jak ukazují volby za volbami – tento proces probíhá poměrně dynamicky a jsme v tomto směru na eurounijní špici. Podobně jako tomu bylo, když naše země čelila nástupu nacismu. Z určitých důvodů máme spolu s naši sousedy poněkud lepší vyhlídky na úspěch, než tehdy.

Hospodářské dějiny zdůrazňují vyspělost první republiky a její přední umístění v dobových světových žebříčcích. Na druhou stranu, značnou část její populace sužovala bída, tvrdili komunisté. Za komunistů zase sužovala bída všechny, říká se dnes. Také v současnosti zaznívá, že samoživitelky, důchodci a jiné skupiny žijí v bídě, ale další oponují, že každý si za svůj životní standard může sám. Jak je to tedy s tou bídou za 100 let naší novodobé státnosti?
Krize, která byla součástí celosvětové krize a kterou prošla na přelomu dvacátých a třicátých let naše země, byla těžkou zkouškou, ale dokázali jsme ji ustát. Dnes je ekonomická situace mnohem lepší. Problém je spíše v tom, že tradiční programové strany, resp. současné vedení KSČM a snad ještě hůř ČSSD, selhávají. Pokud jde o zdravotnictví a sociální politiku, stále si ještě i ve srovnání se zeměmi, které jsou v EU déle než my, uchováváme velmi solidní úroveň.

Pokud jde o režim z let 1948 až 1989, tak začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám. Je to výraz toho, že zejména na posledních 20 let vlády KSČ část národa nevzpomíná ve zlém? Že Češi chtěli po Listopadu ,,tlustou čáru” a klid? A že by dnes sice nechtěli komunisty zpět, ale nijak zásadně jim nevadí? Ostatně, proto jim nevadí ani Andrej Babiš?
Trochu nerozumím tomu, co myslíte pod slovy „my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám“. Kdo jsou to ti „my“? Od Listopadu 1989 uplynulo necelých třicet let a už jsme zapomněli, jak to tehdy bylo? Listopad proběhl ve stylu českých osmičkových dat – jako sjednocení národa, a to podstatným způsobem včetně vnitrokomunistického odporu. Byl jsem na Letné a většina lidí, které jsem kolem viděl, byli komunisté. Kdo vypískal Štěpána v ČKD? Kdo řídil televizi, která změny podporovala? Drtivá většina lidí včetně drtivé většiny řadových komunistů, včetně řadových členů Lidových milicí považovala Listopad 1989 za možnost pokusit se znovu o to, co nevyšlo v roce 1968. Zde je namístě připomenout snadno dostupný dokument České televize.

To, že se vývoj ubíral jinou cestou, nebylo vinou obyčejných lidí, kteří do změn v roce 1989 šli naplno. Když už jsem u toho, tak položím otázku: Co spojuje hlavní, převážně osmičková, data v naší historii, tedy: 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 (ani toto datum není patrně poslední)? Podle mého je to takto: Buď jsme byli pod nadvládou cizí moci, kdy se rozhodovalo o nás bez nás, nebo jsme na základě sjednocení národa získali schopnost alespoň částečně a alespoň po určitou dobu dělat vlastní historii, rozhodovat o svém vlastním osudu, vzdorovat cizí moci, která nás vždy ohrožovala z různých stran po celou dobu naší novodobé historie. Ne všechny země se takto mohou na svou historii dívat, ale některé z těch, které se nacházejí v našem bezprostředním okolí, ty ano. Naše země nikdy nežila například ani myšlenkou expanze, ani myšlenkou vyřizování účtů mezi znepřátelenými skupinami obyvatelstva. Vždy zde byl obrovský potenciál sjednocení jako předpokladu osamostatnění od toho, co se nás snažilo podřídit své moci a vtáhnout do účelových her.

