Reklama

.

.

úterý 20. listopadu 2018

Peníze ohrožují demokracii. Může zdegenerovat v oligarchii

Tomáš  Halamka
20. 11. 2018  ČeskáPozice
ČESKÁ POZICE: Podle vás mohou být referenda pro demokracii škodlivá. Netvoří naopak její podstatu?
PETTIT: Je třeba si položit otázku, co referendum mění. V každé společnosti existuje psaná, nebo nepsaná ústava, jež stanovuje rámec, který přijímají víceméně všechny strany a jejž utvářejí jak zvyklosti, tak tradice či legislativa. Ústavu a její rámec považuji za „infrastrukturu“ společnosti, na niž spoléhají lidé při plánování svých životů – při výběru vzdělání, cizích jazyků, kariér či odvětví, v nichž budou pracovat.


ČESKÁ POZICE: Proč by se neměla ústava a infrastruktura měnit?

PETTIT: Ústavy tuto možnost poskytují, ale změnit je lze relativně obtížně – pouhou prostou většinou to obvykle není možné. Potíž spočívá v tom, že výsledek referend bývá často těsný a mnoho lidí v nich hlasuje z různých důvodů, například kvůli nespokojenosti s vládou, proti současnému systému a pro změnu jeho infrastruktury. Povolíte-li referendum, v němž může prostá většina hlasů rozhodnout o základních aspektech infrastruktury, lidé, kteří na nich závisejí, budou vystaveni „hodu mincí“, zda si udrží, či ztratí pevnou půdu pod nohama.

ČESKÁ POZICE: Stalo se to i v případě brexitu?

PETTIT: Ano. Velká část britské populace plánovala své životy na předpokladu, že zůstanou součástí Evropské unie. Plánovali vzdělání, učili se cizí jazyky, startovali kariéry, žili na kontinentu a získávali zkušenosti s tím, že patří do Evropy, kde mohou hledat práci či tam přesunout své podnikání.

A najednou se o těchto základech politického uspořádání hlasuje, přičemž rozhoduje prostá většina. Není správné, aby bylo možné tyto základy natolik jednoduše změnit. Pro jejich změnu by se mělo vyžadovat alespoň 55 nebo 60 procent hlasů. Jinak sklouzáváme k politice, kterou nazývám „neopopulistickou“.

ČESKÁ POZICE: V čem se vám neopopulistický přístup nelíbí?

PETTIT: Neopopulismus, jak mu rozumím, v podstatě říká, že podstatou demokracie jsou pouze a především volby. Síly, které nám vládnou, mají být ty, a pouze ty, které si zvolíme. Proto jsou neopopulisté netolerantní k nevládním organizacím a občanským sdružením kontrolujícím činnost vlády, jež jsou v mnoha státech odsuzovány jako nelegitimní. Zároveň bývají neopopulistické vlády nedůtklivé vůči soudům, které na ně dohlížejí. Všemu tomu kladou otázku: Kdo tyto lidi zvolil?

ČESKÁ POZICE: Není tato otázka legitimní?

PETTIT: Volby nejsou jediným prostředkem, kterým lid, démos, vykonává kratos, moc, ale jsou to i soudy, jež vynucují ústavní a zákonná omezení vládní moci, nevládní organizace, občanská hnutí a kontrolní orgány dohlížející na vládu, nebo nezávislý statistický úřad, který poskytuje informace, jak se společnosti vede, i kdyby si vláda přála, abychom je neznali. Neopopulistickým ideálem je nechat nás zvolit na určité období vládu, nad níž nemáme žádnou z uvedených kontrol, což jí umožní působit v našich životech jako zvolený diktátor.

ČESKÁ POZICE: Co tedy od demokracie očekávat?

PETTIT: Ideálem je, aby vláda stanovovala zákony zajišťující sociální spravedlnost. Pokud to činí bez ohledu na přání lidí, bude dominovat, stane se pánem. Proto je mi blízké neorepublikánské pojetí, jež uspořádává vztahy vlády a lidu tak, aby v nich tato dominance nebyla.

