Reklama

.

.

středa 14. listopadu 2018

Mlýnek na koření

ThDr. Václav Umlauf
Václav Umlauf
14. 11. 2018   E-republika
Čas v pseudo-megakvelbu řízeném logikou jednoho procenta není vhodným místem k nákupu spotřebního zboží. Jedno procento pro nás stvořilo svět, ve kterém produkujeme šmejdy, nakupujeme šmejdy, jsme považováni za šmejdy a také se máme chovat jako šmejdi.


Ve světě se dějí velké věci a události, jako neexistující únos jednoho bláznivého kluka na Krym a jeho návrat zpět, jako v Pánu prstenu. A v tomto mediálně ejakulujícím světě plném placených korporátních Onanů se dějí malé události, které mají kosmicky významný charakter. Tedy alespoň pro mne. Včera jsem se snažil koupit mlýnek na koření, který by fungoval. Chodím stejně jako všechny světa znalé cizinky v Liberci do obchodu pro chudé, kde se s železnou ekonomickou pravidelností objevuje prošlé zboží z Německa a jistě i z celého světa. Tím pádem tam najdu koření, bez kterého má existence nemá šmrnc. Toto koření je třeba pomlít do jídla, které osobně považuji za poživatelné, protože jsem jeho producentem a mám na konzumaci svého produktu příslušná autorská práva. Minulý mlýnek mlel z prvního a bohužel i z posledního asi jeden měsíc. Při mé frekvenci používání tohoto jsoucna to znamená, že fungoval jen několik pracovních minut. Užitná hodnota toho produktu odpovídala míře mé neoliberální chamtivosti. Nechal jsem se zlákat stokorunovou cenou šmejdu, který měl drtící válce z umělé hmoty. Občas propadnu iluzi zvané “výhodná koupě”. Pak se dostanu pod vliv nikoliv kapitalistického trhu, ale neoliberálních trháků. Tyto ekonomické chiméry nekupujete v obchodě, ale v globálně řízeném supermarketu.

Přesmyčka obchodu a supermarketu skrývá a odhaluje zajímavý problém. Ochotná prodavačka v tomto globálním anti-kvelbu mi pohotově ukázala asi deset dalších šmejdů zvaných „mlýnek na koření“. Jejich cena se pohybovala od stovky po čtyřnásobek. Vysvětlil jsem jí, že všechny mají stejné vnitřnosti dělané z identického plastu. To uznala, protože od pohledu bylo jasné, že to tak jest. Pak se pokusila o odborný odhad, že ta bílá hmota je ve skutečnosti něco jiného. Z hlediska optické iluze měla jistě pravdu. Ale já jsem potřeboval funkční mlýnek na tvrdé asijské a perské koření, a nikoliv postmoderní způsob, jak se rychle zbavit vlastnoručně vydělané mzdy.

Po dalším zkoumání viditelných vnitřností všech vystavených mlýnků vyslovila prodavačka odbornou hypotézu, že ten bílý bazmek uvnitř mlýnku může být keramika. To nebylo od věci, ale v normálním kapitalistickém obchodě platí fakta a nikoliv postmoderní a neoliberální iluze, které jsou v supermarketu kolportované dokonce globálně. Načež jsem jí řekl, ať mi to dokáže, protože mé empirické zkušenosti s tímto šmejdem ukazují něco jiného. To dokázat nešlo. Ani po čtení všech nabízených indikátorů na obalu nemohla tato schopná a přátelská prodavačka nic rozumného vyčíst. To ji také dožralo, jako mne, protože byla ze starší generace a měla stavovskou čest slušné socialistické prodavačky. Dnes slovo „socialistická prodavačka“ zní jako nadávka. Ale filosoficky to znamená, že tato paní byla hodná, přátelská a hned pochopila, proč sociálně založená komunita mého typu potřebuje normální, a nikoliv post-kapitalistický mlýnek na koření. Tato sociálně založená paní zcela evidentně patřila k normálním 99 % lidstva, které sdílí společné potřeby, žije ve stejném světě a má stejné hodnoty fedrované stejným minimálním příjmem. A tato nikoliv malá skupina tvoří základní lidské, alias socialistické společenství. Ale bohužel nám nepatří svět, ve kterém žijeme a nakupujeme, protože ten patří zbylému jednomu procentu.

