Reklama

.

.

úterý 5. března 2019

Přepisují dějiny, ale to přiznají leda u vodky… „Tohle nesmíte říct,“ varuje historička, která jezdí na Ukrajinu

Dagmar Martinková - historička
5. 3. 2019  ParlamentníListy
„Tragédie? Byl to jiný svět,“ poznamenává k osudům volyňských navrátilců historička Dagmar Martinková, která opakovaně jezdí na Ukrajinu a o svých poznatcích i překvapivých nálezech nyní informuje veřejnost na besedách. „Na Ukrajině je snaha přepisovat fakta. Argumenty nezná ani ministr,“ říká a oceňuje, že díky potřebě samotných Volyňanů vše po pravdě sepsat může ona jako badatelka najít správné odpovědi. Mluví o zaostalém Rusku, židovských hrobech čekajících na objevení i o současnosti: „Nesmíte tam říct, že banderovec někoho zavraždil, za to potrestají i vás.“ Po Česku právě putuje výstava, která odkrývá mnohem víc.


„Na Ukrajině je snaha přepisovat fakta,“ potvrzuje historička Dagmar Martinková hned v úvodu svých vyprávění na téma Návratů volyňských Čechů. Věta zazněla i koncem týdne v Kryrech na Lounsku, kde se několik dní vyjímala expozice se stejnojmenným názvem, která dále poputuje do Podbořanského muzea a posléze do knihovny v Lubenci.

„Historie volyňských Čechů je pořád jedna velká otevřená, nedopsaná kniha. Jsem ráda za pamětníky nebo kohokoliv, kdo zná paměť svých předků a rád se chopí pera, aby zvěčnil svou rodinnou vzpomínku, neschová si to doma do šuplíku a nebojí se informaci předat,“ oceňuje žena, která předsedá Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel. Řada volyňských Čechů měla podle ní potřebu vše sepsat a ona jako historička v tom může najít určité odpovědi.

Podle jejích slov by mimo jiné měl každý člověk znát dobře své kořeny, protože jen tak je pevně zapustí a pak ho žádná vichřice nemůže vyvrátit a žádná životní situace ho nepoloží: „Řekla bych, že u volyňských Čechů je to o to silnější – čím si prošli, a to na území, které si vybrali, to není o jednom filmu… Někdo to nazývá tragédií, ale tragédie to není, myslím, že nechyběla řada pozitivních okamžiků. Když brigádní generál Václav Kuchynka vzpomínal (zaznamenáno v Paměti národa), řekl, že Volyně byla jedna velká škola života.“


Co čekali od zaostalého východu?


Spousta lidí, když slyší o osudech volyňských Čechů, prý nechápe, co šli dělat na zaostalý východ: „Dnes se díváme na Rusko jinak, na Ukrajinu také různě. V 19. století byl ale pohled rozdílný oproti dnešnímu – tehdy kolem nás všude byli Němci. Východiskem, vidinou něčeho nového pro Slovana bylo tehdy carské Rusko. Když došlo k rozčarování po rakousko-uherském vyrovnání po roce 1876, tak kdo viděl trochu více dopředu, šel do Ameriky či Austrálie, jiní do Francie či Velké Británie.“

Hrstka šla za vidinou levné půdy, která na Ukrajině byla desetkrát levnější oproti tomu, co tady Češi prodali. Objevují se i informace, že údajně dostávali půdu od cara zadarmo, což ale historička velice ráda vyvrací, protože dodnes většina rodin uchovává staré kupní smlouvy. Sice existovaly i určité dotované oblasti, kde půdu příchozí dostali do nájmu, ale na Volyni se pozemky skutečně odkupovaly. Někteří se přitom dostali i do takových situací, že si půjčovali peníze od Židů. Mnozí dokonce původní záměr vzdali, když je zaskočilo, že tamní půda je úplně panenská a několik let nebyla schopná úrody. „Museli také často vykácet lesy. Prosperita se prostě neprojevila hned na začátku. Dokonce se někteří nechali najímat na stavbu železnice, na sklizeň řepy, k velkostatkářům. Nebylo to ihned celé růžové. Někdo nemá rád to označení, ale byli to ‚kolonisté Východu‘,“ pokračuje znalkyně volyňských osudů.

