Reklama

.

.

čtvrtek 22. listopadu 2018

Zbyněk Fiala: Kdo to schytá 4:0?

Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala
22. 11. 2018   VašeVěc
Společnost 4.0, o které se občas v Česku sní, se může snadno změnit ve skóre zápasu, ve kterém kdosi dostal pořádnou nakládačku. Koho to čeká, to mne napadlo nad komentáři znalých profesorů, že naše školství zatím nadále vzdělává jen pro potřeby Společnosti 1.0 nebo 2.0. Nahoře se šermuje úvahami o čtvrté průmyslové revoluci, a dole se učí podle osvědčených metod ze století páry.

Možná je to jen špatný název, ale vyznívá to jako špatné pojetí. Když konečně dorazila i do Česka představa o potřebě digitalizace kde čeho, nejen Průmyslu 4.0, začalo se mluvit o Společnosti 4.0. Vypadlo však z to hlavní, občan. Zkuste ho najít v oficiálním vysvětlovacím textu:

„Společnost 4.0 přetváří celé hodnotové řetězce a propojení zákazník-výrobce-dodavatel, proto musíme již v této rané fázi začít širokou debatu na národní úrovni, a to se všemi zainteresovanými stranami – soukromými společnostmi, odbory a svazy zaměstnavatelů, akademickou sférou a státem. Pouze tak můžeme Českou republiku připravit na společenské změny, které budou souviset s aktivitami 4.0.“

https://digiczech.eu/pilire-spolecnosti-4-0/spolecnost-4-0/

Máme právo spoluúčasti jako zákazníci, samozřejmě, podle stavu peněženky. Můžeme odborově remcat, ale to se nějak se zaměstnavateli vyřídí. Lze o tom akademicky bádat, pokud to někdo zaplatí. A jsme-li podnikatelé, můžeme se utkat se státem v souboji na razítka. Ale jako občané o tom můžeme leda číst v novinách. Šťastná budoucnost 4.0 se vyvíjí jinde, a až přijde, bude vyhlášena.

Komu je určena? Zaměstnavatelům naroste hřebínek, až nastoupí roboti a zmírní nedostatek pracovních sil. Stát setřepe otravné ochránce rozpočtu, protože bude vyplácet méně úředníků u šaltru. Odbory posílí nad velkým tématem obnovené nezaměstnanosti. Akademici budou blouznit o počítačích, které už nepotřebují lidi. A občan zamáčkne slzu, protože čekal, že umělá inteligence se postaví na jeho stranu, na stranu svobody.

Jako občan bych přece čekal, že takto posíleni rozerveme okovy, kterými jsme přivázáni ke globalizačním závodům ke dnu. Že se pokusíme o lokální nezávislost na vyděračských vzdálených korporacích. Že se zpřístupní přímá demokracie, když jí digitalizace nabízí křídla. A že tak dostaneme prostor k prosazování vlastních místních pravidel, ve kterých jsou hrabivost a soupeření vytlačovány sdílením a reciprocitou.

Místo toho mám být jen pod důkladnějším dohledem? Tak to je opravdu nakládačka 4:0. Uklidnit mne může jen to, že co je naplánováno, to se neuskuteční. Co je naprogramováno, nefunguje. A kdybych se nakonec přecejen pokusil zařadit, šlápnu vedle, protože to nikdo nechtěl nacvičovat.

Dofňukat. Jde o úzký pohled ministerstva průmyslu, opomíjený občan se do hry vrátí. S tím nácvikem je to však vážné. K čemu by to bylo, i kdyby to fungovalo, když se toho nikdo nebude umět uchopit?

Ale ani s tím chybějícím nácvikem to není úplně beznadějné. Kde na to nestačí školy, ujímají se toho žáci. Profesor Michael Šebek, který vede Katedru řídící techniky na Fakultě Elektrotechnické ČVUT, mi před časem v rozhovoru pro Literární noviny popisoval studentskou soutěž robotiky. Původně ji vymyslel pro doktorandy ČVUT, ale pak se do toho začali hlásit i běžní studenti inženýrských oborů, po nich středoškoláci, a nakonec záklaďáci. Stačí na to lego a pár levných součástek.

Letos už byla tato soutěž mezinárodní se stovkami účastníků, roboti nastupovali například do zápasů sumo. V příštím 16. ročníku budou mladší roboti vracet domů ztraceného medvídka, zatímco vyšší ligu čeká soutěž Free Style nebo souboj robotů ve skladu o plechovky s kečupem.

http://robotickyden.cz/2019/souteze/

Je tu i světová studentská soutěž umělé inteligence, odehrává se v Americe a pořádá ji Amazon. Tam jede za Česko elitní tým CIIRC ČVUT se svým žvanivým chatbotem Alquist. Soutěží se v umělé konverzaci. Kdo to zvládne bezchybně aspoň 20 minut, může vyhrát milion dolarů. CIIRC, to je ta budova v pytlíku na dolním okraji dejvického Kulaťáku. Sídlí v něm fungl nové integrované centrum robotiky a umělé inteligence, vytvořené českým průkopníkem, profesorem Vladimírem Maříkem.

Kluci kolem Alquistu nejsou žádná béčka. Americké soutěže se zúčastnili už loni a porazili týmy z Princetonu, MIT a Berkeley. Zato profesor Mařík měl horší rok. Nový rektor ČVUT jej nejprve vypudil z vedení CIIRC, než se na začátku listopadu našlo kompromisní řešení a zřídila se pro něj funkce vědeckého ředitele. Hodně se v tom angažoval premiér Andrej Babiš. Teď o tom Babiš s ulehčením referoval na návštěvě u německé kancléřky Angely Merkelové, neboť ta předtím s prof. Maříkem probírala možnosti česko-německé spolupráce.

https://www.ciirc.cvut.cz/cs/ciirc-leadership-rearranged-director-ondrej-velek-scientific-director-vladimir-marik/

Profesoři Šebek a Mařík patřili k tahákům podzimní Pražské bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky na FSV UK, jejíž část jsem popsal v předchozím příspěvku.http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/zbynek-fiala-cesko-evropa-sto-plus

Oba zástupce vzdělávací sféry doplnil Ivan Pilný, nový „internetový“náměstek ministryně průmyslu. V minulé vládě byl ministrem financí, ale začínal v Microsoftu a zůstal oboru blízko.

V panelu, který probíral připravenost Česka na Společnost 4.0 bylo víc osobností, ale omezím se na tyto tři a proberu to nejzajímavější.

