Reklama

pátek 15. března 2019

S. Pérez Borges: Jak to vidí venezuelské odbory

Stalin Pérez Borges
15. 3. 2019  zdroj
S předákem Chávistické odborové ligy (LUCHAS) Stalin Pérezem Borgesem to probral levicový americký list Workers World. Řeč byla jak o „boji kdo s koho“, tak o vnějších i vnitřních příčinách nynější krize.


Ta ekonomická a sociální, říká odborářský lídr, narůstá exponenciálně už pět let a vyústila i v hyperinflaci. Masovou nespokojenost, měnící i politický poměr sil, zavinily hlavně tři příčiny. Především „ekonomická sabotáž a blokáda“, faktická „ekonomická válka“. Embargo, uvalené na bolívarskou revoluci, vedlo k propadu čtyř pětin tuzemského průmyslu. Důsledkem je i prudký pokles dovozu potravin, léčiv, surovin i potřebného strojního vybavení za situace, kdy privátní komerční struktury vsadily na „bezohledné zvyšování cen“. V takovém prostředí vzkvétá i korupce, všestranně podněcovaná někdejšími „elitami“ a jejich zahraničním zázemím. Chatrná kapacita domácího průmyslu, typický rys monokultury závislé na zahraničním odbytu, změnila venezuelskou „buržoazii v parazitní třídu, upřednostňující dovoz místo vlastní produkce a vývozu“. Po výrazném snížení tržeb za vyváženou ropu to má tím drastičtější důsledky.

Zhruba do roku 2012 její export vynášel prostředky, postačující vesměs i na dovoz docela zbytného zboží. Jakmile prodejní ceny ropy klesly, za deficit vlastních zdrojů všech ostatních komodit a artiklů se „platí vysoká daň“. Tím hůř to vyhrotilo podmínky „dvacet let trvajícího boje s nadnárodními monopoly“. Boje „na život a na smrt“. Právě ty, z USA i ze západní Evropy, nejenže „ovládají finanční sektor“, ale rozvracejí Venezuelu i rozsáhlou „konspirací“.

Opoziční demonstrace 23. ledna, nepopírá Pérez, byly poměrně silné. Úměrně narostla i troufalost jejich organizátorů. Intenzívní je mediální kampaň proti vládě. Tichým spojencem opozice je i „zkorumpovaná byrokracie“ a „spekulanti v obchodním sektoru“. Prezident Maduro reagoval zavedením potravinových přídělů pro pracující, kompenzačními bonusy a zvýšením minimální mzdy. Pokles kupní síly to však pokrývá jen zčásti. Pravicové demonstrace 23. ledna se tak „zúčastnila i část dělníků včetně některých odborářů, stojících ještě před rokem na straně chávistů“.

Následující demonstrace už, navzdory obrovskému úsilí opozice, tak masové účasti nedosáhly. Koncem ledna a počátkem února to byla naopak Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) a vládní struktury, jimž se podařilo uspořádat až překvapivě působivé mítinky. Například toho z „2. února v Caracasu se zúčastnilo tolik lidí, jako za nejlepších časů chávismu“. Daří se „je organizovat i v řadě provincií. Až překvapivě masová je účast mládeže“.

Již od počátku roku „očekávala opozice i vysocí činitelé Trumpovy administrativy, američtí senátoři a některé vlády, jako ta Ivana Duque v Kolumbii, Jaira Bolsonara v Brazílii, Mauricia Macri v Argentině či také Luis Almargo z Organizace Amerických států (OAS), že část Bolívarské národní armády (FANB) Madura svrhne. Zatím se toho ovšem ne a ne dočkat. Příslušníkům FANB naslibovali kvanta peněz, amnestii a vysoké hodnosti. Když se Guaidó prohlásil úřadujícím prezidentem, svá lákadla adresoval hlavně do řad armády. Nasliboval jí vyšší šarže i zákon o amnestii pro ty, kde se proti Madurově vládě vzbouří.“ Cokoli tímto směrem se však nerýsuje ani náznakem.

