Reklama

.

.

čtvrtek 22. listopadu 2018

Jak je to doopravdy s globálním oteplováním

Pavel Kalenda
21. 11. 2018
Tyto otázky a odpovědi byly přípravou na pořad „Máte slovo“ Michaely Jílkové. Protože celý pořad trvá pouze 60 minut a je vysílán naživo, nebylo možné ani položit a zodpovědět všechny připravené otázky a už vůbec ne vyčerpávajícím způsobem a s citací zdrojů. Proto celý text dávám ke zveřejnění tak, aby si čtenáři mohli porovnat můj náhled na problematiku Globálního oteplování a zejména Antropogenního globálního oteplování s oficiální propagandou, která je všude okolo nás.




Protože za posledních cca 10 let, kdy se zabývám sluneční aktivitou a jejím vlivem na seismicitu na Zemi, jsem se seznámil s řadou vědeckých argumentů (zejména primárních dat) a jsem schopen je sám analyzovat, budou mé odpovědi vycházet pouze z vědeckých informací, zpracovaných vědeckými metodami a postupy. Mým důležitým zjištěním je to, že seismicita, klima na Zemi (i na jiných planetách), sluneční aktivita a planetární interakce jsou navzájem provázány do jednoho nerozborného systému. Velice dobré schéma těchto vazeb je na obrázku od prof. N.-A. Mörnera (2018): 

 

1. Je globální oteplování jen jeden z výkyvů teploty na Zemi a to nijak dramatický?


PK: Za posledních cca 5 mil. let docházelo k velkým výkyvům klimatu na Zemi v rytmu Milankovičových cyklů. V době minulého interglaciálu byly teploty na Zemi přibližně o 3°C vyšší než v současnosti (Pettit et al. 1999).

Obr. 1 – Vývoj teplot a koncentrace 18O za posledních cca 5 mil. let (Lisiecki and Raymo (2005).
Obr. 2 – Teplota a koncentrace CO2 podle výsledků z vrtu Vostok (Petit et al. 1999)


Když bychom vzali jen kratší období pro srovnání, tak v době Mínojského klimatického optima nebo Středověkého klimatického optima byly teploty o cca 2°C vyšší než v roce 1980. Podle Dr. Jiřího Svobody se u Mělníka pěstovaly melouny (v jeho knize Velká kniha o klimatu Zemí koruny české, 2003).

Dokonce ani rychlost nárůstu globální teploty není nijak výjimečná a v době spodního dryasu byla ještě vyšší.

Z pohledu geologické historie je situace ještě zajímavější – nejnižší koncentrace CO2 byla na konci křídy a začátkem permu, kdy klesla na cca 200 ppm. Kysličník uhličitý téměř zmizel z atmosféry a to takovým radikálním způsobem, že se rostliny téměř udusily. To znamená, že v permu bylo na Zemi aridní klima, tzn. suché a chladné s polopouštěmi až pouštěmi, tak jak je dnes třeba na pohoří Atlas, nebo na náhorních plošinách nebo v pouštích Gobi. Rostliny se naštěstí vzpamatovaly z tohoto devastujícího období velkého vymírání a v druhohorách byla opět koncentrace CO2 zhruba na 4-5 násobku dnešní úrovně, což bylo pro život rostlin optimální.

 Obr. 3 – Vývoj koncentrace CO2 na Zemi za posledních 550 mil. let (Berner 1990). V ordoviku a siluru nastal přechod organismů z moře na souš. V permu sahalo zalednění Země až po 30° rovnoběžku. (Šipka označuje příchod života na souš)


2. Může za změnu klimatu člověk nebo je jeho vliv zveličován? 

PK: Podle všech analýz (včetně mé osobní) dat z vrtu Vostok (viz Obr.2), které jsou dostupné na serveru NASA, nárůst koncentrace CO2 následuje za nárůstem teploty. Teoretické zdůvodnění podal prof. M. Selby (2012), který teoreticky odvodil, že díky parciálním tlakům v atmosféře a v oceánu se dá dokázat, že koncentrace CO2 je integrál, neboli postupný součet diferencí teplot od střední teploty. Tzn. zahřejete-li oceán, uvolní se více plynu do atmosféry a naopak. Je to vždy o parciálním tlaku na rozhraní oceán-atmosféra. Takže ta dnešní hypotéza (nebo teorie) o tom, že globální oteplování způsobuje CO2, je jen o zpětné vazbě, ale nikoliv o důvodu oteplování. 
Na konferenci v Porto 2018 bylo konstatováno, že základem změny klimatu je změna sluneční aktivity a samotné atmosféry se to netýká:

 Obrázek o velikosti vlivu člověka je zde (podle M. Selbyho 2013): 
Obr. 4 – Karbonový cyklus - Jak moc ovlivňuje lidstvo klima na Zemi? Na obrázku prof. Selbyho (2013) je roční výměna CO2 mezi oceánem a atmosférou, zhruba 150 gigatun/rok a množství CO2, které vypouštíme my lidé - 5 gigatun/rok. Přesně v tomto poměru je naše „zodpovědnost“ za nárůst teploty - třicetina. Jestliže za posledních 100 let nám teplota na Zemi narostla o 1°C, tak naše zodpovědnost je za tři setiny °C. Výměna CO2 mezi oceánem a atmosférou je navíc dynamická tzn. o co víc my vypustíme CO2 do ovzduší, o to méně se uvolní z oceánu. Výměna je totiž závislá na parciálním tlaku CO2 v atmosféře a oceánech, který je závislý na teplotě.



3. Musíme změnit způsob života, jinak nás čeká klimatická katastrofa? 

 PK: Podle mé vlastní analýzy závislosti klimatu na sluneční aktivitě, nás nečeká nic dramatického: 
Obr. 5 – Vývoj globálních teplot podle scénářů vývoje sluneční aktivity (A – jako před Malou dobou ledovou, B - podle J.R. Salvadora (2013), C - konstantní sluneční aktivita na stávající úrovni). Podle všech tří scénářů se ukazuje, že okolo roku 2000 byl vrchol teplotního vyzařování z hlubin a do roku 2030 by měla nastat stagnace nebo mírný pokles teplot na Zemi, s tím že ty scénáře se podstatně neliší, protože zásoba energie akumulovaná v Zemi je obrovská. Do roku 2060 by se měl (je tam malá diference mezi scénáři sluneční aktivity) vývoj teploty dostávat do dnešních, nebo malinko pod dnešní hodnoty a potom kolem roku 2090 by měla dál klesat teplota na Zemi už pod dnešní stav a dále bude klesat díky tomu, že se bude vyprazdňovat zásoba energie v zemi. Při výbuchu vulkánu s VEI > 5 poklesne pravděpodobně teplota o více než 0,5°C. 

