Reklama

.

.

čtvrtek 20. prosince 2018

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: USA v Sýrii aneb když ve Washingtonu neznají Krkonošské pohádky

Rekonstrukce zničené Sýrie si podle odhadů
vyžádá až 400 miliard dolarů
Tereza Spencerová
20. 12. 2018  iPrima
Washington si nakonec bude muset vybrat, s kým půjde dál a s kým ne, protože se všemi, tedy jako dřív, to už asi nebude možné. Stažení vojáků ze Sýrie značí, že si vybírá Turky před Kurdy.






Zvláštní americký vyslanec pro Sýrii James Jeffrey na počátku týdne znovu potvrdil, že Washington už opravdu nepožaduje „změnu režimu“ v Sýrii a „aktivně neusiluje“ ani o to, aby Bašár Asad skončil ve funkci. Americkým cílem je prý ale nastolení „režimu, který by byl zásadně jiný“, byť by v něm byl i Asad. Syrský prezident prý musí přijmout takový kompromis, protože „válku ještě nevyhrál“, vyslal do Damašku varování Jeffrey. Spojené státy se svými západními spojenci jsou prý připraveni dotlačit Asada k jejich „rozumu“ tím, že budou blokovat jakoukoli vnější pomoc při rekonstrukci válkou zničené Sýrie. Volně přeloženo: Asad už nemusí jít, ale bude muset začít poslouchat, jinak Západ nedá na rekonstrukci Sýrie, kterou aktivně pomáhal ničit, ani dolar. Má to být podle všeho nová forma "války, která nekončí", neboť Pentagon už ze severu Sýrie údajně začal stahovat své jednotky. A má je do 60 až 100 dnů stáhnout všechny, rozhodl Donald Trump s tím, že Islámský stát je poražen a to byl hlavní a jediný důvod vojenské řítomnosti USA v Sýrii...
Na první poslech tedy může Jeffreyho oznámení znít jako rozhodné slovo do "postválečné" pranice, ale opravdu jen na první poslech. Bašár Asad Západ neposlouchal sedm let války a představa, že by s tím začal nyní, zdá se být jen zbožným přáním. Tím spíš, že v poslední týdny prolomily přinejmenším arabskou politickou blokádu Sýrie: své velvyslanectví v Damašku opětovně otevřely vlivné a bohaté Spojené arabské emiráty, na oficiální návštěvě u Asada pobyl súdánský prezident Umar Bašír, přijet se chystá irácký prezident Barham Sálih, obnoveny byly politické i obchodní vztahy s Jordánskem, Arabský parlament oficiálně doporučil opětovné přijetí Sýrie do Ligy arabských států. Jinými slovy, region bere Sýrii zpět do své náruče, a to z mnoha důvodů. Tím nejzásadnějším je asi konečné pochopení, že sedm let trvající financování džihádu, který měl svrhnout sekulární režim v Damašku, k výsledku nevedly. A nejen to, otevřely dveře posílení íránského vlivu nejen v Sýrii, ale v Levantě jako takové. A k tomu posílil i turecký vliv na severu Sýrie, což z pohledu Saúdů nebo Emirátů znamená nepřijatelné posílení ideologie Muslimského bratrstva. Čili, politického islámu, jehož se ropní feudálové z Perského zálivu bojí možná stejně jako šíitského Íránu nebo sekularismu.

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Zapomeňte na Rusko, nově budou Trumpa sestřelovat přes Blízký východ

Spojené státy se ocitají v neřešitelné situaci. Na jedné straně chtějí uklidnit své saúdské a emirátské spojence, současně chtějí uchlácholit své spojence turecké, kterým je ovšem proti srsti nejen přátelství Ameriky se Saúdy, ale i s Kurdy. Není proto bez významu, že Ankaře proto Jeffrey vysvětluje, že spojenectví s Kurdy je jen „dočasné“ a „pragmatické“, čili, na chvíli a dost. Oznámený odsun ze Sýrie pak vizi nezávislého Kurdistánu v Sýrii pohřbívá už definitivně.

