Reklama

pondělí 8. dubna 2019

Zbyněk Fiala
8. 4. 2019   VašeVěc
Boj s kůrovcem dosavadními způsoby je zbytečný a škodlivý, vzkazují vědci z mezinárodní konference vládě a lesníkům. S ucho bude katastrofy synchronizovat na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak zahodíme příležitost vytvořit nové lesy, které by byly na změnu klimatu adaptované.

Na mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI), která proběhla ve čtvrtek v Praze, byla pěkná mela. Zpráva Hnutí Duha, která mi přistála v počítači, popisuje velice zásadní rozpor mezi názory odborné veřejnosti a ministerstvem zemědělství, které na konferenci reprezentoval sám ministr Miroslav Toman. Přítomni byli také zástupci ministerstev dalších evropských zemí, vlastníci lesů a odborníci z celé Evropy.

Odborná veřejnost je proti představě, že s kalamitou, která stále rychleji likviduje naše monokulturní smrkové lesy, si poradíme co nejúčinnějším bojem s kůrovcem. Špatný není brouk, ten pouze využívá našich chyb. Kůrovec nastavuje zrcadlo krátkozrakému pohledu na přírodu jako by to byl pouhý zdroj, jehož drancování může přibrzdit jen fakt, že už se nevyplatí. Důsledky si začínáme uvědomovat, ale reakce je zpozdilá a nešťastná. Přitom i katastrofa může být užitečná, pokud z ní plyne poučení.

Představitel rakouské lesnické školy, člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl to shrnul velice srozumitelně:

Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit žít s poškozeními lesa jako s přirozenými procesy. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak tu příležitost zahodíme. Pojďme využít tu krizi. Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.

Seidl už v roce 2014 zveřejnil studii v časopise Nature Climate Change, ve které uvádí, že od sedmdesátých let vzrostl dopad lesních škůdců v celé střední Evropě o 602 %.

Názory vědců prezentované na konferenci a shrnuté ve společné studii, kterou ministerstvo zemědělství finančně podpořilo, jsou v rozporu jak s „bojem s kůrovcem“, který ministerstvo prosazuje, tak s jeho novou rajonizací lesů. Varují, že zbytečné zásahy, které tato rajonizace požaduje v nejvíce napadených oblastech, vedou k velkým holosečím a k výraznému používání jedovaté chemie.

Rajonizace by mohla uvolnit omezené těžební kapacity lesníků, pokud budou vlastníci v silně napadených oblastech, například na Vysočině nebo v Jeseníkách, zbaveni povinnosti napadené stromy těžit. Smrkové porosty jsou v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany, a tak další kácení napadených stromů pozbývá smysl. Co horšího, škodí také lesní půdě a snižuje možnosti obnovy budoucího lesa.

Kdyby zde vlastníci nemuseli zasahovat, mohli by se naplno soustředit na lesy, kde lze postup kůrovce zpomalit. Tak to navrhoval původní, nakonec ministerstvem nevyhlášený návrh rajonizace. Tento původní návrh chtěl uvolnit vlastníkům lesů ruce a bránit postupu kůrovce tam, kde to ještě jde. Vyhlášená podoba rajonizace však žádné takové účinné řešení neobsahuje. Ministr Miroslav Toman prostě nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné.

Ani zrušení nutnosti kácet souše však lesníky nespasí. Jen nově napadených stromů, které se musejí podle zákona všude asanovat, bude podle zpráv ministerstev zemědělství a životního prostředí dvakrát víc, než co mohou zvládnout kapacity lesnického rezortu. Lesníkům nezbude, než zákon ignorovat nebo velkou část stromů pokácet a postříkat chemií. Takže kapacity je nedostatek, ale přesto se spotřebovávají v místech, kde již není možné kůrovce zastavit.

Rupert Seidl k tomu na konferenci řekl: „V ČR máte rigidní zákonné požadavky na zásahy, na povinnost těžit napadené porosty. Doporučil bych je uvolnit. Těžba je v řadě případů zbytečná. Jen ničí biodiverzitu a deformuje trh se dřevem.

Samozřejmě, že oteplování klimatu napomáhá šíření brouka, ale podle Seidla jsou tu i další příčiny:

"Způsoby minulého lesního hospodaření zvýšily pravděpodobnost kůrovcových kalamit zhruba stejně jako změna klimatu. Rychlost rozpadu lesů bude v budoucnu růst a nebudeme schopni jej kontrolovat. Navrhuji přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší počkat čtyři roky a vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě, než teď sázet smrky. Inženýrský přístup kontroly a dohledu používaný v současném lesnictví už nebude fungovat.

