Reklama

.

.

pátek 18. ledna 2019

50. výročí sebeupálení Jana Palacha – od oběti k spasiteli

Zdeněk Zbořil
18.1.2019 iPrima
V polovině devadesátých let minulého století napsal Bohuslav Šalanda, etnolog FFUK, přednášející také kulturologii, pozoruhodný soubor úvah na téma hrdinství a obětování se.






Byl publikován v rámci dnes, zdá se mi, že už polozapomenutého grantu, financovaného - pokud se nemýlím - British Council. Mezi úvahami byla jedna, kterou nazval „Mesiáš. Od oběti k spasiteli“. Netýkala se žádného výročí smrti Jana Palacha, ale autorovi šlo spíše o téma objevující se ve slovanských legendách, mýtech a vycházející z tradovaných antických tragédií.

Najdeme tam upozornění na to, že „…Společenství v krizi rádo vyvolává duchy minulosti. Čestné místo mezi nimi zaujímají archetypy oběti a obětního beránka. Někdo prostě musí být představen, obětován, aby lidé měli na koho přenést svoje frustrace a kompenzovat je příkladem někoho, kdo je na tom ještě hůře, než oni sami". (Omlouvám se autorovi, kterého cituji jen na základě svých osobních vzpomínek. Ale smysl jeho názoru rozhodně zásadně neměním.)

Můžeme tam dále i najít slova o tom, že „…chaos krize navozuje ještě další otázku: kdo z něj společnost vyvede? Vyvstává potřeba někoho mocného a silného. Je očekáván neformální nebo formální vůdce, který nastolí spravedlnost a blahobyt. Takový vůdce je pak považován za ochránce, zachránce, osvoboditele nebo vykupitele. Stereotyp očekávání spasitele stojí v samém základu mesianistických představ a názorů. Stejně tak povědomí o jeho ceně. Spasitel se totiž zhusta stává i obětním beránkem - nebo naopak: z obětního beránka se vyklube spasitel... Vykoupení pak přichází za cenu toho nejcennějšího, co člověk má: života.

Padesát let od smrti Jana Palacha je doba, kdy se výkladu historické události zmocnili historici, nebo ti, kteří se za historiky považují, také došlo od označování Palachova činu jako sebevraždy (v jednom výjimečném případě také jako vraždy) k sebeobětování. Je to pojmenování, které je dnes běžné i v historické publicistice, ale také v církevní a náboženské interpretaci, ať již katolické nebo evangelické konfese, počínaje pokusy o vytvoření dokumentů nebo dokonce hraných filmových děl. Z nich se nám zdá poslední pokus o „hraný dokument“ režiséra Sedláčka v produkci ČT nově vykládat historii příběhu, který se stal legendou. Přesto i ten zápasí s dichotomií „beránka a mesiáše“ úspěšněji, než různá kázání a moralizování, někdy dokonce vydávaná za filosofii.

Přesto je ale stále ještě velkým a nezvládnutým tématem přechod od vzpomínání k historickým faktům, k jejich vytváření a také k tázání se, co je historie. Není v tom cynismus, ale je to jen známý přechod od vzpomínky k historickému faktu, protože studovat jen historické prameny ještě nestačí a pamětníci již zapomínají. Torza vzpomínek jsou jimi často prezentována jen formou persuasivního diskursu pamětníků a svědků vzniku historického činu. Ten má, jak bývá i v jiných podobných případech běžné, přesvědčovat o jedné pravdě a zkušenosti. Té, která je dílčí, navíc ovlivňována skutečností, že jejím pramenem je lidská paměť, která má často blíž k bájnému vyprávění.

Dokazuje to i tichý spor o památník Jana Palacha, který je léta umístěn vedle hlavního vchodu do budovy Filosofické fakulty UK (na dnešním Náměstí Jana Palacha) a snaha Vysoké školy ekonomické, jejímž studentem byl Palach celé dva roky, o podobnou pietu v jejím areálu. Snad v tom není žárlivost jednoho vysokého učení proti druhému, ale je pravda, že Jan Palach byl studentem zapsaným na FFUK jen několik dnů, protože na podzim 1968 se na FFUK začínalo až 15. října a téměř okamžitě začala studentská stávka, ve které FFUK hrála jednu z důležitých rolí.

Jan Palach byl na FFUK tehdy již řádně zapsán, ale mezi studenty a akademickým personálem neznámý. Sdělení policisty sekretářce děkana Janě Burdové, že se „dnes, 16. ledna 1969, na Václavském náměstí v Praze upálil student Filosofické fakulty“, o kterém okamžitě informovala v té době zasedající vědeckou radu fakulty, vyvolalo zájem, zda Jan Palach opravdu studentem FFUK je nebo není.

