Reklama

.

.

pátek 12. října 2018

Proč nebyli Rusíni pozváni na oslavy 100 výročí založení Československa?

Jan Korál a A. Gegalczij
12. 10. 2018
Česká republika se připravuje na oslavy 100. výročí založení Československa. Jak známo, při založení byla součástí ČSR také Podkarpatská Rus. České státní orgány se však chovají, jako by to tak nebylo a na výroční akce nezvou nikoho, kdo by Rusíny – potomky našich bývalých spoluobčanů, oficiálně reprezentoval. Položili jsme několik otázek našim Rusínům a zeptali se jich, co si o tom myslí?



Téměř nikdo z Rusínů, kteří žijí v Zakarpatí, v bývalé československé Podkarpatské Rusi, není pozván do Prahy k oslavě 100. výročí ČSR. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Jaké jsou důvody pro takový postoj k Rusínům ze strany oficiálních českých představitelů?
Kdy, kde a jak se oslavuje 100. výročí založení Československé republiky v Zakarpatské oblasti Ukrajiny?

Michail Tyasko, Rusín, podnikatel, Mistopředseda Světové Rady Podkarpatskych Rusínů, Pardubice
Domníváme se, že české úřady by neměly zapomenout na historii a měly by podporovat rusínský národ, který dnes žije pod protektorátem ukrajinské moci. Ale odpovídat za činy orgánů České republiky samozřejmě nemůžeme! Vedoucí představitelé České republiky a Slovenska se obávají kritiky ze strany EU a konfliktů s NATO! A zavírají oči nad situací jejich rusínských bratrů! Jsme stále bez možností hájit naše práva v právním poli dnešní Ukrajiny, abychom neohrozili svobodu a život našich rusínských spoluobčanů.


Vasyl B., Rusín, reportér vládních medií, Užhorod.
Myslím, že byly vzaty v úvahu okolnosti rozchodu s Podkarpatskou Rusí - Zakarpatskou republikou. Koneckonců vstup tohoto regionu do Československé republiky byl spojován s mnoha nesplněnými sliby. Zejména nedošlo k rovnocennému postavení Podkarpatí a ostatních správních území (Čechy a Slovensko). Dokonce i Podkarpatské Rusi byla autonomie udělena teprve koncem 30. let.

Ale hlavní věc je, že čeští politici se pravděpodobně obávají obvinění z podpory separatistických názorů od Ukrajiny. Ale bojí se zbytečně, protože nebezpečí odpojení od Ukrajiny neexistuje: v této věci obyvatelé Zakarpatí velmi respektují stávající pořádek a nikdy takové úmysly neprojevili. Všechno, z čeho jsou obviňováni obyvatelé provincie v médiích, je pouze nálepkování.
Pozvánka na oslavy by nebyla zbytečná nejen ve světle našich společných dějin, ale také v souvislosti s blízkými kontakty na Zakarpatí, které jsou nyní založeny v oblasti cestovního ruchu (každoročně přijíždí až deset tisíc turistů z ČR a stovky tisíc Zakarpatců jezdí za prací a na zájezdy do ČR), stejně jako na meziregionální úrovni (v praxi se velmi aktivně realizují dohody o spolupráci s Vysočinou, Pardubickým, Moravskoslezským a Ústeckým krajem).

O plánech jak oslavit sté výročí zapojení Podkarpatské Rusi - Zakarpatí do Československa nevím. Avšak o této skutečnosti bylo slyšet na tzv. Českých dnech, které se konaly v Užhorodě letos od 28. do 30. září. Čestnými hosty byli čeští poslanci a diplomaté, představitelé státních orgánů a místní samosprávy Ústeckého a Plzeňského kraje a Vysočiny. České dny se slaví již několik let v řadě. Kromě oficiálních akcí se tam čepuje pravé české pivo a připomínáme historické události, ke kterým došlo v naší zemi během naší společné historie s ČSR.


Mykola T., Rusín, český podnikatel s 15-letou praxí, Praha.
Odpovědi na všechny otázky? Narovinu, nemám ponětí!