Docenta Seidla doplnil docent Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity, který představil výsledky roční práci širokého mezinárodní týmu na analýze opatření proti rozpadu lesů:

Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizované na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy, a to zvláště, pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy.

Studie Jak reagovat na lesní disturbance v Evropě uvádí, že v České republice i dalších středoevropských zemích je „rychlost těžby přestárlých zranitelných porostů nízká, přeměna monokulturních stanovišť pomalá a podpora lesnických praktik posilujících odolnost lesů nedostatečná.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA, k tomu připomíná, že ve sněmovně je novela lesního zákona a je tedy ještě čas na názory odborné veřejnosti reagovat a ministerstvem navrženou předlohu upravit.

(zf podle zprávy Hnutí Duha)

29 komentářů :

  1. Naši předkové zvládali úspěšně v lesích souboj z kůrovcem. Byli chytří, populaci kůrovce sledovali a při jeho menším rozmnožení mu připravili nástrahy v podobě pokácených zasýchajících stromů, do kterých se rostoucí populace spěšně stěhovala na hody, a když se tam sestěhovali tak se osídlené nástrahy před líhnutím další populace spálili.
    Jenže to bylo za komoušů, dnešní vlastníky lesů zajímá jenom mamom a tak se bude muset začít znova kácet les jako za Klémy. A bude se to muset vzít načisto, až třísky budou lítat ..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak zajímají je jen zisky ale o lesy se musí starat s takovou jim zbudou oči pro pláč.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. 19.00 Kůrovec tady zůstal po vašich odsunutých genossen a byl úspěšně likvidován DDT a po zákazu DDT ochránci škůdců jinými látkami, rozprašovanými ze Čmeláků a z Andul nad místy zjištěného množení brouka. Napadené stromy byly poraženy, odkorněny, vyvezeny z lesa, větve a kůra byly okamžitě páleny. Po převzetí moci havlisty bylo umožněno do všeho kecat nedovzdělaným diletantům, ekologistům a ekoteroristům, vydávajícím se a vydávaným tiskem a dalšími médii za ekology (ekologie je vědecká MULTIDISCIPLINÁRNÍ discipína spojující několik náročných vědních oborů).

      Lidičkám přivazujícím se ke kůrovci prolezlým stromům aby znemožnili jejich včasné zlikvidování, a mezi tím exhibujícím před kamerami a fotografy k plotu Temelína, dávala média podporu a publicitu... a finance zase různé neziskovky a diletanti z "nových struktur"...

      Váš genosse Posselt s partou by to nevytrhli ani s führerem...

      Vymazat
    4. 19.00 - skoč si k psychoušovi - musíš být pěkná vypatlanina !

      Vymazat
  2. "Vlastnit" dnes les pro zisk bude do budoucna těžko udržitelné! Musí přijít dotační hospodaření, kde je nutné zachovat "lesy" pro jejich důležitou funkci v krajině a nikoliv jako produkce dřeva za každou cenu! Budeme se muset vrátit ke skladbě lesa před "pěstováním" kvůli dřevu!

