Reklama

pátek 10. května 2019

Nejen bezmasé salámy – aneb proč Brusel nemá rád normy

Ivan David
10. 5. 2019
Před koncem roku 1991 nebylo možné zákazníkům jako salám prodávat výrobek v němž nebylo maso. Československé státní normy (ČSN) předepisovaly co a v jakém množství se do uzenin dávat může a co naopak obsahovat nesmí. Každý salám měl v rámci řady ČSN 5772 vlastní jakostní normu. Stejně tak bylo v normách ČSN předepsáno co a v jakém množství má být obsaženo v pečivu a ostatních potravinách. Normy obsahovaly z bezpečnostních důvodů i výčet látek, které v jídle být nesmí. Po podpisu Asociační dohody mezi ČSFR a Evropským společenstvím v roce 1991 byly normy ČSN na uzeniny zrušeny. U ostatních norem ČSN pro potraviny byla zrušena jejich závaznost. Podle Bruselu představovaly narušení volného trhu.


Od té doby je možné k nám dovážet a našim občanům v supermarketech prodávat jako „potraviny“ i věci, které by měly být označeny spíše jako „biologický odpad“. Slavné „bezmasé špekáčky“ vyráběné v koncernu Agrofert, které po nedávném skandálu vyřadil z nabídky řetězec supermarketů Globus, jsou jen vrcholkem ledovce. Sdružení na ochranu spotřebitele společně s časopisem dTest v minulosti odhalilo řadu podvodných praktik obchodních řetězců a firem, které se označují za potravinářské. K nejznámějším patří odhalení „recyklace chleba“. Na základě dohody obchodních řetězců a obřích pekáren, mezi nimiž byly i ty z Agrofertu, byl neprodaný starý tvrdý chleba vracen do pekáren, rozemlet a znovu přidán do těsta. Při laboratorních měřeních bylo zjištěno, že chléb vyrobený recyklací obsahuje plísně a toxiny, které jsou zdraví nebezpečné. Nikdo však nebyl potrestán. Podle státního zastupitelství nedošlo k porušení zákona. Norma ČSN 561001, která takové pro strávníky nebezpečné praktiky zakazovala již tou dobou nebyla závazná. Stejně jako u většiny potravinářských norem byla její závaznost zrušena v roce 2001. Od té doby má charakter volně šířitelného receptu, podle něhož může kdokoli péct chleba. Žádný pekař však není povinen se jím řídit. V důsledku zrušení závaznosti normy ČSN, která stanovila složení pečiva, výrobce ani prodejce neporušil žádný závazný předpis. A tudíž nemohl být potrestán. Ve středověku by za takový čin byl pekař máchán v koši ve Vltavě.

Zrušení norem ČSN, které upravovaly složení uzenin si na československé vládě v roce 1991 vynutilo Evropské společenství, což byl předchůdce dnešní EU. Ostatní normy ČSN pro potraviny byly prohlášeny za nezávazné v letech 1993 až 2001 v rámci přípravy na vstup ČR do EU. Jako oficiální důvod bylo uvedeno, že národní normy odporují principů volného trhu, přesněji společného trhu ES/EU. Brusel tehdy argumentoval tím, že francouzští a němečtí výrobci, kteří chtějí na náš trh dovážet potraviny přece nemohou být nuceni dodržovat normy platné jen v malém Československu nebo ještě menší České republice. To je podle Evropské komise v rozporu s principy budování společného evropského trhu.

Evropský výbor pro normalizaci CEN

Princip volného trhu se v rámci Evropských společenství prosadil až v druhé polovině 80. let minulého století. Budování společného trhu je součástí evropské integrace od jejích počátků. V rámci smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli z roku 1951, která byla prvním předchůdcem dnešní EU, byl zřízen společný trh s těmito komoditami pro Francii, Německo, Belgii, Holandsko, Lucembursko a Itálii. K volnému trhu však tehdejší projekt měl velmi daleko. Jeho základem bylo společné plánování a řízení výroby i prodeje. Podobné to bylo i se spolkem Euroatom v jehož rámci západoevropské země spolupracovaly na jaderné energetice.

Rozšiřování společného trhu i na další průmyslové výrobky bylo zahájeno v roce 1957, kdy se organizace přejmenovala na Evropské hospodářské společenství (EHS). Zde je nutné připomenout, že EHS tehdy tvořilo pouze 6 států. Část západoevropských zemí jako Velká Británie, Švédsko, Norsko, Dánsko, Portugalsko nebo Rakousko a Švýcarsko bylo sdruženo v organizaci Evropská zóna volného obchodu (EFTA). Východoevropské země měly svoji vlastní ekonomickou organizaci s názvem Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

EHS i EFTA během 60. let minulého století začaly fungovat jako dvě vedle sebe existující celní unie. Členové EFTA si pro vzájemný obchod s průmyslovými výrobky zrušili cla již v roce 1960. EHS budovala celní unii postupně. Cla a množstevní omezení přeshraničního obchodu byly v EHS rušeny po jednotlivých národohospodářských odvětvích v letech 1961 až 1968. V roce 1967 byla v rámci EHS vytvořena i společná zemědělská politika (CAP), která kromě společného trhu se zemědělskými výrobky obsahuje i systém dotací zemědělské výroby.

Všechny hospodářské spolky působící na evropském kontinentu vzájemně spolupracovaly i v oblasti normalizace. Přestože v té době naplno probíhala studená válka a západoevropské a východoevropské země byly vojenskými nepřáteli. A přesto, že západní sdružení EHS a EFTA byly vůči sobě v podstatě v konkurenčním postavení. Přesto byl v roce 1961 založen Evropský výbor pro normalizaci (CEN) na jehož půdě se všechny evropské státy snaží dosáhnou harmonizace technickým norem.

Byli jsme velmoc

Českoslovenští experti působili v CENu od jeho založení. Československo patřilo v oblasti technické normalizace k nejvyspělejší zemím v Evropě. Normalizační společnost u nás byla založena již v roce 1928. Státní úřad pro normalisaci byl zřízen v roce 1951. V roce 1964 byl přeměněn na Úřad pro normalizaci a měření. V té době byly národní výrobní normy rozděleny do tří řad: státní norma (ČSN), oborová norma (ON) a podniková norma (PN). Státní normy schvaloval Úřad pro normalizaci a měření. Oborové pak příslušné ministerstvo. Jako takové byly závazné v celém hospodářství. Podobná byla v té době situace i ve Francii nebo v SRN.

Přes veškeré vzájemné nepřátelství, které si ve vládních prohlášeních vzájemně vyměňovali politici ze Západu i Východu, chápali už tehdy technici i obchodníci ze všech částí Evropy, že vytvoření společných standardů je výhodné pro všechny. Laicky řečeno, že je dobré, když matice se závitem M10 vyrobená ve Francii jde natočit na šroub se závitem M10 vyrobený v Polsku. Harmonizované technické normy totiž vytváří společný jazyk, jehož prostřednictvím se mohou snadněji domluvit jak technici tak i obchodníci. Objednávka součástek, které jsou vyráběny podle určité normy, je totiž jednodušší, než když kupující a prodávající musí dopodrobna rozepsat velikost matice, počet jejich hran, šířku otvoru pro šroub a úhel stoupání závitu.