„Cílem imperialismu je zbavit se vlády chavistů stůj co stůj. Madura se snaží zbavit od momentu, kdy se ujal moci.“ Je pro ně ohniskem „nestability“, reprezentované „vládami různou měrou suverénními, které se na našem kontinentu vyrojily poté, co Chávez zahájil revoluční proces a chopil se moci“. Tlak na restauraci již přináší řadu výsledků. „V Ecuadoru zradil prezident Moreno. Imperialismus obnovil plnou kontrolu nad Brazílií a Argentinou. Poměr sil v regionu se změnil. Imperialismus by rád ovládl i jeho zbylou část. Chce se zbavit Madura a porazit bolívarský proces za každou cenu.“ Trump reprezentuje to křídlo vládnoucích kruhů „imperialismu, které usiluje o globální ekonomickou, politickou a vojenskou hegemonii.“ O „obnovu ekonomické, finanční a průmyslové nadřazenosti USA, o něž je připravila Čína“. Sází hlavně na „vojenskou sílu USA“.

Ve Venezuele však naráží na výrazně „protiimperialistickou mentalitu“, mající „hluboké historické kořeny“, říká lídr tamní odborové ústředny. „My se jen tak porazit nedáme. Většina dělníků a chudých lidí se nechá jen těžko přesvědčit, aby přešli na stranu Spojených států, v jejichž barvách se nezastřeně předvádějí Guaidó a pravicoví političtí lídři.“ Ony „hluboké antiimperialistické emoce sahají až ke stávce těžařů ropy roku 1936, jež se stala téměř celonárodním protestem proti Britům a Yankeeům i vojenské diktatuře“. „Nový život jim vdechlo více než 15 let Chávezova poselství.“ To navázalo i na „masové povstání v Caracasu 27. a 28. dubna 1989, přezdívané Caracazo“.

Koncentrovaným „výraz našlo i v rozhodném střetu 13. dubna 2002, kdy byl poražen pokus o vojenský puč proti Chávezovi“. Podobně jako v „masové reakci na stávku a sabotáž naftařských bossů od prosince 2002 do ledna 2003“. Dnes je to „náš odpor proti pravici, pokoušející se Madura odstranit násilím“. Jeho „vláda splácí zahraniční dluh i v nynějších podmínkách imperialistické ekonomické blokády“. Na rozdíl od „monopolů typu skupiny Polar i jiných, které křečkují potraviny a distribuují je za svévolně přemrštěné ceny“.

Sám žiji, říká Pérez, „ve Valencii, nejprůmyslovějším městě státu“. A coby „odborář mohu jen potvrdit, že jeho průmyslové zóny jsou téměř paralyzovány. Průmysl stagnuje či je na samé hraně úpadku. Životní podmínky dělníků, jejich zabezpečení a platy se hrozivě propadly i v nejdůležitějších odvětvích typu energetiky, těžby ropy, zdravotnictví a školství.“

„Lidová armáda a milice však odolávají“ i za těchto podmínek. Sama „odborová organizace LUCHAS přišla s veřejnou výzvou rozmístit armádní důstojníky a mužstvo přinejmenším do 11 000 lokalit, aby tu žili po boku zdejších komunit a organizovali vojenský odpor proti imperialismu. V prohlášení jsme uvedli: ´Vyzýváme lid a dělníky k vybudování 50 000 jednotek lidových dobrovolníků na obranu všech obcí, měst a koutů země“. A „posílili tak společnou obranu naší vlasti, tak jak nás o to žádá prezident Maduro“.

„Lidové milice měly na 2 miliony příslušníků už dříve, mnozí však byli povoláni do armády.“ Ta disponuje „moderní výzbrojí i logistikou a úctyhodnými odbornými parametry“. Centrála LUCHAS vyzývá i k formování „Internacionálních brigád Simona Bolívara“, solidárních s Venezuelou. Na „Světovou odborovou federaci (SOF) i odbory, společenské organizace a hnutí různých zemí se obracíme s výzvou, aby nám pomohly při nákupu chybějících léků, potravin i surovin legitimní vládou prezidenta Madura či prostřednictvím venezuelských odborových a společenských organizací“. A „společenské organizace Latinské Ameriky vyzýváme k organizování Karavany solidarity, mířící až k nám z Kolumbie a Brazílie“.

