Reklama

.

.

neděle 11. listopadu 2018

I nevinní se doznávají

Zdeněk Jemelík
11. 11. 2018     securitymagazin    jemelikzdenek chamurappi
Laskavý čtenář se nemusí obávat, že budu psát o vynucování doznání při výslechu brutálním násilím. Předmětem mého zájmu je lámání lidských duší v řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, které sice nepůsobí fyzickou bolest, ale je svým způsobem rovněž kruté. K tomuto námětu mě přivedl překvapivý čtenářský zájem o zprávu spolku Chamurappi z.s. ze 4.listopadu 2018 o podmíněném propuštění odsouzeného. O překvapivosti se zmiňuji proto, poněvadž dvě předchozí zprávy téhož druhu prošly bez povšimnutí.


O těchto řízeních se obvykle ve sdělovacích prostředcích nepíše, takže veřejnost nemá tušení o jejich významu a související problematice. Při tom institut podmíněného propuštění je jedním z činitelů, který naši vlast řadí k civilizovaným státům, řídícím se křesťanskou zásadou odpouštění a uznávajících možnost nápravy odsouzených.

Každý odsouzený k výkonu trestu odnětí svobody má právo pracovat na sobě a chováním ve věznici dokazovat, že pochopil neúnosnost svého protiprávního jednání. Spolu s tím nabývá právo, aby po odpykání části trestu předstoupil před soud a přesvědčil jej, že jeho další pobyt za mřížemi by již byl neúčelný a naopak jeho návrat na svobodu před vypršením trestu je prospěšný nejen pro něj, ale i pro společnost.

O žádostech o podmíněné propuštění rozhodují senáty okresních soudů, v jejichž obvodu se nachází příslušná věznice, stížnosti proti jejich rozhodnutí vyřizují místně příslušné krajské soudy. Projednávání je náročné. K žádosti odsouzeného se vyjadřuje vedení věznice, státní zastupitelství, často Probační a mediační služba, někdy nabídkou záruky za dovršení převýchovy odsouzeného zájmová sdružení občanů či rodinní příslušníci.

Soud přihlíží k povaze provinění odsouzeného, ale hlavně hodnotí jeho trestní minulost, chování v průběhu výkonu trestu a vytvořené podmínky pro jeho život na svobodě. Pro většinu soudů je důležitý vztah žadatele k jeho trestné činnosti: pochopení nepřípustnosti nezákonného jednání a lítost. Je pochopitelné, že recidivisté narážejí na nedůvěru a naděje na úspěch žádosti je malá. Rovněž nelze očekávat, že by soud propustil odsouzeného, který by byl na svobodě odsouzen k bezdomovectví a žebrání. Je přirozené, že soudy ukládají propouštěnému „na cestu“ různé omezující povinnosti, jejichž plnění má zabránit jeho případnému návratu do vězení. Nově se zavádí vybavování propouštěných elektronickými náramky.

Choulostivým bodem řízení o podmíněné propuštění je výše zmíněný vztah žadatele k trestné činnosti, za kterou byl odsouzen. Soudy často požadují, aby se odsouzený doznal ke spáchání činu a projevil nad svým jednáním lítost. Připouštím, že vypořádání s minulostí odsouzeného je důležité pro jeho začlenění do společnosti po návratu na svobodu a snižuje nebezpečí, že by v trestném jednání pokračoval. Požadavek soudů má tak svou logiku.

Kamenem úrazu je ale skutečnost, že v našich věznicích maří život nezjistitelný počet odsouzených, kteří se odsouzeného skutku nedopustili. Jistě jich není mnoho, ale jejich výskyt je „experimentálně“ prokázán. Soudím, že propuštění jedinci jsou jen pověstnou „špičkou ledovce“, neboť řetěz vad trestního řízení se v některých případech nepodaří nikdy protrhnout, zvlášť když orgány, které by mohly zjednat nápravu, obvykle kladou tuhý odpor. Skutečnost, že máme ve věznicích několik desítek nebo možná set nevinně odsouzených, je hrůzná a snižuje hodnotu naší vlasti jako právního státu a místa pro lidský život. Nicméně nedá se s tím mnoho dělat, protože politické pseudoelity tento problém nevzrušuje a vrcholoví představitelé státního zastupitelství a justice problém řeší tím, že se tváří, jako by neexistoval a odkrytí pravdy se tvrdošíjně brání.

