Reklama

.

.

pondělí 15. října 2018

Jak porozumíme Marxovi, když chceme porozumět/1

Radim Valenčík
15. 10. 2018     RadimValenčíkPíše
Marxem se dnes v pozitivním či negativním smyslu ohání kde kdo. A pojem "neomarxismus" se stal nejčastější ideologickou nálepkou. Z vlastní zkušenosti však mohu dosvědčit a potvrdit, že je jen velmi velmi málo lidí, kteří Marxovi skutečně porozuměli. A co hůř. Velká většina těch, kteří v nejrůznějších kontextech Marxe zmiňují, nejenže Marxovi nerozumí, nepochopili jeho dílo, dokonce ho v řadě případů nestudovali, ale ani mu nechce porozumět. Jsou přitom mezi nimi jak ideoví odpůrci Marxe, tak – a dokonce povětšinou – i jeho horliví příznivci.

 

Zarputile dávají přednost představě, kterou sdílí v nějaké ideové skupině, a to jim stačí. Na jejich adresu hned v úvodu svého seriálu uvádím: Pokud Marxovi nechcete porozumět, tak se o to ani nesnažte; je to dřina a mohlo by to narušit váš schematický názor na svět a případně i vyřadit ze stádečka, do kterého jste se zařadili.

1. Vývoj společnosti jako přírodně historický proces

 Začnu tím nejdůležitějším. Jednou z nejdůležitějších charakteristik Marxova přístupu je, že se dívá na vývoj společnosti jako na přírodně historický proces. To znamená dvojí:

1. Člověk a příroda se ze společnosti vyvinuli, vývoj člověka a společnosti je pokračováním vývoje přírody.

2. Proces vývoje, resp. sebeutváření člověka i společnosti se odvíjí od procesu aktivního přetváření přírody člověkem, resp. společností. 

To mimo jiné znamená, že jak na otázku původu obsahů lidského vědomí (rozumu, který člověk používá, hodnot, které sdílí, prožitků, kterými je naplněno jeho přítomné bytí apod.), tak na otázku toho, jak vznikají a jak se vytvářejí společenské vztahy, musíme odpovědět na základě rozboru toho, jakým způsobem přetváří člověk či společnost přírodu. Návazně pak, jak a v důsledku čeho se způsob přetváření přírody člověkem či společností mění, jak je tím podmíněn další vývoj člověka i společnosti.

Například chceme-li pochopit, jak vzniká a jak se vyvíjí rozum či prožitkové bohatství člověka, musíme podrobit rozboru charakter lidské činnosti, všimnout si její univerzality v tom smyslu, že cokoli, co je součástí prostředí, ve kterém se člověk nachází, může využít jako nástroj či v rozvinutější podobě jako technologii, kterou dává mezi sebe a přírodu, kdy využívá toho, jak na sebe jednotlivé přírodní síly a vlastnosti přírodních entit působí, a tím zefektivňuje svoje působení na přírodu z hlediska rozvoje sebe sama jako jednotlivce i lidského rodu. Pokud si vypěstujeme schopnost dívat se takto na vývoj člověka, zjistíme například, že nové cíle se rodí při dosahování cílů předcházejících, nové prožitky vznikají při uspokojování potřeb, které jsou spojeny s prožitky stávajícími apod.


Pokud se takto naučíme dívat na vývoj člověka a společnosti, děláme jeden z prvních krůčků k porozumění Marxovi. Chce to ovšem postupně si osvojit řadu pojmů (pokud jde o člověka například to, jak chápat práci jako všeobecně zprostředkující činnost), pokud jde o společnost, pak odlišovat pojmy popisující proces bezprostředního přetváření přírody společností (výrobní síly, technologie apod.) a pojmy popisující jevy v oblasti sebeutváření společnosti (společenské vztahy, nadstavba apod.). A vzhledem k tomu, že se společnost od dob Marxových podstatným způsobem změnila, chce to používat i nové pojmy zachycující nové jevy. 

