Reklama

.

.

čtvrtek 13. prosince 2018

Ukrajinské události od nejstarší doby 1. část

Patrick Ungermann
13. 12. 2018
Ve třídě plné mládeže se přihlásí sedmnáctiletý zvědavec s dotazem: „Co vy si, pane učiteli, myslíte o tý válce na Ukrajině?“ Nejdřív ze všeho se rozhlédnu. To je reakce nacvičená před a dílem i po roce 89. Žádná inspekce, ani hospitace. Ve třetí lavici mi sedí mladý Ukrajinec z Ivanofrankivské oblasti. „Dobrá, hoši,“ začínám, „ale postavíme se k té otázce pořádně. Bude to trochu náročné studium. Zabere svůj čas, a vy si odnesete vědomí, že zas něco dalšího víte.“ Následoval výklad, co spolehlivě vykryl vyučovací hodinu. Jenže téma mě nepustilo. Nutilo mě dozvědět se něco víc a podělit se s vámi o události, které tesaly tvář tří východoslovanských národů – Ukrajinců, Rusů a Bělorusů:
Tento příběh začal šťastně jarem indoevropských národů.

Slovanské kmeny už sice v pospolitosti s Peršany nesetrvávaly, ale perské označení Antové si nesly světem dál. Jejich postup na severozápad usnadnili Gótové, kteří se vyčerpali střety s Huny natolik, že se od míst bojů vzdálili únikem do západní, římské Evropy. Jenže Hunové se své kořisti nepustili, nechali se vtáhnout do středu světadílu, a na uprázdněná východní místa mohli bez větších potíží připutovat právě Slované. Když bylo dobře, hleděl na osady Drehovičů, Krivičů a Radimičů šťastný Bělobůh, bohyně Lada podněcovala plodnost lidu a její dcera Lelja učila básníky zpěvu. Když ale bylo zle, ukrutný Černobůh vrhal své věřící do střetů s Góty (osmdesátá léta čtvrtého století) a s Byzantinci (padesátá léta šestého století). Po válkách nadešel čas obnovy: plnily se sýpky, rostly stáje, sušily se ryby a lovila se lesní zvěř. Obchodovalo se na dobré úrovni. Slovan­ské keramiky a klenotů si každý vážil. Arabští kupci přibírali na své cesty ke Slovanům učence, zejména země­pisce. Řekové krom obchodu obhlíželi přímoř­ské oblasti. A byzantští obchodníci přibírali do výprav misionáře. Ukrajinští kupci si vybudovali pevné obchodní vztahy jak se západoevropskými Germány, tak s Bag­dádským chalífátem. Byli si dobře vědomi, že obchodují celosvětově.

Původní otčina Ukrajiny a vůbec první stát, který ve východní Evropě na prahu středověku vznikl, byla Kyjevská Rus - svého času největší evropská země. Ve druhé polovině šestého století založil princ Kyj město Kyjev. Jeho dědici drželi uzdu knížectví do poloviny devátého století, kdy se v názvu státu poprvé objevilo slovo Rus. Neutuchající obcho­dování udržovalo mezi Kyjevskou Rusí, Byzancí a blízkovýchodními islámskými zeměmi mír, všestranně výhodný mír. Hlavní město Kyjev protínaly dvě ob­chodní cesty mezinárodního významu. Normanští Varjagové vymanili východní část kyjevské velmoci z tiché závislosti na kočovných Chazarech, ovšem za cenu nastolení vlastní rurikovské dynastie na zdejší knížecí stolec. Normané se po Evropě rozprostřeli jako znamení síly a zahrocujícího se feudálního zřízení. Obsadili sever Francie, Anglii, jižní Itálii, ovládli část Balkánu a Island. Do Kyjevské Rusi přišli novgorodští normanští Varjagové nenásilně a se Slovany po čase splynuli. 

Kyjevská Rus, státní útvar, v jehož prostorách zásobených bohat­stvím a tvořivostí vládl duch značné svobodomyslnosti, bylo to, co měly dějiny Ukrajiny, Ruska a Běloruska společné. Pospolitost předků všech tří národů byla tehdy více než bratrská. Pouto krve, jazyka, víry a způsobu života jim vnukalo pocit nerozbornosti. Pocit tak přirozené blízkosti se k nim už nikdy později nevrátil. Jakákoli pozdější pospolitost těchto tří velkých slovanských zemí už byla značně nesourodá. Během vlády knížete Svjatoslava (964 až 972) přicházely od Černého moře první varovné zprávy o neohrožených Pečenězích. O pomoc volali černomořští Chazaři, které však Svjatoslav potřel. Potřel i povolžské turkotatarské Bulhary a jako žoldák najatý Byzancí zkrotil Bulhary balkánské. Byl to krátkozraký válečník. Tím, že zničil všechny nárazníkové státy mezi Kyjevskou Rusí a Volhou, otevřel brány tatarským hordám. Nájezdníci přebrodili veletok se souhlasem Rusí ponížených Chazarů. Svjatoslav s vypětím sil Pečeněhy porazil, nicméně rozhašteření synové křtitele Vladimíra Velikého si do svých bratrovražedných bojů zvali na pomoc tu skandinávské Normany, tu samotné Pečeněhy. Tehdy se od Kyjeva odtrhlo novgorodské knížectví i bělorus­ké državy. 

Hojivou náplastí na rány z nerozumu byla vláda Jaroslava Moudrého. Bylo třeba posílit vážnost velkoknížete, do válkami vyčerpané země přivést mezinárodní obchod a přesvědčit západní křesťanské sousedy o důležitosti vazeb na Kyjevskou Rus. Tak, jako Vladimír, jenž Rus pokřtil, i Jaroslav pokřesťanšťoval svůj lid také z důvodu politicko-hospodář­ského spojenectví se Západem. Na vzpoury pohanských kněží, nositelů odkazu původního národního nábožen­ství slovanských véd, odpověděl jak doma, tak v Polsku smrští vojenských tažení. Moudrý byl Jaroslav proto, že podnítil sepsání Ruské pravdy, prvního vý­chodoslovanského zákoníku. Nakonec se mu podařilo zájmy své obrovské země sloučit se zájmy Západu. Dceru Alžbětu provdal za norského krále Harolda, druhou dceru Annu věnoval francouz­skému králi Henrimu I. Jaroslavův nejstarší syn Izislav pojal za choť německou princeznu Gertrudu. V roce 1054 velkokníže Jaroslav Moudrý zemřel a nad kyjevskou státností se stáhla mračna. 

