Reklama

.

.

pondělí 5. listopadu 2018

Poděkování

Martin Koller
5. 11. 2018
Oslavy stého výročí vzniku Československa v Praze byly nic moc a uplakané nebe jakoby vyjadřovalo náladu mnohých z nás. Zato jsme mohli vidět a stále vidíme příval stupidních žvástů v médiích se zaměřením na kritiku vzniku a existence Československa. Něco takového je nejen v Evropě, ale v celém světě unikátní. Něco takového si neumím představit ani v sousedním Polsku, nebo Maďarsku. Aktivisté a dokonce historici vystudovaní za peníze spoluobčanů, zato placení v současnosti bůhví kým, nicméně evidentně sudeťáky a pangermány kolonizujícími Evropu, případně jejich místními slouhy urážejí vlastní zemi a národ a nikomu to nevadí. 



Neměli by reagovat naši politici, už z hlediska svých různých přísah a povinností? Českou republiku, snad jako nějakou formu urážlivé provokace, či připomenutí závazků slouhům a vlastizrádcům, navštívila německá kancléřka, představitelka země, s níž byli naši předkové tisíce let v konfliktu. Spolu s ní přímo vzorový reprezentant pangermánské EU, našminkovaný Macron, jakýsi Ken budoucnosti, bez rasy, pohlaví, vlastní tváře a vlastního názoru.

V rámci protičeské, případně protičeskoslovenské propagandy se zcela zapomnělo na mnohé. Správně si to uvědomil Ladislav Žák, který publikoval 26. 10. 2018 následující slova: „Mám takový pocit, že v celé té kampani věnované stému výročí vzniku a následného průběhu společné české a slovenské státnosti chybí jedno prosté poděkování. Rád bych proto poděkoval Slovákům za krásných pětatřicet let, které jsem s nimi mohl prožít ve společném Československém státě. Bylo to krásné, vzájemné, inspirující a produktivní partnerství. Jsem rád, že po zániku společného státu toto partnerství přetrvává, ale stále se rozvíjí. Tož milí Slováci, děkuji, děkuji, děkuji….“

Češi (včetně Moravanů a Slezanů) a Slováci jsou vzájemně nejbližší národy v Evropě. Nemá smysl se handrkovat o to, kdo na koho údajně doplácel, nebo si myslí, že doplácel ve společném státě. Lze to poměrně přesně vyčíslit na základě statistik a jiných historických zdrojů, které jsou nezpochybnitelné. Společný stát byl z bezpečnostního hlediska v roce 1918 i v následujícím období absolutní strategická a bezpečnostní nutnost. Je naprostým faktem, že Češi potřebovali Slováky proti Němcům a Slováci potřebovali Čechy proti Maďarům, bez ohledu na cenu. Zde nelze kšeftařit a vše se nedá měřit penězi. Vlast a národ jsou cenou nejvyšší.

K poděkování se opožděně přidávám, jsme s panem Žákem zhruba stejně staří a připomínám dále mimo společné soužití v období 1918-1938 a 1945-1992 rovněž československou armádu, která vznikla před více, než sto lety jako čin statečných protirakouských vlastenců v legiích v Rusku, Francii a Itálii. Velkou zásluhu na tom má Milán Rastislav Štefánik a američtí Slováci. Armáda tedy předstihla dobou svého vzniku stát. Tato armáda nepřestala existovat ani v době rozdělení republiky nacismem a fašismem v letech 1939-1945 a Slováci bojovali s Čechy společně proti nepřátelům v zahraničí na všech frontách, stejně jako odbojáři a partyzáni doma. Naše armáda měla po roce 1945 řadu nedostatků, ale všichni ji brali vážně a byla československá. Takže zároveň zdravím všechny kolegy Slováky, s nimiž jsem sloužil téměř 24 let a bez ohledu na některé detaily, problémy a nedostatky, které se konec konců najdou na všech pracovištích. Bylo mi ctí.

Jedním z důležitých faktorů paměti národa jsou veteráni, především vojenští a všichni ti, kteří se podíleli na boji proti nacismu a fašismu. Nesmírně důležití jsou pamětníci druhého odboje. Už téměř žádní nezbyli, což umožňuje účelově překrucovat a falšovat dějiny a vyrábět protičeskou, případně protičeskoslovenskou propagandu. To se děje s rostoucí intenzitou a podporou většiny médií. Nejsem členem žádné veteránské, ani armádní organizace, takže poměry v těchto spolcích detailně neznám, případně je znám pouze z doslechu od známých, kteří jsou členy. Přesto mne udivuje současný vývoj a útoky proti svazu veteránů, jako na objednávku, byť některé problémy prosakovaly již dlouhá léta.

