Reklama

.

.

neděle 10. února 2019

O suchu, než přijdou povodně

Zbyněk Fiala
10. 2. 2019   VašeVěc
Mocná nálož sněhu na horách nás nutí doufat, že jaro přijde pomalu. Pokud ano, voda se vsákne a máme vystaráno, ovšem jen na chvíli. Pokud ne, přijdou povodně, a až opadnou, sucho je zpátky. Práce Národní koalice pro boj se suchem proto bude v každém případě aktuální.
Sucho je skutečně naléhavý celonárodní problém, podobně jako klimatické změny nebo vylidňování venkova. Ne se vším, co Babišova vláda v této věci navrhuje, lze souhlasit, ale považuji za velké plus, že podpořila nápad ministra životního prostředí Richarda Brabce překlenout úzké rezortní a politické zájmy a dát dohromady odborníky s ministry a zástupci příslušných úřadů pod přímým dohledem premiéra. Fakticky tam prosakují i aktivity různých dobrovolných spolků, bez kterých nic z potřebných opatření ani nepůjde zajistit. Tak vidím Národní koalici pro boj se suchem, první reálný pokus dát energii zdola mocenské páky.

O té energii zdola mi vyprávěl Jirka Malík ze spolku Živá voda, jeden z aktivistů, který se kolem ministra a vicepremiéra Brabce pohyboval v době, kdy ten nápad vznikal. Malík vede skupinu Živá voda, která nejprve zpracovala pilotní projekt zádrže vody v krajině ve východočeském Zdoňovsku a nyní jej zkouší šířit jako vzorový model po celé republice. Je to reakce na betonáře, kteří vidí v suchu pouhý byznys, kdy nejprve prodají beton, a pak ještě zoufalým zemědělcům v okolí přehrady odměřují drahou vodu. Jejich vodu, která jim stekla do potoků nad hrází, protože půda už je tak utužená obrovskými stroji a umrtvená pesticidy, že se chová jako neprodyšná fólie. Malík je přesvědčen, že když se půdě vrátí život a obnoví její vlastnosti houby, pak spolu s rybníčky a meandrujícími vodními toky zadrží víc vody než všechny přehrady dohromady.

Není to úplně originální myšlenka, ale jednou věcí je vědět, a druhou dělat. Mezi aktivisty se idea živé vody evidentně chytá. Třeba zpráva spolku na ochranu životního prostředí Legenda Země ve Velké Rovné na Vysočině v úterý informovala, že u nich proběhla Malíkova přednáška pro regionální koordinátory, kteří připravují praktické aktivity v regionech Pacov, Pelhřimov, Tábor, Slaný, Panenský Týnec, Řevnice u Prahy a Lubenec. Regionální koordinátory! Pane jo, ti jedou. Potvrzuje to i závěrečná výzva zprávy na facebooku (psaná bez hacku a carek po telefonu) : „Chcete se pridat ke stavajicim dobrovolnikum ve vasem regionu? Chcete zalozit vlastni skupinu? Napiste! PRO-VODU!“

Ale chytá se to i mezi ministry. Z tiskovky po druhém setkání národní koalice, které proběhlo za účasti premiéra ve Strakovce, jsem zaznamenal třeba záměr ministerstva zemědělství dát do chystané novely vodního zákona zjednodušení pravidel pro stavbu malých rybníčků na vlastním pozemku. Měly by se vyhnout povolovacímu řízení, má stačit pouhé ohlášení. Nebudou přitom tak úplně malé, mohou mít dva hektary vodní plochy a hráz vysokou 1,5 metru.

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/na-uradu-vlady-se-podruhe-sesla-narodni-koalice-pro-boj-se-suchem--171688/

K tomu by rakouský průkopník takových rybníčků Sepp Holzer (kdyby ještě žil) dodal, že je dobré tam mít tůň aspoň dva metry hlubokou, aby se ryby měly v zimě kam schovat, a mohly znovu v létě polykat komáří larvy. A že tam musí být také plocha mělčiny s rákosím, která spotřebuje dusičnany, na které by se jinak vrhly sinice. A že se nesmí zapomenout ani na dostatečný pruh travnatého břehu, který zabrání splachům z polí. A dno rybníka musí být propustné, aby se nebeská voda vsakovala do podloží.

Oficiální zpráva ze setkání je strašně podrobná, až se v tom člověk ztrácí. Možná to tak mělo být, aby neřvalo, že zájemci o výstavbu přehrad se také nevzdávají. Ale částky, které se mají vynaložit na opravdu užitečné věci jdou do desítek miliard. Počítám tam i vznik výzkumného programu Prostředí pro život. Zpráva upřesňuje, že program má celkem šest tematických priorit, z nichž na výzkum spojený se suchem a problematikou klimatické změny bude vyhrazeno 50 % ze všech prostředků, tedy nejméně 1,9 mld. Kč ze státního rozpočtu.