Byly to nájezdné hordy, kdo rozdělil osudy tří východoslovan­ských skupin. V roce 1240 vyvrátili Tataři Kyjev a posunovali se na západ. Rusové si v područí tatarského jha zbudovali moskevskou samosprávu, a když ta vetřelce porazila, začala si sama podrobovat blízká i vzdálená sousedství. Bělorusům se tataro-mongolské pusto­šení vyhnulo. Pevnostní města při obchodních cestách lehla v Kyjevské Rusi popelem. Tataři se vybouřili v Karpatech, vnikli do Uher a zastaveni v Polsku i u nás se stáhli zpět do Povolží, kde si vystavěli Saraj, středisko západní výspy mongolské říše. Úspěšnou proti­tatarskou obranu založil kyjevský kníže Daniel, nicméně až Jiří I. (koru­novaný na krále) byl přímo povinován nebýt ničím vazalem. Copak král smí sloužit? Pohotový vladař z haličsko-volyňské dynastie jednal ve prospěch Kyjevské Rusi s Řádem německých rytířů, ba i se sílícím Polskem. Bohužel Polsko, Uhry, od třináctého století Litva a i Němci se už už viděli na Ukrajině v čele zemské správy. Hrozba číhala všude a drala se ze všech světových stran. Po pěti stech letech státotvorby se Kyjevská Rus naprosto vyčerpala.
 
Když se v polovině čtrnáctého století litevští feudálové zmocnili běloruských zemí, přivlastnili si i část Kyjevské Rusi. Halič a západní část Podolí a Volyně si do patnáctého století přisvojilo Polsko. Uhry ovládly Zakarpatsko. Jižní Ukrajinou kočovali Tataři, Severskou zemi (okolí města Černigova) vlastnil od šestnáctého století ruský stát. Sepsání Lubinské unie (1. července 1569) mezi Polskem a Litvou postavilo ztenčující se Kyjevský stát tváří v tvář protivníkovi mnohokrát silnějšímu. Poláci krutě znevolňovali kozácký lid, který si po letech volnosti (výměnou za lov zvěře a sběr medu ve stepích, kde byly dennodenní střety s Tatary vlastně způsobem života) zvykl žít svébytně. Polští páni pálili statky pánů ukrajinských, či naopak, a rozezlený lid plenil vše. Tak nějak vypadalo šest let kozácké války (1648 až 1654), kdy Bohdan Chmelnický, vzav dvě stě pade­sát mužů, zahájil v zájmu samostat­né Ukrajiny vojenské operace proti Polsku. Dvacet tisíc dobrovolníků násle­dovalo svého hejtmana! Rusko, toužící využít Chmelnického bojů ve svůj prospěch, poskytlo vzbouřencům děla a peníze a myšlenka sjednotit Ukrajince s Rusy v jednom státním útvaru byla na světě. Tuhaj-bej, Chmelnického tatarský spojenec, byl příliš nespolehlivý (dvakrát hejtmana zradil), než aby kozáci mohli ruskou nabídku hodit za hlavu. 18. ledna 1654 vyhlásili kozácký vůdce Bohdan Chmelnický a ruský bojar Vasilij Vasiljevič Buturlin sjednocení Ukrajiny s Ruskem.

Polské nebezpečí bylo na čas zažehnáno. Stokrát ponížená Ukrajina měla v Rusku nalézt mocného ochránce - tak to viděl Chmelnický. Carové však vnímali ukrajinskou otázku pouze jako něco provinčního, zkrátka se domohli další z mnoha gubernií. Se začátkem osmnáctého století vstoupil na scénu bojů za ukrajinskou nezávislost hejtman Ivan Mazepa. Současník cara Petra I. Velikého svému centralisticky smýšle­jícímu vrchnímu veliteli zprvu pomáhal, spíš ze strachu než z přesvědčení. Jak jen nabyl dojmu, že se mezinárodní vývoj kloní na stranu ukrajinských vlastenců, spolčil se se Švédy a záporožskými kozáky, aby potřel místní carovy síly. Dne 8. července roku 1709 došlo mezi malým a velkým pánem k památné bitvě u Poltavy. Bitva semlela vzbouřence ve víru Petrových sil. Hejtman Mazepa uprchl a téhož roku zemřel v turecké Bendeře. Většina Ukrajiny i nadále spadala pod carskou říši, jejíž centra­listický ráz ještě zesílil za panování carevny Kateřiny II. Polskou Ukrajinu (Halič a Bukovinu) převzalo po trojím dělení Polska Rakousko-Uhersko.

Až po vítězství Velké říjnové socialistické revoluce se ukrajinští vlastenci rozhodli využít oslabení neklidem zmítaného Ruska a vyhlásili Ukrajinskou lidovou republiku. Jejich krok, jenž měl být mezníkem v dějinách země, zhatily po pár měsících Stalinovy rudé oddíly. Už za první světové války nesla Ukrajina tíži válečné fronty a svou východní částí neblahý úděl ruského předpolí. Nyní se propadla do naprosté bídy a chaosu. Přetahovalo se o ni šest armád: rudá a dohodová vojska, Děnikinovi bělogvardějci, polské síly a do toho všeho se sem od jihu přihrnuli Rumuni. Místní nebojsové vedli partyzán­skou válku s kýmkoli. V divokých časech, kdy zůstával rozum stát (1918 až 1920), si země zažila několikaměsíční návrat středověké vládní správy - hejtman­ství, podporované německou brannou mocí. Haličtí obyvatelé si po rozpadu Rakouska-Uherska založili vlastní Západoukrajinskou republiku, kterou pod praporem roztahovačnosti soustavně napadali Poláci. 

Od dob Chmelnického se Ukrajina podruhé v naději na příchod pořádku sklonila před ruskou mocí. Malé části země vlastnily Československo, Polsko a Rumunsko, většina ukrajinské rozlohy spadala pod Sovětský svaz. Ve třicátých letech, kdy Československo věnovalo Zakarpatské Ukrajině samosprávu, požadovali rumunský díl Ukrajiny Maďaři. Nejoka­tějším žadatelem o zemi však bylo Německo, prý: „Aby byla tato germánská pravlast lépe využívána,“ tedy aby: „Každá německá hospodyňka pocítila, jak se jí život ulehčil“. V tomto ovzduší se starší ukrajinští vlastenci stále spoléhali na německou protisovětskou pomoc. O pokolení mladší národovci v čele se Štěpánem Banderou už nahlíželi skutečnosti střízlivěji, vycházeje z názoru, že nejlépe si národ pomůže sám, a tedy nikým nezrazen. 