Budeme se muset ale adaptovat na tak „vysoké“ teploty a začít sklízet melouny u Mělníka (do roku 2060). Po roce 2090 se budeme muset adaptovat na další poklesy teplot a nahradit jižní ovoce v naších sadech za původní odolné druhy, které budou schopny přežít tuhé zimy s více kontinentálním klimatem než dosud (obdoba Malé doby ledové).

4. Hrozí častější válečné konflikty a migrace? Jak se nás mohou dotknout? 

PK: Toto je otázka pro klimatické historiky. Podle J. Svobody nebo např. V. Kremlíka, jsou krizovými vždy období poklesu teplot na Zemi a nikoli období vyšších teplot a vyšších koncentrací CO2, kdy je dosahována vyšší úroda. Zeptejte se vyhynulých Vikingů, jak se jim žilo po poklesu teplot v Grónsku o 2°C ve srovnání s dobou středověkého klimatického optima. Podle záznamů z Vatikánu, poslední biskup v Grónsku zemřel v roce 1378: 
„V roce 1345 papež grónským osadám odpustil placení církevních poplatků, protože uznal, že jsou moc chudí. V roce 1350 byla jihozápadní kolonie na pobřeží už opuštěna. Poslední biskup Alfur zemřel 1378 a nový se sem nikdy nedostal. Až v roce 1492 se v Římě rozpomněli, že v Gardaru bývalo biskupství. Papež Alexandr VI. Borgia (1492–1503) napsal dopis (začínající latinskými slovy „Cum Et Accepimus“), kde barvitě popisuje důsledky ochlazení klimatu.“ (Kremlík 2018?).

5. Vyplatí se investovat a podnikat aktivity za změnu klimatu k lepšímu, nebo je to zbytečné či kontraproduktivní? (snižování emisí atd.) 

PK: Snižování emisí například popílku, polétavého prachu, NOX, nebo pesticidů je žádoucí. Například v Ostravě (kde jsem žil cca 30 let) trpí cca 30% populace astmatem nebo bronchitidou a to už i děti v předškolním věku. Byl to také jeden z důvodu mého přestěhování pryč z Ostravy – už jsem to neudýchal. Ale snižování emisí CO2 je zcela mimo vědecké uvažování, protože CO2 je životodárný plyn a jen za posledních 40 let se zvedly výnosy o cca 20% (Informace Zemědělského svazu ČR). Také studie AV ČR na Bílém Kříži v Beskydech toto potvrzují: Závěrečné hodnocení Otmara Urbana a Radka Pokorného (2002) z laboratoře ekologické fyziologie lesních dřevin – „závěrečné hodnocení naznačilo, že smrky v ovzduší s dvojnásobným obsahem oxidu uhličitého rostou rychleji. Lépe se také vyrovnávají se suchem. Snadněji však podlehnou vichřici nebo dřevokaznému hmyzu“. 
Podle geologických a paleoklimatologických dat byla koncentrace CO2 v druhohorách 4 – 5x vyšší než v současnosti, což vedlo k bujnému růstu veškeré vegetace (viz obr. 3).

V teplých (optimálních) klimatických periodách je globálně na Zemi vyšší vlhkost atmosféry, protože se zvyšuje výpar z oceánů. Data z vrtu Vostok ukazují jednoznačně na suchá a chladná období glaciálů a vlhká a teplá období interglaciálů. Rozvoj veškerých kultur koreluje s příchody teplejších klimatických period (Stonegenge, starý Egypt, Mezopotámie, Římské období). Naopak zániky civilizací korelují s chladnými klimatickými periodami (Mayové, Aztékové, Sumerové, Vikingové v Grónsku, stěhování národů, ….).

Obr. 6 – Nárůst produkce při dvojnásobné koncentraci CO2 oproti současnosti.

6. Stačí se jen adaptovat a nesnažit se to vylepšovat, protože i v historii se klima měnilo a nejde o nic mimořádného?

PK: Podle prof. Selbyho je (teoreticky) příspěvek lidstva k oteplování v poměru 5 GT CO2/rok ku 150 GT CO2/rok přírodního cyklu, tedy cca 3% (viz obr. 4). Pokud se tedy oteplilo od roku 1980 o 0,6°C, je příspěvek k lidstva cca 0,02°C, tedy neměřitelný.

7. Kdy začnou sucha u nás ohrožovat dostatek potravin na našich stolech? 


PK: Toto nastane až začátkem příštího glaciálu, který odhadl Dr. Didier Paillard na EGU 2013 ve Vídni, že podle všech parametrů orbity Země by už měl nastat v blízké budoucnosti. Podle Dr. Ganopolskiho (2013) jsme jako lidstvo „odsunuli“ jeho začátek o pár set až první tisíce let. Podle prof. Mörnera (2018) (na základě 85-letých cyklů planetární interakce) se odhaduje počátek příchodu další „Malé doby ledové“ do roku 2090. Takže z geologického (a klimatologického) hlediska to bude co nevidět.

8. Neměli jsme jaro a nemáme zatím ani podzim. Na co se máme připravit do budoucna? 
PK: To je otázka pro meteorology a nikoli pro klimatology. Výkyvy počasí s periodami 22 let (Haleho perioda), 60 let, 85 let (Gleisbergova perioda), 208 let (de Vriesova perioda), 178 let (Joseho perioda) jsou vidět ve všech meteorologických parametrech jako AMO, PDO, výšky hladin oceánů (Jevrejeva 2009), ale také v astronomických ukazatelích (např. polární záře (Křivský a Pejml 1988) nebo geofyzikálních parametrech jako je LOD (viz Obr. 7). Za povšimnutí stojí fakt, že variace LOD (Length Of the Day) předcházejí o 5 – 6 let variace globálních teplot, tedy teploty neřídí LOD, ale mechanismus, který řídí LOD (planetární interakce) řídí také vývoj teplot. LOD je ve svém minimu a bude narůstat a podle toho se zpožděním 5 – 6 let bude klesat teplota. Ke stejnému závěru dospěl i Dr. Nicola Scafetta (astrofyzik), který tento vztah popsal v řadě prací, naposledy 2018:

Obr. 7 – Vývoj LOD a globální teploty na Zemi od roku 1860 do roku 2000. (podle Klyatorishina 2003)


9. Jaké extrémní vlivy, teploty nás v zimě a v létě čekají?


PK: To se musíte zeptat na vyšších místech (u Alláha nebo jiného náčelníka nebo u meteorologů, kteří dovedou věštit z křišťálové koule). Klimatologie je o dlouhodobých změnách teplot na Zemi a o původu těchto změn. Většina účastníků vědecké konference „Basic Science of a Changing Climate: How processes in the Sun, Atmosphere and Ocean affect Weather and Climate“ se shodla na tom, že původcem těchto změn je Slunce a sluneční aktivita a nikoli CO2 a atmosféra:



https://www.youtube.com/watch?v=kewDL4qXoCI

Podle prof. astrofyzika Pierse Corbyna (WeatherAction – (http://bit.ly/2aTfsvR).