Především jsem toho názoru, že problémy, ať již reálné, nebo mediálně vyráběné na objednávku, by si měli řešit v první řadě sami veteráni. Když se podíváme do médií, protože naprostá většina občanů jiný zdroj informací nemá, co zjistíme? K svazu veteránů se vyjadřuje kdejaký aktivista, protinárodní politik a nedovzdělaný redaktor, či komentátor dlouhodobě přisluhující cizím zájmům a nepřátelům naší země. Kolik veteránů dostalo prostor k vyjádření v ČT, již si platíme ze svých daní? Kolik prostoru dostávají v ČT vlastenci a kolik amorální slouhové cizáků? A to jsme oslavovali sto let vzniku ČSR a osvobození z rakousko-germánské okupace! Kdysi naší zemí zněly písně, jako Vlajka vzhůru letí, nebo Masaryk nás svolává. Za Československou republiku byli ochotni položit život i lidé, kteří nebyli bohatí a moderně řečeno úspěšní, protože v roce 1918 získali vlast, svoji vlast, Československou republiku. Dnes slyšíme Ódu na (germánskou) radost nad blbostí otroků v evropských koloniích a přípravou na další válku na východě. Sankce, zbrojení, válka, další Drang nach Osten proti Slovanům se slovanskými armádami podřízenými německému Bundeswehru.

Tři pilíře státu

Když jsem v rámci úprav svojí knihy o historii státu, armády a obranného průmyslu nedávno zamýšlel nad naším státem, jeho minulostí a budoucností, uvědomil jsem si, že dochází k destabilizaci základních pilířů našeho státu, pravděpodobně záměrně. Přitom jsem si nemohl nevzpomenout na slavný americký film Pošťák.

Vcelku nelze popřít, že oporou, či pilíři státu v moderní době byly a stále by měly být armáda, policie a pošta. Součástí policie jsou hasiči a záchranáři profesionální a dobrovolní. Oporami státu byli od října 1918 rovněž železničáři a samozřejmě, už dávno před vznikem republiky vlastenečtí učitelé, a to všech stupňů. Pokud si připomeneme pražské povstání v květnu 1945, nelze zapomenout na další uniformovanou složku, a to tramvajáky. Všichni z nich, pokud se nezpronevěřili vlasti a národu si zaslouží poděkování. Je smutné, že něco takového neudělal žádný z politiků. Možná proto, že slovo vlast zapomněli, ohlušeni tučnými koryty a dotacemi z EU, tedy z peněz, které EU a především Německo vydřela z naší země a práce našich lidí. Konec konců, z naší ústavy zmizelo i slovo národ a od našich politiků ho rovněž neslyšíme, stejně jako slovo vlast.

Každý stát má svoje neživé symboly. Jsou to jazyk, území vtělené do mapy, státní vlajka, státní hymna a obvykle i měna. Zásadním podpůrným faktorem jsou vlastenecky laděné zákony a především pozitivně prezentovaná historie státu. Ona totiž historie žádného státu není moc krásná a jemná. Ale pouze u nás se dlouhodobě zdůrazňují negativní stránky. Proč asi a na čí objednávku? Současná EU se snaží všechny tyto symboly odsunout do pozice jakéhosi druhořadého folklóru. Přesně podle vzoru pangermánského tažení s cílem takzvané Mitteleuropy, které odmítl již v polovině devatenáctého století Palacký. Jak napsal prezident Beneš, Němci přijdou zase se svojí touhou ovládat Evropu, jak jsem psal před týdnem. Děje se to pomalu, pokrytecky a s využitím jak propagandy v médiích, tak změnami ve školách, které dorazila kombinace ideologie hlouposti, multikulturalismu a inkluze socialistických ministryní. Znovu lze připomenout slova Karla Havlíčka Borovského, dnes rovněž pronásledovaného protičeskými propagandisty, že dobrá, či špatná vláda se pozná podle toho, jak ke školství přistupuje. Podřizování cizím zájmům se děje bez vědomí a souhlasu občanů především tichými změnami nařizovanými z Bruselu a otrocky plněnými našimi politiky a úředníky v přívalu všemožných nesmyslů a uzákoněných lumpáren vymýšlených tamními 60 000 úředníky pod vedením eurokomisařů. To vše s cílem vybudování totalitní euromarxistické říše lži, korupce, otroctví a úchylnosti.

Jedním z nehmotných pilířů státu je jeho idea. Ta nemůže být jiná, než vlastenecká a opírá se o historii a symboly. Může ji nahradit ideologie, jako u německého nacismu, nebo náboženství, jako u islámského státu. Výsledky jsou v takovém případě v podstatě stejné. Velké škody může přinést i deformace a ideologické, či záměrně politické zneužití jakékoli víry. Nemyslím tím jen politické šaškování samozvaného kněze, bývalého socialistického kádrováka v katolickém ornátu, přestože knězem není a nikdy nebyl. Ani mši za sudeťáky, která urazila oběti nacistického násilí a jejich potomky v Plzni. O individuu, které si říká papež František a mlčelo k fašistickému teroru a vraždám v Argentině a v současnosti pomáhá prosazovat islamizaci Evropy pod pláštíkem jakéhosi úchyláckého církevního euromarxismu je zbytečné hovořit. Naštěstí máme i vlastenecké kněze. Kdysi to byl Jan Hus, později již téměř zapomenutý Josef Jungmann, dnes se valí nenávistná propaganda na pana Piťhu, který řekl nahlas to, co si myslí většina národa. Neměli bychom zapomínat, že naprostá většina z nás má historicky křesťanské kořeny, které, ať se to komu líbí, či nikoli pocházejí z judaismu. A to je, počínaje desaterem, dobré vodítko i do budoucnosti.