Po neúspěšném pokusu zjistit složení vnitřností u vystavených mlýnků bylo mně a prodavačce jasné, že situace nazrála k rozhodnému řešení. Čas v pseudo-megakvelbu řízeném logikou jednoho procenta není vhodným místem k nákupu spotřebního zboží. Jedno procento pro nás stvořilo svět, ve kterém produkujeme šmejdy, nakupujeme šmejdy, jsme považováni za šmejdy a také se máme chovat jako šmejdi. Jsme spotřební zboží jednoho procenta vyvolených spotřebitelů a podle toho se máme také chovat. Prodavačka evidentně musela jít zpět k pultu. Ze svého času vykořisťované pracovní jednotky mi dala ekonomicky možné maximum. To jsem ocenil a zatvářil jsem se smutně a povzbudivě. Smutný pesimista jsem pořád a povzbudivý být neumím, protože případný úspěch považuji za výjimku z železného pravidla. Ale zkusil jsem to, protože sociální výkon socialistické prodavačky jsem chtěl ocenit alespoň v oboru transakční psychologie, kterou Eric Berne charakterizuje termínem „pohlazení“. ("pohlazení míchy" - pozn.red.NR - vd)

Socialistická prodavačka na tuto snahu pozitivně reagovala, protože byla normální člověk z 99 procent zbylého lidstva. V reciprocitě ekonomiky daru jako sociálního závazku (Marcel Mauss) dala do placu svou protihodnotu transakčního pohlazení. Vezmeme-li k úvahu pracovní hypotézu, že všechny nabízené mlýnky na koření jsou ve skutečnosti stejné šmejdy, tak si prý mám na tvrdé koření pořídit normální hmoždíř. Jenže ten ona nemá, protože nevede luxusní a exotické zboží pro jedno procento, jen normální šmejdy pro 99 procent lidstva. To jsem uznal a potvrdil. A k tomuto smutnému závěru jsem sdělil, že mi bohužel chybí dovednosti normálního homo sapiens z doby kamenné, který si podobný artefakt bez problémů vyrobil sám. Načež nebylo o čem mluvit a s pozdravem „čest práci“ jsem opustil obchod.

Žijeme ve světě simuláker, které se tváří jako užitečné věci, ale ve skutečnosti jsou anti-věci. Pravěký člověk by svůj kamenný buližníkový hmoždíř předal další generaci a tak pět set let by se tato věc používala, v klidu a míru, kmenově, tudíž socialisticky, a dokonce pravěce-komunisticky. Starodávný buližníkový hmoždíř by opěvovaly mýty a báje. Děti by si na něj mohly sáhnout, když byly extrémně hodné a když uplácaly alespoň jednu Věstonickou venuši za týden. I normální kapitalistický mlýnek na koření z epochy 19. století by vydržel jednu generaci. Mezitím bych nemusel psát tento zbytečný fejeton, nemusel bych chodit do debilního pseudo-kvelbu a nemusel bych mít půl dne blbou náladu. Dostal bych slušný mlýnek na koření, to bych namlel a pozval známé na slušné jídlo. Místo toho sedím jako izolované postmoderní individuum za počítačem a vykecávám se ze svého idiotského bolu a žalu reálně neexistující komunitě čtenářů.

Slovo „ídion“ znamená v řečtině privátní zájem, na rozdíl od slova „koinón“ či dokonce „politikón“. Jedno procento idiotů organizuje planetární prodej šmejdů a zachází s námi jako se šmejdy, které mají určitou dobu životnosti postavenou mimo důchod a mimo další socialistické výdobytky z minulého a již zcela zapomenutého století. Židé říkají, že i prodělek je kšeft, což v tomto případě platí pro obě strany. Prodělal jsem na mlýnku a můj prodělek zaplacený narcistní antisociální přítomností v megakvelbu vydělal jednomu procentu nemalý peníz. Snažil jsem se být sociální a mou snahu opětovala socialistická prodavačka. Ale v anti-tržním prostředí, kde vládne železný zákon znehodnocování čehokoliv a kohokoliv, představovalo naše úsilí být lidmi jen efemérní událost. A přesně v tomto dehumanizovaném stavu máme zůstat. V neoliberálním anti-kapitalismu máme být efemérními šmejdy, které řídí infantilní hnutí, narcistní sklony a davová agresivita. A tomuto stavu ducha se dnes říká „demokracie“.