London, England, piers@weatheraction.com) jsou v dobách vysoké sluneční aktivity tzv Jet streams ve vysoké atmosféře ustálené a mají V-Z směr. Naopak v dobách nízké sluneční aktivity se začínají vlnit a zasahovat do nízkých zeměpisných šířek, což vede ke zvyšování extrémů počasí (ne klimatu). V minulém roce procházel takový střih mezi proudy středem severní Ameriky, takže na západním pobřeží měli extrémní vysoké teploty a srážky a na východním pobřeží měli extrémní chlady:

https://wattsupwiththat.com/2018/02/12/arctic-chill-at-85f-below-zero-so-cold-eskimos-advised-to-stay-inside/

Totéž platilo pro Euroasii:

https://wattsupwiththat.com/2017/05/16/claim-arctic-warming-to-increase-eurasian-extreme-cold-events/

Obecně ale platilo, že za posledních cca 50 let se počet velkých klimatických extrémů v USA snižoval:

https://wattsupwiththat.com/2017/12/22/global-warming-and-extreme-weather/

10. Která otázka Vám zde chybí a chtěl byste o ní diskutovat?


PK: Myslím, že na to, abychom probrali do hloubky předchozích 9 témat a diváci pochopili vědecké argumenty, není moc času. Na každou z těchto otázek by bylo zapotřebí alespoň 30 minut a toto není možné splnit. Další rozmělňování času na každou z nich není žádoucí. Z hlediska PR je nejdůležitější otázka č.2 a pak je potřeba vysvětlit fyziku, která stojí v pozadí klimatických změn (částečně otázka č.1).

Z dlouhodobého pohledu (geologického) se Země ochlazuje a k tomu přispělo a přispívá odebírání CO2 z atmosféry organismy (především korály a lesy). Dnešní stav (ve čtvrtohorách) se blíží stavu před permem, kdy se Země stala téměř ledovou koulí (a vymřela řada druhů na podchlazení).

Z pohledu miliónu let (čtvrtohor) se střídají doby ledové a meziledové a toto střídání je podmíněno parametry orbity Země okolo Slunce (zejména excentricita – 100 tis. let). Z tohoto pohledu je příchod nového glaciálu nevyhnutelný a velice rychlý (v řádu stovek let (D. Paillard, 2013, A. Galopolski, 2013).

Z hlediska stovky let můžeme očekávat stagnaci nebo dokonce mírný pokles teplot do roku 2030 (viz obr. 5), pak mírný návrat k aktuálním teplotám (do roku 2060) a po roce 2090 je možno očekávat další pokles teplot, protože akumulované teplo ze zemské kůry se už vyčerpá z velké části a je předpoklad také exploze vulkánu s VEI > 5 (Kalenda 2012, Kalenda et al. 2018), který sníží dopadající energii ze Slunce a tím dojde taky k ochlazení povrchu Země.

Obr. 8 – Vývoj akumulovaného tepla v zemské kůře (modře – Kalenda et al. 2018) a rekonstruované teploty na Zemi podle Mann et al. 2008, vyhlazené v 50-letém klouzavém okně (tlustá černá křivka). Červená křivka znázorňuje součet OLR (dlouhovlnného záření z povrchu Země) a změn dopadajícího záření ze Slunce, které má 60-letou základní periodicitu (podle Scafetta 2016).




Literatura

Berner, R.A. (1990): Atmospheric carbon dioxide levels over Phanerozoic time. Science 249 (4975), 1382-1386.

Corbyn, P. (2018): Mechanisms of weather extremes and climate changes Including long range forecasting. Proc. Of. Basic Science of a Changing Climate: How processes in the Sun, Atmosphere and Ocean affect Weather and Climate the Porto Climate Conference 2018, September 7 and 8, at Porto University.

Kalenda, P. and Neumann, L. (2012): The relationship between volcanic and seismic activity. EGU meeting, Vienna 24.-27.4.2012. poster. Solicited.

Kalenda, P., Wandrol, I., Frydrýšek, K., Kremlík, V. (2018): Calculation of solar energy, accumulated in the continental rocks. Proc. Of. Basic Science of a Changing Climate: How processes in the Sun, Atmosphere and Ocean affect Weather and Climate the Porto Climate Conference 2018, September 7 and 8, at Porto University.

Kremlík, V. ( 2018?): Obchodníci se strachem. Dokořán 2018 (v tisku).

Křivský, L., Pejml, K. (1988): Solar activity aurorae and climate in Central Europe in the last 1000 years. Bulletin of the Astronomical Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences No 75. http://www.ngdc.noaa.gov/stp/aeronomy/aurorae.html

Lisiecki, L. E., and Raymo, M.E. (2005), A Pliocene-Pleistocene stack of 57 globally distributed benthic δ18O records, Paleoceanography, 20, PA1003, doi:10.1029/2004PA001071; data: doi:10.1594/PANGAEA.704257. — bundled as {{cite DOI|10.1029/2004PA001071}}

Supplement: Lisiecki, L. E.; Raymo, M. E. (2005). "Pliocene-Pleistocene stack of globally distributed benthic stable oxygen isotope records". Pangaea. DOI:10.1594/PANGAEA.704257.

Petit J.R., Jouzel J., Raynaud D., Barkov N.I., Barnola J.M., Basile I., Bender M., Chappellaz J., Davis J., Delaygue G., Delmotte M., Kotlyakov V.M., Legrand M., Lipenkov V., Lorius C., Pépin L., Ritz C., Saltzman E., Stievenard M. (1999) Climate and Atmospheric History of the Past 420,000 years from the Vostok Ice Core, Antarctica, Nature, 399, pp.429-436, doi:10.1038/20859.

Royer, D.L., Berner, R.A., Montañez, I.P., Tabor, N.J., and Beerling, D.J. (2004): CO2 as a primary driver of Phanerozoic climate: GSA Today, v. 14, no. 3, p. 4–10, doi: 10.1130/1052-5173(2004)014<0004:caapdo>2.0.CO;2.

Salby, M. (2012): Physics of the atmosphere and climate. Cambridge Univ. Press. 666 pp.

Salby, M. (2013): CO2 Changes are not Anthropogenic
https://www.youtube.com/watch?v=nFPP3RlycB8 (min. 5:30)

Mörner, N.-A. (2018): Planetary beat and sea level changes. Proc. Of. Basic Science of a Changing Climate: How processes in the Sun, Atmosphere and Ocean affect Weather and Climate the Porto Climate Conference 2018, September 7 and 8, at Porto University.