    OdpovědětVymazat
  3. To jsou pozoruhodná zjištění a rady. Podobné jako od MMF, jak zbankrotovat. Je velice zajímavé, že po bolševících novodobí hospodáři zdědili zdravé lesy(stejně jako nezadluženou republiku), které urychleně zařazovali do mezinárodní sítě parků (Šumava, Krkonoše). Jednalo se o lesy které opustili mnohde vojáci a velice brzy začal Klondike otevřením turistice, zdravému lesnímu hospodaření a po něm náhlý výskyt kůrovce. Na vlastní oči jsem mockrát viděl těžbu a nejen smrků, ale i borovic a jedlí tímto zdůvodněnou, a nakládání do předem připravených německých náklaďáků a souprav. Dnes už si pro to ani nejezdí, už jim to vozíme sami. Teď přišli na řadu lesy na Moravě a v Brdech. Pravda je taková, že se jedná vždy o lesy v tzv. mítném stáří tedy 80 až 100 let. Jde tedy spíše o otázku zda ty kůrovcové kalamity nemají plánovaný účelový charakter zisku. Již Klaus starší svého času vykládal, že to je škoda nevytěžit, že se jedná o kvalitbní dřevo, které časem stárně. Velice pozoruhodný z hlediska ekologie je názor, že lesy vytěžíme, necháme 4-5 let neosázené a pak něčím ekologicky osázíme. Najednou ekologům nevadí, že odlesněním dochází k většímu vysušení krajiny, ztrátě srážek, rychlému odtoku vody, změně klimatu a rychlé erozi půdy? To si myslí, že jim na tom úhoru pak něco vyroste? Asi nějaké palmy nebo banány abychom byli tou banánovou republikou, když už brambory budou vzácnost a nevyplatí se tady pěstovat. A průmyslové dřevo pak budeme 80 let předražené dovážet stejně jako dnes nekvalitní potraviny. Předkové nebyli blbci, proto dnes máme druhovou skladbu od smrků po duby, břízy,jilmy, modříny, buky, borovice, jedle a další. Smrk je ve středí Evropě původní strom. Jde jen o to zde vyrabovat dorostlé lesy a po nás potopa. Stejně jako se to událo na Slovensku a úplně stejně jako se to děje i v Amazonii, na Jávě, Borneu a jinde. Ekologové k tomu poskytnou ochotně krytí a páni profesoři moudré výklady. Stejné to bylo se zemědělstvím, stejné to bylo s těžkým průmyslem, s lehkým průmyslem, obuvnickým a textilním průmyslem, hornictvím a je to úplně stejné i s dopravní infrastruktůrou. Že dnes tak vadí čím lidé topí a osobní doprava strašně vadí, ale letecká velkodoprava doprava a kamionová doprava je plně fajn? Aha do toho si přepravci kecat nenechají a elektrotahač houby dojede co? Nemluvě o tom fotovoltaickém ekologickém podvodu století. Nedělejte z lidí blbce, lecos si totiž pamatujeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, drtivá většina dřeva putuje do Rakouska, nebo Německa. Důvod? nechali jsme si zlikvidovat dřevozpracující průmysl.
      V sousedním Rakousku byly ještě v devadesátých letech stovky středně velkých pil, podobně jako u nás, se zpracovatelskou roční kapacitou od 50 do 100 tisíc kubíků. A zatímco ty naše prošly úspěšnou likvidací, ty rakouské, často se s nepřímou státní podporou, úspěšnou modernizací. Řada z nich dnes řeže milion a více kubíků ročně s minimálními personálními nároky na obsluhu. Když se k tomu připočte státní podpora, třeba z fondu na podporu zaměstnanosti, mohou si dovolit tak vysoké výkupní ceny, že na české pilaře, šmidlající deset, patnáct kubíků za směnu, už nic nezbyde. V kapitalismu platí "Vyšší bere". Tak že lesáci musejí prodávat tomu, kdo platí víc. Tyto a ještě další důvody vedly k úspěšné likvidaci českého dřevozpracujícího průmyslu. Čeští lesáci dnes jednoduše už nemají jinou volbu, než dřevo vyvážet. Zbytky českých pilařů jim nejsou schopni vysoké ceny platit.
      Tolik k tomu, že jste viděl cizí kamiony nakládat naše dřevo.

      Vymazat
  4. Nejdůležitější informace je skryta uprostřed článku - "těžba kůrovcového dříví deformuje trh se dřevem" = rakouské firmy (české už na našem území téměř nejsou) mají menší vejvar ze kšeftů s českým dřívím.
    Pokud to tvrdí ti samí vědci, co roky ve jménu bezzásahového režimu na Šumavě množí kůrovce a posílají jej až za Tábor, pak bych byl velmi opatrný.

    Na jednu stranu, jako každý rozumný člověk bych uvítat možnost změnit druhovou skladbu našich lesů (méně smrků, více jiných dřevin), otázkou je jakých - už roky se lesníci potýkají s problémem, že např. dub se nedaří obnovovat (protože sucho)…