Profesor Michael Šebek se nejprve pozastavil nad tím, že v předchozím panelu (k ekonomické bezpečnosti) některé názory byly spíše ze Společnosti 1.0 nebo 2.0 (když se volalo po obnově učňovských zařízení a přizpůsobování škol okamžité potřebě podniků). „Ještě nikdy v dějinách lidstvo nevědělo o budoucnosti tak málo, jako dneska,“ varoval. Všechno se čím dál rychleji mění, a v budoucnu se to bude měnit ještě rychleji.

Jak se tedy připravit na budoucnost, která je nejistá, neznámá a bude se rychle měnit?

Zkusil tedy otázku – co proti tomu můžeme dělat? Odpověď je stručná: Vůbec nic. Odpor je marný. Na jedné straně mohou být nějaké zákony, ale na druhé straně budou počítačoví hackeři někde v garáži, kterým zákony nic neříkají. A to už prý existují i biologičtí hackeři, kteří v garážích vyrábějí biologické viry. Stačí na to dost jednoduché vybavení.

„Nemůžeme proti tomu udělat vůbec nic, musíme se s tím smířit a musíme se na to připravit,“ je přesvědčen Šebek.

Je skoro jisté, že roboti nás nahradí ve spoustě profesí. Spousta profesí zmizí, pokračoval. Téměř jistě vzniknou zase profese nové, takže se zdá, že to bude v pořádku. To však zdaleka není pravda. Poučme se z historie.

Třeba v Americe před sto lety pracovalo v zemědělství padesát procent obyvatelstva, ale dnes na to stačí jen pár lidí. Už první stroje, které se objevily na farmách, učinily spoustu zemědělských dělníků nezaměstnanými. Vedle toho, a právě v té chvíli, však začaly vznikat nové továrny, které spoustu dělníků potřebovaly. Myslíte, že se to takhle samo vyřešilo? Vůbec ne. Propuštění farmářští dělníci nebyli schopni v těch továrnách pracovat.

Americká vláda však udělala geniální věc, když totálně změnila systém vzdělávání. Právě tehdy zavedla high-schools, které má dnes 70 procent Američanů, takže vlastně o tři roky prodloužila povinné vzdělání. Ty tři roky stačily těm propuštěným dělníkům z farem na to, aby se vzdělali a mohli do továren nastoupit.

Profesor Šebek tedy shrnuje: Nevíme, co se stane. Stane-li se něco velkého, musíme úplně změnit vzdělání.

A jak jsou na tom naše školy? Podle Šebka jsou dobře připraveny na 19. století, kdy veškerá informatika byla psát a počítat.

Nemá smysl vzdělávat pro minulost, konstatuje profesor. A má smysl vzdělávat pro současnost? V minulém panelu mnohokrát zaznělo, že když firma potřebuje tu a tu profesi, tak jim ty lidi vzdělejme. Ale to je s odpuštěním naprostá hloupost, děsí se profesor. Vzdělání trvá dlouhou dobu, mezi deseti a dvaceti lety, a ty děti nebudou žít v současnosti. Proč by naše školy mělo zajímat, co ty firmy potřebujou dneska?

„Školy musí vzdělávat pro budoucnost. Tady cítíme spor: školy musí vzdělávat pro budoucnost, ale budoucnost je nejistá a rychle se měnící. Jak z toho?“

Ale ono to není tak, že o budoucnosti nic nevíme, vysvětluje profesor. My o ní víme poměrně dost, a sice právě to, že o ní nic nevíme. My o ní víme právě to, že se bude rychle měnit. Musíme tedy děti vzdělávat v tom, co se bude hodit v nejisté budoucnosti. Co se bude hodit v každé budoucnosti.

Rozhodně se v každé situaci hodí dobře myslet. Když budeme rozvíjet kreativní kritické myšlení, je to dobrý vklad do budoucna. Školy se musí stát brain fitness centry. „Uvedu příklad: Ztloustnul jsem, měl bych zajít do fitka. Zblbnul jsem, měl bych zajít do školy. Ve středu vzdělání už není matematika, čeština nebo něco takového, ale trénink myšlení,“ trpělivě vysvětluje Šebek.

Další takovou důležitou věcí je tvořivost. Rozvineme-li tvořivost jakéhokoliv druhu – řemeslnou, uměleckou, technickou – tak to prostě umožní tu budoucnost tvořit. Nemusíme se pak učit budoucnost, kterou vytvořil někdo jiný.

Flexibilita je další zásadní věcí. Kolem je spousta změn, lidé si na ně stěžují a nejsou ochotni se jim přizpůsobit. Celý život dělali jedno povolání. Byl jsem celý život horník, a když teď důl zavřou, mohu jít akorát do důchodu. Proto bychom měli hned na začátku vzdělávání lidi připravit na to, že povolání změní několikrát za život. Normální je změna. Nezměna není normální.

Důležitá je spolupráce, spolupráce mezi lidmi, s roboty, počítači. Pro nějakého řemeslníka to bude podstatné. Tašku mu ponese ten robot, sám bude všeobecně šikovný řemeslník, a robot, který bude napojený na cloud , mu řekne všechno o pračkách a jejich spínačích. Proto není potřeba učit řemeslníky, jak vypadá pračka a spínač, je potřeba ho učit šikovnosti.

Našlo by se ještě pár dalších takových vlastností. Rozhodně mezi ně patří schopnost se po celý život učit. A co je lepší - být specialista, nebo generalista? Co se víc hodí v budoucnosti, o které nic nevíte?

Ve speciálnosti nás stroje předhánějí už dneska. Takže končí éra specialistů a začíná éra generalistů, prohlašuje profesor. Potřebujeme se vzdělávat v obecném porozumění základním principům, s tím, že další podrobné znalosti člověk během života několikrát získá, a zase zapomene.

„Takové školy jsou pro nás důležité k tomu, abychom byli future proof, odolní k budoucnosti. Ať už je jakákoliv,“ shrnul profesor Michael Šebek.

Profesor Vladimír Mařík vysvětlil, proč se nejprve uchytil pojem Průmysl 4.0. Průmysl byl totiž nejlépe připraven na totální prosíťování společnosti. Dnes může každý komunikovat s každým, člověk může komunikovat se stroji, stroje mezi sebou, a dokonce mohou komunikovat i výrobky, máme přece internet věcí. Ale je nezbytné uvažovat šířeji v rámci Společnosti 4.0, kde jsou také problémy bezpečnosti a etiky.

Technologicky jdeme dopředu, ale na etiku a bezpečnost zapomínáme. Všechno vidíme moc technicky – jestli to spojení funguje, jestli se dostaneme k datům, jestli z těch dat dokážeme něco vytěžit. Ale ani v průmyslu, kde se automatizace nejvíc prosadila, se s bezpečností nepokročilo. I tam je ten výzkum v plenkách, a odtud se bude odvíjet také další výzkum, který je potřebný pro systémovou bezpečnost celé společnosti.

