Reklama

.

.

neděle 28. dubna 2019

Pravice a levice jako mediální floskule

Petr Žantovský
28.4.2019 iPrima
Jsou to lamentace často pochopitelné: oni lamentující vzpomínají na dobu, kdy byli podstatně mladší, a tím pádem také zdravější a energičtější, mnoho věcí se dařilo snadněji. A také svět byl přehlednější. Byly jen dvě strany – pro a proti, dnes je to zapleveleno mnohostí slov a slibů a zpravidla ze všech strana přicházejí stále stejně plané řeči a prázdná gesta. V tomto smyslu mají weboví kolportéři pravdu: svět je přetížen nesmysly a labyrinty bez konce. Jenomže v pointě podobných úvah zpravidla stojí konstatování, že za všechnu faleš a bídu světa může polistopadová pravice. To zasluhuje několik poznámek.


Předně: žonglování s pojmy pravice a levice je důsledkem dlouhodobé soustavné floskulizace naší mediální krajiny. Též samosebou krajiny politické, to s tím pokrevně souvisí. Každý jev, osoba či proces dostane od politiků a novinářů (vcelku je lhostejné, v jakém pořadí) nějakou nálepku, která má jednou provždy definovat obsah a dát mu hodnotící znaménko, aby to bylo pochopitelné pro nejširší veřejnost (včetně okřídlené báby Dymákové z dávného pořadu Vladimíra Železného Volejte řediteli). Tak se u nás zachází i s pojmy pravice a levice.

Pravice je – podle tohoto mediálního zjednodušení - vše, co uznává, že kapitalismus je lepší než socialismus – a s levicí je to právě naopak. Pravicový podle tohoto výkladu byl tedy třeba i Václav Havel. Přitom jeho hodnotový svět byl mnohem blíže levicovému pojetí světa, pokud ovšem tomu pojmu rozumíme poněkud strukturovaněji. Levice v tomto smyslu fandí pokrokovým, atypickým, netradičním, novým, kreativním postupům, často se vymykajícím ustáleným pravidlům, rezignujícím na pevné zákonitosti, naopak tyto zákonitosti záměrně erodujícím. Levice je trošku anarchie, svévole, sebestředné arogance, která má za to, že její recepty jsou ty nejlepší ze všech možných jen proto, že boří vžitá tabu. Levice, zejména ta současná, se příliš nezamýšlí, zda má za ta zbořená tabu (a nejen za ně) odpovídající a plnohodnotnou náhradu. Levice pracuje pro tento den a jeho efektní podobu. V tomto smyslu jsou dnes nejlevicovější stranou u nás Piráti. Už dávno ne sociální demokraté, a dokonce ani komunisté.

Pravice proti tomu je usedlá, konzervativní, nemá v lásce změnu, hlavně ne tam, kde by se měly změnit jevy, procesy a zvyky dobře ozkoušené a osvědčené dlouhou praxí. Pravice není příliš kreativní, proto je navenek i mnohem nudnější, méně efektní, neposkytuje takové tvůrčí vzrušení. Její kreativita se odehrává na poli dlouhodobých bádání třeba na poli ekonomické či filosofické teorie, rozhodně většinou ne na poli třeba umělecké tvorby. Pravice není proto programem pro dnešek, ale pro dobu delší a trvalejší.

Když to ukážeme na příkladech: levice je zastáncem potratů, pravice zpravidla odpůrcem. Levice je příznivcem multikulturního otevření Evropy vlivům zvenčí, pravice spíše vnímá a vyzdvihuje rizika takového procesu. Levice má i v ekonomice pestřejší nápady – od Keynese víme, co jsou to zaměstnanecké akcie a různé formy korporativismu. Pravice se svým Friedmanem a Hayekem před těmito atypickými a nesystémovými vlastnickými formami co nejdůrazněji varuje.

Jak vidno i v tomto hodně zjednodušeném přehledu, pojmy levice a pravice nejsou vůbec tak prostinké, jak nám je občas servírují naši političtí a mediální protagonisté. Není pak divu, že se tyto pojmy v podobě ustálených, ale značně pokřivených ikon uhnízdí i v myslích přemýšlivějších, k nimž rozhodně patří většina webových kolportérů, tedy aspoň těch, co obesílají i moji schránku.