Svoje místo ve světě jsme vždy hledali nikoli tak, že budeme druhým sloužit či druhé pokořovat, ale že na vlastním příkladu kvalifikované správy země, na příkladu schopnosti dosahovat vynikajících výsledků v kultuře, vědě, vzdělání, sportu, péči o historické dědictví, podporou mírových řešení konfliktů ve světě a navazováním rovnoprávných kontaktů se všemi zeměmi, se kterými se nám to podaří, že budeme hájit své místo ve vývoji naší globální civilizace. Takto proběhl rok 1918 jako sjednocení národa proti dlouholeté nadvládě nám cizí moci, se kterou jsme nikdy, ani po staletích, nesrostli, i když byla období pro nás více i méně příznivá. O schopnost tvořit vlastní dějiny jsme přišli v roce 1938, kdy jsme museli ustoupit nejen tlaku expanzivních sil, ale museli jsme ustoupit i ustupování těmto silám ze strany těch, kteří mohli zlo zastavit už v zárodku. A to přesto, že jsme v dramatickém vývoji, který směřoval k fatálnímu mnichovskému vyústění, prodemonstrovali jednotu národa a odhodlání se bránit. Rovněž rok 1945, kdy nám v rozdělujícím se světě pomohla vnější moc znovu nabýt svobody, proběhl v podmínkách vysoké míry sjednocení našeho národa, což mělo za následek i to, že na našem území nezůstala žádná cizí vojska a byli jsme v tomto směru jednou z mála výjimek v celé Evropě. Dokonce i rok 1948 proběhl jako určité sjednocení národa, kdy ovšem rámec tohoto sjednocení již pootevíral dveře pro cizí vliv a měl dopad na rozdělení národa v blízké budoucnosti.

Nicméně, a to je z hlediska základního konceptu, kterým posuzujeme naše novodobé dějiny mimořádně významné, jednota národa na širokém základu spojená s touhou dělat vlastní dějiny se začíná prosazovat už od druhé poloviny 50. let (zde stojí za to připomenout zapomenutou osmičku roku 1958, tj. československý triumf na světové výstavě EXPO v Bruselu), v 60. létech dosahuje sjednocení národa ještě většího stupně než v období po vzniku republiky a kulminuje v roce 1968. Postupné rozleptání této jednoty umožňilo otevřít cestu k vyvolání jedné z největších, nejsystematičtějších a bohužel i z hlediska lidského potenciálu nejnákladnějších vnitřních konfrontací (byla vnitřní, přesto, že probíhala pod tlakem okupačních sil), tj. normalizaci formálně začínající dubnovým plénem ÚV KSČ, plně rozjetou v létech 1970-1971. Již koncem 70. let se však začínají objevovat náznaky nového sjednocování národa, přitom sjednocování, které v sobě obsahovalo již i překonávání rozdělení zakódovaného do normalizační interpretace „vedoucí úlohy KSČ“. Současně se projevovalo i oslabování cizího vlivu ze strany Sovětského svazu, který si zatloukl hřebíček do rakve pokusem o expanzi v Afghánistánu koncem roku 1979. Veřejně je nová vlna sjednocení vůči slouhům cizí moci deklarována v projevu Miloše Kopeckého na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců až v roce 1987 a od té doby vývoj již nezadržitelně směřoval k Listopadu 1989. Ať se to komu líbí, či nikoli, byl Listopad 1989 založen na sjednocení národa. Proto proběhnul tak, jak proběhnul, proto se nezbytné ekonomické reformy, resp. složitý proces transformace, podařilo zvládnout poměrně úspěšně (alespoň v porovnání s okolními zeměmi). Proto jsme jednou ze zemí, které se i dnes v podmínkách obnovujícího se vnějšího diktátu chovají, alespoň částečně, svéprávně.