Technika však neřeší etiku. A tak budeme potřebovat spolupráci se společenskými vědami, psychology, týmy, které etiku profesionálně umí. My to neumíme, konstatoval profesor Mařík.

„Je to silně interdisciplinární obor. Je nezbytné, aby všichni spolupracovali – společenské vědy, matematici, odboráři, všichni z nějakého pohledu. Aby spolupracovali na hledání pravidel pro chod zasíťovaných systémů, které jsou částečně technické a částečně s lidmi. Zatím se toho udělalo hrozně málo. Pořád se ženeme za lepšími technologiemi, za rychlejším, přenosem, za jemnějším obrazem, ale nemáme pořádný vědecký přístup, jak do toho vnést etiku a bezpečnost, to, co lidé možná budou potřebovat nejvíc,“ uzavřel český průkopník umělé inteligence.

Žijeme v době, kdy výkon technologie exponenciálně vzrůstá a její cena exponenciálně klesá. To má obrovské důsledky, na které nejsme připraveni, upozornil náměstek ministryně průmyslu Ivan Pilný. Neumíme s tím zacházet, a nejsou to jen problémy etické, pokračoval a vymezil se proti tvrzení z předchozího panelu, že potřebujeme umělou inteligencí, aby se do koridorů vešlo víc aut a vlaků. „Ne, my bychom měli tyto prostředky užívat jenom tak, jak je potřebujeme. Auta v soukromém vlastnictví jsou využívána na tři procenta, v korporátním vlastnictví na deset až dvacet procent. Nemá smysl budovat koridory, abychom tyto prostředky takto neefektivně využívali. Je to úplná změna myšlení. To není o tom, co je víc, ale o tom, co je správně.“

Musíme se zabývat i tím, kam až ty technologie pustíme. „Dospělo to už tak daleko, že kdybyste si chtěl někdo vyrobit holčičku se zrzavými vlásky a modrýma očima, tak ji můžete mít. Je otázka, jestli to chceme.“ Je to etický problém, na který nejsme připraveni.

Nemáme na to legislativu. Jak si poradit s autem bez řidiče, které mělo nehodu, ale mohlo si vybrat, koho ohrozí. Je to věc pojištění? Kdo odpovídá za to, že se něco stane? Je to výrobce auta? Je to výrobce jeho softwaru? Je to ten řidič, který tam možná byl? Kdo to je? Na to nejsme připraveni.

A nyní ke vzdělávání:

„Náš vzdělávací systém stále připravuje studenty na profese, které už nebudou existovat nebo se výrazně změní. Nejsme schopni nějakým způsobem reagovat. Dosud jsem zastával, a vlastně ještě zastávám funkci zmocněnce pro digitální vzdělávání – to není o tom, jak zacházet s počítačem, ale jak nastolit úplně nový způsob výuky založený na tomto nástroji. Výuky, kterou je možné personalizovat, protože ji můžeme využít kdykoliv a kdekoliv. Výuky, která je škálovatelná, protože když učitel něco umí, a třeba líp než jiní, tak stále stojí jen před padesáti studenty, zatímco na internetu je zásah daleko větší. Je to taky technologie, která umožní efektivní reakci na to, jak se svět kolem nás mění.

Co by měla udělat státní správa? Především si to uvědomit, a do této oblasti masivně investovat. Týká se to jak vzdělávání, tak umělé inteligence a robotiky. Je třeba vybudovat digitální infrastrukturu. V minulém panelu tady byla zmiňována jakákoliv infrastruktura, dopravní, vodní, energetická. Žádná z těchto infrastruktur nemůže existovat bez té digitální, a my jsme v tom opravdu velmi pozadu.“

Vstřícně se staví ke co-workingu, když se lidé na internetu sdružují a prodávají svoji práci. Pokud jde o zdanění, zanechávají po sobě stopu, takže je to jen otázka přizpůsobení daňového systému. Ale je to velmi efektivní způsob, jak dosáhnout nějaké spolupráce, sdružení k řešení nějaké problému. Je to podle něj daleko efektivnější, než aby lidé chodili 8 hodin do práce a snažili se zoufalým způsobem kooperovat. To jsou nové způsoby, na které nejsme připraveni.

Není to jen v oblasti práce nebo vzdělávání. Je to třeba v medicíně. Ta je zatížena obrovskými náklady částečně proto, že nevyužívá anonymizovaná data. Když vytvoříte nový lék, je to jako když střílíte brokovnicí na vrabce, některý brok trefí, jiný míří vedle. Anonymizovaná data by umožnila ten proces zefektivnit a zpřesnit.

„Znovu opakuji, nejsme připraveni. Nejen mnozí politici, ale i podnikatelé nevnímají, že ta doba nepřijde – ta doba je už tady,“ upozornil Ivan Pilný.


- - -


55 komentářů :

  1. Občan - rádoby vládce, se proměnil v člena hodnotového řetězce a v propojení zákazník-výrobce-dodavatel. Společnost zcela ovládla rádoby potřebná ekonomika. A to je ten největší průser.

    Štefan

    OdpovědětVymazat
  2. V medicině data jsou a opravdu spolehlivá, jenže v angličtině. Na serveru Pubmed jsou názvy vědeckých článků a abstrakty a často i celé články ze všech odvětví věd o životě, od chemie přes medicinu po biologii.

    OdpovědětVymazat
  3. Nic ve zlém, ale všechny podobné úvahy jsou založeny na naprosto falešném předpokladu. Všichni ti chytří a otitulovaní lidé žijí v iluzi, že většina ostatních je jako oni. Že prahnou po poznání, chtějí v životě něco dokázat, proniknout do tajů nějakého oboru a povznést lidstvo na vyšší úroveň.

    Bohužel nic není tak vzdálené realitě. Většina mladých si chce jen užívat, nic neřešit a předvádět se před ostatními. Idolem není nějaký nový Einstein, ale lidé typu Justin Bieber nebo Kardashianky (či kdokoli, kdo je zrovna v kurzu). Drogy, alkohol, volná zábava bez závazků a povinností.

    A není to jen tím, že by mladí neměli kvalitní vzdělání nebo možnosti osobního růstu. Jistě, něco je dáno naší zblbnutou konzumní společností, nicméně inteligence je prostě ve společnosti jistým způsobem rozložena a o něco více než polovina lidí má průměrnou až podprůměrnou inteligenci, která na realizaci těchto utopií X.0 jednoduše nikdy nebude stačit.