Třetí říše zamýšlela vytvořit nedělitelný evropský stát za účasti Německa, Rakouska, Čech, Moravy a západního Polska. Takovou, dnes bychom řekli, menší unii se sto miliony občanů. Zbytek Polska, pobaltské a balkánské státy, Maďarsko, Ukrajina a Gruzie (Východní svaz), měly hájit barvy sloužících zemí. V rozměrech svých představ přislíbili Němci vznik velké Ukrajiny, samozřejmě pod protektorátním říšským dohledem. Vždyť: „Slované - to je rodina králíků. Pokud jim nevychováme třídu hospodářů, oni sami se nikdy nedostanou z úrovně králičí rodiny.“ Tolik Adolf Hitler. "Králičí rodinu" lapili Němci do klece Říšského komisariátu Ukrajina. Zatímco vojsko a policie (vyhladily dvě stě padesát ukrajinských vesnic) se spolu s provozovateli sto osmdesáti koncen­tračních táborů starali o úbytek Ukrajinců, Ústřední obchodní družstvo Východu drancovalo místní zemědělství. Takto si Banderovi partyzáni, kteří společně se složkami SS bojovali proti zbytkům Rudé armády, samostatnost nepředstavovali a proti novým okupantům také odvážně vystoupili. S postupujícími sovětskými vojsky přibývalo i partyzánů komunistických. Rudá armáda osvobo­dila Ukrajinu do konce října 1944. Polská, československá a rumunská část země byla sjednocena s Ukrajinou sovětskou. 

Sovětská obnova poválečné Ukrajiny začala stavbou průmyslových závodů. Obnovou zemědělství zde nebylo ani možné začít, nebylo co obnovovat. Samostatný hlas Ukrajiny v OSN a Ruskem darované krymské území, to byla, samozřejmě, pouhá náplast na sovětskou nadvládu. Ke zprovoznění země došlo do konce padesátých let. Ukrajina, jako součást Sovětského svazu, zakoušela celou poválečnou cestu k vítězstvím a pádům euro­asijského socialistického soustátí. Osamostatnila se až jeho rozpadem. Stalo se 8. prosince 1991, kdy se v běloruském Minsku sešli představitelé zakládajících zemí SSSR (Ruska, Ukrajiny a Běloruska), aby platnost svazové smlouvy z roku 1922 ukončili. Z hlediska zahraničních zájmů není současná Ukrajina zemí nikoho. Její zapojení se do programu NATO "Partnerství pro mír" a její snaha sbližovat se s politicko-ekonomickými snahami Evropské unie svědčí o novodobé prozápadní orientaci země.

51 komentářů :

  1. Dobrý článek a asi i potřebný, jenom mi tam chybí kdy tedy ti Ukrajinci vykopali to Černé moře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvelá poznámka pane A1:31! Tiaž som nadobudol dojmu, že článok obsahuje podrobný a poučný prierez dejín Slovanov, no manipuluje faktami, akoby novozaložený ukrajinský "národ" bol ten prapôvodný základ všetkých Slovanských národov široko-ďaleko. To si však netrúfajú u nás v bývalom Československu tvrdiť o sebe ani Moravania ktorí sa doposial ani len nepokúsili vyhlásiť nejakú deklaráciu tak ako Slováci v r.1918 v Martine pred vznikom ČSR. Oni síce ani nemuseli vystupovať spod Maďarskej okupácie, takže teretický vznik nejakého "národa" neutvárala žiadna okupačná mocnosť ako tomu bolo v prípade Slovákov ukrajinčanov(Poliaci), bieloRusov(Litva), chorvátov(Maďari), Slovincov(Rakušania), bosniakov(Turci) a podobne...

      Vymazat
    2. Merkelová: Rusko si nemůže nárokovat Azovské moře jen pro sebe

      Kancléřka by si měla doplnit vzdělání, do Azovského moře se musí přes úžinu Kerč a ta je RF. Co s tím bude Angela dělat, asi nic. Trump se také rozčiloval po zvolení na KLDR a co s tím udělal. Merklová má příklad.

      Vymazat
  2. Hrozba číhala všude a drala se ze všech světových stran.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano, ale že boli blbí a podlahli tej hrozbe ich neoprávňuje viniť tých, ktorí si v Moskve svoju nezávislosť uchovali. Teraz frustráti a kríženci rôznych národov v Kyjeve prskajú, že niekdajšie ťažisko niekdajšej ich ríše sa presunulo do Moskvy a nespočíva už v Kyjeve. Tak sa rozhodli, že sa budú hrať na vlastnom piesočkua volakedajších bolševikov zo Sovietskeho sojúza vymenia za bolševikov z Európskeho sojúza. Nedocvaklo však týmto trubkám že sa budú musieť podriaďovať nie sovietskym komisárom z Moskvy, ale EuroKomisárom z Bruselu. Alebo možno aj, ale predajné Kyjevské prostitútky by za Európske fiat-money peniaze by si nechali od Macrona a frau Merkel nechali aj kolená navrtať. Môj profil Ukrofil.historickej ríše

      Vymazat
  3. USA používá Ukrajinu, jako vazalský stát z cílem zamezit Rusku obchodovat s Evropou a v konečném důsledku vyvolat válku s Ruskem. Spojené státy pokračují tam, kde fašistické Německo skončilo. USA je nejodpornější stát na světě, který ve svém tažení po světě, pozabíjel desítky milionů lidí a ještě miliony dalších pozabíjí. Všechno to zabíjení zdůvodňují Američani demokratickými principy, které tím zabíjením nastolují. Celá vláda Ukrajiny má americké a švýcarské pasy a hlavně hájí zájmy USA. Hned po zabíjení na Majdanu odvezli Američani zlatý poklad Ukrajiny k úschově k sobě do USA. Velice podobné tomu co udělal Hitler s našim zlatým pokladem, když ho ve spolupráci s Británii také ukradl. Cílem všeho toho snažení je, donutit Evropu nakupovat třikrát dražší americký plyn.

