Reklama

.

.

pátek 26. října 2018

Prohlášení ANS k 100. výročí založení Československé republiky

26. 10. 2018
Založení Československé republiky hodnotíme bez mýtů, nicméně pozitivně. Byla to historická šance pro Čechy, Slováky a podkarpatské Rusíny. Jednou věcí byla reálná politika - kapitalizmus a s ním spojené krize, zahraniční vazby a podřízení ČR Francii a Anglii i v rámci vojenské koncepce státu (m.j. viz. Jan Tesař: Mnichovský komplex) - a druhou věcí byly ideály, na kterých nová republika měla stát. Zakladatelé našeho moderního státu zakódovali do jeho geneze důraz na humanitu, kterou T.G. Masaryk nechápal abstraktně, nýbrž prakticky jako sociální imperativ a jádro otázky národní. Naší povinností bylo tyto ideály rozvíjet, nikoliv na ně rezignovat a stát rozbít.


Po následujících etapách vývoje naší země: 1. Československé republiky, Československé socialistické republiky a Československé federativní republiky došlo po roce 1989 (konkrétně k 1. 1. 1993) k rozbití státu, včetně zavedení totálního ekonomického a bezpečnostního poddanství naší země EU a NATO. V roce 1989 nešlo o demokracii a právní stát, ale o zapojení naší země do neoliberálního ekonomického proudu, který byl a je pod plnou strategickou kontrolou USA a transatlantického uskupení. Jsme pouhým pěšákem ve strategické hře USA a to bez sebemenší politické a ekonomické autenticity.

Žijeme ve světe, který je ovládán superbohatými lidmi a korporacemi, které rozumí jen svým kšeftům a kšeftům svých vlastníků. Washington, Londýn, Paříž nebo Berlín nebudou naši suverenitu nikdy respektovat. Pro ně je naše země pouhým pěšákem v boji o prosazení vlastních zájmů na politické šachovnici Evropy a světa.

Rezignace naší země na slovanství Kollára, Šafaříka, Masaryka a dalších – ve smyslu „slovanství znamená lidskost“ - přinesla fakticky rozchod s ideály zakladatelů Československé republiky, které nyní někteří tak farizejsky oslavují.

Uvažovat opět o společné státnosti Čechů a Slováků, které bylo, je a bude v bytostném zájmu obou národů, lze pouze perspektivně a na bázi rovnocenného partnerství.

Dnes je opět aktuální klást si otázku: jak je to s našimi spojenci? V rámci spolupráce s tzv. transatlantickým společenstvím se nejedná o žádné partnerství, ale o poddanství naší země – a to se všemi ekonomickými, politickými, vojenskými a morálními důsledky Po letech dalších proher a další devastace naší země si snad náš národ konečně uvědomí, že z poddanství vede cesta pouze přes vlastní autenticitu, kterou je nutné neustále nejen bránit, ale i kriticky reflektovat. A pokud historie prokázala, kdo nám v našich nejtěžších chvílích stál po boku, jak tomu bylo kupříkladu u Srbska, je naprosto neslučitelné z hlediska odkazu těch, kteří o svobodu naší republiky usilovali, na tuto tradici plivnout, jak tomu bylo v případě bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999.

Při této příležitosti považujeme za naši povinnost pozvednout hlas proti mazání historické paměti, ba proti stavění historie na hlavu. V případě vítězství nacistického Německa by český i slovenský národ zmizel z mapy Evropy. Rozhodující podíl na tom, že se tak nestalo, měl tehdejší Sovětský svaz. Rusové a Bělorusové přitom přinesli ty nejtěžší oběti. I tento fakt spolu s racionální, empirickou analýzou současné politiky USA, EU a NATO na straně jedné a Ruské federace na straně druhé musí být součástí úvah o tom, kdo by měl být v budoucnu strategickým partnerem ČR resp. obnoveného česko-slovenského státně-politického svazku.

Domníváme se, že český (eventuálně česko-slovenský) stát nemůže být jiný, než bezpečnostně plně zaměřený na obranu vlastního území. Tomu musí odpovídat vojenská doktrína (účinný teritoriální obranný koncept namísto pomocného intervenčního "praporu", ke kterému byla česká armáda deklasovaná v rámci NATO) a samozřejmě odhodlání občanů. Tradice, na které lze navazovat, máme k dispozici: husité, československé legie i všichni ti, kteří se účastnili boje proti nacistickému zlu doma i v zahraničí. Ti všichni představují živý odkaz starší i mladší historie.