Tuto výhodu si národní vlády uvědomily po 2. světové válce v rámci závodů ve zbrojení. Téměř ve všech evropských zemích byly postupně přijaty zákony, které technické normy prohlásily za závazné v celém národním hospodářství. Československo jako tehdejší průmyslová velmoc tak učinilo jako jedna z prvních zemí zákonem č. 84/1948 Sb., který ministerstvům a dalším správním úřadům umožnil prohlásit jednotlivé technické normy za všeobecně závazné.

Jak funguje evropská normalizace

Záhy po vytvoření mezinárodních spolků k podpoře vzájemného obchodu, jako byly EHS, EFTA a RVHP, přišlo na řadu řešení problému odlišnosti norem v jednotlivých zemích. Vzácnou shodou okolností v té době stáli v čele hlavních velmocí osvícení lidé jako francouzský prezident Charles de Gaulle nebo předseda rady ministrů SSSR Nikita Chruščov.

Šedesátá léta byla obdobím dočasného zlepšení vztahů mezi Západem a Východem. Po sérii Ženevských konferencí v letech 1955 až 1957, kdy spolu poprvé od zahájení studené války zasedli k jednacímu stolu nejvyšší představitelé vítězných velmocí z 2. světové války – USA, SSSR, Francie a Velké Británie, byla také opatrně a postupně obnovována ekonomická spolupráce mezi zeměmi obou vojensky znepřátelených bloků - NATO a Varšavské smlouvy.

V roce 1961 byl ustaven CEN jako místo, kde se experti měli pokusit harmonizovat národní technické normy. Což mělo usnadnit vzájemný obchod. CEN byl od počátku koncipován jako mezivládní organizace pro celý kontinent. Nikdy nebyl podřízen orgánům ani EHS a jejích nástupců ani EFTA nebo RVHP. V jednotlivých komisích zasedli experti z příslušných odvětví z celé Evropy. Podle zakládací smlouvy z roku 1960 se v komisích jedná podle zásady konsensu. Podněty a připomínky žádné země nejsou ignorovány. Dokonce ani přidružených zemí jako jsou dnes třeba Egypt nebo další severoafrické země, nebo asijských zemí, které získali samostatnost po rozpadu SSSR. Vždy se hledá řešení, které je pokud možno výhodné pro všechny.

Pomalu ale jistě

Jednání na principu dohody jsou pracná. Někdy šla rychle jako v případě jednoduchých součástek typu šroubů a matic. Jindy mnohem pomaleji pokud šlo o složitější celky. Běžně obchodované průmyslové součástky jsou dnes již mnoho let harmonizovány. Během 70. let přišla na řadu i harmonizace v oblasti velkých infrastrukturních sítí. Velmi úspěšně se zdařila v energetice. Vedle CENu byl pro tento účel vytvořen Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). Funguje podle stejných zásad jako CEN. Během 70. let se národním expertů, kteří v něm působí, podařilo dohodnout sérii norem, který umožnily vytvoření obrovského trhu na němž lze prodávat elektrospotřebiče. Kromě všech evropských zemí zahrnuje i velkou část Asie a Afriky. Techničtí experti se dokázali dohodnout na vytvoření a propojení elektrických sítí v nichž je všude pro koncového uživatele stejné napětí 220/380 V a střídavý proudu o frekvenci 50 Hz. Byl to obrovský modernizační úkol, protože řada států užívala v sítích jiné napětí – např. 110 V nebo jiné frekvence střídavého proudu. Dnes díky tomu můžeme v Německu vyrobený fén strčit do české zásuvky a bez problémů začít ihned používat.

V roce 1998 se pak stejnou metodou vyčlenila ještě samostatná organizace pro telekomunikace a informační technologie. Nazývá se Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI). I když je jeho působnost téměř celosvětová. Na jeho činnosti se neúčastní pouze africké a několik jihoamerických zemí a Mongolsko. V ostatních zemích jsou jeho normy uznávány. Díky spolupráci zemí a výrobců na půdě ETSI vznikl celosvětový systém mobilních telefonů GSM, profi vysílaček TETRA a řady formátů pro komunikaci přes internet nebo pro rozhlasové a televizní vysílání.

Dnes v CENu, CENELECu a ETSI působí více než 60 tisíc expertů z různých oborů. Během jeho činnosti se podařilo vytvořit normy pro téměř všechny průmyslové výrobky.

Československo se od počátku účastnilo práce CENu u CENELECu, takže naše normy ČSN pro civilní sektor byly plně harmonizovány s normami EN, které vznikaly na jejich půdě.

Ničivý nástup eurofederalisů

Díky úspěchům technických expertů z CENu a CENELECu při tvorbě společných evropských norem mohly státy EHS a EFTA přistoupit k vytvoření společného trhu. Smlouva o jeho vzniku byla podepsána v Schengenu v roce 1985. Stejně jako dohoda o volném pohybu osob mezi smluvními stranami. Jejími členy dodnes nejsou jen členské státy EU, což je nástupce EHS, ale i Švýcarsko a Norsko. Velká Británie, která byla dlouho členem EU a nyní vystupuje, naopak smluvní stranou dohody o volném pohybu bez hraničních kontrol nikdy nebyla.

Během 70. a 80 let minulého století se experti pokusili harmonizovat i normy pro zemědělské výrobky a potraviny. V této oblasti byly národní normy nejvíce odlišné. A to zejména kvůli regionálním specialitám. Proces harmonizace postupoval velmi pomalu a v druhé polovině 80. let byly vytvořeny pouze rámcové normy. Určovaly například jaký musí být minimální podíl masa ve výrobcích, které lze prodávat jako salám nebo párek.

V té době se v západní Evropě začala více prosazovat myšlenka na vznik jakéhosi evropského superstátu nebo nadstátu. Politikům, kteří se pro tuto myšlenku nadchli se zdál dosavadní postup harmonizace příliš pomalý. V některých oblastech se harmonizace zastavila úplně. Nikdy se například nepodařilo dohodnout vytvoření celoevropské železniční sítě tak, aby na celém kontinentu byl stejný rozchod kolejí a stejná elektrifikační soustava. Vyžadovalo by to obrovské investice na které národním rozpočtům v důsledku pokračující globalizace a přesunu výroby do Asie chyběly peníze. A chybí dodnes.