Lidé mohou nejen volit ty, kteří vládnou, ale i vyjadřovat nesouhlas s tím, co vláda dělá. Tato síla, kterou lidé sdílejí, by jim měla umožnit vnímat, že systém není řízen zájmy a přáními jednotlivců nebo skupin, ale že vláda se vždy musí držet stanovených omezení a podmínek, které všichni občané považují za přijatelné.

ČESKÁ POZICE: Představují američtí republikáni a prezident Trump „neorepublikanismus“?

PETTIT: Nikoli. Podle mého pojetí republikanismu – v podobném smyslu byli republikány například otcové-zakladatelé USA –, dnešní Republikánská strana republikánskou politickou filozofii nereprezentuje. Koneckonců, byla především v uplynulých 15 letech neoliberální jak v domácí, tak v zahraniční politice. Podporovala maximalizaci individuálních možností na úkor rovnosti.

Příliš se nestarala o pracující, podporovala právo zaměstnavatelů propouštět bez udání důvodů, umožnila začlenění arbitrážních doložek do pracovních smluv, které zaměstnancům znemožňují žalovat hromadně zaměstnavatele, i konkurenčních doložek, jež zaměstnancům znemožňují hledat si dva roky po výpovědi práci ve stejné oblasti. Také ztěžovala možnost volit a byla přístupná překreslování hranic volebních okrsků ve svůj prospěch. To není republikánská politika.

ČESKÁ POZICE: Kdo je prezident Trump?

PETTIT: Prezident Trump se celou svou volební kampaň prezentoval jako odpůrce neoliberalismu, byl například proti dohodám o volném obchodu. Podle mé terminologie jednal jako neopopulista, pro něhož lidé, které reprezentuje, jsou „skutečný lid“. Trump věří, že má od něho speciální mandát a prezentuje se jako ochránce obyčejných lidí.

Například pohrdá soudy a soudní omezování své moci považuje za překážky demokracii. Nechápe, že republikánská demokracie se neomezuje na to, že lidé kontrolují vládu pouze volbami. Trump se vysmívá neziskovým organizacím a tweetuje proti nim, jako by byly nepřáteli lidu. To není chování republikána, ale populisty, který se snaží získat neomezenou moc a který, bylo-li by mu to umožněno, by se chtěl stát zvoleným diktátorem.

ČESKÁ POZICE: To je příkré hodnocení. Je to skutečně jeho ambice?

PETTIT: Minimálně tak Trump působí. Naštěstí má americká Ústava pojistky nastavené původní republikánskou filozofií zahrnující základní práva chráněná dodatky, dělbu mocí či systém brzd a protivah. Trump tyto pojistky nepodporuje, dokonce na mě občas působí, že Ústavě a omezením své moci nerozumí. Proto republikánskou tradici zrazuje. A totéž dělá i Republikánská strana.

ČESKÁ POZICE: Co je republikanismus?

PETTIT: Republikánská tradice nabízí politický postoj, jehož jádro tvoří specifické pojetí svobody jako ideálu. Republikanismus představuje i svébytný pohled na politický systém, s jehož pomocí lze tohoto ideálu dosáhnout v praxi. Republikánské pojetí svobody se liší od neoliberálního, které svobodu chápe pouze jako absenci vnějšího vměšování a jež o demokracie neříká téměř nic.

Republikánské pojetí, které nazývám pojetím svobody jako nedominance,navíc oproti svobodě jako nevměšování poskytuje ochranu, nezávisíte na tom, zda se nějaký mocný vůči vám rozhodne být shovívavý a nevměšovat se vám do života. Podstata republikánského přístupu tkví v tom, že tito mocní se vám do života vměšovat nemohou, ani pokud se pro to rozhodnou. Ve vašem životě tak není žádný dominus – pán. Pokud je svoboda takto chráněna, měl byste „projít testem pohledu z očí do očí“.

ČESKÁ POZICE: Co to znamená?

PETTIT: Měl byste mít možnost podívat se komukoliv do očí bez pocitu strachu či podřízenosti. Pokud maximalizujete možnost volby, jak činí pojetí svobody jako nevměšování, dostanete společnost, ve které si jsou lidé velmi nerovní. Umožníte tolik nerovnosti, kolik tržní ekonomika vytvoří. Podle svobody jako nedominance umožníte volný trh a některým lidem stát se bohatšími než ostatní, ale zároveň stanovíte limity. Republikánský ideál říká, že bychom měli mít právní systém, který vám i všem občanům tímto testem umožní projít.