    Tvrzení o odepsaných lesích je sice z části pravdivé ale současně zbytečně katastrofické - když se dnes podívám (právě jsem se vrátil z ČMV) na nejhůře zasažené lokality - tak postižené jsou zejména porosty 60-70 let staré a starší, naopak porosty mladší 50ti let (byť v těsném sousedství porostů zdevastovaných kůrovcem) jsou sice také pomístně nalétnuté, ale rozhodně nelze mluvit o kalamitním stavu. Důvod je nasnadě - od roku 1977 platí na území ČR "nový" Lesní zákon (novelizován pak v roce 1995), který v prováděcích vyhláškách (pokynech pro zpracování LHP - obnově porostů) v podstatě uzákoňuje obnovu z geneticky vhodných druhů dřevin a současně stanoví maximální povolený podíl tzv. dřeviny cílové a minimální podíl tzv. MZD a lesy pěstované podle těchto nových pravidel jsou zjevně vůči kalamitním škůdcům odolnější. To, že máme v ČR lesnické zákony, respektující aktuální úroveň poznání v genetice (kód DNA byl popsán teprve v 60tých letech), je úspěch českých vědců zabývajících se lesnictvím a dendrologií (a důkazem je, že když UNESCO potřebuje někde ve světě vyřešit problémy s odlesňováním a zavést systém plánovitého lesního hospodářství, nezve si experty z Rakouska či "Francie", ale zve si české lesníky)...

    OdpovědětVymazat
  5. To nabádání, co vysazovat - a kategoricky ne smrky - to přece znají už snad všichni laici, něřku-li odborníci - je tedy s překvapením, že tento rozum k nám jako "novinku" měli dovézt moudří cizinci.

    OdpovědětVymazat
  6. Je to dědictví posledních 150 let. Smrkové monokultury se začaly vysazovat od poloviny 19. století už na tehdejších šlechtických panstvích. Důvod? Smrk rychle roste a těžba dává dobrý výdělek. S monokulturami nepohnula 1. republika, komunisté ani "demokractické vlády" v posledních 30 letech. Výsledek? Klimatický výkyv = katastrofa. Místo zkušeností předků se vedou nekonečné debaty mezi zemědělci, lesníky, "ekology" a ministerstvy o poměrech dřevin ve výsadbě. Idiocie nejvyššího stupně. Teď to odnáší krajina, voda, lidé, zvířata i ekonomika. Inu, co jsme si vycinkali, to máme...
    P.S. Tzv šumavské pralesy (Boubín a spol) NEJSOU pralesy, ale zanedbané, 150 let staré šlechtické hospdářské smrkové lesy z první výsadby od r. 1850.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád bych vás upozornil na jeden detail. V přírodě vše funguje na bázi potravního řetězce. Každý rostlinný, nebo živočišný druh je do něj nějakým způsobem zapojený. Každý má svého predátora, nebo parazita. Pokud dnes je na pořadu dne lýkožrout smrkový, který decimuje smrk, před nedávnem to byla třeba grafióza jilmů, která úspěšně vymazala většinu jilmů v zemi, nebo klíněnka maďálová, která ohrožuje jírovce (lidově kaštany).
      Tak že pokud nahradíme smrk jakoukoliv dřevinou, můžeme počítat, že spolu s ní nastoupí i její parazité, kteří budou tím více vidět, čím hojněji bude tato dřevina v přírodě zastoupená.
      Zakládání smíšených porostů naráží na celou řadu nepříznivých faktorů. Číslem jedna jsou peníze. Kromě smrku nelze ve většině českých lesů úspěšně zalesňovat snad žádnou dřevinou bez velmi důsledné a nákladné ochrany proti zvěři. Spárkatá zvěř velmi rychle zlikviduje založenou kulturu borovice, jedle i modřínu, o listnatých dřevinách raději nebudu ani psát. Pro laiky, při procházce lesem si všimněte oplocených kultur. Drtivá většina oplocenek chrání jednu melioračně zpevňující dřevinu. Přesto tam najdete nejméně dvě, tři další, které tam nikdo nevysazoval. Proč? Protože se tam dostaly přirozeným způsobem (větrem, spadem nebo ptáky) a protože byly chráněny před parohatými, úspěšně vyrostly. Vedle, mimo plot, zpravidla nic podobného neuvidíte, přestože se tam semena dostávají stejným způsobem také.
      Pokud chceme mít lesy smíšené, musíme vybít veškerou spárkatou, nebo všechny plochy oplotit. Jeden kilometr oplocení stojí od 60 tisíc výš a v ideálním případě z něj oplotíte čtverec o straně 250 metrů.
      Máme sice kapitalismus, ale to hlavní, kdo platí, ten poroučí, jsme stále nějak neodhalili. Daňový poplatník platí, ale vyházet z odpovědných funkcí nýmandy a pozavírat zloděje se nám stále nedaří.

      Vymazat
  7. Kůrovec:
    https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kurovec
    Kůrovec vždy napadal přednostně stromy 60-80 let.