V rámci urychlení integrace byla smlouvou o Společném jednotném aktu dána orgánům EHS – Evropské komisi, Evropské radě a Evropskému parlamentu, pravomoc vydávat komunitární předpisy, které jsou nadřazeny národnímu právu. Po rozšíření o další země, k němuž došlo na přelomu 90 let., byla EHS přejmenována na Evropská společenství (ES). Tehdy panovalo přesvědčení, že se evropský superstát podaří vybudovat rychle a bez problémů. Integrační nadšenci chtěli harmonizační problémy překonat rychle. A šli na to typicky centralistickou byrokratickou metodou. Národní vlády jim ve svatém nadšení z budování nové evropské velmoci předali pravomoc určovat, které technické normy vypracované odborníky na půdě CENu a CENELECu mají být závazné pro celou ES. Myšlenka politické integrace, která pak byla plně zakotvena do smlouvy o EU z roku 1992 dostala přednost před odborností. V některých oblastech to skutečně vedlo k urychlení práce. Což ale někdy vedlo ke vzniku i absurdních norem, které byly po právu kritizovány. V potravinářství se rozdíly nedařilo odstranit ani „na povel“.

Politici, kterým byla na úrovni ES svěřena pravomoc provádět kroky směrem k rychlejší integraci nebyli a ani dnes nejsou vybaveni trpělivostí technických expertů. Když se jim zdálo, že práce na normách pro potraviny jdou příliš pomalu, tak v roce 1987 a 1990 rozhodli, že národní normy budou zrušeny. Nařídili zrušení jejich závaznosti.

Pro koho pracuje Brusel

Mělo to údajně motivovat k rychlejší práci na evropských normách. Výsledkem však byl příchod bezmasých salámů. Odstranění kontrolovatelných norem umožnilo velkým firmám masivní podvádění zákazníků, které jim přinášelo obrovské zisky. Z velkých firem se staly obří nadnárodní korporace, které postupně vytlačily z trhu řadu menších výrobců. Často družstevních, které byly majetkově provázány se zemědělskou prvovýrobou. Brusel tím vypustil hydru, kterou se již nikdy nepodařilo zkrotit.

Místo harmonizace norem pro potraviny, které by závazně stanovily co smí a nesmí jednotlivé výrobky obsahovat, Evropská komise spustila proces budování soustavy předpisů pro povinné vybavení potravinářských výrobců. Nové předpisy samozřejmě vyhovovaly jen těm největším korporacím. Nově předepsané vybavení je extrémně nákladné. Takže si jej mohlo dovolit koupit ještě méně firem. Protože nové evropské předpisy psali místo odborníků z jednotlivých odvětví jako v CENu byrokraté z Bruselu výsledky jsou často až absurdní. Evropská směrnice například zakazuje používání dřevěných regálů na zrání sýrů. Dřevo mělo být nahrazeno plastem nebo nerezem. Jenže na nich sýr nezraje. Většina starých členských zemí si z problémových nových předpisů vyjednala výjimky pro malé výrobce. Naši vyjednavači na čele se současným europoslancem Pavlem Teličkou (ANO) výjimky ani nepožadovali. "Přizpůsobení" českého práva právu EU byl ústuip nátlaku. Výsledkem takového "vyjednávání" proto byl zánik mnoha potravinářských výrob. To uvolnilo prostor na trhu velkým domácím firmám jako Agrofert. Ale především dovozu výrobků, které jsou označeny jako potraviny. I když v mnoha případech jde o náhražky nebo odpad z potravinářské výroby.

V poslední době je téma nekvality potravin terčem kritiky nejen u nás, ale i v jiných zemích EU. Brusel proto po více než třiceti letech pomalu přistoupil k neobratným pokusům o harmonizaci předpisů o označování potravinářských výrobků. S často velmi spornými výsledky. Opět je totiž neprovádí odborníci z branže, ale úředníci Evropské komise. Na rozdíl od CENu, kde vyjednávají odborníci z národních normalizačních úřadů. Ti jsou v rámci procesu přípravy normy mnohem snáze dosažitelní k připomínkování i pro malé vnitrostátní firmy. Navíc se podle pravidel práce CENu při tvorbě normy dokáží dohodnout. Eurokraté jednají v podstatě jen se zástupci obřích nadnárodních firem, které si mohou dovolit v Bruselu vydržovat drahé lobbyisty. Podle Lisabonské smlouvy navíc nemusí hledat konsensus, ale mohou při většinovém hlasování potlačit námitky malých států.

U nás tento způsob "práce" odskákalo např. pomazánkové máslo a tuzemský rum. I když je pomazánkové máslo zdravotně nezávadné a naopak zdraví prospěšné, musela být podle rozhodnutí Bruselu buď ukončena jeho výroba nebo změněn název. Řádně vyráběný Tuzemák také není zdraví škodlivější než rum vyrobený z cukrové třtiny.To jsou jen jedny z mnoha případů dokládajících, že přenesení pravomocí od odborníků z mezivládní organizace na byrokraty z centralizovaného Bruselu není dobré.

(Autor je lékař. V letech 1998 – 1999 byl ministrem zdravotnictví a v letech 1998 – 2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny. Nyní je lídrem kandidátky SPD ve volbách do Evropského parlamentu.)

91 komentářů :

  1. Ano ČSN normy byly a proto také na př. Vysočina nebo Šunkový salám byl stejný a chutnal stejně v Aši jako v Košicích. Mě v dnešní době opravdu unavuje si pamatovat od ,kterého výrobce mě salám chutnal. Dokonce jsem některý vyhodil. Nejhorší je tak zv. volný trh u "Farmářských trhů". Naletěl jsem dvakrát a více tam nic dále nekupuji.Prostě a jednoduše trh to vyřešil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Výrobní_salám

      Vymazat
    2. 11:18
      Vyřešila to neviditelná ruka trhu-vulgo tatíček Klaus se svými modrými ptáky . Jestlipak on někdy ten recyklovaný chleba ochutnal ve svém institutu moudra ?

      Vymazat
    3. No vypadá to tak,že nám vzniká NEVIDITELNÁ RUKA VOLIČŮ,která podobně jako neviditelná ruka trhu to má podle plánu tzv NPV řešit.

      To se to bude KLAUSOVI ml. politizovat,když už to co chtěji masy občanů voličů existuje i pro něho na střibrném tácu, jenom neni známo jak bude řešit proti presidentovi bývalého ODS, ten jimi požadovaný Solidárni stát,to starý nesnese a nakonec z toho prý může i natáhnou bačkory?

      Vymazat
    4. Kdesi tu bylo,že pan doktor bude v EU když ho zvolime chtit,aby se do chleba nemlela plíseň a do špekáčků odpadky.
      Kdosi to máznul,je to proto,že se tu uhnizdil BLAFF?

      Vymazat
    5. 19.43
      Neni třeba být naivni i tady na NR si lidé už všimaji nástup politické korektnosti,tedy lži.