My se v současnosti rozčilujeme nad sprostou vraždou saúdskoarabského novináře. Přitom zapomínáme na nacistické koncentrační a zajatecké tábory v celé Evropě, jak se tam Němci a Ukrajinci nechovali k vězňům o nic lépe, tamní vraždy a pokusy na živých lidech. Zapomínáme na sovětské gulagy. Zapomínáme na japonské koncentrační tábory, protože byly daleko. Zapomínáme na koncentrační tábory v Chile a v Argentině, kde také uřezávali vězňům prsty. Stačí připomenout zpěváka Victora Jaru v Chile. Zapomínáme na fašistické koncentrační tábory ustašovců v Jugoslávii, na koncentrační tábory Francovy vlády ve Španělsku. Zapomínáme na Lidice, Ležáky, Prlov, Ploštinu a desítky vypálených obcí na Slovensku, pec vápenky, kam házeli příslušníci SS a pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy živé zajatce. Přehlížíme nedávný ukrajinský majdan a hromadnou vraždu v Oděse. Opravdu jsme se poučili z historie? Nebo děláme vše pro to, aby se opakovala?

44 komentářů :

  1. Tak to dělá ta uřvaná slouhovská havloidní menšina oni nejsou Češi oni jsou Evropané. Musíme si zemi ubránit proti eu která ji chce zničit. Ale je to dobré národní státy se probouzí pryč s skopčáckým panováním.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v cestě nám stojí kromě domácích zrádců, o nichž je v článku řeč, i německé vlastnictví podniků, z nichž odchází dividendy do zahraničí přes zahraniční banky. A něco jíst musíme, výroba potravin zanikla, řepkou se neuživíme. Telefony nám nepatří...nevypne je někdo, když se mu něco nebude líbit na našem chování?

      Vymazat
    2. Pane Kollere,
      pročpak kazíte zajímavý článek bláboly o nějakých kulacích v Rusku ? Bolševici se museli bránit a lži imperialistických zemní, které v počtu 14. vedly vojenskou intervenci proti Rusku včetně našich ruských legií museli najít odraz v obraně Bolševiků ! Dnes, kdy odchází ze světové scény kapitalistické USA vytvořily po světě tisíce gulagů a válečných zločinů a vy nic !

      Vymazat
    3. Speciálně se zapomíná na první koncentrační tábory v Americe založené a vedené katolickým knězem pro Indiány !

      Vymazat
    4. 8:32
      Souhlasím s 8:32
      Pleteme se tam kde naše znalosti poměru jsou minimání. Jinak ve většině názorů s panem Kollerem souhlasím.
      Václav

      Vymazat
    5. 23:21 Prozradím ti sýkryt, voe! Havel byl tvůj fotr, kterej tě namrdal týhle kurvě a ta tě pak potratila!!!!!˘ - https://im.tiscali.cz/press/2017/11/30/883039-final-0787-3800x2536.jpg

      Ten potrat pak komouši naložili do maus-oleje a odvezli do Chujlostanu jako delikatesu pro Putlera. Od tý doby co ji sežral poletuješ u jeho lejnolíhně - stal si se putlerprdem!!!!.-D:D:D:D

      Vymazat
  2. Lide jsou nepoucitelni...vzdy nechaji jakesi "elity" prekrucovat historii ve svuj prospech.....cista fakta slyset nechteji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak nechtějí? V matematice, ve fyzice, v chemii a ostatních exaktních vědách si můžete každé tvrzení ověřit opakováním pokusu. V historii jste závislý na tom, co vám sdělí příslušná autorita. A historii vždy psali vítězové. Historie není věda, ale nástroj řízení … Ti, co se pokládají za elity, vždycky budou lhát či překrucovat pravdu, protože tak činí ve svůj prospěch, případně ve prospěch těch, kteří jim sypou do korýtek. Jestli chcete slyšet pravdu, čistá fakta, je úplně jedno, protože nemáte žádný nástroj, jak pravdu zjistit, pokud nemáte dostatek času sám pátrat v archivech (kam se často stejně ani nedostanete).

      Vymazat
    2. To uz jste moc rozepsal...ja pisi bez diakritiky...tak se omezuji na co nejmene slov...

      Vymazat
  3. Jsem naprosto znechucen našimi politiky. A našimi lidmi kteří tyto politiky volí. Nevím jestli ztratili souddnost nebo jsou jen zmanipulování debilní televizí a jejími pořady a reklamami typu řekni bábě. Jsem v létech, kdy samozřejmě potomek se tváří, že už všechno ví a zná.
    Asi mu to také nedovedu vysvětlit, ale nepropadám panice a nepodřizuji se. Nakonec proč.?

    OdpovědětVymazat
  4. Přehledně, výstižně a věrně popsaná realita. Co na to přispěvatel Ramón? Pošpiní i tady prezidenta Beneše a jeho roli za 2. svět. války?