    OdpovědětVymazat
  4. Jméno Kyj mi není známo. Jména knížat poražených Olegem byly Dira a Askold a o "slovanské" keramice jsem nikdy neslyšel. Co se týká obchodu s Araby, Byzantýnci a Peršany, vyznačoval se nejvíce prodejem otroků - od toho je i název jazykové skupiny. Na území současné Ukrajiny, zvláště na jihu, byla už v dobách řeckých výprav zaregistrována fůra různých národů, které jsou už dávno asimilovány. Prvním státním útvarem byla Rus, vytvořená knížaty z oblasti Ladogy. Rus měla dvě epochy, Kyjevskou a Moskevskou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vďaka za upresnenie. Napriet tomu že sa jedná o zaújmavý a prínosný článok na ktorý reagujeme, nedokážem sa zbaviť pocitu tendenčnosti vnútiť nám predstavu že ukrajinský "národ" tu jestvoval od večnosti a naveky aj zostane. To však si nedovolujem tvrdiť o Slovenskom národe hoci ma tu aj naši hejSlováci v zuboch roztrhsjú. To sú práve takí čo si Slovanov z velkoMoravskaj ríše stotožnujú so Slovákmi. Dobre skupinka ludí sa dohodla že bude národom. Ukrajinským. Neberme im to. Takisto sa tu na Slovensku dohodli ludia že sú Slovákmi a sú hrdí. Netreba ich hrdosť urážať a ani sa zo žiadnych dôvodov od nich nemienim dištancovať pokial ich hrdosť a láska k národu nezačína sklzavat do patologickej závislosti a nepriatelstva voči iným, trebárs Čechom. Môj profil Ukrofil.

      Vymazat
    2. 7:48, Státní útvar Velká Morava samozřejmě ke Slovákům patří, to je bezpochyb. Nitranské knížectví bylo v té době významným útvarem, tamní bohaté archeologické nálezy to potvrzují. Koneckonců první zastávkou C+M byla právě Nitra a toto město si jako jediné větší město z té doby uchovalo svůj název dosud. Různá další hradiště jsou po celém území státu.

      Velkomoravské období dalo základ vzniku národa slovenského na daném území a tím i základ budoucího státu, navzdory pohnuté historii následující pár století poté. Dnes však Slovensko žije, jak to máte v hymně. Ovšem mluvit o "Starých Slovákoch", významném a věhlasném národě, který zde byl již odedávna, je směšné a dehonestující pro sebevědomý národ, takové ukrajinské.

      Jistěže, na území jakýsi lid byl už hodně dávno, další odkudsi přišel a je součástí národa, ale hovořit "starých Slovákoch" může jen chumaj. Slováci jsou národ, a národ jako takový se musí vyprofilovat. Až potom se stává z pasteveckých rodin několika kmenů na sedmi pahorcích mohutný a dějinotvorný národ, jehož odkaz dá základ dnešnímu světu - ani Římané nebyli vždy národem.

      Mimochodem k VM... o pozůstatcích Velehradu dlouho nebylo nic známo, což vedlo ke spekulacím o existenci tohoto města, o němž bylo několik písemných zmínek. Až do poloviny 90.let, kdy se po povodních objevila poměrně rozsáhlá velkomoravská aglomerace pod městem Uherské Hradiště, která splňuje kritéria Velehradu. Když tak přemýšlím, celkem příhodný název (uherské hradiště) vzhledem k tehdejší době.

      Vymazat
    3. Samý "odborník", žádný znalec. Slovanská keramika existuje. Charakterizují ji především zdobení vlnovkami, vyšší obsah slídy ve hmotě a charakteristický profil stěny nádoby.

      Vymazat
    4. Neexistuje. Jakákoliv výroba na území východní Evropy je sporná, co se původu týká. Navíc, zde byla řeč o keramice, která by byla tak skvělá, že se s ní obchodovalo. Pokud měly bohaté a vyspělé země okolo Středozemního moře o něco z prostoru vychodni Evropy (tzn. "slovanskeho" prostoru), potom to byl pouze jantar, kožešiny a sem tam otroci. Nevím o nějaké keramice, která by uspěla v konkurenci se Středomořím.

      Vymazat
    5. Ad 13:58 - Vidím, že archeologii toho mnoho nevíte. Neobchodovalo se s keramikou, jak se nám snažíte namluvit, ale s jejím obsahem (med, medovina, obilí, uzené maso, luštěniny,sůl atd. atd.) Proto se slovanská keramika rozšířila i do neslovanského okolí. Obchodovalo se s našimi nejbližšími sousedy.

      Vymazat
  5. Ukraina sa dodnes chápe ako pokračovateľka tradícíí Kievske Rusi - s potlačením ruského jazyka - čo počúvam ukraincov - vlastne ukrainský jazyk je podobne kodifikovaný ako slovenčina. Inak odchýlky v jazyku, kultúre a hlavne vo vzdelanosti sú obrovské - Halič a Bukovima sa dodnes borí s tým, že v podstate nikdy nepatrili ku Kievu - boli ovládaní chazarmi - a to hlavne hospodársky, a tam je treba hľadať aj príčiny holodomoru, ni v kolektivizácii, jednoducho preto, že po rozdelení pôdy medzi bezzemkov tí s ňou nevedeli nakladať, to robila šľachta, siali, žali, predávali, systém podobný v Nemecku sa v CCCP neujal, a tak nastúpili noví šľachtici a urobili čo museli,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 7:39 Omyl, "tradície Kijevskej Rusi" měli pokračování v Novgorodu a následně v Moskvě, kam se přestěhoval úřad patriarchy. Tradice, to znamenalo především pravoslaví, a také fakt, že jednotlivá knížata Rusi odvozovala svůj původ od Rurikovců. Rus, jak jsem už psal, byla jen jedna a měla dvě epochy, kijevskou a moskevskou. Moskva, v době vpádu Mongolů pouhých 120 let založený Kreml poblíž významné obchodní stanice zvané Kučkovo, byla odlehlejší než ostatní města, proto byla jednímo z mála míst, která nebyla přímo Mongoly ovládána. A to hlavní, měla svého vládce, narozdíl od oligarchicke republiky Novgorod. Tím pádem se odtud mohla Rus zase stavět na nohy pod silnými vůdci.

      Ukrajina, vznikala až v průběhu dějin. Klidně se mohlo stát, že "ruské" tradice Ukrajinců by byly úplně zapomenuty a Ukrajinci by se hlásili k něčemu zcela jinému. Což koneckonců můžeme v současnosti do určité míry sledovat a není to poprvé, ví se něco podobného děje.

      Vymazat
  6. Takže ten Bandera byl vlastně veskrze příkladný chlapík. Je to jediné jméno, které v moderní historii padne.