Vladimir Mercin, žurnalista, bývalý poslanec, expert Institute of Nanoglobal Strategy, vedoucí projektu „Zakarpatí. Who is who“, Mukačevo.
Domnívám se, že na státní úrovni se rozhodli nezhoršovat vztahy s Ukrajinou, protože situace není jednoduchá. Pro takové slavnosti je nutné pozvat oficiální delegaci. Podkarpatská Rus (Zakarpatí), jako součást území Československa, se dobrovolně a po dohodě s vládou Československé republiky stala součástí SSSR a musí být zastoupena oficiální autoritou. V zásadě, když vycházíme z platných právních norem a se souhlasem obou států s procesem postoupení Podkarpatí Sovětskému Svazu, samozřejmě při zohlednění událostí roku 1945, jsem si jistý, že neexistuje nic protiprávního na účasti takové delegace na slavnostech. Ale v současné době v případě samostatného rozhodnutí správních orgánů by jejich funkcionáři byli okamžitě na Ukrajině prohlášeni za separatisty a nepřátele lidu. Účast na oslavách na státní úrovni je také nepravděpodobná, protože existuje touha zapomenout, kdy a jak se západní regiony staly součástí našeho současného státu. Ve skutečnosti to jsou problémy jak pro Čechy, tak pro nás, ale to je realita moderní Ukrajiny. Bylo by ještě více problémů s Rusíny. Řešily by se otázky, jaké organizace pozvat, koho budou reprezentovat na oficiálních akcích? Dokonce ani rusínské organizace kontrolované speciálními službami tam nebudou posílány, protože by z toho vznikla diskuze ve společnosti. Přítomnost nekontrolovaných rusínských organizací ze Zakarpatí, ale i ze zahraničí by byla oznámena u nás na Ukrajině jako nepřátelský krok Čechů a Slováků. Možnosti by se samozřejmě daly nalézt, ale Češi a Slováci se rozhodli, že to za ty komplikace nestojí.


Ivan Č, Rusin, poslanec, Mukačevo.
Nejsem obeznámen s tímto tématem a s otázkami, na které se mě ptáte.

Ivan Danacko, rusínský aktivista, ”lidový gubernátor Podkarpatské Rusi”, Užhorod.
Pokud vím, tak v České republice podnikají podkarpatští Rusíni Vasily Džugan a Michail Tyasko. Ve svých publikacích psali, že byli přítomni na nějaké oslavě, avšak jestli se jednalo o 100. výročí vzniku Československa nebo o něco jiného, to nevím. Ale zastoupení Rusínů ze Zakarpatí v Česku dnes dle současné interpretace ukrajinských úřadů v sobě nese velké nebezpečí. Je možné automaticky obdržet obvinění ze separatismu, které i já často slyším na svou adresu. Jak vím, tak naše vláda již pronásledovala Džugana a Tyaska, takže pro ně bylo snadnější přijít na tuto událost, protože už netrpěli z nového dodatečného pronásledování. Jedná se o naše rusínské aktivisty, kteří vědí, co se děje na Ukrajině a zejména na Zakarpatí. A některé rusínské skupiny věří, že tito pánové zastupují jejich zájmy.


Ivan Bínjačovskýj (Buzaš) - rusínský básník, spisovatel, veřejný činitel, iniciátor obnovy pamětního kamene na počest T. G. Masaryka v Buštíně, Buština.
Koho Češi pozvali? Z našich rusínských kruhů absolutně nikoho! Já bych to určítě věděl. Domnívám se, že právě vedení naší oblasti "se o to postaralo". Oni jsou takoví, že když přijdou cizinci, například z OBSE, tak jim představí nějakou důvěryhodnou osobu, která bude tvrdit, že Rusíni na Ukrajině jsou v pořádku, že neexistuje žádná etnocida! Ale upřímně, skutečnost je taková, že mě například důrazně doporučili, abych se neúčastnil takových událostí. Ukrajinská SBU si ode mě vyžádala podepsané prohlášení (!), že se nebudu zabývat neschválenou politickou činností.

Důvod jednání českych představitelů vůči podkarpatským Rusínům je pro mě neznámý a nepochopitelný.

Vložili jsme hodně úsilí například do obnovení památného kamene a desky T. G. Masaryka v Buštíně. Mimochodem, velmi jsme chtěli pozvat zástupce českých a slovenských konzulátů. Pro Rusíny to byl svátek - vzpomínka na Československo. Ale naši úředníci z administrativy neorganizovali oficiální pozvání, prostě to neudělali. Čekali jsme hosty do poslední chvíle.