      Vymazat
  2. Já si dodneška vzpomínám, kdy se u nás objevil v devadesátých letech první supermarket Penny. Velké očekávání a pak údiv nad tím, co to tam prodávají? Umělohmotné potraviny, něco mezi hračkou z hračkářství a jídlem. Dneska už to nikomu divné nepřijde, ale my jsme byli zvyklí z minulého režimu na potraviny, ne na něco, co přežije jaderný výbuch a bangladéšskou džungli zároveň a co když vám zapadne za lednici, tak to můžete za deset roků při výměně lednice ještě zkonzumovat. Rozdíl mezi tím, co prodávali české sámošky a západní supermarkety byl enormní.
    Dodnes si vzpomínám, jak jsem si tenkrát koupil nějaké líbivě vypadající cukrovinky a když jsem se do toho doma zakousl, tak jsem to musel vyplivnout, co to je za hnus.
    Vemte si, jak málo potravin je konzumovatelných, ať už z hlediska chuti, nebo zdravotních rizik.
    Jahody - nekonzumovatelné. Jablka - nekonzumovatelné.
    Uzeniny - zdraví nebezpečné, pečivo - obrovské množství lepku atd. Ve všem jsou hromady chemických sraček. Nakonec zjistíte, že pokud se chcete ve zdraví dožít důchodu, máte toho na výběr ještě míň než za komunistů.
    Ve špajzu jsem měl jablka, protože byla hnusná, nechal jsem je tam. Několik měsíců vypadala furt stejně, až jsem pak jedno vzal do ruky a uvnitř toho krásnýho jablka byla shnilá kaše. Teď si vemte, že tuhle chemii dostáváte do svýho těla v ohromným množství a neustále. Z tohoto hlediska je nejnebezpečnější uzenina a dusičnany, tam to ještě čeká na svoji velkou kauzu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evidentně si pleteš Manu, která otevřela v roce 91 s Penny, která otevřela až v roce 97.
      A tak to je se všemi tvými vzpomínkami.
      S chutí jsi požíral potraviny plné dávno zakázaného benzenu, polychlorovaných bifenylů a jiných jedovatých látek, vůbec ti to nevadilo a olizoval jsi se až za ušima. Že jsme v roce 1989 umírali o 4 roky dříve než Němci a Rakušáci ti taky vůbec nepřišlo divné.

      Vymazat
    2. 12,07
      Kdyby sis, blbečku, ten článek přečetl, dozvěděl by ses, že závaznost norem byla v Evropě (tedy i v Německu a Rakousku i u nás) zrušena v r. 1990...

      Vymazat
    3. Teda vlastně u nás až později:-)

      Vymazat
    4. Neblbněte, zase se jí a obhajují potraviny, podle toho zda konzument je levice či pravice. Pravda je uprostřed. Dříve (za totáče) jsme v hořčici jedli kyselinu benzoovou a dnes totéž. Řada receptur se bez konzervantů neobejde. Fakt je, že dnes se použivá chemie víc a možná i zbytečně. Naše staré normy byly dobré a nebylo dobré je rušit. Na druhé straně posedlost v podezřívání potravin a naivní orientace na tzv "bio", nevede nikam, jen umožňuje zvyšování cen. Za totáče jsme kupovali a po tepelné úprávě jedli křapky (prasklá vajíčka) a no problem.

      Vymazat
    5. https://www.celostnimedicina.cz/takovej-parecek-z-makra.htm

      Vymazat
    6. 12:07 Prdlajs Mana, dřív to byl Plus než to po nich převzalo Penny. Každopádně všechno ostatní sedí.

      Vymazat
    7. Není to tak dávno, kdy jsem v jednom vydání pořadu Černé ovce slyšel, že v Německu a Rakousku platí normy a jsou sledované výrobky, zda sedí. Myslím, že se jednalo v pořadu o kontrolní nákupy v Německu a Rakousku, což se porovnávalo s našimi současnými výrobky. Z pořadu si pamatuji, že výrobci si dobře hlídali obsah, protože následné potíže by firmě neprospěly.

      Vymazat
    8. 12:07 člověče, máte vůbec tušení, co potravinářské ČSN obsahovaly? Ohledně polychlorovaných bifenylů? Ostatně, povězte něco tom benzenu! V otázce "dožití" vám bylo mnohé odpovězeno. Bez reakce, znovu a znovu srovnáváte nesrovnatelný parametr, krom toho nejste schopen vnímat příčinné souvislosti. Dovzdělejte se.

      Vymazat
    9. VELKÉ ŘETĚZCE NA PŘ. V NĚMECKU ALDI ZKOUŠEJI VŠE

      co se prodává sami, co nestoji za nic neprodávaji.
      Z toho zbohatli,protože
      lidé to poznali a kupujikvalitu,která je levnějši a tak se stalo.že ti koumáci masivně zbohatli.
      U Lidlu jsem nakupoval v ČR některé výrobky a našel jsem, zdálo se mi ŽE JSEM DOSTAL STEJNOU KVALITU JAKO V NĚMECKU.
      ¨
      Kdo má podobnou zkušenost, at se nežinýruje a dá to i tady, at vidime co se s námi robi.

      Vymazat
    10. Ad 22:49 Příčinnou souvislost můžete zdůvodnit též tak, že dnešní dožití je souhrnem předchozích 40 ti let,dnešní styl života a potravin nám bude zúčtován za dalších 40 let. Navíc ignorují ve váš prospěch
      pokrok medicíny.

      Vymazat
  3. Přesně tak normy jsou řešením proti výrobcům odpadu. Takový opečený gothaj za socialismu byl skvělý. Teď bych si nic podobného nekoupil namleté pařátky zobáčky kůže no fuj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gothajský_salám

      Vymazat
    2. Ano GOTHAJ! Pro mě to byl král salámů. Jeho tepelná úprava bez použití oleje Byla famózní. A ta vůně!

      Vymazat
    3. 13:20 Tak by se měl dělat ale realita je jiná....

      Vymazat
    4. Dá se koupit "vyrobený podle normy ČSN z roku 1974" a stojí 170kč kilo

      Vymazat
  4. Zpátky do,, výroby '' putují i prošlé uzeniny. Pomelou to znova a z plesnivé vysočiny jsou čerstvé lahodně jemné párečky. Mňam.

    OdpovědětVymazat
  5. Soudruzi
    stále se divím, proč jste si ještě ani po 30 letech nedokázali vybudovat na volném trhu vlastní obchodní síť, ve kterých byste prodávali všechny výrobky vyrobené přesně podle těch echt suprových komoušských norem.

    Čím to je? Jste tak leniví? Neschopní? Blbí? Proč už 30 let jen kňučíte a nadáváte místo abyste se pustili do díla a udělali něco pro sebe i pro ostatní? Proč nechcete vydělat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svazáku 12:01, vše, co bylo vybudováno minulým režimem, je za těch 30 let rozprodáno, a rozkradeno. Tak nám s tím znovuvybudováním pomozte pro začátek aspoň s vystoupením z EU.