Uvnitř vězeňských komunit probíhá přenos informací, takže každý žadatel o podmíněné propuštění, který se neztotožnil se svým odsouzením, ví, co ho čeká. Stojí před dilematem: buď si posype hlavu popelem, bude litovat nespáchaného zločinu a dostane se hladce na svobodu, nebo odmítne doznání a projev lítosti a zůstane za mřížemi. Nejhůř dopadají ti, kteří odmítají doznání a lítost, ale obrátí o 180°, když zjistí, že narazili : ohnutím hřbetu přišli o čest, ale stejně zůstanou za mřížemi. Doznáním si uchazeč ztíží případné budoucí jednání o obnovu procesu, o nápravu křivdy. Justice se tedy v takovém případě dopustila bezpráví na nevinném a ještě navíc požaduje, aby se pokořil a doznal vinu za něco, co nespáchal. Tvrzení, že dochází k lámání lidských duší, považuji za přiměřené ocenění tohoto jednání.

V řízení o podmíněné propuštění má klíčový význam stanovisko státního zástupce a nejdůležitější je ovšem rozhodování soudního senátu. Jsem přesvědčen, že by jim všem slušela pokora, s kterou by připustili reálnost možnosti, že před nimi stojí žadatel, který se domáhá propuštění z nespravedlivě uloženého trestu. Neměli by se tedy po postoji žadatele k uloženému trestu pídit. Není to ostatně nezbytné, protože kritéria pro posuzování žádostí jsou natolik přísná a složitá, že by se na svobodu neměl dostat nikdo, jenž by svou přítomností narušoval klid ve společnosti. Ostatně nebezpečnost propouštěného, který svůj pocit křivdy před senátem skryl, se doznáním a projevem lítosti nezmenší. Názor, že odsouzený, který nedozrál k uznání viny a k lítosti, není dosud dostatečně napravený, je v případě nespravedlivě odsouzených scestný: nespravedlivost jejich rozsudku se vynucením doznání nezmírní, jen je justice tímto jednáním dále ponižuje.

Bohužel po Listopadu 1989 se vychýlilo kyvadlo vztahu justice k politické moci či moci výkonné z polohy podřízenosti orgánům KSČ a ministerstvu spravedlnosti do polohy nezávislosti na dobrých mravech a v krajních případech i na zákonu. Neexistuje síla, která by sjednotila soudní praxi a zlozvyk lámání lidských duší zastavila.

Převzato ze Security Magazinu se souhlasem autora i vydavatele

30 komentářů :

  1. Podle meho nazoru trest ma byt deterent, ktery s zeleznou nutnosti nasleduje po zlocinu. Jakesi "odpusteni" ucinnost toho deterentu snizuje. Proto cely koncept je pochybny.

    Mate ale naprostou pravdu v tom, ze "Názor, že odsouzený, který nedozrál k uznání viny a k lítosti, není dosud dostatečně napravený, je v případě nespravedlivě odsouzených scestný". To, ze obzalovany/odsouzeny trva na sve nevine, by se za zadnych okolnosti nemelo povazovat za pritezujici okolnost. Pokud vim, podobna tendence existuje i v americke justici. Odporuje to principu, ze nikdo nema byt nuceny k sebe-obvineni.

    OdpovědětVymazat
  2. Pravda vyděsí

    Každý proti každému všichni proti všem
    Civilizací se probojujem
    Každý proti každému všichni proti všem
    Krvelačná bestie nám sedí za krkem
    Ty mne jistě okradeš já tě okradu
    Vazalové kapitálu nejsme pozadu
    Ty mne jistě okradeš já tě okradu
    Přikradem se k sobě s kudlou ze zadu

    Ref.: Kapitalisme nutíš světu strašný tvar
    Tyranii hrůzy válek multi-kulti svár
    Kapitalisme nutíš světu strašný tvar
    Vedeš lidi do otroctví humanitě zmar


    Ve fraku elita v hadrech spodina
    Nesvéprávní slaboduši jedna rodina
    Ve fraku elita v hadrech spodina
    Brzy nám odbije poslední hodina
    Bezohledný zisk nás tvaruje
    Svévolný trh nám diktuje
    Bezohledný zisk nás tvaruje
    Svobodu nám krade morál rabuje