Pokud si k tomu chce někdo něco přečíst přímo u Marxe, doporučuji paragraf nazvaný "Pracovní proces" z 1. dílu Kapitálu (oddíl 3. kapitola 5., pokud použijete následující internetový odkaz, abyste nemuseli chodit do knihovny, tak s. 101-105):

Necelých pět stránek a současně si trochu "přičichnete" ke způsobu Marxova vyjadřování. Byl mistr práce s pojmy. Dokázal je vzájemnými určeními mezi nimi dotvářet tak, aby vystihnul to nejpodstatnější. Dokázal se prostřednictvím poctivé práce s pojmy odpoutat od jejich bezprostředního názorného obsahu, a aniž by se vytrácel jejich obsah spojený s naší představivostí, dokázal překročit meze empirického nazírání. Není jednoduché se takovému stylu práce s pojmy naučit, ale každý pokrok v tomto směru je užitečný pro toho, kdo chce porozumět nejen Marxovi, ale i světu. 

Objasnění Marxovy práce s pojmy by ovšem bylo na samostatný díl seriálu. Rovněž tak připomenutí všech dalších pasáží, ze kterých si lze o Marxově přírodně historickém vidění vývoje člověka a společnosti udělat představu (např. v "Ekonomicko-filozofických rukopisech" z jeho raného období či "Rukopisech "Grundrisse"" z jeho pozdního období) je na další pokračování. Doufám, že se k tomu v dohledné době dostanu.


Nepodceňujte ani odkazy pod čarou v mnou připomenuté pasáži z "Kapitálu", třeba hned druhý v paragrafu "Pracovní proces" zaujme: "Rozum je stejně lstivý, jako mocný. Lest spočívá vůbec ve zprostředkující činnosti, která, nutíc předměty působit na sebe navzájem podle své povahy a vzájemně se opracovávat, aniž se do tohoto procesu bezprostředně vměšuje, přesto uskutečňuje jen svůj účel." Je z Hegelovy "Encyklopedie filozofických věd". Hluboká myšlenka a vynikající postižení všeobecně zprostředkujícího charakteru lidské činnosti.

Když už jsem u Hegela, tak alespoň stručně o tom, jak myšlenka chápat vývoj jako přírodně historický proces vznikla. Počínaje Kantem se začali němečtí filozofové (řadíme je ke kritickému racionalismu – Fichte, Schelling, Jacobi, již zmíněny Hegel a další) na přelomu 18. a 19. století, jednoho z nejplodnějších období rozmachu lidského myšlení, zabývat otázkou, co můžeme považovat za jednou provždy dané a neměnné v obsahu našeho myšlení. Tj. to, co je základem našeho poznání a dává nám jistotu. Hledání odpovědi bylo zajímavé a svým způsobem i dramatické. Hegel, který představuje vrchol německé klasické filozofie, nakonec dospěje k názoru, že neexistuje nic, co by bylo izolovaně samo o sobě oním základem. Odhaluje, že pravda jako taková nemůže existovat jinak než ve formě rozvíjejícího se systému poznání, kde se nejdůležitější poznatky vzájemně zdůvodňují mezi sebou. A nachází určitou interpretaci svého pojetí v podobě samovývoje Absolutní ideje či Absolutního ducha. Ten, aby si uvědomoval svoji absolutní dokonalost, zplodí svoje "jinobytí", tj. náš svět vyznačující se nedokonalostí a omezeností, aby pak propůjčil tomuto světu vlastnost vývoje, která mu umožňuje, aby formou vývoje člověka a lidských dějin dospěl sám k sobě, ke svému sebepoznání. Pochopitelně formou Hegelova filozofického systému, což si jako zásluhu Hegel skromně připisoval. 

Jen pro zajímavost: Tuto Hegelovu trochu mystickou představu skvěle ironizuje mnohem později Stanislav Lem v povídce "Deník". V ní je obrovský superpočítač zasažen meteoritem tak nešťastně, že se propojí jeho vstupy na výstupy. Počítač podlehne iluzi, že vytváří nekonečna světů, ve kterých je demiurgem vývoje a prostřednictvím vývoje v nichž se jemu samotnému vyjevuje jeho vlastní absolutní dokonalost.