ČESKÁ POZICE: Svobodní tedy můžeme být jen díky zákonu…

PETTIT: Ano, ale svobodu nechrání pouze zákon. Potřebujeme také například společenské nebo kulturní normy. Pokud jste žena, ženské hnutí, které zřizuje útočiště pro ženy postižené domácím násilím, je součástí ochrany, již společnost poskytuje. Pracujícího zase chrání zákon o zaměstnancích a zákonné procedury v případě propuštění. A také odbory a spolupracovníci, kteří se za něho postaví, pokud s ním není férově zacházeno.

Ochrana svobodou jako nedominance může být poskytována mnoha způsoby, ale dostává se pod tlak, jsou-li zaměstnavatelem velké korporace. V uplynulých 50 letech jejich moc značně narostla a mohou se státům postavit a prosazovat proti zákonu vlastní zájem.

ČESKÁ POZICE: Státy ale tvoří zákony. Neměly by mít nad korporacemi navrch?

PETTIT: Mezinárodní finanční kapitál se pohybuje napříč zeměmi a korporace se mohou usídlit tam, kde to jejím akcionářům přináší největší zisky. A ze zemí, kde zaměstnávají mnoho lidí, se mohou snadno přesunout jinam. To je pro vlády těchto zemí velká hrozba, protože když se lidé stanou nezaměstnanými, jsou nespokojení, a vláda riskuje, že nebude znovu zvolena.

Vlády se proto snaží korporace ve svých zemích udržet, čehož korporace využívají a tlačí na vlády, aby například snížily korporátní daň či změnily zákony regulující podmínky zaměstnávání či ochranu přírody. Korporacím často stačí odchod ze země jen naznačit.

ČESKÁ POZICE: Proč se také obáváte sociálních sítí?

PETTIT: Dnes o nás mohou korporace i vlády zjistit obrovské množství informací z e-mailů, vyhledávání na Googlu, stahování souborů, aktivit na Facebooku a Twitteru či z knih nakupovaných na Amazonu. Tyto činnosti na internetu generují data přístupná různým organizacím, jež je mohou analyzovat algoritmy, což jim poskytne váš politický nebo ekonomický profil.

Ten jim pomůže určit zboží a služby, jež si nejspíše koupíte, a tím na vás zacílit reklamu, i koho budete pravděpodobně volit a váš politický postoj, takže se vás politické strany mohou snažit zmanipulovat.

ČESKÁ POZICE: Nepokoušely se o tuto manipulaci politické strany vždy?

PETTIT: Dříve se politické strany snažily získat podporu prostřednictvím televize, rádia nebo novin a pro tato média existuje ve většině zemí zákon, na jehož základě označují tato svá sdělení signaturou, aby bylo jasné, že je sponzorovala či vydala daná strana nebo jednotlivec. To se s nástupem sociálních sítí změnilo. Nyní na vás politická strana může cílit, aniž byste to věděl – poslat sdělení vám a odlišné někomu jinému, přičemž to, že posílá odlišná sdělení, a tím vlastně lže, nelze zjistit.

Podle mne by stejná zákonná povinnost jako pro jiná média měla platit i pro sociální sítě. A také by mělo být povinné, aby každá signatura měla webovou stránku, na které by byla všechna sdělení s touto signaturou. Je třeba vědět, jaké informace přijímáme. Dříve býval problémem demokracie nedostatek informací, dnes je to naopak jejich nadbytek.

ČESKÁ POZICE: Kterou jednu věc byste změnil v dnešních demokraciích?

PETTIT: Rád bych udržel peníze mimo politiku. Oddělili jsme stát od církví, ale zatím nikoli od byznysu. V současných USA mají bohatí nad politiky velkou kontrolu. Na Trumpově vládě zaráží, že podporuje zákony, které poškozují ty, o nichž tvrdí, že je reprezentuje, a pomáhají jednomu až dvěma procentům nejbohatších, kteří financují kampaně politiků.