      Vymazat
    2. Co to meleš? Co bylo rozprodáno a rozkradeno? Řetězec Pramen? To snad nemyslíš vážně! Proč potřebujete k založení vlastního řetězce a k výrobě podle vlastních norem vystoupení z EU? Jste vůbec normální?

      Vymazat
    3. Pane Davide, až budete v Evropském parlamentu, navrhněte, že se uspořádá separátový raut s povinnou účastí, a ve druhé fázi (když to nepomůže), Bruselská kantýna bude solidárně servírovat výhradně lančmít z našlehaného tuku a semletých kůží a škrobové jogurty. Ono je snadné stanovovat normy pro plebs v Michelinské restauraci. Až Evropští poslanci okusí vlastní meducínu, možná že změní názor.

      Vymazat
    4. Svazáku 12:38, však ty dobře víš, co vše bylo v ČR rozkradeno, vytunelováno, rozprodáno, zničeno. Bylo o tom už taky hodně napsáno, bylo to doloženo fakty. Ty jenom dokazuješ, že svazáci nepotřebují žádná fakta, protože budou trvat na svém, i kdyby jim stokrát někdo dokázal opak, proto svazáci nejsou vhodní k diskuzi. Je to marné, je to marné, je to marné...

      Vymazat
    5. Anebo mám lepší nápad, přichystat na Evropské poslance experimentální sérii rautů, na kterých bude měřená konzumace výrobků dle různých norem. To, co by nežral ani pes, teda poslanec, potom vyhodnotit ve studii a tu zveřejnit. Takové experimenty se běžně dělají, a nepůjde o konzumaci prudkých jedů, jen středně prudkých, takže by se vše mohlo připravit v tichosti jako slepý experiment. A kdo by se více hodil na experimentální vzorek populace, než právě sami Evropští poslanci, kteří o normách mají možnost rozhodnout. Bude potřeba plánování a jistého konspiračního ducha, s pomocí mladých biochemiků, specialistů na biologické zbraně a studentů medicíny, kteří budou zároveň připraveni poskytnout první pomoc v případě náhlého kolapsu, či zaskočení pařátku nebo chrupavčičky v krku. Pomsta se má připravovat za studena, netřeba spěchat, tým se poskládá, a množství těžkých kovů v pašovaných potravinách snad nebude tak vysoké, aby spustilo detektory u vstupních dveří a protiteroristický poplach.

      Vymazat
    6. Když se všechno rozprodalo, tak snad nékde u antikváře najdeme staré normy a předpisy. Pak by se jimi mohl inspirovat nějaký domácí podnikatel a stát by mu mohl pomoci zrušením daně (když dával daňové prázdniny cizákúm, tak proč by to nešlo). Pro naše představitele to předložím = vin vin. Problém není neřešitelný.

      Vymazat
    7. V jednom z výše jmenovaných řetězců jsem si zakoupil "kvalitní klobásu", po zakousnutí se mi do dásně zabodl 2 cm dlouhý hrot z tvrdé kloubní chrupavky, a to bylo prosím pěkně zboží "vysoké kvality", málem jsem se pozvracel a od té doby už tam klobásy nekupuji.

      Vymazat
    8. 12:01
      Vlastní obchodní síť nevzniká ze stejných důvodů,jako nikoho nenapadá pěstování řepky a její dodávky do výkupu. Přesto se řepka pěstuje (ale užitek z není).

      Vymazat
    9. 12:01 se opakuje aniž by bral v úvahu, že vybudovat jakýkoli podnik vyžaduje určité prostředky, které nemá každý k dispozici a navíc, že konkurovat zavedeným velkovýrobcům a prodejním řetězcům kvalitou, při konkurenční ceně, je vyloučené. Nic naplat, 12:01 musí být omezenec.

      Vymazat
    10. No jistě, 12:01, oni to vybudují a vy to zase rozkradete, demokradi.

      Vymazat
    11. NA CO SI BUDU STAVĚT PRO SEBE VLASTNI ŘĚTĚZEC

      zajdu nakoupit do Lidlu a když ten výrobek nebude štýmovat napíšu vedeni,že prodavaji svinstvo a popíší proč a přesně co!.
      To je standart a většinou přestanou nakupovat ty prasácké výrobky a ještě mi napíši děkovný dopis.
      Jen ty potfory nechvalte nebo jsou vám pitomcům,co chválite schopni zvednout za to ceny!

      Vymazat
  6. Normy možná byly, ale také bylo "normou", že maso na krámech nebylo, většinou vše lepší byla podpultovka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je sice pravda, ale taky nebyli bezďáci, a lidi v exekucích, kterým je maso na krámu asi šumafuk.

      Vymazat
    2. Jako reklamní slogan se nabízí
      ODPOVÍDÁ ČSN .......... (a číslo).
      V dobách reklamní křeče, kdy každý další prací prostředek byl dvakrát účinnější , než předchozí, se objevil ,,obyčejný prací prostředek".

      Vymazat
    3. 12:03 o kterém období to mluvíte? Račte povědět.

      Vymazat
  7. Několikrát jsem o normách pro potraviny psal, ale všechny zůstaly bez odezvy. Copak to tu čtou jen nmladí, kterým normy nic neříkají?

    Ten a nebo ti, kteří přistoupili na zrušení takových norem, by měli být potrestáni i vězením! Vždyť jde o zdraví konzumentů!

    A ještě jednou zopakuji: Podle bývalých norem by nejméně polovina potravinářských výrobku z pultů obchodů zmizela. Ať už kvůli nesplnění norem a nebo kvůli obsahu nebezpečných a jedovatých (dochucovacíh a konzervačních) látek.

    A ještě poznámka: Komunistický GOTHAJSKÝ salám obsahoval cca minimálně 83 % MASA!
    Tak dobrou chuť

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsi lhář, o zdraví konzumentů rozhodně nejde. Důkazem budiž, že se dnes dožíváme o 8 let déle než za komunistů. Nad zdravotní nezávadností bedlivě bdí úřady jako Státní veterinární správa apod.

      Vymazat
    2. Pravdu má 12:24, a lhář jsi ty 12:35. Dožívají se ti, kteří se stravovali potravinami, vyrobenými podle ČSN. Teprve čas ukáže, jestli se bude věk dožití nadále prodlužovat. A jak bedlivě bdí nad nezávadností Státní veterinární správa apod., lze posoudit i podle toho, kolik salmonelou nakažených produktů už museli občané zkonzumovat, než se to profláklo.

      Vymazat
    3. 12.35 Jistěže se dožíváme o osm let více než tehdy. Protože máme dobrý základ a jedli jsme zdravě a to neokecáte. Na svačinu chleba s máslem, hruška nebo jablko. Počkám si kolika let se dožijí dnešní hamburgrové, kokakolové, chipsové atd. děti, které mají už v deseti letech vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovku a není problém mít ve dvaceti infarkt. Nepřivlastňujte si prodloužení věku dnešní době! M.R.