I když se na Hegelovo dílo můžeme s odstupem času dívat s určitou ironií, představovalo tehdy vrchol filozofického myšlení a v trochu mystické podobě vytvořilo základní koncept přírodně historického pojetí vzniku a vývoje člověka i společnosti. Mj. i proto se Marx k Hegelovu odkazu vždy hlásil. Hegelův odkaz byl určitým průlomem v hledání "kamene mudrců", tedy nějakého neměnného a jednou provždy daného základu lidského poznání.

Snad ještě jedna poznámka: Z jedné z prací z rannějšího období Hegelovy tvorby, jeho "Fenomenologie ducha", konkrétně pak kapitoly "Pán a rab" čerpá ideový základ své slavné knížky "Konec dějin" Francis Fukuyama, považovaný ve své době za hlavního představitele liberálního myšlení.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6223-jak-porozumime-marxovi-kdyz-chceme-porozumet-1.html

23 komentářů :

  1. PANE DOCENTE VÁLEČNIKU,ZKRAŤTE SVOJE ČLÁNKY NA JEŽKA

    a napište

    JSEM PLNĚ ZA BYTELNÝ NÁRODNI PROGRAM OBČANŮ VOLIČŮ

    který nemá obdoby a budu jej vyučovat na ČESKÉ ŠKOLE REBELŮ zkratka ČŠR neboť je to škola,kde se ČR domorodci uči křižit kusadla a ne,že ne ANO.
    N frankfurtskou školu kulturniho neomarxismu kašlu,protože mi leze do nertva.
    Jen se podivejte všichni co je to za sračky

    https://youtu.be/k1RasXw7iko

    A že s neomarxismem prohrává boj i naše oblíbená silná Amerika je prý taky pravda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učit se, učit se, učit se ....V.I. Lenin
      Jedině tak se dílo podaří.
      A s tím neomarxismem, co s ním lidem blbnou hlavy bude konec.
      Nebo je to marný, je to marný ....

      Vymazat
  2. pane Valencik- Shopenhauer rekl ze Hegel je sarlatan a my Shopenhauerovi verime.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja bych v tomto taky spis veril Schopenhauerovi.

      Vymazat
  3. Pane docente, k porozumeni Marxovi je treba si uvedomit nasledujici. Marxism je mesiasske, apokalypticke nabozenstvi. Po kataklysmu revoluce nastane blahobyt na zemi. Krestanstvi je idolatrie, klaneni se modlam jako kriz, sosky panenky Marie atd., ktera oddaluje napravu do zahrobi. Pravy Buh je imanentni v hmote, kde pusobi dialektickymi zakony k nevyhnutelnemu konci utrpeni a nastoleni raje na zemi.

    Vsechno ostatni, co Marx napsal jsou jenom racionalizace vyse uvedenho tematu. Tyto "racionalizace" vsak moc racionalni nejsou. Nepriklad dialekticka tvrzeni, ze "kapital vznika v obehu a zaroven ne v obehu" nebo Leninovo, ze pohyb je zaroven pretrzity a zaroven nepretrzity. Ve mne to zpusobuje uplnou hruzu. A to nas nutili opakovat! Mimochodem vsechny vedecke obevy byly ucineny bez znalosti dialektiky a zadny fyzikalni zakon se na ni neodvolava.

    Stejne nesmyslne jsou Marxovy poucky ekonomicke. Jestli tomu spravne rozumim, tak on si mysli, ze diamanty jsou drahe proto, ze dalo moc prace je vykopat. Je nabiledni, ze hodnota predmetu, ktery mate v drzbe, je dana jeho uzitecnosti. Trh vytvari jakousi rovnovahu mezi uzitecnosti a vzacnosti.