    Ref.: Kapitalisme nutíš světu strašný tvar
    Tyranii hrůzy válek multi-kulti svár
    Kapitalisme nutíš světu strašný tvar
    Vedeš lidi do otroctví humanitě zmar


    Každý proti každému všichni proti všem
    Civilizací se probojujem
    Každý proti každému všichni proti všem
    Krvelačná bestie nám sedí za krkem
    a vyděsí

    Štefan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hledat provaz v domě oběšencově je přeci jen hebrejský zvyk

      Vymazat
    2. Ještě nikdy se mi nestalo, že by se pod mým blábolem objevilo veršované vyjádření. Děkuji.

      Vymazat
    3. Proc sem ti pomateni komunisti porad lezou? Ma toto byt komunisticky website? Nema KSCM svuj vlastni?
      RK

      Vymazat
    4. 1:26 buďte tak laskav a citujte z daných komentářů jeden raději dva i víc příkladů, které jsou, jak vy to vidíte, "komunistické". Bez toho zůstanete trapným. Zůstává na vás, jak tomu bude potom. Srdečně zdravím. JiH

      Vymazat
    5. 3:01 Kdyz nekdo zacne blabolit o "kapitalismu" (v ocividne marxistickem smyslu), tak vidim, ze se jedna o cloveka kognitivne dysfunkcniho. Myslel jsem, ze tento zpusob mysleni uz davno vymrel. Ted se s tim najednou setkavam na strankach NR. Nekomu se te podrilo po 30 let preservovat.

      Nejvetsi pitomost jakou jsem tady cetl bylo charakterizovani nacistickeho Nemecka jako "kapitalisticke zeme".

      Vymazat
    6. Je vidět, že jste, anonyme 7:33, nepřemýšlející, a dost možná i nedovzdělané nablblo. Nacistické Německo samozřejmě bylo kapitalistické v jakémkoli smyslu toho slova.

      Mimochodem, copak je to "kapitalismus v marxistikcém smyslu"?

      Takovéhle blbiny může psát jen občan Kárl Schwarzengerg, který byl již od mládí na tom duševně tak, že nebyl s to dostudovat jakoukoli vyšší školu. Jeho hloupostem se v Práglu povinně tleská.

      Zato vy, ze stáda obyčejných blbců bez modré krve, na potlesk za hloupost nemáte nárok. Vzbuzujete jen shovívavý úsměv a ťukání prstem na čelo.

      Vymazat
    7. 7:33 Nacionální socialismus je idea společenského řádu podle programu strany NSDAP! Pan Hitler se ovšem od tohoto programu odchýlil, což mu připomněl jak pan Otto Strasser -http://revolta114.blogspot.com/2011/10/otto-strasser-socialiste-opousteji.html

      tak později i s. s.J. V. Stalin - https://www.valka.cz/975-Stalinuv-projev-na-zasedani-Sovetu-6-listopadu-1941

      Takže z Třetí říše učinil imperialistický stát! A jak víme, tak imperialismus je nejvyšším stadiem kapitalismu!

      Vymazat
    8. Ten druhý jmenovaný na zasedání Moskevského Nevyššího sovětu 6. 10. 1941 pronesl tento proslov:

      "Německé vetřelce, t. j. hitlerovce, nazývají u nás obyčejně fašisty. Hitlerovci, jak je vidět, to pokládají za nesprávné a úporně se nadále nazývají „nacionálními socialisty“. Němci nás tudíž chtějí přesvědčit, že strana hitlerovců, strana německých vetřelců, která drancuje Evropu a organisovala zákeřné přepadení našeho socialistického státu, je stranou socialistickou. Je to možné? Co může být společného mezi socialismem a hitlerovskými zhovadilými vetřelci, drancujícími a utlačujícími evropské národy?

