Reklama

.

.

pátek 21. prosince 2018

Zbyněk Fiala: Není jenom rozpočet

Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala
20.12.2018 VašeVěc
Když se příliš zamotáme jen do sledování rozpočtových schodků, může se nám stát, že nám mosty začnou padat na hlavu.
Kdybychom dali na názor pravicové opozice, je to naprostá katastrofa. Rozpočtový schodek v době hospodářského růstu? Projídání budoucnosti. Kam ten svět spěje? Jenže věc se má jinak a docela přesně ji vystihla ministryně financí Schillerová: „Já si kladu otázku, není to spíš splacení starých dluhů?“


Ministryně má pravděpodobně poradce, kteří mají čas číst i něco jiného než dlouhé sloupce čísel a křečovité formulace předpisů. Uvedená myšlenka ční také z čerstvé práce skupiny špičkových expertů pro měření hospodářské výkonnosti a přínosů v sociální oblasti HLEG ( High-Level Group on Measurment of Economic Performance and Social Progress ) obsahující výsledky pětiletého výzkumu pod křídly OECD. Uvedená práce v zásadě varuje před posuzováním zdraví určité národní ekonomiky jen podle HDP a bilance státního rozpočtu. Jsou i hodnoty, které HDP nezachycuje – jak upozorňuje název práce Za hranicemi HDP (Beyond GDP). A špatné nastavení rozpočtu může podtrhnout potenciál země a vytvořit dluhy v sociální oblasti, školství, výzkumu, zdravotnictví a dalších sférách s přímým vlivem na konkurenceschopnost, které se jen obtížně splácejí.

http://www.oecd.org/publications/beyond-gdp-9789264307292-en.htm

Tradičně se při posuzování rozpočtu bere do úvahy „zlaté pravidlo“, že schodek může zamířit do investic, ale nikoliv do spotřeby. Ale jak poznat, která koruna je která? Nehledě na to, že schodek 40 miliard korun ve státním rozpočtu kolem 1,5 bilionu korun je spíše kosmetickou záležitostí, protože takhle přesně (čtvrt procenta) to stejně nikdo nedokáže spočítat. Ale řekněme, že schodek je součástí balíku 80 miliard korun pro národní příspěvek do investic, vedle srovnatelně velkých evropských peněz. Pak by stačilo porovnat výnos z investic s náklady dluhu v podobě úroku státních obligací, které jej pokryjí, a hned víme, zda to má s mysl.

Stejně dobře je však možné tvrdit, že schodek vznikl hlavně razantním zvýšením důchodů a platů učitelů a dalších státních zaměstnanců. Bude tedy projeden? Odpověď na tuto otázku vyžaduje ohlédnutí zpátky, protože potřebujeme vědět, jak se stalo, že tolik důchodců se dostává do neřešitelné sociální situace nebo že stárnoucí učitelský sbor, podobně jako praktičtí lékaři, by snadno mohl dospět do situace, kdy nebude komu předat veslo. Natož jak výkon vylepšit, což je ještě naléhavější problém.

Vrcholnou skupinu HLEG vedl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, známý i z častých návštěv Prahy. V současné době působí na Columbia University v New Yorku, kde učí ve Škole mezinárodních a veřejných vztahů a bádá v Centru pro globální hospodářskou politiku, vedeném českým ekonomem Janem Švejnarem. Předtím byl také hlavním ekonomem Světové banky, jehož velkolepé semináře ABCDE, které v této funkci pořádal, jsem měl to potěšení navštěvovat. Samotné práci na téma bohatství národů za hranicemi statistiky HDP se věnuje od roku 2008 – budete se divit – z podnětu tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ryze pravičácký prezident v konfrontaci s krizí uvažoval ryze pragmaticky a hledal prostor pro záchranné zásahy státu.

Základní sdělení studie Beyond GDP je prosté – co měříme, to děláme. Když měříme jen HDP, snadno ignorujeme tragické dopady na životní prostředí nebo ekonomická a sociální rizika, kterými jsou provázena radostná růstová čísla. Pak se ale nestačíme divit, když se nám to sype na hlavu.