    OdpovědětVymazat
  7. Původní Ukrajina se dá srovnat s českou kotlinou.
    Dvě malé země, kterých se chtějí zmocnit mocnější sousedi.
    Blázni jako Bandera si myslí, že když se spojí s jedním proti druhým, že je za to spojenec ocení.
    Mocní spojenci vždy zradí pokud již nás nepotřebují.
    Zažili to mnohokrát v dějinách Ukrajinci, Češi, Slováci atd... a trvá to do dnes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Článek jasně ukazuje na věrolomnost dnešních Ukrajinců. Kdykoliv jim bylo bídně , pomohla jim Rus. Kdykoliv se jim začalo dařit lépe, tak Rusa zradili. Jsou to bezpáteřní podvraťáci. Bohužel se obávám, že až si vypijou kalich hořkosti až do dna, tak zase přijdou za Rusama a ti jim pomoc opět neodmítnou. No a vše se zase bude opakovat s tím, že byli utlačováni a na tom nezmění nic ani tento pro Ukrajinskej článek, který vědomě manipuluje s fakty. Nejsmutnější byla ta stať o Krymu, který prý byl Ukrajině darován(prd darován) Ukrajině jako záplata za zničené hospodářství. Autore, jdi se ...

      Vymazat
    2. Asi jako Slováci?

      Vymazat
    3. 13:44, vážně? Zkuste to rozvést detailněji a zaměřte se na dnešek, protože období Slovak štátu je probráno dostatečně.

      Vymazat
  8. Citát z článku Petra Hájka na Aeronet: "Onen zákon, který „velebí masové vrahy Židů a Poláků“, totiž právě schválili Štětinovi kámoši poslanci na pokrokové Ukrajině. Týká se válečného zločince, Hitlerova spojence Bandery a jeho druhů, kteří budou nyní – zákonem – pokládáni za ukrajinské hrdiny. A právě dnes přijel do Bruselu také prezident Porošenko, přesvědčil dědice těchto hrdinů, že je třeba obnovit skvělou myšlenku jednoho z prvních führerů-budovatelů Evropské unie o nutnosti tažení na Rusko."

    OdpovědětVymazat
  9. 9,03
    Z Banderostánu NIKDY NIC DOBRÉHO NEVZEŠLO A NEVZEJDE.....pro NIKOHO A NIKDY!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná jo, možná ne, pokud byl vznikl, ale pan Hitler to stejně nedovolil. Dnes k nám ale ze svobodného a dekomunizovaného Kyjeva přichází RECONQUISTA! - https://www.youtube.com/watch?v=44PlgE1h1c4

      Vymazat
  10. Autor by se měl hodně a hodně dovzdělat, co se historie "východních" území týká a měl by se obrátit na zdroje poznání ne na zdroje západního pohledu na výklad historie Ruska, který prředurčili tři západní vykládači historie, pozvani Petrem I aby jimi obsadil posty profesorů na universitě, kterou založil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zcela souhlasím. Nějak mi tam chyběla třeba Tartárie, na starých mapách (které nějakým omylem západních "historiků" nebyly spáleny) se dá najít.
      Otázkou je, zda tu pravou historii je vůbec možné veřejně říkat v této západní svobodné demokratické společnosti.

      Holt, učíme se západní šity vymyšlené na potlačení pravé historie. Národ bez historie je jen děvka a tak se sním i zachází.

      Vymazat
    2. Jaké autory a knihy tedy doporučujete?

      Vymazat
    3. Spicyn, Lisycycin,Pyžikov a další, bohužel u nás je neseženete a musíte umět rusky.Na jutubu je hodně jejich přednášek.pravidelně jsou na dentv.ru se svými přednáškami.
      A jeden závdavek : varjagi tak nazývali "drevnyje ruskije" kupce přicházející ze severu..

      Vymazat
  11. No, jako krajně proukrajinsky vlastenecké povídání by se to dalo pochopit. Chybí tam jen, jak Ukři vykopali Černé moře a vynalezli řecké písmo.
    Pokud by se to mělo přibližovat realitě, mělo by tam být něco o tom, že Poláci se mezi válkami chovali k Bělorusům a Ukrajincům dost nepopsatelným způsobem a banderovština byla pomstou za tohle jednání. Jako všichni primitivové se i banderovci mstili na mírném polském obyvatelstvu, které s předchozími zločiny nemělo nic společného.
    J. Hruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až na to že Bandera mal iné meno a bol poľský Chazar.

      Vymazat
  12. Lituji učitele, že tu podstatu musí takhle opatlat historií. Pravda je mnohem jednodušší a stačily by na to dvě věty. Nakonec to tady už padlo. Spíš bych se tedy zeptal, proč se musí učitel bát mluvit přímo k věci a takhle to zamlouvá. Ale asi by si jinak musel hledat jinou práci. Škoda jenom, že to žáci z tohohle výkladu nemají šanci pochopit.

