Reklama

.

.

pondělí 17. prosince 2018

Zbyněk Fiala: Co když příští rok nevzejde obilí?

Zbyněk Fiala
16.12.2018 
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že vláha, která nám v extrémně suchém roce chyběla, začne během zimy doplňovat zásobu. Důvod, proč na Česko působí sucho mnohem víc než třeba na Rakousko, hledejme také v českém pojetí zemědělských dotací, které jsou příspěvkem na to, abychom mohli půdě a krajině víc škodit. Tady už nejde o peníze, ale o život.

Při sledování rozpočtové debaty ve sněmovně se zdá, že tím nejdůležitějším, co ovlivňuje naši současnost i budoucnost, jsou peníze, a že osud našich dětí a příštích generací závisí jen na tom, zda nebudeme v příštím roce ve schodku. Jenže budoucnost vnuků a pravnuků by byla ohrožena, i kdyby žádný schodek nebyl, protože víc záleží na tom, na co ty vyplácené peníze budou. Například, když jsou zemědělské dotace přidělovány podle rozlohy obhospodařované zemědělské půdy, bez ohledu na to, co se na ní děje, je to příspěvek na rabování národního bohatství, při kterém se bezstarostně projídá i chleba vnoučat a pravnoučat.

Zemědělské podniky celkově dostávají přes 40 miliard korun ročně, další peníze jdou na služby, výzkum a podobně. Je v tom samozřejmě víc evropských zdrojů než českých, a tak znovu svitla naděje, že se na ně soustředí pozornost díky debatě, která proběhla v Evropském parlamentu. Pravda, smyslem té vzrušené rozpravy o Andreji Babišovi nebylo, aby z příštích generací spadlo riziko, že budou živořit na polopouštní vyplundrované krajině. Hlavně čeští europoslanci nám důrazně sdělili jen to, že po cecíku se sápou jiní. Nicméně buďme rádi, že české zemědělské dotace pronikly do centra naší domácí debaty a zkusme je tam chvíli udržet. Nejde o peníze, jde o život.

Už na jaře varovali hydrologové z Českého hydrometeorologického ústavu, že průtok řady řek je několik let na minimu od počátku pozorování a že nás můžou čekat dlouhá suchá období, jaká zažili naši předkové před 150 lety. Seminář, který vyhodnocoval tříleté sucho do roku 2017, jeho dopady a přijatá opatření, připomněl historickou zkušenost, že nedostatek vody může být cítit ještě po desetiletí.

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/SUCHO.PDF

I v onom suchém čase před 150 lety si za to lidé mohli dost sami. Například spousta starých rybníků byla vysušena, aby se jejich bahnité dno využilo jako vynikající orná půda. Likvidace rybníků ještě zesílila po rozšíření výnosné cukrové řepy. Dalo by se to srovnat s vypalováním tropických lesů, které musely ustoupit třtině nebo palmovému oleji. Jenže to ještě nebyly klimatické změny. Teď provází naše vegetační období sucho a horko.

České zemědělské dotace jsou úspěchem naší ekonomické diplomacie. Odrazili jsme evropské pokusy peníze orientovat spíše na menší a ekologičtější farmy, aby se jim vyplatil pracnější postup s pestřejší skladbou plodin a vyšším podílem organických hnojiv, kterými se vrací do půdy život. Prosadili jsme podporu obrovských monokultur, obsluhovaných nejtěžšími stroji a prosycených nejagresivnější chemií. Kdyby byl jediným vlastníkem české zemědělské půdy Babiš, řeknu, že za to může on, avšak tohle je úspěch, na kterém se podílejí české politické strany odjakživa a napříč spektrem. Je jedno, zda byli ministry socani nebo lidovci, vždy se bojovalo za největší lány a nejmenší ohledy k prostředí a krajině, jak si to přáli ty nemocnější a nejbezohlednější zájmové skupiny.