Spor o příslušnost již tehdy začínal, a později pokračoval, když grafik přinesl Palachovu fotografii z indexu na VŠE. Rozhovorů s tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou, předsedou vlády Oldřichem Černíkem a předsedou české vlády Stanislavem Rázlem se účastnili zástupci různých škol a institucí, z nichž mnozí se o Janu Palachovi dovídali tak trochu se zpožděním.

Kromě otřesů, které tato zpráva a všechny informace po ní následující vyvolávaly, bylo téměř vše ovlivněno nejen otázkou, kdo je Jan Palach, ale i tím, kdo je na seznamu 21 jeho přátel, pochodní, připravených Palachův čin následovat. A také otázkami, které později kladl Bohuslav Šalanda: „Kdy a proč přicházejí spasitelé? Jací musí být? A hlavně: opravdu musí být?“. Jako bezprostřední účastník dění na FFUK mohu potvrdit, že to byly ty hlavní, které si tehdy kladli studenti i jejich učitelé, politici a veřejnost, bez ohledu na jejich ideovou orientaci a politické zaujetí. Dokonce i během řady výslechů na policii, které se často týkaly smrti Jana Palacha jen okrajově, bylo možné pozorovat ohledy vyšetřovatelů a nejistotu v kladení si podobných otázek.

Víme, a obrazovými dokumenty je doloženo, jak spontánně reagovala veřejnost a jak významně k tomu přispěli jednotlivci, kteří jsou dnes zmiňováni jen okrajově. Projev rektora Univerzity Karlovy, profesora Starého, měl mimořádný ohlas, stejně jako později televizní čtený projev Václava Havla, který Palachův čin dával do širších souvislostí, tak trochu v duchu svého dopisu, který s ním spolupodepsal režisér Jan Němec necelý týden před 16. lednem 1969.

- - -




43 komentářů :

  1. Bylo by zajímavé, znát názor pana Palacha na bezdomovce a exekutory.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poslechněte si na tubě Aleksander JABŁONOWSKI, komik z Polsky.
      Nebo Volker Pispers, Němec, který si o Merkelové myslí totéž co já a možná hůř.
      Lidé v našem sousedství nejsou uniformně blbí, jak se nám občas zdá.

      Vymazat
  2. V roce 1968 se Palach upalil jen tezko.A starost o to,zda je ci neni Palach studentem tam ci onde-to je uz nedustojny cirkus.Jestli se upalil pro svetle zitrky -viz dnesnich 11 zabitych ve Francii,nebo 900 zmlacenych v Katalansku -neni snad vetsi nesmyslne smrti na celem svete.Krome milionu v Afghanistanu ,Iraku,Syrii,Lybii a jinde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane, vy nechápete, že třeba mezi bombardováním a humanitárním bombardováním, je velký rozdíl.

      Vymazat
    2. 1:31
      Každé bombardování je humanitární.
      Bombardují lidé lidi.
      Protože mají rádi své děti.
      A chtějí ty bombardované zbavit jejich nesprávných názorů.

      Vymazat
    3. do kostelu už chodi malo kdo či jen duševně chudi a tak plebs potřebuje hrdiny jako je palach aby se měl ke komu modlit a tim se zacpe huba vatikanu že tady je to samej pohan a bezbožnik a take nas to muže ochranit před humanitarnim vybombardovanim naše ministerstvo propagandy už přišlo na to že palach byl budhista a proto se na něm tak rada přiživiuje cela kulturni fronta včetně koniaše hermanna od černoprdelni genose parteii

      Vymazat
    4. Děkuji za upozornění na chybu v textu (chybně 1968 - správně 1969). Je již opravena. Přehlédli jsme ji všichni - autor, redakce iPrima i já.

      Vymazat
  3. Je mozny ,ze by se Palach na protest upalil proti diktatorovi a tyranovi nikym nezvoleneho Junckera a spol.i dnes ?? Duvodu a pricin a faktu je mnoho..
    I obeti na celem svete.....Upaleni dale na protest proti teroristickym vladam , NATO , ktere pomoci tajnych smluv ktere zavadeji vladu okupaci a
    teroru v EU..
    A co pan Smolik v Neme Barikade. Prohasil by opet a verejne ,ze vrazda na Tyranu neni zlocinem...?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. do všetat už nejezděte v domě kde bydlel vznika museum kde skrz dum povede osa zla a na koho ta osa dopadne ten hnedle bude mrtvi muž či genderova na otviraku bude žehnat cirkev svata aby tomu tak bylo

      Vymazat
    2. v Němé barikádě? Hmmm.