    OdpovědětVymazat
  13. Vážení s tou soudobě vykládanou historií Slovanů je to poněkud vachrlaté a jak se nyní ukazuje i prozápadně zjednodušeně vylhané. Slované odnikud z Indie nepocházejí. Nejsou to žádné kočovné otrocké kmeny, přivandrované s holým zadkem. Naopak, byli nositeli staré civilizace. Slovanské kmeny a národy se dle genetických výzkumů nacházejí v Evropě již minimálně 25 000 let a tudíž se zde museli objevit již po době ledové nebo hned k jejímu konci jako jedni z prvních. Konkrétně Češi pochází z malé kmenové skupinky, která zde je prokazatelně už minimálně 7000 let. Historicky je doložitelné, ale hlavně Germánsko-Anglosaskými vědátory zpochybňované spojenectví Slovanských národů a kmenů s Alexandrem Velikým (Řeky) v jehož vojsku sloužili a podíleli se na jeho výbojích. Za to jim udělil právo vlastnit trvale země podél Baltu (severu) a Dnešní Dánsko byla daná země Alexandrem. Zde bylo Slovanské osídlení a to i na území dnešního Německa. Ještě za Říma byli Germáni ta největší lůza Evropy a jejich runové písmo nebylo plnohodnotným písmem. Je to historický fakt, který Germáni rádi zpochybňují, protože vlastně v raném středověku došlo k vyvraždění pobaltských Slovanů. Torzem je zbytek Lužických Srbů.Dnešní výzkumy a prolnutí věd (genetiky, archeologie, lingvistika .....) jasně dokladuje i praslovanský původ Etrusků díky jejich jazykové příbuznosti a příbuznosti písma, které je odlišné od Římského a latinského. I toto osídlení bylo vyvráceno násilně a asimilací. Konkrétně pro nás a severní Slovany byl příchod křesťanství a různých věrozvěstů doslova národní tragedií přesahující tragedii Bílé hory a následného poněmčení. Pokřesťanšťování Slovanů se nedělo v rukavičkách, jak se nám snaží dnes tvrdit, ale velice násilně a politickými čachry. Rázně posílilo Franko-Germánský vliv a doslova vymazalo několik tisíciletí historie Slovanů v Evropě. Tzv. donesené písmo vyvrátilo daleko starší znalost složitějšího písma a složitý systém vlastních pohanských bohů. Jazyková příbuznost jižních Slovanů se severními a východními to i přes staletí jasně dokazuje. Dnes běží další vlna likvidace Slovanů v podobě Anglo-Germánského národního tlaku a likvidace a to jak kulturního, historického povědomí, tak jazykového. Dnes nám tvrdí, že naši předci byli jakýmisi otrockými národy od Anglického slova slave otrok. Jenže v době ranně středověké historie Slovanů Angličtina jako taková odpovídající dnešní ještě ani neexistovala. Až po smíšení Normanů se Sasy a Franko Vikingi. Proto je to vývojově jednodušší jazyk s menší slovní zásobou. Jeden výraz označuje i několik věcí zatímco jednu věc jsme my schopni označit několika výrazy sinonimi. Nejen skutečné dějiny Slovanů jsou dnes falšované, ale i dějiny dnes velkých západních států. Každopádně nikdy v Evropě nic neprobíhalo přátelskou spoluprácí a v bratrské lásce a obětí, ale naopak válkami, vražděním, politickými podrazy. Evropské multi-kulty nikdy nefungovalo a dnešní výsledek je výsledek toho tavného kotlíku za tisíciletí, který bychom měli respektovat a poučit se. Národy a státy se těžce instituovali a ustálovali na Evropském území.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odkud čerpáte informace z genetiky. Moc by mne zajímaly. Dejte odkaz/link. Díky.

      Vymazat
    2. Pra-indické kořeny Slovanů se ale dají dovodit z jejich folkloru / kroje, ornamenty/ ale zejména lingvistika hovoří, srovnávajíc mnohá slovanská slova se sanskrtskými.

      Vymazat
  14. Čím podrobněji se snažím bádat v historii, tím více se ujišťuji, že její skutečný průběh už asi nikdy nezjistíme. Klíčové momenty jsou postaveny na mýtech, sepsaných vítězi té které události a epochy. A to ještě výrazovými prostředky té které doby, poznamenané stupněm tehdejšího poznání a hodnoceno individuálním pohledem pisatele. Případně zformováno pohledy všech těch, přes které se k němu informace dostaly. Asi známe všichni dětskou hru na tichou poštu a jak se změní každá informace, než se dostane ke konečnému příjemci.
    Ostatně zdeformovaný je popis historie dokonce i velice nedávné, z níž dodnes žijí pamětníci. Tak jakou vypovídací hodnotu asi může mít popis historie která se udála před stovkami a tisícovkami let. Jaký má smysl dohadovat se jestli to bylo tak a nebo jinak. Ať zvítězí jakýkoli názor, vždy to bude různě jen různě pokřivený obraz.

    OdpovědětVymazat
  15. K tomuhle tématu bych doporučoval film:

    https://www.csfd.cz/film/48311-ohnem-a-mecem/prehled/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co kniha Ogniem i mieczem od Henryka Sienkiewicze? A mapa Ukrajiny z roku 1654? ... Ostatní území jsou ruskými i sovětskými panovníky i "panovníky" připojená ruská území i s ruským obyvatelstvem (proti jeho vůli) ZE SPRÁVNÍCH DŮVODŮ V RÁMCI RUSKÉ ŘÍŠE. Jako kdyby Habsburgové k Čechám připojili kus Maďarska, pak Tyrolsko, Benátsko a Milánsko (ano, i to jeden čas bránil a ubránil maršál Radecký z Radče)... Takhle nějak vznikl slepenec dnes politicky zvaný Ukrajina.

      Vymazat
  16. Tak nějak mi to povídání připomíná obrázkovou bibli. Tedy maximálně zjednodušený pohled.

    OdpovědětVymazat
  17. 9:33!
    Autor Patrick Ungermann je vzdělaný dost na to, aby manipuloval s dějinnými fakty a hlavně od samého začátku popisuje obyvatelstvo podněpří a podoní jako ukrajince, což není pravda. To obyvatelstvo byla směsice Slovanů, Tartarů (nejde o překlep), chazarů (turkický kmen výpalníku hedvábné stezky) a židů. V 9-tém století se k nim přimíchali šlonzaci, polonci a litevci. Tato směska etnik dopadla tak, že nikdy neměla vlastní stát, ale byla okupována vždy mocnými sousedy (holt desetimetrová vrstva černozemě z náplav Donu, Dněpru, Dněstru a Volhy lákala agrární kultury vždy, dokonce i hitlera). Proto taky dostala hanebný název okrajina, jako okraj (ocásek) sousedních států a vždy fungovala jako bojiště cizích válek (Taras Bulba). Autor adoruje zcela po banderovsky ukrajin(ss)kou nácii a státnost, které ovšem vznikly až v průběhu I. světové jako infiltrace historických podvodů z pera tajných služeb rakousko-uherského mocnářství, které Okrajinu okupovalo v 19. století a potřebovalo její obyvatelstvo poštvat proti Rusku. V Gracu (město kousek od slovinských hranic) existoval 3. koncentrační tábor na světě, ve kterém Slovany z okrajiny indoktrinovali vymyšlenou historií a naučili je nenávidět Rusy.
    1. koncentrák zřídil Čerčil (tehdy poručík GB válečného loďstva) v pretórii a zavřel do něj v letech 1912 - 1920 bůrské ženy a děti a donutil tak Bůry ke kapitulaci (hajzel).
    2. koncentrák v dějinách zřídil nějaký pidsulský (prý generál a později premier polska) a nechal v něm zdechnout hlady cca 180 000 Rusů, Bělorusů a Okrajinců (vojáků Rudé armády). Tolik nefalšované dějiny a ne ta vaše hi-storie (hig story = velké žvásty vítězů).
    Přeji pohodový den apravdivou diskusi
    Ďuro Trulo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. W. Churchil byl kavalerista, hrál POLO (měl z něho několikrát vykloubené rameno), za První světové získal pilotní průkaz... ale nikdy nebyl důstojníkem Royal Navy. RN od šedesátýcých let podléhá Min. obrany. Asi vás plete (zastával ji počátkem 1. i 2. sv.války), že byl First Lord of Admirality = První lord Admirality, což byla POLITICKÁ FUNKCE - ministr námořnictva. Námořníkem je First see Lord = První námořní lord...