Mimochodem, gramotnost a kulturní úroveň tamního obyvatelstva byly velmi nízké. To ústilo nejdříve v odstup a nenávist starousedlíků, o čemž svědčí i řada soudních sporů. Pak ale Ukrajinci zjistili, že by nebylo špatné se od Čechů poučit, nebo ještě lépe se nechat zaměstnat. „Nechci degradovat Ukrajince, ale sami pravoslavní kněží popisují, jaký je rozdíl: Čech si půdu koupí, tři roky les žďáří, další roky provádí hlubokou orbu železným pluhem. Čeká, než přijde úroda, ale pak už je zabezpečen. Vypěstuje, nakrmí svou rodinu a má i na prodej, zásobuje okolní trh. Kdežto Ukrajinec i poté, co je zrušeno nevolnictví a on si pozemek může za minimální cenu odkoupit, udělá jen tolik, aby přežil.“ Druhá generace si pak mohla dovolit už i jít studovat, už to nebylo jen o práci v zemědělství. Udržovala se idea, aby v české rodině byl někdo vzdělaný. Je pozoruhodné, že s tím počítali už při zakládání vesnic: Od počátku důmyslně společenství rodin počítalo s tím, že někde uprostřed vesničky bude jednou stát škola.

Český ráj u cara?


Teze, že car přímo navštívil české země, aby je přesvědčil ke kolonizaci území, jsou podle expertky na Ukrajinu ale nepodloženým přibarvením. Je prý doložené jedině například to, že když se v roce 1867 konala jakási etnografická výstava, naši obrozenci jeli do Ruska – hledali expanzi pro Čechy, kteří žili v německém prostředí.

Panslovanská idea společného slovanského státu, kterému by vévodil například ruský car, se podle předsedkyně volyňského sdružení držela velmi dlouho: „V podstatě do konce první světové války. Vzhlížení k Rusku se pak u našich politiků drželo velmi dlouho.“

Car Alexandr II. byl podle Martinkové vzdělaný panovník a schopný reformátor, který si byl vědom, koho zve! Věděl, že právě Čechy na své území chce. Snažil se jim proto poskytnout co nejlepší podmínky, aby je přivábil. Zprostil je vojenské povinnosti – muže i jejich syny. To byl také výborný tah. V Rakousku-Uhersku totiž někdy vojenská povinnost v průběhu života mohla být až třicet let. „Pohádky, v nichž chasník jel do války a vrátil se po 14 letech, jsou pravdivé. Prostě byl povoláván tam, kde bylo potřeba. Významná byla i náboženská svoboda. Musíme si uvědomit, že území Volyně bylo celkem ‚národnostně zajímavé‘ – například německé vesnice tu vznikly dříve než české – což pak zejména za druhé světové války vykrystalizovalo a eskalovalo. Také zde byla spousta Židů – to vás také velmi zarazí, když třeba v Žytomyru vidíte ty obrovské židovské hřbitovy o velikosti vesnice. A také vás zarazí – kam se poděli, kdy a kam? To si nikde nepřečtete, takže vás napadá spousta různých otázek,“ nastiňuje Dagmar Martinková.

Sice se tehdy za trest posílalo na Sibiř, úroveň obyvatelstva se vyznačovala vysokou negramotností – 96 procent neumělo ani číst, ani psát, ale přece jen na tomto území Češi dokázali vytvořit v 19. století doslova prosperující ráj. „Fungoval tam jakýsi řád, což vás může překvapit, ale vyplývá to z řady například těch soudních podkladů. Co Čechy posunulo k tomu, aby se vraceli do vlasti, to přišlo až s událostmi po roce 1914,“ objasňuje Martinková. Volyňští Češi byli po celou dobu odloučení od svého národa v úzkém sepětí, stmelení. „Stále byli menšinou v prostředí, které bylo zaostalé. ... ... ....
...
...
...
 (pokračování textu najdete zde)

Putovní výstava „Návraty volyňských Čechů“ bude k vidění od 4. do 15. března v podbořanském muzeu a od 18. do 29. března v knihovně v Lubenci, respektive nad společenským sálem kulturního domu – v běžných návštěvnických hodinách v pondělí a ve středu od 13 do 17 hodin. V Muzeu Podbořany ji mohou zájemci vidět po domluvě na telefonním čísle 415 214 111.




