Reklama

.

.

středa 13. února 2019

Drahé byty, málo dětí - aneb - Ke startovním bytům a drahotě nemovitostí

Doc. Radim Valenčík
Radim Valenčík
13. 2. 2019   blog autora
Velmi podnětný příspěvek k problematice startovních bytů jsem dostal od našeho studenta (VŠFS´) Petra Martana:



Téma startovní, absolventské byty
Petr Martan
Reaguji na zaslané podklady, diskuse týkající se absolventských bytů. Vzhledem k tomu, že jsem poměrně značnou dobu působil v oblasti realit, mě tohle téma docela zaujalo.
Vrátil bych se k roku 1998, kdy jste na Bankovní akademii řešili problematiku uvedených startovacích (absolventských) bytů pro mladé rodiny. V této době jsem se i já začal profesně pohybovat na trhu realit. Jedním z mých prvních obchodů byla realizace prodeje bytu 3+1 v Plzni na Vinicích. Pamatuji si to ještě dnes, bylo to v ceně něco přes 500.000,-Kč. Tak možná zde bych začal, že současný trh s nemovitostmi je příliš vysoce nastavený a současné ceny za těch trochu více než 20 let vyskočily konkrétně v uvedené lokalitě cca 5 násobně. Obdobný byt se dá nyní pořídit v ceně cca 2.500.000,-Kč. No pokud vezmeme příjmy, tak ty v průměru nejsou pětinásobné. Tady myslím, že je současný problém?
Kde a jak mají mladí a nejenom absolventi škol dnes bydlet? Trendem se stávají nájemní byty, oproti západní Evropě je u nás stále menší počet této formy bydlení. Já osobně jí moc neuznávám, myslím si, že by člověk měl mít něco svého a kdy jindy to pořídit, než když je mladý. Zdá se, že i doba levných hypoték u nás postupně končí. Dnes běžně úrokové sazby atakují hodnotu 3 % a to určitě není konec. Na konci roku se očekávají někde kolem 4 % a tam by se to snad mohlo zastavit. Navíc v současné době se dost zpřísnily požadavky ze strany finančních ústavů. Uvede z nich dvě následující:
- hodnota výše hypotéky nesmí přesáhnout devítinásobek roční čisté mzdy
- částka určená ke splácení musí být max. 45 % měs. čistého příjmu
Můžeme počítat přes průměr mzdu v ČR, kterou sice ne každý absolvent má. Pokud vezmeme statisticky udávanou hodnotu cca 31.500,-Kč, dostaneme se k čisté mzdě někde kolem 24.000,-Kč. Roční mzda tak činí 288.000,-Kč a její devítinásobek je v tomto případě 2.592.000,-Kč V současné době za tuto částku tak stěží v Praze pořídíme garsonku, či starší byt o velikosti 1+1 na úpravy. Tak tohle je možná ten startovací byt, ale za cenu uvázání se ke splácení po dobu cca 20 let.
No dostávám se k tomu, co bylo předmětem diskuse zkusit tyhle byty nějak zajistit a to ze strany státu jakýmsi veřejným fondem. Moc si to nedokáži představit, jak by to mohlo fungovat. Ten fond by měl mít celostátní působnost, takže byty v několika městech, ale kde je vzít a hlavně finanční prostředky na ně?? Začít stavět byty, běh na dlouhou trasu, pokud se nezmění stavební zákon, příliš dlouho trvá vyřízení potřebných náležitostí, v Praze i několik let. Koupit malé byty již hotové, možná lepší možnost, ale otázka kolik peněz by takový státní fond mohl do počátku mít? A teď to hlavní, jak vybírat ty mladé absolventy, kteří budou mít o tuhle formu bydlení zájem? Podle vzdělání, věku, příjmu, nevím??
Pokud bude nájemné v těchto bytech nějak jo hodně výhodné, tak jak znám českého člověka, bude se snažit k tomuto způsobu bydlení dostat i část těch co budou plnit uvedená kritéria a byt nutně nepotřebují. Nastanou případy, že si nějaký absolvent takový byt pronajme, fondu bude splácet nějakou malou částku a byt dá dále do podnájmu za poměrně větší peníze. Bude i tohle někdo kontrolovat? A jaká část by se vlastně měla splácet?
Myslím si, že takhle by to nefungovalo. Přeci jen je třeba vyjít z nějakého tržního modelu. Jako cestu bych např. viděl samostatné řešení v jednotlivých městech. Např. Magistrát města Plzně v současné době zahájil rekonstrukci starších bytů v Plzni Zátiší. Bude se jednat o cca 50 bytů, které bude město dál pronajímat. Samozřejmě i město má být dobrý hospodářem, tak i částka za pronajatý metr čtvereční má být okolo 90,- Kč. Při velikosti bytu cca 40 m2, je to stále dobrá cena někde kolem 4.000,- Kč bez energií. O tyto byty již je teď velký zájem a tady se nerozlišuje, zda absolvent, mladí lidé, střední nebo starší generace.
Snad tedy hledat nějaký jiný způsob, jak by se mohly tyhle byty objevit na trhu? Možná by se nějaká firma mohla angažovat ve výstavbě nízkometrážních standartních bytů a ty třeba na principu družstva přenechat nějakým zájemcům. Ale i zde budou tržní pravidla vítězit nad dobrou myšlenkou. Svého času jsme o něčem podobném uvažovali. Postavit např. malou bytovku, cca o 10 bytech a ty přenechat formou družstevních podílů jednotlivým zájemcům. Při vstupu do družstva by zaplatili např. 20 % vstupní ceny bytu a zbytek by spláceli po dobu 20 let. Ale i tady po přepočítání všech pro a proti jsme už kdysi dospěli k tomu, že pokud se takové byty vytvoří, lepší je jejich nájem, protože se dostaneme k podobným finančním tokům, s tím, že po 20 letech byty stále zůstávají ve vlastnictví investora. A tímhle způsobem i dnes uvažuje většina podobných firem na trhu.
Kde vzít tedy byty pro mladé, absolventy?? Stát by určitě měl v téhle oblasti podat pomocnou ruku. Státní fond tedy ano, ale na jiném spravedlivějším principu. Ano nastavit nějaká kritéria, je to pro mladé, tak např. dát hranici max. 32 let, jestli svobodný, či manželé atd., ale tak aby to bylo přístupné celé této věkové kategorii, neboť by to byl fond bydlení pro mladé. A co by vlastně pro ně zajišťoval? Myslím, že nejlepší by byly finanční půjčky, stejně jako jsou dnes hypotéky s tím, že úrok by byl nulový, příp. hodně snížený. A kolik půjčit, asi i tady bych se držel podobných pravidel, jak byly výše uvedeny u finančních institucí. Zajištění by bylo nejspíš vhodné zajistit kupovanou, příp. jinou nemovitostí. Myslím, že tohle by mladí hodně uvítali a tady bych asi viděl cestu. Pokud malý byt stačit nebude, budou vydělávat více, není problém byt prodat a přeinvestovat prostředky do většího.
Tak třeba se snad nějakého řešení v této oblasti dočkáme a nezbydou mladým absolventům při řešení vlastní bytové situace jen předražené pronajímané byty.