      Vymazat
    2. 19:27
      To nic nemění na tom,že před II.světovou válkou lezli LžiAngláni i Churchill Frickum do PRDELE a že ten koncentrák pro Kúry díky němu byla REALITA!!!!!

      Vymazat
    3. Druhá Bůrská válka, ta s koncentráky, byla v letech 1899 - 1902 - z toho dva poslední roky se Bůrové bránili gerilovou válkou. W. Churchil působil jako dopisovatel Mornig Post... vyhledat lze v jeho memoirech, nebo na Wiki...

      Vymazat
    4. 19.34 Ve Druhé Búrské válce, stejně jako předtím v Súdánu Mahdisté, bitva u Omdurmánu), nevelel Churchil, ale britský maršál a politik Lord Horatio Herbert KITCHENER. Tvůrce systému koncentračních táborů... V roce 1916 šel ke dnu s HMS Hampshire cestou do Ruska západně od Orknejí.

      Vymazat
    5. Ten ksindl by podle vás zasloužil blahořečení a svatozář.....vy máte dost!

      Vymazat
  18. Lož. Ukrajincov vyrobili až koncom 19 stor ako nástroj proti Rusom. Rovnako je podivné ako autor manipuluje s tzv "tatármi" a úplne ignoruje spoluprácu Alexandra Nevského s " mongolmi" v boji proti invázii križiakov do Rusi. Prečo mu Batu daroval Kyjev? Ani zmienka o likvidácii Ivana Hrozného a jeho syna ortuťou anglickým lekárom. Len manipulačný článok.

    OdpovědětVymazat
  19. Listování učebnicí dějepisu od nakladatelství Fraus
    https://youtu.be/M2GShZ7YMdU

    OdpovědětVymazat
  20. Díky autorovi za poučný článek!!
    ---
    Dlouho jsem si hlavu lámal, proč BIS ve své slavné výroční zprávě varuje proti panslavistické výuce na našich školách.
    Teď už vím!, ve třídě Patricka Ungermanna měli agenta, a učitel ten jej jistě i přehlédl, když se pátravě podíval, koho všeho má ve vyučování.
    Pozor a ně, jsou už všude! ...

    OdpovědětVymazat
  21. Zaujímavý článok, ale beriem ho ako belles lettres.

    Neustále opakované, kto nepozná svoju históriu, bude nútený si ju zopakovať ap. A akúže históriu to vlastne máme?

    Čo historik, to iná interpretácia histórie.

    Niektorí vykrikujú o bielej rase, ale pokiaľ naši predkovia boli indoeur.typu, tak akáže biela rasa? Biela rasa tu asi žila v čase p.n.l. a krátko po ňom, súdiac podľa podnebného pásma.
    Ale od prenikania rímskych légii do tejto oblasti, začali s nimi prichádzať tí svetobežníci, ktorí ani náhodou bielu pokožku, svetlé oči a vlasy nemali. A tí tu začali ešte pred inváziou Slovanov v 6.stor. vytvárať kolónie asi štýlom ako syn bankára Saleho vytvoril Hongkong, nemyslím tým drogy. Použijem slová nesmrteľného Uľjanova-Lenina ... nezáleží na počte etnika, ale jeho reakčnej sile ....

    Raz som na ruských stránkach naďabila na jednu diskusiu, kde sa mnohí Rusi pýtali, o našich dejinách sa dozvedáme len z byzantínskych prameňov.
    To boli predsa nepriatelia, ktorí kmene obývajúce terajšie územie Ruska iba zotročovali a to máme brať ako dôveryhodný zdroj?

    Zabudli ste na Chazarský kaganát, pupok Ruska. Žiadny Svjatoslav ho nezničil, ale príroda. A tí sa rozpŕchli v širé končiny. Nenapísali ste ani o kmeni Drevljanov, ktorí tvorili hrádz medzi Kyjevskou Rusou a Pečeňadmi, /obec Pečeňady je i na Slovensku, ako i Pruské, ktoré dokázateľne bolo založená Prusmi/ ktorých nechala vdova Helena z Kyjevskej Rusi vyhubiť a tým značne oslabila Kyjevskú Rus a tá začala pod náporom kočovníkov padať.

    Chazari prijali judaizmus v 6.storočí a ich Ríša začala mohutnieť a bohatnúť, vďaka zvrhlosti - najväčší trh s otrokmi vo vtedajšom známom svete.
    Akých otrokov to tam predávali? Nie náhodou od susedov zo severu? Ako na tom pražskom, kde predávali nevercov a najvýnosnejší boli malí chlapci a dievčatká nevercov z východu? K tomu slúžila Jantárová cesta a Chazarom Hodvábna cesta ... lúpežníci, vandráci, vyvrheli a žoldnieri, ktorých si najímala Byzantská ríša.

    Repinov obraz Záporožskí kozáci píšu sultánovi, tie tváre, to bolo multikulti, pochybujem, že fantázia autora. Ako i Burlaci na Volge, kto boli tí otroci?

    Kto nakupoval na tom pražskom trhovisku? Nie náhodou moslimovia z Pyrenejského poloostrova?

    Prečo mali Přemyslovci snedú pokožku? Vraj kvôli ženám privydatým do přemyslovského rodu, písal jeden český historik .... a bájka o bielej rase má ďaľšiu trhlinu.

    Slováci nie sú jednoliaty národ. To možno vypozorovať trebárs pri jedálničku, dnes sa tie rozdiely už stierajú, ale v mojom detstve boli výrazné.

    Keď poľsko-litovské vojsko na čele so Sobieskym tiahlo severom dnešného Slovenska. Vraždilo, vypaľovalo a za nimi tiahli kolonisti z Halíča. Človek môže iba usudzovať, že to bola zmeska národov, národností a etník, čo z Halíča tiahli a poväčšine s chazarskými génmi.

    Jeden by sa z toho mohol zblázniť a ako píše i jeden diskutér/ka vyššie, nikdy sa pravdu nedozvieme a sme svedkami súčasnosti, ako sa prekrúca a účelovo prerába ešte za nášho života.
    Hrabeme sa v minulosti, ktorá je tak neprehľadná, že človeku by nestačili ani dva ľudské životy, aby aspoň čriepky pravdy pozbieral a pozliepal.