Například přijde krize, která prudce odčerpává veřejné zdroje na pochybnou záchranu rozkradených bank, a zároveň klesá daňový výnos, tak co se stane, když měříme jen schodky rozpočtu? Začneme zběsile škrtit na důchodcích, učitelích, zdravotnících, údržbě i investicích, a tím srazíme ekonomiku ještě níž.

Skončí to tím, že dále poškodíme i rozpočtové příjmy, protože to chtělo spíše impulz veřejné poptávky, který by nahradil výpadek té soukromé a povzbudil jak chod ekonomiky, tak daňový výnos. Když to neuděláme, nejenže státní dluhy stejně narostou, ale vedle toho vznikne mnohem větší dluh v podobě ztraceného výkonu národní ekonomiky, který už se pak prakticky nepodaří vyrovnat.

V Česku jsme si krach bank odbyli už dřív, takže za poslední krize bylo o tento problém méně. Záchvatům následných škrtů (austerity) jsme se přesto nevyhnuli, a tak České republice trvalo 8 let, než se dokázala vrátit k výkonnosti z období před začátkem krize roku 2008. Ztracený výkon k tomu provázela zátěž v podobě neřízeného, z větší části zbytečného navýšení státního dluhu o půl bilionu korun. Ten vznikl tím, že se státní rozpočet nepřizpůsobil potřebám krize a dával těm, co mají, takže už pak neměl na ty, kdo potřebují.

Co měříme, to vidíme. Když se omezíme jen na schodky, unikají nám podstatnější věci. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou jen jedním výkazem toho, co tvoří národní bohatství. Když měříme jen rozpočet, vidíme i investice jen z pohledu určitého výdaje, který porovnáváme s příjmy. Stiglitz však poukazuje na to, že bychom se měli zajímat o celkovou bilanci národního bohatství, jestli se zvyšuje, nebo klesá.

Dovolím si to znovu ilustrovat českým pohledem. Když postavíme most a vejdeme se do vyrovnaného rozpočtu, má skupina hlídacích psů rozpočtové odpovědnosti důvody k vnitřnímu jásotu, byť navenek to dát nesmí, do vlády je třeba bušit za všech okolností. Jenže teď do toho zakomponujme situaci, kdy ten most spadne, a pak se zjistí, že dalších 60 mostů v kompetenci veřejné správy je taky na spadnutí. Výsledkem šetrného hospodaření jsou hromady shnilých hrušek. Budoval se skrytý dluh, který na nás náhle zcela otevřeně zívne.

Na hlavu nám toho padá víc. Pomiňme základní fakt, že sněmovna probírá do vysílení 40 miliard schodku, ale pak bezmocně přihlíží, jak v zahraničí mizí 300 miliard dividend a srovnatelná částka plynoucí z nerovného postavení českých subdodavatelů, kteří musí přijmout nabízenou cenu. Část z toho jsou příjmy zahraničních vodárenských společností, jejichž smlouvy jsou nastaveny tak, že my se staráme o trubky a oni vybírají za vodu. Nemluvě o tom, že některé součásti národního stříbra, jako Plzeňský Prazdroj, byly odevzdány do zahraničí úplně zadarmo. To bylo. Teď se však ozývá ze všech stan nářek, že chybí pracovní síly a musí se odříkat zakázky.

To je skutečný dluh. Zpozdile investujeme do školství, aby dohonilo ztrátu v přípravě na zcela novou hospodářskou kulturu, která přichází s roboty a umělou inteligencí. Dlouho podvyživované podniky až se zpožděním dohánějí potřebné investice. Rodiny se jen se zpožděním dostávají z nákladových šoků a začínají víc myslet také na rovnováhu práce a upevňování rodinných vztahů či zvyšování vzdělání a kondice. Jen samotný úpadek fyzické zdatnosti, daný vedle lenosti i tím, jak je dnes fyzkultura drahá, zaplatíme v příštích letech drahým léčením, pokud zdravotnictví udrží pohromadě.