Paillard, D. (2013): Quaternary glaciations : from observations to theories (Milankovic Medal Lecture). Geophysical Research Abstracts, Vol. 15, EGU2013-14249, 2013. http://meetingorganizer.copernicus.org/EGU2013/EGU2013-14249.pdf

Ganopolski, A. and Calov, R. (2013): Natural and non-natural end of Holocene. Geophysical Research Abstracts, Vol. 15, EGU2013-1666, 2013.
http://meetingorganizer.copernicus.org/EGU2013/EGU2013-1666.pdf

Klyashtorin, L.B. (2001): “Climate Change and Long-Term Fluctuation of Commercial Catches” (FAO, 2001).

Salvador, J.R. (2013): A mathematical model of the sunspot cycle for the past 1000 yr. Pattern Recogn. Phys., 1, 117-122, doi:10.5194/prp-1-117-2013, 2013.

Scafetta, N. (2018): Toward a better understanding of natural climate variability. Proc. Of. Basic Science of a Changing Climate: How processes in the Sun, Atmosphere and Ocean affect Weather and Climate the Porto Climate Conference 2018, September 7 and 8, at Porto University.
Svoboda, J., Vašků, Z., Cílek,V. (2003): Velká kniha o klimatu Zemí koruny české, 2003). 655 s.
<0004:caapdo>

Autor RNDr. Pavel Kalenda, CSc. je geofyzik

53 komentářů :

  1. Náboženští fanatici si obvykle pletou příčiny a následky, a nejsou schopni rozlišit od sebe jednotky a tisíce let. Nelze jim však upřít zvláštní talent pro ignorování skutečností neutvrzujících je v pevnosti víry pravé, a to selektivně, takže táž věc může být zároveň bagatelizována, a zároveň vydávána za pozitivum.

    OdpovědětVymazat
  2. Úděl vědeckých teorií, je být stále korigován. Jinými slovy, naše znalosti vesmíru jsou zanedbatelné. Základem těchto znalostí je tisícileté sledování, jako to dělali dřívější civilizace, jako Mayové, Sumérové a další. Ale zdá se, že ani tyto znalosti je neochránily před kolapsem, neboť tu už nejsou.
    Poměry na Zemi podléhají jistě mnoha a mnoha různým vesmírným cyklům, s různorodými periodami, což neobsáhnou žádní naši slovutní vědci.
    Tímto však neodmítám trvalý výzkum těchto záležitostí. Jenom bychom se neměli nechat manipulovat bojovníky s klimatem, kteří tvrdí, že mají recept jak zachránit svět, před nějakým, jimi vybádaným nebezpečím. Ti nejspíš bojují za svůj profit. P.K.

    OdpovědětVymazat
  3. Politicky řečeno: ohledně oteplování má a měl Václav Klaus pravdu a celá propaganda ohledně kritického "oteplování způsobeného lidskou činností" má sloužit pouze pro tvorbu nového prostoru pro investování (čili vyhozené peníze!)

    Leo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná ano, možná ne. Každopádně Klaus to hlásá také jenom proto, aby kvůli změně klimatu nebyly kladeny překážky bujení kapitalismu, který potřebuje drancovat a expandovat. J.

      Vymazat
    2. Anonymní22. listopadu 2018 12:02
      Klimatická hysterie ani tak neomezuje kapitalismus, jako je spíš nástrojem jeho rychlejší koncentrace. S klimatem bojují, za peníze daňových poplatníků, většinou velké nadnárodní korporace, s kontaktem na politickou a mediální scénu. P.K.

      Vymazat
    3. Jak se nemá oteplovat, když žlutý svině ničej přírodu na Sibiři a putleroffskej režim proti tomu hovno dělá! Čím dřív bude zlikvidován, tím větší naděje, že se globální ekosystém nezhroutí! - https://zpravy.idnes.cz/cina-rusko-kaceni-lesu-tajga-ekologicka-katastrofa-fw5-/zahranicni.aspx?c=A181101_111015_zahranicni_baje

      Vymazat
    4. 11:40 Chlastoslovanské barbarské Kartágo, s jeho pátými kolonami užgryndaných, podlézavých, vlastizrádných a neproduktivních azbuckých čechomužiků, frankomužiků a balkánomužiků, musí být i s pomocí Číny zlikvidováno (demontováno) v zájmu světové civilizace. Čínský chanát přijde na řadu později.

      Vymazat
  4. Problém je v tom, že ve světové společnosti mají větší vliv na vytváření názorů občanů ekologičtí fanatici a na ně navázaní politici, než odborníci.
    Díky za Váš příspěvek.

    OdpovědětVymazat
  5. Prostě globální kapitál potřebuje necim strašit aby se kupovalo novější a hlavne z jejich pohledu ekologictejsi zboží nejvíce je to vidět u aut ale i zavadeni štítku o spotřebě energií u domu lednice praček atd. Ale kolik stojí surovin přeprava těchto nových věcí a jejich výroba se raději moc nepotrvá a raději se vyhazují věcí které jsou údajně morálně a technologický zastaralé ale přitom bezvadně fungují. Tohle je jedna z příčin nesmyslného plýtvání v 80 a ještě v 90 letech výrobk něco vydrzel a byl tak i na vězeň. Jezdím 22 let starým volvem které má pravidelnou údržbu a ještě prochází tak najeto asi 750000 km a kolik vydrží ty ekologické moderní popelnice, tretinu mozna čtvrtinu a kolik to necha stopy jejich vyroba, na tento příklad ekoterorista relevantní neodpoví. Michal G

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Část výroby osobních automobilů se vůbec neprodá a na odlehlých místech Země se po létech skladování v rozvojových zemích sešrotuje. Snímky jsou k dispozici, viděli jste i na NR.
      je i na NR (autor se jmenuje Macháček)

      Vymazat
  6. Elementární blbost. Každý rok spálíme uhlí a uhlovodíků, které vznikaly milion let a CO2 a vodní pára a metan klima neovlivní? Zdravý rozum mizí už i na N.R. Co si počnem my normální?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autor netvrdí, že se na klimatických změnách nepodílíme. On se jenom snaží naznačit, že náš podíl na oněch změnách není zásadní. Že by k nim pravděpodobně došlo i bez našeho přičinění, tak jako se dělo opakovaně v historii země.
      Problémem číslo jedna je přelidněnost planety. Čím víc lidí, tím větší potřeba a spotřeba. A jestli budeme mít auta s normou euro 5, nebo euro 10, na tom nic zásadního nezmění.