    To, co se v těchhle vizích nepřímo sděluje, je skutečnost, že by muselo dojít k nějaké těžké depopulaci na základě eugenického výběru. Osobně si myslím, že nás daleko spíše čeká realita z filmu Idiocracy (česky Absurdistán).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že pokrok nepotřebuje aby všichni byli zapálení géniové. Těch stačí jen několik, kteří systém vymyslí. K realizaci postačují průměrní a k provozu se časem nechá zaškolit už téměř každý, kdo je schopen naučit se svou specifickou rutinu. Tak to bylo vždy.
      Spíše by s tím souvisely jiné otázky. Bezpochyby by se zvýšila produktivita. Ale co se vším tím, co se vytvoří? Anebo nebylo by na čase konečně zkrátit dobu, kterou člověk musí věnovat práci pro svou obživu?
      Ale všechno to uvažování o průmyslových revolucích také může být jen fantazírování o něčem, co vůbec nepřijde. Ve světě jsou aktuální mnohá pnutí, která snadno můžou přinést takové problémy, že lidé budou mít úplně jiné starosti, než je nějaký pokrok.

      Vymazat
    2. Článek velmi vysoké kvality a i komentáře super. Jenom mě straší v hlavě to co za svůj dlouhý život zažívám a potvrzuje slova mé babičky: Zahálka je matka neřestí. Dochází k degeneraci většiny lidstva. Možná tím dojde i k její velké samovolné likvidaci.

      Vymazat
    3. Mam stale vice silici pocit, ze jediny kdo tyto vize umel domyslet az do detailu, byl K.Marx. :-)

      Vymazat
  4. 'Do školy nechodíte, abyste se něco naučili, ale abyste se naučili učit se.' Říkával nám profesor Kujal. A pokračoval: 'Vědomosti lidstva se každé dva roky zdvojnásobují, takže pro budoucnost je to co se dnes učí, dávno zastaralé. Je třeba se učit základům na kterých je to vše postaveno, abyste nové věci dokázali pochopit.'
    Když se dnes v praxi setkávám s novými absolventy, nemohu se ubránit dojmu, že jejich vzdělání začalo někde ve vzduchu, že o fundamentech toho na co navazuje jejich znalost oboru mají jen laické povědomí. Nejsou schopni objektivnějšího nadhledu mimo odnož svého oboru, natož aby založili nějakou jinou. Bez povědomí o tom, jak vznikly vědomosti které otrocky deklamují, aniž by věděli jak k nim lidé přišli, těžko přijdou na nějaké nové. 'Lépe než vyučovati fyziku, je vyučovati dějiny fyziky' - autora citátu jsem bohužel zapomněl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neumel bych to lepe vyjadrit. Je znamy pripad rozvojovych zemi, ktere se sice vzepnou a nakoupi nejakou technologii, ale tou jsou schopni jen neco vyrabet, nejsou vsak schopni dalsiho rozvoje. Je to tim, ze se sice ocitli v nejakem bode, ale protoze do toho bodu sami nedosli, nejsou z nej schopni pokracovat. Technologicke dovednosti se totiz vyviji navazovanim na to, co bylo a pokud neznam smer, kterym jsem nekam dosel, tak nevim, kudy se vydat dal. Naopak je treba se vratit ke studiu, jake jsem zazil ja, pred r.1989, protoze na nasi generaci inzenyru bylo dobre videt, ze nas ten technologicky skok nijak nezaskocil. Naopak jsme byli schopni navazat. Meli jsme totiz velice dobre zazemi ve forme matematiky a fyziky a aktivne jsme resili realne problemy, po celou dobu studia (zadne: "tohle by nas zdrzelo, kdyz tak se na to sami podivejte"). Obavam se, ze dnes tomu tak vzdy neni.
      Nicmene tvrdim, ze vzdelani, neni zadne skoleni. Vyskolit se muzu treba na ucetniho, kde se naucim stovky pravidel, jak mam co uctovat a ze kterych zakonu se to odvozuje a jak to aplikovat, zatimco inzenyrem, se musi clovek spis "vyucit", myslim tim tu "remeslnou zrucnost", jak co aplikovat, protoze na to nejsou pravidla dana nejaky rozhodnutim cloveka, ale ridi se to zakony, ktere jsou od panaboha.

      Vymazat
  5. Už skoro 30 let rozdělují peníze na vědu v Praze skupiny, které tvoří jenom Pražáci (např. vědecká rada GAČR). Prof. Mařík postavil aspoň v Dejvicích barák, ostatní nemají za sebou skoro nic, i když se tváří jako špičkoví vědci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dnes byla v ČT24 tisková konference TOP09 a vystupoval tam J.Pospíšil, který "ví" úplně vše. Jen je třeba si vzpomenout na "jeho" občanský zákoník. A zaujatě se tvářil i poslanec Schwarcemberk, zřejmě narazil na pravdu a ta mu dala "čouda".

      Vymazat
    2. Na tyhle degeneráty bych nevydržel koukat.

      Vymazat
  6. neviem ako u vás - príklad - prídem k lekárovi, predpíše mi liek, žiaden papier, idem do hociktorej lekárne a tam mi ho vydajú - funguje to, a pomaly aj po úradoch - a ako hovorila moja mater, keď nezačneš, nemôžeš dokončiť - znovu prichádzajú tí čo to vedia robiť a nie obkecávať,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nas je to podobne, jen je to i trochu zabezpecene, aby se to nedalo zneuzivat (u nas toho panaboha vsichni tak necti, jako na Slovaci, takze by se mohli najit i vycuranci ;-) ). Rozdil je v tom, ze ti na e-mail, nebo SMS prijde 12ti mistny kod, ktery musis rict v te lekarne, spolu s prukazkou pojistence, nebo aspon jmeno a rok narozeni.

      Vymazat
  7. Obrazem úpadku jsou znalosti matematiky a fyziky u studentů, kteří nastupují na technické vysoké školy nebo tam, kde se studuje speciálně matematika a fyzika. To komunisté měli naprosto jiný poměr ke vzdělání. Podporovali výuku matematiky, fyziky a chemie mnohem důkladněji než se to daří nebo lépe nedaří současnému režimu. Byly Matematické a fyzikální olympiády, i v prodejně novin na nádraží šlo za 2 koruny koupit Rozhledy matematicko-fyzikální, což byl časopis pro středoškoláky, který dokonce na čas po převratu zanikl. Ten časopis pořádal soutěže a Jednota českých matematiků a fyziků rozdávala zadarmo účastníkům knihy nebo aspoň obsáhlejší sešity. Mi poslali logaritmické pravidlo. Chodil jsem na prázdninové soustředění řešitelů MO a FO, v průběhu roku nás zvali na několik dvoudenních seminářů, které vedli učitelé z vysokých škol. To dnes jsme už o kus dále. Čekám, kdy se začnou zvát na tábory, kde se bude učit mládež nenávidět komunisty a střílet na ně jako v podobných táborech na Ukrajině.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matematika je v oboru ekonomie škodná zvěř. Kdyby si lidi mohli spočítat jak je ekonomové okrádají, a zjistit v čem spočívá tahle odnož šarltánství, peníze by přestaly dělat peníze a mnoho lehkoživků by muselo hledat jiný obrok.