Žádná bilance národního bohatství se nesleduje, i když audit nahnilých mostů umožní alespoň představu o tom, co se vnímalo jako hodnota falešně. Dětská hra pravicové opozice, že 40 je moc, a vlastně ani žádný rozpočtový přebytek by nebyl dost velký, je tedy jen dokladem její bezmoci. Babiš vykrádá program vpravo i vlevo, slovy básníka, zabíjí sny tím, že je uskutečňuje, a ostatním tak nezbývá než divadlo. Neříkám, že Babiš dělá všechno dobře. Ale pravicová opozice nad státním rozpočtem prokázala odhodlanost držet se toho, co se osvědčilo jako špatné.

- - -

20 komentářů :

  1. Podle mého názoru, je státní rozpočet čisté politikum. Lze zdůvodnit utracení všech peněz za investice, nebo za zdravotnictví, nebo za obranu, nebo za sociální výdaje. Vše má svoje opodstatnění, jde o to, kterým argumentům se přidělí jaká váha.
    Souhlasím s autorem, že posuzovat míru blahobytu, nebo alespoň spokojenosti společnosti, ukazatelem HDP, není odpovídající.
    Jenom mám špatný pocit, že to naše zadlužování je také politikum, nikoliv nějaká nezbytnost. Přeci nebylo nutno při sestavování rozpočtu tam vytvářet další 1,5% zadlužení, místo třeba 1,5% splátky dluhu. Obávám se, že je to úlitba vlády vlivným bankám, které potřebují zadlužený stát, aby jim plynuly stálé úroky. Jinými slovy, aby ekonomikám států, stále pouštěli žilou. Lidu je možno předložit diskuzi, zda těch 1,5% bylo využito na zdravotnictví, nebo na platy učitelů, či jiný bohulibý účel. P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S obrovským náskokem největší položkou výdajů st. rozpočtu jsou důchody. A díky každoročně narůstajícímu počtu důchodců bude hůř a hůř. Bez reformy důchodů nelze vyrovnaného rozočtu dosáhnout. Ale protože důchodci jsou třetina!!! všech voličů tak se jedná o neřešitelný problém. Kdo nepůjde na ruku důchodcům, nemá šanci být zvolen.

      Vymazat
    2. Ta "úlitba" bankám je i podle mého správný postřeh. Jsem si naprosto jistý, že těch 40 mld. by vláda resp.ministryně financí uměla seškrtat za dvě minuty. Jenže to by si pak proti sobě "vybudila" tlaky, které by nemusela "přežít", ani ona ani vláda. Důležité je, že konečný výsledek pak je v zásadě přebytek, a celkové zadlužení z minulých vlád prokazetelně klesá. Je to, po mém soudu šachová hra, kterou vláda zatím zvládá dobře, a doufejme, že to vydrží.Jen se o tom nesmí moc kecat.
      K přispěvateli z 12:02 jen podotknu, že evidentně nepochopil smysl článku. Když občanům seberete příjmy, tedy i důchodcům, kteří je do koruny vrátí (utratí) zpět do systému, tak nebudou nakupovat, a oběh se zastaví a zhroutí. Což je mimochodem obrovské riziko robotizace a snižování pracovních míst. Vyrábět můžete "produktivně" jak chcete, ale nikdo to od vás nekoupí, protože nemá za co.
      Ostatně zdá se, že se konečně dostávají ke slovu skuteční národohospodáři (doufejme), místo účetních v lepším případě, a přetočených chemiků či neschopných právníků v tom horším.Národohospodář vidí věci v souvislostech a dopadech na systém, ti výše uvedení se "uspoří a ušetří" až k sebezničení.

      Vymazat
    3. Důchodci si na svůj důchod vydělali a našetřili celoživotní prací. Do st. rozpočtu se to zamíchalo, aby se to mohlo takhle hloupě zargumentovat, když už to bylo napřed rozkradeno.

      Vymazat
    4. 14:47
      Důchodci si nenašetřili nic. Důchodový systém vždycky byl a je průběžný. Přestaňte už omílat tenhle váš nesmysl.

      Vymazat
    5. Největší příjmovou položkou jsou zisky soukromých korporací, které každoročně opouštějí tuto zemi a každopádně končí v kapsách buržoazie. Tak může někdo kafrat, že důchodci jsou přemnožení, potažmo je třeba je vyhladovět.