Po nedávných volbách se ukazuje, že mladá generace se vzdaluje té starší. Mladí volí Piráty či jiné liberální subjekty. Tyto subjekty se svou prezentací liší od stran ,,starých”. Mladí též demonstrují proti Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi. Častěji se vyslovují pro členství v EU, méně odsuzují migraci. Kazí ti staří, kteří volí Zemana a Babiše, budoucnost mladým, nebo mladí nemají rozum?
Hra na generační konflikt je jen jedním z dalších pokusů jak oslabit naši zemi vnášením konfliktů. Musíme rozlišovat mainstreamově mediální obraz údajného konfliktu a realitu. Myslím, že v drtivé většině rodin jsou normální vztahy, mládež si uchovává étos nezkaženosti. A to, že jí chybí dostatek zkušeností? Tak tomu bylo v historii vždy. Zrovna tak starším někdy chybí nedostatek citlivosti v přístupu k mladým, porozumění jejich problémům. Potíž je jen v tom, že naši mladí jsou až příliš nezkažení a nedokážou si ani představit, jak prohnilá je současná globální moc, jaké zlo vládne světu, jak se je toto zlo snaží vtáhnout do svých her.

Je na těch mladých, aby si uvědomili, že v USA probíhá hybridní občanská válka mezi legitimní, řádně zvolenou administrativou, a strukturami, které ovládly klíčové složky institucionálního systému, a aby si uvědomili, že se tento střet promítá i do vládnoucích struktur EU či do pokusu vyvolat nejrůznější konflikty ve světěm i uvnitř jednotlivých zemí, včetně naší. Pokud bych mohl něco vzkázat mladší generaci, tak bych apeloval na to, aby těžila z vlastních zkušeností, aby byla obezřetná – a hlavně, aby se mladí lidé učili, učili, učili. Nebudou to mít jednoduché.

Do jaké míry odpadli Slováci z našich životů? Jak s odstupem reflektovat roky 1991-1992, kdy jsme se rozešli? Byl to nedostatek trpělivosti a vzájemné empatie, nebo nutnost, která předešla ,,jugoslávskému” způsobu dělení státu? Platí teze, že dnes se Slováky máme historicky nejlepší vztah?

Česko-Slovensko se rozdělilo pod tlakem zvenku. Byl to projev snahy oslabit a případně i znepřátelit oba následnické státy. Mj. i proto, aby byl ze hry vyřazen český a slovenský zbrojní průmysl. Zejména Slovensko na to těžce doplatilo. Velmi neblahou úlohu v tom sehrál Havel. Posloužil, jako i v jiných případech, těm, kteří přivedli současný svět tam, kam ho přivedli. Naštěstí se vztahy jak mezi občany zdola, tak i mezi politickými reprezentacemi obou zemí uchovaly v míře, která nemá ve světě obdoby. K dalšímu sbližování napomáhá nejen to, že jsme společně vstoupili do EU, ale také to, že aktivně spolupracujeme v rámci V4, která se postupně rozšiřuje na spojenectví všech zemí středounijního prostoru.

První republika skončila po 20 letech, 20 let po Vítězném únoru přišel rok 68, 20 let poté Listopad. Od něj už brzy uplyne 30 let a náš systém zatím ,,drží”. Je to tím, že je tak dobrý a spravedlivý, nebo mezinárodními okolnostmi? Co náš ústavní a politický režim ohrožuje? Válka? Ekonomické zhroucení? Vystoupení z EU?

Pokud provádíme určitou historickou retrospekci, tak je potřeba upozornit na jeden zásadní rozdíl vývoje po roce 1948 a po roce 1989. Již od roku 1954, necelých šest let od tragických politických procesů, začíná doba postupného obnovování demokracie, dochází k prvním rehabilitacím, které pak následují v dalších vlnách. Po Stalinově smrti proces obrození naší země pokračuje a za Novotného éry dospěl až k obrodnému procesu, do jehož čela se se vší odvahou a osobním nasazením postavili představitelé tehdejšího režimu. Nyní jsme svědky toho, že téměř třicet let po změně minulého režimu se nás někteří snaží vrátit zpět do doby mccarthismu, sestavují seznamy „nepohodlných lidí“, tedy těch, kteří upozorňují na úskalí současného vývoje, tito novodobí inkvizitoři a kádrováci se snaží vyvolat atmosféru perzekucí a nevadily by jim ani politické procesy. Jsou to lidé stejného ražení, jací měli na svědomí politické procesy v padesátých létech. Nemyslím si, že by však v naší zemi toto svinstvo, tito slouhové současné zdegenerované globální moci prošli.

