Reklama

.

.

čtvrtek 30. května 2019

Boeing 737 Max – príbeh pýchy, pažravosti a imperiálneho protekcionizmu. Nie všetky médiá o tom hovoria celú pravdu

Ivan Lehotský
30. 5. 2019   HlavnéSprávy
Zrejme ste aj vy zachytili správu, že Boeing už opravil softvér, ktorý nedávno spôsobil dve fatálne havárie lietadiel so stovkami obetí. Nechýbalo tam vyjadrenie šéfa Boeingu, že odteraz by mal byť model 737 Max jedným z najbezpečnejších lietadiel na svete. Ale nevyzerala by tá správa inak, keby nešlo o Boeing? Na snímke lietadlo typu Boeing 737 MAX 8



Samozrejme, aké iné posolstvo než uistenie o bezpečnosti by mal verejnosti odovzdať predstaviteľ firmy, ktorá má maslo na hlave? Lenže mainstream často nehovorí verejnosti príbeh celý. Mnohé slovenské médiá z lojality k americkej firme „príliš veľkej na to, aby mohla padnúť“ ušetrili verejnosť od „zbytočných“ podrobností o podstate celej kauzy.

Svetový trh s civilnými lietadlami ovládajú dvaja dominantní výrobcovia: Boeing s cca 38 percentami a Airbus s približne 28 percentami. Obidve mamutie korporácie sú veľmi dôležitými oporami ekonomík USA a EÚ. Kapitalizmus, resp. takzvaná trhová ekonomika tu dospela k svojmu vrcholu, ktorý nebezpečne pripomína fungovanie socialistického hospodárstva: tieto firmy sú natoľko dôležité, že ich eventuálne ekonomické problémy by mali ďalekosiahle následky pre celé hospodárstvo, čomu sa všetci, od manažmentu firmy až po vrcholových politikov, snažia vyhnúť všetkými možnými spôsobmi, vrátane tých, nazvime to „menej čistých“.

Najväčší segment trhu s lietadlami tvoria stroje na krátke a stredne dlhé trate, kde už desaťročia tvrdo súperia modely oboch veľkých výrobcov, dve najbežnejšie lietadlá sveta, ktorými už letel takmer každý z nás: Airbus 320 a Boeing 737, resp. ich rôzne generácie a modifikácie.

Doposiaľ bola v predaji oboch modelov relatívna rovnováha, každý výrobca obhospodaroval tých zákazníkov, ktorých mu štátny i neštátny lobing zabezpečil. Oba modely boli z hľadiska parametrov porovnateľné. Lenže to sa malo zmeniť.


Airbus totiž prišiel s novými motormi, ktorých použitie znamenalo pätnásťpercentnú úsporu nákladov. A to je argument, ktorý premôže aj väčšinu lobistov. Ak by Boeing na túto výzvu nezareagoval, znamenalo by to preň v najbližších rokoch katastrofu. Boeing teda chcel do svojich lietadiel tiež použiť spomenuté nové motory. Lenže objavil sa vážny technický problém.

Ten problém nebol v motoroch: tie sú dostupné pre oboch konkurentov. Ibaže do Boeingu nebolo možné ich namontovať: sú príliš veľké a pod príliš nízko umiestnené krídla päťdesiat rokov starej konštrukcie tohto lietadla sa jednoducho nezmestili.

Čo s tým? Zmeniť tvar či výšku lietadla, to by nešlo tak jednoducho. A prerobiť lietadlo na celkom nový stroj, také niečo trvá roky a Boeing by zatiaľ prišiel o obrovské zisky, ktoré by mu vyfúkol Airbus, ale aj ďalší výrobcovia z Kanady, Brazílie, Ruska, Číny a Japonska.

Na jedno riešenie však inžinieri Boeingu prišli: ten motor zdvihnúť, máličko predsunúť a trochu ho „natlačiť“ čiastočne až nad krídlo. Problém bol vyriešený, na svete bolo staré dobré lietadlo s novými motormi. Dostalo názov 737 Max a výrobca o ňom deklaroval, že je z hľadiska ovládania a letových vlastností úplne rovnaké ako staršia verzia.