29 komentářů :

  1. Paní historička dělá záslužnou práci. Její práce je v zájmu nás všech. Sami musíme studovat vlastní historii a historii ostatních států. Když bychom spoléhali jenom na práce Němců, nebo Rusů, nebo Ukrajinců, tak bychom asi museli být dost zmatení.
    Také by mě zajímalo, jak to vidí vláda a jestlipak na to dostane nějaký grant? P.K.

    OdpovědětVymazat
  2. Pani Martinkova napsala velmi hodnotny a zajimavavy clanek !
    Pro vas vy Hurvinci, vy provincionalni natvrdlici, je vsak nejdulezitejsi jeji veta : "Ze kdo videl daleko , emigroval do Ameriky !"
    Moje hluboka inteligence mi dala kridla a odnesla do Ameriky , uz davno - proto me nesnasite, coz je pro me uznani !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No hlavní je se sám pochválit magore .....

      Vymazat
    2. A zase Kojetinsky svazarmovec Hedvicek si musel pridat . Proc si uz pro jednou nehodis masli z tech nakradenejch opasku hulvate ..

      Vymazat
    3. Jsem rád pane 17:23, že jste konečně prozřel, když jste sebekriticky zhodnotil svou inteligenci slovy "Hluboká inteligence", protože ona opravdu není vysoká, nýbrž hluboko pod průměrem.

      Vymazat
  3. Pani Martinkova , znal jsem nekolik Ukrajincu, kteri prezili hladomor v letech 1929-1932... Oni uz sice neziji, ale ja si pamatuji kazde jejich slovo ! Proto mysleni Ukrajincu a jejich politicke inklinace jsou pro me srozumitelne ! Oni stavi svoje nazory na svych dejinach. A nemaji radi s Ruskem i kdyz sovetska vlada v letech 29-32 NEBYLA ruska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:31 problémom Ukrajincov je, že nemajú radi nikoho a ani sami seba, preto to tam vyzerá tak, ako vyzerá.A hladomory si zažili skoro všetky európske národy, len sa dokázali so všetkým vyrovnať, aj so svojim podielom na nich. Len Ukrajinci vyplakávajú skoro 100 rokov a veľmi radi zabúdajú na to, ako si zabezpečovali "svoje územie" v nasledujúcich rokoch, že?

      Vymazat
    2. Ve stejné době byl obdobný hladomor z neúrody i v Polsku a v Rumunsku. Ale jen zakomplexovaní Ukrajinci to svádějí na Rusa.

      Vymazat
    3. Anonymní 22:09

      No, on ten hladomor byl i v Rusku. Ovšem jedinými oběťmi byli Ukrajinci. Trochu mi v tomto připomínají židy a jejich válečné oběti, s nimiž se nikdo jiný nemůže rovnat.

      Vymazat
    4. Ano, podobně jako u židů jde o produkt poválečné agitace.
      Členové Einsatzkomand a různí Demjanjukové v kanadském a US exilu nechali vyrobit (ze starých fotek hladomorů v crském Rusku) "dokumentární film o holodomoru".
      A jiné "dokumenty".

      Teprve v osmdesátých (u židů vytvoření holokousu nastalo v sedmdesátých letech, podle televizního seriálu) se holodomoru dostalo široké propagace.

      Vymazat
  4. No když si tehdá ta jejich venkovská elita sežrala dobytek, tak potom neměli čím orat ani pořádně zasít. Se zbytkem keťasili a aby to zakryli, tak to obilí měli v jamách v zemi ... a to jim zplesnivilo a nešlo použít !! Ale mohli za to Rusové ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Hlavně že vrah Bandera je svatý.