Když nyní ale James Jeffrey -- už i bez vojáků -- hrozí Damašku, který má v zádech diverzifikovanou a různě motivovanou podporu Ruska, Íránu, Egypta, Iráku i Perského zálivu, nepřekvapí, že sám svému „plánu“ nevěří a připouští, že je to jen plácnutí do vody, neb žádné „spojence“ jen tak nenajdou: Tlak na Damašek prý nemusí vést ke vzniku „režimu, který by Spojené státy uvítaly jako režim, který by se mohl připojit k Evropské unii, kdyby se Evropská unie rozhodla přibírat blízkovýchodní země.“ Tak Sýrie do EU?! To tu fakt ještě nebylo…


Jak z toho USA vybruslí?


Připomíná to tetris. Kostky padají, chvíli je můžete úspěšně skládat, ale vše se zrychluje, až vás nakonec prohrajete. Na Spojené státy se protichůdné zájmy jejich (přinejmenším bývalých) spojenců valí podobně, dosažení nějakého funkčního kompromisu zdá se být – při současné úrovni zahraniční politiky USA – nereálné. Washington si bude muset uvědomit význam jednotlivých spojenců, míru jejich rostoucího sebevědomí a emancipovanosti, stupeň jejich ochoty být dále americkým vazalem, a k tomu navrch samozřejmě i své vlastní možnosti a schopnosti. A nakonec si bude muset vybrat, s kým půjde dál a s kým ne, protože se všemi, tedy jako dřív, to už asi nebude možné. A když k tomu zkouší do své zmatené hry na slepou bábu zatáhnout i Evropskou unii, týká se tato osudová volba i nás.

Je nejspíš škoda, že v USA neznají Krkonošské pohádky a legendární Krakonošovo varování Trautenberkovi: „Kdo přebírá, přebere!“ Lépe popsat americkou politiku na Blízkém východě snad ani nelze. Otázkou už jen zůstává, zda se Evropa ze setrvačnosti rozhodne „plácat“ se v tom s Američany dál, nebo zda si alespoň pro sebe přizná, že jsme tuto válku prohráli, a že je na čase udělat za ní tlustou čáru. A jít dál. Co možná nejkonstruktivněji. Už nejde jen o Sýrii, ale obecně i o pozici Západu na Blízkém východě, který už se nebojí žít si svým životem.


- - -


19 komentářů :

  1. Jedna věc tu chybí v článku, že USA utíká ze Sýrie jak spráskaný pes jen kvůli sultánu Erdoganovi, to on je vyhnal svými rozhodnými výhružkami, že do Manbidže vběhne Američané -neamaeričané. Ale pokud si myslí USA, že tím Erdogana ukolébá, tak to jim rovnou říkám, že bez strýčka Gulena to nepůjde. Bud´ přijede strýček Brady, ej, čo to tárám, strýček Gulen do Turecka, nebo se žádné červené srdce nad sultánským palácem v Ankaře nerosvítí. Kolik toho jsou Američané ochotni obětovat za to, aby Turecko od Ruska nekoupilo S400? Ale podle mě, tam už jsou kostky vrženy. Turecko, nová mocnost na Středním východě, gratuluji, ale vyrostli jen díky Rusku a Iránu. Alespoň je vidět, co na Američany platí, nebát se a nekrást.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Erdogan hrál během puče a po něm doslova o život a to se zapomenout nedá. Dostal okusit, co to obnáší mít USA za "spojence". To, že se strýček uchýlil právě tam a oni ho odmítají vydat, zřejmě i proto, že by z něho Turci před smrtí dostali na Američany velké nepříjemnosti, vypovídá o všem. To byla osudová chyba pro USA, ten pokus o puč, ale zřejmě je znervózňovalo lavírování Turecka na obě strany, tedy americkou i ruskou. Tak to svojí nezdařenou akcí jen urychlili, protože ať je Erdogan jakkoliv nebezpečný a nedůvěryhodný, od chvíle, kdy začal plnit dohody s Ruskem v Sýrii, porážka IS se hodně zrychlila. Kdo teď bude smutnit, jsou Kurdové, nečeká je nic moc. Teď by jim měl Asad dát nějakou slušnou nabídku ochrany před genocidou Turků, kterou by mohli přijmout. Ale uvidíme, až vypadnou USA, jestli opravdu vypadnou, bude zase víc prostoru manévrovat. J.