K tomu je třeba zmínit ještě jeden faktor. Pojem levice byl u nás léty komunismu zdiskreditován a vyprázdněn. Každý, kdo se chtěl proti komunismu vymezit, se označil za pravičáka – jistě i díky frazeologii, kterou (v hanlivém smyslu) zavedli právě ideologové komunismu. Jenomže zdaleka ne každý odpůrce komunismu je pravičák ze své podstaty a svými postoji a názory. Svět je nekonečně pestřejší a diferencovanější, byla by škoda zužovat ho do dvou pojmů, a ještě navíc značně dezinterpretovaných.

Jiná otázka je, proč „přemíra pravičáctví“ (byť domnělého) je považována i lidmi rozumnými za zápor. Odpověď může znít zhruba takto: V průběhu polistopadových let došlo k postupnému překlopení hodnotových znamének a díky určité kolektivní nechuti velké části politické, mediální, ale i intelektuální sféry začalo být samo slovo pravice vnímáno negativně. Jako by obsahovalo neblahou zvěst pro náš spokojený, sociálně spravedlivý a po stránce univerzálních lidských práv a svobod dokonalý svět. Jako by pravice nutně znamenala reakci, regres, boj s pokrokem, zpátečnictví. Tedy samé pojmy, které důvěrně známe z rétoriky předlistopadových ideologů.

Budeme-li hledat okamžik, kdy slovo pravice začalo masověji ztrácet u našeho člověka sympatický zvuk, zabloudíme v naší polistopadové politické bramboračce, kde nejenže se šermuje beze smyslu s pojmy a hodnotami, ale kde se ještě navíc často upřednostňují hodnoty a boje ryze osobní nad diskusemi věcnými a směřujícími k obecnějšímu poznání, nikoli jen subjektivnímu prospěchu. Naše politická scéna, a to bez ohledu na barvu stranické legitimace, už řadu let připomíná hemžení prospěchářů, nikoli fórum budovatelů státu. Samozřejmě až na čestné výjimky, které najdeme jistě také ve všech politických stranách.

Navíc dnešní strany, deklarující se za pravicové, nemají s autentickou pravicí skoro nic společného. Když se náhodou dostanou k moci, zvyšují daně. Neprotestují nad rámec salónního žvanění proti eurobyrokratickému socialismu. Nemají ve svém čele charismatické lídry, nýbrž nudné úředníky, kteří by úplně stejně obstáli na opačné straně spektra. Pojmy pravice a levice zdánlivě ztratily obsah. Proto se nelze divit tomu, že pod vlivem zjednodušujících mediálních kampaní se jedno či druhé stává v očích veřejnosti společným nepřítelem.

Důležité je vědět, že je to jenom zdání, a to, jak víme, klame.


- - -


Pozn. redakce NR (vd):
Pravice obhajuje osobní svobodu individua, které se nechce nikomu podřizovat. Proto jsou pravicová hesla tak často zneužívána "podnikateli", kteří nechtějí placením daní přispívat k blahu společnosti a nechtějí mít odpovědnost za své zaměstnance, kterým "dávají práci". Na obranu "svobod podnikatelů"  proti levicovým "zlodějům" byly v  minulosti často nastolovány pravicové diktatury.

Levice je naopak pro lidskou soudržnost a odpovědnost k celku, pro společenskou kohezi. To bylo v historii několikrát zneužito k vytvoření různých totalitních systémů.

24 komentářů :

  1. To jsme poznaly,co je pravice v podání Klause st.co nejdříve nakrást,přivlastnit,odklonit.Proto si založil stranu ODS,která mu schválila cokoliv.O podobnou blamáž se pokouší Klaus ml.založit si stranu a pokračovat v kradení,doufám,že lidi už jim na to neskočí.

    OdpovědětVymazat
  2. Bohužel není prostor na třídní boj musíme se postarat aby jsme neskončili nesvéprávní v euchalífátu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dojem, který ve vás chce pluťák vyvolat.
      Vy vidíte jím zkonstruovaný Střet civilizací, on zato vidí vás, jak byste mu rádi zežrali večeři.

      Už vás dávno má na lopatě.
      Dávno si nedokážete představit, co je váš zájem.
      Proto vám bude hůř a hůř.