A co nás čeká? Nepochybně výrazné turbulence. Doufám, že k velké . . .



 

28 komentářů :

  1. Čekám na úvodní „komentář“ mistra Radosty. Zvědavě. Velmi.

    OdpovědětVymazat
  2. Podle pana Valencika byla v sociku 60.leta dobra.....ja znam jen 80.leta a take si na ne nestezuji,tak ktera byla ta spatna?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně válečná.

      Vymazat
    2. Pan Valenčík byl dříve komunistou a pak přeběhl přes Špígl k socanům. Ti komunisty z principu nenávidějí, protože se jim podařilo zajistit práci a životní jistoty pro každého, zatímco socani na celé čáře selhali. Pan docent by měl začít bilancovat a hledat, kde se jemu bývalému soudruhovi vloudila do života chyba.

      Vím, že nikdo není dokonalý, ani pán docent. Neměl by však provokovat a nad věcí by měl čestně napsat, co pokálel. Já jsem také bývalý komunista. Po převratu jsem se neušpinil (nezvonil jsem) a hleděl jsem si profese, kterou jsem vystudoval.

      Vymazat
    3. v koloniich se neslavi tam se maka slavit muže jen jelita dočasnych gubernatoru ze sveho nakradeneho či zprivatizirovaneho nejlepe šlohferově

      Vymazat
    4. Ad 19:15
      Každej ňouma si honí triko, že se neušpinil.
      Hrdina který "z principu" nezvonil klíčema.
      Jestli to takhle hloupě chcete brát, tak jako bývalý komunista jste se taky ušpinil.
      Jenomže tak to není, je to jenom tak, že dnes jste jednoduše blb. A pak je jedno, jestli s hovínkem na podrážce.

      Vymazat
  3. Ne se vším s panem Valenčíkem lze souhlasit.V roce 1989 naše generace dostala republiku od komunistů na stříbrném podnose.Za Československo položilo život tisíce Slováků a Čechů a jen tak díky umělému rozeštvání obou národů k rozdělení jen tak došlo. Samozřejmě vystupňované nacionalistické vášně na Slovensku tomu daly rychlý spád Takový Čarnogurský a třeba Herec Kňažko se už viděli ve vládě samostatného státu a samozřejmě Havel tomu všemožně napomohl.Mám ve svém věku ještě dobrou paměť a proto spíš jen nostalgicky vzpomínám, ale nic slavit nebudu.To,že se Slováci poprvé odtrhli jim za zlé nemám ,košile je bližší jak kabát, ale podruhé ano.Byla rozbita republika,která i za komunistů něco znamenala, made in czehoslovakia byla značka.Dnes dva pidi státečky balancují ve světovém oceánu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pořád lepší dvě republiky než Jugoslávie. Ale prediktor evidentně neměl snahu to tady dotáhnout tak daleko, měli jsme štěstí.

      Vymazat
    2. K jugoslávskému způsobu rozbití Československa nemohlo dojít. Etnická, občanská i náboženská situace v ČSSR byla zcela jiná než v Jugošce.

      Vymazat
    3. Definujte "prediktor", nebo si běžte na Aeronet...

      Vymazat
    4. Karpi,
      kuš, jiné to zajímá.