      Vymazat
    2. Matematika je již 30 let největším nebezpečím současného režimu. Komunisté se s potrhlými názory na kybernetiku a genetiku vyrovnali za několik málo let, současné nepřátelství k matematice trvá skoro tři desetiletí.

      Vymazat
    3. Přestaňte blekotat nesmysly, vy blbci. Každý dnes ví, že ekonomie je především sociální věda a o matematice je jen okrajově. Ekonomické chování lidí se spočítat nedá. Nepleťte si ekonomii s účetnictvím, vy "vzdělanci".
      Jo, a vyjmenujte mi nějaké opravdové mezinárodní úspěchy předlevolučních studentů a zdůvodněte, proč jsme tedy v technice zaostali o 10 až 20 let za západem.

      Vymazat
    4. Pro 22:30
      Zajděte do knihovny a začtěte se do časopisů Vesmír (vydávala ČSAV, dnes AV ČR) z před 30 let a nalistujte si tam na konci drobné zprávy. Tam zjistíte, že jen výjimečně českoslovenští studenti nepřijeli z mezinárodních soutěží s oceněním za 1. až 3. místo. To, že jsme v technice či jinde zaostávali, nebylo dáno ne/schopnostmi studentů, techniků, výzkumníků, vědců, nýbrž zpozdilým systémem řízení národního hospodářství a jednotlivých podniků, který nepodporoval inovace, ale lpěl jako na ústředním parametru hodnocení fabriky na ukazateli hrubé výroby.
      Ekonomie je sice sociální věda, leč bez matiky ji těžko budete chápat. Sociální vědou je zejména politická ekonomie, která se ovšem dnes pro jistotu neučí. K pochopení významu matiky, grafů a tabulek, pro obecnou ekonomii doporučuji nahlédnout do "bible" ekonomických učebnic - Ekonomie od Samuelsona a Nordhausem. Na svých cca 1000 stranách obsahuje několik stovek grafů a asi stovku tabulek.
      Víte, Vy "vzdělanče", o ekonomii a ekonomice starou blažkovou, ale o co méně toho víte, o to více sršíte nafoukanou agresivitou.
      KR

      Vymazat
    5. Milý 22:30, na rozdíl od vás řada lidí za minulého režimu aktivně žila a pro svou vlast pracovala. Vy jste se asi jen s ostatními zvrhlými disidenty opíjel a zhuloval a žil jste jen ze sraček, které vysílala Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky. Technický vývoj se převratem prakticky zastavil. Máte asi z toho radost, viďte.

      Vymazat
    6. 23:33 reagujete logicky a věcně s jedním nedostatkem. Neubránil jste se tónu proti předchozímu režimu tvrzením, že „nepodporoval inovace, ale lpěl jako na ústředním parametru hodnocení fabriky na ukazateli hrubé výroby“. Výrobní podniky byly skutečně hodnoceny podle plnění výrobních úkolů, ale všem dostatečně silným, aby mohly mít vlastní vývoj a konstrukci byly jednak zadávány úkoly, jednak byly vynucovány inovace kvalitativními parametry plánu. Výzkumem se zabývaly četné, specializované výzkumné ústavy, a pokud vím, bylo tlačeno i na vysoké školy.
      Problém ležel a do jisté míry leží jinde. Je to otázka velikosti národní ekonomiky, jinak tedy možného podílu na technický rozvoj a jeho velikosti. Pokud se vrátím k totalitní minulosti, zničující zátěží byla nutnost vyrábět téměř vše a to jednak pro v průměru nízkou rozvinutost techniky v tehdejším mocenském bloku, druhak pod tlakem západního embarga spolu s nedostatkem devizových prostředků.
      Není pravdou, že by předválečná čs. republika byla na špičce technického a technologického rozvoje (což bylo dáno jednak historicky a samozřejmě i limity její velikosti). Stejně není pravdou, že by v některých oborech průmysl (nakonec i zemědělství) nedosahoval a někdy i nepředčil světovou úroveň. Příklady, pokud jste schopen jistého rozhledu, si najděte laskavě sám. Napsané opírám o celoživotní práci v podniku s vlastním výzkumem, vývojem a konstrukcí, který ovšem měl tu výhodu, že se z větší části zabýval zbrojní výrobou. Pak si srovnejte, jaké možnosti mají podniky světových producentů zbraňových systémů a jaké možnosti mají ve vědě, výzkumu, vývoji a konstrukci ostatní. Pak si všimněte, jaké akvizice a sjakým výsledkem má Strnadovo CSG, co a kdo všechno tamu a proč hází klacky pod nohy.

      Vymazat
  8. .....jo.jo, už se těším, až mě přijde robot opravit "hajzl".....a jinak jestli jste si páni profesoři a vědci nevšimli, tak pračky se už neopravují, to vám řekne i vaše manželka, pokud tedy ještě neperete na pračce z 80. tých let....hezky nám to vědecky pojednali a naplánovali....nevím jestli je to k smíchu nebo k pláči....a čeština ta nakonec není vůbec potřeba....běžte k čertu, vy učení kašpaři.....

    OdpovědětVymazat
  9. Jo, je třeba dát prostor opravdovým vizionářům. Ne komunistickým fosiliím, které ještě po 30 letech stále plácají po ramenou jak že to všechno perfektně řídily a jak za nich prej bylo dobře a bolestně kvílejí, že je před 30 lety zlí lidé, kteří jejich "úspěchy" nedokázali ocenit, kopli do zadku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22,38 Pane jste demagog a blbec. Srovnáváte to co bylo před 30 lety s dneškem. Zkuste porovnat vývoj od roku 1970 do roku 1990 a vývoj od nástupu pravdy a lásky venci flašky do dnes. Stačí nárusty majetku státu. Dnes máme všichni velký hovno a k tomu ještě dluhy.