Není to jediná oblast, kde sypeme písek do mezinárodního soukolí. Také v oblasti snižování skleníkových emisí bojujeme za co nejnižší cíle, ať už jde o samotné emise nebo alternativní zdroje energie, a ty nehodláme v žádném případě překročit. Možná, ani naplnit. Čerstvá Zpráva o stavu životního prostředí v ČR (za rok 2017), která právě přistála ve sněmovně, upozorňuje, že jsme se zavázali snížit emise oxidu uhlíku do roku 2020 o 32 milionů tun ve srovnání s rokem 2005, ale dosud, vlastně jen pár měsíců před koncem období, jsme je snížili jen o 17,4 milionů tun.

Někteří odborníci jako třeba u nás biolog Jan Pokorný z podniku na pomezí výzkumu ENKI nebo Michal Kravčík z občanského sdružení Lidé a voda na Slovensku vidí problém nedostatečné zádrže vody v krajině za naléhavější než samotné oteplování, protože slunce rozpálí obnaženou půdu a beton o desítky stupňů, vysoko nad průměrné globální změny. Tam kde chybí vegetace a vodní pára ve vzduchu, přicházíme o chladicí služby ekosystému. Trochu konkretizace nabízejí výpočty množství vody, které lze po vhodných úpravách v krajině zadržet. Předložil je Jiří Malík ze spolku Živá voda na příkladu pilotního projektu Zdoňovsko a nabízí je i s metodikou ministerstvu pro životní prostředí.

Náprava je nutná. Českou zemědělskou krajinu méně navštěvují něžné zahradnické srážky, živené mraky z blízka. Nahradily je zřídkavé lijavce, které spláchnou půdu a utečou v povodni. Obrovské lány kukuřice a dalších monokultur jsou dlouhé měsíce holé a přímo lákají ke žhavení a erozi. A ještě na to dostanete dotace. Perverzní dotace, protože ten, kdo se méně staral a víc vyschnul, dostane víc. Nárůst problému ukáže Zpráva o stavu zemědělství za rok 2017, ale to bude řeč jen o tom, co bylo před rokem, nikoliv o hrůzách, které nás provázely letos.

V té předchozí zprávě se dočtete, že v roce 2016 činila celková výše podpor vztažených k českému agrárnímu sektoru, tj. včetně podpor tzv. obecných služeb (výzkum, informatika, kontrolní činnosti ad.) 55,3 miliardy korun. Ve stejném roce došlo k razantnímu zvýšení zisku v oboru o čtvrtinu na 20,2 miliardy korun. Podíl dotací na produkci tak zůstával i podle ministerstva zemědělství „mimořádně vysoký“ ve výši téměř 24 procent, přestože mzdy byly jen na 81 procentech republikového průměru. Schodek zemědělského zahraničního obchodu se prohloubil o 17,4 procenta na 22 miliard korun a ve vývozu se prosazovaly hlavně zemědělské suroviny na úkor výrobků s přidanou hodnotou.

Máme tedy vysoce dotované a ziskové zemědělství na úkor mezd, přidané hodnoty, potravinové soběstačnosti a životního prostředí. Tohle je téma, ne dvě miliardy pro Agrofert, který naopak domácí suroviny zpracovává a zhodnocuje na domácím trhu. Dokonce i doma platí daně! Hned je jasné, kdo tady škodí.

A co bude napřesrok? Přijde zase předčasné suché slunečné jaro, které odvane i zbytky vláhy? Vzejde v té vyprahlé půdě vůbec obilí? Můžeme si ještě dopřát hrbení hřbetu před mocnými zájmy, které nehodlají ustoupit ze svého práva diktovat zemědělskou politiku? Babiš svá evropská obvinění jistě setřepe, ale měl by zvednout hlavu a podívat se na podstatu problému. Většina českých zemědělských dotací se kříží se zájmy českého obyvatelstva.


- - -

28 komentářů :

  1. Námět pro Pirátskou stranu. Obzvláště druhá polovina článku!

    Na této tematice by se úspěšně mohli vyřádit.
    A věřím, že v případě úspěšnosti by jim to v konečném důsledku vyneslo i ne zrovna malý příliv voličů.