Praha 26. 10. 2018

Vladimíra Vítová/ Praha
Karel Hais / Hradec Králové
Miroslav Starý / Liberec
Petr Schnur / Hannover
Ivan Müller / Votice

15 komentářů :

  1. Dobry-rozumny clanek. Souhlasim. Sily tohoto smysleni by se meli spojit!!! SPD, p.Koller,....a dalsi ze servru NR, Parl.listu,...a pod.
    dustojnik-val.veteran

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ANS SE CHCE DÁT INSPIROVAT ČLÁNKEM NP Nr.8.

      Národnihoprogramu občanů voličů,který zni.

      NE NATO?DOBRÁ,ALKE KDO NÁM VYSVĚTLÍ CO BUDE POTOM!

      Daleko jednodušši bude udělat NATO pro ČR nepotřebným a ty 4% tedy miliardy korun na miny a patrony si mezi sebou můžeme rozdělit.Víte co by to bylo cigár,piva ,kořalky a ženských?

      K NÁPADU ANS GRATULUJEME PŘIMO Z HzNR a pozdravujeme

      novým pozdravem alternativy: MÍRU ZDAR, anebo taky ne!

      Vymazat
  2. CENZORE TY POSERO !
    Vsechny inteligentni prispevkare jsi vyhnal krome me !
    Znicil jsi Dvorakovi navstevnost a on ted nebude mit
    reklamy, coz znamena, ze bude bezdomovcem v parku pred nadrazim v Praze..
    FUJ TY SKODOLIBY SADISTO !

    OdpovědětVymazat
  3. PANI DR. VITOVA JSTE NEZAKONNE SABOTOVANA !
    UVEREJNETE JMENA CENZORU !

    OdpovědětVymazat
  4. BTW, co to je ANS?

    OdpovědětVymazat
  5. Nemá smysl si malovat věci růžovými barvami. Stát, jak jej známe z dnešní podoby, je otrokářským systémem, který je založený na požírání slabšího silnějším. Jediný moudrý a osvědčený systém, který je založen na skutečné samosprávě, jež není ovlivňována mocenským centrem z Prahy (Bratislavy) či z krajských měst, je DRŽAVA. V državách žili naši předci, dokud nebyl tento životaschopný systém nahrazen útvary terorizujícími obyvatelstvo. Kdo chce, může si informace o državách najít na netu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Netuším, co by mě mělo lákat na nevolnictví a přímo uzákoněném rozdělení na panstvo a poddaní. Vy trpíte i v běžném životě potřebou submisivity?

      Vymazat
  6. Aby si náš stát zachoval další existenci i v budoucnosti, je potřeba místo proklamací a kritiky současné situace navrhnout konkrétní řešení.
    V době ohrožení státu rozvratem vnitřní kolaborantskou kolonou a vnějšími nepřátelskými silami se přijímá zákon na ochranu lidové republiky.
    Návrh takového zákona je potřeba připravit společným úsilím alternativy a opozice a začít zajišťovat pro tento zákon veřejnou podporu společnosti.

    OdpovědětVymazat
  7. Pro ANS pro mě by jste byly skvělí ale to by jste musely do toho šlápnout. Před volbami agitovat vylepit plakáty protože bohužel Češi na to slyší zviditelnit stranu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co Vy - vylepujete plakáty nebo čučíte na seriály ?

      Vymazat
    2. 13:04 Ani jedno čtu a to mě stačí.

      Vymazat
    3. 17:36 Tak taky někdy koukni do učebnice češtiny prvního stupně základní školy.
      To budeš koukat.

      Vymazat
  8. Já vám lidi nevím. Mě ta "naše" republika čím dál víc nevoní.
    Začíná převládat smrad. No spíš to tu smrdí už od dávna.
    Možná už od narození. To by nebylo tak divné, protože kojenci
    a smrad patří k sobě. Ale když se posrává někdo už posledních třicet let.
    Tento útvar v Evropě začíná být novotvarem. Společenská
    rakovina tady žere všechno a všechny.
    Jsem údajně čech ale nijak mě to moc nepovznáší, když mnozí
    takyčeši se prezentují jako nepřátelé na život a na smrt.
    Po té neslavné první "demokratické", nám byly naděleny zase ty "strany". Jako prý výraz té demokracie. Strany malé i velké. Ty jak známo jsou potřebné, hlavně když jsou
    po ruce co by WC, či aspoň nějaký keř.
    Jenže těch stran je tolik, že už málo kdo ví kolik.
    ANO, víc demokracie je potřeba a tudíž i stran.
    Však on buržuj a lichvář ví, jak NATO. Perte se a žerte se. Pokud vám je málo domácí "strava", přidáme ruskou kuchyň.

    OdpovědětVymazat
  9. Stále stejné zhovaděliny. Oslavují mrtvolu.

    OdpovědětVymazat