Alexandr Gegalčij, Rus z Podkarpatí, podnikatel, Předseda MF “Ruska cena“ pro Podkarpatskou Rus, Praha.
Jako český občan narozený na Podkarpatské Rusi se stydím za takovouto situaci. To, že na některých slavnostech se objevuje pár Rusínů trvale žijících v České republice, je politické koketování. Fotí se s nimi i premiér A. Babiš a vzpomíná s nostalgií na své rusínské kořeny. Fotí se s nimi i jiní politici, je to ceremoniál o splnění závazků vůči Rusínům. Na tom spolupráce končí. Ministerstvo zahraničí nám sdělilo, že „na oficiálních oslavách ... Vaše účast není z protokolárních důvodů možná“. Je to tak z pověření „komsomolce“ J. Hamáčka. Nikdo z bruselsko-amerických soudruhů nemůže vybočit z mainstreamu a tím je plná podpora nacistického režimu v Kyjevě.

Žádný český úředník nemůže pozvat Rusíny na výroční slavnosti, protože by byl prohlášen za podporovatele separatismu. Ale před 100 lety 23. května Centrální Ruská Národní Rada vyslala do Prahy 112 delegátů jednat o připojení k separatistickému Československu. Delegaci přijali ministr vnitra A. Švehla a prezident T. G. Masaryk. Prezident diplomaticky zdůraznil, že se setkal s delegací nikoliv oficiálně, ale jenom jako se svými hosty. Ve stejný den v Paříži rada ministrů zahraničí schválila návrh E. Beneše ve věci autonomie Podkarpatí. Před tím se zástupce amerických Rusínů Grigorij Žatkovič spolu s T. G. Masarykem účastnil jednání s prezidentem W. Wilsonem a tím přispěl i k řešení československé otázky. Ale už v březnu r. 1921 G. Žatkovič jako guvernér Podkarpatské Rusi podal demisi, kvůli nesplnění závazků v otázce autonomie ze strany pražské vlády. Podkarpatská Rus tak říkajíc spadla Čechoslovákům do klína. Nevybojovali ji jako klíčovou pevnost, neosvobodili jako vězněného sourozence, na hřbitově v Užhorodě nejsou spolu se sovětskými vojíny hroby českých legionářů. Proto nikdo ten náhodný dáreček neocenil.

Někdy se představitelé z Vysočiny nebo Ústecka přijedou do Užhorodu podívat, jak tam tančí spokojení Rusíni - zakarpatští Ukrajinci. Je to podobné, jako by do protektorátu Čechy a Morava přijela mezinárodní delegace a poslouchala zástupce pražského magistrátu, jak dobře se žije za vůdce Hitlera. Nicméně rusínské organizace podstoupily riziko a uspořádaly vědeckou konferenci “Století vzniku Československa a jeho součásti - Podkarpatské Rusi". Jedná se o skutečné riziko – ještě to může být ukrajinskými orgány uzavřeno a účastníci mohou být označeni za nepřátele lidu. 29. září se slavily České dny v Užhorodě. Mělo to tajuplný titul: 100 let. Bylo by možné si pomyslet, že šlo o 100 let České státnosti. Ale na propagačních letáčcích nebyla žádná připomínka o Podkarpatské Rusi. Zmizela ve víru dějin.


Nikolaj Burak, Rusín, Předseda Zakarpatského Lidového Spolku SUBKARPATIJA.
Ze strany českých orgánů to není první nepříliš přátelský krok vůči Rusínům. To se projevilo už v září 1919, kdy Podkarpatí ještě nebylo součástí ČSR. V té době se v Praze konala schůze slovensko-rusínské komise ohledně hranice Podkarpatské Rusi a Slovenska. Dlouhé debaty skončily bezvýsledně. Prezident T. G. Masaryk v zákulisí radil Slovákům, aby Rusínům neudělali písemné záruky stanovení těchto hranic. V telegramu E. Benešovi v předvečer pařížské mírové konference, kde by měl být rozhodnut osud rusínských zemí, T. G. Masaryk připomněl rusínský region pouze z geopolitického hlediska, říkal, že ČSR bude mít hranice s rumunským přátelským státem. Jak se bude zacházet s Rusíny – o tom se nemluvilo.

Na druhého prezidenta ČSR E. Beneše, který zachránil svou prezidentskou židli předáním části území (pravé Podkarpatské Rusi) Sovětskému svazu, Rusíni vzpomínají jen negativně.