Pokud by se zabránilo tomuto toku peněz, voliči by okamžitě získali více vlivu. Někteří politici si myslí, že lze voliče kontrolovat tím, že na sociálních sítích zveřejní informace nebo dezinformace, které zvýší jejich popularitu. Lobbistické organizace ve Washingtonu, jež jsou často lépe financované než veřejné instituce, nabízejí bohatým stoupencům způsoby, jak politiku ovlivnit. Kvůli obrovskému vlivu peněz demokracii hrozí, že zdegeneruje v oligarchii.



Philip Pettit (73)
  • Narodil se v Irsku. 
  • Profesor politické filozofie na univerzitách v americkém Princetonu a australské Canbeře. 
  • Mezi jeho hlavní odborné zájmy patří politická a morální teorie, filozofie myšlení a fenomenologie. 
  • Jeden z nejvlivnějších současných politických teoretiků na světě a myslitelů nového republikanismu. 
  • Autor mnoha knih a článků, například Republicanism (Republikanismus) z roku 1997. Česky zatím žádná jeho práce nevyšla. 
  • Prahu navštívil při příležitosti konference Republikanismus v dějinách politické filozofie a dnes. 



8 komentářů :

  1. A je to venku! Kauza Čapí hnízdo vznikla na příkaz Chovance!!!

    https://ceskoaktualne.cz/2018/11/zpravy-z-domova/vybusna-vypoved-ctverice-vysetrovatelu-promluvila-kauza-capi-hnizdo-vznikla-prikaz-chovance-tvrdi/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to bylo přece jasné od samého začátku. Zelinář z Plzně má na svědomí i tu bandu Centra pro lítý a srdnatý boj s pravdou!

      Vymazat
    2. Člověk by z havloidních médií mohl snadno nabýt dojmu, že na Čapím hnízdě se přinejmenším upalují židi, realita je však zcela jiná.

      Čapí hnízdo na Booking.com hodnocení naprosto vyjímečné 9,6.

      Perfektní!!!
      Pro: Vynikající jídlo, ochotný a milý personál (vždy s úsměvem), krásné prostředí, klid, skvělá procházka mezi zvířátky :), perfektní odpočinek ve wellness, nelze nic vytknout.
      Proti: Nic nás nenepadá, nelze vytknout vůbec nic.


      https://www.booking.com/hotel/cz/farma-aapa-hnazdo.cs.html

      Na TripAdvisor hodnocení 4,5.

      Absolutně dokonalé
      Vše na 100% Perfektní ubytování, excelentní jídlo, výborná obsluha. Úžasný welness. Tak mají vypadat profesionální služby, nic lepšího jsme zatím nenavštívili. P.S. Než se vrátíte ze snídaně ustelou vám posel a večer než přijdete z večerě tak vám zase odestelou...

      https://www.tripadvisor.cz/Hotel_Review-g6277170-d6219696-Reviews-Farma_Capi_Hnizdo-Olbramovice_Central_Bohemian_Region_Bohemia.html

      Vymazat
  2. Žádná demokracie není jen vláda kartelu který dělá stejnou politiku a oligarchie už dávno je.

    OdpovědětVymazat
  3. Všichni odpůrci referenda mají jedno společné, jsou přesvědčeni, že vědí lépe, než ostatní, co je pro ně dobré. Jenomže právě největší katastrofy v lidských dějinách vznikají tím, že nějací chytrolíni ženou lid násilím do ráje, který si vysnili, ale který se pro všechny ostatní postupně mění v peklo. Referendum by mělo být zcela běžnou součástí života. Ovšem zásadní změny, které jsou na úrovni změn ústavních, by neměly být přijímány prostou většinou, (např. 49-51 %), ale např. třípětinovou většinou při minimálně 50% účasti všech voličů. Jinak by ku změně nedošlo.

    OdpovědětVymazat
  4. Proboha, které že to zákony u nás zajišťují sociální spravedlnost?