Z obchodného hľadiska to bol plný úspech, lietadlo sa začalo výborne predávať. Ak v roku 2011 mal Airbus s lietadlom s novými motormi 1226 objednávok v porovnaní so 150 objednávkami Boeingu, o rok neskôr už sa karta úplne obrátila a bolo to 478 ku 908 v prospech Boeingu.

Bol tu iba jeden problém. Umiestnenie nových motorov je v podstate provizórne a má nepríjemný dôsledok, že za určitých okolností sa nos lietadla začne nekontrolovane a nebezpečne dvíhať. Aby lietadlo malo naozaj rovnaké vlastnosti ako pôvodný model, bolo treba to nejako zabezpečiť.

Boeing vymyslel aj na toto záplatu: do prednej časti umiestnil špeciálny senzor, ktorý má registrovať, či sa nos lietadla nedvíha viac, než je žiaduce, a do zadnej časti stroja vložil špeciálny stabilizátor. Celé toto zariadenie známe pod skratkou MCAS je ovládané softvérovo a pracuje automaticky.

Keď Boeing začal predávať model 737 Max, tvrdil, že piloti nebudú potrebovať žiadne dodatočné školenia či tréningy, lebo lietadlo bude v podstate rovnaké ako predtým, okrem dvojhodinového tréningového kurzu na iPade, ku ktorému dostali aj trinásťstranovú brožúrku o rozdieloch medzi modelom 737 Max a jeho predchodcom. Nikde v týchto materiáloch však systém MCAS nebol spomínaný.

Piloti teda nevedeli, že letové vlastnosti stroja zabezpečuje o jeden špeciálny systém naviac. Zato sa neskôr veľa pilotov sťažovalo na to, že 737 Max má niekedy tendenciu sa z ničoho nič začať stáčať nosom k zemi. Boeing údajne už v roku 2017 vedel o probléme, malo to byť až okolo dvesto podnetov z rôznych strán, ale neodvážil sa s tým vyjsť na svetlo sveta, išlo o príliš veľa peňazí. Muselo sa stať až to, čo poznáme z televíznych správ o havárii indonézskeho a etiópskeho lietadla, aby sa s vecou začalo niečo robiť.

Po dvoch tragických nehodách o nich médiá priniesli správy a čiastočne informovali aj o technickej príčine pádu lietadiel, avšak väčšinou nepriniesli komplexnú informáciu o pozadí celej veci. Mainstreamová verzia sa zvyčajne vyhýbala tej časti príbehu, že jeho podstatou bola nemiestna snaha zarábať miliardy, aj za cenu principiálne zlého technického riešenia, ktorá v konečnom dôsledku stála stovky ľudí životy.

Namiesto toho sme sa zo spravodajských televízií pred pár dňami dozvedeli, že softvér je vraj už opravený. Softvérové prezentácie a výcvik pilotov by mali zabrániť tomu, aby chybné dáta MCAS spustili, keď netreba. A neprehliadnuteľnou súčasťou tejto správy bolo aj vyjadrenie výrobcu o jeho viere v to, že lietadlá 737 Max s aktualizovaným softvérom budú jednými z najbezpečnejších, aké kedy lietali – čo to bolo, ak nie v podstate reklama na Boeing?

Tá správa sa naozaj musela dostať ku každému. Na istej nemenovanej slovenskej spravodajskej televízii išla stále dokola – ako keby to, že nejaká americká firma opravila nejaký svoj softvér bola najdôležitejšia správa dňa. Lenže tá správa mala znieť trochu inak. Novinári, ktorí by neboli v prvom rade propagandistami svojej obľúbenej veľmoci, predovšetkým mali ukázať, že toto je príbeh pažravosti korporácie, ktorá namiesto toho, aby zainvestovala do seriózneho riešenia, sa snažila vytrieskať peniaze tam, kde to nebolo namieste a do poslednej chvíle sa pokúšala vyhnúť povinnosti s tým niečo robiť.