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  5. Nedělejme si iluze o lidech, kteří se dostali do vedení státu po roce 1989. Režim v podstatě odumřel a odumřeli i výtečníci, kteří by byli schopni něco dělat nezištně pro spolubčany. Zůstaly jen bláboly pana Halíka a jiných zhrzených, které lidi nemají rádi.
    Léčit společnost neustálým blahořečením jakéhosi pomateného sebevraha nikam nevede. Je to morbidní a množství zjančených mladých lidí na Václaváku svědčí jen o tom, že společnost je nadále nemocná. Podobný problém je všude - kecy o demokracii, která už dávno demokracií není, vládne tu mediakracie, která žije vlastním životem aniž by jakkoliv pomohla společnost stmelit a tím i vyléčit.
    Když vidím kolik úsilí Tvarůžková a ČT vkládá do jejího účesu, mimoděk si vždy vzpomenu na žebravé složenky, co mi pořád nosí pošta.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bláboly lžikněze Tomáše Peklo Halíka byly redakcí NR smazány.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. Když říkám, že společnost je nemocná, samozřejmě nemyslím Vás, pane Cibulko, vy jste zcela zrdáv, jen potřebujete prášky na hlavu.

      Vymazat
    4. 07:08
      V textu
      Palachova zkratka na cestě do dějin
      v závěru citují Tomáše Halíka, jak Palachův příklad mu umožnil odolat tlaku komunistů (patrně při natáčení filmu Katapult roku 1983) a nevzdat se jim. Ve skutečnosti Jan Palach nebyl v žádném případě antikomunista a druhý upálený - Evžen Plocek byl funkcionářem komunistické strany. Byl to počátek konce vrcholného období 60. let, ústícího do zániku komunistů během pozdějšího dvacetiletí, kde normalizace
      byla počátkem pádu. Následovala nikoli hromadná sebevražda, ale hromadná emigrace, která ovlivnila mentalitu společnosti.

      Vymazat
    5. Opravdu vysoce kulturní projev, doporučuji vstoupit do TOP 09 anebo do KDU - ČSL a posílit jejich vyčpělé řady vaším neodolatelným espritem.
      Morave

      Vymazat
    6. O těch si rozhodně žádný iluze nedělám! Nevolnická lumpenproletářská čecholůza si dokoulela žvanila Miloše na lumpenhrad a opičáka Bureše do strakovlády, jako hovnivál svou hladovou, smrdutou avšak prázdnou a prolhanou estébáckou kuličku! Rakovina zhoubného, kainovsky loupeživého kolektivizmu se sama od sebe nevyléčí a vnější zásah může přijít paradoxně jedině z Ruska - přesunem tupého a kolaborantského čecháčkostánu za Ural, kam dávno patří, a osídlením kotliny Novými Rusy nebo z Ruska a Německa vypuzenými muslimy. Tedy z deště pod okap. Tak jako se Kosovo odtrhlo od azbuckého Titova Srbska aby skončilo v náručí ještě primitivnější Albánie - tak se čecháčkostán a slovenskostán odtrhly od civilizovaného Rakousko-Uherska, aby skončili přesunem do ruských stepí nebo až za Ural a budou rádi, až jim Putler stanoví dostatečné uprchlické kvóty do jimi samoobslužně zbudovaných gulagů v Akci Z!

      Vymazat
  6. Pane Halíku , proč pomlouváte Zemana , Babiše a Okamuru . Pidivejte se kam nás dovedl Kalousek , Němcová ,Topolánek .
    Proč Janovi Palachovi skoro třicet let po revoluci odkalili dlaždici teprve dnes ? Je to určitě tím že se vede protiruská kampaň . Jinak by jste si na nebohého Palacha ani nevzpoměli . To samé s pražskỷm jarem , půl roku od rána do večera . Vždyť se na to díváme je my starší . Mladí mají net , rychlá auta , drogy a silikóny . Mladou generaci minulost vubec nezajímá . Zkrátka to přepnout . Mám doma dva vysokoškolské studenty , mají jiný svět . Brzy zapomenou na okupaci Nemeckým fašismem , vojsky Varšavské smlouvy . Na Pražské jaro a 17 listopad . Nepomůže ani masívní kampaň čt . Astala vista .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlupák a podvodník Tomáš Peklo Halík se svými pindy byl redakcí Nové republiky smazán.

      Jestlipak byl vůbec vysvěcen. Prý v NDR za asistence Stasi.

      No to jsou nám věci. Ten chlap je fakt splachovací.