      Vymazat
    4. 12:44
      Němci se v roce 1990 dožívali o 4 roky déle než Češi. I bez slavných ČSN norem.
      No, víš, jde o to, že za komoušů se ke spokojenosti ovcí jako jsi ty, nikdy nic zaručeně neprofláklo.

      Vymazat
    5. 12:57
      Samozřejmě že prodloužení věku za posledních 30 let o 8 let přivlastním. Protože za stejných 30 let mezi lety 1960 až 1990 se věk dožití v ČR nezvýšil ani o rok!!! Kdežto v Německu o 4 roky!!!
      Nevím o čem tady chcete diskutovat. Raději mlčte.

      Vymazat
    6. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gothajský_salám

      Vymazat
    7. 13:02 a 13:09 Ti, kteří s vámi nesouhlasí, chcete umlčet, melete stále ze stejné demagogie, které nedokládáte. Lepšolide, raději se rychle smiřte s tím, že v demokracii nemůžete ostatním zakázat, aby se vyjadřovali.

      Vymazat
    8. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    9. Chtěl bych jen upozornit, že Československé státní normy (ČSN) nejsou zrušeny, ale staly se nezávaznými ještě před naším vstupem do EU.

      Svazák-statistik 14:23 byl smazán, protože urážel spoludiskutujícího.

      Vymazat
    10. Soudruhu Dvořáku,
      svazák-statistik především poskytl požadované podklady, kterými dokázal svá tvrzení. Ale fakta se vám nehodí do vaší propagandy tak cenzurujete.

      Vymazat
    11. Troubo 12:35, za středověku se lidé dožívali něco kolem třicítky a dorůstali sotva 150 cm. Což je podle vás důkazem skvělé kvality současných potravin? I když nejsou často k žrádlu a zdravotních důsledků, to byste měl chápat a vědět, se teprve dočkáme! Stejně tak jako současný svět dnes opouštějí lidé, ovlivnění stravou a prostředím z předchozích let. Jste schopen to pochopit dřív, než se pokusíte vyvozovat závěry?

      Vymazat
    12. 14:44 A stanou se závaznými po našem odchodu z eu.

      Vymazat
    13. A navíc se GOTHAJ zadělával plnotučným mlékem...

      Vymazat
    14. Část voličů v Čecháčkovsku je prakticky nepoučitelná a je třeba říci, dobře jim tak! Poté co před více jak sto lety rozbili Rakousko-Uherskou monarchii aby si do čela zprvu pouze diplomacie a později celé své pidizemě posadili notorického anti-germána a huhňavého křiváčka Beneše, který se prachsprostě paktoval s ruskými bolševíky, ačkoliv již v té době musel vědět, co je to za morální marast a ekonomický chudobinec a který se vyžíval v tom, že neustále šikanoval a činil ústrky svým vlastním občanům - Sudetským Němcům, až se oni otočili k Berlínu, což započalo zkázu té tzv. ČSR. Následně si v Londýně velmi rychle spočítali, že spolčovat se s panákem balancujícím mezi Moskvou a konfliktem s vlastními německými spoluobčany není pro ně prospěšné a raději se věnovali svým zájmům. Aniž by se z toho tento ukňouraný stařec poučil, „bratrství se SSSR“ po válce zpečetil, když to z Londýna nevzal přímo do Prahy, ale oklikou přes Moskvu, aby si tam nechal od svých sovětských našeptávačů „poradit“, jak si nenechat vnutit žádnou „reakční imperialistickou nadvládu“. Hned po té, co nechal vypráskat téměř všechny své spoluobčany německé národnosti, hlava nehlava, žena – dítě ne-dítě, občas nějaký lynčík, vraždička a rabovačka Rudých gard – spolku toho největšího bahna a hnusu celé společnosti tolik připomínající místní odulé čechomužyky, se rozhodl, že Marshallův plán není nic pro náš stát a toto potvrdil ještě svým podpisem přijetí demise nekomunistických ministrů v roce 1948, čímž uvrhnul Československo na 41 let do rudo-bolševické kletby, kdy lidé byli touto svoločí mezitím převléknuvší maskáče s páskami RG za mudůry SNB a LM vražděni a zavírání za svoje názory a stříleni na hranicích.
      Po roce 89 se tento nenáviděný režim zhroutil jak hrad z písku, když většina národa volala po náměstích "Zpět do Evropy!" a podobné paroly. Toto se naplnilo v roce 1998, kdy země byla přijata do NATO a v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské Unie – a nyní se píše rok 2019 a už se zde opět ozývají skřeky této zdivočelé čecholůzy o vystoupení z EU a z NATO. Česko v současné době prožívá svoje historicky nejúspěšnější období za posledních 100 let, kdy ekonomice se daří, nezaměstnanost je nízká, nejsou zde žádné války a konflikty a to vše je díky našemu členství v EU a v NATO. Náš národ žádá ve své většině zůstat Západem a důrazně odmítá zařadit se zpět do rozvojových chudobinců Evropy, jakými jsou Moldávie, Srbsko, Ukrajina či Bělorusko v čele s zaostalým a roztahovačným putlerovským Ruskem, které si přisvojí co se mu zlíbí (viz Krym)!

      Vymazat
    15. 8:27

      Na to lze říct jediné. Píšete naprosté hlouposti. Od začátku do konce.

      Vymazat
    16. Milý rozčilený 8:27, máte pravdu v tom, že to nesmíme přenechat skřehotající čecholůze. My Vám to taky přenechat nehodláme. Lidem, kteří dokázali odklonit postupně pět bilionů korun z našeho národního majetku a státního účtu, kteří si zesoukromničili náš státní zlatý poklad, kteří vysáli náš důchodový fond, lidem, kteří souhlasili (naštěstí chybně, tudíž neúčinně), že Německo už nemá povinnost platit nám dlužné válečné náhrady, lidem, kteří zaměňují příčiny světové války s jejími důsledky, těm to tady rozhodně bez boje nepřenecháme. Oni jsou špína národa. A my, my nejsme lůza, my jsme lid!