    OdpovědětVymazat
  8. Tak předně, v dobách, kdy se zakládala většina v současnosti decimovaných smrkových porostů, to znamená padesáti a více letých porostů, nikdo neměl ani ponětí o nějakých klimatických změnách. Také se nepředpokládalo, že odbornou správu zejména nad státními lesy převezmou největší nýmandi v historii. V oněch dobách bylo klima v normálu a srážek bylo dostatek. Většinu lesů spravovali řádní hospodáři, kteří po šumavské kůrovcové kalamitě v devatenáctém století dobře věděli, co je kůrovec za svini a k nebezpečí jejímu opakování přistupovali se vší vážností.
    Z vyjádření pana Seidla čpí účelovost. Protože zatímco nám radí nechat lesy sežrat kůrovcem, sami Rakušané kůrovce likvidují. Rakouským lesníkům se bude víc než hodit, když jim smrkové porosty zůstanou a u nás se založí přírodě blízké samoděje, ze kterých si tu a tam odvezeme nějaké dřevo na topení, ale notně předražená prkna a trámy budeme dovážet. Třeba zrovna z Rakouska.
    Většina odpovědných ukazuje na všechny a na všechno, jenom ne na sebe. Chybu udělali minulé generace lesníků, když zakládali smrkové monokultury, které z ekonomického hlediska poskytují nejlepší výnosy a za kůrovce může sucho. Jak jsem uvedl, když se smrkové lesy zakládaly, bylo klima v pořádku a ze sucha se nikdy nic samo nevylíhlo. Brouka namnožili Lesy ČR a naši politici, když vydali tisíce hektarů v restitucích vlastníkům, kteří často neměli šanci se o svůj majetek řádně starat. Lesy ČR svou stupidní reorganizací, kdy samy zajišťují "odbornou" správu a výrobu přehrály na soukromé firmy, kterým je naprosto fuk nějaká perspektiva do budoucna. Pro ně je důležitý okamžitý zisk. Systém, kdy se soutěží kůrovcová ohniska třeba měsíc a neúspěšné firmy se odvolávají, tak že samotné zpracování se oddálí o třeba dva až tři měsíce, může působit košer z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek, ale je naprosto zoufalý z pohledu vývoje kůrovce. Ten totiž nepočká. Tak že než se lidi domluví, kdo kůrovcové ohnisko číslo jedna zpracuje, brouk úspěšně dokončí vývoj nové generace a posílen miliony dalších jedinců začíná žrát ohnisko číslo dvě. Vše se potom opakuje do nekonečna, resp. dokud brouk nesežere vše, co se sežrat dá.
    Jestli se dnes najde idiot, který bolševikům bude vyčítat diletantské hospodaření, musím zdůraznit, že větší lemply, než jsou současní lesní správci, potažmo politici, české lesy nezažily. A plebejci si toho všimnou teprve tehdy, až nebude kam zajít na houby, nebo nebude na co namalovat turistické značky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, i podle mého soudu jste ve svých dvou příspěvcích popsal, věcně a pravdivě, tagický stav věci. Já bych dodal ještě jeden fenomén, a to je likvidace mysliveckého hospodaření v lesích, kdy dobré hajné a správce LČR "zracionalizovaly" a honitby pronajímají zbohatlíkům za statisíce. Ti nemají zájem redukovat stavy zvěře, zajímá je poplatkový odstřel trofejních kusů a prodat, občas, draze zvěřinu.K tomu připočtěme zhovadilou politiku tzv. "ochránců přírody", kdy jsou chráněni dravci, a v důsledku toho drobné ptactvo, likvidující hmyzí škůdce, už zmizelo, nebo zbytek zmizí v krátké době. Až ukončí svou činnost poslední fungující myslivecké spolky, a to hrozí max. do pěti let, tak "bude dílo dokonáno". Asi to tak musí být.

      Vymazat
  9. Nebojte, i tohle neviditelná ruka trhu vyřeší. Nebo si myslíte, že nejbohatší zchudnou?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak to kdysi říkávali naši moudří předkové?
      "Ach kurvy rudé, co po vás kde zbude? Jen země zničené a národy chudé ...." - a měli recht!

      Vymazat
    2. 9.57 Ti vaši předkové nebyli moudří, ale slepí... Co tu komunisté zanechali, to se ještě teď, po třiceti letech soustavného rozkrádání a ničení, dorozkrádává a likviduje.
      Takže ach kurvy cizé, co po vás zbude Národy zničené, k tomu vám dlužné... Tak je to recht.