      Vymazat
  7. Někde jsem asi přede dvěma lety četl článek, že Palach byl součástí skupiny v jejímž čele stála tzv. Pražská Kulturní fronta..... Tam údajně přišel někdo ze zahraničních "přátel" s nápadem provést akci, která vyburcuje národ. Padaly různé nápady až byl proces výběru ideově dotlačen k sebeupálení. Zahraniční přítel prý slíbil dodat hořlavinu která rychle vyhoří a nic se oběti nestane. Vedení téhle party + přítel ze západu prý, ale věděli, že jde o normální hořlavinu. Jinak by takový akt neměl ten správný efekt. Skupina revolučních studentů a jejich následná losovačka se tak opakovaně stala jen epizodou v cizích rukách. Opět byli zneužiti jen jako užiteční blbci. Z tohoto úhlu pohledu by pak vypadal celý akt sebeobětování trochu jinak. Ale papír snese vše.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vzhledem k tomu jak to proběhlo s mrtvým studentem Šmídem tak bych to nevylučoval

      Vymazat
  8. Dnes též zoufalí lidé páchají sebevraždy jsou to též oběti režimu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pokud by to bylo na místě sebeupálení Palacha před muzeem, pak by to bylo mediálně zajímavé, takhle po nich pes neštěkne, i když jsou jich tisíce

      Vymazat
    2. 08:58
      Ty počty zmiňuje
      vlkovobloguje.worpress.com
      v dnešním článku.

      Vymazat
  9. Padnout při obraně vlasti , to by byla pro mě čest . Ale nikdy bych jako student nemohl zasadit takovou ránu svým rodičům a blízkým kteří mě podporovali na škole . Dos lidí se upálilo i po sametu , jeden dokonce i v Havířově u letního koupaliště .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas, bylo to gesto narcistického jedince.

      Vymazat
    2. 9.13 vypadla vám slůvka "...dalšího, Palachem počínaje", narcistického sebevraha ...

      Vymazat
  10. Kraasny obetni ritual si hawloidi zase nasli klacek na pravdu a lasku ,peklo je ocekava !!!

    OdpovědětVymazat
  11. N.B.: Autentická závěrečná zpráva z vyšetřovacího spisu na "Argumentu".

    OdpovědětVymazat
  12. Není měsíc, aby zemi nemašírovaly nějaké průvody. Dřív to spravil 1 máj a byl klid. Teď už fetišistům pomalu dochází volné termíny.

    OdpovědětVymazat
  13. Význam a hodnota sebeobětování, manifestačních či demonstračních či mstitelských sebevražd?! Moda demonstračních sebevražd k nám přišla před 50 roky z Indočíny, jako protest proti nesnesitelnému útisku kolonizátorů i válek, třeba ve Vietnamu, vedených USA. U nás těch sebeupálených na protest proti režimu jsou desítky, vzpomínán je z propagandistických důvodů Palach. O ostatních se mlčí. Demonstračních sebevražd jsou ovšem u nás spousty, jsme ostatně ve světě v tomto ohledu borci - proč se musíme tak hojně sebevraždit? Zajímavou kapitolou jsou sebevraždy mstitelské: tedy člověk se obětuje, aby sebou vzal i do hrobu ty, kteří mu způsobili či mají modpovědnost za nesnesitelný život. Nejčastěji za naše teroristické války v nichž "humanitárně" vraždíme rodiny, se mstí sebevražední teroristé. Pro jedny - tedy pomstěné za námi povražděné - hrdinové, pro druhé, kteří si osobují pro vlastní bohatnutí a vládnutí právo na vraždění, zločinci! Jak z toho ven se zdravým rozumem?