      Vymazat
  8. Pamatuji jak jsem kdysi dávno koupil v jednom z největších obchodních řetězců před Vánocemi 1kg akčního pochoutkového salátu. Doma jsem zjistil, že místo okurek jsou zřejmě cukety, místo majonézy nechutná bílá mazlavá hmota a místo salámu na kaši rozemleté separáty, které drhly na jazyku. Šlo to do koše a již nikdy více.
    Nedám si v hospodě smažený tzv. sýr. Místo sýra divná hmota, něco oranžového, co má být zřejmě strouhánka a místo majonézy rozšlehaná uměla hmota, na kterou moucha nesedne. Je to o zákazníkovi, já to už nejím.
    On ten nekvalitní sajrajt k demokracii patří, stačí si vzpomenout na kultovní seriál z roku 1980 Jistě pane ministře, na "britský párek" a z čeho se skládal:) Vidím máslo 28Kč, 82 procent tuku, proč je to tak levné? Teoreticky všechno v pořádku, koupil jsem to jednou a to stačilo. Připlatím si a koupím za 50Kč český výrobek. Nebo jsem kupoval kdysi možná nejoblíbenější pivo, cítím z něj hnusnou pachuť, něco jako prašivinu, nekupuji to. Stejně tak dříve oblíbené paštiky. Nastoupil manažér, ušetřil za materiál, vykázal za první rok zisk a dneska si to můžou nacpat do vývodu konce trávícího ústrojí. Naopak se objevují soukromí výrobci brambor, mléka, jogurtů a výrobky mají vynikající chuť, jako za totality:) Vím kde si je najdu. Podvodníky je třeba léčit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pařížský_salát
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlašský_salát

      Vymazat
  9. Pořiďte si kočku. Kamarádka ji dává ochutnat potraviny. Dá ji do misky třeba mléko a kočka čuchne a jde od toho eurosajrajtu pryč. Číča spolehlivě funguje na více druhů potravin, nebo lépe, pozná co je a co není potravina:) Není všechno špatné, třeba pomazánkovému máslu se nesmí říkat podvodně máslo, potraviny jsou popsané česky a slovensky mléko/mlieko a já vím co kupuji. Pečují o nás v EU a to vše za mizernou mzdu bruselského úředníka:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 13:06 Je problém sehnat žrádlo pro psa, nejméně 50% všech psích konzerv a salámů zahazuju, smrdí to a pes se toho nedotkne.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. @admin: Smažte prosím nemyslícího debila 19:30

      Vymazat
  10. Když jsem listoval seznamem kandidátů do Parlamentu EU a je jich požehnaně, tak mi zrovna prošlo hlavou, že tam skoro neni aktivni zemědělec. Úroda úředníků, politiků, ale někdo od fotchu tam chybí. Za zemědělce samozřejmě nepočítám majitele půdy, ti mi musí odpustit, ale skutečné hospodáře byť jen nájemce. I chemik, který se 30 let pohyboval v politice už není pro mne chemikem. Je mi líto, ale připadá mi, že EU je chápána jako příležitost k výdělku a dobrému důchodu. Tož máme dost zájemců (živnostníků). Přesto volit půjdu

    OdpovědětVymazat
  11. Ivan David: "Ve středověku by za takový čin byl pekař máchán v koši ve Vltavě."
    Dneska mame demokraciu, v stredoveku o nej ani netusili, tak machali v kosi.
    Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou...

    OdpovědětVymazat
  12. Potravinový MATRIX

    "Matrix je systém A ten systém je náš nepřítel. Když jsi uvnitř a rozhlédneš se, co vidíš? Tyhle lidi a jejich mozky chceme zachránit, ale do té doby jsou všichni součásti systému a to z nich dělá naše nepřátele. Hlavně si uvědom, že většina není na odpojení připravena. Mnozí z nich jsou tak naprosto na systému závislí, že budou ochotni ho bránit."

    OdpovědětVymazat
  13. Sojové řezy Nestlé Zora Olomouc: Je to iba môj dojem, že je valček kratší, s menším priemerom a že väzivosť, pripomínajúca plastelínu alebo gyt, sa teraz viac podobá strúhanke zlisovanej s cukrom?

    OdpovědětVymazat
  14. https://www.info.cz/magazin/jedli-jsme-sunty-rikaji-odbornici-o-potravinach-pred-rokem-1989-5387.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://pravyprostor.cz/komunisticka-pohadka-o-skvelych-potravinach/

      Vymazat
    2. https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/potraviny-jsou-dnes-mnohem-bezpecnejsi-nez-za-komunismu-rika-chemicka-jana-hajslova.A181107_150032_firmy-trhy_pkk

      Vymazat
    3. Hoši, co spolu mluví a třímají dnes moc mají evidentně bobky. Zalarmovali kdejakého svého slouhu presstituta, různé odborníky, kteří jsou spíš "otporníky" protože se staví na odpor hlasu lidu.

      Paní profesorka má jen částečnou pravdu analytického chemika. Ona sama nevaří, takže se moc nevyzná.
      Z pohledu chemického je svíčková stejně jako seperát totéž.

      Vymazat
    4. Nevím, zda to byly šunty, ale nebylo mi po nich blbě... Lidi nebyli tak obezní, nebylo tolik alergií, nebylo tolik degenerativních chorob trávícího traktu, nebylo tolik rakovina a cukrovky. To spíš vypadá na pohádky pravého prostoru a té chemičky...

      Vymazat
    5. Pročtěte si některý z dílů "Doby jedové", abyste pochopili, co to je "potravinářský průmysl". Profesorka Strunecká a profesor Patočka vám vysvětlí a doloží, v jak hrozném sajrajtu se pohybujete, když kupujete cokoli, co prošlo "potravinářským průmyslem".

      Vymazat
    6. 15:26
      Nebylo ti potom blbě, protože jsi byl prostě mladý a tělo sneslo daleko víc. Nemocí je víc, protože se lidé dožívají daleko déle než tehdy a čím vyšší věk, tím více nemocí. A dnes se také nemoci daleko lépe diagnostikují a léčí.

      Vymazat
    7. 15:32

      Ty alergie se dnes ponejvíce vyskytují mezi mladými. Tak samo mladé ženy mají dnes prakticky všechny gynekologické problémy. Mladí muži zase mají problémy s plodností. Staří dnes koukají na mladé a jen kroutí hlavami: "Co jste to za chcípáky, v jednom kuse na kožním nebo na gynekologii. A na antidepresivech...".

      Vymazat
  15. Rada. Nechodit tam nakupovat. Jiné cesty není, protože je to založeno na maximálním zisku s minimálními náklady. Tak to dnes ve světě legálně chodí. Vždyť se podívejte na ty fronty, které tam den co den chodí trávit sebe i své potomky nákupem sraček, které nejenže nepotřebují, ale které jim škodí. Když to slevní, koupí toho 2x tolik a ještě do zásoby. Co na to říct.

    OdpovědětVymazat
  16. Ešte dodám, že dojem zo zmeny akosti som získal včera. Nie som častý konzument, ale doteraz sa mi rezy zdali byť rovnaké, ako si ich pamätám. neviem, kedy bol môj kúsok vyrobený. Výrobca uvádza iba dátum spotreby do augusta 2019. Sójové rezy boli vždy lacnejšou náhradou marcipánu, ktorý sa vyrába z pistácií a svojou konzistenciou sa mu podobali. Dnes už nie. Tak som si odpovedal sám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fajn, a když jste si tak hezky odpověděl, mohl jste si odpovědět sám sobě pomocí tlačítka Odpovědět. Takhle by se jeden mohl domnívat, že se jedná o nějakou originální myšlenku.

      Vymazat
  17. A ešte dodám: Stačí sledovať zmeny v kvalite za posledných 30 rokov. Sú. Poukazovať na nedostatky prednovembrovej éry je demagógia.