      Je možné pokládat hitlerovce za nacionalisty ? Ne, to není možné. Ve skutečnosti nejsou hitlerovci nyní nacionalisté, nýbrž imperialisté. Dokud se hitlerovci zabývali sjednocováním německých zemí a opětovným připojením Porýní, Rakouska atp., bylo je možno s určitým opodstatněním pokládat za nacionalisty. Ale když zabrali cizí území a zotročili evropské národy - Čechy, Slováky, Poláky, Nory, Dány, Holanďany, Belgičany, Francouze, Srby, Řeky, Ukrajince, Bělorusy, pobaltské národy atd. - a začali usilovat o světovládu, přestala být hitlerovská strana nacionalistickou, neboť se od té chvíle stala stranou imperialistickou, dobyvačnou, utlačovatelskou.
      Strana hitlerovců, je stranou imperialistů, při tom nejlupičtějších a nejpirátštějších imperialistů ze všech imperialistů světa.

      Je možné pokládat hitlerovce za socialisty ? Ne, to není možné. Ve skutečnosti jsou hitlerovci zapřísáhlí nepřátelé socialismu, nejhorší reakcionáři a černosotěnci, kteří vzali dělnické třídě a evropským národům elementární demokratické svobody. Hitlerovci, aby zastřeli svou re-akční, černosotěnskou podstatu, hanlivě nazývají anglo-americký vnitřní režim režimem plutokratickým. V Anglii a USA jsou však elementární demokratické svobody, existují odbory dělníků i úředníků, existují dělnické strany, existuje parlament, kdežto v Německu za hitlerovského režimu jsou všechny tyto instituce zničeny. Stačí jen porovnat tyto dvě řady faktů, aby byla pochopena reakční podstata hitlerovského režimu a celá faleš žvanění německých fašistů o anglo-americkém plutokratickém režimu. V podstatě je hitlerovský režim kopií onoho reakčního režimu, který existoval v Rusku za carismu. Je známo, že hitlerovci se stejnou chutí šlapou po právech dělníků, po právech inteligence a po právech národů, jako po nich šlapal carský režim, že se stejnou chutí pořádají středověké protižidovské pogromy, jako je pořádal carský režim.

      Hitlerovská strana je stranou nepřátel demokratických svobod, stranou středověké reakce a černosotěnských pogromů.

      Vymazat
    9. Výborně 7:33! Že se až do té míry znemožníte, jsem skutečně nečekal. Kognitivní dysfunkcí (popř. preservancí) neoslníte, stejně jako textem bez háčků i čárek. Uniklo vaší pozornosti (v důsledku snížené rozpoznávací schopnosti?), že kapitalismus jako systém ve své vrcholící fázi má problémy, kterými se kriticky zabývají světoví myslitelé, aniž by byli, nebo mohli být podezříváni, že jsou komunisté? Vy nevíte čím je charakterizován typ hospodářství, aby mohlo být charakterizováno jako kapitalistické, přibližně česky jako tržní? Agitátore?
      A při jednom, 8:44. Uboze tapetujete, ještě ubožeji nálepkujete, přesněji, sprostě, po fašounsku nadáváte. A jestli vám imponují zvěrstva, ke kterým došlo za maďarských událostí 1956 (či jak je to nazýváno), ať je to z kterékoli strany, pak jste fašounská zrůda. Na tom trvám. JiH

      Vymazat
    10. Onanuj na hajzlu ty scheissekopf že zvadlýho a zdechlýho preaputia fűrera von Poserplína!

      Vymazat
    11. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    12. Mein gott,tuhle sračku máš z roku 1940 Z latríny toho hypospadickýho untermensch Šiklgrubra?!

      Vymazat
    13. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    14. I kdyz slovem "kapitalisticky" minime trzni hospodarstvi, tak popis nacistickeho Nemecka jako "kapitalisticke zeme" je zavadejici. Nevim, jestli nacisticke Nemecko melo trzni hospodarstvi. Ale i kdyby to technicky byla pravda tak oznacovat ho "kapitalistickym" je naprosty nesmysl, protoze tim neni primarne charakterizovano.

      Ono ale to tvrzeni je asi vetsinou mineno v marxistickem smyslu, tj. jako sama podstata nacismu a ze kapitaliste tam nejakym zpusobem vladli. To je nesmysl uplne kolosalni.

      Nacisticke Nemecko bylo ovladano ideologii, stranou, ktera o sobe tvrdila, ze je socialisticka a delnicka. Mnoho clenu bylo rekrutovanych od socialistu a komunistu. Mnoho delniku ji volilo. Rusofobii prevzala od Socialni Demokracie a od Karla Marxe. Kapitaliste tam nevladli. Ti delali, co jim Ada naridil.