      Vymazat
  7. Ono je to ještě o něco složitější. Podle dostupných zdrojů jsou země EU producenty cca 12% skleníkových plynů. USA s Čínou produkují 40%. Zatímco v Bruselu si lámou hlavu, jak z našich 12% ubrat třetinu, za cenu destrukce evropského průmyslu a energetiky, v Číně, nebo USA si s tím hlavu moc nelámou. Navíc, výrobci v dnešním globalizovaném světě se chovají pragmaticky. Pokud jim v Evropě politici házejí klacky pod nohy v podobě různých limitů a emisních povolenek, které značně prodražují a tím pádem znevýhodňují výrobu na evropském kontinentu, jednoduše fabriky v Evropě zavřou a přestěhují tam, kde jim nikdo život nekomplikuje.
    Netvrdím, že k nějakým klimatickým změnám nedochází a že by jsme na ně neměli reagovat. Ani že by jsme neměli snižovat produkci emisí. Ale ne za každou cenu. Větší úsilí než v boji o snížení produkce emisí, by jsme měli věnovat s vyrovnáváním s následky klimatických změn. Import ze zemí, které nedodržují prakticky žádnou ekologii by měl být v zemích EU zatížen přiměřeným clem, aby evropští výrobci nebyli takto okatě diskriminováni proti globálním smraďochům. Např. v automobilovém průmyslu, místo výroby stále nových a nových aut a snižování produkce skleníkových plynů o nula, nula nic, motivovat lidi k hromadné přepravě osob. Přesunout přepravu do autobusů a vlaků.
    A těch případů je mnohem víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokud bude všude kapitalismus, vytěží se i poslední uhlí a ropa, bez ohledu na důsledky. Evropa coby vázal U.S.A. nemá šanci konkurovat bezohlednému drancování světa nadnárodními korporacemi ovládanými dolarem. Sna jen obnovitelné zdroje ve vlastnictví všech lidí mohou něco změnit k lepšímu. Např.rozšíření stepí v suchých oblastech přibrzdit.

      Vymazat
    2. 7:59: Když čtu Váš příspěvek napadlo mně, jestli tem klimatický humbug nemá za účel zavřít fabriky v Evropě a přestěhovat je do Činy. Omlouvám se jestli jsem placl nesmysl. Obyvatelstvo bude předchozí masáží mozku přesvědčeno, že to tak musí být, stejně jak bylo přesvědčeno po řízené demolici v New Yorku v roce 200l že je třeba zaútočit na Blízkém východě. Elity, které nám nyní vládnou netrpí žádnou empatii a jsou ovládany ve svém počínaní stavem vlastních bankovních kont - viz kniha Petra Hampla: Prolomení hradeb. Nové elity tam figurují pod jménem nová aristokracie. Píši to zde pořad dokola, protože jsem zjistil, že tohle lidí vůbec nevědí - alespoň valná většina lidí a co více nemají o to vůbec zájem, tedy nemají zájem se seznámit s přičinami dění kolem nás.

      Vymazat
    3. 12,41
      Úmyslně jsem vynechal politické pozadí. Spíš mi jde o prostoduchost voličů, kteří se nechají nachytat na nutnost boje proti klimatickým změnám, který splní všechno možné, jen nezastaví ony změny samotné. To že lidi drží a nechají se ve jménu "svého dobra" okrádat, je smutné. Když tomu ale někteří nadšeně tleskají je vrchol idiocie.
      Vše pro naše "dobro".Na toto slovo by jsme měli být velmi ostražití. Pokud nám politici budou cokoliv vnucovat ve jménu tohoto slova, jde jim o všechno možné, jenom ne o to dobro.

      Vymazat
    4. Vladimíru Hricákovi 0759
      Souhlas, akorát v pořadí hromadné dopravy je na prvním místě vlak. Tam, kde zrušili vlak a prodali kolejnice, jezdil čtyři roky autobus a dnes nejezdí nic (Tovačov, Kralovice). Například soupravám řady 810 ze 70. let nejsou autobusy, poskytující srovnatelnou kvalitu přepravy cenově konkurovat .

      Vymazat
    5. Myslel jsem to obecně. Kdysi, ještě za bolševíka, kdy litr nafty stál 0,90 Kčs, nás v hodinách ekonomie učili, že pokud se dřevo přepravuje po ose, myšleno nákladními auty, v průměru dál, než 35 km, jde ekonomika do prdele. Podle tohoto pravidla byla vytvořena organizační struktura státních lesů. Na příhodném místě u železnice se postavil manipulační sklad a kolem něho byl vytvořen pomyslný kruh s lesnatostí zaručující dostatečně vysoké těžby pro ekonomickou rentabilitu lesního závodu. Teprve potom se postavilo ředitelství lesního závodu, dílny a lesní správy. Dnes se dřevo naloží na tisíce kamionů a běžně se vozí 100-200 km. A ekonomický zázrak je na světě. Vydělá zpracovatel, překupník, dopravce a světe div se, něco zbyde i na vlastníka lesa. Jeden by řekl, perpetum mobile.
      Ale to jsem odbočil. Miliony tun nákladu se přestěhovaly ze železnice na silnici. Silnice jdou do kopru a při spalování hektolitrů nafty vzniká obrovské množství zplodin. A nikoho, ani naše zelené, duhu, Děti země,... nenapadlo tlačit na politiky, aby s tím něco udělali. Proč? Že by tím šlápli na kuří oko svým mecenášům?

      Vymazat
    6. Vážení ekoteroristé, diletanti a mudrlanti!
      Odpovězte mi(si) na následující otázky exaktně (pravdivě, jednoznačně a přesně) a máte v poznání ekologie planety Země vymalováno.
      1)mění se zastoupení uhlíku na zemi? - nemění pouze se uhlík přesouvá z atmosfery do těl rostlin a živočichů, z nich do uhlí a nafty a z těch opět do atmosféry (miliardy let a je jedno zda za to můžou ještěři či gojimové).
      2) Jak veliký je transfér uhlíku (dle otázky 1) v reálném čase a kolika setinami promile je ovlivňován technickou civilizací? Debatoval jsem s prof. Staňkem (předseda AV SR) o vlivu prdů krav na podíl metanu v atmosfeře a vlivu roztávání permafrostu (tajga, sibiř, aljaška) a uvolňování metanu (metan je jaderná bomba, CO2 je dědinský ohňostroj) a jeho vlivu na oteplování povrchu planety.
      3) co je to ekoterorismus? strašení hloupé gojimské populace oteplováním a nucení gojimů k placení ekovýpalného do rukou sionistických ekoteroristů (chudáci hlupáci gojové).
      4) ekopodvody vyvolených mají jaký účel? Pro srovnání osobní auto má průměrnou spotřebu 5 l PHM/motohodinu provozu - stíhačka 5. generace má spotřebu při zapnuté forsáži 50 l paliva/sekunda provozu (tedy 36000x větší). Bojují ekoteroristé za zákaz výroby a provozu stíhaček??? Výbuch vodíkové pumy uvolní tolik tepla jako spálení 100 000 000 000 litrů PHM/sekundu (100 Megatun TNT). Kecají ekoteroristé velmocem do výroby a užívání jaderných zbraní. Kdo není úplný debilní gojimský otrok pochopí nesmysl ekovýpalnictví ihned, zbytek až po transportu do sprch Osvěnčimi.
      Ďuro Trulo alias Somárik Sprostučký