Věda jde často ve stopách aktivistů. Vodohospodáři z VÚV TGM se budou zabývat „ověřením břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí“. Tedy tím, že okolí klikatícího se toku je vlahé, zatímco betonová přímá koryta vodu ukradnou a za povodně ještě urychleně dopraví tam, kde se rozlévá. To jsou věci, pro které party aktivistů (v dosahu regionálních koordinátorů živé vody) už chtějí brát do rukou rýče. Ale ono není od věci důkladně a metodicky neprodyšně spočítat, jak se voda v různých prostředích chová, aby se zkrátily debaty, jestli je lepší kroucený potok a vyhnojené pole nebo betonová přehrada.

Vidím v tom nástup klimatického Osvícenství po dlouhých letech Temna. Ono světlo je o to jasnější, jak boj se suchem a klimatem dostává také občanský a sociální rozměr. Nestojíme před problémem, který vyžaduje pouze peníze a technologie. Slogan „prostředí pro život“ není jen varováním před život ubíjející pustinou. Ve stejných dnech, kdy se ozvali aktivisté z Vysočiny na facebooku, levé křídlo Demokratické strany USA publikovalo ve Washingtonu svůj manifest Green New Deal. Jde vlastně o návrh federálního zákona, který propojuje potřebu ochrany před klimatem s odstraňováním sociálních nerovností.

V Americe jako u nás sílí představa decentralizované společnosti, která nabízí nová pracovní místa i více svobody formou sdružování pro využití místních zdrojů. To je kvalitní levicový program, který otevírá budoucnost (snad ne tak vzdálenou) za velkou louží i u nás.

https://apps.npr.org/documents/document.html?id=5729033-Green-New-Deal-FINAL

31 komentářů :

  1. Hezky se to čte. Pokud opravdu dostanou zelenou drobné stavby typu rybníků, obnovených meandrujících toků, odbahněných starých říčních ramen apod., bude to jen a jen dobře. Obávám se však, že prioritou nakonec budou zase jen přehrady, které budou drahé, vycucají statní kasu a stejně nebudou systémovým řešením. Utužená půda našich polí a lesů, také volá po revitalizaci. Myslím si, že součástí řešení tohoto obludného problému musí být také podpora drobných zemědělců, sedláků a chovatelů dobytka, kteří by byli schopni opět oživit venkov. Pokud je ale budeme zatěžovat tolika nesmyslnými předpisy, směrnicemi a zákony, nad jejichž vymáháním bdí stále početnější armáda úředníků, venkovu ani naší krajině to neprospěje. Když si vzpomenu, jak na statku mého ovce chovali dobytek a vyráběli potraviny, muselo by z toho dnešní úředníky klepnout, jak nehygienické to tehdy bylo. Jenže lidé tehdy žili v pohodě, zdraví, silní, žádní chabrusi jako dnes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oprava:„...na statku mého otce...“

      Vymazat
    2. Já myslím že je to zas jeden velkej tunel. Kamarádi postaví pár přehrad. Založí se účelová společnost na údržbu přehrad a našim agrohospodářům se začne voda prodávat. Největší gauneři světa, styďte se. Takhle se na to musí, prodávat lidem jejich vodu.

      Vymazat
  2. Každý je ekolog jenom do té doby, než zjistí, že nemá kde zaparkovat auto. Potom to jediné, co teče, je asfalt.

    OdpovědětVymazat
  3. Hodně se těží dřevo a málo vysazuje. Osázel bych každou zemědělsky nevyužívanou plochu - lesy přitahují a udržují vodu. No ale my potřebujem dostatek ploch pro zahraniční korporace,které ze z úrodného pole bez hnutí brvou udělají pár hektarů vybetonované plochy. A ti naši blbci nahoře jim za to ještě dají daňové prázdniny. A ještě k polím - nasákavost půdy velmi ovlivǔjí mikroorganizmy, malí červy, brouci, bakterie a pod. Když je ale vyhubíte Roundupem a uválcujete pole desetitunovým traktorem, tak máte po nasákavosti. Za ty uvolněné miliardy korun můžete tak akorát žvanit a ty prachy rozkrást (eufemisticky řečeno proinvestovat).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A pokud ještě pod vedením Evropské unie vybijete dvě třetiny skotu a vepřového v naši republice, tak jediný hnůj, který je možno zaorat do polí lze možno získat v lavicích poslanecké sněmovny či senátu.