Boeingy sú skvelé, úžasné a nádherné stroje. Držme palce týmto ľuďom, aby sa im darilo aj v budúcnosti vyrábať dobré lietadlá. Kritika by si skôr mohla všimnúť angažovanú prácu mainstreamových novinárov, ktorí hneď pochopili, že ich úlohou je pracovať na tom, aby chránená firma utrpela čím menšiu ujmu a čím skôr sa k nej priklonila aj verejná mienka, aby Boeing nestratil svoj podiel na trhovom koláči.

Človek si môže položiť otázku, či by tie správy vyzerali rovnako, aj keby sa to stalo nejakému inému výrobcovi, napríklad z nejakej veľmi zlej severoázijskej krajiny. Spomeňme si, ako vyzerali správy spred pár týždňov, keď do ruského lietadla trafil blesk a pri núdzovom pristátí vybuchlo. Okrem správy o nešťastí sme sa dozvedeli kadečo o pomeroch v Rusku a množstvo špekulácií o tom, čo všeličo mohlo byť zanedbané…

Postoj Boeingu tiež veľa vypovedá o tom, aké sú skutočné priority ľudí, ktorí určujú jeho smerovanie, účastníkov veľkej, nikdy nekončiacej svetovej vojny o zdroje a vplyv. Z ich strany nebola viditeľná žiadna skutočná sebareflexia, iba snaha aby strata bola čím menšia. Skrátka stále ide iba o peniaze, ľudský život je v tejto hre iba jedným z mnohých faktorov voľne zmeniteľných na doláre.

Najnovšia neoficiálna informácia hovorí, že predstavitelia amerického federálneho úradu pre letectvo očakávajú, že Boeingy 737 Max by sa mohli vrátiť do prevádzky už začiatkom leta, aby stihli letný dovolenkový nápor.


52 komentářů :

  1. Americká nenažranost v praxi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co ty? ty jsi v praxi nažraný nebo nenažraný?

      Vymazat
    2. 10:00 další proamerický pažravec?

      Vymazat
    3. Software , znamena ze se letadlum Domluvi , nejakym programem a nekde , nikdo nevi jakym to je tajny a zakaze se jim aby tolik nepadaly protoze jde o
      zisky ...Vsjo Choroso !
      Na cestujicich nezalezi , skoro vubec akorat delaji vostudu , kdyz jsou mrtvi......

      Vymazat
    4. Konstrukční vada se nedá vyřešit tím, že se provede úprava programu, která má konstrukční vadu hlídat, aby nezpůsobila havárii. Tyto letadla by měla směřovat k sešrotování. Představa, že letadla s konstrukční vadou budou nadále létat je strašná. Je to jenom čekání na další havárii. Možná se nabízí řešení předělat tyto letadla Boeingu MAX na letadla, která rozvážejí poštu a za piloty těchto letadel posadit kaskadéry. Do určité míry by se eliminovaly hrozící následky, ale i tak by bylo riziko, že pošta nebude doručená a piloti včetně lidí v okolí, budou ohroženi.

      Vymazat
    5. Ad : 30. května 2019 10:00 Vymytý mozek v praxi, resp. užitečný idiot v praxi! Shalom!

      Vymazat
  2. Boeingu se podařilo MAXem vyrobit letoun,který je principiálně nestabilní. Je to systémová obdoba reaktorů typu RBMK v Černobylu - systém s pozitivní zpětnou vazbou. Je těžkou zkušeností, že takové systémy v krizové situaci často katastrofálně selžou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (10:05):
      Pokud by v černobylské JE nebyly při tom jejich bizarním experimentu všechny zpětnovazební kontrolní systémy, nehoda se nestala. Za nehodu tedy primárně může neodpovědný člověk, nikoliv typ reaktoru. Stejné fungují bez jakéhokoliv problému, který by vedl k radiačnímu ohrožení ...

      Vymazat
    2. Fanóšu (12:48), těch "zpětnovazebních kontrolních systémů" si můžeš vymyslet neurekom (ten MAX je má také), ale nic tím nezměníš na faktu, že systém s pozitivní zpětnou vazbou je principiálně nestabilní a hrozí v určitých případech katastrofou (neřízená regulovaná veličina roste / klesá mimo všechny meze). Naopak systémy s negativní zpětnou vazbou se při selhání řídících systémů samy ustálí na nějaké známé hladině řízené veličiny, případně "chcípnou". (Trochu jsem se teorií i praxí regulace zabýval).