    OdpovědětVymazat
  5. Aktivisté a dokonce historici vystudovaní za peníze spoluobčanů, zato placení v současnosti bůhví kým, nicméně evidentně sudeťáky a pangermány kolonizujícími Evropu, případně jejich místními slouhy urážejí vlastní zemi a národ a nikomu to nevadí.

    Bůh ví kým...hodně se angažuje katolická církev !
    Vadí to čím dál více lidem*

    OdpovědětVymazat
  6. Začínám mít vážné obavy, že rozklad už nejde zastavit. Věci zašly už příliš daleko. Jenom stručná bilance. Armádu nemáme. Nahradili jsme jí tlupou profesionálů která zabíjí na přání hrstky vyvolených. A většině z oné tlupy je zřejmě i jedno, zda cizí, nebo vlastní. Policie stále víc slouží opět oné hrstce vyvolených. Stále častěji vidím(a zažívám) dvojí metr, kdy jsou někteří nadlidé nedotknutelní, zatímco na zbytek světa je uplatňována maximální přísnost. To samé sleduji i u rozsudků soudů. Když už někoho z vyvolených, jak se říká "chytne řemen", spíš než výkon spravedlnosti v tom vidím vyřizování si účtů mezi sebou navzájem.
    Za cokoliv státního v této zemi chytnu, to mi, obrazně řečeno, zůstane v ruce. Všechno prohnilé a nefunkční, nebo naopak skvěle fungující, ale pouze jako penězovod pro hrstku vyvolených.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Apatické stádo je furt stejné, teď jako za Rakouska. Začínám si pomalu myslet, že národní obrození nebylo přirozené, ale bylo rozdmýcháno židozednáři podobně jako Velká francouzská revoluce kvůli rozpadu R-U. Nějak mi nedává smysl, že by se spontánně začalo mluvit česky, když i tehdá bylo spousta slouhů, kteří měli prospěch z podpory germanizace.

      Vymazat
    2. Přesně tak , totální destrukce Česka a jeho národa neúprosně pokračuje . Co nestihnou takoví parchanti jako Herman , Bělobrádek , Kalousek a celá ta kohorta jim podobných tak dokončí nastupující mladá generace vystudovaná u takových profesorů jako je Putna , Pithart ,úchylný perfomer Kohout a mnoho dalších vymývačů mozků . To je začátek konce a souhlasím s Hricákem , že to už nejde zastavit .

      Vymazat
    3. Anonymní6. listopadu 2018 10:13
      „Začínám si pomalu myslet, že národní obrození nebylo přirozené, „
      A co bylo přirozené? Vytvoření Německa z germánských státečků, bylo přirozené? Národní uvědomění Němců bylo přirozené? Národní uvědomění ostatních národů bylo přirozené?
      Za každým politickým děním jsou nějací hybatelé, kteří do té změny investují nějakou energii. Do jaké úrovně vložené energie, můžeme mluvit o přirozenosti a od jaké úrovně už o nepřirozenosti? Nebo jak velká část společnosti se musí do těch změn aktivně zapojit, aby byly považovány za přirozené? Chtěl jsem naznačit, že výraz „přirozené“, je v politice ošidný.
      Domnívám se, že české národní obrození, bylo vyvoláno německým obrozením, nebo sebeuvědoměním. Oni se vzájemně ztotožnili a pomalejším Čechům nezbylo, než je následovat. Dílo se zdařilo, neboť nejspíš na venkově bylo z čeho vycházet, tam to češství bylo v lidech přítomno. Ve městech, kde žily rodiny státních úředníků a zaměstnanců, to nejspíš dalo trochu práce a rozvažování o své identitě. Ale arogance Němců, to nejspíš zase podpořila.
      Máme být na co hrdí. V sousedství silných Němců, jsme si udrželi svou identitu. A nějak cítím, že je naší historickou (a možná přirozenou?) povinností, ji nadále udržovat. Nejenom trvale vůči Němcům, ale v současnosti i vůči snahám, nás přečíslit nějakou arabskou, či africkou náplavou. P.K.