    OdpovědětVymazat
  14. Česká televize a ostatní havloidní média se snaží, seč můžou, dát smrt Palacha, jako příklad boje proti komunismu. Skutečnost je neúprosná v tom, že to byla úplně zbytečná sebevražda, dnes zneužívaná těmi, kteří nikdy proti komunismu nebojovali a k boji se probudili až tehdy, kdy komunismus sám a dobrovolně odešel. Kdyby všechny ty kreatury měl možnost Palach vidět, sám by svého činu musel litovat. Je zvláštní, že nikdo dnes neprotestuje žádnou formou proti zabíjení civilistů, které provedlo NATO v Srbsku, Iráku, Afganistanu, Libyi a Sýrii, pod heslem rozsévaní demokracie. Ti co kolem Palacha byli a na jeho smrti se podíleli, když to věděli a asistovali mu v tom, mají určitě do konce života černé svědomí. Byla to zbytečná sebevražda zdravého mladého člověka, která nic nevyřešila a dnes je zneužívaná lidmi, kteří nemají čisté svědomí.
    A nyní pravda o Palachovi. Jeho profesor z vysoké školy sdělil, že ho vnímal jako arogantního, nepřirozeně ambiciozního mladého člověka, který se víc, než je zdrávo hnal za funkcemi v tehdejší mládežnické organizace ČSM. Ze střední školy byl přijat na Vysokou školu ekonomickou, to znamená na školu, kde se dostal student střední školy, který měl odpovídající kádrový původ. Po dvou letech studia, zjistila fakulta a sám Palach, že na studium jeho vědomostí nestačí a bylo mu doporučeno, aby přešel na fakultu, na kterou bude stačit a vzhledem k tomu, že byl muž a jak víme na pedagogických fakultách a filozofických fakultách je převaha studentek, byl přijat na filozofickou fakultu, bez nějakých problémů, právě kvůli tomu. Opět je nutné připomenout, že jak na pedagogickou fakultu, tak na filozofickou fakultu přijímali studenty, jenom s patřičným kádrovým profilem, odpovídajícím požadavkům doby, před rokem 1989. Jinými slovy, povídačky na ČT o tom, že nebyl přijat na filozofickou fakultu, protože ho tam režim nepřijal, jsou výmysly, které mají za cíl glorifikovat Palacha a udělat z něho mučedníka, který od samého svého zrození, bojoval proti komunistickému režimu, kterému se podařilo tento režim porazit. Všechno toto jsou účelové lži neodpovídající skutečnosti. Jeho čin byla obyčejný sebevražda, kterou se snažil Palach využit, vzhledem k společenské situaci, aby upoutal na sebe pozornost, což odpovídá jeho otázkám v nemocnici po jeho činu, kde se zdravotního personálu hlavně dotazoval, jaký měl jeho čin odezvu. Jeho sebevražda měla být demonstrativní, což odpovídá jeho požadavku na Václavském náměstí, aby ho uhasili, tedy nebyl odhodlaný se sebeobětovat, tak jak je to dnes prezentuje televize a všichni ti, co ho glorifikují. Palacha dnes zneužívají na boj proti prezidentovi, proti předsedovi vlády a snaží se ho využít na rozvrácení České republiky, tak aby k moci se dostali "havloidi", kteří umožní západu ještě rychleji rozkrást v České republice, to co se do dnešních dnů rozkrást ještě nepodařilo. Jinak podstatná část jeho pohřbu byla organizovaná z velvyslanectví USA, které přes radiostanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa svolávali občany ČR k protestům proti Československu a vyvolávaní nepokojů.

    OdpovědětVymazat
  15. Přestaňte už s Palachem.

    Byla to bezvýznamná , psychicky narušená osoba, která vyráběla podle nových odhalení chemikálie a výbušniny a nakonec se v pomatení mysli upálila.
    Sebepoškozování je trestné a sebevražda těžký hřích.

    Tak co tady chcete oslavovat. Havloidi tímto oslavují zločin a hřích a udělali si z něho modlu.

    A že byla tehdy beznaděj k invazi vojsk varšavské smlouvy ? Kdo tomu tehdy rozuměl, že Brežněv byl donucen na agresi Západu reagovat?

    KOlik lidí by se dnes muselo upálit, aby vyjádřili svoji dnešní beznaděj k muslimské invazi, k unijnímu fašismu k velezrádným politikům,k nezaměstnanosti, vykradené republice, statisícům lidí v bídě a exekucích, atd. atd. ???


    OdpovědětVymazat
  16. 11:56 **************************************************
    Strojově opakovaný komentář ( předchozí 11:40) , stejný jako v
    minulém článku na téma Jan Palach.
    ***********************************************************

    OdpovědětVymazat
  17. Lidé važte si života . V mojí rodině uhořel na šachtě strýc , měl 23let . Takových byly stovky . Nevrátili se z práce. Neuznávám čin sebeupálení. Škoda že jsou šachty daleko od Prahy. Politici a ČT zneužívají toto smutné výročí ke každodenní propagandě , je to k pláči.

    OdpovědětVymazat
  18. Každá násilná i dobrovolná smrt je blbost a volovina.Ta Palachova není výjimkou.Sám by se dnes musel znovu upálit(pokud byl tak citliví),kdyby poznal jací lidé se jeho dnes ohánějí.Jeho odkaz? zeptejte se mladých.Palach? Palach? nová verze v počítači?Jídlo? kometa? . A komu ta smrt prospěla?Můj brácha skočil pod vlak,důvod - podnikatelský krach(konkureční sviňárna soudem podpořena).Nejmenuje se Palach ale je to Palach.Ostatní keci jsou jen chcaní na oheň.