      Vymazat
    2. 14:14 Pokud s tím jde něco dělat tak šance je a jsme Češi a nevzdáme se. A tu večeři nemám zájem nejsem konzumní typ hlupáka.

      Vymazat
  3. To je hloupa obhajoba.Tak si to zjednodusme..Bud maji vysledky a nebo nemaji...A oni je nemaji..Jedine,co dokazali je vse rozprodat a jeste u toho republiku zadluzit...To opravdu dokaze kazdy mamlas

    OdpovědětVymazat
  4. Já chápu dělení na levici a pravici jako střet zájmů mezi bohatými(lidmi, majícími podstatně víc než potřebují k životu, žijícími ze samé podstaty svého bohatství) a chudými(s příjmy tak akorát na pokrytí životních potřeb).
    Vše vychází z toho, že bohatství se pojí s mocí, čili se schopností prosazovat svou vůli. Chudí se proto organizují na levici, aby byli schopni jako celek čelit vůli bohatých. Totéž činí bohatí, ale protože jich je podstatně méně než chudých, jsou síly přibližně vyrovnány. Tedy aspoň teoreticky. V praxi se bohatí nehodlají smířit s tím, že lůza nebude tančit jak oni pískají a tak usilují o její štěpení. Což se jim docela dobře daří a proto reálně jejich zájmy vítězí nad zájmy chudých. Ale ne absolutně, protože nikdy nedokážou zpracovat všechny chudé tak, aby prosazovali jejich zájmy, aby byli dokonalými, oddanými otroky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Položte si otázku, co je zdrojem bohatství těch bohatých a jaké jsou příčiny chudoby těch chudých. Navíc, bohatí co vládnou, mají k dispozici takovou mocnou organizaci, jakým je stát s celým zákonodárným a výkonným aparátem. A chudí (někdy bohužel i duchem) jsou roztříštění do řady politických i zájmových skupin bez možnosti pevného sjednocení.

      Vymazat
  5. Je fakt, že rozdělování na pravici a levici je v podstatě nesmysl. Pravice i levice by měli mít jediný zájem, sloužit lidu, protože lidmi a pro lidi jsou voleni a nejdůležitější parametr by měl být, sloužit lidu s maximální mravností a etikou a v tomto duchu spolupracovat se všemi politickými stranami. Bohužel výsledek 30-ti letého, lítého boje o koryta, je tristní, rozkradeno... Nevím zda za těch zbývajících 10 let dokáží udělat to co komunisté, stát bez dluhů, fungující a bez problémů s kriminalitou, hypotékami, byty pro lidi zadarmo, fungující školství, průmysl, zemědělství, doprava, zdravotnictví s vysokými úroky za peníze v peněžních ústavech. Jediné aktivum asi budou banány, ovšem bohužel dražší než brambory. Hej hou. Rudý dědeček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 14:35
      "Pravice i levice by měly mít jediný zájem, sloužit lidu".

      To ony slouží, ale tomu svému. Jako hráč sparty se snaží uhrát body pro spartu, nikoli pro všechny hráče na hřišti.

      Vymazat
  6. Pokud se pan Žantovský pokouší precizovat pojmy, dobře. Pak by ovšem neměl napsat "...léty komunismu zdiskreditován...", když žádný komunismus u nás ani nikde jinde neexistoval (jako takový by nemohl padnout ...). V dalším už daný pojem užívá správně, jako vymezení určité ideologie, po jistou dobu a na jistých místech vládnoucí.

    OdpovědětVymazat
  7. Pozn. redakce v tomto případě byla nutná. Pan Žantovský se v mnohém v článku mýlí. Např. multikulturalismnus není dílem levice, je dílem tvrdě pravičáckého řízení světa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že multikulturalismus je ještě složitější, neleze ho považovat za pravicový ani levicový, ale spíš za patologicko-globalistický.

      Souhlasím však s tím, že pan Žantovský o skutečné levici, stalinského střihu, neví vůbec nic. SSSR rozhodně nebyl postaven na nějaké anarchii nebo sluníčkářích. Dokonce ani na potratech není nic levicového.
      Takže znovu, lépe a přesněji, protože tohle je extrémně slabý článek na tohle téma.