Rozhodující je, zdůrazňuje Pérez, co možná rychle překonat ekonomickou a sociální krizi. Pokud vláda „neobnoví svou kontrolu nad měnou vystavenou spekulantům, nepřekoná poruchy v zásobování, nezjedná pořádek v cenách potravin a léků anebo zboží, které chybí, nenahradí jeho vlastní výrobou, přijde už brzy o své sociální opory a přežije jen těžko“. Nemá-li k tomu dojít, musí se ovšem i „přestat splácet zahraniční dluh“, „zablokovat únik kapitálu“, „zavést progresivní zdanění příjmů“ a „podpořit distribuce a kontrola pohybu zboží prostřednictvím komunálního systému, řízeného samotnými dělníky“. „Jinak se úspěchu dosáhnout nedá.“ Jen tak lze zvítězit v „boji za vládu dělníků a všeho lidu“.


- - -

20 komentářů :

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. 21.57 , 22.11 Nejspíš jste ten článek vůbec nečetli !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemusím číst. Za všechno mohou USA, USA způsobili chudobu, hyperinflaci, nedostatek základního zboží, blackout...., opozice jsou všichni agenti a loutky USA.

      Mám pravdu?

      Vymazat
    2. Chteji USA udelat ve V. rezim , jaky maji sami doma. Kdyz nejde sedlak na chalupu , jde chalupak na sedlaka..Jestlize USA nepujde na Venezuelu bude to dalsi " prohra "imperialistu ,. ztrata moznosti ovlivnit i male staty a svet se podle toho zaridi..Dalsi znamka slabosti, bezradnosti a paralysa. Hledaji korist predevsim aby se udrzeli nad vodou..
      Potom , ale muzou zapomenout na Iran a dalsi..Na ktery jsou /jako na Syrii , taky kvuli Golanskym vysinam/ nastrceni, aby vyhoveli Izraeli..
      Pochodem chod a Odchod, ze sveta , zrovna jako Britanie..
      Navic se Putin /a Cina/ zarucili ,ze Venezuele pomohou..Zatim se nevi ani neni videt jak a co.. To znamena ze se na ne Rusove a Cina uz vytahujou a znamena to stat ani krok dal...

      Vymazat
    3. 22:36 Nemáš pravdu. Za všechno může pouze 1% USA. Jejich globální šíbři a penězoměnci.

      Vymazat
  4. Jestli i tady vyhraje strejda PUTIN,jako v Syrii,

    poslal k Madurovi už výsadek ekonomů,tak ještě k tomu chybi jen Činané.
    Jaksi se cosi AMERU pokazilo.
    Čina prý začala s prodejem obligaci Amerikých dlužnich úpisů a nebude akceptovat ztráty ve Venezuele,tady to vypadá pro Kačera bledě!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím. Tohle...

      "... musí se ovšem i „přestat splácet zahraniční dluh“, „zablokovat únik kapitálu“, „zavést progresivní zdanění příjmů“ a „podpořit distribuce a kontrola pohybu zboží prostřednictvím komunálního systému, řízeného samotnými dělníky“.

      ... nemá moc šancí na úspěch. Spíš si koledují o další sérii diverzních zásahů.

      Brazílie také dlouho fandila socialistické vládě (nezaměňovat s naším socialismem), a nakonec se vrátil konzervatismus a proamerická pravice.

      Sýrie je něco jiného. A ani ta nemá vše jisté. USA už vydaly sankce na společnosti, které budou se Sýrií spolupracovat. A zatím mají takovou sílu, že to všichni bázlivě dodržují. Je sice mechanismus, jak to obejít, jenže to se prodraží, protože záleží na tom, jak moc jsou v tomto "stínovém" byznysu jeho účastníci chamtiví. Bohužel mnohokrát až tak, že obchod zadusí. Saňa Lukašenko by o tom mohl vyprávět. Jen on má bohužel svoji pravdu.