    OdpovědětVymazat
  19. Současná adorace Palacha je další krok k přepisování dějin.
    Čeští hrdinové vzdálené minulosti,ale i hrdinové minulosti nedávné jsou ostrakizováni a zatracováni,musí být z paměti lidí vymazány a do hlav nejen školních dítek ,ale celého národa se cpou jiní "hrdinové",kteří budou zapadat do nového výkladu dějin.První krok destrukce dějin byl zahájen novým výkladem poválečného odsunu z pohraničí,dalším krokem byla např.snaha o rehabilitaci Mašínů,......atd. a skončí to snad i oslavou R.Heidricha.Jedním z "přepisovačů" našich dějin je Petr Pithart pod pseudonymem Podiven-/Češi v dějinách nové doby/-napsané na objednávku Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

    OdpovědětVymazat
  20. Rozhovor Mons. prof. PhDr. Tomáše Halíka, Th.D. pro AHA/Blesk - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA
    (1. část)


    Tento týden to bude 50 let od upálení Jana Palacha. Co jeho oběť a projev bezmoci znamená pohledem dneška?
    Palachova burcující oběť je výzva pro každou dobu, v níž se smráká, v níž se zdá, že lumpové mají vyhráno, že lež překřikuje pravdu a lidé se začínají bát a křivit: Lidi, probuďte se! Nenechte si to líbit!

    Mělo to sebeobětování se vůbec nějaký smysl? Změnilo se něco kromě toho, že odešel z tohoto světa jeden mladý, uvědomělý intelektuál?
    Ano, pro ty, kdo pochopili smysl jeho oběti, to mělo velký smysl. Kdykoliv mne během 20 let normalizace vyslýchali STBáci, a snažili se mne sliby nebo hrozbami přinutit ke spolupráci, vzpomněl jsem si na Palacha a řekl si: Už kvůli němu to nesmím udělat! A jsem velmi rád, že mne nikdy nezlomili. A podobnou zkušenost má více lidí mé generace. A pak, po 20 letech, jeho památka probudila mnoho lidí z letargie: v „Palachově týdnu“ začaly demonstrace, které vyústily v pád zločinného komunistického režimu v listopadu téhož roku.
    Naplnilo se slovo evangelia: „Pšeničné zrno, když padne do země, odumře, ale pak přinese mnohý užitek.“

    Není to pro náš národ typické, že oslavuje historické prohry místo dějinných vítězství? Proč to podle vás tak je?
    Kdosi napsal jednou zajímavou esej o pohřbívání v Čechách. Manifestační pohřeb Karla Čapka pohřbíval v roce 1938 prvorepublikovou demokracii, pohřeb Jana Masaryka v březnu 48 naději na poválečnou obnovu demokracie, Palachův pohřeb naděje Pražského jara.
    Při pohřbu Václava Havla jsem měl pocit, že pohřbíváme euforii Listopadu 89 a přichází éra zcela jiných politiků. Avšak v pohledu křesťanské víry naděje sice umírá, ale pak zas vstává z mrtvých.

    Jaké na dobu, kdy se Jan Palach upálil, máte vzpomínky?
    Srpnová ruská okupace mne zastihla na prázdninách v Anglii. Na radu rodičů a přátel jsem se nevrátil, ale začal studovat na jedné britské univerzitě a otázku návratu jsem nechával otevřenou. V britském univerzitním prostředí jsem byl absolutně šťastný. Před Vánoci jsem dostal dopis, že i ve stínu tanků je možné mnoho věcí stále dělat, ale že mnohé vůdčí osobnosti studentského hnutí emigrovaly – a výzvu, abych se vrátil a nastoupil na jejich místo. Celou noc jsem vnitřně zápasil s otázkou: jsem na světě proto, abych se cítil a měl dobře, nebo proto, abych dělal správné, byť těžké věci? Ráno jsem se rozhodl k návratu.
    Měl jsem však stále otevřená dvířka na Západ: na vyslanectví nám tenkrát prodlužovali „výjezdní doložky“ o rok. Teprve v lednu mne Palachova oběť definitivně přesvědčila, že zůstanu se svým národem, děj se co děj a zapojím se do disentu. To rozhodnutí mne o několik let později přivedlo do řad „podzemní církve“, k přijetí tajného svěcení a s ním riskantního působení kněze „v ilegalitě“, později jsem se stal blízkým pomocníkem legendárního kardinála Tomáška.


    Sám jste se účastnil akcí studentského hnutí a nějakou dobu jste uchovával posmrtnou masku Jana Palacha. Ta je dnes součástí pomníku na budově Filozofické fakulty. Jak často kolem toho místa procházíte a co se vám pokaždé vybaví?
    Já jsem pouze nesl Palachovu masku do kostela sv. Tomáše na Malé straně na zádušní mši, kterou jsem pomáhal organizovat, a odtud na Filozofickou fakultu, kam jsme ji umístili do výklenku místo Leninovy busty.
    Právě ta cesta přes Karlův most byla pro mne zlomovým zážitkem. Vedl jsem jakýsi vnitřní rozhovor s mrtvým spolužákem – a slíbil mu několik věcí, které budu a které nikdy nebudu dělat v celém svém dalším životě. Například že budu vždycky říkat a psát jen to, co si skutečně myslím. Ten slib jsem splnil.
    Kolem té masky chodím několikrát týdně, když jdu přednášet na Filozofickou fakultu a svůj tehdejší závazek odpovědět na mravní výzvu Palachovy oběti si často připomenu.