K tomu ode mne:

Hlavní a nejdůležitější je, aby perspektivní mladý člověk, který chce založit rodinu i odstartovat svou profesní dráhu, mohl najít startovní bydlení v místě, kde může co nejplněji uplatnit své schopnosti.

Ideální podporou k tomu je dvoustupňový systém:

- První stupeň: malometrážní byt.

- Druhý stupeň: byt umožňující bezproblémovou výchovu dvou dětí.

Splácení investora podílem na příjmu absolventa (resp. mladé rodiny). Úspěšný absolvent bude splácet dostatečným procentem a otevře si tak cestu k dostatečně kvalitnímu bydlení.

Odvod by byl realizován stejným způsobem, jakým se platí například sociální pojištění.

Pokud by chtěl někdo bydlet ve vlastním, připadá v úvahu ještě třetí stupeň: jakmile dosáhne příjem určitou výši, lze část odvodu z příjmu na nájemné ve startovním bytem převést do podoby úspor na pořízení vlastního bytu, tj. ve druhém stupni startovního bydlení si člověk vytvoří dostatečné předpoklady, aby si otevřel cestu k bydlení ve vlastním dle vlastních představ.

Přejít z jednoho stupně do druhé předpokládá vyrovnání závazku vůči investorovi (který vzniká tím, že v prvních letech platí účastník systému nájemné z nižšího příjmu). Při vyrovnání tohoto závazku připadá v úvahu určitá podpora od státu.

V rozjezdu systému je nutná určitá regulace, která by měla být založena na testovatelných předpokladech úspěšného splácení a bonifikace za pořízení dětí. S přibývajícím počtem bytů lze regulaci omezit.

Konkrétní nastavení systému je věcí veřejné diskuse a následného politického rozhodnutí.




Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6624-teorie-dneska-ke-startovnim-bytum-95.html

50 komentářů :

  1. Vymýšlejí se všelijaká krkolomná řešení. Přitom tady vcelku rozumný systém bytové výstavby byl. Ve městech převažovala družstevní výstavba, kde stát fakticky dotoval úroky úvěru, který mělo družstvo, případně přispívaly i podniky, které se účastnily. Stanovami se dost přísně zamezovalo možným spekulacím. Dnes se takový byt 4+1 v paneláku v Praze pořízený v r.88 (podle jednoho "politika" v "králíkárně") a nedávno rekonstruovaný dá pořídit za 5-6milKč!!! A bytů se v Praze např. v r.80 postavilo 10tisíc (dnes se jich tolik za rok s bídou postaví v celé republice).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě nic se nevymyslí.Družstevní byty je jediný způsob jak nějak začít a to i v v sobotu a v neděli jít si něco odpracovat na stavbu místo do posilovny,nebo dovolené u moře.Dá se to zvládnout,sám jsem to v minulosti dělal.Nesmíš být nikdy líný, jak kdysi zpíval Valdemar Matuška...

      Vymazat
    2. ČNB (Singr a Rusnok) dostala příkaz podpořit dolar a okradla tak obyvatele ČR o dva bilióny korun. Tato akce se jmenovala "kvantitativní uvolňování" nebo tak nějak (Euro doposud uvolňuje :-)). Dovoluji si připodotknout, že za ty prachy by se dal lehce postavit 1 milión malometrážních bytů (á 2 milióny). Žádné krkolomné návrhy na oživení bytové výstavby ty dva bilióny nikdy nenahradí!

      Vymazat
    3. 9:29 a ten blb Rusnok ještě nedávno vykřikoval něco o tom, že ČNB dělá pro bydlení více než vláda, nedávno se tomu smála i ekonomka Šichtařová :-)

      Vymazat
  2. Článek lze zkrátit a nahradit jednou větou - minimálně jedna (spíše dvě a více) generace mladých nedosáhne nikdy na své bydlení a nebude zakládat rodiny. Úbytek obyvatelstva se bude řešit dovozem ze zahraničí :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jeden můj prapředek se narodil v r. 1903 a už v r. 1925 založil rodinu a narodily se mu dvě děti. Byl to vyučený truhlář a s manželkou a s dětmi žili v podnájmu u mistra, u kterého se vyučil. Přesto se pustil do stavby malého rodinného domu o dvou místnostech, ve větší byla dílna, v té menší žila celá jeho rodina. Dům dostavěl svépomocí navzdory velké hospodářské krizi, kdy ani jako truhlář neměl zakázky a musel se živit drobnou výpomocí, např. přípravou dřeva na otop. Přesto si i za této situace mohl dům dostavět a uživit přitom rodinu. Co myslíte, dokázal by to někdo i v dnešní době o 100 let později, i kdyby nebyla žádná krize?

    OdpovědětVymazat
  4. @ Anonymní 13. února 2019 9:12

    Dneska, když není žádná krize, tak i zazobanec s průměrným příjmem sotva dá dohromady balík na projekt a úřady.



    OdpovědětVymazat
  5. Zase kecy o vysokoškolácích a potenciálně s nadstandardními příjmy... PROČ, SAKRA, ABSOLVENTSKÉ? Co mladí lidé z dělnických profesí? Ti mají jít bydlet pod stan, nebo si vykopat zemljanky na obecní louce?

    Po převratu (1989) se básnilo o pracovní flexibilitě ala USA, kdy lidé táhnou za prací a nečekají na pracáku, až práce přijde za nimi. Vynecháme-li staré romantické černobílé americké filmy z doby Velkého hladomoru po krachu na Wall Streetu (tu a tam je dala i socialistická ČST) ve stylu "V Californii je prý na plantážích práce" aneb vraky fordek širou stepí jedou... Lidé kteří migrovali za prací kromě vraku fordky, rodiny a amerického snu nevlastnili vůbec nic. Proto mohli táhnout od Atlantiku k Pacifiku, od Belialu k Balmoralu... s lehkým srdcem, energii jim dodávali místní šerifové s domobranami, vyzbrojení jako za indiánských válek.