      Vymazat
    2. Komunistická Čína byla před 30tí lety v řiti, rozvojovka. Komunistická Čína dnes je vedoucí ekonomickou a inovační silou světa. A bez dluhů! To by vám, blbečkům/ovi 22:30 resp. 22:38 mělo stačit. ČSSR byla daleko před tehdejší Čínou a reformy přicházely již na konci 60tých let. Okupace, normalizace a období stagnace zničily československý socializmus a nepřímo vedli i k uchopení moci zideologizovanými idioty z disentu. Od okupace Sověty to u nás bere špatné konce, rozumu nevidět. Smutné....

      Vymazat
    3. Ja bych to "posunul" a rekl, ze je to "posranym nahoru", jak rikavala moje babicka, uz od okupace sudet.

      Vymazat
    4. 11:12 Je fakt, že na rozdíl od negrů kteří jsou zcela nepotřební, tak po obnovení bílé nadvlády bude moci žlutej xindl sloužit opět tradičně v tradiční roli kuliů či kulijan s touhle šálou na krku! - https://www.dhm.de/fileadmin/medien/lemo/images/ba008251.jpg

      Vymazat
  10. Martin Koller opět skvěle!

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Analytik-Koller-zuctoval-s-kvetinovym-aktivistou-z-Narodni-Takovi-budou-v-pripade-valky-zalezli-vzadu-a-budou-vydavat-plamenne-vyzvy-pro-jine-aby-se-nechali-zabit-560466

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koller je idiot, jeho myšlenky sdílí minimum lidí. Dúkazem je jak dopadl ve volbách do senátu. A dalším důkazem je, že jeho nenávist k NATO nepodporuje žádná ze stran, dokonce ani SPD.

      Vymazat
    2. 23:16 Koller je naopak velmi casto naprosto vystizny....ze je to pro vas tezko prijatelne je spis vas problem.......a u SPD to vidim spis tak,ze jeste k tak rozhodnemu kroku neprikrocili.....uz takhle jsou na soucasnou spolecnost inovativni az moc....pro mne tedy ne,ale patrim zatim k mensine

      Vymazat
    3. Anonymní 23:16

      Blbců je vždy většina, to je naprosto normální.

      Vymazat
  11. Ja porad nechapu az tedy vytvori "spolecnost 4,0" co budou danit?Ted veskere verejne finance jdou ze zdanene prace a spotreby....Z ceho pujdou pak?...Jinak tim uz se zabyvali i vedci ze silicon valley...nejak sesumirovali,ze pokud pak tedy lidstvo neprejde na nepodmineny prijem pujde to s nim spis z kopce nez do kopce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jinak ja proti nepodminenemu prijmu nic nemam....kdyz si predstavim,ze treba takovy Halik pak bude moct hodiny mluvit s nekym stejne postizenym a zbytek to nebude muset cist nebo poslouchat, mne naplnuje primo blazenym pocitem:-)

      Vymazat
  12. Až se přirozená lidská hloupost zmocní umělé robotické inteligence, tak si Země a lidstvo teprve užijí. Vedle toho bude 2. světová válka vypadat jako krapet rozjívenější nedělní piknik. Roli hlouposti může zaskočit i fachidiotismus, jak dostatečně dokumentují pánové v článku citovaní.
    Až se jim hackeři nabourají do systému třeba výroby aut a firma až po pár dnech při předávání vozu zákazníkovi zjistí, že jí nějaký dobrák posunul na lince třeba jen o jeden vůz požadovanou barvu, motor, potah sedaček či co a že si může třeba třídenní produkci strčit za klobouk nebo do kopřiv, tak si vzpomenou na chybujícího, leč od programovacích systémů odděleného človíčka s papírovou dokumentací. Takže to nebude se 4.0 tak horké.
    Příjem informací není jen technická záležitost, škola byla, je a bude výchovno-vzdělávacím procesem s nenahraditelnou rolí učitele. Zúžit komunikaci jen na slovní či písemný přenos informace může jen hlupák nebo fachidiot. Význam nonverbální komunikace odhaluje telefonování za volantem, které ubírá daleko více pozornosti než konverzace se sousedem vedle na sedačce, a proto je příčinou nehod a stíhaným přestupkem. Ke komunikaci krom tónu a hlasitosti řeči patří i postoje a držení těla, výrazy tváře, pohyby rukou, chemie, vůně, elektromagnetické pole mezi diskutujícími lidmi...
    Představa učit myšlení bez matiky a rodného jazyka se může zrodit opět jen v hlavě hlupáka nebo fachidiota. Jazyk je software, kterým poznáváme svět, formulujeme kategorie, popisujeme objekty, vazby, procesy. To, že myslíme česky (německy, tatarsky) není v tom, že si do výkladu doplňujeme Bivoje, Husa, Sultána s Tyrlem, TGM nebo Kalouska, nýbrž v používání českých slov, tvarosloví, větné stavby atd. pro popis okolního světa a rozpoložení své mysli. Takže nejen slyšíme a mluvíme česky, ale i vidíme, cítíme a hmatáme česky.
    Bez matiky, konkrétně logiky, dokonce myšlení nelze vlastně vyučovat. Myslet znamená porovnávat, spojovat (konjunkce), vylučovat (disjunkce), hledat souvislosti a příčiny (implikace).
    Je tragédií, když technici zapomenou na filosofii, psychologii, sociologii, ekonomii, biologii aj. a stejně tak je tragédií, když politici, politologové, ekonomové, právníci, sociologové, psychologové a další humanitní vzdělanci přehlížejí fyziku a chemii i s jejich zákony, matiku, přírodovědu atd.
    Obdivovatelé umělé inteligence netuší, že moudrost není v dosahování extrémních hodnot, nýbrž v optimalizaci, harmonii proměnlivé míry hodnot dle aktuálních podmínek a trendů. To je věcí znalostí, vcítění, intuice, psychologie, humanitního pochopení. Obávám se, že roboti s umělou inteligencí si za čas mohou vyhodnotit, že ti živí tvorové, bioroboti okolo něho jsou neekonomičtí, příliš chyboví, nevýkonní a že jejich další existence je neefektivní. Jak taková situace dopadne, pokud školy přejdou na model 4.0 v podobě představ fachidiotů?
    Ty údajně zaostalé školy 1.0 a 2.0 opravdu asi by mohly více učit myslet, leč ony též ukazují, kam a jak už došlo lidské myšlení. Žáček proto už nemusí vymýšlet kolo, vozík, auto, lokomotivu. On by ostatně auto těžko vymyslel, protože je tak složité, že by vymýšlením motoru, převodovky, řízení, zavěšení kol, karosérie atd. strávil celý život. Sotva by mu zůstal čas na vymyšlení nástrojů a technologií, jak jednotlivé součástky vyrobit. Nevolám po biflování, to rozhodně ne, člověk nemusí znát nazpaměť mnohá data, ale musí vědět, že existují a kde. Nestačí žákům a studentům říkat, že si fakta a data najdou na internetu, oni totiž musejí vědět, že vůbec mají něco hledat. Pokud nebudou vědět, že mají a co mají hledat, tak se vrátíme na úroveň raného starověku. V tomto střetu o pojetí učení nezapomeňme, že pochopit a vymyslet nějaký samohyb je o dost jednodušší, než pochopit společenské jevy. A nepochybuji, že jsou na světě lidé, včetně mocných, kterým by náramně vyhovovalo, kdyby žáci, studenti a dospěli lidé ve svém blaženém tvořivém myšlení by ohledně společenského vývoje se nepromyslili dál než ke zmíněnému starověku.
    KR

