Reklama

.

.

neděle 5. května 2019

Několik stovek slov nekorektního textu o našem soudnictví

Stanislav A. Hošek
5. 5. 2019
Politická ideologie liberalismu, které se poněkud neoprávněně dneska říká politologie, vydává moc soudní za jeden ze tří pilířů moci v demokratickém státě. V tomto textu nehodlám polemizovat s tím, že teorie tří pilířů politické moci v zastupitelské demokracii ve skutečnosti nevypovídá vůbec nic o celkové reálné moci v takovém státě. Hodlám nadhodit několik myšlenek pouze o moci soudní.


Kdo se pozorněji podívá na ony tři pilíře zmíněné státní moci, musí si na první pohled povšimnout toho, že moc soudní se zásadně odlišuje od dvou zbývajících. Příslušníkem zákonodárné i exekutivní moci se může stát každý občan, teoreticky kupříkladu zákonodárné i takový, který umí jen číst a podepsat se. Příslušník vlády už přece jenom musí umět i psát, alespoň řídit úřad, vystupovat na veřejnosti a formulovat své myšlenky.

Naproti tomu příslušník moci soudní musí být nejen vysokoškolsky vzdělán, ale vzdělán úzce speciálně, tedy na právnické vzdělávací instituci. Příslušník soudní moci je tedy vybírán z nepoměrně menší množiny občanů, než poslanci a členové vlády. Navíc musí být do funkce soudce jmenován dokonce hlavou státu. Nemluvě o tom, že je obrovsky privilegován tím, že je jmenován doživotně, řečeno slovy Ústavy, cituji: „…bez časového omezení“. Konec citace.

Ještě jednou zopakuji. Moc zákonodárnou i exekutivní může vykonávat každý občan, zhatím co moc soudní v žádném případě ne. Což už na první pohled nekonvenuje s demokracií. A to vůbec nemluvím o tom, že ve státě mohou být vytvořeny podmínky, že na studia práv se dostanou jen osoby, třeba i skrytě „vybírané“ podle určitých zvyklostí.

Moc soudní je na můj vkus příliš elitní v kontextu celého mocenského systému. To je způsobeno tím, že v naší konkrétní demokracii, čili demokracii kodifikované Ústavou České republiky soudí soudci, pouze výjimečně to mohou být i „další občané“, jak říká její odstavec 2, Čl. 94.

V tom vidím zásadní zádrhe celé naší mocenské stavby. Opravdově demokratická soudní moc jako třetí pilíř státní moci byla koncipována tak, že soudci fungovali pouze jako odborníci, kteří vedli výslech a řídili celý soudní proces. Ovšem o vině, čili o rozsudku, rozhodovaly poroty složené z občanů, nesoudců.

Tato praxe má obrovský demokratický potenciál v tom, že soudy nehledaly formální, podle naší terminologie pozitivní právo, ale co největší míru spravedlnosti, odvozenou i od zvykového práva daného společenství. Já pouze takto pojímané soudnictví, které svými výroky tvořilo celý systém, jemuž se říká právní stát, považuji za jeden ze skutečných pilířů demokracie.

Preambule, naší Ústavy, mimo jiné je jakýmsi prohlášením lidu této země. Vyjmenovává, k čemu všemu jsou odhodláni občané České republiky. Mimo jiné tvrdí, že jsou, cituji: „odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu“. Konec citace. Z čehož mi plyne, že bychom měli budovat právní stát ze všech osvědčených zkušeností, nejen z úzce našich, časově poněkud krátkých.

Mezi základními ustanoveními naší Ústavy se v Čl. 2 říká, že lid je zdrojem veškeré moci, a výslovně se píše „a soudní“. Z čehož si dedukuji, že soudní moc nemůže být vyloučena z participace „lidu“, čili že by neměla být výlučnou doménou „soudcovských elit“.

Zajímavým pro mne je v tomto kontextu i znění Čl. 4, cituji: „Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci“. Jsem přesvědčen, že všechna práva a svobody by měla být podle Ústavy pod ochranou soudní moci. Ta základní, která jsou speciálně definována „Listinou základních práv a svobod“, by pak měla mít poněkud vyšší ochranu, než jenom obecných soudů.

Nezávislost a nestrannost soudů


Ústava ČR hovoří o moci soudní v článcích 81 až 96, čili v poměrně malém jejich počtu. Když si navíc uvědomíme, že celých pět nejobsažnějších hovoří výlučně o Ústavním soudu, který nepatří mezi obecné soudy a podle mého názoru mezi soudy vůbec, pak je fundament našeho právního řádu poměrně skoupý na kodifikaci třetího pilíře demokratické moci.

V Čl. 81 se píše, že soudní moc vykonávají nezávislé soudy. Kdo a na čem je nezávislý říká ale teprve další článek. Nezávislí mají být totiž soudci a ne soudní moc. Což je zásadní rozdíl, která cudně nikde v Ústavě není zmíněna, asi aby nemátla obecný lid. Naše soudy jsou totiž naprosto jednoznačně a bezprostředně přímo závislé na moci zákonodárné. Musí bez jakýchkoliv výjimek soudit podle zákonů, které zákonodárci kodifikovali a veřejně vyhlásili. Naši soudci jsou tedy povinováni hledat právo a nikoliv třeba zvykovou spravedlnost. Musí jako poslušní úředníčci zastávat právní řád, který vytvořila moc zákonodárná a nikoliv kupříkladu zvykové právo našeho společenství. Už jen tím není naše moc soudní rovnocenným pilířem vůči oněm druhým dvěma v celé konstrukci moci demokratického státu.