    Tehdy v celém civilizovaném světě bylo možné předpokládat, že s prací seženete i vyhovující nájemní bydlení a o vlastním se uvažovalo až při zajištění stabilních dlouhodobých příjmů v místě.

    Současná deformace u nás je, že lidem vnutíme na předražené hypotéky domy z "hadrokartonu" nebo byty na periferii, pak tam zrušíme MHD, takže auto se stane nezbytností, buzerace s technickou a s emisemi se postará, aby to bylo sakra drahé a nevýhodné... a pak tam cizáčtí majitelé fabriky zruší a zlikvidují, vždyť je přeci proto "zprivatizovali", aby tu konkurenci mohli zničit a vytvořit tak monopol pro svoji výrobu u nich v cizině... A CO S HYPOTÉKOU, CO S BYTEM OD KTERÉHO ODEŠLA PRÁCE A PROTO ZTRATIL CENU, obzvláště, když se do jeho okolí sestěhovávají ANTIPRACANTI. Mají tam všechno nechat, svůj majetek a polomajetek opustit a jít za jídlo sbírat jahody do Španělska a na zimu třeba v Tageru uklízet po domorodcích do AFRIKY?

    PAK SE NELZE DIVIT, ŽE BÍLÍ "K" STRATÉGOVÉ DO TOHOHLE SRABU A NEJISTOTY NERISKUJÍ PLODIT A RODIT DĚTI.

    Zato "k" STRATÉGOVÉ, VETŘELÍ STALETÍ I NOVĚ SE VTÍRAJÍCÍ, v tom problém nevidí. Nějaké mládě vždycky přežije... a bude parazitovat jak je jejich tradicí. On se někdo (jiný) postará...

    OdpovědětVymazat
  6. Kde vzít startovní byty či ubytování? PAK NUTNO POLOŽIT OTÁZKU, KDE JSOU TY STATISÍCE "STAROVNÍCH BYTŮ", KTERÝMI DISPONOVALY PODNIKY VŠEHO DRUHU ZA SOCÍKU. Podnik, ve kterém jsem pracoval celý život, měl stovky jedno a dvougarsonier a desítky bytů a pro ty svobodné "ajnclíky". Bylo samozřejmé, že po nastoupení do zaměstnání dostal pracovník ubytování přiměřené potřebám jeho a jeho vznikající rodiny, např. včetně i lůžkovin a prádla, ručníků.... A že byl zařazen do pořadníku na družstevní byt. Ubytování bylo skromné, často sdružené s podnikovými jeslemi pro děti a školkou. Takové ubytování obvykle stálo asi 15 % platu. Družstevní byt 3 + 1 stál vklad 15 tisíc a doplatek za 40 roků do 150 tisíc, což rozpočteno bylo asi 10 % platu. A co dělají podniky, zaměstnavatelé dnes? Proč to mají nést na svých bedrech daňoví poplatníci?

    OdpovědětVymazat
  7. To jsou neustále omílané bláboly, obdobné těm jak "řešit" důchody. Jediné řešení je takové, jaké známe z minulosti. Tj. státní a obecná výstavba, družstevní výstavba a nákladové nájemné.
    Také nejde přece pouze o "startovní byty" (co to vlastné má být) pro mladé, ale o dostupné bydlení pro všechny.
    Během života se každý dostává do nejrůznějších situací, rozpadne se mu rodina, ovdoví, onemocní, musí si hledat jinou práci, chce jinou práci, přijde důchod atd. a ve všech těch situacích má mít možnost najít důstojné bydlení.
    Pokud tohle jakýkoliv režim nedokáže zajistit, je k ničemu.
    To takzvané vlastní bydlení díky hypotékám ? Hypotéky, to je novodobé nevolnictví, navíc neuvěřitelná zlodějina.
    Heriot.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komoušské žvásty, nic jiného.

      Vymazat
    2. K 11:48, vážený pane, musím vyvrátit váš omyl. Prvorepublikové sídliště Spořilov bylo postaveno cca v 1927 za hypotéky, které dlužníci zpláceli 40 let včetně Protektorátu. Nechápu proč je to dnes nemožné. Snad je chyba v nesolidním podnikání, pak je na místě, zabránit kšeftování zákony. Nejsem odborník, ale vím, že řada bytů v Praze slouží k podnikání v turistice a ne k bydlení. Má-li jedna rodina v Praze 5 bytů, tak je jasné, že ve všech nebydlí, ale podniká s nimi. Výsledkem je naprostý nedostatek bytů a z nedostatku pak roste cena. Je to prosté, výsledkem je nedostupnost bytu nejen pro nižší příjmové skupiny, ale i pro mladé rodiny.Potom se divíme, že se rodí méně dětí. Není řešením zákaz nákupu více bytů, ale je fér tyto prostory státem zdanit jako podnikatelské prostory a za získanou daň pak stavět státní byty za rozumný nájem pro potřebné. U soukromé výstavby, by bylo vhodné, tam kde je investorovi bytové stavby činžáků prodávána parcela, cenu snížit o % bytů, které od něj nakoupí jako vlastník stát. Samozřejmě je žádoucí družstevní a soukromá vystavba s lepší podporou státu a spoření (%hypoték?). Jen tak na okraj i na západ od nás funguje státní výstavba bytů a ve velkoměstech je běžné bydlení v nájemních bytech. Je to jen názor, obyčejného občana, bez patentu na rozum, ale se smyslem pro fér hru. Jsem přesvědčen, že návrh nikoho neokrádá o peníze, ani o práva a současně není náročný legislativně, ani provozně. Nabízím jen názor na věcné řešení, bez politických podtextů.

      Vymazat
    3. Pane 14:01
      zákony této země po roce 89 byly zmrveny záměrně tak
      aby družstva už nic nepostavila
      co se všichni divíte
      neviditelná ruka trhu dělá z králíkáren paláce
      Tony

      Vymazat
    4. Tak místo červených trenýrek řešme změnu zákonů. Přimlouvám se i za přílepky, typu zrušit platby solárbaronům a povinnou platbu "veřejnoprávní" ČT.

      Vymazat
    5. Přidám malý dovětek královna Alžběta II, ve svém novoročním projevu projevila mimo jiné přání výstavby malých sociálních bytů a dostupnosti internetu pro každého občana. Vzhledem k průseru GB s BREXITem je to sice asi okrajové, ale od feudálky
      velmi sympatické.