    OdpovědětVymazat
  21. Rozhovor Mons. prof. PhDr. Tomáše Halíka, Th.D. pro AHA/Blesk - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA
    (2. část)


    Na internetové diskusi jsem zahlédl srovnání Jana Palacha a atentátníků na Heydricha, kteří si také šli pro jistou smrt a ve finále spáchali sebevraždu. Jak byste srovnal tyto dvě události vy?
    Určitý společný motiv tam je – byli to všechno vlastenci, kteří obětovali život, aby probudili národ k odporu vůči okupantům.

    Myslíte, že i v současném světě může někdo najít důvod k sebevraždě a být za to opěvován? Pokud vidíme smysl v tom, co udělal Jan Palach, můžeme zároveň říci, že se podobná situace může opakovat a bylo by pak správné podniknout stejné kroky?
    Každý takový extrémní čin je jedinečný a pouhé opakování ho spíše zeslabuje. Je třeba hledat nové cesty odporu vůči zlu, vždy přiměřené dané situaci. Pokud nežijeme v diktatuře pod vojenskou okupací, máme mnohé jiné formy občanské angažovanosti.

    Nemáte jako kněz se sebevrahy dilema? Co je ještě zatraceníhodná sebevražda a co už je třeba hrdinský čin?
    Nikdy bych nenazval Palachů čin sebevraždou, nýbrž obětí. Můj oblíbený spisovatel Chesterton napsal: Sebevrah pohrdá životem, mučedník pohrdá smrtí. Sebevražda je hřích, pokud je nevděčným a zbabělým „vrácením vstupenky do života“.
    Tohle Janův čin nebyl, on daroval svůj život nám, abychom si uvědomili, že se nesmíme zkřivit ke kolaboraci s ruskými okupanty. Ukázal nám, jakou máme cenu – mravní odolnost národa byla pro něj víc, než jeho vlastní život.
    Ale neodvážil bych se soudit vůbec žádného sebevraha – mnohdy je sebevražda důsledek neléčeného depresivního onemocnění, často to mělo být jen demonstrativní volání o pomoc. Pohřbíval jsem řadu sebevrahů a těšil jejich pozůstalé, vím, o čem mluvím, mám za sebou čtyřicet let psychoterapeutické i pastorální péče o lidi v těžkých situacích.

    O nás se mluví spíše jako o ateistické zemi. Co řekne křesťanství současnosti? A jak to celé pojetí může změnit doba sociálních sítí a internetu?
    Já se teď podílím na jednom velkém mezinárodním sociologickém projektu, zkoumajícím současné globální proměny náboženství i ateismu.
    V Čechách je stoprocentních ateistů pramálo. Ti, kteří se za ně považují, jsou jednak spíše agnostici (kteří považují otázku Boží existence za rozumově nerozhodnutelnou), antiklerikálové (kteří proti Bohu celkem nic nemají, ale je jim protivná církev) a „apateisté“ (kterým je náboženství lhostejné). Pak je tu také spoustu pověr – ty jsou skutečným protikladem víry. Tradiční podoby náboženství upadají, ale na místo nich nastupuje něco zajímavějšího, duchovní „hledači“. Ti mne zajímají, s nimi já vedu dialog. Pokud má mít křesťanství v Čechách v budoucnosti šanci, pak to bude jeho nová podoba, která zaujme právě ty hledače.
    Tato pravdivější a věrohodnější tvář křesťanství bude navazovat na to, co dnes ukazuje papež František. Náboženské strašení lidí, jaké jsme nedávno v Praze slyšeli od pátera Piťhy, mladé lidi od církve odpuzuje, zato však přitahuje velmi zvláštní sortu lidí, kteří se rádi bojí. Celou Biblí však zní výzva: Nebojte se!
    Ježíš opakovaně říká: Proč se bojíte? Copak nemáte víru? To je to pravé křesťanské poselství pro naši dobu, kdy populističtí politici šíří a zneužívají strach.
    Moji učitelé, kněží, kteří prošli komunistickými (a někteří i nacistickými) koncentráky, mi v „podzemní církvi“ říkali: Člověk může pocítit strach, ale nikdy ho nesmí pustit ke kormidlu svého smýšlení a jednání.