      Vymazat
    2. Přestat splácet zahraniční dluh... to nebude Putinův příznivec. Takového chlapíka by si měli Američané chránit, ten se bude ještě hodit, pokud to správně pochytí.
      Nakonec se dočkáme otázky: Nebylo to náhodou Rusko, které přivedlo Venezuelu k bídě?
      A odpověď od rozjásaných jandovců bude: Ano, vždyť stejnou politiku mají oni sami! A všichni tomu uvěří, i když přesný opak je pravdou. Rusové už dávno upozorňovali Madura na rizika nezabezpečené finanční politiky státu, která se v důsledku intervencí může škaredé vymstít. Výsledek vidíme.

      Vymazat
    3. 9:17, no protože, ty blbečku, už není tak úplně jednoduché, jako v roce 2003, mávat nějakým papírem v BR OSN a zaútočit na nějakou zemi, kde se neví, jestli Američany podpoří 20% nebo jen 5%. Navíc přímá intervence by je mohla vyjít hodně draho. A vyšší třída prostě nebude pro blaho amerických korporátek vytvářet nacistické bandy, které vyženou Madura ze země. Na to má on velice dobrou podporu a ochranu, což Janukovič neměl.

      Venezuelská vnitřní politika je také možná mnohem víc konzistentní, ne jako na Ukrajině, kde kradli úplně všichni a pak všechno prosrali. A dnes možná litují, jenže je už pozdě. A zjevně na žold pro vojáky tamní ekonomika ještě stačí. Zatím.

      Ale neboj. Amíci určitě něco vymyslí. Třeba něco takového, jako slezinnou sněť, prasečí mor anebo otravy clostridiem botulinem. Útok na elektrorozvodny zvládli, průnik ropy do vodovodního systému a chráněných vodních zdrojů taky, tohle bude malina. A určitě se najde několik tisícovek Latinos z okolních zemí, kteří za směšných $200 za měsíc budou předstírat na náměstích v Caracasu rozhořčené Venezuelce.

      Vymazat
    4. Nebude tak zle! Autobusáka z Cáracasu už brzy čeká odtučňovací kůra v oranžovým pyžámku ve welllnesu "Guantanámo" na jeho milované Kubě a o (pr)Assada se dřív či pozdějc postará ňáka ta sionistická rachejtle!:-)))

      Vymazat
  5. 22:36 Nemyslím, že máte pravdu, jen kloužete po povrchu. Zásadní smysl článku spočívá v tom, že je třeba přemýšlet. Přemýšlet o tom, co se stalo, proč, kam vývoj spěje, jaké jsou cesty a kdo má jaký zájem. Jedná Guaidó z demokratického pověření občanů Venezuely, nebo ne? Jedná v zájmu občanů Venezuely, nebo svých sponzorů? Kdo jedná (snaží se) ve prospěch občanů Venezuely a kdo ve prospěch korporací a cizího státu? Má cizí stát právo instalovat jinému státu prezidenta? Se zkušeností z 15.3. bychom to neměli brát na lehkou váhu. Je to prosté. Je nám předestřen jeden názor i s argumenty. Je na nás vyhledat si další, přemýšlet a dospět k závěru. Nikdo Vám nic nevnucuje, nenařizuje, jen tímto článkem příspívá k informovanosti. Audiatur et altera pars - nechť je slyšena i druhá strana. Tyto stránky nám, na rozdíl od těch, které si (nuceně) platíme, umožňují "druhou stranu" vyslechnout. Děkuji redakci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problémem je, že spoustě lidí je schopnost vyslechnout druhé cizí. Vztahy ve společnosti nejsou dvojbarevné, ale obsahují rozsáhlou paletu barev a s rozmanitostí se nabízí i různá řešení, hájící v různé míře zájmy jednotlivých skupin obyvatel.
      Venezuela v této fázi potřebuje státní kontrolu nad strategickými odvětvími, ať jsou to energie, armáda, zdravotnictví, produkce základních potravin atd. Posun k stabilní, ekonomicky soběstačné společnosti nelze realizovat s pomocí soukromého kapitálu, který zcela ignoruje zájmy a potřeby občanů.
      V naší zemi bylo lidem od prohrané války v roce 1989 vtloukány do hlav hlouposti o zodpovědném, poctivém a pracovitém soukromém sektoru. Bohužel si spousta fanoušků nových myšlenek neuvědomila, že co platí pro jednotlivce a malé podniky, nemusí platit pro větší celky, že zahraniční investor může koupit prosperující podnik za účelem útlumu konkurence a ovládnutí trhu vlastní produkcí .. atd.
      O ničem takovém autoři hanlivých výkřiků neuvažují. Bohužel pro nás, ale i pro ně ...
      ABC