      Vymazat
    6. Babicka jiz keca diky senilite ,tu to urcite zajima ,nejaka luza. Vite snad kolik jim plati na jejich zivot svatby a dalsi lxury ? Proto nebudte vul ani zdaleka

      Vymazat
    7. Před týdnem byl zde uveřejněn článek o bytech a tam bylo uvedeno, že po roce 1975 bylo v prměrú postaveno 70000 bytů ročně. Věřil bych tomu, protože od 50 let bla postavená jen v okolí Havířov, Karviná, Osrtrava - Poruby, Orlová,...
      Zatím jste vyjmenovali různé typy výstavby a já ještě dodávám - stabilizační. Můj příklad: svatbu jsem měl 15. 12. 1962 a klíče od nového bytu v Havířově na Mozartové ulici jsem si přebral 19. 12. 1962. Žádný doplatek nebyl.

      Vymazat
    8. 3:44 Zasloužíte si slušnou odpověď, příčí se mi vás oslovovat pane i když to normálně používám. Můžete přemýšlet proč. Možná na to máte, ale zbrklost se kterou kádrujete nejen mne (jsem dobře placený absolvent VŠ, dle vás lůza), ale i královnu GB, která též netrpí nouzí a přesto má pochopení pro sociálně slabší část obyvatel, mne moc rozhněvala. Nehodíte se mezi slušné lidi,svým postojem byste se hodil maximláně do Stalinovy Čeky a do jiné doby i režimu.

      Vymazat
    9. 22.06 jsi jen zamindrakovanu kasparek nemas predstavu kolik milionu se vydava na onu nemeckou rodinu jez je prolhana i ve svem jmene ,historie obnazi dalsi vazby zpet do 2 svetove a dalsi lahudky Jinak dle meho skromneho nazoru jste jiste pouzitelny idiot kterych je v dnesni dobe treba jako soli
      Kup si mavatko a muzes chodit mavat kdyz jedou kolem jako hejna zpitomelych carodejnic

      Vymazat
    10. Jste skutečná nula :39, je vidno, že jako znalec, snad předhazujete Edvarda, v každé rodině se najde jeden. Já si však vážím Jiřího, kterého chtěli při bombardování evakuovat z Londýna a on s rodinou zůstal. Gratulujete si máte vlohy kádrováka.

      Vymazat
    11. Ten 0:39 patří do LM (lidových milicí) tam se mezi soudruhy tykalo.

      Vymazat
  8. Bytů je víc než dost. Je třeba zdanit nevyužívané, spekulativní byty, aby se je majitelům nevyplatilo držet je prázdné, bez užitku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bytú je pochopitelně dotatek,když se nijak extra nerozmnožujem,problém je v tom,že současní buržousti nemají u svých /ukradených/ fabrik ubytovny.Zajímá je jenom zisk,to ubytovna,stejně jako dětské tábory a podnikové rekreace rozhodně nejsou.Jako ubytovny pak slouží byty darované obyvatelům tím odporným socialistickým režimem.Kdyby se zcela jednoduše zdanilo pronajímání bytú a naopak podpořila stavba ubytoven,bylo by vše v pohodě,ale když oni páni ve sněmovně řeší důležitější věci,všelijaká hznízda,Venezuelu,Krym..........

      Vymazat
  9. Zbyteny clanek: UCELEM PODNIKANI (kapitalismu) JE ZISK. A jestlize dokazali 5x zdrazit, chyba, melo se zdrazit 10x. to jen blbi komuniste davaly nekdy i 80% nenavratnych dotaci (kdyz 22 lidi pracovali u jednoho podniku, coz byli i mi spolupracovnici). CHCE nekdo vse levne? Meli jste zit v socialismu - ted je pozde. budte radi, ze stat chce jen 21% DPH, pujde vys, jen co si prakrat jeste urednici pridaji.

    OdpovědětVymazat
  10. Jiří Jírovec13. února 2019 12:51

    Při vší úctě k životopisu pana Valenčíka si dovolím podotknout, že orientace na "mladé perspektivní lidi" je žvást nehodný jeho minulosti. V podstatě jde o recyklované představy "každému podle jeho potřeb", když budou podloženy "prací podle schoností".

    KSČ, jak si možná pamatuje ze stranických schůzí, se zaměřovala na celou populaci. Okrajově možná i na "mladé perspektivní straníky".

    Sám jsem jako nestraník na ty schůze neměl přístup. Nicméně vím, že bytový problém byl v letech 48-89 v podstatě vyřešen. Zmínil jsem to v komentáři k nové Důchodové komisi, který vyšel na NR 6.2. 2019.

    Pan Valenčík nesmí (nechce, nemůže) ta léta připomínat, mohl by se dostat do rozporu se zákonem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,ano-je třeba zlikvidovat kapitalismus,dříve než kapitalismus zlikviduje nás!!

      Vymazat
  11. Na to je jednoduchá odpověď. Vraťme se před rok 89. Tehdy toto všechno fungovalo a levně.