Autor pan Václav Umlauf (* 21. února 1960, Luhačovice) je český filosof, teolog a publicista, katolický kněz, člen jezuitského řádu a vysokoškolský pedagog.
Po studiu na gymnáziu (maturita 1979) pracoval jako horník. Byl aktivním stoupencem hnutí za lidská práva; v březnu 1980 byl zatčen, obviněn z trestných činů pobuřování a poškozování zájmů republiky v cizině a odsouzen na dvacet měsíců, které si odpykal ve věznici na Borech. Po návratu z vězení pracoval v Brně v různých dělnických profesích a byl činný při samizdatové publikaci křesťanských a jiných tiskovin. Za protikomunistickou činnost mu Ministerstvo obrany České republiky udělilo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunistickému režimu.[1]

Po listopadu 1989 se zapojil do činnosti Občanského fóra v Brně. V roce 1990 odešel do kněžského semináře v Olomouci, v roce 1991 vstoupil do jezuitského řádu. Studoval teologii a filosofii v Paříži, Londýně a Mnichově, v roce 2000 byl vysvěcen na kněze. Přednášel na Hochschule für Philosophie v Mnichově a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2008 vyučuje jako externista na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 působí na katedře filozofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.

23 komentářů :

  1. Pane Umlaufe, nezbývá mi, než vás politovat. Já vlastním mlýnek na koření, takový malý dřevěný soudek, který má vnitřnosti kovové, funguje pořád, ačkoliv jsem ho zakoupila za novomanželskou půjčku v roce 1973. A abyste mi mohl závidět, vlastním ještě za stejnou půjčku zakoupený mixér ETA, ideální k mixování svíčkové omáčky a játrových knedlíčků. Holt jste to prošvihl - jste moc mladý...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:30- máte pravdu, pan Umlauf mluví o mnohém jiném než jen o mlýnku.

      Vymazat
    2. Pane Povolný, já taky nemyslela jen ten mlýnek...

      Vymazat
    3. 19:58-já Vám to věřím, některým mladým se nemusí ale nadhled líbit. I oni tuší, že není všechno zlato co se třpytí v kapitalistickém pozlátku. Nechme to na nich. I já se smál vtipu: jo za Rakouska... Pan Umlauf to má srovnané. A díky za aktivitu zde, vás žen, dejte si nick, pokud nejste jen mimořádně anonymní žena.

      Vymazat
  2. Vím naprosto přesně co prožívá pan Umlauf. Ty pocity znám z vlastních zkušeností účastníka tržní směny v 21 století. Vždy v těchto případech provětrám svůj slovník vulgarit, přičemž větrám tím důkladněji, čím více své zpeněžené práce jsem za šmejd vydal.
    Aktuálně způsobuje průvan varná konvice, s níž lze čaj zalévat jen takovým malým čůrkem. Jakmile se nakloní jen trochu víc, voda začne téct po vnějším obalu a cákat na všechny strany. Vzhledem k tomu, že funkci ohřátí ten krám zvládá, tak je voda samozřejmě horká. O to radostnější zážitek. Chtěl bych potkat toho kripla, který to má na svědomí. Který dokázal přijít na to, jak i takovou jednoduchou, mnoha lety prověřenou konstrukci, transformovat na věc ohrožující zdraví.
    Když jsem osamotě, tak slova vyjadřující vše kromě chvály, dopadají i na chudáka osobu blízkou, která to dotáhla domů poté, co nabyla přesvědčení že stará konvice, ač stále plně funkční, už nenaplňuje její estetické cítění. Ale příprava horkého nápoje s ní nevyžadovala tréning a plné soustředění neurochirurga!

    OdpovědětVymazat
  3. JK-Vám také rozumím. Socialismus prohrál na kapitalistickou racionalitu. Hobby a profi! Podobná vizáž, jen jiná kvalita. Zaostalý "Východ" lpěl na jménu podniku a originálním výrobku firmy(profi) a systému neangažovanosti inovaci. Pozlátko nás oslepilo a důsledky známe my starší, mladí v tom mají normu. "Jo za komunistů...". No a v tom je ta dekadence pokroku z našeho pohledu.