      Vymazat
    3. 9,57
      Nebudu posuzovat jiná odvětví, ale co se lesnictví týká, těžko by jsme ve světě hledali lepší systém, než u nás zavedli bolševíci. Odborná správa byla spojená s výrobou. V případě kalamit se za prvé nemuselo nic soutěžit a na nic čekat. Kalamitou postižené lesní správy byly okamžitě posíleny lidmi i technikou z nepostižených oblastí a ta se začala okamžitě zpracovávat. Za druhé, lesnictví navazovalo na dřevozpracující průmysl. Pokud došlo ke kalamitám, byly lesním závodům z nepostižených oblastí sníženy těžební plány s tím, že si rozdíl odpracují v kalamitních oblastech. Část pracvovníků z nepostižených oblastech dostala příkaz si zabalit a spolu s technikou vyrazili na kalamitu. Tím se z velké části eliminoval jednorázový přetlak dřeva na trhu z důvodu urychleného zpracování kalamitního dřeva.
      Z toho dnes již nic neexistuje. Dřevozpracující průmysl je v troskách. Lesy ČR, vyjma asi třech hospodářských jednotek, dělají pouze odbornou správu a na výrobu soutěží firmy, které jim za úplatu provádějí pěstební práce a nakupují dřevo, které ve vlastní režii těží a dále prodávají. Tento hybrid měl, mimo jiné, za důsledek i to, že lidi pracující v lese byli dlouhodobě okrádáni do takové míry, že jich většina z lesa utekla. Tak že dnes, v době kůrovcové kalamity, je zoufalý nedostatek lidí na práci. Ten se řeší různě. Dovozem cizinců přes pracovní agentury, nebo nasazením výkonné, ale těžké techniky tam, kde jsou pro ní nevhodné podmínky. To sebou nese další řetěz negativních důsledků. Zoufale upadla kvalita a výkony lesních prací. Po zalesnění vznikají obrovské ztráty na sazenicích z důvodu špatné manipulace se sazenicemi a jejich špatného zasazení. To se dnes samozřejmě zdůvodňuje suchem. Těžká technika devastuje přibližovací linky, které následně podléhají erozi.
      Tak že shrnuto. Krom vlastníků firem, jejich vedení a vedení LČR, kteří, jak se říká, nepřijdou zkrátka, jsou na tomto současném hybridu všichni biti. Tak že pokud jsou tu nějaké kurvy, stoprocentně nejsou rudé. Ale jinak souhlasím. Jen země zničené a národy chudé po nich skutečně zůstanou.

      Vymazat
    4. 9:57
      No také jsme něco podbného říkali: přejejš si aby tvoje děti vyrostli v komunismu? odpověď: ale jo onisi parchantinic lepšího nezaslouží!
      Jenže to byl humor. Dnes tento humor byl překonán skutečností.
      Václav

      Vymazat
    5. 14:30 Vcelku logická odpověď zní, že teprve dnes přináší komunizmus své Kainovsky zvrhlé a prznitelské plody na přírodě i na lidech - a ještě pár generací bude. Diskuze malomocných, neschopných, žlučovitých, klauzemanovských i putinovských socek v pracovní době to jenom potvrzují. Nostalgicky pláčou na hrobech zpupných diktátorů, opěvují loupeživý komunizmus, blijí směrem na Západ, protože mu nikdy nebudou sahat ani po řiť, aby ji mohli políbit. Kydají na cikány, ale sami klesají na jejich úroveň, ba i pod ni. Rakovina zhoubného, kainovsky loupeživého kolektivizmu se sama od sebe nevyléčí a vnější zásah může přijít paradoxně jedině z Ruska - přesunem tupého a kolaborantského čecháčkostánu za Ural, kam dávno patří, a osídlením kotliny Novými Rusy nebo z Ruska a Německa vypuzenými muslimy. Tedy z deště pod okap. Tak jako se Kosovo odtrhlo od azbuckého Titova Srbska aby skončilo v náručí ještě primitivnější Albánie - tak se čecháčkostán a slovenskostán odtrhly od civilizovaného Rakousko-Uherska, aby skončili přesunem do ruských stepí nebo až za Ural a budou rádi, až jim Putler stanoví dostatečné uprchlické kvóty do jimi samoobslužně zbudovaných gulagů v Akci Z!