    OdpovědětVymazat
  12. Za totáče to zdaleka nešlo tak hladce, jak se dnes vzpomíná. Ve 40. a 50. letech se sice novou výstavbou (dvouletka, socialistický realismus) odstranilo bydlení v nejvíce nevyhovujících poměrech, ale tempo řešení bylo pomalé, a proto se začalo s paneláky. Ani toto technické řešení nestačilo a nadále bydlely v jednom malém bytě běžně i tři generace. V 1. polovině 60. let startuje družstevní výstavba a také výstavba svépomocí na venkově. Podařilo se totiž vtáhnout do řešení peníze a čas zainteresovaných občanů, kdy část složili v hotovosti a měsíčních platbách a část odmakali na stavbě. Takto se radikálně během deseti let změnila slovenská vesnice, protože lidé byli s to zapojit do výstavby rodinných domů celé své příbuzenstvo. V Čechách byly v té době masívně modernizovány venkovské domy a chalupy. Přesto se poměry měnily jen pomaličku, takže normalizační režim se sociálně legitimizoval právě obrovskou výstavbou bytů - cca 100 000 ročně v ČSSR (550 000 za pětiletku). I tak ale se většinou na státní byt čekalo roky, výjimkou bylo několik regionů a profesí (Mostecko, Ostravsko; horníci, hutníci). Daní za vysoký počet byla malá velikost bytů a nízká kvalita stavbařských prací (mezery pod parapetem, jimiž bylo vidět ven, okna a dveře z nekvalitního dřeva atd.).
    Současný bytový problém je složitější a při jeho řešení se naráží na řadu dalších věcí.
    Bytů je poměrně dost, ale část je prázdných (v Praze jich bylo před 5 lety asi 40 000) a část přemrštěně drahých. Problém tedy není jen počet, ale i druh vlastnictví.
    Developeři jsou s to v Praze a Brně zastavět každý zelený kousek. Je to cílem obyvatel Prahy? Jaká je kvalita bydlení bez zeleně, bez přirozené zeleně, volného prostoru pro lidi, zvláště pak děti? Máte-li 100 000 Kč/m2, tak máte v metropoli nový od developerů hned. Přitom výrobní cena (včetně pořízení pozemku) je asi 35 000 Kč/m2.
    Má význam se cpát do Prahy, když to, o kolik je průměrný příjem vyšší, padne na vyšší náklady na bydlení a ještě to nestačí? Výsledek je takový, že po zaplacení nájmu jsou použitelné prostředky pracovníka v jiném městě než Praze a Brně vyšší, než jeho kolegů z těchto dvou měst. Má význam pracovat a bydlet v Praze či Brně, když jinde vám po odpočtení nákladů na bydlení zbyde více prostředků na život?
    Nechá-li si postavit byty stát, nebo město, tak jim to developer laciněji stejně nepostaví. Buď musí veřejná správa si pořídit vlastní stavební firmy nebo podpořit družstevní výstavbu, aby tak vznikla soukromým stavebním firmám relevantní konkurence na trhu.
    Budoucí družstevníci by neměli zapomenout, že pro to, aby si pořídili byt levněji, nestačí dát dohromady skupinu lidí, která bude vyjednávat cenu s dodavatelskou firmou, důležitý je i vlastní pracovní vklad, byť třeba jen přidavače.
    Zatím to ovšem vypadá tak, že nejvíce budou kvůli bydlení byti ti nejchudší, ti, kteří nemají možnost dát dohromady balík startovacího obnosu, ač třeba jejich průběžný příjem není tak malý. Jen kvůli tomu, že nedají vstupní částku na hypotéku či členský příspěvek do družstva budou celý život sdíráni na přemrštěných nájmech. Jestli jen od soukromých majitelů domů nebo i od obecních bytů, je jen věci společenské atmosféry, politické vůle.
    A být závislý, vydíratelný podle momentálních představ politických stran, není nic moc.
    KR



    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bydlení za socíku je bohužel líčeno bez kontextu s letopočtem. Kdyby někdo zavzpomínal, jak lidé bydleli za 1. republiky a pak třeba za Rakouska!? Luxus byly pavlačové jednopokojové byty pro mnohačlenné rodiny, ale co bylo a co není? Chudobince, ty měla každá vesnice a proto nebyli bezdomovci. Jistě, válka nejen mnoho zničila, ale výstavbu domů a bytů zcela zastavila. Poválečná obnova, než se dostala do tempa, byla zdlouhavá, ale kdy vznikla všechna ta satelitní sídliště kolem Prahy, Brna, Ostravy....... Kolik tisíc bytů se postavilo tehdy a kolik dnes. Nouze byla řešena za socíku právě výstavbou garsonek, dvougarsonek, malých bytů, 50-60 m čtv. ale stoupalo to a před převratem socíku v kapitalismus už se metráž bytů blížila 80-90 m čtv. A socík musel postavit byty za válečný výpadek a dále pro rostoucí populaci ze 7 na 10 milionů v Česku. Dnes počet obyvatel stagnuje a byty nejsou? Skutečně, nebo se s nimi šmelí?
      Dnes jsou na mrtvici odesáci kvůli tomu, že je požadováno vládou, aby také kapitál platil daně a aby v povinnostech ke státu se konečně odstranilo bezpráví a moc silnějšího, jako dosud. Kdyby kapitál nerozkradl ročně stovky miliard z kapes daňových poplatníků, bylo by hej! Jenže tito zloději mají velké zastání u poslanců ODS, a budou si zuby nehty bránit možnost ze státní kasy krást, nikoliv do ni přispívat, jako musí zaměstnanci.

      Vymazat
    2. Nemyslím, že bych nějak opominul kontext. Hned na začátku jsem napsal, že výstavbou ve 40. a 50. letech se odstranilo bydlení v nejvíce nevyhovujících poměrech. To jsou ty chudobince, různé chatrče, přeplněné byty apod. Ale pavlačové byty se společnými toaletami a nouzové stavby definitivně mizely až v 1. polovině 70. let, resp. staly se případně zahradními chatkami. Na byt se na přelomu 60. a 70. let čekalo také třeba 12 nebo 15 let. Ne všude totiž běžela dostatečně masívní státní, podniková nebo družstevní výstavba. Ale byly fabriky, kde jste dostal byt vlastně na požádání. Připomenu jednu z písní Wabiho Daňka ze poloviny 70. let o příběhu zklamaného chlápka, který přišel o ženu, neboť bydleli v dvoupokojáku a bráchou a máti.
      Rozhodně jsem nechtěl předlistopadovou bytovou politiku shazovat, ale ukázat, že to byl velký problém a jeho řešení trvalo dlouho a nebylo jednoduché a zadarmo. A zvýšené výdaje a výstavba dlouhá léta jen vlastně stačily kompenzovat populační vývoj. Druhá polovina 60. let proto vůbec nebyla idylická, ač sídliště se množila po celé republice. A téma nedostatku bytů bylo jedním z hnacích motivů nespokojenosti v Novotného vedením a nadějí vkládaných do pražského jara. Právě proto Husákovo vedení vzalo bytovou výstavbu jako prioritu a alespoň tím lidem rozčarovaným po srpnu 68 zalepit ústa. Již v 80. letech ale začal výstavbě docházet dech. Poptávka byla sice obstojně uspokojována počtem, nikoli ale kvalitou. Sice je pravda, že se začaly stavět dokonce i pětipokojové byty, ale průměrná výměra nových bytů víceméně stagnovala a jednou nebo dvakrát dokonce klesla. To najdete v ročenkách. Zaostávala občanská vybavenost sídlišť, prodejny tam často byly jen z papundeklu. Chytilové Panelstory nebylo až tak přehnané.
      Kromě sídlištní výstavby stát podporoval výstavbu rodinných domků, poskytoval (bezúročný?) úvěr 150 000 Kč a odpočítával, pokud si pamatuji, 30 000 Kč za každé narozené děcko. Přitom menší domek se dal za 120 000 Kč postavit, ale většinou se stavěly domy větší. Stavební materiál se sice občas musel shánět, případná prodleva byla ale většinou jen v dnech nebo týdnech, takže při trochu plánování se stavba ani nezastavila.
      Přes všechna tato negativa ale měl stát a KSČ zájem problém řešit a byla to skutečná priorita (nikoli jako dnes, kdy kupř. Sobotkova vláda sdělila, že má skoro dvě stovky priorit).
      Babišovci a další mohou žvanit o podpoře obcí ve výstavbě bytů, avšak zkušenost s nenažranými developery, kteří 2,5-násobně překračují výrobní cenu, aby si namastili 150-procentním ziskem kapsu (vídeňský magistrát platí stavebním firmám jen asi 8 % zisk), s drsnými mafiánskými metodami majitelů domů a s ideologicky zaslepenou politikou pravicových místních zastupitelstev, která rozprodala domy a byty nebo jen s nechutí snižují nájmy pod cenovou hladinu volného trhu, vede české občany k osobnímu vlastnictví bytů. Ten, kdo chce v ČR zůstat nebo být v nájmu, velmi riskuje, neboť zdejší kapitalismus nebyl kultivován strachem ze socialistické alternativy, poznatky o omezenosti trhu a nebo jinými korektivy. Bydlení se nesmí stát vyděračským nástrojem a poněvadž tendence k vydírání v této etapě kapitalismu sílí (ať ze stran korporací, nebo jejich politických slouhů), je nejjistější obrannou baštou osobní (družstevní) vlastnictví bytu. Stát by se do toho měl vložit, ale ne tak, že skrze prsty bydlících bude krmit nezřízenou ziskuchtivost developerů a nemovitostních magnátů. To platí zejména pro Prahu a Brno, kde však politická vůle je značně napadena virem korupce.
      KR