      Vymazat
  4. Hezké povídání a BOJOVÝ NÁZEV "Národní koalice pro (cokoliv)". Sedlák choval hospodářská zvířata, jejich potahovou silou byli voli a koně. Zvířata denně žrala a denně... to dá rozum, že? A chlévská mrva i kejda byly vyváženy na pole a zaorávány, takže vnikal HUMUS (ne ten muslimský) a půda mohla vázat vodu - a také ji vázala. Dnešní půdní hospodářství je rabování, které ani maláriové luhy a slepá ramena s miliardami komárů a ovádů nezachrání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tady je ta pravda, kam se člověk podívá je betonová loby. To určitě rybníčky nevyřeší.

      Vymazat
    2. Tak to pozor. Já vám dám zvířátka a jejich hnůj.
      A co metan coby skleníkový plyn ?
      Globální oteplování je ten největší problém a vodu si můžeš koupit v supermarketu, tak vo co go ?

      Vymazat
  5. Za socialismu byly meliorace dnes je kulový jen všude řepka a solární panely.

    OdpovědětVymazat
  6. premiér chce prodávat chemické hnojiva, tak se nemusí na 1ha OP chovat 1-2 VDJ. v ČR je pod 0,4 VDJ/ha....!!!! Dnes se řítíme do hladomoru a zničíme jehličnaté lesy kůrovcem, význam lesa pro klima nechápeme - nechceme se poučit, že civilizace které zničily lesy zanikly!!!!!!! Příčiny neřešíme, kalamitu kůrovce letos nezvládneme!!!!!!! Vládnou cynici a sobci ....(((((((!!!!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je otázkou, zda je kůrovec produktem něčí neschopnosti, nebo záměr.
      Jednou z hlavních příčin kůrovcové kalamity je organizace státních lesů a jeho systém zadávání veřejných zakázek. A ten, slovy dotčených, se měnit nebude. Tak že budeme dál svědky stavu, kdy lesník najde kůrovcové kolo a pak se stane pasivním pozorovatelem dokončení vývoje generace brouka a jeho rozmnožení v geometrické řadě a rozšíření dále po lese. Doby, kdy měly lesy vlastní výrobní kapacity jsou v nenávratnu a firmám se více vyplatí zpracování stovek kubíků v rozvinutých ohniscích, než jeho pracné a nákladné asanace po jednotlivých stromech.
      Peníze nesmrdí a po mě potopa. Generace našich dětí nás bude proklínat.

      Vymazat
    2. Kde je Bursíkům a jemu podobným konec. Nic neuměli a řídili. Nastupuje nová směna a opět jsou tam "Bursíci" ale jmenují se Piráti. Proč se vláda zabývá takovou p..ovibou jako je "vládní hnízdo"? Opět je to úlitba neználkům v řízení státu.

      Vymazat
  7. Opravdu hezké čtení. Jenom mám obavy, že pro politiky to nebude dost lákavé. Ti si totiž zvykli na systém státu coby dojné krávy. Jakmile se objeví nějaký projekt financovaný státem, okamžitě se objeví otázka, kolik z něj dostanu já.
    Já si nedovedu představit situaci, kdy stát vynakládá miliardy a ti co o nich budou rozhodovat utřou hubu. Žádné úplatky, žádné sponzorské dary a žádné ukrádání. Já znám několik příkladů ze svého okolí z dob více i méně vzdálených. Jeden člověk zabral dotaci na revitalizaci starého rybníka a "zbylo" mu z ní i na stavbu menšího domku na jeho břehu. A aby nebyl v budoucnu nikým obtěžován, místní stavební úřad hned po jeho kolaudaci vyhlásil v dané lokalitě stavební uzávěru. Projekty na malé rybníky jsou také nesmyslně předražené. Velmi často by šly postavit za zlomkovou cenu. Navíc, jsem přesvědčený, že by stát neměl platit celou cenu ale jenom na stavbu přispět. Tak že kdyby se dotace vyplácela pouze určitým paušálem na metr vodní plochy, nebo objemem zadržované vody, bylo by vše mnohem jednodušší. Úředníky také nejvíc zajímá, zda si v dotovaných rybnících majitel nechová ryby pro komerční účely. Místo, aby se starali o to, aby zadržovaly vodu v době povodní, nebo sucha, nejvíc je trápí, zda neprodává kapry. Také navrhovaná rozloha 2 ha se mi zdá zbytečně velká. V lesním zákonu je definován pojem "malá vodní plocha" s rozlohou do 0,5 ha, u které není nutné tento pozemek převádět z lesního půdního fondu do vodních ploch. Dalo by se na to dobře navázat a tuto vyjímku rozšířit i na ostatní druhy pozemků. Vše by se tím velmi zjednodušilo a zlevnilo. Také by bylo dobré tyto drobné stavby zbavit podmínky vypracování stavebního projektu. Ono stavět totiž na "ohlášku" není zase o tolik snadnější a levnější, než podstupovat klasické stavební povolení.