      Vymazat
    2. 16:48

      Také mi nepřipadá nic levicového na šíření chaosu, kalných vod, v nichž se nejlépe loví štikám. Veškeré dění uplynulých let je vedeno s cílem rozvrácení společenského života, odstranění jakýchkoli pevných bodů, zbavení jistot a vyvolání strachu. Atomizovaní, zhlouplí, rozeštvaní a vystrašení jednotlivci se řídí snáze, než jednotná, vzdělaná, stabilní společnost, která se cítí jako silný celek, vědomý si své síly, svých pozic a zájmů.

      Vymazat
  8. Dobře napsané. Levice se snaží zakonzervovat co možná nejliberálnější společnost a pravice liberalizovat co možná nejkonzervativnější.

    OdpovědětVymazat
  9. 16:48 redakce také poznamenává, že zájmu o lidskou soudržnost a odpovědnost k celku bylo zneužito k vybudování totalitních režimů ... Jak redakční autor ví, že cílem oněch "budovatelů" byl totalitní režim, nikoli sociálně spravedlivá společnost? Jak si onen redakční autor myslí, že je možné systém, který vylučuje, aby menšina žila na úkor většiny, aniž by byla přínosem, který odpovídá její spotřebě a majetku, je možné uhájit před kořistníky jinak, než mocensky? Používá např. liberalismus jiné prostředky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšete zmateně. Redakční rada netvrdila, že "cílem oněch "budovatelů" byl totalitní režim, nikoli sociálně spravedlivá společnost". Přečtěte si text redakční poznámky ještě jednou. A pak si dejte za to překrucování pohlavek před zrcadlem!

      Vymazat
  10. 22:26 redakční autor píše, cituji:"Levice je naopak pro lidskou soudržnost a odpovědnost k celku, pro společenskou kohezi. To bylo v historii několikrát zneužito k vytvoření různých totalitních systémů." Konec citátu. Pokud tedy bylo něco k něčemu zneužito, stalo se tak vědomě. Když to nechápete, je mi vás líto.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Totalitu lze pojmout i jako úplnost, celost. Někteří filozofové ji chápali jako syntézu jednoty a plurality. Čistě negativní vymezení vidí v totalitě pouze potlačení práv buď celku, nebo jedné skupiny obyvatel na úkor druhé.

      Vymazat
  11. Havel nebyl ani pravičák ani levičák Byl maloudomák. Uznával jen "malou domů". (Jako téměř všechny polistopadové "veličiny").
    Jako bych ho slyšel:
    Budou vás strrašit nezaměstnaností - nevěřřte jim...
    Šmejd.

    OdpovědětVymazat
  12. Chce to trochu přikarbonizovat koksohydráty, decelerovat moderáty a kryonizovat termonukleáry a termity zas zapadnou do svých definic. Země je kulatá a kdo jde pořád doprava ocitne se nalevo.

    Volte Pepu Nose do Evropského Parlamentu, nenechte vládnout CENZURU!

    OdpovědětVymazat
  13. Další "matlal", který to záměrně "rozmatlal".
    Vždyť je to tak jednoduché.
    Pravice - zastupuje zájmy elity - tj. dnes především vlastníků (korporací, bank - finančního systému jako takového).
    Levice - zastupuje zájmy pracující většiny (bolševismus to má přímo ve jméně).
    Podle tohoto pravidla pak lze roztřídit prakticky cokoliv. Cokoliv, co je v zájmu elity, a jde proti pracující většině, je pravicové. Cokoliv, co je v zájmu pracující většiny, a jde proti zájmu elity, je naopak levicové.

    OdpovědětVymazat
  14. Já, když odložím brýle mámení a zapomenu historické izmy, tak pro mne jedno jsou, spojuje je cíl - ovládat stát a sedět na dobře placených židlích.

    OdpovědětVymazat
  15. Vy 0:38, pokud byste měl předpoklady a možnost dosáhnout vlivného místa byste zřejmě byl motivován stejně. Jinak byste všechny neházel do toho stejného koše. Že, charaktere?

    OdpovědětVymazat
  16. Tak mi vysvětlete motivaci dle vás, máte úplnou pravdu, já se nestydím, akorát tam mezi nimi není sranda a já se uživím a máme v práci príma partu. Hlavně nezapomeňte vysvětlit, proč touží po recyklaci polityci, kteří se slušně řečeno zrovna nepředvedli. Mám opět nemorální představu, že se jinak nedokáží za stejný plat uživít.

    OdpovědětVymazat