      Vymazat
    5. Tak samozřejmě! Vždyť přímo lže! Prej - cituju: "O schopnost tvořit vlastní dějiny jsme přišli v roce 1938, kdy jsme museli ustoupit nejen tlaku expanzivních sil, ale museli jsme ustoupit i ustupování těmto silám ze strany těch, kteří mohli zlo zastavit už v zárodku."
      Tak je buď naiva a nebo vůl! - http://nassmer.blogspot.com/2008/12/francouzsk-protektort-zvan.html

      Vymazat
  4. Dnes nám hrozí strašné svinstvo? To svinstvo je tu od nástupu komunisty jednohlasně zvoleného V.Havla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Havel nemůže za tvůj po--raný život, to ty sám ...

      Vymazat
  5. Je potřeba připomenout že jsme jako dárek k 100 výročí byly zařazeni mezi rozvojové státy. Je potřeba udělat nějaké skutečné posouzení rozvoje v etapách první republiky, socialistické republiky a od vítěství pravdy a lásky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Malý stát, který vyráběl, turbíny, traktory, velké investiční celky na vývoz, nákladní auta ,hřídele do zaoceánských lodí,lokomotivy, tramvaje, autobusy, trolejbusy, téměř všechno spotřební zboží, letadla, tanky, zbraně lovecké i vojenské, pletací stroje...Neuvěřitelné úspěchy na světových výstavách v Bruselu, Montrealu a dnes o nás řeknou Rusové, že jsme pro ně hospodářsky naprosto bezvýznamný stát. A to mu chceme ještě vyhlásit válku!!!

      Vymazat
    2. 19,01
      Rusové mají bohužel pravdu, nechali jsme si všechno ukrást rovnou u nosu. Hlavně že máme ty banány a zboží v supermarketech,žejo?
      A válka - přesně - myš, která řvala.

      Vymazat
  6. Jak rychle dozrává vědomí a sebevědomí veřejnosti? Nejsem si jist, zda nezvyšuje svůj předstih dozrávající košatý strom propagandistické lživosti "mejstrýmu", který jakékoliv vědomí a tím spíše sebevědomí utlučhubuje. Jak jsem člověk mírumilovný, ba dokonce nejsem přítel mírových misionářů coby nové podoby terorismu, tak jsem i člověk skeptický. Naděje na vyšší obecnou vzdělanost, činěné po převratu 1989, spadly na dno pomyslné Macochy a orientace lidí ve spleti pololží a lží se stala nemožnou, natož aby někdo hledal pravdu. Ta navíc českou inkvizicí byla rozcupována a nahrazena červenými trenclemi, k povzbuzení českých náckovitých býčků. A že náš systém, kdy jsme spadli do hrsti koloniálních a post/neonacisticko-fašistických mocnosti drží? Jak dlouho vydrželo v USA otroctví? Těch říkadel o džbáneh a utržených uších, vykopaných jámách... tak těch máme dost, zřejmě z dlouhé národní historie. Ostatně si nyní uvědomuji, že těch snad kapánek svobodných let si Češi užili v novověku akorát snad 20, jinak se střídala okupace s okupací. No přece jen jsme na tom tedy o těch 20 roků lépe než Slováci!

    OdpovědětVymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty vole, je spočítáno, že dotace z Bruselu jsou několikrát menší než to, co zloději z EU ukradnou. Ty špíno Radosto, že ty kradeš také.

      Vymazat
  8. Skončila Šojdrová,do práce dána,SYRoty po ní zůstaly...

    OdpovědětVymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  10. Zdravím slušně se vyjadřující lidi a dodávám, že pan docent jde ve svých úvahách mimo takovou jednoduchou myšlenku, že epochy neposuzujeme stejně jako lidi neposuzujeme podle toho co o sobě říkají, nýbrž lidi podle jejich skutečného jednání a chování a dějinné epochy podle reálně existujících vztahů ve společnosti a podle vývoje těchto vztahů. Možná srozumitelněji řečeno podle toho, co se skutečně děje, ne podle toho co píší noviny, vysílá televize.... Masmédia prezentovala tzv. generální stávku v roce 1989 aniž by uváděla, že maximální počet zúčastněných podle jednotlivých okresů bylo 10 procent, tedy většinou ještě méně. To není blaf, to je statistika. Plyne z toho něco nebo ne? Odvažuji se myslet si, že všechny ty osmičky jsou vykládány dneska tak, aby zájmům současných hybatelů, stejně jako tomu bylo vždy...kolem osmiček je takový nános "iluzí" jako ve starých kronikách kolem hrdinských činů vladařů a jiných potentátů. Ony iluze o jednotě celého národa tehdy nebo onehdy jsou založeny na čem?
    Na to by nám nejkvalifikovaněji dneska mohli odpovědět mistři "barevných revolucí". Zejména těch z jejich pohledu úspěšně proběhnuvších...
    Ony osmičky jsou ve skutečnosti pitomost a propaganda. To nejsou seriózní dějiny.