      Mimochodem, prectete si "Genius Prumernosti" od Dusana Hamsika. Je to utla knizecka.

      RK

      Vymazat
    15. RK - nacistický agitátor a hlupák. nacistické Německo bylo kapitalistické, "socialismus" tam byl Hitlerem hlásán jen jako demagogické úsloví určené k zblbnutí lidí.
      V Německu platil trh, později omezený válkou. Výrobní prostředky v Německu samozřejmě vlastnili soukromníci-kapitlaisté a ti si zpočátku na zbrojení a na útočných válkách mastili kapsy. Titíž pak v roce 1946-7 přijali Marshalův plán, americké investice k obnově jejich soukromého podnikání v oceli, uhlí, chemii, elektrovýrobě a zbrojařině!! Krupp, Thisén, Porsche, majitelé IG Farben, BASF a dalších a dalších soukromých podniků - to byli a dodnes josu kapitalisté. Nevím, o čem může někdo pochybovat.

      Vymazat
    16. 14:46 to tobě polojidiš skřekající putlerprde z lžidvořákovy bandy rudejch kretenů by nestačilo ani milion putleroffskejch univerzit, abys dokázal sesmolit jedinou větu kterou dokáže translator přeložit do češtiny:))))

      Vymazat
    17. 16:53 V žádném případě nelze nazývat Třetí říši socialistickou. Levice byla vždy nepřítelem velkých mužů, kteří místo toho, aby jim druzí s radostí sloužili a nacházeli nejvyšší uspokojení v tom, že mají tu čest podílet se na jejich dějinném poslání, musejí strpět, že se jim tito pletou do cesty. Však si vemte, kolik toho může veliký muž vykonat, má-li moc udílet rozkazy, namísto toho, aby s každou rudou onucí musel jednat jako se sobě rovným a vyčerpávajícím způsobem přesvědčoval nějaký kooptovaný komunistický podlidi, aby se uráčili se podřídit vůli génia! Zatímco v nerovné společnosti může průměrný muž velkému muži dobře sloužit nejen k vzájemnému prospěchu, v bolševickém rovnostářství jsou průměrní muži pro ty velké břemenem. Rovnostářství je triumfem nízkých mužů s nízkými ambicemi. Neboť, i levičák se ochotně staví do pozoru, jakmile se začne točit ve hře zajímavá finanční odměna, případně když mu nějaký darebák slibuje dosažení více rovnosti nebo svobody po níž jeho duše tolik pase.
      Osobně bych dal vždy přednost službě muži většímu, než jsem sám, než abych sloužil někomu nízkému v dosahování jeho mrzkého podnikatelského záměru. Bohužel jsem žádného takového za celý svůj život nenalezl, a tak mi nakonec nezbylo než se postavit sám do čela velké věci. A tak jsem jako neznámý jedinec začal boj proti bolševismu a neskončím, dokud tento jev nezmizí ze života Čechů! Jen pokud napneme k tomuto cíli všechny své síly, svou vůli, píli, talent a houževnatost, jen pak budeme opět stoupat k výšinám tak jako kdysi naši předkové, kteří nedostali tuto zem darem, ale museli s ji vybojovat!

      Vymazat
    18. 16:53 jste pitomec, onu knížečku "Genius průměrnosti" ze šedesátých let m.s. opatruji jak oko v hlavě, protože i k dnešku mnohé napovídá. Čím je definováno hospodářství jako kapitalistické si najděte ve zdrojích, které nejsou a nemohou být komunistické a potom se přestanete prezentovat za blba. Kontrolní otázka: Bylo hospodářství Chile za Pinocheta kapitalistické?

      Vymazat
    19. 2:34 Z te knizecky je videt, jak se ten nacisticky rezim podobal komunistickemu.

      Nejedna se o to, jak je definovan kapitalismus, ale jestli je to primarni charakteristika nacistickeho Nemecka. Ona to taky byla zeme, kde se pouzival metricky system. To je jako argument "blazen dycha, Vy dychate, tedy jste blazen."