      Vymazat
    2. Já souhlasím s vámi, ale ted´ to možná přiměje Kurdy, aby se hleděli opravdu domluvit, Turkům Kurdové nevadí, ale vadí jim ozbrojení Kurdové. Tam je celý problém, oni chtějí aby tito ozbrojení Kurdové odešli od tureckých hranic, pokud se tak stane, a vytvoří se nárazníkové pásmo, Turci ztratí důvod pro invazi do těchto teritorií. Ale aby se jim toulali ozbrojení Kurdové po teritoriu, to si nepřejí ani Syřané.

      Vymazat
    3. Jo, a kdepak asi máme pani Malíkovou, zanícenou hovorkyni samostatného Kurdistánu? Doposud blekotala o zradě Rusů. Teď by se mohla něco vyjádřit i ke zradě Američanů. Ja jsem jim nedůvěřoval ještě když pan Havel vydal z Čech do Turecka jejich vůdce Ötzalána. Nejdřív se měl houpat pověšen na provazu, pak na blekotání humanistů z EÚ ho hodili do lochu na doživotí.

      Vymazat
  2. Vypadá to , že si USA za těch 7 let terorizování Sýrie vykoledovaly jakýsi Vietnam 2 . Stálo jim to za to ? Asi ano protože zbrojní moloch USA potřebuje odbyt aby mohl vyrábět dál . A pak je tu ropa a další suroviny a taky zájmy o kterých obyčejní smrtelníci nemají tušení .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A příští rok je v Afghánistánu čeká Vietnam 3. Opět jako v Sýrii - po splnění všech úkolů mírové mise.

      Vymazat
  3. USA potrebuji v Syrii vedeni , jim poplatny, ktery vypoklonkuji ze Syrie Iran a Rusko . Jednoduse potrebuji vstricnou vladu poplatnou USA . Nebudou predci pomahat rezimu Asada , ze ma uspech na ukor USA. USA nikdy neslo a nejde o obcany nejake zeme , to jsou jenom falesne proklamace pro blbce , slunickare.

    OdpovědětVymazat
  4. To vypadá dobře, ted´jen aby si Američané všimli, že už tu válku v Afganistanu proti Talibanu vlastně už taky vyhráli (jak také jinak) a mohou zahájit vítězný ústup i tam

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gospodi, jen aby neustupovali na Ukrajinu.

      Vymazat
  5. Pokud budeme mluvit o odchodu USA ze Sýrie,tak je to prohra Izraele,ten měl větší zájem o území Sýrie.To stahování vojsk USA ze Sýrie,je jen přeskupení vojsk na jiné bitevní pole,do USA se nevrátí nic.Jen bych dodal,Erdogan udělal včas kotrmelec,ale také zuří,že mu utekla kořist v Sýrii.

    OdpovědětVymazat
  6. Statisice mrtvych a rozbita zeme.Jestlipak si uchylna krvava Madla zase pomysli ze to stalo za to?Nase slavna rodacka a kamaradka Vaclava Havla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krvavá Madla zřejmě očekávala na postu prezidenta v Sýrii zase nějakého podobného zločince jako je v Kosovu Thaci .

      Vymazat
  7. Sýrie nebude skákat jak usa píská mají silného spojence Rusko a brát islámské země do eu je opravdu hloupost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad 9:36 - proč? Vždyť u našich eu-sousedů je již dnes mohamedánů habaděj!

      Vymazat
    2. To je fakt, spíš začíná být na pořadu dne, zda nějaký ten arabský spolek či liga nezahájí nějaké přístupové řízení pro západní Evropu :-). Humor, ale černý. J.

      Vymazat
  8. Jenom doplním,ta domluva Trumpa s Erdoganem,nebude nic příjemného pro Kurdy ani pro Sýrii.Trump prakticky předal tuto oblast Erdoganovi,tak pod záminkou vypudit z této oblasti Kurdské rebely,Erdogan chce tuto oblast okupovat nastálo.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to vypadá, že jakmile americká armáda zaslechla přes turecké hranice zpěv chorálu "Ktož sú boží bojovníci" tak se dala na útěk.

    OdpovědětVymazat
  10. 11:47 Putin dnes udělal ze svého Trumpa poměrně směšnou figurku, protože s úsměvem prohlásil, že z takového Afghanistánu odcházejí USA už 16 let :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že Mrazík dal Putinovi předčasný dárek, rvačku v parlamentu Ukrajiny, tu si určiťě pouští msíto Večerníčka.

      Vymazat