    OdpovědětVymazat
  22. Rozhovor Mons. prof. PhDr. Tomáše Halíka, Th.D. pro AHA/Blesk - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA
    (3. část)


    Patříte k těm, kteří tvrdí, že je u nás demokracie v ohrožení. Jak moc je ta situace podle vás vážná?
    Ano, je. Jako Němci před válkou a Češi po válce naletěli slibům darebáků a zvolili je v svobodných demokratických volbách většinou hlasů, tak dnes většina (byť malá) našich občanů, přistupujících k volbám, si neuvědomuje, jak hazarduje s budoucností naší země, když odevzdává hlasy populistům nebo ideovým potomkům obou totalit. Nedemokratické mocnosti Východu, Rusko a Čína, vedou proti nám rafinovanou ideovou válku – Rusko především masovým rozšiřováním lživých zpráv, které mají podlomit naši důvěru v Evropskou unii a Západ, a obě tyto mocnosti mají zájem na tom, abychom se stali jejich Trojským koněm v EU a NATO a ztratili důvěru našich spojenců. To je skutečně cesta do pekel.
    Pokud dostatečný počet lidí nepochopí, kam by nás zavedli Zeman, Babiš, Okamura, komunisté a Klaus junior, je demokracie v nebezpečí. Ovšem vinu nese i opozice, která se nedokáže sjednotit a nabídnout věrohodné představitele a přesvědčivou alternativu.

    Média nedávno přinesla informaci, že se modlíte za současného prezidenta Miloše Zemana. Čím to, že si zasloužil takovou Vaši pozornost?
    Zdá se mi, že Zeman je nejen velmi špatný prezident, nýbrž i charakterově špatný člověk, mstivý, který už nerozeznává mezi pravdou a lží a bohužel svým chováním udává tón a ovlivňuje nemalou část společnosti, poškozuje její morální klima. Kdo je stále druhým na očích, má velkou odpovědnost. Za špatné lidi je třeba se stále modlit, aby dostali příležitost k pokání a obrácení alespoň v hodině smrti. Dobří lidé to – pokud nejsou v nějakém akutním nebezpečí – tolik nepotřebují.

    V roce 1996, k sedmiletému výročí sametové revoluce, jste byl pozván do televizní debaty zároveň s tehdejším premiérem Václavem Klausem. A dokonce jste tvrdili, že spolu občas rozmlouváte o společensko-ekonomických otázkách. Jste s V. Klausem dodnes v kontaktu? Jestliže ne – od kdy a z jakého důvodu?
    Já jsem doufal, že když v roce 1997 praskla aféra s velkou korupcí ODS a Klaus rezignoval, tak půjde do sebe, přehodnotí svou politiku a stane se dobrým státníkem. Byl jsem naivní, Klaus se stylizoval do arcivévody Ferdinanda – nevinné oběti „sarajevského atentátu“. Pochopil jsem, že on nikdy nepřekoná svůj chorobný narcismus, velikášství a bažení po moci. Nedávno ukázal Klaus svou současnou schopnost intelektuální polemiky dvěma památnými veřejnými výroky na mou adresu: že jsem horší škůdce českého národa než nacistický vrah Heydrich a že musí on, nekatolík, obhajovat proti mně „standardní katolictví.“ Poté, co se Klaus stal nejen příznivcem Putina, ale i maskotem neonacistické AfD, demokraticky smýšlející Západ ho zcela odepsal.
    Klaus je potrestán za všechno, co zde napáchal, tvrdým trestem: stal se směšným. Je pomalu poslední, který si to už neuvědomuje. Myslíte, že bych měl ztrácet čas hovory s člověkem takové duševní úrovně?

    Který z dvojice Zeman – Klaus je vám bližší? A v čem je podle vás jiný odkaz Václava Havla?
    Jistá líheň „prognostiků“, založená v éře šéfa KGB Andropova, některé své bývalé pracovníky trvale poznamenala.

    Prezident, který proti zájmům své země hájí zájmy Číny, resp. finanční zájmy svých českých podporovatelů v Číně, by v každé normální zemi byl okamžitě odvolán z úřadu, pokud by neměl tolik cti, aby sám odstoupil. Ti, kdo zrazují nejcennější plod listopadu 1989, náš návrat do rodiny západních evropských států a napomáhají protievropským a protizápadním zájmům Putinova Ruska, mi nejsou blízcí ani trochu.
    Jaký je rozdíl mezi Havlem a dvěma výtečníky, kteří ho v úřadě následovali? Na to odpovídám Čapkovým srovnáním mezi chytrostí a moudrostí. Klaus a Zeman byli kdysi chytří, ale Havel byl moudrý. Chytrost je vlastnost, zatímco moudrost je ctnost.

    OdpovědětVymazat