    OdpovědětVymazat
  13. Já si myslím, že skutečný vývoj nenastává v blahobytu, nýbrž v nedostatku. Dostatek všeho jen vede k plýtvání a zabetonování stávajícího stavu. Memento na Radostu. Ten člověk se změnit nemůže, jen jeho blbost mu upevňuje sebevědomí.
    v současnosti vzpomínáme na konec I. světové války. Masaryk, stejně jako Uljanov v měkké kšiltovce, byli vysláni cizí mocností změnit jejich svět. Všimněte si, komu se dílo zdařilo a komu ne. Jedni každý týden vyrobí kosmickou raketu, druzí se dusí na neprůjezdných a poddimenzovaných silnicích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A realita "jedněch" - https://www.google.cz/search?q=%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D1%8F+%D0%B2%D1%8B%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%B0%D0%B5%D1%82+%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D0%B2&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwig0ubU6dTeAhUQDOwKHbRHDx4Q_AUIDygC

      Vymazat
    2. Rudo to je zajímavý poznatek. Dík.

      Vymazat
    3. Rudo! Zacatek trefa, ale zaver je uplne spatne. Nemyslim tim ty rozbite silnice, v zalostnem stavu, na kterych se v zacpach dusi ti, kteri jezdi vyrabet ty rakety ;-) to je v poho. Myslim tim to srovnani Masaryka s Leninem, ktere kulha na obe "nohy":
      - Masaryk byl pod vlivem zednaru, ti ale predstavovali v te dobe obrovsky pokrok. Ceske zeme byly "technologickou strechou" R.U. a jejim osvobozenim mohlo dojit k tomu, ze jsme nemuseli zivit line a zaostale Rakusaky, proto jsme mohli v Evrope vybudovat technologicky a ekonomicky zazrak. Bohuzel se nasly nasledne sily, kterym prave tohle bylo trnem v oku.
      - co se tyka Lenina a vubec cele Chazarske kliky, v UV-KSSS, tak ta byla schopna akorat vsude rozsevat rudy terror a nebyt jednoho mazaneho, byt negramotneho Gruzince, nestal by se SSSR technologickou velmoci. Ten totiz prevedl pokusy vybudovat socialismus, na fungujici "statni kapitalismus", kde bylo v jiste mire povoleno remeslne podnikani. Malokdo napr. vi, ze v r.1940, bylo jen v Moskevske oblasti registrovano 32 druzstev, zabyvajicich se vyrobou rozhlasovych prijimacu. Myslim si, ze nas SSSR predbehl a 28 let a pro mnohe bude asi zklamanim, ze nase "Prazske jaro", bylo jen historickou replikou predvalecneho SSSR. ;-)

      Vymazat
    4. 0:34 V podstatě se to tak též dá shrnout. Neboť vše co Rusové kdy měli byly pouze západní licence. Nebyli schopni sami postavit NIC! Všecko jim spadlo na makovici! Ivan III. to dlouho zkoušel s obloukovou klenbou, nakonec usoudil že je to marný a pozval Italy! Péťa Velkej už byl zkušenej a domácí ani nezval, leda jako nosiče klád. Mužici kteří si schovanými plnovousy zacpávali díry v kapse, byli v těch svých láptích jinak nepoužitelní. Bez německých inženýrů a vojevůdců by německá princezna Káťa Rusy nazvaná Veliká nikdy Turka neporazila, dokonce ani toho mamlase Jemelku Pugačovic:) I před Napoleonem Rusům krom Bláta a Mrazu zachárnil zadek Skot Barclay de Tolly, který Kutuzova přesvědčil vydat Moskvu. Bez Welšana Hughese by nikdy nedokázali vyrobit ani metr kolejí, natož pak celou Transsibířskou magistrálu. I Dněproges stavěli Američané a všechny automobily byly vyráběny v jejich licenci. Bez jejich kaučuku by bosí Rudoarmějci zmrzli na Kavkaze! A Němci zmocnivší se ropných polí v Baku by pak s nimi už snadno zacvičili ... Spojení germánského ducha a turkické houževnatosti dalo vzniknout Ruskému eurazijskému impériu! To však bylo sraženo Židem s nemalou zásluhou slovanské, mužické lenosti, otupělosti a lhostejnosti! Tak se zrodil bolševický SSSR - stát neschopný samostatné existence! Nebýt Asiata s mongolskou krví Stalina, který se opřel opět o pomoc Germána (Německo - Rapallo, USA - fordizace SSSR) byl by zahynul a stal se "pouští osídlenou bílými negry", jak o tom hovořil Žid Bronštejn! Navíc Totiž program půjčky a pronájmu umožnil Rusům se za války volně pohybovat po území USA a učit se novým technologiím. V rámci této spolupráce tak v roce 1941 bylo na území USA až zhruba kolem 1200 ruských inženýrů, kteří se školili moderním technologiím a postupům, k tomu je nutné připočíst zhruba několik stovek dalších tzv. OJT (On -The-Job-Training), tedy Rusů na stáži či na praxi v amerických továrnách. A to dokonce i z oblastí, kde Rusové žádnou smlouvu či dlouhodobější spolupráci s USA nikdy neměli jako v oblasti jaderného průmyslu (včetně dodávek jaderných komponentů apod.). Samozřejmě není také divu, že Rusové tuto spolupráci zneužili a v USA si rozšířili již bez tak širokou základnu špionů a agentů, kteří jim pak po válce prozradili spoustu amerických vojenských tajemství a technologií. Rusové díky této velmi „zištné“ pomoci ušetřili obrovské finanční prostředky na vývoj a výzkum či nákup těchto technologií – tato částka by se pohybovala v desítkách miliard rublů za každý rok pomoci! Navíc s tím se dostali i k technologiím, které by normální cestou jistě nezískali. Obecně tak můžeme zakončit asi tak, že díky této části Lend-Lease se Rusům podařilo získat takové technologie, které jim umožnily stát se jednou ze dvou velmocí 20. století.