    Pritom nám uniká prítomnosť a dovoľujeme zničiť i budúcnosť.

    Tak aká je vlastne tá naša história?
    Tak ďalej môžu tí istí a ich potomkovia opakovať onú mantru .... kto nepozná vlastné dejiny ....




    OdpovědětVymazat
  22. Dokažte, že v 6. století došlo k jakési invazi Slovanů do Evropy a proč? Proč měli najednou národové migrovat přes celou Euroásii? Co se tenkrát stalo? To jako se u ohně dohodli, že už je to ve vyspělé Indii nebaví a jdou někam za lepším? A jak to, že genetika Indů je jiná než Slovanů nemluvě o cikánech. Je to jen vybájená fantasmagorie. Z ničeho neodpovídající. Modroocí lidé světlé pleti se objevují v jihovýchodní Evropě už před 25 000 lety hned po době ledové v důsledku nějaké mutace. Mimochodem ještě před 40 000 lety žili v Evropě Neandrtálci, které evidentně vyhubili lidé dnešního typu, kteří se rychleji množili, provozovali jejich lov a kanibalismus (na rozdíl od neandrtálců prokazatelně) a šířili nemoci podobné tuberkulóze na které neandrtálci nebyli imunní stejně jako po objevení Ameriky indiáni. Silně pochybná je i teorie o původu člověka z Afriky. Ukazuje se, že tady bylo několik druhů lidí ve stejnou dobu na různých územích (např. Denisované). Mimochodem i Erektopitekus už stavěl primitivní čluny a plavil se po řekách. V Austrálii existují důkazy o přítomnosti Egypťanů, takže cestování přes moře bylo od starověku. Vodstva lidi nerozdělovala a jak dokázal Hajerdal i na primitivních lodích se dalo překonat velké vzdálenosti. Oni předci nebyli žádní hlupáci. To spíš dnes jsme hlupáci, kteří se snaží držet profesorských teorií vývoje dle pohledu konce 19. a začátku 20. století bez ohledu na zjevné rozpory. Jižní Amerika pravděpodbně obchodovala s Egyptem a existovaly tam vyspělé civilizace už v době Egypta. Pak se něco stalo stejně jako později s Máji.Zřejmě došlo ke klimatickým změnám, ale v důsledku čeho? Zmizelé civilizace jako Atlantida nemusí být pouhými bájemi, ale vysoce pravděpodobně skutečnostmi předávanými v ústním podání po generace. Jak vysvětlíte celosvětový megalitický bům, jak vysvětlíte pyramidální bům od Číny po Ameriku a Afriku? Jak vysvětlíte nedávné podmořské nálezy dokazující leckde osídlení a ne zrovna primitivní? Naše znalost dějin je značně zkreslená a úmyslně vypreparovaná dle politických potřeb. Jestliže někdo byl schopen udělat strojek z Antekirty vypovídá to o podstatně vyšších znalostech a schopnostech výroby už př.n.l. Totéž Bagdádský článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 9:27-mám možnost se dostat do komunity Vašeho myšlení? Leccos se domnívám, že vím z bájí a logiky myšlení. miroslavpovolny@seznam.cz

      Vymazat
  23. Autore, váš článek je velmi slabý, dávám vám za 4.

    Ukrajina nikdy neexistovala jako národní stát. Bylo to mnohonárodnostní nedefinované území, jehož části si střídavě přivlastňovaly okolní národy (Poláci, Švédové, Tataři, Turci, Rusové, Němci) Nakonec Rusko udolalo všechny okolní mocnosti a toto tzv. Malorusko se na staletí stalo součástí Ruské říše. Většina ukrajinských historických osobností se zapsala do ruských dějin a kultury jako jejich nesmazatelná součást.

    Dnešní Ukrajinskou republiku vytvořili bolševici po revoluci r.1917. Většina sovětských vedoucích osobností byli Ukrajinci.

    V článku mi nadbývá Praotec Kyj - bájná bytost (asi jako praotec Čech), a jeho svět je tam vylíčen jako rajská epocha lidstva. Fuj.

    Naopak mi tam chybí CURZONOVA LINIE, která podle versailleské smlouvy z r. 1919 definovala východní hranici mezi Polskem a SSSR.
    V té době byla v SSSR občanská válka a Ukrajina byla zemí nikoho. Poláci napadli v r.1920 Sovětský svaz a obsadili skoro celou Ukrajinu. V té době už občanská válka končila a Rudá armáda je se střídavými úspěchy vytlačila, ale Rižským mírem vznikla nová hranice na východ od Curzonovy linie.

    Ta trvala až do roku 1940, kdy Němci porazili Polsko. Poté SSSR postoupil na Curzonovu linii (z r. 1919, kterou Hitler respektoval). Tuto Curzonovu linii respektoval i Stalin po válce v r.1945, a dodnes tato linie tvoří hranici mezi Ukrajinou a Polskem.

    Stěpan Bandera byl polský státní příslušník, který byl v Polsku odsouzen za atentát k trestu smrti (pak bylo změněno na doživotí). Vypukla však válka a Němci ho pustili.
    Když v r.1941 Němci napadli SSSR, byl Stěpan Bandera s nimi a ve Lvově vyhlásil Svobodnou Ukrajinu. Němci chtěli Ukrajinu pro sebe a ne pro Banderovy nacionalisty, takže ho zavřeli. Pustili ho až v r.1943, kdy už beznadějně prohrávali válku.

    Banderovské oddíly (pod vedením SS) se vyznamenaly bestiálními masovými vraždami na Ukrajině. Jejich teroristická činnost pokračovala v sovětské Ukrajině až do r. 1959, kdy ho N.Cruščov dal zabít (v německém exilu).

    Teror ukrajinských nacionalistů měl bestiální podobu a obracel se proti všem národnostem i Ukrajincům, co nešli s nimi.
    Prezident Juščenko prohlásil Banderu and his boys národními hrdiny, ale nejvyšší soud toto rozhodnutí tehdy ještě zrušil.

    Dnes, kdy Ukrajinu ovládli nacionalističtí fašisté, jsou Banderovi protiruští odbojáři opět označeni za národní hrdiny (k veliké nevoli Rusů, Poláků a Izraelců, jež mučil a jejichž krev proléval).
    PB

    OdpovědětVymazat