      Vymazat
    3. Re (15:37):
      Jakýkoliv jaderný reaktor je již z principu nestabilním, protože neutronový výtěžek příslušné štěpné reakce je vyšší než jedna (zpravidla tři), a samotná reakce má proto inherentní tendenci k lavinovitému urychlování. Což je kladná zpětná vazba jako vyšitá ... A vůbec nezáleží na tom, o který z typů JR se jedná, zda-li horkovodní, grafitový či nějaký jiný.
      Proto musí být tato "reakce" moderována. Už toto moderování je zpětnou(!) vazbou. Fyzikální (štěpný) i navazující teplosměnný proces je proto u všech typů jad. reaktorů kontrolován (řízen) ne jednou, ale souborem zpětných vazeb. Jež systém udržují v optimálním režimu. A to se v praxi děje zapojením několikanásobně jištěné automatiky.
      Opět musím opakovat, že pokud by se řízení toho černobylského reaktoru neujal neodpovědný člověk (hazardér), který automatiku vědomě vyřadil, té katastrofické nehody by nebylo. Ta totiž v Černobylu, na rozdíl od MAXu, fungovala tak, jak i měla.

      Vymazat
    4. 12:08, experiment v Černobylu vůbec nebyl bizarní a navíc byl nanejvýš opodstatněný. Co se mu dalo vytýkat, bylo to, že z K. institutu nepřišli lidé, kteří by to zaštítili odbornou autoritou a neměl dokonce ani personalizovaný dozor na samotné elektrárně. Je sice pravda, že daní inženýři ten proces pochopili, jenže pokud nejste vysloveně specialista z oblasti jaderné fyziky reaktoru, nemusíte všechny faktory a rizika pochopit úplně do hloubky. Nicméně zde platilo staré pravidlo většiny katastrof, tzv. "řetězec událostí". Kdyby chyběl jediný článek, nic z toho by se nestalo.

      10:05, 16:56, nevím čemu říkáte "zpětná vazba", ale zřejmě tím myslíte kladný dutinový koeficient reaktivity. To, co jste popsali, je multiplikační koeficient, a ten je u každého >1, jinak by vám neběžela stěpná reakce.

      Celkem mi uniká, co má s Černobylem B737 MAX, u něhož se jedná o ne celkem dobře zvládnutou konstrukci, která vyvolává krizové stavy při běžné činnosti. U havárie v Černobylu nebyla úplně standardní situace, navíc byla špatně zvládnutá ze strany personálu, myslím tím samozřejmě především zástupce hlavního inženýra Anatolije Ďatlova.

      Vymazat
    5. To je vsechno hezky ale Media napisou ze je vsecko v nejlepsim poradku !!! A tak je a uplne . Ze zase za tejden spadne dalsi zmetek,to je nezajima..

      Vymazat
    6. Co je podstatný? Že BOEING dokázal vyrobit aera kerý pomohly vyhubit miliony žlutých zkurvenců a jiných komárů! Napalmem a tím - no, Agentem Oránžem! A za to musíme my svobodní bílí Nadlidé konsturktérům těch skvělých ér líbat prdele na vječný časy!

      Vymazat
  3. Nesedl bych do toho!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Měli by je pozůstalí žalovat o veliké odškodné a měli by po ptákách.

    OdpovědětVymazat
  5. Obecně jde o nenažranost kapitálu, ale ta je základem existence - životaschopnosti - kapitálismu. Stejná nenažranost vede k prodeji nekvalitních a jak jsme třeba na seznam.cz přesvědčováni, i životanebezbečných potravin v ČR, třeba proti Německu!

    OdpovědětVymazat
  6. Dovoluji si z hlubin paměti vydolovat
    jeden skvělý Murphyho zákon:

    Co se může podělat, to se podělá.
    Co se nemůže podělat, to se podělá taky.
    Zařízení, které má poruše zabránit, ji způsobí.
    PB

    OdpovědětVymazat
  7. Jde o vlastnost systému, která podmiňuje jeho existenci, tedy vlastnost, kterou je v nejlepším případě možné korigovat, ale kterou nelze změnit. O principiální změnu se pokusili bolševici. Horší část lidských vlastností tento grandiózní pokus zmarnila. Otázkou je, zda a jaké řešení nabízí čínská varianta. Čínský matrix?