      Vymazat
    7. Takže jinak. Podívejte se do VŠ skript o termodynamice plynů a atmosfery. Zjistěte si pojmy složení vzduchu, tlakový spád vzduchového sloupce, teplotní spád vzduchového sloupce, planetární proudy v atmosfeře (coriolisova síla, vztlak), absolutní a relativní vlhkost vzduchu (I-X diagram a z něj rosný bod) a pak o tom debilové žvaňte. Už mě serete diletanti!!
      Ďuro

      Vymazat
    8. Ale na to, co jsi Ďuro napsal, se tu snažím více méně upozornit. Politici nás v zájmu plnění peněženek zájmových skupin straší klimatickými změnami. Nikdo nepochybuje, že k nějakým změnám dochází. Ale způsob, jakým se jim tito "odborníci" snaží předcházet, je do očí bijícím způsobem zbytečný. Alespoň v ohledu zastavení oněch klimatických změn. V tom hlavním, a tím je další okrádání populace o peníze a její svobody, je víc než efektivní.
      Místo dotování solárních a větrných elektráren by jsme měli dotovat tepelné izolace starých domů a stavbu maximálně možně tepelně izolovaných domů nových. A začít řešit problémy s vodou. Srážkové úhrny se zatím výrazně nezhoršily. Co se pro nás zhoršilo, je diference srážek. Měsíce nespadne ani kapka a potom přijde přívalový liják, jehož voda rychle odteče, často páchajíc velké škody.
      Všechna přijatá a chystaná opatření proti klimatickým změnám, přijímaným pro naše "dobro", mají za úkol nás okrást o peníze a v neposlední řadě o naší svobodu.

      Vymazat
  8. Začnu úvahou, kdy v přírodě platí, že pokud na jaře kvetou stromy a je 20, 15, 10, 5, či 1st.C, tak se pořád nic neděje. To je široká stupnice že? Stačí ale jeden jediný stupeň Celsia pod nulou a lidé jsou bez úrody. Jeden jediný stupeň. No a můj názor na klimatické změny a sucho u nás? Příčin je celá řada a pokud bych použil onu stupnici od 20st. Celsia, tak jsme ji my lidé postupně vyčerpali až k nule. Tím posledním stupněm k bodu mrazu osobně považuji větrné elektrárny. Německo v hustotě jejich výstavby na 1km2 je jednoznačně na čele pomyslného závodu o větrnou energetiku a jenom totálně slepý člověk nevidí, že stále stejně fungující Islandská cyklóna a níže na Biskajským zálivem neprojde přes Německo k nám. Líně se valícím tlakovým nížím od oceánu je totiž odzvoněno. Vše dnes funguje tak, že fronta od západu projde kolem Paříže, před Německem uhne dolů, zarazí se o Alpy a přes Rakousko pak od jihu její torza dojdou od jihu k nám. Doporučuji všem si to ověřit na vendy, či ventusky během roku. Přirozeně že vzhledem k tomu, že se jedná o investované miliardy eur vám to nebude k ničemu. Němci to musí sami pochopit a sucho je k tomu dříve či později donutí. Otázkou je, zda nám zaplatí vzniklé škody.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně jste popsal změnu vzdušných prodů nad Evropou oproti minulosti, která negativně ovlivňila počasí v ČR a Střední Evropě v posledních desetiletích.
      Měla by se tím přednostně zabývat naše věda, příčinou určitě nebudou jenom vámi uváděné větrné elektrárny v Německu.

      Vymazat
    2. 8:37 myslím, že to je totální blbost. Jo, to proudění je jiné, než třeba minulý rok, u nás už vyschly i potůčky v lese a studánky, nikdo z pamětníků to nezažil. Ale vliv větrníků? Jsem laik s dvanácti třídami obecné, ale až bude foukat, zkuste ten vítr třeba prostěradlem pozastavit. Při vší úctě, prof. Kalenda má na svá zjištění jistě nárok, jiní odborníci to třeba vidí zase jinak.
      https://globe24.cz/pocasi/64179-se-zemi-je-amen-nastane-klima-jako-pred-tremi-miliony-let-desi-meteorologove

      https://globe24.cz/svet/62684-experti-varuji-katastroficka-zmena-klimatu-postupuje-rychleji-nez-se-myslelo

      Vymazat
  9. Velmi dobrý článek a kvalitní příspěvky. V podstatě jde vždy o morálku a peníze. Morálka upadá a peněz je stále málo.

    OdpovědětVymazat
  10. Dokud nedokážeme správně odpovědět, proč má naše Země nakloněnou zemskou osu v jakém čase byla zemská osa nakloněna a proč, nemá cenu se vůbec bavit o nějakých cyklech a dlouhodobých změnách klimatu.Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní22. listopadu 2018 9:40
      Osa se naklonila srážkou s jiným kosmickým tělesem, v dobách, kdy jsme ještě nebyli na světě. P.K.

      Vymazat
    2. Ano s tím, že to bylo jiné kosmické těleso souhlasím, ale co o této události víme? Co to bylo za těleso? Jak bylo velké? Odkud se vzalo, kde je ted? Jak bylo velké? Kde narazilo do Země? Kdy přesně? Jaká byla oběžná dráha Země před a po srážce kolem Slunce? Jak obrovskou katastrofu to vlastně způsobilo? Jak se změnilo klima? atd atd....prostě víme jedno a to, že nevíme absolutně nic)))

      Vymazat
    3. Anonymní22. listopadu 2018 14:03
      „....prostě víme jedno a to, že nevíme absolutně nic“
      S tím se dá souhlasit, neboť existuje obecné rčení, že dokud nevíme vše, nevíme nic.
      Udělal jsem si z toho závěr, že bojovníci proti klimatickým změnám pouze lobují za své profity a my ostatní bychom z vyššího principu mravního, měli minimalizovat své energetické potřeby, dokud je nedokážeme čerpat z obnovitelných zdrojů. Vlastně potom také. P.K.

      Vymazat
  11. Já za tím oteplováním vidím strmý nárůst TEPLOUŠŮ .
    Největší nárůst teplomilů nastal po teplomilně něžném
    obrácení se k teplu.
    A tento efekt narůstá. Teplíci zvyšuji teplo, a teplo pak
    násobí počty teplíků.
    Při jejich srocení na těch Pride, se pak i slunce zastydí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou souvislosti. Buzici nám ničí svět a my na to čumíme jak tele na nové vrata.

      Vymazat
    2. A ten žůžovák kremelskej k tomu taky pazouru přikládá! - http://iks2010.info/wp-content/uploads/img/%D0%BF%D1%83%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%B8%D0%B7%D0%BC301.jpg

      Vymazat
  12. Pokud bude u moci kapitalismus tak žádné pozitivní změny nelze čekat.