    Nyní mají možnost a příležitost ukázat, jak to s tím naším státem vlastně myslí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako by se tu už dost nevyřádili zeleňáci.
      Co takhle zodpovědní hospodáři.
      Za dotace z EU do krimu, rovnou.

      Vymazat
    2. Re (08:58):
      Nenabádejte, prosím, Piráty, aby se v něčem dalším vyřádili! Již i dost na tom, na čem řádí dnes ...
      ---
      Ukažte mi byť jednoho z nich, který je kompetentní k formulaci zákonných norem v oblasti obhospododařování půdního fondu, oblasti hydrogeologie či udržování a tvorby krajiny ....
      ---
      Jo téma "antibabiš", to je jejich parketa! A potom ještě multi-kulti.

      Vymazat
    3. 8:58 "Námět pro Pirátskou stranu..." - "Naštudujtě si to, kluci!" - povýšeně poučoval oligarcha Piráty. Když oni teď seznamují společnost s výsledky svých studií jeho šafáření, tak to nazývá bonzováním. Podle hodnocení presstitutek, jež si koupil, to od něho není SPROSŤÁRNA, nýbrž
      profesionální PRAGMATICKÝ PŘÍSTUP k problému.

      Vymazat
  2. Klid..., na řepku, cukrovou řepu a kukuřici vláhu určitě najdou..., i kdyby měli konfiskovat lidem studny.
    A obilí? Třeba budou škemrat o pár zrnek u Rusů, přes státy, které na ně neuvalily embargo. Oni to platit nebudou. Zaplatí to ovčané. Zdraží jim plyn, elektřinu a vodné se stočným. Nebo vymyslí daň ze vzduchu. Není potřeba vyvolávat paniku. Ostatně obyčejný člověk ať chcípne, oni ať bohatnou. Nu ni????????

    OdpovědětVymazat
  3. Za první republiky nás bylo prakticky stejně, jako je dnes, tedy asi 10 milionů. Pár sedláků dokázalo s tehdejšími výnosy a nescelenými lány národ tehdy uživit, a to bez dotací, pomocí koní, bez těžké techniky, umělých hnojiv a tisíců tun chemie. Dokonce s takovými výnosy na 1 ha, které by dnes byly desetinami toho, co se sklízí dnes. Namísto 15 metráků z hektaru 80 a ještě s dotacemi EU! A pořád je to málo? Kdo to vlastně u nás konzumuje, když navíc ještě dnes dovážíme hotové potraviny prostřednictvím řetězců ze zahraničí? Nebo dnes už ve skutečnosti o žádné potraviny nejde? Nebo se drancuje krajina jen tak? Aby velké zemědělské koncerny měly dostatek odbytu na čím dál tím větší stroje? A Aby se obilím topilo v tepelných elektrárnách, když "se to vyplatí"? Příroda u nás byla na výkyvy klimatu podle všeho po tisíciletí dobře připravená, zásah ale přišel v 50. letech min. st. likvidací mezí, mokřadů a stromové zeleně v krajině. Existuje jedno staré Desatero přikázání o lesích, kde v prvním ustanovení je obsažen celý současný problém:
    1. Věřiti budeš, že každý strom a každý háj jest prostředníkem mezi půdou a ovzduším a že bez nich i nejúrodnější země stane se pouští.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V té době pracovalo v zemědělství skoro 3 miliony lidí , dnes asi 180 tisíc !!

      Vymazat
    2. 9:25
      Zeptejte se nějakého pamětníka, dosud ještě žijí, jaký panoval za první republiky "blahobyt". Na vesnici zvláště.
      Kam proboha na ty své rozumy chodíte...

      Vymazat
    3. 9:25 to neznáte, chytráku:
      "Hrách a kroupy, to je hloupý,
      to my máme každý den,
      ale vdolky z bílý mouky
      jenom jednou za týden"?