      Vymazat
    6. 12:47 "Důchodci si na svůj důchod vydělali..." - Na svůj důchod vydělali JENOM(!) TI DŮCHODCI, KTEŘÍ vychovali děti, jež nyní splácejí svým rodičům za svou výchovu tak, že tvoří ZDROJE pro
      jejich důchody. Prof. Ivo Patta důchody vyjádřil
      jako vybírané dividendy za někdejší investice do dětí. "ZDROJE JSOU" - to je ta ŠPIDLOVA VĚTA, co
      ji gauneři zesměšňují, když zdroje rozkrádají. I
      bezdětní (a je jedno jestli z nemoci, nebo z lenosti) se přiživují na cizí práci. Ale citliví
      jsou, to ano! Cizopasníkama je nazvat nesmíte! sck

      Vymazat
    7. 12:47 versus
      14:11
      Důchod je skutečně společenská konvence a lze se bez něj obejít ( v Asii a Africe jej spousta zemí nezná).
      Uvážíte-li však politický vliv důchodců a reálnou hmotnou zásluhu předchozí generace, je zásah do důchodového systému buď opatrný, nebo je to hra s ohněm.

      Vymazat
    8. Anonymní21. prosince 2018 12:02
      On ten problém nemusí být neřešitelný. Banky neplatí žádné daně za transakce, korporace neplatí skoro žádné daně. A tito je opravdu mají z čeho platit. Jejich zisky rok od roku stoupají a vyvážený kapitál ze země také. P.K.

      Vymazat
    9. Anonymní21. prosince 2018 15:05
      „Na svůj důchod vydělali JENOM(!) TI DŮCHODCI, KTEŘÍ vychovali děti, jež nyní splácejí svým rodičům za svou výchovu tak, že tvoří ZDROJE pro jejich důchody. Prof. Ivo Patta důchody vyjádřil jako vybírané dividendy za někdejší investice do dětí.“

      Ten Váš Patta, vykládá pěkné hlouposti. Důchody jsou celospolečensky uznávaná kompenzace pro ty, kteří podle svých možností, celý život přispívali do celospolečenské pokladny. To daní ze mzdy, příspěvkem na sociální pojištění, příspěvkem na nezaměstnané, příspěvkem na důchodové pojištění. Z těchto příspěvků, se platí školství, bezpečnost, atd., co využívají všechny děti. Takže i ten bez dětí, přispívá na rozvoj dětí, těch druhých. Dále, podobně jako je důchod celospolečensky uznávaná záležitost, podobně jsou celospolečensky uznávané i příspěvky na rodičovství a na mateřskou. Ty peníze jsou i od těch, kteří děti nemají. Takže si nevymýšlejte nějaké další podmínky. P.K.

      Vymazat
    10. "Ryze pravičácký prezident" v ryze levičácke zemi, "hledal prostor pro záchranné zásahy státu", az je nalezl ve vybombardovani Lybie a zabiti plk.Kadafiho, ktery byl jeho veritelem. :-)

      Vymazat
  2. Evropa je astronomicky zadlužená, proč? Ze států jsou vazalové bank, hříčka v rukou různých šmejdů. Jde o to, nahnat naštvané lidi do ulic a uspořádat euromajdan, státy ovládnout a Babiš jim překáží. Postup je následovný:
    1. Tzv. růst HDP (prožírání a půjčování peněz).
    2. Následuje stahování peněz z oběhu - tzv. reformy a tím násobení krize.
    3. Naštvaní lidé jdou do ulic a následuje pád demokraticky zvolené vlády, dosazení "někým" řízeného diktátora.
    4. Vytváří se armáda, která bude poslána proti tzv. nepříteli.
    Ještě tomu někdo nerozumí? Žvásty o pravici, levici, přijici, je jenom matení pojmů, cíl je jasný. Šmejdi nalezli do KSČM, ČSSD a celého "demagogického" bloku. Babiš jim překáží, roste hospodářství a lidem se do ulic nechce. Již několik století končí války útokem na Rusko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rudožvásty místních užgryndanců vycházej z neopodstatěný propagandy že kdosi civilizovaný usiluje nechat si vomrznout prdel v nějakým zapadákově kde lišky dávaj dobrou noc. Realita je opačná - to ruskej Mongol se tlačil k nezamrzajícím mořím, tedy hlavně k Baltu! A tlačí furt už celejch 500 let - https://cs.wikipedia.org/wiki/Livonsk%C3%A1_v%C3%A1lka