      Vymazat
  13. 13:50 ano, za "komunistů", se na byt se čekalo, resp. bytu se bylo možné dopracovat průměrně v řádu několika let. Tuto perspektivu měla každá rodina, když výjimkou mohly být případy intelektuálně nebo kulturně zanedbaných, kteří zůstávali na okraji ekonomických aktivit nebo unikali sociálnímu systému. Sám jsem prošel od bydlení na podnikové "svobodárně" garzonkou v cihle a dvěma byty v panelu, aniž bych zaznamenal tak katastrofální nekvalitu stavby, o jaké mluvíte. U svého druhého bytu, byl podnikový, jsem se zúčastnil kolaudace, vyžádal si stavební dokumentaci, sepsal nedodělky, neúplnosti odchylky od stavební dokumentace na úkor kvality i vady provedení ... a prosadil zahájení reklamačního řízení (práce na desítky hodin na úkor vlastního volného času, kdo na to dnes má?). Nebýt toho, že téměř všichni s "dekretem" se chtěli ihned nastěhovat bez ohledu na vady, zůstaly některé vady neodstraněny. Pokud by ovšem podniky, pro které probíhala výstavba a pokud by kolaudační proces byl veden kvalifikovaně, dovolím si tvrdit, že by tehdejší bytová výstavba popisované chyby a zejména skryté vady mít nemohla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za komunistů se na byt čekalo: podle oboru a profese. Úředník dlouho, dělník krátce, když vzal práci tam, kde ho potřebovali.
      Za dnešního režimu se čeká ... čeká... akorát tak NA GODOTA.

      Vymazat
  14. Soudruh Valenčík je málo radikální: jaképak malometrážní startovní byty. Inspirujme se v zahraničí. Malometrážní jistě, ale buňky. Místo na spaní, vyprazdňování a vestavěná televize. Světlá výška 150 cm je naprosto dostačující. Šířka buňky 180 cm. Do haly o vnitřních rozměrech 10 x 21 m, světlé výšce 8 metrů se vejde cca 80 buněk, t.j. 80 velmi spokojených svazáků. Dvoupatrová hala(2 řady buněk na patro).
    Nebo použít neotřelý nápad soudruha F. Hausknechta z P3
    a byty vyvlastnit. Při uplatnění správné revoluční přísnosti vše bude velice efektivní.

    OdpovědětVymazat
  15. Mladí chtějí co nejtvrdší kapitalismus, ne stát jako zaopatřovací ústav. Zkušenost je nepřenositelná, proto musí dostat příležitost zmoudřet.

    OdpovědětVymazat
  16. Dokud budou nemovitosti zdaněny tak směšnou částkou, nezmění se vůbec nic. Všechno, co se postaví skončí v rukou spekulantů. 3/4 milionu nemovitostí zasmrádá zpuchlinou, protože se to "vyplatí". Zavedli nám kapitalismus, ale zapoměli zdanit majetek. Místo toho daní spotřebu. Prostě všechno opačně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...zvednutím daní se ti spekulanti nijak ke zdi nepřitlačí, ti mají peněz dost. Jenom to udělá problém těm žebrákům, co celý život spořili ,aby bydleli ve svém....dopad by byl opačný.

      Vymazat
    2. Myslíte, že kdyby se uvalily vysoké daně na nemovitosti, tak by to učinilo bydlení dostupnějším? Pronajímatelé by zvýšené náklady nepromítli do nájmů a ti, kteří dosáhnou na hypotéku by si o to radostněji pořizovali vlastní bydlení, když z něj pak můžou platit pořádné daně?

      Vymazat
    3. Danit se má majetek, ne spotřeba. Tak to funguje v kapitalismu. Peníze se mají točit, ne umrtvovat. Zvýšenou daň z nemovitosti kompenzovat snížením daní za spotřebu a služby. Okamžitě by se na trh dostaly desetitisíce, možná, že časem až statisíce nemovitostí. Samozřejmě ti největší hráči by chvíli vzdorovali, ale neměli by šanci. Nájmy a ceny nových i starších bytů (včetně domů) by okamžitě šly dolů i přes zvýšenou daň. Na tomto daňovém přesunu by vydělali nízko a středně příjmoví, res. přestali by boháče dotovat.

      Vymazat
    4. 22:19

      Pokud vím, tak v kapitalismu to funguje tak, že se daní spotřeba, majetek, práce i peníze. Zejména chudých. Nízká daň z nemovitostí je sice reziduem socialismu, ale při našich platech buďme rádi aspoň za to. Na Západě vlastní bydlení rozhodně není nic automatického. Takový luxus si tam můžou dovolit jen někteří. A výše nájmů je tam také sakra vysoká, stejně jako daň z nemovitostí.