    OdpovědětVymazat
  8. Ten průser s těmi okupanty na D1 měl jediný cíl, strategicky zablokovat ve špičce ten tankodrom a vinu hodit na toho čobola cháááá. Sluníčkáři opět zabodovali že.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kolem toho je podezřele ticho po pěšině. Kolaboranti mlčí. Neporazitelná armáda nejvyspělejší ekonomiky světa není schopna přejet bez problémů 200 km dálnice. Ti Rusové s toho musí být pochcaní smíchy.

      Vymazat
  9. - Tyto letecké šmejdy bohužel létají i u nás.
    - Boeing je jednou z hlavních částí fašounského vojensko-průmyslového komplexu USA.
    - Vrahounské svině z Boeingu měli ještě tu drzost mluvit o jednom z nejbezpečnějších letadel na světě. Top snad i ukrajinské letadla nad Donbasem jsou bezpečnější než tento žumpoidní americký odpad.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vem si prášek. Nebo raději dva.

      Vymazat
    2. 19:32 Kdepak, at radeji rovnou skoci z nuselaku:-)

      Vymazat
    3. 19:32 a 19:40
      Prášky koukám potřebuješ ty.

      Vymazat
  10. noviczech
    ...ono je daleko více problémů. Například, lopatky do turbín, leteckých motorů, se dodávaly staré z Itálie, aby se ušetřilo. Šidilo se v protokolech a nové jsou i z Německa a drahé, i když. Zavádí se robotizace, lidé pracují na třech strojích, aby šli ceny dolů a zisky byly. To podobné se dělo a děje s el. čipy na řízení křižovatek, dováželi se čipy, s falešnými protokoly a v horku v létě na křižovatkách vyhořely! Problémů je daleko víc, no neletěl bych Maxem, určitě ne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tobe by meli dovezt zaklady pravopisu:-)

      Vymazat
    2. Pravopis, pokud jsou fakta, je nepodstatný. Pokud nemáš jiné argumenty, tak ten pravopis nepřipomínej...

      Vymazat
  11. Konstrukční vada se nedá vyřešit tím, že se provede úprava programu, která má konstrukční vadu hlídat, aby nezpůsobila havárii. Tyto letadla by měla směřovat k sešrotování. Představa, že letadla s konstrukční vadou budou nadále létat je strašná. Je to jenom čekání na další havárii. Možná se nabízí řešení předělat tyto letadla Boeingu MAX na letadla, která rozvážejí poštu a za piloty těchto letadel posadit kaskadéry. Do určité míry by se eliminovaly hrozící následky, ale i tak by bylo riziko, že pošta nebude doručená a piloti včetně lidí v okolí, budou ohroženi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Než začnete žvanit nesmysly, něco si o tom letadle přečtěte. Ne tento tendenční článek od jakéhosi silně protiamerického Lehotského, ale normální analýzu stavu věci bez těch Lehotského srdcervoucích výtrysků. Je toho na netu dost dokonce i v češtině. MAX samozřejmě bude létat. Firma ho v konkurenčním boji v obavě, aby neztratila trhy, uvedla na trh dřív než by bylo vhodné. Ono nestačí jen vyrobit letadlo, musíte se postarat, aby ho uměli všichni bezpečně používat. A právě tohle se zanedbalo. Firma přiznala chybu, omluvila se a finančně vyrovnala s postiženými.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Boeing zatím nevyplatil ani cent odškodnění pozůstalym z havárii a ani cent kompenzace leteckým společnostem za škody způsobené nemožností provozu B737 Max.
      On by stejně do toho asi nikdo nevlezl.