      Vymazat
    20. 22:05 To je židofskej žvást! Snahou nacionálních socialistů a fašistů je vytvořit silnou společnost reprezentovanou (národním) státem, která bude schopna obstát v dějinném zápase s jinými státy resp. národy. Společně se opírají o vůdcovský princip, který je blízký pravému monarchismu.
      Zcela jednoznačně lze tedy říci, že jsou dalece napravo od všeho, co dnešní demokratická společnost připouští. A s přivřením očí je mohu zařadit mezi idealistickou (tj. nekonzervativní) pravici, zároveň však takovou, jejíž ideál podléhá požadavku na praktickou realizaci. Přísně vzato se jedná o hraniční ideologie. Je však pravděpodobné, že pokud by nebyly zničeny v důsledku války, časem by tuto hranici překročily směrem k pravici a vytvoření národně orientované aristokratické vrstvy.
      Přední nacistický ideolog Alfred Rosenberg o tom ve svém díle Mýtus 20. století hovoří takto:

      „Všeobecné hlasovací právo má být ženám odebráno? Ano! - A mužům rovněž! Národní stát nemůže zakládat rozhodující výběr na anonymní - mužské či ženské - mase, nýbrž na odpovědných osobnostech.“

      „V mužích, kteří stojí první v řadách… v boji za novou Říši, je základ vzniku nové šlechty. Ukazuje se s vnitřní nutností, že tito muži z 80 % vykazují i vnější nordický typ.“

      Skutečná pravice, která jediná může zajistit zdravou společnost, dnes stojí mimo zákon.
      Dêmos byl ustanoven vládcem na věčné časy, přičemž mu byla pro jistotu odebrána možnost učinit nejrozumnější státnický počin za celou dobu jeho darebné vlády, tj. rezignovat na funkci.
      Na západě se liberálně-konzervativní levice (kvazipravice) přetahuje o moc se židohumanisty (neomarxisty). V bývalém socialistické bloku je však stále ještě nutné počítat s vlivem klasických marxistických partají a frakcí a lžidohumanisté si zde jen pozvolna budují své postavení.

      Podstatou veškeré levice je rovnost. V čem se různé levicové směry od sebe mnohdy zásadně liší je pojetí rovnosti.

      Skutečná (absolutní) pravice je generální reakcí proti levici.
      Pravice odmítá všechny formy rovnostářství.
      Čistokrevný pravičák tedy musí v prvé řadě odmítnout rovno-právnost.
      Levičáctví (ve všech jeho podobách) se projevuje jako duševní společenská choroba, která vede k jejímu postupnému úpadku. V pokročilém stádiu ji již nelze vyléčit.

      Vymazat
  3. Pánové dokument z Filipín nejhorší vězení světa to je masakr seděj v lochu 8-15 let bez soudu vinný i nevinný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na ty hovada zdrogovany neni nic lepsihiho nezli at tam shnijou.Nejlepsi je novy president Filipin ktery je postavil na uroven divokych prasat a povolil odstrel bez omezeni doby lovu .Spise bych nekoho nechal napsat knihu o tech zavrazdenych v USA veznicich ,to je soudnictvi jako ve stredoveku .300 let + 3 roky za urazku soudu.Rozhoduji opet ti co voli( v porote) a to jsou ti kteri ani nevedi co voli a koho . Jsou tak blbi ze si odvoli i zvyseni dani a potom se divi co se deje . Vetsina ony proposice pred volbami ani necte a voli co slysi v TV . Tam se dobre vladne a jeste lepe soudi.
      V Americe tam je hej ,tam jsou i buzny na prodej

      Vymazat
    2. 0:04 V usa soudí každý trestný čin zvlášť a potom tam mají lidé drakonické tresty z jedné věznice 70% vězňů má doživotí.