      Vymazat
  10. Největšími viníky jsou tzv. ekologové (typu Bursík a jeho cácora) a superekonomové, jejich aktivisté a samozřejmě vše znalí profesoři co z univerzity vylezou leda na kongres podobných žvanilů. Ti všichni žvanili a žvanili, škodili a škodili (ekonomicky i odborně) až jsem se prožvanili ke kůrovcové kalamitě na kterou se těšili zahraniční i naši loupežníci co dnes rabují lesy na stojato. Samozřejmě, že problém je složitější, ale kdy například začala u nás výrazná jarní a letní sucha? Po stavbě ekologických větrníků v Německu. Ač se to nezdá došlo k tomu, že je prostě zadrženo proudění s vláhou jako by narazilo na horský masiv. Stejné ekozvěrstvo je stavba dotovaných fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. To se projeví za 25 let až doslouží. Ještě větší zvěrstvo je pěstování řepky a kukuřice za účelem spalování a mixování paliva. Když Fidel varoval před touto praxí a poukazoval na to, že nebude dostatek potravin smáli se mu. Stejně se smáli, když Kadáfí varoval před svým odstraněním a před invazí z Afriky. Opět se podobní "politici a experti" smáli. Dnes se nesmějí!!! Řeší problém zasedáními a žvaněním. Dříve zemědělci udělali na podzim hlubokou orbu a nechali do jara půdu nasákávat vodou a odpočívat. Na jaře se před zasetím hnojilo chlévskou mrvou ze živočišné výroby. Dnes to hned po sklizni uválcují a osejí řepkou, ozimy o které se víc nemusí starat. Mají splněno. Krávy nejsou potřeba a EU udělala kvóty. Dříve se nedělali průseky na horách v lesích pro sjezdovky do nichž dnes vlítne vichřice a nezpevněný rozrušený les jde dolů. Výsledkem činnosti podobných ekologických a zemědělských i lesních diletantů, ale hlavně zlatokopů jsou průšvihy jako sucho, eroze půdy, kůrovcová kalamita, megapolomy, ale i nedostatek brambor, nedostatek obilí a zelniny. Vše je výsledkem pitomé, nezodpovědné a gaunerské politiky od začátku 90. let a "dobrých rad" nových kamarádů ze západu, kteří potřebovali svou nadprodukci někam vyvézt. Ideálně hned za hranice. To souvisí i s montovnama a levnou pracovní silou, která nikdy nedosáhne na platy nových západních kamarádů. Proč by to nedělali, když mají kolonie za humnama a mohou je rabovat naprosto nespoutaně a ještě za potlesku zblblé části domorodců? Už si konečně přiznejme, že na co šáhli za posledních 30 let tito "demokraté" a odborníci je v průšvihu. Neznám jediný rezort, jedinou oblast, kterou by totálně nezkurvili. Školstvím, zemědělstvím, lesnictvím, potravinářstvím , zdravotnictvím počínaje až po dopravu, energetiku, armádu, policii nebo průmyslem konče. Funguje jen to co je nejnutnější a co sype nebo do čeho se cpou dotace. Ostatní jde do kopru. Ukázkou jsou naše silnice, mosty, lesy, kvalita potravin, ale i platy, nebo např. nedostatek léčiv, kterých i za bolševíka byl dostatek atd.

    OdpovědětVymazat
  11. Záleží, jestli konečně pochopíme, jak zločinecký ve všem je kapitál-ismus, tedy kapitál a ne lidé, příroda, tato planeta...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Proto byl zaveden tehdejší systém socialismus.Ten byl ten nejlepší a právě vše bylo úžasně zavedeno právě podle vědomostí, jak a v čem je špatný kapitalismus. Trestné byly spekulace a vše další zločinné, co je dnes zcela povoleno.

      Vymazat
  12. Kurva, a kdyby nám to Kare Marx nevysvětlil už před 170ti lety.

    OdpovědětVymazat
  13. jo kdyby se chtělo jakože se nechce tak je ledacos omlouvat to tim že jsme kolonie a mistodržici je proti jsou jen plane plky abychom neurazili lokajskou vrchnost a honoraci

    OdpovědětVymazat
  14. když už vyrabovali všechny fabriky tak nevidim jediny duvod proč by neměli vyrabovat i všechny lesy ve stylu když dočista tak dokonale nato jsou oni haklivi

    OdpovědětVymazat