Reklama

.

.

úterý 19. února 2019

Výsledky Mnichova: Západ v pokusu adaptace


Rostislav Iščenko
19. 2. 2019     ukraina
V sobotu a neděli 16.-17. února se konala další konference o bezpečnosti v Mnichově. Proběhla všedně a téměř nepozorovaně. Ze světových vůdců byla přítomna pouze Angela Merkelová, která se však v blízké budoucnosti také chystá opustit vysokou politiku.


Severní proud 2 je ve skutečnosti posledním velkým geopolitickým projektem, který bude realizován během kancléřství Merkelové. Vzhledem k tomu, že už nyní všechny zainteresované strany (USA, Rusko, EU, Německo) absolutně stejně hodnotí výsledek spuštění tohoto plynovodu a poukazují na nutnost (v případě dokončení SP 2) rychlé přeorientace finančního a ekonomického jádra EU, reprezentovaného Německem, na těsnější vztahy s Ruskem, si Merkelová nemůže neuvědomovat, že realizace myšlenky plynovodu navždy vepíše její jméno do historie. Přičemž její místo nebude o nic méně čestné, než je tomu u "sjednotitele Německa" Helmuta Kohla.



Merkelová úspěšně využila nepřítomnosti svých hlavních oponentů na konferenci v otázce Severního proudu 2 (Donalda Trumpa a Theresy Mayové), stejně jako nespolehlivého, stále smlouvajícího francouzského spojence Macrona a nerušeně oznámila naprosto pragmatickou pozici. Německo dokončí výstavbu Severního proudu 2 - tento problém se neprojednává. Současně jako odstupné je Berlín připraven podpořit nový balíček sankcí proti Rusku, spojených s incidentem v Kerčském průlivu, ale chce, aby napříště byly všechny sankce Západu předběžně odsouhlaseny a schváleny všemi státy, aby nikdo neukládal sankce nekoordinovaně z vlastního podnětu. To umožňuje odpůrcům sankcí, aby je zmírňovali.

V důsledku toho povede nový balíček k "osobním sankcím" proti ruským pohraničníkům, kteří zadrželi ukrajinské dělové čluny, a také proti soudcům, kteří projednávají případy posádek. Nemají v EU aktiva, a pokud jim nebudou udělena víza do Španělska, mohou si odpočinout v Turecku nebo v Thajsku. Pro Rusko jako stát to ani nejsou sankce - jen pokus EU, aniž by něco udělala na podporu svého ukrajinského spojence, si nějak zachovat tvář.

Celkově si každý mluvil o svém.

Jang Ťie-čch’, člen politbyra Ústředního výboru KSČ, který zastupoval Čínu, vyjádřil naději, že Rusko a Spojené státy se vrátí k dodržování smlouvy INF a vysvětlil, že Čína je "proti mnostrannému přístupu" (to znamená, že se nechystá jednat o své účasti v modernizované smlouvě). Americký viceprezident Mike Pence unyle vysvětloval, že Washington není nadšený tím, že jeho spojenci nakupují ruský plyn a že někteří začínají kupovat ruské zbraně ve stále rostoucím objemu. Sergej Lavrov odpovídal na všechny námitky tradiční větou o naší ochotě vyjednávat o jakýchkoli problémech. Všichni hořekovali, když se zmiňovali o chudácích Japoncích, kteří téměř 75 let vyjednávají o mírové smlouvě a už začínají tušit, že Rusko je připraveno vyjednávat v tom nejblahovolnějším a nejkonstruktivnším klíči ještě dalších sto nebo dvě stě let, a když to bude třeba i déle.

Dokonce ani Petr Porošenko nebyl s to rozhýbat tuto rutinu. Je třeba uznat, že se velmi snažil. Několikrát přímo i nepřímo obvinil Rusko z agrese, vysvětlil, že Ukrajina nebyla schopna konflikt ukončit z vlastního podnětu, ale také dodal, že po začátku války se reformy v Kyjevě rozběhly sedmimílovými kroky a Ukrajina nyní - "to jsou memoáry úspěchu". Holt, málokdo má s válkou takové štěstí .

Proslov Porošenka byl nejlepším vysvětlením "příběhu úspěchu" Zelenského. Veselý klaun je vždy úspěšnější, než skleslý. Komedie dell'arte: Harlekýn a Pierot.

Do jaké míry se věří na Západě i na Ukrajině, že bude Porošenko v prezidentských volbách znovu zvolen, to ukázala přítomnost hned několika ukrajinských politiků - od hlavní soupeřky Porošenka ve volbách Julie Tymošenkové po primátora Kyjeva Vitalije Klička. Dříve se do Mnichova, na rozdíl od Davosu, příliš nehnali. Přičemž Tymošenkové se podařilo projednat s výkonnou ředitelkou MMF Christine Lagardeovou otázky spolupráce mezi Ukrajinou a fondem po prezidentských volbách. S Porošenkem toto téma vedení MMF neprojednávalo.

V Mnichově to dlouho nebylo tak klidné a předvídatelné (možná, že dokonce nikdy to tak nebylo). Ukrajinská delegace se pokusila na platformě zahraniční politiky zapracovat ve prospěch vnitřní politiky. Kyjevští politici se snažili vzbudit uhaslý zájem Západu - ne-li k Ukrajině, pak k sobě osobně.