    OdpovědětVymazat
  13. To, že se atmosféra Země otepluje, je zřejmé i bez vědeckých teorií. I z grafu na obr. 2 je patrné, že aktuální dobová koncentrace CO2 značně převyšuje historické výkyvy, což lze s vysokou pravděpodobností přičíst antropogenním vlivům. Takže lidské aktivity jistě přispívají k oteplení, otázkou je, do jaké míry.
    Za riziko lze považovat i zvýšené uvolňování metanu z permatofrostu, ve kterém jsou ve značném množství vázány, leč po výraznějším oteplení nebudou ... A to je metan považován za mnohem účinnější v indukci "skleníkového efektu".
    Nikde jsem nenalezl ani údaj o tom, kolik tepla (např. ve W/m2) přestupuje u nás k zemskému povrchu z nitra Země.
    Tedy, jaký je (u nás) průměrný podíl tepla dopadajícího ze Slunce a absorbovaného povrchem půd ku teplu šířícímu se z nitra Země k povrchu. A také jaká je průměrná absorbce tepla v urbanizovaných (vyasfaltovaných či vybetonovaných) lokalitách ve vztahu k absorbci v průměrné zemědělské či lesní krajině ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také je množství skleníkových plynů zvyšováno životními aktivitami mořských organismů a mikroorganismů. Jejich aktivita je zase závislá na teplotě a babo raď, co je příčina a co následek.
      A jak uvádíte, nejsou známy procesy v nitru země, ani reakce země na sluneční změny. Ono nejde jenom o povrchové ohřívání, nýbrž také o absorpci částic proudících ze slunce, nitrem Země. P.K.

      Vymazat
    2. Máte pravdu, jsou to takové výzkumy nevýzkumy, nekomplexní a tudíž s malou nebo žádnou vypovídací hodnotou. Ale to nevadí. Svět se stejně není schopen názorově sjednotit a na základě toho smysluplně jednat. Je tu příliš mnoho zájmů, často nekalých. Takže budeme pořádat konference, tu něco zakážeme, tu povolíme, budeme se dohadovat, co je nejlepší a vesmír se zatím zařídí po svém. Úspěch bude, když se tomu alespoň dokážeme přizpůsobit tak, abychom přežili. Takže moc si s tím lámat hlavu nemá cenu, nebo s ní dokonce tlouci do zdi. Určitě neuškodí chovat se mravně i v tomto ohledu, tj. max. omezit svoji spotřebu a produkci odpadů, šetřit energiemi (toho fakticky skoro nikdo není doopravdy schopen, přetápíme a dobíjíme kdejakou pitomost, protože jsme in :-)). Já se tím třeba řídím, ale nedělám si iluze, že tím poručím větru dešti. Jen se mi s tím tak nějak lépe žije. J.

      Vymazat
    3. Pane Opluštile, na obrázku č.2 jsou ukázány výkyvy teplot, CO2 a prachu za posledních cca 450000 let, které rozhodně nesouvisí s činností člověka, ale jen s parametry orbity Země. Tyto výkyvy klimatu jsou řízeny tzv. Milankovičovými cykly, z nichž nejvýraznější má periodu cca 100000 let a souvisí s excentricitou naší orbity. Lidé přispěli k oteplování podle M. Salbyho o 0,02°C od roku 1980, tedy neměřitelně a to proto, že přirozená výměna CO2 v přírodě je 30 - 100 x větší než ta antropogenní.
      Teplo, vystupující z nitra Země je úměrné naakumulované energii ze Slunce a je na obr. č.8.
      Největším skleníkovým plynem je dihydrogen oxidu, ale s jeho cyklem nic nenaděláme, protože jeho koncentrace v atmosféře, jak ukázal už M. Salby, souvisí s teplotou oceánu tak, že parciální tlaky onoho dihydrogenoxidu jsou stejné nad i pod hladinou.
      Pavel Kalenda

      Vymazat
    4. Anonymní22. listopadu 2018 12:22
      Vidím to podobně. P.K.

      Vymazat
    5. Re (13:06):
      Pane Kalendo, díky za repliku!
      V grafu (obr. 2) je vidět onu koncentraci CO2 jako strmý čárový peak úplně vpravo. Samosebou, že na zvolené časové ose v řádu půl miliardy let to je mihnutí oka, ale vidět to tam je. A nevím, proč musíte obyč. vodu (H2O) nazývat až tak obskurně. Voda s její značně vysokou entalpií (při změně skupenského stavu kapalina-pára) tu teplotu na Zemi do jisté míry i stabilizuje, protože se tak při jejím odparu pojme (absorbuje) enormní množství tepelné energie (leč opět zpětně vrátí při její kondenzaci). Což pak může přispívat jak ke skleníkovému efektu, tak i ničivým bouřím.
      A pokud se týče toho tepla pocházejícího z nitra Země, pak souhlasím, že jeho značná část bude pocházet i ze sluneční energie akumulované v zemském povrchu (půdách, vodách, stavbách, atmosféře ..), ale určitá část bude jistě pocházet i ze žhavého magmatu (přestup tepla vedením - holt - nezastavíme :-)). Jen jsem nikde nevyčetl, kolik té energie (v našich geol. podmínkách) k povrchu přestupuje. To abych si pro zajímavost učinil alespoň přibližnou představu o poměru tepla dopadajícího na zemský povrch od Slunce a toho emitovaného z hloubi.

      Vymazat
    6. Pane Opluštile, vaše úvaha o teple, pocházejícího z nitra Země je správná. Právě toto jsme řešili s dalšími kolegy v posledních několika letech a ukázalo se, že téměř všechna současná energie, uvolňující se z nitra Země, pochází ze Slunce. To nám dodává o 2 řády více energie, než je součet energií všech vulkánů a zemětřesení ve stejném časovém období. Rozdíly mezi akumulací a výdejem odpovídají rozdílu nedávné sluneční aktivity oproti dlouhodobému průměru. V současnosti Země emituje přibližně o 2W/m2 více, než akumuluje. Je to dáno tím, že sluneční aktivita po Malé době ledové byla nejvyšší za posledních cca 1000 let a taky interglaciál už nějakou dobu trvá. Kdyby bylo vyzařování Země závislé jen na vnitřních zdrojích, tak už by Země byla dávno jen chladná koule. Mechanismus transformace sluneční energie do energie pružnosti a zpět na teplo je popsán v monografii:
      https://www.researchgate.net/publication/258997698_Tilts_global_tectonics_and_earthquake_prediction?_sg=ZbqeeNRTJvCuTAzHbSadd0qEvvxesxjbsrYNWA_w5oA1D5BailMIza1trpjE1uz56347YjZkvco62KLYiLAYGM8PRywH5FAZpTQ8TaPD.Z6yNKywzVRxYZc3W0RjKs4KY6nUifSnhnde3-4DaapRpooUqj2JcCEZVvU1P8TYsVhDEOx9ggRfrmw3rR00JQg

      Poločas akumulce/uvolnění energie ze Slunce v kontinentální kůře je cca 270 let.
      Pavel Kalenda

      Vymazat
    7. Re (19:24):
      Pane doktore, ještě jednou vám děkuji za poučení k té geotermální složce energie!
      Mějte se moc pěkně :-), a někdy příště opět zavítejte na NR.