    Divne je taky tvrzeni, ze Marxovi nikdo nerozumel. Tento (falesny) prorok Mel podstatny vliv na dejiny. Ovlivnil masy. A o to prave jde, ne o nejake "porozumeni". Tem masam nasliboval komunistickou utopii, raj na zemi. Tj. to, co ma prijit az v nedohlednu, po druhem prichodu Krista, prijde hned ted!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prave jste potvrdil nazor,ze cetba Marxe a i Hegela je tezke cteni.Povrchni ctenar je se svym trivialnim pristupem dost vedle.

      Vymazat
    2. Prosím vás, neoblbujte nikoho tou poťapanou křesťanskou /židovskou, muslimskou, ...../ ideologií a propagandou. Žádný Ježíš nepřijde, to byl jen takový okurek, s trochou charismatu a trochou espritu, kterého prý ukřižovali, spíš nabodli na kůl. Narodil se jako každý jiný s kravským lejnem mezi prstama u nohou, jen z něj udělali ve 4. stol. na Nikajském koncilu omylem syna božího.

      Vymazat
    3. @ 20:50
      a) Ja jsem zadnou krestanskou, zidovskou, muslimskou ideologii nepropagoval.
      b) Marxismus je prinejmensim stejne potapany.

      Vymazat
    4. No, když 21:07 píšeteže "ráj na zemi přijde po druhém příchodu Ježiše Krista, teď hned", to mě připadá jako propaganda. A možná by jste neměl vy a další používat slovo "Marxismus" a Už vůbec ne "Neomarxismus", je to příliš zavádějící. Používě snad někdo neustále slovo "Keysiánství" a podobné personifikace. Víte jistě, že kdejaký liberální ekonom může dostat Nobelovu cenu, přesto, že jeho "přínos" ekonomice jde za pár let do kelu, jen se na něm někdo napakuje. Doufám, že uznáte, že na rozdíl ekonomiky je matematika věda, ale matematici na nobelvku nemůžou dosáhnout, protože se jim neuděluje.

      Vymazat
    5. 20:25 i povrchní úvahy by zasloužily diakritiku. Je zvláštní, že o hluboké úvahy se pokoušíte, ale konvence jazyka svých úvah ignorujete. Co si o vás myslet?

      Vymazat
    6. @ 22:24
      Mohl byste napriklad usoudit, ze nemam keyboard s diakritikou.

      Vymazat
    7. 7:58 tak keyboard říkáte, myslíte jako klávesnici? Hm, a znakovou sadu (coded character set) si pořídit neumíte? Být vámi, nechodím na české web stránky (website) a komunikuji anglicky ...

      Vymazat
    8. @ 14:48
      Mel byste se radeji vyjadrovat k veci nez ke klavesnici.

      Vymazat
    9. Po Marxově smrti se sociální demokracie snažila stát „marxistickou", aniž by zásadně změnila svůj lasallovský program opěvování práce. Potlačila a padělala vše, co bylo na Marxově díle podvratné a revoluční a tak vytvořila to, čemu se říkalo a ještě dnes se tomu tak říká - „marxismus" - to nejodpudivější velebení práce a dělníků, jaké existuje. Kousek po kousku se z toho, co Marx ve svém díle považoval za katastrofální, jako třeba dělníkova bytost a práce, a co odsuzoval jako vrchol brutalizace, nelidskosti, vykořenění... stala nutnost, čest pro „marxisty" z celého světa. Ve jménu dělníků tyto strany práce propagovaly práci jako synonymum seberealizace člověka („práce člověka osvobozuje"). A od toho je už jen malý krůček k Hitlerovým a Stalinovým pracovním táborům.

      Vymazat
    10. A váš názor 8:20, zajistil cestu přímo ke dvěma světovým válkám, stálému chudnutí chudých a bohatnutí bohatých, plundrování přírody i trvalé hrozbě jaderné války... Nevím, kolik a kde bylo např. v osmdesátých letech gulagů a kolik jich kde je dnes. Vím ovšem, kde dnes a z jakých podnětů vznikají lokální války. Z tohoto pohledu je Vaše argumentace skutečně chatrná.

