Reklama

úterý 26. března 2019

Velké vítězství, které se obrátilo v prach

Poručík Radul Milkov na svém stroji Albatros Dopeltaube.
Michail Stavrev
26. 3. 2019
Je tomu 106 let, kdy spojenecká bulharská a srbská vojska pod vedením generála Nikoly Ivanova dobyla město Drinopol, dnes turecké Ederne. Stalo se tak 26. března 1913.

V této válce bylo poprvé na evropském bojišti nasazeno letectvo. Účinek tehdejší aviatiky byl spíše psychologický – Bulhaři měli letku o pěti strojích Albatros Dopeltaube, z nichž bomby metali ručně. Přesto způsobili v řadách muslimů paniku, protože nevěřící se dostali až vysoko nad minarety velké mešity Sultána Selima. Rachot leteckých motorů plašil koně, takže Anatolská jízda, nejobávanější část osmanské armády, byla zničehonic dezorganizovaná a neschopná boje.

„Letěli jsme nad tureckými okopy ve výšce 400 metrů, otočili jsme prudce vpravo a z nakloněné gondoly ukázali těm dole sevřené pěsti“, píše ve svých pamětech pilot Radul Milkov. Vedle 1. a 2. bulharské armády do boje zasáhly po vítězné bitvě u Kumanova (dnes Severní Makedonie) také dvě srbské divize - Timocká a Dunajská pod velením Spety Stepanoviće. Srbové přinesli těžkou artilerii a významně pomohli při obléhání města. Celkem bylo před branami Drinopole 126 000 Bulharů a 47 000 Srbů.

Toto velké vítězství se ale nakonec obrátilo v prach. Je škoda, že spojenectví mezi Srby a Bulhary nevydrželo, Drinopol bylo poslední velké město před Cařihradem. Obě země v rivalitě o vedoucí úlohu mezi Jižními Slovany (ale i sporech s Řeky a Rumuny) se nedlouho poté servaly o oblast Makedonie. Tomáš Garrique Masaryk, který v té době pobýval v Bělehradě, se snažil srbskou generalitu od bratrovražedného boje odradit, jak píše ve své knize Slovanské problémy, ale jeho diplomacie byla přes urputnou snahu neúspěšná.

Výsledek těchto dějů je určující i pro dnešní události. Slované díky své tvrdohlavosti vyměnili Cařihrad za Skopje, ale ze samotné Makedonie získali jen tu nejméně atraktivní hornatou část, navíc přišli o deltu Dunaje, přímou hranici s Ruskem, strategicky nesmírně důležitý bod. Krátce na to Rakousko - Uhersko pomohlo ke vzniku albánské státnosti (Albánci svůj stát do té doby historicky neměli) a zanedlouho dochází ke konečnému řešení všech sporů v podobě první světové války. Srbové sice tuto strašnou řež nakonec vyhráli, ale zaplatili za to neúměrnou cenu, úhrnem ztratili čtvrtinu obyvatelstva, na 60 % mužské populace. Následný vznik Jugoslávie byl pro ně ve výsledku danajským darem, ve čtyřicátých i devadesátých letech ostatní národy Srbům otočily záda, nakonec zůstali sami, jako na začátku, opět bez Makedonie. Ani Bulhaři nedopadli o moc lépe, od nešťastné války se spojenci v roce 1912 už nikdy nezvedli hlavu, status regionální mocnosti, který do té doby drželi, je pro ně jen mlhavým snem. Bitva o Drinopol v letech 1912-13 byla pro všechny nejvíce promarněnou šancí v dějinách, bylo na dohled obnovení Byzance.



- - -


10 komentářů :

  1. Kdyby lososi rostli na hrušních, mohlo stát jejich maso stovku za kilo a místo rybníků by mohla být krásná koupaliště. Z Cařihradu je islámský Istanbul... a z mešity od Mehmeda II. sekularizované roku 1934 Atatürkem - ex chrámu Boží moudrosti - zase bude mešita obnovená Erdoganem. ale Srbům tehdy Bulhaři roku 1912 zabili kozu, tak oni jim dvě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 16:O3: Vskutku duchaplný komentář.

      Vymazat
    2. Nerozumím té slátanině hlouposti anonyma 16:03.

      Vymazat
    3. 20:54
      Jsou lidi, že nic nechápou a eště se tim chluběj.

      Pohled na letadlo mi chvíli vrtal hlavou, ale Albatros měl ve věcech pěkný guláš, takže pod původním názvem Taube (jednoplošník od Igo Etricha) prodával ještě vlastní cvižný dvouplošník a vyobrazenou napodobeninu Farmana.

      Chtělo by to Ladu, aby vyobrazil bulhaříny s mocnými kníry a fajfkami v zubech, jak krouží kolem drinopolské mešity a vysypávají do ní nočníky.
      Eventuelně na zadních sicech ty dvě kozy, které by to jistě bavilo.

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. Takže Bulhaři první bombarodovali islamsky stat a byli za to nalezite potrestani, Turecko s plnou podoporou habsburkeho domu mohlo v klidu prezit a zustat v Evrope. Pozdeji, když povstali Rekove, pomohl Turkum pro zemnu Lenin.

    OdpovědětVymazat
  4. Ono je daleko horší že se vítězství v 2 sv obrátilo v prach jsme tam kde jsme byly v roce 38.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zaplaťpánbu! Rusáci byli zatlačený zpět od Baltu, na tu samou linii, kde začli za Ivana IV. z výboji proti Republice Obou národů! A kdyby bývali polští vládci byli rozumný v tom roce 1939, tak kde až Evropa mohla končit! - http://img15.deviantart.net/8736/i/2013/256/2/e/pakt_ribbentrop___beck_vol__2_by_coszniczego-d6m4e0q.png

      Vymazat
  5. 22:18
    Takže k výchozí pozici.
    Francouzi a Angláni nás prodali v Mnichově.
    Ještě za to zaplatili naším zlatem, což jest obdivuhodné.
    Pak nás Angláni a Amaričani zaprodali na Jaltě (už předtim v Teheránu, Beneš vo tom věděl a jel objímat Stálina).

    Pak naši žili 40 let v tý prodaný zemi, nejdřív mezi hroznejma grázlama, který dobře zobrazujou ve filmu Toman, ty pak Gottwald nechal pověsit, sám čímsi nakažen (nejspíš archivovanou španělskou chřipkou) ustoupil se scény a pak se tu Češi jakžtaž zařídili.
    Chodil jsem v Praze do Základní školy, novej, čistej, bez lůzy, bylo tu hezky.
    Až v roce 1968 přitáhli Rusáci, kterejm smrděla bagančata.
    A Slováci, kteří považovali úklid Prahy za zbytečnej.
    Tak bylo všude nasráno.
    Vod slovenskejch budovatelů sídlišť a metra.

    Dnešní obyvatele sídlišť už to tak neberou.
    Myslet si, že bude dál už jen líp je naivní.
    To si myslel děda s babkou v roce 1924 taky a jak dopad.
    Kríze, sudeťáci, Slovácí, furt nás někdo vyžíral a budoucnost nikde.
    Tak milión a něco lidu vstoupilo v roce 45/46 do KŠC, to si dali.

    OdpovědětVymazat
  6. Vidím v tom poučení, nenechme se rozeštvávat se Slováky a budujme vzájemnou důvěru, mezi středoevropskými státy. Jinak zase budeme obětí politiky jiných, kteří se dokázali domluvit.
    Ze článku je vidět, že stavět výhradně na slovanství, je nereálné. P.K.

    OdpovědětVymazat