Reklama

.

.

úterý 30. dubna 2019

Prohlášení Českého mírového fóra ke kauze Golanské výšiny

30. 4. 2019
Koncem měsíce března tohoto roku podepsal prezident Donald Trump proklamaci, která uznává suverenitu státu Izrael i nad Golanskými výšinami. Tento akt se konal v zásadním rozporu se stanoviskem OSN, která obratem vyjádřila, že na statutu Golan se nic nemění: jedná se o syrské státní území obsazené Izraelem během války v roce 1967. Jde tedy o stejný statut, jako v případě Západního Jordánska, Gazy, Východního Jeruzaléma a do roku 1982 Sinaje.


ČMF posuzuje krok americké vlády na dvou rovinách:

1. Rovina právní

Jádro demokratického právního systému spočívá na principu vyjádřeném v hesle Francouzské revoluce: "Volnost (svoboda), rovnost, bratrství". Rovnost je zde chápaná jako rovnost před zákonem. Z toho vyplývá, že moderní právo nezná "vyvolená" individua, skupiny nebo země a národy. Tato premisa platí i pro právo mezinárodní.

Jestliže v oblasti vzájemných vztahů mezi národy platilo něco jako civilizační pokrok, potom to bylo dosažení internacionálního konsenzu ohledně mezinárodního práva pod střechou OSN. Není pochyb o tom, že se nejedná o stav ideální, nicméně alternativou k němu je mezinárodní džungle. V ní vítěz požírá poraženého a silný soudí slabého. Historie nás přitom učí, že nic netrvá věčně: z vítězného siláka dneška se může velmi rychle stát zítřejší poražený.

Uznání Golan coby součást Izraele odporuje několika rezolucím OSN a tedy mezinárodnímu právu. V této souvislosti připomínáme především rezoluci OSN 497, která klasifikovala izraelské obsazení Golan za neplatné.

Co tedy americký krok znamená? Především se jedná o další důkaz, že Spojené státy definitivně mezinárodní právo odepsaly. Alternativa, kterou světu nabízejí, je cesta zpět do barbarství podle hesla 'urvi bez zábran, co můžeš, když na to máš prostředky, sílu a dostatek ničivé energie'.

2. Rovina politická
ČMF spatřuje v jednostranném kroku Spojených států další komplikaci již tak napjaté situace na Blízkém východě, konkrétně ve vztazích mezi Sýrií a Izraelem. Nebezpečí válečného konfliktu nyní i v budoucnu stoupá. Namísto politické iniciativy po vzoru bývalého prezidenta Cartera z roku 1978, která v Camp David vyvrcholila mírovou smlouvou mezi Egyptem a Izraelem, postupuje současná americká administrativa směrem opačným. Po neúspěšných pokusech o zničení SAR přišel ze strany Spojených států na řadu pokus o legitimizaci krádeže jejího státního území.

ČMF zároveň vyjadřuje přesvědčení, že dlouhodobý zájem Izraele spočívá ve spravedlivé a férové mírové dohodě se Syrskou arabskou republikou, nikoliv v cementování válečného stavu. V bytostném zájmu Izraele nemůže být navršení problémů, nýbrž jejich odstranění.

Za České mírové fórum:

Vladimíra Vítová
Petr Schnur
Ivan Müller

V Praze dne 29. 4. 2019

6 komentářů :

  1. Ponechme na chvíli Golany stranou a vraťme se ke Krymu. Je až zarážející, jak ti samí lidé, kteří hovoří o anexi Krymu a neváhali by kvůli němu zahájit i třetí světovou válku, schvalují anexi Kosova a Golanských výšin.
    jeden by řekl, že jim to bude žinantní, ale není. Melou si stále svou. Rusové jsou agresoři, Američané a Izraelci poslové svobody a demokracie. Přičemž na Krymu proběhlo alespoň referendum v duchu ukrajinské ústavy, zatímco lidí v Kosovu a na Golanech se nikdo ani nezeptal.
    Kam se sere bolševík. Ten nám také mastil klíny do palice, ale na současné dobrosery tedy rozhodně neměl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (11:49):
      Souhlasím s vámi, ale jen pro drobné upřesnění:
      I mezi uváděnými příklady je mezinárodně-právní rozdíl.
      Připojení se Krymské autonomní republiky k RF bylo v souladu s mezinár. právem národů na sebeurčení, protože (a) to bylo projevem svobodné vůle drtivé většiny obyvatel té republiky, (b) bylo to v souladu s Ústavou té autonom. republiky. A to i přesto, že Krymská AR jako samosprávný útvar podléhala Kyjevu. V něm se ovšem po jejich majdanu dostali k polit. moci protirusky ladění nacionalisté, a krymským reálně hrozilo, že se ocitnou v mocenské struktuře jejich nepřátel. Byla to tedy reakce na vzniklou situaci, kterou krymští nevyvolali.
      Syrské Golany byly Izraelem anektovány silou (v Šestidenní válce) a žádný z jejích původních obyvatel nikdy ani nedostal příležitost, aby o odtržení od Sýrie hlasoval, natožpak svobodně. Nadto, i mezinár. společenství izraelskou anexi Golan odsoudilo (rezolucí RB OSN) a žádalo o jejich navrácení. Od té doby ji nikdy nezrušilo, jak ostatně píšou i autoři Prohlášení.
      Jugoslávská provincie (Kosovo a Metochie) nikdy nebyla politickým útvarem s atributy státu (republiky) a její odtržení od zbytku Srbska bylo provedeno vojenskou silou cizích mocností bez jakéhokoliv náznaku uplatnění práva. Byla to zločinná loupež velkého kusu území za bílého dne. Území, ke kterému Srbové nadto vzhlížejí jako k území, na němž se rodila jejich státnost.

      Vymazat
    2. Na bolsevicke kliny jsem se ptal pri prvni prilezitosti po emigraci do USA ucitele HISTORY. Potvrdil, ze vse bylo tak, jak to rikali "bolsevici"
      Loni jsem zjistil dalsi americkou pravdu: americke noviny prestaly psat pavdu jakmile se v nich objevovaly prvni inzeraty, polovina 19.stoleti. Protoze v Rudem pravu inzeraty nikdy nebyly, VZDY PSALO PRAVDU. A protoze jsme vsichni nenavideli komunisty a SSSR, mysleli jsme si, jak nam lzou. Zatim nam lzou KDYSI NAMI MILOVANY SPOJENE STATY. A to nehorazne, a pritom zabiji lidi jako kdysi naciste a fastiste dohromady. A to jesste navic chteji zacit 3.svetovou valku. Kam se na nehrabe HITLER. TAkova je pravda.

      Vymazat
  2. Přesně tak jak se to transatlantickým soudruhům hodí kdo neuznává mezinárodní právo měl by být potrestán.

    OdpovědětVymazat
  3. 11:49 marně vzpomínám, jaké že to byly klíny, co nám bolševik mastil do hlavy. Pamatuju ovšem, že mi bolševik lezl na nervy. Dnes ale vidím, že bolševik měl pravdu. I když se mám, jak nikdy předtím (aby ne, za 30 let a danou cenu).

    OdpovědětVymazat
  4. Kosovo si taky urvaly.
    Ďik za geogijevské stuhy.
    Marcel

    OdpovědětVymazat