    OdpovědětVymazat
  8. Jak se může voda zadržet, když každá plocha je zabetonovaná, a malé potůčky jsou zatrubněné. Asi aby voda rychleji odtékala, nebo také nebylo vidět co kdo do potůčku vypouští. Celá ta loby, která dnes chce peníze na odkoupení a vytvoření vodních ploch je jen další podvod. Místo poldrů a udržovaných přirozených vodotečí se tyto ničí a zastavují. Vše je jen podvod . Ale "odborně " vnucován neinformované veřejnosti. Ty vodní stavby budou zakrátko zabahněné a takzvaně k h..nu!

    OdpovědětVymazat
  9. Nejméně dvacet let už bylo třeba přejít od slov k činům.
    Nyní "hasíme vypuknuvší požár".
    Na horách sněhu zase tolik na větších plochách není. Poměrně brzy pod horami nám končí. Například Šumperk je beze sněhu, Libina také, v Bruntále nic moc.
    Z kopců obnažených při probíhající sněhové kalamitě to odteče rychle, přičemž vsáknout to díky stále funkčním melioracím nemá kde...
    Je třeba zrušit meliorace v horních částech povodí, a široce podporovat přírodě blízkou strukturu lesů s velkým množstvím mrtvého dřeva. Nekácet sterilní kůrovcové souše. Vyloučit odvoz dřevní hmoty z výšek nad 1000 m kde smrk nejlépe zmlazuje a odrůstá na padlých souších. Fikci že "odstraněním napadených stromů zpomalíme kůrovce" nelze brát fanaticky. Stromy mnohem spíše usychají a rozbitím porostů těžbami mnohde naopak gradaci lýkožrouta posílíme.
    Rybníčky, a hlavně mokřady musí nahradit dnes zmeliorované plochy spolu s tůněmi. Chov dobytka musí být na horách zrovnoprávněn s chovem ovcí, přičemž se musí obnovit kapacity na zpracování vlny. Dobytek mnohde škodí, přepásají a likvidují se meze a mokřady. To musí skončit.
    Spolky zavodňující krajinu a zlepšující stav lesů je třeba podporovat a jádru spolku zajistit regulérní a důstojný příjem- nelze přežívat na dotacích, na dotacích- pokud z nich neuděláte byznys baronů dobytčích či solárních- rodinu a stát nevybudujete.
    Píši jako aktivista přes 25 let sadící stromy a vytvářející tůně.
    Martin

    OdpovědětVymazat
  10. Nu, třeba u nás byla meandrující říčka, slepá ramena, rybníčky.
    A metráky komárů ve vzduchu.
    Vzpomíná si někdo starší, čím se zahajovaly Strážnické slavnosti? Práškováním.
    Nu dneska by asi ochráncové lesů vod a strání odsuzovali ze slavností uprchlé návštěvníky za to, že svých útěkem poškozují krmné dávky těch šedých oblaků komárů. Doporučuji, aby mokřiny, bažiny a jiné ekologické vymyšlenosti byly prioritně zřizovány v okolí bydlišť těch zelenáčů. A hin sa hukáže!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč raději mezi komáry nenasadit zelené aktivisty s jejich rodinami? Samozřejmě bez moskytier... Mohou aktivistovat z močálů a mokřadů jako loupeživí rytíři ze starého hradu... a žádné postřiky, DDT, nebo repelenty; žádná antimalarika.

      Řím zbavil malárie až Benito Mussolini důsledným vysušením mokřadů. Aktivisté hovadin chtějí MALÁRII do Evropy vrátit. S TBC a dětskou obrnou kupříkladu to již dokázali. Zrušením očkování a dovozem vetřelců - zdrojů nákaz a utrpení.

      Vymazat
  11. Vy už jste nám pana Holzera pohřbil. Jak se říká, teď teprve něco vydrží.

    OdpovědětVymazat
  12. "Demokrati" vládnou už 3/4 času kdy vládla "totalita".
    Tehdy se postavilo cca 20 přehrad. "Demokrati", 000.

