Reklama

.

.

pondělí 22. října 2018

Jaroslav Bašta: Konec jedné epochy

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta, jb, jk
22. 10. 2018 PrvníZprávy
Slavný americký dramatik Arthur Miller kdysi napsal, že: „Epocha končí, když vyčerpá své základní iluze“. Když sleduji historii světa za posledních sto let, obávám se, že jeho postřeh dostává podobu proroctví, které se pomalu naplňuje, napsal v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.



Brzy si budeme připomínat jedno století, které uplyne od konce Velké války, jež ukončila dominanci Evropy v dějinách světa. Zmizely tři monarchie – německá, rakouská a ruská, začal soumrak kolonialismu, protože zvítězila idea práva národů na sebeurčení, která se v celoplanetárním měřítku prosadila v průběhu dalších padesáti let.

Na mapě Evropy se tehdy objevily nezávislé státy, mezi nimi i Československo. Po strašlivé válečné zkušenosti tehdy všichni viděli jako ideální uspořádání demokratické zřízení. Tato iluze Evropanům dlouho nevydržela. Možná proto, že vítězové si před těmi sto lety neopakovali slova Svatého Augustina a Gustava von Moltkeho, kteří shodně tvrdili, že cílem války není vítězství, ale mír. Spravedlivý mír. Nejprve se objevily tři diktatury – první v Rusku, druhá v Itálii a ta poslední v Německu. Mír domluvený před sto lety se ukázal jen jako křehké příměří, přišla nová, delší a zhoubnější válka. Konečná bilance byla pro Evropu strašná, protože za pouhých 31 let (mezi roky 1914 – 1945) zahynulo sto milionů jejích obyvatel.

Po válce se svět rozdělil na Západ a Východ a začala Studená válka, která skončila rozpadem Sovětského svazu před bezmála třiceti lety. Začátek devadesátých let trochu připomínal rok 1918, mimo jiné i počtem nově vzniklých nezávislých států a upřímnou snahou o jejich demokratické uspořádání. Jenže nenastal konec dějin, jak se někteří optimisticky domnívali. Naopak, nejistota, chaos a války o sobě dávají stále více vědět. Základní iluze se vyčerpaly.

Základy poválečného uspořádání a demokracie jako systému se otřásají pod tvrdými údery. Tentokrát vedenými zevnitř, nikoliv zvenčí. Začalo to tím, že poražení odmítají respektovat výsledky voleb, zejména jde-li o hlavy států. Předvolební kampaň tak pokračuje i po volbách a leckde nabývá podoby studené občanské války. Národní státy v rámci Evropské unie jsou považovány za něco zastaralého a překonaného, proto přicházejí o nejdůležitější pravomoce v otázkách státní suverenity, obrany a bezpečnosti. Tyto jejich funkce však EU nedokáže nahradit, jak názorně ukázala migrační krize.

Zbořil: Možná, že ještě zažiju nějakou fundamentální změnu v současnosti

Dalším nebezpečným jevem je vnitřní rozpad společnosti podle mnoha linií. Obyvatelé velkoměst se neshodnou se zbytkem populace v žádných volbách, generační propast narůstá, stejně jako sociální rozdíly, které jsou momentálně tlumené nebývalou konjunkturou. Rozpadá se i politický systém, přestalo fungovat dělení na pravici a levici, politické strany ztrácejí svůj smysl a význam. Nahrazují je politicky těžko definovatelná hnutí. Myšlenky a ideály nahradila vzájemně zaměnitelná několikaslovná hesla a obličeje na bilbordech. Je tedy hodně toho, co občany rozděluje a málo toho, co by je spojovalo. Tak nějak to vypadalo vždy, když jedna epocha končila.

Zakladatelé našeho samostatného státu si tím prošli také. Tenkrát se tomu říkalo Konec století (myšleno devatenácté), který se protáhl až do roku 1914. Pak našli svůj cíl a léta bojovali, krváceli a umírali za stát, který existoval jen v jejich hlavách a srdcích. Tento jejich příklad představuje přijatelnou možnost, jak se důstojně vypořádat s beznadějí konce jedné epochy. Tyto schopnosti máme ve svých genech, uzavřel Jaroslav Bašta.

18 komentářů :

  1. V "kolebce" demokracie USA chodi k volbam asi 35% lidi........to je hodne velky ukazatatel toho,co si o te "demokracii" mysli

    OdpovědětVymazat
  2. V bývalém tzv socialistické bloku už dnes má perspektivu jen Rusko a kdo se k němu přidá. Rozhodně ne ČR. Tady se staví montovny z důvodů neodvádění daní a pak protože schází montovači. Co ty montovači vydělají to schrábnou paraziti a domorodcům zůstanou jen odpadky a exotické nemoci. Ženy už se těší na arabáky co mají ohnivé ptáky a nebudou muset pracovat jen se válet a mobilovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rad, ze vzpominate na byvaly socialisticky blok a ze podle vas je dnes uz perspektivni jen rudi komousi v Kremlu. Ostatni totiz pochopili, ze se bez komousu obejdou. Vy se ani nevyserete:-)

      Vymazat
    2. 19:39 nemel byste zde uvadet,ze jste tak nevzdelany

      Vymazat
    3. Primitiv 19:39 pobavil: prý "komouši v Kremlu". No není to rozkošný idiot?

      Vymazat
    4. 19:39: Jsi stejný idiot jako Kroupa, podle kterého prý komunisti zmizí protože vymřou.