    Jindřich K.

    OdpovědětVymazat
  11. Valencik pise cimdal vetsi nessmysly. Nejvetsim nebezpecim pry je, ze se v Rusku dostanou k moci jestrabi! Asi Rusku moc neduveruje, protoze uz neni komunisticke.

    Ve skutecnosti ty provokace proti Rusku se deji proto, ze ti provokateri povazuji Rusko za slabe. Rusko melo davno udeltat vojenskou alianci s Cinou a na kazdou frontu postavit 3x tolik vojaku, kolik tam ma NATO. Garantuji vam, ze ty provokace prestanou, jako kdyz utne. O zadnych Skripalech vickrat neuslysime!

    OdpovědětVymazat
  12. Nekoupila, ale vypěstovala, to je lacinější

    OdpovědětVymazat
  13. !!! POZOR - CENZURA !!!

    !*!*!*!*! ВНИМАНИЕ - ЦЕНЗУРА !*!*!*!*!

    Soudruzi, opět na sajtách Nové Republiky řádí agenti CIA a Mossadu!
    Opět se ztrácejí příspěvky, dobré internacionálně-vlastenecké, 100% levicové příspěvky nás komunistů a putinistů!!

    TO JE CENZURA, ODPORNÝ NÁSTROJ EUROAMERIKY A BURŽOASIE !!!!!

    Prosím soudruhy z redakce NR, aby NEPRODLENĚ zvýšili svou revoluční bdělost a ostražitost!!!
    Vzkřikněme kolektivně do tváří těch pravičáckých zakuklenců z 5. kolony své revoluční NO PASARÁN!
    Jinak nepřátelští agenti zesílí, časem převezmou vládu nad naší MILOVANOU Novou Republikou, a udělají z tohoto dosud 200% SPOLEHLIVÉHO orgánu KSČM a Velvyslanectví Ruské federace pravý opak: hlásnou troubu kapitalismu a demokracie!!!

    Snad vám nemusím vysvětlovat, soudruzi, jaký JEDINÝ trest je za takové trestuhodné selhání v boji proti fašismu a Euroamerice.
    Myslete proto hlavou, ano?
    A NIKDY nepouštějte ze zřetele naše heslo: Se soudruhem a soukmenovcem Davidem v čele VPŘED, za svobodu slova pro každého roduvěrného Čecha a Rusa, čili každého komunistu a putinistu!

    Děkuji Vám předem, drazí soudruzi, a nyní vložím zpět svůj příspěvek z 22. října 18:26.


    P. Radosta

    OdpovědětVymazat
  14. Ach jo, to je zase blábol ...

    O co se to tady pokouší, ten „docent“? O revizi dějin?
    Trapné, vážně. A na sajtách naší milované Nové Republiky, osvědčeného orgánu KSČM a Velvyslanectví Ruské federace, je to OBZVLÁŠŤ trapné.
    Ani ten blábol nelze komentovat celý, to by se našinec – roduvěrný Čech a Rus – právem zblil.
    Tak jen namátkou:

    Prý „…v 60. létech dosahuje sjednocení národa ještě většího stupně než v období po vzniku republiky a kulminuje v roce 1968.“
    Což ten „docent“ neví nic o brutálním třídním charakteru tzv. 1. republiky, o DRTIVÉ sociální nerovnosti a střelbě do dělníků?! Což neví nic o kontrarevoluci, nastupující od počátku temných 60. let, vrcholící zběsilým vírem v r. 1968?!
    Neví nic o úderných oddílech US Army a Wehrmachtu (pardon – Bundeswehru; prý je v tom nějaký rozdíl …), v srpnu 1968 připravených vtrhnout do naší vlasti, a po vyvraždění našeho prostého lidu plynule pokračovat v útoku na Sovětský svaz?!