Generál Ludvík Svoboda také zapomínal na Rusíny. Nedokázal přesvědčit sovětské vojenské velitele, aby jeho sbor, kde bylo spousta Rusínů, osvobodil rusínské území. Místo toho jej obešli a obětovali je s tisíci československých a sovětských vojáků pod Duklou. Současný prezident České republiky M. Zeman v předvečer svého prvního vítězství ve volbách na setkání s rusínskými představiteli uvedl, že pokud by byl zvolen presidentem, jeho první zahraniční cesta bude do Kyjeva, kde on bude hájit zájmy potomků občanů Československé republiky - Rusínů. To se nestalo.

Zcela neslušně se orgány ČR chovaly vzhledem k Rusínům i v poslední době. Před několika lety se poradce konzula ČR na Ukrajině Peter Wagner v Užhorodě účastnil setkání rusínských aktivistů. Předpokládal žádost Rusínů o poskytnutí pomoci potomkům občanů ČSR v rozhodnutí o uznání rusínské národnosti Kyjevem a řekl k tomu přímo: "Nežádejte nic od Prahy. Ani prezident, ani česká vláda vám nepomůžou. Vaše žádost může spatně ovlivnit vztahy Prahy a Kyjeva ".

Právě toto vše výše uvedené ukazuje, proč nebyli Rusíni pozváni k oslavám 100. výročí založení ČSR. Úřady České republiky zapomněly na to, že ČSR byla nazývána stavem tří národů - českého, slovenského a rusínského. Tohle vše je minulostí.

Důvod tohoto postoje českých a slovenských úřadů k Rusínům leží i v psychologické rovině – majorita se obává, že minorita začne požadovat větší respekt ke svým právům.
Pokud to bude možné, zúčastníme se akce Užhorodského českého klubu T. G. Masaryka. Dne 13.10.2018 plánujeme vědeckou konferenci věnovanou 100. výročí založení ČSR. Dá se říci, že pro propagaci české kultury a společných dějin děláme mnohem více, než oficiální orgány států.


- - -

Poznámka redakce Nové republiky (vd):
Ve všech okolních státech (Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku i Česku) jsou Rusíni uznáni jako svébytná národnost. Na Ukrajině, kde jich žije většina, uznáni nejsou. Naopak již třetí desetiletí jsou vystaveni primitivní násilné ukrajinizaci.

22 komentářů :

  1. Většina obyvatel Zakarpandy vozí cigarety do Košic a do Komárna.
    Nám do toho nic není.

    Maďaři, které to zajímá, ať se starají.
    Ještě aby nás obviňovali z velkočeských snah, jako chudáky Srby.

    Rusíni se nejdřív, při pohledu na maďarońy chtěli připojit k nám.
    Od Ukrajynců jim kynuly tak telegrafní sloupy s oprátkami.
    V případě Maďarů možná betonové sloupy, aby se cementáři v Gyoru napakovali.

    Ať si snědí, co navařili, chtěli Síč, ať se sheroji mydlí.
    Když jim přija Směrš pošeptat do ucha, hned psali dopisy baťuškovi Stalinovi.
    Dneska nám ti pisatelé něco vyčítají kvůli 100. výročí, kam se dostali jako Pilát do kréda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych zas tak přísný k Rusínům nebyl. Zažil jsem tam príma pracovitý lidi, kteří s láskou a uznáním vzpomínali na ČSR. Ale byl to rok 1992, chtěli se připojit k Československé republice, ale novopečená slovenská věrchuška chtěla (za německé prachy) něco jiného. Zažil jsem tak tehdy velký maďarský tlak a ukrajinský náckovský přístup k Rusínům.

      Bohužel, zatím se s tím nedá nic dělat. To je osud a geopolitika.

      Vymazat
    2. 22:24
      Když lidech na zakarpatí nic nevíš, tak se tady neplácej játra. Jsi naprotý hlupák a nemá cenu s takovými jako jsi ty vůbec diskutovat. Protože ty svůj debilní názor nezměníš. Raději pozveš do příbytku nějaké hosty které ti určí EU.
      Václav Vodrážka Plzeň

      Vymazat
  2. To je jasné proč nepozvali Rusíni protože nesouhlasí s banderovským režimem který je spojencem rádoby demokratů.

    OdpovědětVymazat
  3. 22:24
    O ty chytrolíne ty jsi z těch kteří přivítali rozdělení a denes idiotsky házíš své sliny na rusíny a zakarpatí. Jak má jakýkoliv stát s takovými občany prosperovat. O tebe nikdo v cizině nestojí stojí jen o takové z nás kteří jsou schopni prodat nebo lépe řečeno předat to co naši předkové získali. Stydím se za také lidi jako jsi ty.
    Václav

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Václave, s vaším postojem souhlasím, i když interpunkce není vaší silnou stránkou.