    OdpovědětVymazat
  13. Tady ve městě už nezbyl snad jediný vzrostlý strom, to víte, topit se musí. Nově vysazené stromy se nechaly v tom loňském vedru uschnout, zřejmě na podpal. Taky se musí rozšířit parkoviště, to se pro změnu vyrvou ty stromy, které to vedro nějakým zázrakem přežily. No a tak tu žijeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na přelomu padesátých a šedesátých let lidi vzali kbelíky, napustili do nich vodu... třeba z praní nebo po koupeli... a šli stromy které vysázeli osobně na bezplatných brigádách v akci "Z" zalít.

      Třicet let po plyšáku máte akorát jalové řeči. Primátor/starosta, ať již za Piráty, nebo za ODS či ČSSD je za vás zalévat nebude. Zadarmo přeci dělali jenom "komunisti"... dnes, podle fricoolínů, jenom blbci. Na schnoucí zeleň se nejlépe sarkasticky čumí z hospod a z kaváren.

      Vymazat
    2. 19:31 vážně si myslíte, že někdo bude zalívat stromy, aby je město za pár let pokácelo, aby významní měšťané mohli topit zadarmo? Asi vás zklamu, ale takhle blbej už tu nikdo není. Pohled na pařezy zdravých stromů vyléčil každého.

      Vymazat
    3. 21:21
      Je to průšvih,máte pravdu, hlavní je ztráta důvěry. Šetřili jsme vodou a výsledkem bylo zdražení. Šetřili jsme elektřinu(kupovali drahé výbojky à 200kč) výsledkem bylo zdražení a dar solárbaronům. Tak dopadneme s biomasou i jádrem.

      Vymazat
  14. Česko to má se svou vegetací jenom za pár, protože díky globálnímu oteplování tady nebude tak jako tak k žití. Ani zahraniční firmy tu nezůstanou kvůli vysokým nákladům na klimatizační systémy. Líbit se tu bude asi jenom černochům z rovníkové Afriky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A mně, také mám rád teplo ale jen do 30 stupňů pesimisto.

      Vymazat
    2. Letos se zima vrátila, ono to tak už chodí, jen oteplovači si budou muset zase něco vymyslet.

      Vymazat
  15. neztrácet naději, ještě se do tohoto problému nevložila aktivistka biomasa a její famílie

    OdpovědětVymazat
  16. Drazí romantici. Myšlenka rybníčků je tak přitažlivá. Musíte je ale mít čím napustit, a když nenaprší..... Víte přece o kolik v létě klesly hladiny i těch největších přehrad a rybníků. V podmínkách kdy vysychají potoky jsou malé nádrže mnohem zranitelnější. Až na výjimky se tedy jedná o nesmyslnou ideu. Politika s tím nic nenadělá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím dochází spíše k přerozdělení doby a způsobu spadu srážek na přívalové deště. Ale ano,roky 2015, 2016 a 2018 byly extrémní i díky jejich celkovému úbytku.
      Pokud ale neupravíme strukturu krajiny a podobu lesů tak abychom V KRAJINĚ A PŮDĚ s pomocí odpovídající vegetace zachytili co nejvíce vody kterou nám laskavě příroda nadělí (NIKOLIV V PŘEHRADÁCH které mají odpar rovný z pohledu retence ztrátě)- pak naše civilizace končí. Bude-li celkově úbytek srážek, budeme se s ním muset naučit žít. V opačném případě vám bez vody zbude toliko jediná budoucnost- a ano, politika s tím už nic nenadělá...
      Martin

      Vymazat
  17. Myslím, že nemáme relevantní informace o vývoji klimatu na Zemi, o jeho peripetiích. Oteplení v současnosti není nic nového, ty vlny výkyvů do + i do - jsou odvěké, nyní jdeme do plusu již 170 roků. A bylo i tepleji, kdy třeba na dnešní Vysočině byly vinohrady - jak dosvědčují názvy tratí v katastrech.
    Sněhu je dost, ale co udělal současný režim, aby zadržel vodu v krajině při tání? Kolik bylo postaveno za posledních 30 roků přehrad....., poldrů..,.zavlažovacích a zavodňovacích systémů... A sdělte občanům, kolik tisíc hektarů nejúrodnější půdy v české kotlině i v moravských nížinách, velmi příhodných k zavlažování, bylo výživě národa ukradeno. Sdělte také, proč z někdejšího vývozu 50 % vypěstovaného je nyní u nás 50 % dovozu vypěstovaného jinde. A vysvětlete občanům tuto realitu ve spojení s miliardovými dotacemi do peněženek "sedřených" statkářů, kteří pracují asi 6 týdnů v roce a to ještě u internetu, kde studují za co vše by mohli dostávat miliony na své radovánky v luxusních autech, na luxusních dovolených, rozmařilý život.... a po 55 r. života brát rentu - za co???

    OdpovědětVymazat