      Tehdy ho zastavil Livonskej Řád a Republika Obou národů! Dnes NATO ... byli zatlačený zpět od Baltu, tam co byli za Ivana IV. a nyní jsou vytlačováni z Arktidy, na kterou si brousí zuby putleroffci ....

      Vymazat
  3. Kdiž poslanci delají roztočet tak se budeme mít lépe a líp jak za totality a to nám garantoval otec demokracie Václav Havel.Uctime si památku a jubyleum jeho smrti a nazdraví,tedeum mobyle.

    OdpovědětVymazat
  4. Paní ministryně je ženou na svém místě, její předchůdci ji nešahají ani po kotníky. Sobotka, Kalousek, Svoboda a spoustu jiných-tam neměli co pohlédavat v úřadě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní21. prosince 2018 12:35
      Nevím, co tak světoborného provedla. Zemi dále zadlužuje, vozí se na nejnižších příjmových kategoriích (viz EET) a u finančně silných, se daně „nedaří vybírat“. P.K.

      Vymazat
  5. Těch 40 mld.dluhu,nestačí pokrýt ani úroky z dluhů.
    Tady jde o něco jiného,proč musí být každý rozpočet z dluhem.
    Kam by udávaly banky uložené peníze,když investice tak nejdou,kam by vkládali penzijní fondy peníze,kam by naši miliardáři schovávali nakradené peníze,do dluhopisů.

    OdpovědětVymazat
  6. Jiří Jírovec22. prosince 2018 0:32

    Myslím, že plánovaný schodek rozpočtu je vlastně administrativní protředek chránící před opakovaným otevíráním rozpočtu, kdyby byly zapotřebí "nenaplánované peníze".

    To, že unikají dividendy a zisk do zahraničí je zřejmé. Zásadní problém ale je nedostupnost bydlení. Naši geniové, kteří byli proti regulaci nájmů je nechali vylétnout až padesátkrát - oproti daleko menšímu zvýšení platů. Problém je i to, že se byty nepronajímají na dobu neurčitou, respektive že zmizely dekrety na byty. Pokud nemá občan vlastní byt může se dostat do situace, kdy bude shánět nový podnájem každý rok. To vše rozvrací společnost.

    K tomu přistupuje snaha umožnit zaměstnavatelům snadnější propouštění zaměstnanců. Pomalu mizí pracovní poměry na dobu neurčitou. Člověk, který někde pracuje na kontrakt není pro banku bonitním klientem.

    Přechod ke kapitalismu byl vzhledem ke změnám v Evropě a zejména SSSR patrně nevyhnutelný, ale mnohé problémy by nevznikly, kdyby se jednalo promyšleněji. Fascinuje mě, když údajně světový ekonom Klaus začal vrtat do jiných oblastí, přestože by měl pracovat na tom, aby byly odstraněny chyby u jejichž vzniku kdysi stál. Pravda, možná je to tak lepší...

    OdpovědětVymazat
  7. To by museli opět zavést nějaké státní podniky například stavební firmy co by stavěli byty pro mladé a opravovali komunikace. Kam vůbec jdou daně....

    OdpovědětVymazat
  8. Pro 16,57 Pĕkné hlouposti vykl/^ádají ekonomové, pro které jsou peníze důležité až v první řadĕ. I ten Kalousek tuší, že se v rozpočtech musí počítat s kontinuitou, aby hospodářství navazovalo, tak jako život sám. Proto se pokusil o vtipné(!) shození rozpočtu poukázáním na konec svĕta. Vámi připomenuté podílení se
    bezdĕtných na výchovĕ (všech dĕtí) je sice chvályhodné, ale cNESTAČÍ !!! sck

    OdpovědětVymazat