      Vymazat
  4. Agrofert obhospodařuje tuším asi tak čtyři procenta orné půdy v ČR. Daleko významnější je jeho role obchodníka a zpracovatele, ale taky na straně vstupů - včetně dodávek zmiňované "chemie". Není to jednoznačné, ale je fakt, že na Agrofert je vidět víc než na kohokoli jiného a je to pořád česká firma. Ve srovnatelné roli ale dnes mohl být Agrokombinát Slušovice, dost možná pořád na družstevních principech. Nebýt humanitárního vybombardování Slušovic v roce 1991.

    Samozřejmě, stát by měl mít strategickou politiku zemědělskou, potravinářskou, životního prostředí. Místo toho posuzuje projekty, schvaluje dotace a omalovává grafy do výročních zpráv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. „Ve srovnatelné roli ale dnes mohl být Agrokombinát Slušovice, ..“
      To jistě. Tipuji, že by Adrofertu konkuroval v plochách osetých řepkou. P.K.

      Vymazat
  5. Dopady na krajinu se neprojevují hned následující rok, ale trvají celá desetiletí. Počátek toho,co dnes vidíme je zapříčeněno v 50. letech rozoráním mezí a v 80. letech celoplošnými melioracemi. Namísto navrácení přírody do původního stavu se ale naopak pokračuje v další devastaci, a to za přímého dozoru ministerstev jako je Zemědělství a Životního prostředí. Nejenže se přírodě nepomáhá dostat se do původního stavu, ale naopak se propaguje a zavádí čím dál tím větší a těžší technika a co hlavně, katastrofou začínají být tzv. obnovitelné zdroje megalánů monokultur. To už tam můžou dát přeci rovnou les, ne? Namísto až půl roku ročně zaschlých a chemicky odplevelených tisícovek ha orné půdy, která se v retenci obyčejné monokulturní smrčiny nemůže absolutně rovnat. Není totiž nikdo v této zemi, kdo by byl ochoten provést analýzu toho, kolik opravdu např. obilí bude třeba vyprodukovat pro potřeby ČR za jeden rok a zda namísto kukuřce a řepky nebude lépe dané lány, které mají nakročeno k neplodným stepím, zalesnit dokud je ještě čas. Ono by stačilo úplně jejich opětovné rozčlenění zelení a příkopy, které nikam nevedou.
    Obnovitelné zdroje proto vidím jako jednu z největších přírodních katastrof tohoto století díky jejich devastujícím, až drastickým dopadům na přírodu za nadšeného hýkání zelených a jiných samo-odborníků na přírodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapitalista dělá jen to , co mu nese zisk okamžitě , budoucnost ho nezajímá !!

      Vymazat
    2. Hlavním, nebo aspoň jedním z hlavních problému, je
      betonování krajiny.
      Horečně stavíme dálnice, ne pro sebe ale pro přepravce
      celé Evropy. Sami z toho moc nemáme, jen můžeme občas
      přespat v mnoha hodinové koloně.
      K tomu ještě kobercové zástavby nízkopodlažních domů, vhodných tak do USA, skladů a meziskladů, hypermarketů, vše na orné půdě.
      Jinak, plakat nad rozorávkou mezí v padesátých létech
      je zbytečná poznámka. Nudle na polích by se ani dnes
      už neudržely.

      Vymazat
    3. Re (09:54):
      Asi i vy (trochu) tušíte, že meze se rozorávaly a pole byla meliorována v dobách, kdy u nás v průměru napršelo 760 mm srážek za rok. To mezitím od těch let přestalo platit. Ne ovšem kvůli mezím či melioracím. Kvůli bezduchému zanedbávání péče o půdní fond (kritický nedostatek hnoje, a přebytek plodin, které půdu přímo vymrskávají).
      Dnes jsou ty meliorace beztak nefunkční (protože zanesené) a meze by beztak vodu v krajině neudržely. Ty pouze v 50. letech pomohly mechanizovat zemědělskou výrobu, což k samé dokonalosti dotáhl až kapitalistický živel, který se s (mega)traktory prohání čtyřicítkou po dnešních polích. A také s "letadly", která svými 30m lištami ve dvoutýdenních intervalech skrápějí krajinku česko-moravsko-slezskou statisíci tun chemických sraček ...