Západ nereagoval. Samozřejmě že byly vysloveny rituální fráze, ale bez fanatismu a s poznámkami ohledně nutnosti vytváření konstruktivních vztahů s Ruskem. Éra nadšeného kolektivního nátlaku na Rusko zmizela v zapomnění. Evropa prokázala politickou inerci, spojenou se zvykem pohybovat se v plavebním koridoru americké politiky, a současně pochopení, že pokračování starého kurzu již není možné. Nevyhnutelnost "rozvodu" s USA již byla pochopena (nebyla náhoda, že v předvečer Mnichovské konference zvláštní komise EU posuzovala techniku přechodu na euro při obchodování s ropou). Ale nutnost "sňatku" s Ruskem dosud nebyla plně přijata jako nealternativní řešení.

Pouze dvanáct let uplynulo od chvíle, kdy Západ strnul po Putinově "mnichovském projevu". Byl vnímán jako drzý blaf, hodný toho nejtvrdšího trestu. Dnes Putin nepotřebuje vystupovat v Mnichově. Všechno, co bylo třeba říci, bylo již dávno řečeno a podepřeno konkrétními činy. Nyní se Lavrov stěžuje, že si v Mnichově nemůže ani narovnat záda kvůli počtu těch, kteří se chtějí setkat a pohovořit. Ruské návrhy jsou na stole, pozice je známá, varování byla učiněna, teď nezůstává než čekat na to, kdy se kvantita evropských a amerických rozporů změní v kvalitu, kdy staré globalistické elity v EU konečně ustoupí místo nacionálním, kdy se malátná, líná, opatrná a dávno odvyklá od samostatných činů Evropa přece jen rozhodne vzít svůj osud do vlastních rukou.

Pokud se nerozhodne, bude hůř všem, ale Evropě bude nejhůř. Riskuje opakování osudu Ukrajiny. V doslovném slova smyslu. Mimochodem, pokud bude evropská ekonomika zrušena, na začátku období vážné politické nestability budou vily, jachty a byty mnoha bohatých Rusů zakoupené v Evropě také zrušeny. Ale nedoporučoval bych se z toho radovat, protože prudce klesnou na ceně i průmyslová aktiva, patřící ruským společnostem. Na jedné straně, Evropa může být v tom případě levně skoupena, na druhé straně, není jasné, zda bude možné její ekonomiku restartovat, bez čehož bude vše skoupené hromadou kovu, kamene a skla.

O tom se v Mnichově zatím nemluvilo. Ale myslelo se právě na toto. A počítaly se tahy. A také se pokoušeli pochopit: do jaké míry je spočítána vyčkávací pozice Ruska? Co je lepší: utíkat a domlouvat se hned teď nebo chvíli počkat, je možné, že nervy nevydrží a že Moskva jako první ohlásí svou cenu? Opozdit se bude strašné, ale prodat pod cenou zabolí.

Lavrov také naznačuje, že brzy se bude muset mluvit s Komisí EAEU. A Lukašenko, který se chystal do Mnichova, se po setkání s Putinem v Soči rozhodl tam nejet a dokonce tam neposlat ani delegaci. Také signál, aby Evropa přemýšlela rychleji.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

14 komentářů :

  1. Velmi zajímavé, děkuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Jo zajímavé informace uvidíme co se bude dít po eu volbách.

    OdpovědětVymazat
  3. Máme se na co těšit nikdy nebude v ČR lépe:

    https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201902199249199-kruta-cena-zavislosti-uzavreni-nemeckych-jadernych-elektraren-se-dotkne-kazdeho-Cecha/

    OdpovědětVymazat
  4. Jako vždy. Východní a střední Evropa stále dojnou krávou. Zatímco EU, tedy Berlín, zakázal Bulharsku vybudovat South Stream a připravil tak východoevropské země o zisky z transferu ruského plynu, Německo buduje již druhý NS, aby pak ruský plyn přeprodávalo zbytku Evropy za německé ceny a vydíralo neposlušné členy EU pomocí ruského plynu. Tak se buduje prosperita, na shrbených zádech ostatních. Obávám se, že ještě budeme vzpomínat na doby, kdy americký vliv v Evropě byl vyšší.

    OdpovědětVymazat
  5. Dějiny jsou jen jedny. Náš historický nepřítel se nachází na území SRN, nikdo jiný nám nepovraždil tolik obyvatel, nikdo jiný zde neuplatňoval svou zvrácenou rasovou politiku. No a bez ohledu na to, vězíme až po krk v německém konečníku a věříme, že už nás mají rádi. Teď, když už tu nevládnou komunisti, ale bohužel, pořád jsme pro ně ti slovani, co tu koneckonců nemají co pohledávat. Takže v březnu nás nikdo neokupoval, abychom se, s o to větším elánem, vrhli na srpen. Přitom by stačilo porovnat počty obětí a plány do budoucna.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 08:57 když nejsi schopen pochopit obsah psaného textu, tak si skoč na jatka, ať ti tam daj jednu mezi rohy. Stejně jenom slintáš, co jsi pochytil na místě, kde jsi ustájený.

