Reklama

.

.

pátek 26. dubna 2019

K navrhovanému rozpočtu EU

Tomáš Doležal
26. 4. 2019
Jedním z prvních – a zároveň nejdůležitějších – témat (a hlasování) nově zvoleného Evropského parlamentu bude tzv. víceletý finanční rámec (de facto rozpočet Evropské unie) na léta
2021-2027. Tento materiál je přijímána ve formě meziinstitucionální dohody, tzn. na základě konsensu mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU – kde, bohužel, Evropský parlament takříkajíc „tahá za kratší konec provazu“.


Poté, co Evropská komise předloží návrh příslušného víceletého finančního rámce, rozhoduje Rada EU (jednomyslně) o jednotlivých příjmech a výdajích. Aby byl dokument finálně přijat, musí být odsouhlasen prostou většinou všech členů Evropského parlamentu, přičemž tento sbor může text návrhu buď schválit či zamítnout, nesmí jej ale jakkoli měnit.

Letošní návrh víceletého finančního rámce, o kterém se na české politické scéně zcela nepochopitelné (vzhledem k jeho významu a dopadům) prakticky nevede žádná relevantní debata, si zaslouží jediné – jasné odmítnutí.

A to z mnoha důvodů.

Jedním z hlavních je skutečnost, že návrh obsahuje naprosto neuvěřitelný a nepřijatelný mechanismus, který má (bez jakéhokoli právního a smluvního základu) podmínit čerpání peněz z příslušných evropských fondů s vágně formulovanou povinností členských států dodržovat tzv. „zásady právního státu“.

Jak bylo možné vidět v nedávné minulosti v souvislosti s nejrůznějšími sankčními řízeními na úrovni EU, nejde o nic jiného, než o další bič na neposlušné státy skupiny V4 (případně
na ty země, které by je chtěli v hájení národních zájmů a kritickém přístupu k mnoha rozhodnutím a záměrům orgánů EU následovat).

Tento návrh má navíc formu nařízení nezávislého na samotném přijímání rozpočtu jako celku, takže se má schvalovat běžnou procedurou založenou na tzv. kvalifikované většině. V důsledku toho jej může „zastavit“ pouze blokační menšina (nejméně čtyři členské země EU reprezentující minimálně 35 % její populace). Požadavek na počet obyvatel je tedy v tomto případě cca třikrát vyšší, než je celkový počet obyvatel zemí Visegrádské skupiny.

Návrh dále obsahuje pro ČR velmi nevýhodný rozpočet určený na Společnou zemědělskou politiku obsahující mj. pokles plánovaných finančních prostředků oproti současnému stavu
o téměř 500 milionů euro, tzv. zastropování plateb (100 000 euro na jednu farmu) - přičemž
v ČR (i v Maďarsku a Polsku) jednoznačně převažují farmy a hospodářství s daleko větší rozlohou než v ostatních zemích EU - a také razantní úbytek prostředků na tzv. politiku rozvoje venkova.

Samostatnou kapitolou je i nepřijatelný záměr Evropské komise na zavádění nových typů odvodů pro členské státy znamenající podstatné rozšíření tzv. vlastních příjmů EU a obsahující návrh tří jejich nových vlastních zdrojů.

Tyto nové zdroje by měly tvořit až cca 12 % celkového rozpočtu EU a mohly by ročně dosahovat asi 22 miliard euro (přes 562 miliardy korun). Mělo by se jednat o příjmy ze systému obchodování s emisemi (což je projekt nesmírně škodlivý už sám o sobě), tříprocentní paušální sazbu uplatněnou na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob
a, konečně, vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech.

Předkládaný finanční rámec obsahuje taktéž návrh na zásadní zvýšení spoluúčasti příjemců dotací v tzv. kohezních fondech (v případě ČR na zvýšení ze současných 15-50 % na 30-60%, čímž se tento systém stane pro mnohé regiony neufinancovatelným a nevyužitelným). Kromě toho má značná část programů financovaných v rámci kohezní politiky přejít z národní úrovně do režimu centrálního řízení orgány EU.

A tento kruh se uzavírá pro ČR (a příjemce dotací) opět nevýhodným a těžko akceptovatelným (a povětšinou prakticky nesplnitelným) návrhem na změnu tzv. implementačních pravidel, kdy má být současný systém doby splatnosti závazků vůči EU zkrácen ze tří na dva roky.

Toto je pouze základní výčet (z pohledu národních zájmů ČR) největších excesů navrhovaného víceletého finančního rámce EU na nové šestileté období., přičemž kompletní přehled jeho nedostatků by byl mnohem delší. Není jiná varianta, než hlasovat jednoznačně proti němu.

autor je kandidát SPD do EP za Středočeský kraj

11 komentářů :

  1. Novy Brazilsky president na buzeranty alizpicnice (titulky )
    https://www.youtube.com/watch?time_continue=44&v=SOvfXEuZ0fA

    OdpovědětVymazat
  2. To zastropování příspěvku na jednu farmu je jistě zaměřeno proti nám. Ale neměli bychom sami přehodnotit náš pohled na zemědělství, z jednostranného pohledu jako velkoplošná výroba potravinářských a technických surovin, na komplexnější pohled? Např. zemědělství by mělo vytvářet pracovní příležitosti na venkově, pěstovat pestřejší strukturu plodin a tím zvyšovat naši soběstačnost v zásobování potravinami, vylepšovat kvalitu půdy a tím také zajišťovat udržování vody v krajině.
    Tento přístup, by měla podporovat naše vláda. SPD to má také v programu: „Podporou podnikatelského prostředí v průmyslu, zemědělství a službách vytvoříme nová pracovní místa.“ P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad PK, určitě souhlas, ale je třeba si uvědomit, jaká je dřeň eu - rozpočtu. Ten v první řadě musí zajistit příjmové kanály rozhodujícím finančním a podnikatelským korporacím, které vládnou příslušným vlivem a eu-politikou! Eu-úředníci jsou pouze dobře placenými vykonavateli úkolů.