      Vymazat
    5. Zadluzenni lidi je prostredek jak lidi dostat pod uplnou kontrolu 75 % ekonomie se toci v USA na dluzich . Lide dluzi za vse ,auta studie doktora A presto jsou tak idiotsti ze si porizuji chatrce postavene v 50 tych letech za 15 tisic ,dnes 600-800 tisic ve svych 40 letech a tudiz je vlastne nemohou nikdy splatit ,jsou to vlastne lid ekteri rentuji a udrzuji tyto domy pro banku .Vsem to vyhovuje ze ceny jsou vysoke az do nebe .Commision pro agenty kteri to zprostredkovavaji 6% atd Stat a federal dostava take svoje ,proc snad nedej buh menit system? .Dalsi trik je v tom ze se zhruba 20 let prevazna cast paymentu plati na interest a tudiz po 15 letech pri prodeji zjistite ze vlastne nic nemate neb 80% slo na interest .Vse dle zakona Lidi jsou nekonecni idioti,protoze kupuji. Zid ktery vse organisuje vam po prodelku na burse rekne ,proc jsi to neprodal ? 70% bursy se dnes smeli pres computery a drzeni akcii je nejvyse 2 vteriny .To neni ruska ruleta to je judo ruleta . Ted proslycha se ze jiz 8 mesicu je market kupcu a ne prodejcu ,ale ceny se drzi za kazdou cenu Kratce v kapiitalismu snad proboha nemuze nikdo cekat zadnou pomoc ,snad si nekdo nemysli ze Babis a ostatni zlocibci kteri vyuzili prolezitosti a nakradli s ebudou sabovat? Ja osobne na dotaz jak jisty tezky zbohatlik bydlici ve vile na Barrandove zbohatl mne odvetil u mne na zahrade pri piti vina doslova: Pane to jste proste prisel natahnul ruku (nazorne ukazal) a oni vam to tam dali" To jsou fakta a naivkove doufaji ze snad Zeman Klaus a ostatni podvodnici kteri to vse organisovali s komunisty a delali se tajne dohody o skartaci a netrestani nikoho z minuleho rezimu vam pomohou ? Dnes jiz ani nemohou ,jedou v systemu ktery jim to nedovoli .Podivejte se na Trumpa kdo mu dnes veli a on jen tancuje dle pistaly z Israelu pod taktovkou jeho hebel poradcu.To je takova bazina ze se neda vypustit jak si on zpocatku naivne namlouval to je cele more hnoje prorostle absolutni korupci smelinou a honbou za jeste vetsim majetkem . Je to smutne ale je to jak to je ,jedina utecha
      jo e z enic netrva vecne ani laska k jedne slecne Ale muze trvat hooodne dlouho tato agone je pro chude ti bohati ziji v zamcich jako je Versail a stylem ze by jim oni kralove jen zavideli

      Vymazat
  17. ....myslím , že je na čase oprášit družstevní výstavbu. Část ceny bytu složit před zahájením výstavby a zbytek splácet v měsíčních splátkách 30-35 let. K tomu musí přispět legislativně i stát. Nebýt družstevního bydlení, tak jsme neměli ty statisíce "opovrhovaných" paneláků. Mladí musí taky trochu slevit ze svých přehnaných nároků, uskrovnit se a investovat do bydlení. Jenže mladí se chtějí oblékat podle poslední módy, jezdit na hory, k moři, když se jim znelíbí nábytek, tak ho vyvézt do sběrného dvora.... Bydlení pro mladé byl za každého režimu problém, musela se uskrovnit celá rodina, a přiložit ruku k dílu a to se mladým nechce....a bydlet s rodiči ?...už vidím ten ohrnutý nos.....pečení holuby do huby nelítají ani v tom bájném kapitalismu.....

    OdpovědětVymazat
  18. Soudruh Valencik, příslušník Lidových milici je typický reprezentant akademické obce samá teorie a žádná praxe takový ekonom teoretik který kdyby vedl stánek s novinami tak za chvíli zkrachuje Ovšem je přesvědčen o své neomylnosti a genialite. Mimo jiné tvrdí, že je lepší dnešní zkorumpovany režim a rozkradena republika než bývalé Československo, že prý jsme na sametové revoluci jen vydělali To nám říká soudruh příslušník Lidových milici

    OdpovědětVymazat
  19. Račte prominout, ale celé je to pitomost. Vyčlenit jednu skupinu lidí (mladé) a poskytnout jim výhody oproti jiným, je vždycky cesta do pekla. Bydlení je základní potřeba a mělo by být přístupné všem, kdo ho potřebují. A ty malometrážní byty jsou taky pitomost, malometrážní byt je tak pro jednoho singla a jeho čokla, ne pro rodinu, která by měla mít alespoň dvě děti. Kromě toho mnozí mladí mají rodiče, kteří třeba mají dostatečně velký byt, který by mohli s mladými vyměnit, pokud by tomu ale nebránily nějaké obstrukce právě toho typu dostal jsi byt levněji, protože jsi mladý a tak ho nemůžeš vyměnit, prodat, protože bla bla … Je jasné, že v cizině je nájemní bydlení běžné, ale u nás to bohužel funguje tak, že nájemník žije v trvalé nejistotě, kolik ho bude stát bydlení příští rok, co se stane, když ztratí dobře placenou práci a sežene jen nějakou podřadnější … Ohledy se u nás moc nenosí, že. V Praze nájem běžného bytu stojí často celý jeden plat. Celé se to vyřeší až tehdy, kdy ceny dosáhnou svého stropu a nebudou mít kam růst. Pak začnou platy postupně dohánět ceny a vše se postupně vyrovná. (Jestliže se investorovi nevyplatí kupovat byty v Praze, protože jsou i jiná stejně lukrativní místa a levnější.) My se toho ovšem asi nedožijeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale pane,v Cine maji dnes dokonce v bytech klecova luzka a jak si lidi medej ze je maji( vejde se tak do 1 bytu dokonce 12 luzek) .Na chudy musi bejt prisnost jak rikal Ocelovy Pepa a lidi bydleli v Rusku bezne 3 rodiny v jednom byte a jak si medili .

      Vymazat
  20. startovni byty je vyložena blbost mladi bez peněz musi platit najem a tak těžko přetěžko něco ušetři a to nevi kdy pujdou na dlažbu halt tatove a mamy jim vicinkali kapitalismus tak co be chtěli ten jinak nefunguje a někde i dvakrat nebo třikrat vydatněji než u nas ty časi kdy jsme od zlych komunistu dostali byt o kterem naš největši pomateny prasedidet tvrdil že to jsou kralikarny a nesměli jsme ho vratit ty už jsou davno jen pohadkou ktere už nikdo nevěři a najem 144 kč měsičně tak to by u moravce dostal za uši jak ta totalita nas ničila ani jist ani spat jsme kolikrat nemohli a do uesa se dostal jen soudruch husak či gotwald jinak proletariat musel na machač nebo do krkonoš zato každoročně dvakrat a za hubičku i pro čtyřčlenou famili včetně samozřejmě soudruzi z kadroveho a soudruch řiditel měli pokažde přednost což jsme už v korporanim kapitalismu vymitili už davno tomu nazad

    OdpovědětVymazat
  21. Dříve co Čech to muzikant, dnes co Čech to všeználek.