      Vymazat
    2. 7:24, ne, jistěže ne. Guaidó jedná ve prospěch amerických ropných a surovinových korporací, to nemá s obyvatelstvem Venezuely nic společného. I když se s ním samozřejmě pár tisíců tamní nové elity sveze. Jenže ostatní žádná světlá budoucnost nečeká, protože nastane čas opětovného rýžování staronovým protektorem.

      Zemi čeká naopak těžký propad. Nejen kvůli tomu, že se zdroje přesměrují opět do soukromého sektoru cizích zemí, ale bude potřeba dokázat, jak strašný režim Cháveze byl.

      Bude potřeba, aby všichni, co pamatují na důvody jeho nástupu do vlády, byli umlčeni nebo zapomenuti. Vytvoří se nová historie, bude se hovořit o režimu, bolševické diktatuře vedoucí k úpadku.

      Venezuela je přitom kapitalistická demokracie, která si jen dovolila od roku 1999 používat prostředky své země na edukaci tamního negramotného obyvatelstva a dosáhla tak z negramotného státu stvořit světový standard.

      Ať byli jacíkoliv, vzdělání a dostupná lékařská péče pro všechny se oproti minulosti radikálně změnila. To je vklad Cháveze a Madura. Jen se zdravým a vzdělaným obyvatelstvem máte šanci něco dosáhnout. A to bylo přesně to, oč se bývalé vlády programově nestaraly.

      Vymazat
    3. 9:16
      Jako dospělí lidé si snad nemusíme dělat iluze ani o tom, že jednotlivci a malé podniky jsou zárukou poctivosti, zodpovědnosti a pracovitosti. Pokud by snad chyběla osobní zkušenost, stačí nahlédnout do bezedné studnice zážitků lidí se zakázkami u firem a řemeslníků. Mně když se někdo představí jako podnikatel či živnostník, tak si držím peněženku a nenechám si od něj nic udělat dříve, než se s problematikou velice detailně seznámím, či spíše aspoň v teoretické rovině plně ji nastuduji. Takto mě vycvičily mé zkušenosti s fyzickými a právnickými osobami majícími to privilegium optimalizace daní.
      Čest výjimkám, ale těch je tak málo, že jsou spíše stále zřídkavějším úkazem.

      Vymazat
    4. 10:06 To byla bota s tím Guaidóem, to není žádnej vůdce! Proč za skalpy komoušských poloopic s Madurem v čele nevypsal náležitou odměnu? Půjčku od MMF by na to určitě dostal! Na to vojáci čekaj, na pořádnej žold, a ne na kecy o "amnestii"!!!

      Vymazat
  6. Zase usa utřou nerostné suroviny z Venezuely nebudou:

    https://cz.sputniknews.com/politika/201903079396656-velvyslanec-rusko-bude-branit-sve-zajmy-ve-venezuele-tim-nejtvrdsim-moznym-zpusobem/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to by mohla být třeba diplomatická nóta ambasadorovi. Nevím, jak by chtěli bránit své v této části světa. Bránit své zájmy v Sýrii, OK, ale tady? Oni přece nemají flotily letadlových lodí, nikdy koncepci invazí za oceán nepotřebovali. Obávám se, že útok proti Venezuele je útokem hlavně proti Rusku. Je otázka, kam Maduro přesunul část zlata a účty.

      Vymazat
  7. Doporučuji anonymní odpovědi vyřadit. Zatěžují věcnou diskusi.

    OdpovědětVymazat
  8. Až jednou Zeman odejde z prezidentského úřadu, bude mít jistě vystaráno o nejednu kapitolu své pokračovací knihy "Jak jsem se v politice mýlil".
    Pokud za polit. hloupost neuzná svůj sveřepý militantní postoj k Afgánistánu aj., snad alespoň v případě hanebné podpory pučisty Guaidóa uzná svůj přešlap za hranice běžné morálky a (své) mravní integrity.

    OdpovědětVymazat