      Vymazat
    2. Západ v čele s Británií hodil vidle do Stalinovy industrializace, když odmítl přijímat platby v zlatě a žádal jedině obilí.
      Věděl přesně, že v kolektivizaci nastala krize a že si země nemůže dovolit snížit tempo industrializace.
      Stalin jim obilí dal.
      Spoustu lidí to stálo život.

      Vymazat
    3. 22:11 Asi bych na jeho místě taky neměl s rudochy moc slitování! Já teda neviděl zrovna o jeho životě nic moc, ale zato jsem na youtube (ostuda, proč sakra tyto celovečeráky nedává v hlavním vysílacím čase naše ČT!) biografický film o Romkoj Šuchševyčoj a věru to nebyl lehký život! Nejdřív polskej hulán na koni s vytasenou šavlí honil partu kluků na železniční vlečce a Romek ho nakonec sundal šutrem a tím sebe a svý kámoše spasil! A pozdějc když vypukla válka, přepadli je bolševici. Po osvobození panem Hitlerem našel svého umučeného bratra ve věznici NKVD, kam ho Němci zavedli k identifikaci se spoustou dalších! Tehdy hrdě nosil mundúr OUN a vyvěsil v první osvobozené vsi ukrajinskou vlajku, jenže pak se cosi zvrtlo a že prej to nesmí a kdesi cosi, že tam bude "Komissariat" řízený Němci!A tak přímo z vlaku utek ke svým do lesů a začal boj proti všem! Velice odvážný člověk. Po válce ho celá léta honil jeden major KGB a nemoh ho furt dopadnout, až zradou kamaráda byl obklíčen v jednom domě když navštívil svou bývalou ženu. I tak v boji ještě složil jednoho rudocha - asi oficíra KGB! Skvělý bojovník! Kam se sere udavač Julda Fulda, kerýho tuná komouši vynášeli do nebe a točili o něm všelijaký gerojský škváry - tu s Iljou Rackem, tu dokonce s Filípkem Renčem! Škoda filmovýho materiálu ...

      Vymazat
    4. 8.42 A biografické filmy o Mojžíšovi, o Beowulfovi a o Caesarovi s Kleopatrou jste také viděl? A německý film Der grosse König (z roku 1942 samozřejmě)?