      Vymazat
    4. P.K.
      Mám pocit, že dost přeceňujete český nacionalismus.
      Dám vám jeden příklad z české historie. Husitství. Můj pohled na tuto dobu je asi takový, že to byla vzpoura vyhladovělé "lůzy". Náboženství v ní sehrálo dost důležitou roli, ale ten prvotní impulz nebyla žádná idea, ale prázdné žaludky a panský útlak. Včetně toho náboženského. Nacionalismem tuto dobu opentlily až generace následující. Bolševík k tomu dal odér třídního boje a byl pravdě asi nejblíž, protože nejpravděpodobnější impulz byla nenávist hladových a utlačovaných vůči přežraným a privilegovaným. Když to hodně zjednoduším, panstvo přepnulo strunu. Lidi snesou hodně, ale když už nemají doslova co ztratit, přestanou se bát i o svůj mizerný život.
      A druhý příklad opět z historie. Asi by bylo bláhové podezírat staré Římany z nedostatku vlastenectví. Ze všeho, co jsem kdy o starém Římu četl vyvěrala nadřazenost nad národy "barbarů". A právě ona nadřazenost se jim stala osudnou. Nakonec už bylo pod jejich "úroveň" za svůj Řím i bojovat. Najímali si žoldáky, podobně, jako to dnes dělá celý západ.
      Nemám pocit, že by jsme měli být v historii na co skutečně hrdí. Stateční lidé, kteří umírali na popravištích a frontách druhé světové války, bojovali spíš svůj osobní boj. Za sebe, svou rodinu a svojí čest, než za vlast, ve které jim často nepatřilo vůbec nic.
      Nevím jak vy, ale já bych za Burešovo miliardy, nebo za zbohatlíky, kteří nám rozkradli zem pod rukama, rozhodně nikam bojovat nešel. A co se budoucích hrozeb týká, migrace nevyjímaje? Říká se, že vlastní zkušenost je nepřenositelná. V historii se každý "nepovedený" pokus trestal zpravidla vyhlazením celého národa. Za ten nepovedený pokus musíme počítat i to, pokud si národ vybere špatného vůdce. A my s tím máme, bohužel, chronický problém.

      Vymazat
    5. vladimír hricák6. listopadu 2018 21:01
      „Mám pocit, že dost přeceňujete český nacionalismus.“
      Pane Hricáku, nevím z čeho tak usuzujete. Ve svém příspěvku jsem uvedl názor, že jsme k národnímu uvědomění byli vlastně dotlačeni tím, dříve nastartovaném německém uvědoměním. Výlet do husitství jsem si rád přečetl, ale s národním uvědoměním, nemá co dělat. To bylo nastartováno, až po napoleonských válkách v18. století.

      „Asi by bylo bláhové podezírat staré Římany z nedostatku vlastenectví.“
      Nejspíš jak v kterém období. Římané dávali římské občanství všem národům, které dobyly a které se jim podřídily (platily nějaké výpalné). Takže vlastenectví těchto „Římanů“, už asi nebylo příkladné. Tok majetku z provincií do centra říše byl asi obrovský a patricijové nejspíš nabyli přesvědčení, že za peníze si lze koupit vše. I to vlastenectví obyvatel provincií, ze kterých ten majetek vymáhali.
      Také bych zde viděl nějakou spojitost se současným hyperliberalismem.

      „Nemám pocit, že by jsme měli být v historii na co skutečně hrdí.“
      A kdo může být hrdý? Poláci, Ukrajinci, Bulhaři, Italové, Dánové, Finové? Nebo nikdo?

      „V historii se každý "nepovedený" pokus trestal zpravidla vyhlazením celého národa.“
      To platí pro malé národy. Velké národy nějaké omyly ustojí. Proto mě mrzí ten rozpad Československa, je to významné snížení stability, obou našich národů. P.K.

      Vymazat
  7. Pan Koller je chytrá hlava. Nějak mi nedává smysl, že když byl členem ČSSD, tak to nedotáhl na předsedu. Nebo se proti němu všichni trpaslíci spikli ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní6. listopadu 2018 10:17
      Pan Koller, se věnuje bezpečnostní problematice, ve které je odborník. Za ta léta v tom dosáhnul vysoké úrovně. Politika je úplně jiná branže a vyžaduje jiné předpoklady. A není automatické, aby se dobrý odborník stal i úspěšným politikem. Ale pokud by si to usmyslil a zaměřil se na to, tak jistě to možné je. Ale také jde o to, jestli vrcholem lidského snažení, má být dosažení pozice politika. P.K.

      Vymazat
  8. Pěkně napsané, jen termín "obranný průmysl" pro zbrojovky, muničky atd. se i zdá hodně za vlasy přitažený. Byl to vždy a zůstane zbrojní průmysl, ať vyzbrojujeme doma námezdní armádu nebo armády cizí. Vždy jde o výrobu věcí na zabíjení lidí, většinou vrcholně sadistické povahy, rozval jejich domů, průmyslu i zemědělství. Prostě jde o masové vraždění a destrukci tam či onde či všude po Světě, posvěcené sladkými řečmi špinavých politiků a militaristů. "Obranný průmysl", to snad je výsměch kapitalistických diktátorů občanům Světa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní6. listopadu 2018 10:42
      Pod termínem „obranný průmysl“, bych viděl výrobu nejenom zbraní, ale i dalších potřeb, pro naši obrannou armádu. Tedy pro tu armádu, kterou jsme rozpustili a nyní bychom ji měli znovu vybudovat.
      Bránit sebe a své občany, je jedna ze základních funkcí státu. A podle způsobu napadení, nebo ohrožení, je nutno použít i ty předměty vrcholně sadistické povahy. P.K.