      Vymazat
    4. 10:13 přesně tak. Obrovský úbytek orné půdy, lesy v havarijním stavu, co má tady ještě držet vodu, kterou naši jasnozřivci prodali do soukromých pazourů.

      Vymazat
    5. 9:54 ony ty meze byly "na západě" rozorány taky, jenže "tržní cestou". Meliorace v ČSSR v osmdesátých letech dávno nepokračovaly a dnes, díky "zubu času" už prakticky jako funkční neexistují. Ale mokřiny i tak mizí. Srovnejte si to v hlavě.

      Vymazat
  6. Zlikvidovali celé zemědělství a proto to tak vypadá o krajinu je se třeba starat.

    OdpovědětVymazat
  7. Pan Fiala tady šíří poplašné zprávy. Prší u nás? Prší!. Sněží u nás? Sněží! Tak co byste ještě chtěli. Aby se to dělo podle toho, jak si agrobussinessmani řeknou? To by pak nemohli dojit unii o peníze. Pokusy s "poručíme větru dešti"už tady v minulém století byly.Snad si lidi nemyslíte že naše pidizemička ovlivňuje počasí na planetě. Zásadní rozdíl je v přístupu k zem.půdě. Dříve lokální zemědělství sloužilo především k obživě národa a druhotně jako možný generátor zisku, proto si lidé půdních zdrojů vážili. Dnes žrádlo dovezem a žádného agrozlatokopa nezajímá, jestli jde zemědělská půda, potažmo související životní prostředí do p..e. Nemáte ještě vlastní zahrádku? Tak si nějakou pořiďte a problémy agroglobalistů vás nebudou trápit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (11:28):

      Zajeďte se podívat třeba do Kuchařovic na Znojemsku. Ale neříkejte jim tam nic o dešti či sněžení! Rozbili by vám hned hubu ...

      Vymazat
    2. 12:18 tvrdí , že u nás prší a sněží .Ale neříká jak často a hlavně ve kterých oblastech a kolik toho naprší a nasněží . V oblastech kde se téměř nic nepěstuje toho možná naprší dost .Ale na jihu Moravy tomu tak není .

      Vymazat
    3. 11:28 "...To by pak agrobussinessmani nemohli dojit unii o peníze." - Skutečnost, že dotace tou unií vyplácené, jsou součástí agrobussinessplánu, těmi agrobussinessmany vymyšleného, a kteří tu eurounii řídí, Vám unikla, nebo jste ji zaregáloval? sck

      Vymazat
    4. Pane Josefe Volný 11:28, píšete pitomosti. Ono "poručíme větru dešti" bylo podloženo záměrem např. větrolamů, meliorací, zavodňování, vytváření produkčních odrůd i „zprůmyslněním“ zemědělství. Na úrovni tehdejších znalostí a adorace „vědy“. Nepopřete, že produktivita a efektivnost zemědělství narostla a to v podstatě technologicky i organizačně shodnou cestou jako na „demokratickém západu“. Včetně takových chyb, jakou bylo třeba DDT.
      Stejně pitomé je tvrdit cosi o jiném přístupu k půdě. Ano, malozemědělec sotva svou produkcí uživil rodinu a pracoval tak jak uměl a prostředky, na které se zmohl. Aby mohl jít na trh a získat především peníze na to co rodina mimo potravin potřebovala, o to se musela ve spotřebě vlastní produkce uskromnit.
      Takže v principu rozhodovala jen a jen neviditelná ruka trhu v prostředí, které měnil rozvoj technologií s důsledkem růstu velikosti hospodářství pod konkurenčními tlaky, včetně rostoucí nabídky výdělků v jiných oborech, zejména v průmyslu. Pojem kovozemědělec snad znáte.
      Je takové to, jen poněkud hlubší zamyšlení pro Vás, 11:28, natolik bolestivé?