      Vymazat
    5. Ten posledně jmenovaný jsem neviděl. Ale zato jsem viděl Žida Süssa, heč! Lump dostal co zasloužil! Protože kdo studuje dějiny hudby, literatury, chemie, matematiky, vynálezů, nebo fyziky, tomu nemůže uniknout množství německých jmen na seznamu. Němci tvrdě pracují, jsou produktivní, energičtí a nade vše velmi tvořiví. Němci celá staletí nepředstavovali pouze to nejlepší z celé naší rasy, ale byli v každém ohledu klíčovým elementem veškerého lidského rozvoje. Proč potom Německo, mohli byste se zeptat, mělo zpoždění za Francií, Španělskem a Anglií v získávání kolonií a založení vlastní říše? Odpověď leží v jeho Achillově patě. Žádný národ nemůže přežít pokud je vnitřně rozdělen. A žádný jiný národ netrpěl tolika rozkoly a vnitřními spory jako právě Němci. Od dob Římanů, přes vládu Karla Velikého a další staletí bylo Německo rozdělené na malé knížectví a království. Snad od dob pádu Babylonu nebyl nikdo tak ovládán židovskými lichváři jako malá knížectví v Německu. V 15. století se stále více projevovalo, že Německo se stává novou mocí v srdci Evropy a díky svým lidem, řemeslu a technologii jako byl např. knihtisk, brzy ovládne Evropu. Pokud existuje něco co Židé nechtějí a nemíní tolerovat, je to fakt, že by se bílí lidé jako Němci sjednotili a ovládali světovou politiku. Asi v této době začali Židé propagovat to co je v pozdější historii známé jako "Velká Schizma", jehož 500. výročí nedávno proběhlo. Židé zorganizovali protestantskou reformaci a s ní i bratrovraždy neslýchaných rozměrů. Židé kteří křesťanství vytvořili, a pak ho 1500 let skrze hierarchii římskokatolické církve ovládali, církev zkazili do takové míry, až byl průměrný "Věřící" zcela znechucený výstřelky církevních prelátů a připravený povstat. Pak Židé vždy přivedli loutku, pokaždé jinou, která měla vést povstání proti církvi, která se tak měla již podruhé rozpadnout, tentokrát od Německa a Švédska přes Francii po Anglii. Po asi století tlení tyto nepokoje propukly do ohnivé bitvy Němců proti Němcům. Dnes to nazýváme třicetiletou válkou v letech 1618 až 1648. Po skončení tento tragický rozkol zanechal Německo rozpadlé a krvácející, 5/6 majetku bylo zničeného a 1/3 obyvatel zabita. Když toto vraždění nakonec ukončil vestfálský mír, jehož znění nenapsali Němci, ale okolní vnější síly, které nechtěly vidět sjednocené Německo, zůstalo rozdělené na 300 knížectví, tedy mnohem více než tomu bylo před válkou. Tato krvavá a odporná zkušenost sebedestrukce vrátila Němce možná až 300 let zpět co se týče vývoje jejich státnosti a stála je světové vůdcovství. Taková byla situace v Německu až do příchodu Bismarcka, který německé státy sjednotil ale rozpoutal válku proti Němcům v Rakousku, které v bitvě u Hradce Králové v roce 1866 porazil. Tato bitva a vítězná válka proti Francii v roce 1870 sjednotila německé státy pod vedením Pruska, a Bismarck korunoval krále Wilhelma I. za hlavu německé říše. Německo bylo opět na cestě ke sjednocení a světovému vedení i když bez Němců z Rakouska. Navzdory času který Německo ztratilo zatímco jiné velké evropské národy získávaly kolonie, bylo Německo najednou světovou mocí s níž bylo třeba počítat a neúprosně se stávalo nejsilnějším národem Evropy a druhýmna světě. V roce 1905 bylo celosvětově 95 procent vědeckých článků napsáno v němčině. Němci vládli vědě i opeře, poezii i teologii, filozofii i průmyslu. Dvacáté století mělo být německé století, a ačkoli to byl v tu chvíli národ poměrně militantní, první válku rozhodně nezačal – a druhá byla pokračováním té první.

      Vymazat
    6. Přihořívá, jen se lépe vyrovnat s třicetiletou válkou. I z hlediska jiných národů.

      Vymazat
    7. 22:11
      18:01
      I ty hlavo vymaštěná...!!!

      Vymazat
    8. Smůla Pepku22:11,18:01.-). Tvého pracovitého, geniálního, mírumilovného Němce pokaždé židi přechcali a dostaly tam kam chtěly. Teď do tvého vysněného Německa putujou tisíce migrantů a pořád tomu není konec. Půdete do kopru s celou tou vaší sjednocenou germanii všichni a to bez jedného výstřelu z pušky vámi nenáviděného "špatného, agresivního rusa". To samé čeká vaši senzačnou uměle upatlanou rasu nadlidí-"ukrajinců". Krymčané vám už zamávali na rozloučenou, Novorosijčani taky jsou jednou nohou venku a vychcaní Maďaři čekaj taky na svou příležitost.

      Vymazat
    9. 18:33 Ty žádnou ani nemáš, čechomužyku, tobě totiž mezi těmi rachitickými ramínky raší jen jakýsi shnilý mozol, vydávající nesnesitelnej zápach lejen, jak ho pravidelně cpeš do prdele této ohavné židočekistické poloopice! - http://iks2010.info/wp-content/uploads/img/291912_original.png