      Vymazat
    4. 12.01 Pane aerodynamiku, když tedy před část náběžné hrany NP představili část zvětšeného vstupu motoru, došlo nutně ke změně aerodynamických a tím i vztlakových poměrů na dané části křídla... což se nutně projevuje změnami chování letounu v určitých situacích - což lze řešit čistě - novým křídlem - což je ovšem dlouhodobá záležitost (konstrukce, testy, únavové zkoušky... certifikace ... změny ve výrobě... i v distribuci náhradních dílů...

      Nebo upravit letovou obálku staré konstrukce a pomoci si počítačem - jako levnějším řešením.

      Jistěže MAXy budou létat a budou létat dobře, jako desetiletí létaly jiné nedokonalé stroje všech výrobců. Tehdy ovšem byla konkurence i v USA Lockhead, Douglas, Martin... a za hrubé chyby se ztráceli klienti a krachovalo se. Až v USA zůstal monopol - Boeing.

      Otázka vespolek: Prosadí-li Deep state svoji světovou vládu, zůstane Boeingu nějaký konkurent? Nebo bude firma Aerobus prodejní filiálkou světového monopolu z USA? Ve třicátých letech třeba Fokker byl distributorem Douglase pro Evropu...

      Vymazat
    5. 12:42, já ale vím, co se stalo. Samozřejmě nejlepším řešením by byla úprava křídla a trupu letadla, jenže to, jak jste řekl, by stálo jednak hodně peněz, ale především spousty času. Chybou nebyl ani tak nový MCAS softvér + cidlo se stabilizátorem jako dočasné řešení, ale to, že o této úpravě informovali ledabyle a neposkytli dostatečné zaškolení, které jde také do nákladů. A ani ten SW nebyl úplně v pořádku.

      Vy samozřejmě můžete mít jiný názor, o němž můžeme polemizovat, jenže já jsem kritizoval něco jiného. A to, jakým způsobem se o tomto problému informuje. Není potřeba emotivních výlevů proti kapitalismu a firmě, které posléze vyvolají salvu diskusních příspěvků typu "fašounské USA". Podobných průserů najdete všude víc než dost a řekl bych, že to byla právě Amerika, kde se začalo s důslednou kontrolou kvality. Nemáte to rádi u Ruska, není třeba ani zde.

      Monopol B. vznikl tak trochu přirozenou cestou. Mc D.Douglas zanikl po sérii problémů se zámky a koupil ji právě Boeing.

      Co se týká Deep st., nemyslím, že to je právě tahle grupa, která se bude snažit protekci Boeingu na světovém trhu. Dělá to totiž Trump, a jak známo, ten naopak washingtonskou bažinu suší jedna radost. A má úspěchy, Amerika jede vzhůru. Boeingu může konkurovat jen Airbus, ti ostatní, Embraer, Bombardier jsou jiné kategorie. Čína a Rusko jsou mimo hru, přičemž Rusko si to způsobilo samo. Nemuselo to tak být, měli na víc.

      Vymazat
  12. Nechápu, proč tolik žluče proti B737MAX? Jaká nenažranost, ti ostatní to dělají podle vás jak? Konkurence je tvrdá a v případě Boeingu nejde jen o královské příjmy pro akcionáře a velkého plátce do státního rozpočtu, ale o firmu světového věhlasu. Jednoho ze dvou velkých výrobců, bez nichž by dnešní letecká doprava fakticky neexistovala, a především velkého zaměstnavatele tisíců vysoce specializovaných lidí. Od dělníků po inženýry. Má dopadnout jako firmy Tupolev, Iljušin, Berijev, Antonov, Jakovlev? Které ztratili nejen výrobu a trhy, o práci přišly desítky tisíc dělníků, techniků a konstruktérů, ale ztratili i kontinuitu. Už nemají kádry.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až na to, že křídla a ještě další části letadla Boingu jsou vyráběná v Rusku. Rusko je taky největším dodavatelem titánu pro výrobu motorů do těchto letadel. Jinak Rusové společně s Číňany uvedou do provozu letadlo s parametry velice podobnými B 737 a A 320. Už toto letadlo mají vyzkoušené a cílem je pokrýt nenasycený letecký trh v Rusku a v Číně, tak aby nemuseli kupovat předražené západní stroje. Celý ostatní svět bude muset kupovat Boingy, protože ten kdo odmítne, bude demokraticky vybombardován, čemuž se říká volné tržní hospodářství, které jak říká Klaus, vyřeší všechno, tedy i ty dvě havárie B 737 MAX. Plati, že kdo se povyšuje, bude ponížen a Amici se hodně nafukují až prasknou.