      Vymazat
    2. Ad 18:01. Tedy obranný průmysl nevyrábí zbraně, ale OBRÁNIDLA. Myslím si, že to je nový, ryze český termín, obohacující náš jazyk. JSOU TO JAK LIDÉ, KTEŘÍ BRÁNÍ A JEDNAK "PŘEDMĚTY", KTERÝMI BRÁNÍ. Ale jakpak nazveme nepřítele, který tvrdí, že se také brání. Rozhodně tedy teritorium, na kterém se obě strany brání? Pokud se brání USman třeba ve Vietnamu, tak to nebude korektní termín!? A nebo naši dobrovolníci v občanské válce ve Španělsku: byla tom obránidla nebo agresoři. Tož zase kde se bojuje A PROTI KOMU?. My jsme přesvědčováni, že naši vojáci v žoldu v Afganistanu jsou obránidly PRAŽSKÉ KAVÁRNY a naopak Afgánci, že JSOU ZBOJNÍCI, co útočí na naši kapitalistickou svobodu ve středu Evropy, opiem. A my útočíme našimi PERVITINOVARY NA NĚMCE A OSTATNÍ SVĚT?

      Vymazat
    3. Rozhodnutí Evropského soudního dvora

      Evropsky soudní dvůr:
      Na humanitární vízum neexistuje žádný nárok

      Portál Novinky zveřejnil rozhodnutí Evropského soudního dvora, na základě kterého není možné žádat o vízum z humanitárních důvodů a odvolávat se na mezinárodní nebo evropská práva. Jedinou možností je udělit vízum na základě vnitrostátního práva.
      Je to důležitý rozsudek: že obhajovatelé migrantů, kteří argumentovali nějakými univerzálními povinnostmi, ztratili jeden z nejdůležitějších argumentů.
      Už víc nemůžou tvrdit v článcích, médiích a na veřejnosti, že evropské právo neumožňuje odmítnout žádost o vízum z humanitárních důvodů a že následkem toho každého musíme vpustit a umožnit mu žádat o azyl.
      Konkrétně v daném případě šlo o syrskou rodinu z Aleppa s třemi dětmi, která utekla do Libanonu. Tam požádali na belgickém velvyslanectví o humanitární víza, aby mohli v Belgii začít azylové řízení.
      Belgie z obavy, že by jí zaplavili tisíce dalších utečenců, žádost o toto vízum zamítla. Svoje rozhodnutí odůvodnila kromě jiného tím, že členské státy nejsou povinné přijmout každého, kdo žije v zoufalé situaci.
      Rodina se ale odvolala a případ skončil na nejvyšší soudní instanci EÚ. Ta měla rozhodnout, jak aplikovat vízová pravidla a odpovídající ustanovení Charty základných práv EÚ.
      Soud rozhodl v neprospěch migrantů.
      Angela Merkelová teda dostala facku. Do Německa nemusela vpustit nikoho a jeden a půl miliónu přistěhovalců je její osobní zodpovědnost – a chyba!
      Nevysloveným důsledkem rozhodnutí je, že když utečenci nemají právo na azyl, nemají ani právo na volný vstup do žádné krajiny Evropy.
      Pro ostatní státy Evropy je to začátek dramatického boje o ochranu vlastní suverenity před stále se zvyšujícím tlakem zájemců o ekonomickou migraci.

      KONEČNĚ !!!

      Vymazat
    4. Anonymní7. listopadu 2018 10:32
      Nevím, kde se v té Vaší argumentaci chytit. Začnu tedy u mého příspěvku 18:01, na který reagujete:.
      „Pod termínem „obranný průmysl“, bych viděl výrobu nejenom zbraní, ale i dalších potřeb, pro naši obrannou armádu.“
      Obranný průmysl je výroba zbraní, munice, vojenského oblečení, bot, dopravních prostředků a dalších předmětů, použitelných pro armádu.
      Jestli ty předměty „vrcholně sadistické povahy“, jak jste uvedl posledně, jsou zbraně, nebo „obránidla“, jak uvádíte nyní, rozhoduje vojenská, nebo obranná doktrína státu. Náš stát, pokud vím, nemá žádné útočné plány, pouze obranné.
      Snad to je odpověď i na tu hrst Vašich příkladů, vojenských střetů. P.K.

      Vymazat
    5. Prosím jich - 13:13 - komu-čemu se bráníme v Afghanistánu a dalších zemích, kde máme své vojáky za žold. Když země Varšavské smlouvy v r. 1968 obsadili svými vojsky ČSR, mluvili o bratrské pomoci a my o okupaci. Dnes by asi byl použit termín "mírová mise". A přitom tehdy ve skutečnosti, jak dosvědčuje vojenská agrese NATO mířená na Východ dnes, šlo o prevenci před "mírovou misí" NATO k nám, tedy okupací ze strany zemí NATO. Myslíte si, že agresivním válkám NATO říkají v postižených zemích "mirová mise" nebo okupace? Prostě debatujeme, zda diktaturou kapitálu vedená část Světa do války proti té druhé části Světa je obranou nebo agresí. Podle mne je agresí, podle vás je obranou. I podle té mírovější části Světa je tomu přesně obráceně a mají k tomu pádné důvody: jejich armády nestojí na prahu USA, ani Velké Británie, ani Francie, Itálie, dokonce ani ČR a nikam se nechystají - na rozdíl od toho našeho agresívního NATO, které je rozplizlé svými obranidly po celém Světě. Ale Západ se už mnohokrát vypravoval na Východ s cílem vraždit, loupit, rozvracet a vždycky skončil špatně, naposledy Adolf Hitler a nacismus. A já nevím, proč musíme jít ve stopách Adolfa Hitlera a jeho pohunků - masových vrahů!