    OdpovědětVymazat
  18. Za komousu kdyz vubec neco bylo v kramech, byl to sunt a nedalo se z niceho vybirat. Mistni rudi dedkove si mohli vybrat pouze jestli chteli rude trencle s lampasem nebo bez. Hnede skrtatko si na nich vyrobili sami. Umelci:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ale nebyli bezdomoci, byla plná zaměstnanost, byla vybavená armáda, plynové masky, protiatomové kryty, zemědělství. Tehdejší zboží nebylo horší než dnes, akorát neexistovala reklama a vyrábělo se méně druhů.

      Vymazat
  19. Proc se hadate? Vzdyt bude jedine dobre, kdyz ti stari komousi vychcipaji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlupáku, komouši těžko vychcípají, když se pro ně budují eurosojuzy. I ty sám jednou budeš kráčet v průvodu s mávátkem a myslet si jaký jsi euro anti-komouš..

      Vymazat
    2. Ty neomarxistický šmejde,už jsi vyškolil manželku a dceru,aby se držely kakarámu a připravily se na znásilněni třikrát týdně,bo bude válka s Iranem,tak se nauč rychle arabsky,aby jsi i ty mohl narukovat do ami army rychlého útěku.

      Vymazat
  20. Když ono se to tady rozvrátilo tak nějak komplexně. Totiž za socíku mohly být kvalitní potraviny a mohlo to fungovat proto, že procesy produkce, zpracování a distribuce na sebe těsně navazovaly a byly v dosahu pár kilometrů. Vedle rostlinné a živočišné výroby vždy byly na okrese i zpracovatelské provozy a celý proces od vypěstování po distribuci byl zkrácen na minimum. Např. dobytek se nemusel vozit přes půl republiky k poražení, poté někam ke zpracování na základní surovinu, pak k výrobě produktů kdovíkam a nakonec rozvážet do distribuce.
    Ta chemie v potravinách není jen kvůli vyšším ziskům, ale právě i proto, aby byl umožněn takovýto systém převážení na dlouhé vzdálenosti a skladování, než se produkt dostane ke spotřebiteli.

    OdpovědětVymazat
  21. noviczech
    ...pane David, jen jedno vám povím. Pracoval jsem za KSČ i v mlekárnách, na montáži! Všude byli laborantky, které kontrolovali jednak, výplach cisteren po přívozu mléka na bezbakteriální výplach! Výplach probíhal vřící vodou a přehřátou parou, bez chemie. Mléko bylo mléko a ne vyrobeno ze sušeného přípravku! Sýrárna opravdu byla vše ve dřevě! Vysoká cena vkladu! Co máme dnes za mléko a mléčné výrobky?, označím "nebezpečné zdraví"! Za ZISKY vše! Nedávno česká komise kontroly zjistila, že všechny kečupy, i zahraniční, obsahují karcinogenní látky, tedy jsou v nich plísně! V Německu přijede 40 tunový návěs a vyprázdní 24 tun rajského protlaku do firmy na výrobu pizy! ZISKY,jde tady jen o zisky, ne o zdraví lidí, ne o zdravý rozum. Se salámy je to podobné! Máte VY moc, toto zastavit? Sám určitě NE! Ale jak z toho ven, kdo toto zastaví, jak to, že LÉKAŘI nevolají na poplach skrze rakovinu!!! Musí to vše takto proběhnout NEŽ.....?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kolego, vy jste mě pobavil, jmenujte mi epochu, kdy šlo o zdraví Slovanů..

      Vymazat
    2. Co to je za blbou a nevtipnou otázku?

      Vymazat
    3. Navrhuji spotřebitelskou sebeobranu. Předávejme svým známým vlastní poznatky o kvalitě. Jelikož většina z nás se nevyzná v "Éčkách", tak prosím ať někdo vytvoří aplikaci na mobil se slovníkem rizikových éček. Pak je nezbytné vyžadovat popis všech éček na výrobku, Prosím dnes už existující profiorganizace kontroly a testu potravin, kdyby své aktuální zjištění sjednotili do jednoho webu, kde by se občan zorientoval. Dnes se dá leccos zjistit, ale je to na mnoha místech. Zrovna tak, jako značka kvality se stala chaotickou, kdysi fungovalo Klaso, dnes vlaječky, regional.kvality etc. Je snad v kompetencí MZV udělat pořádek a na svých stránkách zveřejnit bonifikači, možná by stačilo na výrobnu a její produkt (něco jako * od Michelina) a prosím aktualizovat. Doma si udělejme pořádek a dovoz ze zahradničí, po zkušenostech s Polskem, namátkově kontrolovat, při průšvihu pak důsledně. Bez ohledu na názor EU, nevyhovující potraviny nepustit do spotřeby a nízkou kvalitu zveřejnit. Díky za pochopení.

      Vymazat
  22. Za komunistů, ať si kdo tvrdí co chce, bylo účelem výroby uspokojit potřebu. Věrchuška, pokud měla obstát, měla přirozený zájem, aby tomu bylo co nejlépe. Dnes je účelem výroby a téměř každé další činnosti dosáhnout co nejvyšší zisk. To není pouze otázkou zištnosti, to je podmínkou obstání v konkurenci, podmínkou jak neskončit v bankrotu. Pak není divu, že se prosazují nemravné metody. Věrchuška, pokud má obstát, je nucena se tomu přizpůsobit. Kdo mi to chcete vyvrátit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na tom není co vyvracet, tedy pokud není člověk zcela hloupý. Já se dost divím i tomu, jak po plyši mohli všichni uvěřit nesmyslům Klause a dalších pošuků, že "neviditelná ruka trhu se o vše postará nejlépe", že zajistí nejvyšší kvalitu za nejnižší možnou cenu. To jsme měli záhy možnost poznat v reálu, kdy po tzv. "liberalizaci" nastalo prudké zdražování téměř všeho a většinou úspěšné hledání způsobů, jak produkt ošidit. A opakovalo se to stále znova při "privatizaci" jednotlivých sektorů hospodářství, ať už byla u vlády ODS, ODA, ČSSD, nebo KDU-ČSL.
      Já jsem si toho příkrého rozporu mezi proklamacemi a realitou všiml už během první vlny rozkrádačky. A to mi bylo 17 let. Ale mnozí ještě dlouho věřili a čekali na slibovaný ráj, "odražení se ode dna a přeměnu na hospodářského tygra Evropy", v němž si budeme žít všichni jako arabští šejkové.
      Tak to tady máme a žádné tempo nepřetržitého zdražování nás už nezaskočí. Stejně tak jsme si už zvykli i na občasnou salmonelu a jiné trávicí obtíže jako na běžné onemocnění.

      Vymazat
  23. Brusel nemá rád normy, protože by rád u svých ofcí viděl absolutní poslušnost.

    OdpovědětVymazat