    OdpovědětVymazat
  22. Za socíku to bylo s bytem velmi jednoduchý, alespoň u mě i mé ženy,Já osobně,když jsem potřeboval byt,(někdy kolem roku 1979) šel jsem za ředitelem a do 2 měsíců jsem ho měl přidělený - starší. služební 1+1 v centru města. Protože jsem chtěl státní, dal jsem si přihlášku na bytový odbor, a na podzim roku 1980 (asi za půl roku) jsem byt dostal 1+1 na novým sídlišti, v paneláku,a začal bydlet s přítelkyní, je pravda, že ze začátku tam nebyly chodníky a silnice ve výstavbě, autobus do města jezdil jednou za hodinu, ale pomalu se to dodělávalo, obchody, školy, školky, jesle, síť městkých autobusů atd. Pak byla svatba a přišlo první dítě, potřebovaly jsme větší byt, chtěli jsme 2+1, dali jsme si inzerát na výměnu a v létě 1982 jsme byt vyměnili za větší ve starším paneláku, pak přišlo další dítě, tak jsme potřebovali opět větší byt, chtěli jsme byt 3+1. Opět jsme si dali v roce 1984 žádost na výměnu bytu. Měli jsme velké štěstí, nedaleko se rekonstruovala celá ulice a potřebovali lidem v této oblasti zajistit náhradní byty, potřebovali byt 2+1 a ty momentálně nebyly, jen 1+1, 3+1 nebo 4+1. Protože my jsme měli 2+1, nabídli nám, že si můžeme i vybrat!!! "chcete 3+1 nebo 4+1 ?" Vybrali jsme si byt 3+1 (u 4+1 jsme si říkali, že je zbytečně velkej, že nám stačí 3+1). Tak jsme opět v létě v 1984 dostali úplně nový byt v paneláku na pěkném sídlišti hned u lesa. Nájem včetně energií byl necelých 400,-Kč (včetně platby za výtah a společnou anténu (bylo to v době, kdy já vydělával 2500,-Kč a manželka byla 4. rokem na mateřské dovolené.(nájemní smlouvu s rozepsanou částkou za nájem schovávám jako největší poklad, tomu už dnes nikdo neuvěří) Pak nám tu postavili školu, samoobsluhu, trafiku, knihovnu a později i hospodu V devadesátých létech jsme si byt koupili do osobního vlastnictví (tenkrát jen za 40 000,-) bydlíme tu do dneška. Koncem 90 let byla samoobsluha zrušena, knihovna a trafika zlikvidována. Naše děti stihli ve škole absolvovat všech 9 ročníků, než školu zavřeli. Dnes tuto školu bourají, čekáme, kdy zbourají i samoobsluhu, kterou nedokázali provozovat ani vietnamci a řadu let už je prázdná a rozpadává se, jako se rozpadala škola. Dnes to zní jako pohádka, jak jsem k bytu přišel, a aby bylo jasno, neměl jsem žádné známé, nebyl jsem důležitá osoba, nebyl jsem ani v KSČ, nedával jsem žádné úplatky ani protislužby a nikdo to za mě nevyřizoval, prostě potřeboval jsem větší byt, tak jsem si ho vyměnil, všechno byly státní byty, a celá formalita byla, že se přepsal nájemník, dostali jsme novou nájemní smlouvu, nechali přepsat elektriku a plyn a na matrice a do občanky jsme si nechali přepsat místo trvalého bydliště a to bylo vše. V dnešní době to vypadá, že tenkrát, v 80 létech jsme žili v ráji, dnes mi to asi nikdo neuvěří, jak to za těch strašných komunistů bylo hrozný. A ještě pro zajímavost, samozřejmě hned po svatbě jsme si vzali novomanželskou půjčku, potřebovali jsme rychle ledničku a pračku. Vybavení bytu jsme koupili z úspor, které jsme si našetřili, když jsme pár let bydleli doma u rodičů. Tenkrát se dávalo až 30 000. Na pračku a ledničku nám stačilo 10 000 a ještě zbylo na záclony. Po necelých 3 letech byla půjčka (splátka 200,-Kč měsíčně) splacena, neboť za narození dítěte se odečetly 4 000, měli jsme 2 dětí, při narození druhého nám odečetli celkem 8 000 a bylo splaceno. Ti zatracení komunisti....A teď to vyprávějte mladým, ti tomu neuvěří........

    A ještě dovětek, když jsem dostal služební byt (1979), tak moje dívka též dostala nový byt v paneláku, kam se odstěhovala s maminkou a bráchou, takže já se odstěhoval k ní(k mamince a bráchovi), a můj služební byt jsem měl jako rezervu, abych byl nezávislý, pokud by vztah nefungoval, no a když fungoval, tak jsem si zažádal o ten státní byt, tak jak je psáno na začátku.

    Toto není pohádka, to se opravdu stalo v 80 letech v Chomutově. Tady je tolik bytů, že i dnes vám stačí na 2+1 i 3+1 pouze půl milionu.....

    OdpovědětVymazat
  23. Jmenuji se Betty Molodow, doporučuji Davidovi Oscarovi rychlé půjčky každému, kdo má zájem o získání podnikatelského úvěru, protože jsem jim od té doby dostal podnikatelský úvěr a jejich služby jsou rychlé, spolehlivé a důvěryhodné, protože byly testovány a důvěřoval mi na rozdíl od jiných společností, které jsem narazil v době, kdy jsem ještě nebyl schopen získat půjčku. Jsem jim navždy vděčný a zadlužen za to, že jsem splnil své sny od té doby, co jsem dostal tuto půjčku, že mi pomáhají, abych se ujistil, že využívám finanční prostředky, jak si přeji v jiných, abych se vrátil ve stanovené lhůtě slíbil vrátit částku úvěru. Nabízejí krátkodobé i dlouhodobé úvěry v délce 1-50 let a nabízejí půjčku ve výši od 1000 do 500 000,00 dolarů s nebo bez zajištění, ale bez kreditní kontroly.

    Prosím, kontaktujte je dnes prostřednictvím následujících informací pro další dotazy prostřednictvím e-mailu: oceanfinancefunds01@gmail.com

    OdpovědětVymazat