      Vymazat
  8. Samozřejmě že peníze a jen peníze určují "kroky" našich Vůdců, které jsme si navolili do žvanírny. Chtěli bychom normální jaro, léto, podzim, zimu, chtěli bychom, aby se pole obdělávala a lesy se zelenaly. Jenže statkáři potřebují ke své práci u počítače, aby se nedařilo! Ono je snadnější, než orat, sít a sklízet - na počítači studovat za co vše lze získat dotace a za ty pak vesele žít. A někteří z dotací ušetři i na nákup dalších a dalších statků, na kterých pokud někdo pracuje, tak určitě ne majitel. Výhodou této práce je i to, že můžete jezdit po světě letadly, na jachtách i jen autem, počítač lze připojit kdekoliv a odkudkoliv pak řídit přísun dotací. Ta podoba soudobého kapitalismu je zajímavá a nejen v zemědělství. Dotace deformují tržní mechanismy k nepoznání a vydělávají nejvíce ti, co nedělají - mimo výroby dotací - nic. Ten termín "agrozlatokop" je velice případný - ale málokdo ví, kolik rodin "odprdlo" rozbití zemědělských družstev, o jaké majetky nakonec přišli, ne díky socíku, ale kapitalismu, mnozí ještě dnes nemají splacené dluhy, nadělané vystoupením z JZD ,či jeho rozkradením kapitálem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych si přál normální voliče, kteří by volili do politických funkcí normální lidi.

      Vymazat
  9. Kde najdu normální lidi ? Jak je poznám, už 30 let je hledám ? Ti co znám se do politiky nevnucují, mají plat cca 2/3platu v EU a přitom platí nadstandardní ceny bytů, elektřiny, plynu, potravin, vody a tak nemají čas kout politické pikle. Kdyby těchto lidí nebylo, tak by stát nezachránil ani parlament se svými komisemi. Myslím si, že obyčlidi od vládnoucích lepšolidí nežádají luxus, jen fungující stát pro obyčobčany. Místo toho se elita hašteří mezi sebou a do svých her zatahují zbylých 10milionů. Slabší jedinci se nechají přesvědčit půtkami mezi stranami o moc vládnout. Nezajímá je soběstačnost v potravinách ani sucho, ale jak vystrnadit premiéra. Musím se přiznat, oligarchům nefandím, ale fauly opozice jsou mi protivné. Babiš chce-li prodávat jogurty potřebuje mléko a krávy, ty potřebují krmivo, to potřebuje zeměď. půdu a půda vodu. Na konci jeho snažení je zisk a to není likvidace zemědělství v ČR, ale naopak. Stát by ho měl usměrnit v používání chemie a pěstování monokultur. Šlo by to např. zdaněním. Tam, kde to vázne, má stát dotovat např.obnovu lesů (urychlenou po kalamitě), obnovu rybníků oba úkoly souvisí s budoucí kalamitou vody. Dám tip na konzultanta odborníka, každým coulem, pana Cílka. Závěrem inspirace - ke každému okapu jeden sud - , třebas zdarma. Lidi by si sami poradili, náklady minimální a zisk maximální...

    OdpovědětVymazat
  10. Dnes na Novinkách, migranti nemají ani ponožky. A snímek velice dobře oblečných rádoby migrantů. Prostě hovinky se z nás dělají prdel.
    Václav
    No možná je neziskovky nepoučili na co jsou ty ponožky, a tak je vyhodili.

    OdpovědětVymazat
  11. Do pěti let se jižní Morava stane polopoušti. Veškeré smrkové
    monokultury uhynou.
    Jenže řešení sankcí, účast v Afganistanu či lex Babiš neskončí.
    Za to nám USA poskytne Marschalluv plán. Ne obilí ale zbraně.

    OdpovědětVymazat