      Vymazat
  4. Pro zkušenost s bezprávím nemusíte chodit k soudu. V první třídě jsem měl komunistickou soudružku učitelku, která rozdávala facky žákům,kteří psali levou rukou (rád bych jí dnes také jednu vrátil) a ta byla toho názoru, že každé dítě někdy zazlobí. A tak nás, skupinku dětí, odcházející ze školy domů, dostihla a obvinila mne, že jsem nabádal jednoho ze spolužáků, aby pošlapal trávu v družstevní louce, kolem které jsme právě šli. Bez problémů jsem odvětil, že to není pravda, ale vyvaleně jsem sledoval počínání spolužáka, který
    přisvědčil, že ano, že jsem jej k poškozování louky skutečně nabádal. Tenkrát jsem byl ještě mlád 7 let, v puse ,,knedlík" - nebyl jsem schopen se bránit a vše se v dobré obrátilo. Stačilo jen, abych 100 krát napsal za trest, že nemám spolužáky navádět k poškozování družstevní louky a pak se ještě veřejně omluvil, že jsem lhal a slíbil, že už to vícekrát neudělám. Kolektiv , včetně křivého svědka mne opět přijal mezi sebe. Šlo o vyřizování osobních averzí mezi mým otcem- komunistou a matkou spolužáka - komunistkou a mému otci matka nic neřekla, ,,protože by se zlobil". Příhoda mi za pár let přinesla výhodu při sledování retrospekce procesů 50. let, která byla tématem roku 1968 a ta přiznání jsem snadno chápal.
    Inu - co se v mládí naučíš....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni se priznali k necemu co provedli oni zlocinci,jinak by je nikdo nepostavil pred soud .Najevo vsak nevysly vsechny zlociny te sionisticke vlady. Za 200 000 kcs prodaval Salcman propusteni do Israhele coz bylo proti zakonu atd. Kdo cetl onu tlustou knihu jiste pochopi proc s Urvalek tak jecel na Pankraci .Kazdy gen jsme mu mavali ve Vokovicich na nadrazi kudy dojizdel delnickym vlakem do Phy z Kladna Cest praci

      Vymazat
    2. Pane Vladimíre Šmídle 23:43, já jsem zas byl fackován farářem. Dokonce ještě v roce 1950(!), při hodině náboženství, kdy jsem kladl nevěrecké otázky. Doma jsem se nesvěřil, (i když rodiče byli ateisté), dostal bych nejméně formálně „navrch“. Na hodiny náboženství jsem přestal docházet. Byla z toho jakás tahanice o neomluvených hodinách vyřešená tím, že nevím jak poděděný zápis o mém Římskokatolickém vyznáni byl vymazán. Snadno, nejspíš tehdy nově panujícímu režimu. I já, jako snad každý/dá jsem byl občas nějakým tím šplhounkem/kou napráskán, některý/rá z pedagogů/giček věc řešil/la po právu, jiný/ná ne. Tehdejší režim z toho neviním, protože jsem byl rodiči poučen, že nikdo neví všechno, tedy ani kantor/ka a pokud se tak stane, je to i moje chyba. Měl jsem to buď předpokládat, nebo si s tím lépe poradit. Za tuto výchovnou lekci (a mnohé jiné), svým, už nežijícím rodičům dodnes děkuju. Můžete mi závidět. S pozdravem

      Vymazat
  5. ONO TO NENÍ NIJAK SLOŽITÉ: REŽIMY SE STŘÍDAJÍ, BEZCHARAKTERNÍ LIDÉ U MOCI ZŮSTÁVAJÍ.
    Na druhé straně: byl jsem svoji matkou vychováván ke zdvořilosti, společenské slušnosti, džentlmenství a za každý prohřešek jsem dostal pohlavek. Dnes jsem za tyto vlastnosti pohlavkován feministkami. Uvolnit místo ženě v plném dopravním prostředku, podržet dveře, první pozdravit či vůbec pozdravit, pomoci ženě s těžkým zavazadlem - tak to je odsouzeníhodné. A tak se dnes poučená mládež baví, jak zchromlý dědek v autobuse padá a jak ženu s kufry v létajících dveřích tyto mlátí o hlavu. Pozdravit, poděkovat? Kde jsou ty zlé minulé časy! Hanba jim?

    OdpovědětVymazat
  6. Podmínečné propuštění, my přijde pouze jako další zdroj korupčních peněz do justice. Soud přeci při ukládání trestu posoudí, aby trest byl ve společensky uznané výši (uzákoněné). Trest, dle svého názvu, je společensky odpovídající potrestání, za nějaké provinění.
    Někdo může litovat svého činu, již v okamžiku dopadení. Potom by podle té logiky podmínečného propuštění, bylo zbytečné mu vůbec nějaký trest udělovat. Proč čekat až na uplynutí zrovna poloviny trestu? Není to proti lidským právům? P.K.

    OdpovědětVymazat