Reklama

.

.

pondělí 15. dubna 2019

Milan Kundera je svatý aneb jak manipulují Manipulátoři.cz

Jiří T. Král
15. 4. 2016 Literárky
Když nemáš argument, začni moralizovat, když chceš vyhrát debatu, podváděj a přepiš svůj článek. Sledovat média je jako pouštět si najednou filmový horor a komedii.

Bulvární deníky každou chvíli přinášejí zprávy, o jejichž pravdivosti snad nejsou přesvědčeni ani novináři (tedy spíše weboví opisovači textů z angličtiny). Vtipné ovšem je, když takovou zprávu vezme vážně i autor z víceméně seriózního týdeníku. 

V Týdnu takto Jakub Kvasnička glosoval příběh starého páru, ve kterém manžel 62 let předstíral hluchoněmost, aby se nemusil se svou ženou bavit. „Dá se říci, že její bystrost se dá srovnat s bystrostí Iva Ištvana,“ napsal Kvasnička, který se odvolával na článek na tn.cz. Leč na Nově sice zřejmě naučili šimpanze překládat z angličtiny, smysl pro humor tím ovšem nezískal, jinak by si všiml, že původní zpráva pochází ze satirického webu World News Daily Report. A Kvasnička to vlastně dotáhl do dokonalosti: ve své satirické poznámce vychází ze satirické zprávy. To by si zasloužilo sepsat do nějaké satirické povídky.

Jednoho také zaujalo, jak komentátor Práva Alexandr Mitrofanov používá slovo „jakobínské“. V komentáři nazvaném Pražský konflikt na pozadí rozevírajících se nůžek napsal: „Politici si budou muset vybrat, čí zájmy v tomto konfliktu chtějí zastupovat. Jeho nejostřejší formou by byly sociální nepokoje s oboustranným násilím. Jakobínské lpění na nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, s okatým pohrdáním požadavky opačného pólu, by je dříve nebo později vyvolalo.“ Nic proti jeho argumentaci, nicméně kdyby za Velké francouzské revoluce mluvil o „jakobínském lpění na soukromém majetku“, zřejmě by mu ukázali, jak také lpěli na lidských právech. Jeden chápe, že jakobíni tu posloužili v přeneseném slova smyslu, ovšem myslí si, že stejně tak nepřípadně bychom mohli nasazovat psí hlavu egyptskému bohu Anupovi.

A teď něco méně zábavného. V Salonu Práva vyšel článek k životnímu výročí Milana Kundery, ve kterém publicista Štefan Švec napsal : „V jeho vlasti zmocnili myšlenkoví ploštěnci, napjali ho na trapnou, ze všech stran ostudnou „udavačskou“ kauzu z roku 1950 a zredukovali katedrálu spisovatelova osudu a díla na smyšlené morální dilema z mravoučných brožur.“ Narážel tím na 11 let starý článek v Respektu o tom, že Kundera udal na policii Miroslava Dvořáčka. Je to stále dokola od Zdeny Salivarové po Otu Filipa: ukáže se, že nějaký spisovatel něco udělal a vždy přispěchají ochotní zastánci, kteří používají morálku jako kladivo a snaží se z druhých udělat hnusné podlidi (přirovnávat někoho ke hmyzu, v tomto případě k ploštěncům, je stará dobrá metoda protižidovské propagandy). Milan Kundera ovšem na policii byl a můžeme diskutovat o tom, za jakých podmínek a jaké morální dilemata musel řešit. Místo toho ovšem čteme podučitelské žvanění o „katedrálách osudu“. To by se pěkně vyjímalo v nějaké hagiografické knížce.

Nedávno jsem tu psal, jak zpravodajské weby mění obsah svých článků, aniž by na to upozornili. Prostě svůj omyl přepíšou a dělají, jako by se nic nestalo. Jeden ale nečekal, že na to narazí na webu Manipulátoři.cz. Autor těchto řádek náhodou otevřel text na blogu Jiřího Míky, který web Manipulátoři.cz před loňskými prezidentskými volbami kritizoval za to, že zprávy o členství Jiřího Drahoše v Římském klubu považuje za fake news. A cituje článek šéfredaktora onoho webu Jana Cempera: „Kromě toho, že je to neprokázané a i kdyby, tak na Římské klubu není nic špatného.“ Jeden si také myslí, že členství v onom klubu není diskvalifikací pro volby, ovšem po rozkliknutí článku na webu Manipulátoři.cz našel úplně jinou citaci, včetně chyb zní takto: „Kromě toho, že je to neprokázané, že je stále člem (poslední zmínka je z rok 2008) a i kdyby, tak na Římské klubu není nic špatného.“ Takže bloger kritizuje daný web za něco, co nenapsal? Proč tvrdí, že Manipulátoři.cz považují Drahošovo členství za neprokázané, když přece jasně napsali, že členem byl a jen se neví, zda je jím doposud? Inu proto, že Jan Cemper svůj článek později (po jednom či dvou dnech) přepsal a danou citaci změnil. Mohlo by se to zdát jako maličkost, ale ve skutečnosti je to čirá manipulace, měníte zkrátka svou citaci tak, abyste měli pravdu. Tak nevím: má ten web manipulace odhalovat, nebo zveřejňovat?

Ale skončeme vesele: Blesk.cz zveřejnil článek Čirá hrůza na záchodcích v Brně: Muže uvěznila toaletářka! Zůstal jen s telefony na prostituty. Čekáte opravdu děsivý článek o závažném neštěstí? Tak to čekáte marně, redaktor prostě rozmazal příhodu o tom, že někoho zamkli na toaletách a on si přivolal mobilem strážníky. Jeden musí zavolat do Blesku, tuhle mu cestou do práce ujela tramvaj a rád by se o této hrůzné příhodě podělil se čtenáři. Ovšem co se týká závodů v rozmazávání hloupostí, zůstal Blesk tentokrát v poli poražených, protože článek nazvaný Nemrtvý silně krvácel nekrev o tom, že na zemi ležel opilec politý rajčatovým džusem, je počin srovnatelný se setkáním šicího stroje a deštníku na pitevním stole

- - -

1 komentář :

  1. Nic takového nečtu a oni píši jak se jim to hodí když můžou lhát veřejně politici tak oni můžou taky.

    OdpovědětVymazat