      Vymazat
  9. kulak - hanlivý výraz odplaty, naprimer - kulakom meždu glaza, kameňom - medzi oči, presne sa to preložiť nedá,, skôr - napľuť do očí - asi tak -tí čo napľuli ľuďom medzi oči

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. kulak asi bude oblý kámen do dlaně, dalo by se možná říci kulatý kámen

      Vymazat
    2. Kulak znamená päsť. Tak nazývali v Rusku dedinských boháčov, ktorí často v minulosti terorizovali dediny, pretože mali peniaze a platili si svojich "žoldnierov". A s obľubou používali päste. Stalinova akcia proti kulakom bola z veľkej časti akciou proti zločincom.

      Vymazat
  10. Nejvíce jsem se cítil Čechoslovákem a vlastencem za socialismu. Makali jsme na svém a za své. Byli jsme, dá se říci, plně soběstační. Měli jsme vyspělý průmysl a vyspělé zemědělství. Dokázali jsme pokrýt vlastní potřeby a ještě i vyvážet. Měli jsme silnou armádu, která nás byla schopna bránit... Dnes už nemám být na co hrdý. A s tou zkorumpovanou politickou svoločí, která nás rozkradla a zaprodala, se v jednom šiku, slavit rozhodně nedá. A vlastně ani už nemá co...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To všetko je fajn - ale, potom by ste mali voliť komunistov. A čo by urobili tí, keby sa chopili moci? Nič - bolo by tu humanitárne bombardovanie, alebo - ako písal Marx vo svojich, neskôr cenzurovaných spisoch, museli by kolaborovať s kapitalistami... Voľby nerozhodujú v takýchto liliputánskych krajinách o ničom... Historické skúsenosti - všetky historické zlomy v tomto priestore sa stali len na pozadí väčších - vari celoeurópskych pohybov.

      Vymazat
    2. Anonymní6. listopadu 2018 14:34
      V mnohém s Vámi souhlasím. V tom socialismu jsme dosáhnuli významné technické vyspělosti. Asi nejlépe jsme na tom byli, nějaké ty roky, před invazí. To se říkalo, že jsme na srovnatelné úrovni s Rakouskem. Ale po invazi, se ten socialismus zase stal příčinou zaostávání, za západem. Nejpravděpodobnější příčinou toho zaostávání, byla zkostnatělá doktrína Sovětského svazu, který vše pevně držel, z obav před nějakou další revoltou. Nejvíce energie věnoval, udržení vedoucí úlohy strany. Tak se mi to jevilo. Západ naskočil, na vlnu vědecko-technologické revoluce a ztrácel se nám v dálce. P.K.

      Vymazat
    3. Neztrácel se v dálce, to jen lidé hleděli netrpělivě, naivně a nesoudně s otevřenou tlamou na jakési vysněné blaho, které ovšem bylo před krachem.
      Jako sůl potřebovali, aby se jim naše PLNÉ sýpky otevřely a taky se tak stalo. Díky zaprodancům jsme rázem přišli o všechno, co jsme po léta střádali a namísto abychom si toho konečně všichni začali užívat, měl z toho západ a zaprodanci ryto. O dvacet let se posunula krize, která hrozila na začátku 90-tých let.
      Podívejte se už konečně pravdě do očí a přestaňte papouškovat kecy těch, co se na vás dnes dívají z patra a mají vás za své loajální ohaře, kteří jsou jim oddaní pro kousek odhozené, ohlodané kosti.

      Vymazat
    4. Anonymní6. listopadu 2018 22:21
      Také sleduji Pjakina. Dělá hodně pro to, aby Rusům vrátil jejich národní hrdost a vůli k nepodřízenosti Západu. Nic proti tomu, měli bychom také ten vítr chytit. Ale i od něj slyšíte, že ten sovětský systém byl špatný. On to přisuzuje zradě ruských elit, již od dob Chruščeva. Také si pamatuji tvrzení z té doby, že kybernetika je buržoazní pavěda. Ten systém byl zabrzděn, což jsme tak vnímali, ačkoliv jsme neznali příčinu. To nelze nevidět a ignorovat. Jak se to mohlo stát? Nejspíš deformace ve výběru kádrů, nástup dědičné nomenklatury. P.K.