      Vymazat
    2. P.K Tak se mi zdá že naše zem žádné nové pracovní místa nepotřebuje už teď nemají lidi. A musí dovážet cizince.

      Vymazat
    3. 10:31, to, co doporučujete, praktikovala jen komunistická vláda před převratem. SPD nijak nedokázala, že své sliby splní. Raději lidi neoblbujte.

      Vymazat
    4. vvenc27. dubna 2019 11:10
      Ano tak to je, proto bychom se neměli slepě řídit jejich direktivami, ale naše vláda by měla více myslet na prospěch země a ne na její úplné znesvéprávnění a závislost na dotacích.
      Samozřejmě souhlasím s autorem, že co EU dělá, pro nás nevýhodně dělá. Ale vždyť už známe ten důvod, takže naše vláda by se od toho měla oprošťovat a ne to přijímat s tím, že EU to požaduje. Např. peníze do svého rozpočtu by mohli získávat ze zdanění finančních korporací, které mají astronomické zisky. P.K.

      Vymazat
    5. Anonymní27. dubna 2019 11:23
      Plánovaná globalizace, kdy se v jedné části zeměkoule bude vyrábět strojírenské zboží, v jiné části se bude pěstovat obilí, atd. a ty všechny produkty se budou rozvážet po celé zeměkouli, mi přijde jako dotažení efektivity ad absurdum. Navíc to je zákonitě spojeno ke stálému soustřeďování zisků u úzké skupiny populace, omezování až likvidování funkcí států a znesvéprávňování většiny obyvatel. A samozřejmě k nastolování otázek, k čemu je vlastně na zeměkouli tolik zbytečných lidí?
      Státům je třeba vrátit funkčnost, tj. obhospodařovat půdu, zhodnocovat produkty a užívat si výsledků té práce. Podobně je třeba obnovit průmysl a produkci konečných výrobků, nikoliv pouze dílů, pro výrobky zahraniční mateřské firmy. Veškerou místní výrobu zde také zdanit a celně chránit vlastní produkci. Dotovat školství a vědu. Prostě odmítnout ten hlásaný liberalismus, který nám je vnucován, který ale silné státy v případě potřeby kdykoliv nedodržují.
      Takže k Vaší připomínce, je třeba skoncovat s politikou dát zahraničním firmám daňové prázdniny, postavit jim silnice k jejich montovnám, dovolit jim vyvézt veškerý zisk ze země a po skončení činnosti, po nich ještě likvidovat ekologické škody. Navíc jim vozit ještě větší chudáky, kteří budou ochotni za žebráckou mzdu v těch „našich“ fabrikách pracovat. Taková pracovní místa, jsou z hlediska našeho státu nežádoucí. P.K.

      Vymazat
    6. Anonymní27. dubna 2019 11:27
      To, co doporučuji, praktikuje mnoho západoevropských zemí a je na tom postavena dotační politika.
      SPD ještě nebyla u vlády, takže neměla možnost nic realizovat. Takže neoblbujte Vy! P.K.

      Vymazat
  3. Situace ve Francii. Studie z ledna 2017 uvedla, že "extremistické islamistické útoky na křesťany" vzrostly ve Francii o 38 procent, z 273 útoků v roce 2015 na 376 útoků v roce 2016. Většina těchto útoků se stala v době Vánoc a "mnoho útoků se událo v kostelech a různých modlitebnách."

    Ve Francii jsou podle výše zmíněného webu každý den znesvěceny v průměru dva kostely. Během celého roku 2018 pak ve Francii proběhlo 1 063 útoků na kostely a křesťanské symboly jako jsou kříže, obrazy a sochy. To představuje nárůst o 17% oproti roku 2017. Tato islamizace Francie je v posledních pěti letech podněcovaná a posilovaná velkými investicemi z Kataru – především do mešit. Tyto investice se v současnosti odhadují na 22 miliard dolarů. Investicemi do mešit Katar zjevně šíří wahhábismus/salafismus - zvláště radikální formu islámu - po celém světě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co s tím?Jak se bránit?Je to vůbec možné s naší politickou garniturou?Rok,dva a je to u nás natvrdo!

      Vymazat
  4. Nevím, nevím jednak mezi našími volenými poslanci do Parlamentu EU, nevidím ani jednoho zemědělce, jen samé politiky a jejich dorostence. Na druhé straně, vnucené dvoukvalitní potraviny dokázaly, že parlament a jeho komise jsou jen pro parádu. Tak co tu chceme řešit ?

    OdpovědětVymazat