      Vymazat
    2. 08:57 bože ty jsi, ale hloupý, jeden o koze a ty oponuješ encyklopedií slátanin a fantasmagorických vidin. Skoč si na BIS a hlaš se "vykladač" dějepisu, akorát si schovej pod límec ohlávku.

      Vymazat
    3. 08:57 sežeň si kostel a blej z kazatelny, bílej fanatiku. Na prdeli hvězdy s pruhy, pod očima kruhy, nálepkuje druhý.

      Vymazat
    4. Promiňte panstvo, ale toho provokujícího pitomu redakce smázla.

      Vymazat
    5. 11:34 Pravda se smazat nedá a tou zůstává fakt, že tady rudochu, nikdy nic nebylo "vaše"! Tato země byla součástí Svaté římské říše a jejího nástupce - Rakouského císařství, od kterých obou jste dostali šanci stát se z divochů lidma, ale tu jste nevyužili! A tak jako se Kosovo odtrhlo od azbuckého Titova Srbska, aby skončilo v náručí ještě primitivnější Albánie, tak se Čecháčkovo odtrhnulo od demokratického Rakousko-Uherska, aby skončilo přesunem do ruských stepí! Rakovinový nádor husitsko-bolševické loupeživé, rusofilské, protievropské, zamindrákované, pomlouvačné a lumpenproletářské lůzy a zhoubného, kainovsky loupeživého kolektivizmu se sama od sebe nevyléčí a vnější zásah může přijít paradoxně jedině z Ruska - přesunem tupého a kolaborantského čecháčkostánu za Ural, kam dávno patří, a osídlením kotliny. Novými Rusy nebo z Ruska a Německa vypuzenými muslimy! A přitom i Švajc nám moh koukat na záda, kdyby došlo k odsunu čechomužiků do Bosny podle původního plánu Všeněmců, kteří v tom směru tlačili na jejich císařské Výsosti Franze Josefa I. a Wilhelma II.! Viz slova pana říšského kancléře Bethmanna-Hollwega: "Tato válka (rozuměj WWI.) jest vedena aby byl zničen živel slovanský v Rakousku!" Za První republiky u nás tvořilo německy hovořící obyvatelstvo 1/4 z celkového počtu, ale tvořili téměř 2/3 HDP!! A to jsme nepatřili k žádným premiantům jak nám dlouhodobě lžou!! Cituju: "Mýtem je, že ČSR patřila mezi deset nejvyspělejších států světa. Nepatřila, v národním důchodu na hlavu byla na 17. místě, před ní byly všechny západoevropské vyjma Itálie a skandinávské státy kromě Finska, dokonce i poražené Německo a Rakousko." - http://nassmer.blogspot.cz/2014/03/jak-na-tom-byla-prvni-republika-ve.html
      Čili je logický, že když vyženeš tu 1/4 obyvatel, která se podílí na tvorbě 60% HDP, tak nemůžeš nespadnout mezi státy jako je Polsko, Pobaltí nebo Maďarsko! To dá rozum! Páč oni drželi ekonomiku království Českého už od Přemyslovců nad vodou a nemuseli nikomu nic závidět a někomu se furt klanět! Slovanští čecháčkové si svůj stát nevybojovali ale vysomrovali na západních velmocech a stejným způsobem o něj přišli. Kdo se ani nepokusí ubránit sám, musí po zbytek života platit výpalné "osvoboditelům". Čecháčkové se musí na někoho vymluvit!

      Vymazat
    6. 21. února 2019 7:49 Co mu to vašnostovi vyteklo z hlavy, nebo odkud?
      Vypadá to, jako by pan Nadčlověk dostal sračku.
      Nebo nějaký záchvat?
      PB

      Vymazat
    7. Sračkou a jinými záchvaty trpívá, odulý čechomužyku, pouze tato tvoje sorta vožralých a za bílýho dne se ve škarpě válejících podlidí tu - https://www.youtube.com/watch?v=9B1M3IPVcXs

      které tak či onak bude nutné zlikvidovat v zájmu civilizace!:-)))

      Protože jak praví klasik:
      "Čím jest opice člověku? Posměchem či bolestným studem. A stejně má i člověk být nadčlověku: posměchem či bolestným studem."

      Vymazat
  6. Zvláštní je, že nikomu z našich "lodivodů" nevadí, že jsme s Německem ve válečném stavu, ale "chudáci Japonci". My bychom při uzavření Mírové smlouvy měli konečně nárok na zaplacení válečných reparací od Němců, zatím co Japonci by Rusku platili...
    Velmi podivné rozhovory v tom Mnichově!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Japonci by rádi ty Kurily a Jižní Sachalin, co Rusku sebrali v r.1905.
      Ale to by se Rusi museli zbláznit, protože teď tam mají významná vojenská zařízení, a kdyby to dali Japoncům, tak obratem by tam měli americkou základnu.

      A Japonci nemůžou zaručit, že ne, protože do toho nemají co mluvit. Stejně jako na Okinavě.
      PB

      Vymazat