      Vymazat
    2. Raději si sednu do Iljušinu 14, nebo L 410, než do Boingu 737 MAX. Do toho si už nikdy nesednu. Létající šutr, jištěný krabičkou softvéru nezaručuje, že letadlo nepodlehne zemské přitažlivosti dříve, než je v plánu.

      Vymazat
    3. 9:29, o společném projektu Rusko-Čína jsem slyšel jen z nějakých pochybnějších zdrojů. Nevěřím, že by něco podobného dávali dohromady, ono to je pro Rusy celkem riskantní. Čína je úplně jiný partner než Západ, jiná kultura. Tohle si zde nikdo neuvědomuje, Rusové ano. Čína neuznává patenty, podíly, autorství, atd. Uznává jen to, co je vhodné pro Čínu a dokáže to tvrdě a arogantně prosazovat. Kašle na životní prostředí, pravidla uznává jen ty svoje. Ať jsou Amíci nebo kdokoliv v EU sebehorší, tento faktor je u nich mnohem nižší.

      Silně pochybuju, že Rusko vyrábí pro B. jakoukoliv součástku. Nedodává ani ten titan, protože firmy těžící v Rusku titan mají americké podíly. Prostě jen vytěží rudu, částečně zpracují tu fázi s environmentálními úvazky, naloží na loď a doma z toho získají titan.

      Vymazat
    4. Vaše informace jsou mylné. Rusko je po Číně největší producent titanu na světě a má nejvíce zkušeností s výrobou finálních produktů.

      https://www.cnbc.com/2018/04/13/russia-could-stop-exporting-titanium-to-boeing-in-retaliation-to-trump-sanctions.htmlRussia’s VSMPO-AVISMA is the world’s largest titanium producer and the main supplier to Boeing.

      Boeing also has a joint venture with VSMPO-AVISMA’s parent company Rostec Corporation. The two firms run a plant in western Russia devoted to manufacturing finished parts for airplanes.

      Vymazat
    5. 12:35, jedině kde jsi mohl slyšet něco z pochybných zdrojů, tak jedině z havlovize. To další co tam meleš je jen prázdné tlachání neinformovaného blba. Raději běž na vzduch nebo se vrat na bakalommédia a tam můžeš onanovat s těmi bludy.

      Vymazat
    6. 12:56, ono to s tou ruskou společností nebude tak žhavé, jinak by zřejmě žádný certifikát nedostala. Je to akciovka kótovaná na burze (Moskva). Je pravda, že ruský stát má taktéž podíl a dohled. Zde struktura vlastníků.
      https://simplywall.st/stocks/ru/materials/mcx-vsmo/public-stock-company-vsmpo-avisma-shares?l=1&t=bjarefuvc&s=1&id=332204&utm_source=post&utm_medium=finance_user

      Není tomu tak dávno, kdy Rosoboronoexport prodal značnou část svých akcií VSMPO-AVISMA. Všechny firmy jsou registrovány na Kypru. V podstatě Kypr je v tomto jedním z nejbohatších států spolu s Bahama, kde je registrováno taktéž značné množství ruských firem. Aeroflotu včetně. AVISMA je klíčový dodavatel v podstatě celého leteckého sektoru.

      Vymazat
    7. Mimochodem hádejte, jaké je celkové zadlužení společnosti Boeing a odkud je financován? Neuhádnete. To chce globálně analitické schopnosti.

      Vymazat
  13. Já co by laik, vidím hlavní problém v tom, že té obludě dali
    jen dva motory. Divím se, že se nedaly i s křídly na samostatný let.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 13.19 Dvoumotorák je pro dopravu nejlevnější řešení od doby, kdy je pustili na dálkové lety přes oceány. Tří a zejména čtyřmotorák je pořizovací cenou, náklady na údržbu atd nákladnější.