      Vymazat
  14. Pro neodborníky zde:
    http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4224-jak-je-to-s-klimatickymi-zmenami-aneb-strucny-pruvodce-historii-bludu-o-globalnim-oteplovani-a-skutecnymi-pricinami-zmen-klimatu-na-zemi

    OdpovědětVymazat
  15. A zde:
    http://www.osel.cz/6695-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let.html

    OdpovědětVymazat
  16. Pan Kalenda je učebnicový příklad užitečnéh idiota a jeho text je horkým kandidátem na nejslabší článek Nové republiky za rok 2018.

    Celé "dilema" nad globálním oteplováním je postaveno úplně jinak, než se snaží sugerovat on i s celým jeho rádoby vědeckým přístupem a odkazy.

    Jde o to, že pokud se mýlíme, a globální oteplování není způsobeno lidi, a my se přesto začneme chovat odpovědněji, hospodárněji, ekologičtěji, tak tím lidstvo nic neriskuje. Akorát pár oligarchů bude mít nižší zisk z ropy, plastů, aut, atd.

    Pokud se nemýlíme a je to způsobeno ( nebo spoluzpůsobeno ) lidmi, tak odpovědnějším chováním prodloužíme život na Zemi.

    Která z těch verzí je špatně ?

    Ta třetí, kterou razí autor článku ( a jeho sponzoři ) ve stylu : jeďme dál, nic neměňme, lidstvo za oteplování nemůže, pokračujme v růstu Růstu... Ještě víc emisí, ještě víc asfaltu, betonu, plastů, uranu, mikrovln, atd... Prostě dálnice do pekla... A ještě okořeněna "vědecky"... Jako kdysi, když v padesátých letech američtí doktoři přesvědčovali o neškodnosti kouření...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (19:54):
      Souhlasím s vámi v tom, že "ekologické" chování lidské společnosti nemůže Zemi vůbec škodit.
      Profesor Josef Šmajs (MU Brno) např. šel v tomto ohledu mnohem dál, a zformuloval Ústavu Země, jejíž ústřední myšlenkou je nadřazenost zachování přírodního bohatství Země nad momentálními ekon. zájmy lidstva. Jenže, kolik asi lidí se s touto myšlenkou (bez donucovacího násilí) ztotožní a přijme za svá omezení, která z jejího praktického uplatňování pro něj a jeho osobní zájmy vyplynou.
      ---
      p.s. a pokud píšete do svobodné diskuse, pak se domnívám, že nemusíte kohokoliv jiného (ani autora) častovat tak expresivními pojmenováními. Stačí snad vyjádřit nesouhlas či jiný náhled ... Debatu tak převádíte do útočné formy, a ta diskusi svědčí málo, pokud vůbec. Tož tak ...

      Vymazat
  17. Při solárním tunelu kolem 50 miliard ročně se bude globálně oteplovat i kdyby bylo venku -70.

    OdpovědětVymazat
  18. Konzumni spolecnost dela vse jine nez to,ze by s cimkoliv realne bojovala.To co nekde "usetri" tim mnozstvim odpadu co vytvori, stejne zase zazdi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dam priklad...pracka...drive vydrzela cirka 20 let.Dnes mate-li stesti vydrzi 5 let.Coz znamena,ze za tech dvacet let vytvori prumerna rodina odpad 4 pracky (a to nemluvim o tom,ze kdyz jsou dovezene z druhe strany sveta,tedy i tou cestou neco zlikviduji)Jelikoz po ni jeste porad nechci,aby mi treba vychovavala deti,ale jen tu jednu jedinou cinnost,tedy aby prala,prijde mi to dost zbytecne

      Vymazat
    2. Moudrý člověk hledí omezovat své potřeby a hlupák nemá nikdy dost.

      Vymazat
  19. Nás v ČR by mělo zajímat hlavně naše klima a dlouhodobý nedostatek vláhy tzn. nedostatek dešťů a navazující sucha.
    A také "zmatek v ročních obdobích" krátké jaro bez květnových dešťových přeháněk nutných pro růst vegetace, tropické léto případně s deštivým obdobím v jeho závěru v době sklizní, mírné zimy bez sněhu atd.
    To všechno souvisí hlavně s meteorologií a vzdušnými prody nad Evropou, fundovaně k této otázce se vyjadřuje Anonymní 22. listopadu 2018 8:37

    OdpovědětVymazat
  20. Prečo miznú z fóra príspevky? Ani nie vulgárne, ani nie xenofóbne, skrátka obyčajné... O téme.

    OdpovědětVymazat
  21. Je kapitalismem velmi vítané přijímat teorii, že za globální oteplování člověk nemůže a že tak tomu bylo i kdysi atd. Nicméně existence tzv. skleníkových plynů v ovzduší (oxid uhličitý, zemní plyn, vodní pára, oxidy dusíku) je nepopiratelná a jejich schopnost zadržovat energii ze Slunce je prokazatelná. Je dále nesporné, že koncentrace skleníkových plynů v ovzduší trvale roste, zejména to platí pro oxid uhličitý, ten vzniká spalováním organických látek (zemního plynu, nafty, benzinu, uhlí atd.), což souvisí i s růstem počtu lidí na Zemi. Spor se dnes vede pouze o tom, jak velký podíl na oteplování planety má lidská činnost. Popírání nezanedbatelného podílu člověka na oteplování je pohodlné a je zde patrně přání otcem myšlenky.
    Jan Makovička

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Důkazem pro přeceňování vlivu člověka je například tzv "hiatus", tedy stagnace teplot při současném exponenciálním růstu koncentrace CO2. Kdyby měl CO2 (antropogenní) zásadní vliv na teploty, pak by byl v teplotách taky pozorován exponenciální nárůst. Ale není. Obdobně je tomu u výšky hladin oceánů. Tam je pozorován jen a pouze lineární trend, který je nepřetržitý už několi set let a navazuje na postglaciální vzestup hladin.
      S velkou jistotou se bude dát hovořit o zanedbatelném antropogenním příspěvku k oteplování okolo roku 2030, kdy by měl pokles teplot dosahovat maxima. Velice dobře je ztah mezi teplotou a CO2 rozebrán v přednášce M. Salbyho: https://www.youtube.com/watch?v=nFPP3RlycB8
      Letos měl druhou návaznou přednášku v Hamburku.
      Pavel Kalenda

      Vymazat