      Leo

      Vymazat
    2. Ani dokumentaristika.
      Možná tak kvozemědělství.
      Pietzchuß.
      Proxrává všechno, ne že předává.
      Drch und durch.

      Vymazat
    3. Leo, seru na interpunkci pokud mne někdo naprosto vytočí a pokud se chceš urazit mne tím, že neznám svůj jazyk tak jdi kamsi. Tady nejde o spisovnost ale o dějiny a o lidi.
      Václav

      Vymazat
  4. Je to jednoduché: ako napísal ten "génius" A22:24. Zakarpatie nám ukradli "rusi" ale "zveladujú" nám ho (u)krajinčania:). Zrejme to mal na mysli vo svojích výpotkoch ducha ten "génius". A nielen on, takých "géniov" som už stretol fúru. Rozhodovanie v tom najrýdzejšom a najdokonalejšom demokratickom štýle: "O nás bez nás", zažili všetci občania Československa: Češi, Slováci, Maďari, Nemci(ešte pri rozbití Rakúskouhorska a vzniku ČSR), Rusíni... Jediné riešenie je tým hajzlom pripomínať chartu ludských práv a slobôd, zvlášť právo národov na sebaurčenie a rozhodovať o vlastnom osude, tak ako ju účelovo otlkajú nám a hlavne Rusom a Srbom.Môj profil Ukrofil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karpatský Rusíny boli dlho odtrhnutí od Ukrajincov, a dodnes nesú z toho traumu lebo si nevedia zapísať Ukrajinec-Rusín, alebo Rusín Ukrajinec.
      Vnútenie Ukrajinštini Karpatským Rusínom, prespevovanie Rusínskych piesni podľa Ukrajinského jazyka, vedie až k absurditám.
      Oháňanie sa Ukrajinským Kozáctvom, čo v Horách Karpát a ich obyvateľov nemá z Ukrajinským Kozáctvom nič spoločné. Lebo vieme že obyvatelia Karpatských hôr majú inú tradíciu, skôr spojenú z Valšskou tradíciou, ktorá sa navzájom preplieta medzi obyvateľmy Karpatských hôr. A nie Ukrajinských stepí.
      Rusínčina je iný jazyk ako Ukrajinština, Karpato Rusinský jazyk je nositeľom jazykou svojích susedou, ktorí Karpato Rusínsky jazyk obohatili o názvy a významy a tiež z výpožičkamy. Dalo by sa povedať, že je rozdiel a asy je Karpato Rusínsky jazyk samostatná rodina a za 900 rokou si vytvoril svoju vlastnú kultúru, a tradície Karpato Rusínsky národ.

      Na Ukrajine nadobudajú zrejme dojem že po 27 rokoch sa ide obnovovať Československo spolu z Podkarpatskou Rusou, a pritom ide iba o výročie 100 rokou Československa.
      To je ako by na Ukrajine oslavovali 100 rokou Zväzu sovietských socialistických republik, a osláv by sa Ukrajina nezúčastnila kvôli súčastnej situácii, na Ukrajine.
      No ale čo už dodať.

      Vymazat
    2. Už nič nedodávaj. Už si dostal radu, aby si prestal slintať a keď už, nauč sa pravopis.

      Vymazat
    3. a ktorí Ukrajinsky, alebo Slovensky?? To pravopis

      Vymazat
  5. Toto je nadměrně trapná situace,za kterou se bude muset omluvit i president Zeman !!!,..zřejmě mu je přednější falešné přátelství s Klausem,už asi zapomněl proč ho vzali do toho prognosťáku ?,chce to nějaký bonmot...nevyhodí ho,vyhodí mne,naštěstí události vzali rychlejší konec,že ano,neníliž pravda ?..jsou to obyčejné hovada....

    OdpovědětVymazat
  6. Teda já bych taky pozval vyhnané Sudetské Němce, byli též monoho let součastí našeho stágu. Jsou to přece naši krajané. Herrmann

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní13. října 2018 12:25
      Hermane, stačí, že tady zřizuješ pobočky sudeťáckých organizací. Rusíni tu ještě žádnou nemají, takže by ji zde také mohli mít, když tak miluješ vyváženost. P.K.

      Vymazat
  7. To je divné. Ukrajinské barvy na znaku mají. Že by ten medvěd ?