      Vymazat
  4. @ 21:32
    Vy melete pate pres devate. Kdyz mluvite o druhem prichodu Krista, tak to neznamena, ze to propagujete. Uvadite proste fakt, ze toto krestanstvi tvrdi. Vy extrapolujete z toho, co jsem napsal.

    OdpovědětVymazat
  5. Marxismus mne za studií minul. Kolem roku 68 ho zrušili. Nepovažuji se za marxistu se znalostmi pana docenta Valenčíka. Anonymně bych se ho rád doptal, jak to dělali marxisté komunisté, že každému dali práci a životní jistoty? Bezdomovců nebylo a lidem dali pravda skromné bydlení v panelácích. Proti dlužníkům se nevedl teror jako nyní, kdy trest o několik řádů převyšuje způsobenou škodu. Vládu převzali po hardáku velmi vzdělaní odborníci, demokraté a obhájci lidských práv na zvůli a neodpovědnost. Zcela nepochopitelně se jim nedaří, i když jsou nesrovnatelně schopnější odborníci, než byli primitivní komunisté. V čem to vězí takový viditelný rozpor? Vy to slovo máte v malíčku.

    Pane docente, předveďte se, co ve vás je! Jistá část národa žádá vysvětlení.

    Pro netechniky bych uvedl, že o řád znamená desetkrát a o dva řády stokrát.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to je Marx je mě ukradený ale socialismus byl skvělý. Dnešní kapitalisté žijí na dluh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže bez Marxe by ten socialismus nebyl ...

      Vymazat
    2. 8:23 Svatá pravda! Bohužel si komanči z Marxe vyzobali to, co se jim hodilo k pohodlnému vládnutí a o spoustě věcí naopak taktně pomlčeli. Proto ten socík dopadl tak, jak dopadl!
      Jirka

      Vymazat
    3. Můžete Jirko 10:23 nějak vysvětlit, jaký smysl má pohodlné vládnutí, aniž by vládnoucím přinášelo žádoucí úspěch? Nemusíte už ani vysvětlovat, že vládnoucím komunistům nevynášelo život zdaleka tak vysoko nad poměry, pokud vůbec, jak tomu je u dnešního panstva. Doufám, že pokud, tak budete argumentovat věcně. Nesporných fakt je k dispozici dostatek. Zdravím srdečně JiH

      Vymazat
    4. 10:23 To je pravda! Zatímco náš stalinistický režim velebil „poctivou práci“ pro tzv. „blaho společnosti“ a pro „mír“, revoluční proletáři se spolu s Marxem vždy stavěli proti práci:

      „Strach" není ničím jiným než pocitem utištění a sklíčenosti, který u buržoazie nutně provází práci, tuto ohavnou činnost nuzného dobývání chleba. V udatném německém buržoovi „strach" rozkvétá ve své nejčistší formě: pro něj je chronický a „vždy jemu rovný", bídný a opovržlivý, zatímco proletářova mizérie vždy nabírá nejostřejší násilnou formu a nutí jej pustit se do boje na život a na smrt, čímž jej činí revolučním a takto nevyvolává „strach", ale vášeň. Chce-li tedy komunismus zrušit buržoův „strach" stejně jako proletářovu bídu, rozumí se samo sebou, že to nedokáže, aniž by zrušil příčinu obou: práci."
      Karel Marx, Německá ideologie

      Vymazat
  7. Kur-ňa, a to že prý tahleta Biafra ducha byla za normalizace. Ještě že si Louis Aragon nemůže přečíst některé zdejší komentáře, co, pane doktore ??

    Ale třeba si to právě seshora čte takříkajíc z obláčku, diskutuje o tom s andělíčkem, a ten mu říká, to víš, že jo, ty starej komouši. Bych mu to přál, a některým zdejším diskutujícím taky, aby jim bylo popřáno na to popatřit. S těma už světonázorově hnou jenom psychedelika.

    OdpovědětVymazat