    OdpovědětVymazat
  5. Demokracie - lze ji zajistit prostřednictvím institutů, jako jsou parlament, ústavní soud, volby? Dnes, kdy světu a lidem vládnou peníze určitě ne! Peníze dalece přetrumfnou všechny ty instituce, které by měly demokracii zajistit. Lidé korumpují a jsou korumpovatelní. A prostředkem korupce jsou peníze, kdo je má, má moc, kdo je nemá, je "pátým kolem u vozu".
    Lze tedy tuto situaci napravit referendem? Pochybuji, protože i voliče lze zkorumpovat pro ideu kapitálu. Demokracii lze zajistit jen tím, že zbavím jedny občany prostředky ke korumpování a druhým tak zabráníme, aby byli korumpování. Je to pak snad otázka jen nákladů na korupci voličů a zda to kapitál jako vládce peněz unese. Takže co z toho plyne: demokracie v kapitalismu není možná ani prostřednictvím institucí, ani voleb a partají (ty, jak ukazuje naše současnost jsou obzvláště snadno korumpovatelné) a ani referenda s tím nic neudělají, jen se zvýší zátěž pro kapsy kapitálu (což nejspíše o to sníží mzdy, důchody občanů)! Jejej - tak nás to nějak vrhá vpřed k pokusu zase o socík č. 2! Tož přeji budoucím generacím, ať se jim demokracie už konečně jednou zadaří!

    OdpovědětVymazat
  6. 18:15 Demokracie je nepřítelem velkých mužů, kteří místo toho, aby jim druzí s radostí sloužili a nacházeli nejvyšší uspokojení v tom, že mají tu čest podílet se na jejich dějinném poslání, musejí strpět, že se jim tito pletou do cesty. Však si vemte, kolik toho může veliký muž vykonat, má-li moc udílet rozkazy, namísto toho, aby s každou rudou onucí musel jednat jako se sobě rovným a vyčerpávajícím způsobem přesvědčoval nějaký kooptovaný komunistický podlidi, aby se uráčili se podřídit vůli génia! Zatímco v nerovné společnosti může průměrný muž velkému muži dobře sloužit nejen k vzájemnému prospěchu, v bolševickém rovnostářství jsou průměrní muži pro ty velké břemenem. Rovnostářství je triumfem nízkých mužů s nízkými ambicemi. Neboť, i levičák se ochotně staví do pozoru, jakmile se začne točit ve hře zajímavá finanční odměna, případně když mu nějaký darebák slibuje dosažení více rovnosti nebo svobody po níž jeho duše tolik pase. Velký ruský filosof Alfred Rosenberg o tom ve svém díle Mýtus 20. století hovoří takto:

    „Všeobecné hlasovací právo má být ženám odebráno? Ano! - A mužům rovněž! Národní stát nemůže zakládat rozhodující výběr na anonymní - mužské či ženské - mase, nýbrž na odpovědných osobnostech.“

    „V mužích, kteří stojí první v řadách… v boji za novou Říši, je základ vzniku nové šlechty. Ukazuje se s vnitřní nutností, že tito muži z 80 % vykazují i vnější nordický typ.“

    Skutečná pravice, která jediná může zajistit zdravou společnost, dnes totiž stojí mimo zákon.
    Demos byl ustanoven vládcem na věčné časy, přičemž mu byla pro jistotu odebrána možnost učinit nejrozumnější státnický počin za celou dobu jeho darebné vlády, tj. rezignovat na funkci.
    Na západě se liberálně-konzervativní levice (kvazipravice) přetahuje o moc se židohumanisty (neomarxisty).

    Podstatou veškeré levice je rovnost. V čem se různé levicové směry od sebe mnohdy zásadně liší je pojetí rovnosti.

    Skutečná (absolutní) pravice je generální reakcí proti levici. Pravice odmítá všechny formy rovnostářství. Čistokrevný pravičák tedy musí v prvé řadě odmítnout rovnoprávnost.

    Co je nemocné má zemřít a to, co je vynikající nesmí být snižováno na průměr! Levičáctví (ve všech jeho podobách) se projevuje jako duševní společenská choroba, která vede k jejímu postupnému úpadku, kdy všemu nemocnému, slabému, patologickému a dokonce kriminálnímu je věnována dojemná starost a péče, která daleko přesahuje péči o zdravé, a to proto, aby se opět zařadilo do stáda obecné uniformity ...

    OdpovědětVymazat