      Vymazat
  3. Jistě je vhodné doplnit, že prvním nacistou a diktátorem po r. 1918 byl v Polsku pan Pilsudski, jistě nevynecháme pana Franka ve Španělsku či pana Horthyho v Maďarsku a myslím, že by to na další půltucet v Evropě stouplo, na konci by byl pan Tisso a Slovensko. Ale ten termín studená občanská válka se mi líbí, i když v provedení pražské kavárny mi to připadá jako studená, nebo lépe ostudná šaškárna, ta snaha rozeštvat a likvidovat národ.
    Moc pochybuji, že se vůbec pomyslelo po rozpadu Východního bloku na to, že státy budou mít možnost zavést reálnou demokracii - vždyť od začátku se počítalo s tvrdým a historicky jistě nejúspěšnějším zločineckým kapitalismem a ten se tedy vyvedl. Ze zločinného komunismu rovnou do ještě zločinnějšího kapitalismu. Ovšem to je vidění jen těch, co vidí, slyší a myslí a proto jsou hned opuncováni nelichotivými přízvisky v domnění, že se tím podoba kapitalismu vylepší. I dnes jsou u nás idealisté, kteří by byli ochotni leccos obětovat pro český národ a stát, ale vždyť by to v rámci euroatlantického nacismu byla velezrada! A že je mnoho toho, co občany rozděluje? No to přece je základní princip i kapitalismu: ROZDĚL A PANUJ! A nutno uznat, že se diktatuře kapitálu daří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pepek Pilsudských byl výbornej, jemu to pálilo! Posral to až ten Rydzláček-Śmyglíček. Kdyby Pepek bejval se víc šetřil a žil dýl, kde dnes mohla Evropa bejt! - http://img15.deviantart.net/8736/i/2013/256/2/e/pakt_ribbentrop___beck_vol__2_by_coszniczego-d6m4e0q.png-

      Vymazat
  4. Závěr poněkud patetický, avšak smysl velmi sympatický v současném slzavém údolí.

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:59 Vám člověče lze jen závidět. Vy ke štěstí nepotřebujete skoro nic. Radovat se z toho, že pominulo něco, co bylo před skoro třiceti lety... no klobouk dolů, vy jste nenáročnej. Možná, že tu dobu ani nepamatuje. Že jste byl tak malý. A nebo si toho už moc nepamatujete. Protože máte vyšší věk. Ať tak, či onak, zřejmě vůbec nevnímáte kam se řítí svět a dvacet devět let se raduje ze sametové revoluce. Na své potomky volejte radostně při jaderném výbuchu: Děti dívejte se pozorně, jak dostávají komouši na frak!

      Vymazat
    2. 22:17 To víte on to nezažil vaří z toho co mu nakuká kraďousek a podobný „experti".

      Vymazat
  6. Na rozdíl od většiny článků, které kritizují současnost, pan Bašta přidal i něco navíc:
    „Pak našli svůj cíl a léta bojovali, krváceli a umírali za stát, který existoval jen v jejich hlavách a srdcích. Tento jejich příklad představuje přijatelnou možnost, jak se důstojně vypořádat s beznadějí konce jedné epochy.“
    Přidal apel, na aktivní přístup k současnosti, zapojit se do vývoje, s vlastním plánem. To je sympatické.
    Před těmi 100 lety, byli lidé stejně zmateni, jako jsme dnes my. Někteří bojovali za naše mocnářství, někteří přeběhli k nepříteli, bojovat za naši republiku a jistě mnohým šlo jenom o to vyváznout se zdravou kůží a poté, případně odjet do Ameriky založit nový život. Který z těch přístupů byl lepší, těžko rozhodovat, můžou se tím zabývat příznivci alternativní historie. Bylo by pro nás lepší, zachovat mocnářství, se spravedlivým národnostním vyrovnáním? Bylo by pro nás lepší odjet do Ameriky a tam být silnou lobbistickou skupinou?
    Pan Bašta říká, že končí epocha. To může být námětem, pro budoucí historiky. Ale pravda je, že se odehrávají nějaké globální změny. To je výzva pro ty, kteří byli v současném stabilním stavu nespokojeni. Také se můžeme přijít s vlastním návrhem budoucnosti. Když ne budoucnosti světa, tedy Evropy, nebo alespoň střední Evropy, či jenom naší země.
    Domnívám se, že liberální EU zklamala, či dokonce zradila své členy. V této formě, nemůžeme pokračovat. Je třeba, buďto se vrátit k Evropě svobodných národů, nebo z nereformovatelné EU odejít. Přitom bychom mohli uvažovat o obnově Československa, nebo lépe, o společném uspořádání střední Evropy. Je třeba volit takovou variantu, ve které bychom mohli co nejlépe hájit své zájmy. Tj. bezpečnost, prosperitu a sociální spravedlnost. P.K.

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavé - ale dvě věty bych si dovolil oponovat. Nezanikly tři monarchie - ale čtyři - také Osmani. A rozdíl mezi levicí a pravicí stále je - v míře přerozdělování. mv

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žádná Osmanská monarchie neexistovala,ale Osmanská říše...

      Vymazat
    2. 21:40 Přesně tak! Zapomíná se že šlo vo kalifát! Teda rajch jak vyšitej, kde královskej titul (tedy sultán Turků) byl podřadnej, páč kalif, to je cézaropap!

      Vymazat
  8. "..práva národů na sebeurčení" slouží pouze a jenom jako modernější, sofistikovanější konstrukt k jejich ovládnutí, pomocí finančních a ekonomických nástrojů globálních korporátních skupin! Sebeurčení - pro zadlužené národy neexistuje!

    OdpovědětVymazat
  9. Domnívám se,že i pan Bašta se slova kapitalismus bojí "jak čert kříže".Ale jinak má pravdu.Vlak kapitalismu,v jeho řeči epocha, nepochybně sjíždí s kolejí!!

    OdpovědětVymazat