      Vymazat
  11. Pekné slová, ale slová, krále, jenom slová. Československo by bolo vydržalo - preboha, ale ako mal vydržať štát, ktorého hlavným mestom bola Praha? Možno stačilo vybudovať administratívne hlavné mesto medzi Hodonínom a Skalicou... Na svete je dosť príkladov - Washington, Canberra, Ankara, Astana, Brazília, atď... A zjednotiť dane a dopravné tarify (na Slovensku boli za prvej republiky podstatne vyššie, čo zabrzdilo hospodársky rast, česká konkurencia tým bola nezdolateľná), postupne odstrániť rozdiely v platoch českých a slovenských štátnych zamestnancov na Slovensku (učitelia, policajti, úradníci atď.). Dvadsať rokov bol dosť dlhý čas - nestalo sa. Tam sa vtedy rozlialo mlieko, ktoré sa ani za štyridsať rokov po vojne nepodarilo pozbierať späť. Skrátka, už sa oba národy na seba pozerali cez túto prizmu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Praha je a byla jedno z nejhezcich evropskych mest,takze logicky byla predurcena byt mestem hlavnim....nechci vam kecat do nazoru,ale myslim si,ze by casto hodne pomohlo,kdyby zacali lide veci brat vic logicky nez emotivne

      Vymazat
    2. Nič, proti Prahe ako mestu, naopak, je krásna a keď som v nej slúžil (vojenčil), užíval som si to - divadlá, hospody, ba aj nočné podniky... Ako pôvodom z evanjelickej rodiny - kralická čeština bola vtedy bohoslužobný jazyk aj na Slovensku - cítil som sa ako doma. Uvádzačky v divadlách rady pomohli vojačkovi zo Slovenska do sály, keď zhaslo svetlo... Ale - pre väčšinu Slovákov bola symbolom moci... Necitlivá k slovenským regionálnym osobitostiam. A ich pohľad - "slovenští bačové". A to nebolo dobre... Tobôž, ak Pražáci sú aj v Čechách extra sorta... Takže administratívne hlavné mesto by dalo jasne najavo, že to s rovnoprávnosťou mysli obe strany vážne.

      Vymazat
    3. Pan 15:00 by si měl uvědomit, že Němci ani za téměř 30 let od sjednocení ani zdaleka nesrovnali platy mezi východní a západní částí, a to se jedná o jeden národ. Na industrializaci a rozvoj Slovenska šly za první republiky z Česka astronomické částky. A že si ten pisatel nestěžuje na Maďary, kteří měli na rozvoj horních Uher stovky let. Nicméně tím nechci říct, že to spojení Čechů a Slováků byla chyba. V daných geopolitických souvislostech to byla určitě nutnost.

      Vymazat
    4. Pán 21.16 - nejde o mzdy v továrňach - ale o mzdy v štátnom sektore - český policajt, učiteľ či úradník na Slovensku mal podstatne vyšší plat ako jeho slovenský kolega, ktorý však tiež nemusel byť "miestny". A reči o astronomických sumách na industrializáciu Slovenska - to sú len reči, bez konkrétnych podkladov. Áno - zo strategických dôvodov sa začali najmä na Považí budovať zbrojovky - ale skutočne zo strategických dôvodov. Začal stavať Baťa - mal tiež výnimku, lebo vyrábal aj pre armádu. Ale žiadne "astronomické" sumy... A pre uspokojenie pisateľa - o Maďaroch to nie je... A pokiaľ ide o dane a dopravné tarify, tie bolo možné zjednotiť púhym rozhodnutím. Porovnávať zjednotenie Nemecka so vznikom Československa je nenáležité - nemá to nijaké spoločné prvky.

      Vymazat
  12. I když se to mnohým nezdá pravděpodobné,
    jsme v předválečném stavu.
    Hned jakmile dolehne krize na naše západní strategický spojence,
    znehodnocením úspor občanů a hromadné propouštění,
    bude roznětka k lepšímu pochopení důvodu rozpoutání pekla na zemi.
    Každý politik neusilující o vystoupení z katolické armády NATO,
    je svým způsobem válečný štváč*

    OdpovědětVymazat
  13. Pod pojmom Praha to nie je len najkrajsie europske mesto , ale aj synonynom politikov , ktori ju vtedy reprezentovali . Neviem si predstavit , ze by nas opat viedli osoby typu , Tigrid , Kalvoda , Benda ,Diensbier , Macek , Topolanek a ten co mu stoji socha vo washingtone, ktery casto rikaval--ti neposlusni slovaci ! jozka zo slovenska .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ano.Ja politiky nikdy driv moc nesledovala (v podstate kdyby nas nechteli zabit, jsou mi ukradeni i ted) ale porad si myslim,ze mame se Slovaky k sobe velmi blizko a spis jsme si uskodili tim,ze jsme se zmensili

      Vymazat
    2. S tím zmenšením státu je to asi pravda. Podle toho co ale říká V. V.Pjakin ve svých videích "Otázky-odpovědi", to asi více uškodilo Slovákům. Jeho teze je, že státy menší než 10 milionů obyvatel, jsou tímto velmi handicapovány. V souvislosti s tím uvedl příklad Bulharska, které nemělo šanci prosadit plynovod Jižní proud, pokud to nechtěli Amíci, i když by to pro Bulharsko bylo úžasně výhodné. Turci po tom skočili jak ta pověstná slepice po flusu. Asi na tom něco bude.

      Vymazat
    3. Ne pokud jsou podlézavé - potom jsou přežití možné jako Lucembursko, a podobné mini státy. které se stávají takovými dáse říci záložními pokladnami

      Vymazat