      Vymazat
    5. 7:50 předpojatý neználku, pusť se do Japonců a aktuálně, do Číňanů. Ostatně, hospodářství USA se nerozvinulo opřeno o znalostní dědictví Evropy?

      Vymazat
    6. 7,50 Ne neználek ale zaujatý. USA od svého vzniku do dnes šikovně stahuje z celého světa vědecké kapacity. Napište jména deseti současných předních vědcu v USA a zjistíte že ani jeden se ani jeden nenarodil v USA.

      Vymazat
    7. 19:38 A čímpak to asi bude rudoprde? Pročpá radši neodešli do tvýho milovanýho Chujlostánu?!?? Páč vodtama kdo má rozum a zdravý nohy prchá! - https://zpravy.idnes.cz/rusko-emigrace-odliv-mozku-ddo-/zahranicni.aspx?c=A180124_151952_zahranicni_aha

      Vymazat
  14. S autorem sice souhlasím, ale upozorňuji, že pokud jde o tzv.pokrok, tak je vládnoucí (nevím jak tu sběř zrovna nazvat) skupina vždy nepoučitelná a snaží se ho brzdit jak se dá. Prezident (podle něj ještě) super (na pátou) velmoci nám vyhlašuje cla a sankce, kam se podíváme.
    V Argentině se připravuje nový Vídeňský kongres na obranu "národní bezpečnosti" nebo (bezpečností?),který jakýkoli progress na 50 let jistě zabrzdí. Takže bude muset přijít nějaký ten s tou "měkkou kšiltovkou", aby způsobil chaos a síly rozvoje, vzniklým chaosem, uvolnil ?!?!

    OdpovědětVymazat
  15. Kdyby byl socialismus tak průmysl 4.0 by byl skvělý chodilo by se do práce jen 3 dny. V dnešní situaci bude 50% lidí na slabých dávkách doma. Až se naštvou a kopnou kapitalisty do zadku.

    OdpovědětVymazat
  16. Všude samej magor a někdo tu mele o nějaké společnosti 4.0. ? Magistr tu je schopný napsat Kolýn nad Rýnem. Obvoďák nechá pacienta podle internetu určit diagnózu a podle jeho přání napíše léky. To je společnost -1.

    OdpovědětVymazat
  17. Liberálové chtějí cenzuru:

    http://svobodnenoviny.eu/vitejte-v-diktature-co-se-skryva-za-francouzskym-kontroverznim-zakonem-o-falesnych-zpravach/

    OdpovědětVymazat
  18. „Znovu opakuji, nejsme připraveni. Nejen mnozí politici, ale i podnikatelé nevnímají, že ta doba nepřijde – ta doba je už tady,“ upozornil Ivan Pilný.

    Lidstvo nikdy není připraveno, ale lidstvo to vždy zvládne. Samozřejmě, ve výsledku jsou vítězové, ale také zůstávají poražení. Každý technologický pokrok využijí lépe ke svému prospěchu ti připravení? Domnívám se, že v současném hyperliberalismu, ho daleko lépe využijí ti finančně silní, kteří si koupí ty připravené. Ať už jednotlivce, nebo invenční firmy. Dokonce se domnívám, že pokud nějaká firma dosáhne nadnárodní úspěšnosti, musí na burzu, kde si vezmou „finanční trhy“ řídící balík.
    Přesto jsem hrdý na naše lidi, kteří dokáží obstát v mezinárodní konkurenci, zvláště v nových, perspektivních oborech. Jenom jsem skeptický, kdo z jejich invenčnosti vytluče miliardy. Zájem Merkelové, mnohé napovídá. P.K.

    OdpovědětVymazat
  19. O tom, že autor má pravdu svědčí trojice faktů. Ten První je ten, že se děti už neučí psací písmo. Ten druhý je mnohem závažnější. Budoucnost patří počítačům a programování, ale ze škol nám vychází statisíce absolventů, kteří neumí na klávesnici psát všemi deseti. A poslední je naprosto tragická neznalost cizích jazyků, kdy se studenti po absolvování několika let výuky angličtiny anglicky nedomluví. U ostatních jazyků je to stejné.

    OdpovědětVymazat
  20. ....nechcete tu revoluci 4.0 zavést v Africe????.....je to moc pěkné, ale až "klekne šťáva" , můžeme se jít s průmyslovou revolucí 4.0 vyfotit. Přechod musí být pozvolný a ne šokový ze dne na den....musíme taky umět přežít v případě nenadálé události.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je ale hloupy nazor! V pripade black-outu neprezije ani nase soucasna spolecnost. Kdo ma dnes doma napr. agregat, aby si mohl nacerpat vodu ze studny a splachnout zachod a umyt se, aspon ve studene vode? Myslim si, ze jsem siroko-daleko jediny a to jen proto, ze jsem od malicka, jako radioamater, jezdil vysilat z "kot" na kopcich, proto jsem se, za ta leta, vybavil. jinak na jakesi "prepperske stupnici", mam i tak 8 z 10ti, takze nic moc.
      Dnesni technologicka spolecnost vubec nepremysli nad takovyma vecma.

      Vymazat
  21. Vážení čtenáři, slušní i vulgární, pracuji ve firmě na CNC strojích, každý velký jako luxusní byt. Tedy kolem 100 metrů čtverečních. Vyrábíme v toleranci 0,0015mm. Tedy jeden a půl setiny milimetru. Zatím žádný 4.0. Vše obsluhují lidé. Jen jeden motor v tomto stroji, který točí brusným kotoučem, má spotřebu 20 až 40 kW. Celé zařízení, to si netroufám říci, protože každý stroj má několik tisíc litrů oleje na chlazení. To vše ale musí být chlazeno, či ohříváno na teplotu 20 až 22 stupňů celsia. Náklady na elektřinu jsou enormní, takže, aby firma zůstala konkurenčně schopná, dostává za proud dotace od státu. Když je na stroji porucha, je to oprava na několik dní přinejmenším. Vedoucí podniku už na jaře dostal od vyšších míst nařízení, přejít na 4.0 ! Při této výrobě je faktor změny zmetků tak moc závislý na člověku a jeho postoji, že opravdu si nedovedu představit, je kolik stovek kusů by se muselo produkovat, aby při určité zmetkovitosti se 4.0 vyplatilo. Tam stačí mít olej o pár stupňů chladnější a stroj se chová jinak. Takže ...asi je dobré být v klidu, sledovat a učit se z chyb ... :-)

    OdpovědětVymazat