      Vymazat
    10. 19:28 Němci přijímají muslimské uprchlíky nejen jako pokání za zahubené či vypuzené židy a aby se vhodně rasově promísili, ale hlavně proto, aby se k nim nehrnula postkomunistická zlodějská východní lůza. My jsme vypuzením a oloupením Němců získali volnou kapacitu 3 milionů osob, kterou jsme zaplnili slovenskými cikány, azbuckými a českými lemply. A vyjeme pokrytecky kvůli stovkám. Švejkové - do zbraně !!! A na stráž !!! Parazitičtí čecháčkové se bojí další parazitické konkurence? Podle sebe soudí jiné. Rodilých Němců se bojí a škodolibě a krátkozrace se těší na islamizaci Německa. Ubožáci. Kdo stojí o vás čecháčkové ??? Češi, nekrást tady !!! Historie lenivého, příživnického pronároda se stále dokola opakuje: etapu lžidemokracie vystřídá diktatura lapkovské lůzy, která se následně připojí k zacinkání klíči – až zase všechno nakradené prožere. A každých dvacet let plive na tu lůzu předchozí a nostalgicky vzpomíná na tu lůzu předpředchozí.
      Zneuznaný, c. a k. Univ. Prof. TGM upletl bič z rakouského dezertérského lejna - avšak zapráskat s ním už nedokázal - ani ve své mnohonárodnostní, uměle vytvořené jepičí pidiříši. Proti literárním padělkům se sice postavil - avšak politický padělek a zmetek vytvořil. Ani děti se mu moc nevydařily. Pravda vyděsí !!! Mnichovská dohoda: Čecháčkové si svůj stát nevybojovali ale vysomrovali na západních velmocech a stejným způsobem o něj přišli. Kdo se ani nepokusí ubránit sám, musí po zbytek života platit výpalné "osvoboditelům". A tak jako se Kosovci odtrhli od azbuckého Srbska aby se připojili k ještě primitivnější Albánii, Čecháčkové se odtrhli od civilizovaného Rakousko-Uherska aby se připojili k putinovskému Rusku! Patří za Ural ... a ta i skončí, společně s touhle hordou pochcaných, zesraných a za bílýho dne se ve škarpě válejících podlidí tu - https://www.youtube.com/watch?v=9B1M3IPVcXs

      které tak či onak bude nutné zlikvidovat v zájmu civilizace!:-)))

      Vymazat
    11. Jen skromnou připomínku, nepáchají Němci hromadnou sebevraždu v zájmu civilizace?

      Vymazat
    12. Prosím redakci o zablokování autorů příspěvků 7:36, 7:39. Jedná se o stále se opakující odporné žvásty. Tak na okraj připomínám paragraf 355 o hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. 40/2009 Sb.
      Kdyby se někdo takhle vyjadřoval řekněme o migrantech, nepochybuji, že by bylo dávno posekáno. Za takové veřejné výroky zákon "nabízí" až dva roky natvrdo.

      Vymazat
    13. 11:21 A pak si se probudil, čechomužyku, a křepčil si tam s těmi poloopicema taky! Jééé, pane šeditelííí! Chycht!

      Vymazat
  5. Oni si moc dobře uvědomují koho oslavují a jaké pochody pořádají a kdo zná dějiny tak je podporovat nebude.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Štětina je podporuje určitě, právě proto, že ví,´; dtto Posselt, Herman, Langšádlová, ... těch je...

      Vymazat
  6. Už to, že někde na ukrajině zbyl židovský hřbitov je malý zázrak. Většina tamních židů leží v neoznačených jámách, občas pod okny svých sousedů. No a kdo je tam dostal? Většinou ukrajinci dirigovaní a ponoukaní němci. Ti jim byli za "pomoc" nesmírně vděční, neboť na takové masové vraždění neměli kapacity a potom to také líp vypadalo, když se "spontánně" mstili svým "utlačovatelům" ukrajinci. Co k tomu dodat. Naši přátelé, které by ze sira Nicolase Wintona trefila pepka.

    OdpovědětVymazat
  7. 18:01 je kombinace pravd, polopravd, nesmyslů a zbožných přání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zbožné přání tam nevidím ani jedno a nesmysl snad jen jediný - že totiž Židé dokázali zorganizovat evropskou Protireformaci, což bylo opravdu jen jejich (bez)božným přáním, za tu si nenažraná církev mohla víceméně sama!:-) Jinak brilantní a pravdivý text ...

      Vymazat