      Ovšem když se vám zastaví jeden motor v půli cesty nad oceánem, budete hačat v "jednomotoráku" s asymetrickým tahem a modlit se ke všemu v co věříte, aby motůrek vydržel... Cifršpioni to mají dobře spočítané.

      Vymazat
    2. Můžete mít i motory tři. Třeba Lockheed L-1011 Tristar, nebo Tu-154. Jenže ani jedno se už nevyrábí, a Tučko minulý týden letělo jako dopravák naposledy.

      Vymazat
  14. Proč ten rozruch. Problém Boeingu 737 Max je vyřešen. Provedla se úprava softwaru počítače a sedačky osádky a pasažérů se vybavily záchrannými padáky.

    OdpovědětVymazat
  15. Ucelem podnikani je zisk. ZISK, a v tom maloco zalezi na lidech. TOTO JE KAPITALISMUS, co kazdy obcan i teto zeme CHCE. ZIVOTU je vzdy dost, ZISKU nikdy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Účelem produkce je kvalitní služba zákazníkům a ne zisk. Právě to, co říkáte, přinesl liberální kapitalismus. Mnohé produkty mají až 200 % zisku (ziskové marže), aniž by byly reinvestovány do kvality zboží či služeb, ale slouží ke spotřebě podnikatelů. To je ten problém ekonomiky. Podnikatel má být čistě příjmově na úrovni zaměstnance, protože oba mají mít stejnou odpovědnost za svou činnosti, v případě zaměstnanců pak mnohry chybně manažersky řízenou.

      Vymazat
  16. Výhoda z rozsahu spočívá v tom, že větší sežere menšího. Až vznikne monopol s maximálním ziskem a minimem užitku, a pak se vše posere.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesněji, nenažraný sežere skromně nažrané. Peněžní psychopacie je rozšířenější než si kdo dokáže představit.

      Vymazat
  17. Jakmile uvidíte v nabídce letu 737 MAX, tak vidíte svou rakev. Takto přistupujte k filtraci přijatelných nabídek letů.

    OdpovědětVymazat
  18. Problém je, že jak Boeing, tak Airbus jsou konsorcia už tak velká, že jejich roční obrat je větší, než státní rozpočet některých států světa, takže už se chovají dle zásady, kdo má moc ekonomickou, má i moc politickou, a svádí je to k domnění, že už si mohou dovolit kdykoli cokoli. Jenže fyzika se marketingovými hesly okecat nedá… :-(
    Mmch, ukázka moci Boeingu a jeho vlivu na politiky i vojáky v USA: Již před řadou let USAF, Strategic Command požadovalo postupnou výměnu všech tankovacích letadel KC-135R (první byl objednán již v roce 1958; mmch, ten byl před pár lety na dnech NATO v Ostravě, má s.č. 58-0001), jejichž drak má sice životnost 90 let, ale furt je přestavovat a modernizovat novými motory, avionikou atd. nejde, neb mají hlavně možnost tankovat jen jedno letadlo, kdežto dnes se požaduje tankování 2 až 3 současně. Vypsanou soutěž však regulérně vyhrál Airbus se strojem A330MRTT. A to byl šok! A tak nastaly tahanice, odvolávání, lobbing, až se Boeingu podařilo výsledek soutěže zrušit a v nově vyhlášené soutěži, světě div se, vyhrál, přestože Airbus byl k dispozici téměř ihned, kdežto Boeing sotva zahájil vývoj nového tankeru. A tak Airbus A330MRTT sice přišel o obří zakázku, ale Boeing v tomhle případě zase o světové trhy, protože ostatní letectva si objednávají Airbus, jenž byl zařazen do výzbroje (prvně v Asutrálii) už v r. 2011, kdežto Boeing KC-46 Pegasus pouze v USAF, a to až letos. Takže Strategic Command USAF za ostatními letectvy v modernizaci flotily tankerů zaostává o 8 let, jeho vzdušná tankovací kapacita je nedostatečná, pročež musí udržovat v provozu větší počet tankerů, vyhazovat miliardy dolarů navíc za jejich provoz a jejich provozem (a staršími motory) globálně enormně znečišťovat ovzduší. Ale Boeing prosadil svou!

    OdpovědětVymazat