    Co ta popletená věta „Drtivá většina lidí včetně drtivé většiny řadových komunistů, včetně řadových členů Lidových milicí považovala Listopad 1989 za možnost pokusit se znovu o to, co nevyšlo v roce 1968.“ ??
    Byl snad „docent“ opilý, že nebyl schopen řádně napsat „Drtivá většina lidí včetně drtivé většiny řadových komunistů, včetně řadových členů Lidových milicí považovala Listopad 1989 za nový pokus reakce a Západu o to, co našim dědičným nepřátelům nevyšlo v roce 1968.“ ?!?!

    Co ten žvást o nás komunistech na Letné, během Listopadového puče?
    Jistě, byli jsme tam, my mladí i naši soudruzi otcové. Ale proč jsme tam mrzli, s nabitými krátkými zbraněmi v podpažních pouzdrech? Jistě ne proto, abychom trpně asistovali rozbíjení socialismu, loupeži našich výdobytků, ale ABYCHOM BOJOVALI PROTI PRAVIČÁKŮM!!!!
    Jenže správný rozkaz nepřišel, tanky nepřijely, letadla nepřilétla …
    Prostě tehdy nebyl naším prezidentem, vrchním velitelem branné moci, náš Miloš, jenž se jezdí do ČLR učit, jak stabilizovat společnost pomocí tanků a veřejných výkonů absolutního trestu.

    A hřebíček do své symbolické rakvičky si „docent“ zatloukl PŘÍSERNOU (to není překlep, prosím!) větou „Současně se projevovalo i oslabování cizího vlivu ze strany Sovětského svazu, který si zatloukl hřebíček do rakve pokusem o expanzi v Afghánistánu koncem roku 1979.“
    My všichni komunisti, putinisti, zemanisti a babišistí přece víme, že:
    • SSSR nebyl a nikdy nebude „cizí“; Sovětský svaz je několikanásobný osvoboditel naší vlasti a garant našeho setrvání v rodině nejvyspělejších národů Západní Asie
    • v Afghánistánu SSSR plnil svou dějinnou osvoboditelskou úlohu, stejně jako předtím ve statkářsko-feudálně-papeženeckém Polsku, později Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Finsku, Besarábii, NDR, MLR, ČSSR atd. apod.; ZCELA stejnou úlohu, jako dnes plní např. v Sýrii
    • Sovětský svaz se rozpadl pouze DOČASNĚ; již dnes je obnoven, byť zatím nikoli v celém svém územním rozsahu, ale Veliký Putin, Budiž Jeho Jméno Pochváleno, ani zdaleka neřekl své poslední slovo.

    Zkrátka a dobře: Ten článek je dlouhý a ÚPLNĚ ŠPATNÝ.

    Už dřív jsem vám chtěl napsat, drazí soudruzi a soukmenovci z redakce naší milované Nové Republiky, že méně bývá někdy více: Že současná inflace článků NEVYHNUTELNĚ snižuje jejich kvalitu.
    Tuto holou pravdu zde vidíte v celé její nechutné nahotě.

    Prostě: Polepšete se, jinak přijdete o dotace z Velikého Ruska. Tečka.


    P. Radosta

    OdpovědětVymazat
  15. Pěkný článek pane Valenčíku mladí by měli jet na roční stáž do Mogadishu aby poznali co je bezvládí když volí toho antifáka.

    OdpovědětVymazat