    OdpovědětVymazat
  4. Pane Umlaufe dávno nekupuji tzv slevy. Stavebnice nejdřív stála 1900 pak 900 a naposled 300 a furt vydělali. V obchodě se zboží přecení a pak ho dají ve slevě za plnou cenu. A krámy za 30 kaček jsou k ničemu.

    OdpovědětVymazat
  5. Nepomůžete si- není nic jednoduššího než násobit běžnou cenu stem a vydávat zboží za luxus. Příklad- manželka koupila plastový držáček na hůl za 5 korun. Za dva dny jsem viděl totéž v katalogu Magnetu za 109. Prostě žádný kapitalizmus, ale oškubávačka vzniklá evolucí. Evolučním pokračováním je restart, často zvaný také kolaps nebo revoluce. Obávám se, že k tomu dojde až když nám místo podvodu s globálním oteplováním umrzne prdel.

    OdpovědětVymazat
  6. pri všetkom tom postsocialistickom bordeli (staré zlaté časy!) má aspoň trade mark: "umlauf" svoju morálno-intelektuálne nespochybniteľnú hodnotu

    OdpovědětVymazat
  7. Boží mlýnek semele prokletou katolickou církev*
    https://youtu.be/IvZEWYcxn1I

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Církev v Polsku fašizuje, to je pravda, u nás krade, to je pravda, ale co to má společného s tématem článku?

      Leo

      Vymazat
    2. Nic moc, jen dodám, že kdyby bývali byli Poláci rozumný, vše mohlo bejt jinak, kde by dnes Evropa byla! - http://img15.deviantart.net/8736/i/2013/256/2/e/pakt_ribbentrop___beck_vol__2_by_coszniczego-d6m4e0q.png

      Vymazat
    3. 4:52
      No jestli ten Boží mlýnek je vyroben z plastových dílů jak se o tom píše v článku tak nesemele nic a nikoho . To spíš ta katolická církev semele tebe .

      Vymazat
  8. Pan Umlauf není církev!!!

    Leo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ..jen teolog rozdávající moudra*

      Vymazat
    2. Od upálení mistra Jana,
      uplynulo přibližně šest století.
      Není to tak dávno,
      přibližně deset našich otců,dědů,pradědů, prapradědů...
      Katolická církev, vymazala těmto teologům historii.
      Nemají ani tušení, kdo a kde a co ,byli jejich předci.
      KDYŽ NEVÍŠ ODKUD POCHÁZÍŠ,
      NEVÍŠ ANI KDO JSI A KAM SMĚŘUJEŠ.*

      Vymazat
    3. jo kazatel znašich desatku ale někdy ma dobry kidy ale to je tak všechno dal nemuže to by ho vyobcovali

      Vymazat
  9. Stáváme se otroky věcí. Vesměs kupujeme věci ne proto, že je potřebujeme, ale proto, že je chceme. Přestali jsme se zajímat o lidi, o své přátele, o své děti a vnoučata ,zajímají nás věci, se kterými se tzv. přátelům následně chlubíme. Žijeme v prachsprosté konzumní společnosti. Dostali nás tam, kam chtěli, pohodí nám trochu spotřebních kostí a my jsme spokojeni, mnozí nadšeni. Ohlodáváme spotřební kosti místo toho, abychom žili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stali a dobrovolně...
      Každý má možnost oprostit se od zbytečností.
      Ten kdo to dokáže,
      je odměněn neskutečnou lehkostí bytí.
      Více vnímá soucit, vůně,barvy a tvary*

      Vymazat
  10. take jsem koupil šmejda stěrač ktery jsem nutně potřeboval pač pršelo atak jsem koukl

    na značku bossch doičland prodvač pane to je třida jinde je za třista unas za stopade tak jsem koupil namontoval a hodil krabici na zadni sedačku doma jsem kouknul vyrobeno made in čina a vrzali že to něnci museli slišet až v čině pak jsem zjistil že misto gumy stira uměla hmota no nekupte to ale němec ma recht vyrobeno za třicet neplatnych haliřu a prodano za tisici nasobek těch třicet haliřu spolkne prace činana i s materialem ovšem že tyto praktiky svata anžela v kalhotech asi nezna ona je přeci nadčlověk z toho jednoho procenta i když jedno procento nadlidi je určitě nějake fake nevs

    OdpovědětVymazat
  11. Při každých volbách dokazujeme, že to 1%, které nás má za šmejdy, uvažuje správně.

    OdpovědětVymazat