    OdpovědětVymazat
  8. Můj ďido byl Rusyn
    můj ňaňko je Rusyn
    já budu vždy Rusyn
    Ještě jednou mě vymažte a přestanu vám Čechům darovat plazmu .
    Marcel kříž 1tř.

    OdpovědětVymazat
  9. Není mě jasné proč máme vůbec oslavovat něco co jsme zdědili po předcích,kteří to zaplatili krví a my jsme to jen tak rozbili bez uzardění. Snad jen nostalgické zamyšlení,ale nějaké oslavy? Čeho,naší blbostí a blbostí lidí kteří nám vládnou a ještě překrucují dějiny?

    OdpovědětVymazat
  10. I kdyby můj hlas byl pouze jedna desetimiliontina, tak stojím si za přáním,pozvat oficialní zastupce Zakarpatí. Byť po krátkou dobu tvořili jsme společné ďějiny a vztahy mezi námi nebyly jen formální, můj otec během studia na technice, tam každé prazdniny stavěl mosty a obdivoval lidi, krajinu a vstřícnost této tenkrát zaostalé země. Mezi jeho kamarády byli i dva zakarpaťáci-studenti VŠ jeden technik a druhý veteřinář. Zřejmě měla 1.republika zájem na vzďělání nových spoluobčanů. Není nahodou, že vztah a úcta k této krajině zanechala stopu i v kultuře. Nenechte se zblbnout, odtržení diktátem, přišlo náhle a vím o rodině která ještě v noci s malými dětmi přešla fiktivní hradnici na Slovensko a na káře si vezla jen to nejnutnější. Takových prý bylo víc. Tito obyčejní lidé jsou mi důležitějši, než oligarchové v Kijevě. Proto si myslím, že je nefér je na výročí nepozvat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím s příspěvkem 0:21. Jen naprostí ignoranti se ani nesnaží o navázání na tradice.
      No asi se máme co učit od Maďarů.

      Vymazat
    2. Anonymní14. října 2018 0:21
      Anonymní14. října 2018 8:02
      Nostalgie nemá v politice místo, ale také jsem nostalgický. V současné bouřlivé době, bychom se neměli opožďovat za jinými národy, v prosazování vlastních zájmů. V našem okolí, např. to vyzbrojování Polska, uzavírání, či kontrolování hranic Maďarska, Rakouska a jiných zemí Schengenu, rozdávání maďarské příslušnosti, maďarsky hovořícím lidem v okolních státech a další záležitosti, ukazuje, že role EU bude slábnout a každý se bude muset zase postavit na vlastní nohy.
      Alternativu, že nás EU semele do jednoho chalifátu, odmítám uvažovat. Věřím, že to ve střední Evropě odrazíme, ale tento pokus nevyhnutelně přinese velké změny. Kyvadlo dějin, se opět překmitne.
      V zájmu Česka i Slovenska, by mělo být obnovení společného státu. Pokud by se Rusíni chtěli přidat, my bychom jim, za určitých podmínek, bránit neměli. Ale tyto záležitosti, může projednávat pouze národně směrovaná vláda. V západní Evropě, národně zaměřené strany posilují, sem to pomalu přichází také. Výročí založení Československa, by mohlo být impulsem k zahájení diskuzí na toto téma, aby se ozřejmilo, jaké by to mělo, pro naše státy přínosy a jaké ztráty. P.K.

      Vymazat
  11. Problém je asi niekde inde - Rusínov sa nikto nepýtal po Prvej svetovej vojne, ani po Druhej, a ani po rozpade ZSSR... Napokon - keby žili pamätníci, mali by o čom rozprávať, aké podmienky tam boli v rokoch 1918-38, keď Prvá ČSR pre nich neurobila nič, skôr naopak - koloniálny prívesok (povedzme si pravdu - Slovensko na tom bolo o málo lepšie). A po roku 1948 dokonca ČSR a ČSSR neuznávala rusínsku národnosť na východnom Slovensku - museli sa hlásiť k ukrajinskej - ako menšina, čo malo dôsledok na základné vzdelávanie v ukrajinskom jazyku, prechod z gréckokatolíckej na pravoslávnu vieru atď... Prečo si teda myslíte, že Rusíni by sa s nadšením hlásili k ČSR? Oni chceli byť samostatní, ak sa nemýlim, dokonca asi dva dni boli (Vološin?). A Slováci s tým nemajú nič spoločné - veď ani nich sa nikto nikdy nepýtal... A vlastne ani Čechov nie...

    OdpovědětVymazat