Když si při tom uvědomíme, že naprostou většinu návrhů zákonů předkládá parlamentu moc exekutivní a to dokonce dneska už i ta nadstátu zvabného EU, je možné oprávněně tvrdit, že moc soudní je rovněž zprostředkovaně závislá na moci výkonné. O jaképak to nezávislosti soudní moci se potom mluví?! O poslušném a pilném chování osob v talárech soudců, kteří složitě hledají v jednotlivých kauzách a sporech právo definované fakticky jedinými dvěma složkami veřejné moci. Velká část právních norem vytvořených parlamentem a vládou navíc nejenže neodpovídá zájmům a potřebám většiny, ale jsou s názorem většinové veřejnosti v jasném rozporu. Pak si troufám tvrdit, že ani ony dva „pilíře“ nejsou součástí stavby demokratické moci.

Soudy v ČR nemohou soudit podle převažujícího pojetí spravedlnosti podle „domácích zvyklostí“ lidu, onoho jediného nositele veškeré moci. Pokud tato skutečnost běžnému občanu nebyla dosud tak zřejmá, tak mu ji skvěle zviditelnila, až poněkud neomaleně, praxe „zmíněného nadstátu“.

První odstavec onoho Čl. 82 říká že, cituji: „Jejich (soudců) nestrannost nesmí nikdo ohrožovat“. Těžko si lze představit, že soudce je nestranný. Je totiž pouze člověkem a každý člověk, ať se sebevíc snaží, tak díky své emocionální složce osobnosti nikdy není absolutně nestranný. Právě proto odmítám samosoudce, s výjimkou administrativních a naprosto jednoznačných kauz. Ovšem odmítám i malé soudní senáty složené kupříkladu ze tří soudců. Jejich verdikty nebudou nikdy nestranné, i když se soudci samotní budou o to sebevíce snažit. Lidská přirozenost je silnější.

Mne ale u tohoto článku upoutává naprosto jiný problém. Tím je role médií u konkrétních soudních případů. Podle naší Ústavy nikdo a to zdůrazňuji, naprosto nikdo bez výjimky, tím spíše média s širokou až celostátní působností, nesmí ohrožovat nestrannost soudců. I jenom krátká analýza tohoto problému by vydala na knihu. Vzhledem k délce celého textu už nemíním psát příliš obecně a pro ilustraci toho, o čem píši, zmíním pouze jedinou “kauzu“, která hýbe již velmi dlouho naším státečkem. Jde o už legendární Čapí hnízdo. Každý čtenář by se měl na tomto místě poctivě zamyslet nad tím, zda v této věci médii byla, či nebyla vytvářena atmosféra ohrožující nestrannost nejen soudců, ale všech osob činných v trestním řízení. Subjektivně již předem lituji každého konkrétního policistu, státního zástupce a nejvíce pak soudce, kteří budou ve věci nuceni učinit zásadní rozhodnutí. Už dávno je totiž víc jak jisté, že jakékoliv jejich kroky sledující možné zrušení obvinění, z nich učiní oběti mediální štvanice. Zatím co kupříkladu v Itálii jsou soudci případů týkajících se organizovaného zločinu ohroženi zabitím, v tomto případě je víc jak jisté, že eventuální osvobozující rozsudek z konkrétního soudce udělá štvance. A jsou mediální štvanice horší smrti, jak říkán klasik.

Poněkud neúplný závěr

Soudní moc v našem právním systému není třetím pilířem demokracie, jak tvrdí teorie a především současná liberální ideologická propaganda. Je pouhým pokorným služebníčkem zákonodárné a exekutivní složky veřejné moci u nás. Jde o pozůstatek právních řádů evropských monarchií. V žádném případě nereflektuje republikánskou formu našeho státu a už vůbec ne vyspělou demokratickou moc, tedy mimo jiné s participací občanů.

Už jenom z tohoto důvodu ani náš právní řád není systémem konstitujícím právní stát, ale je pouhopouhou vládou zákona, v tom horším případě dokonce nadvládou zákona, protože víc než malá část zákonů odporuje zájmům většiny společnosti a velká většina je výhradně výrazem zájmů skutečných vládců, tedy až onoho proklínaného deep state. Pokud bych uznal náš současný politický systém právním státem, musel bych považovat za právní stát kupříkladu i vládu zákona třeba ve Španělsku kolem poloviny minulého století, ba dokonce i vlády v zemích reálného socialismu v druhé polovině jejich existence. Ony se totiž od dnešní praxe lišily pouze poněkud jinak ustaveným rituálem všeobecných voleb a sloužily především zájmům jiných skupin vládců.

29 komentářů :

  1. A proto taky to okřídlené rčení "rozhodnutí soudu nelze předjímat", krajně neoblíbené u "prostého" lidu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stovky tisic slov a kecu zadnou demokracii neporidi. Autor a neni sam , je tech zvanilu tucty na kazdym rohu,a porad rajtuji na Demokracii a Spravedlnosti , ktere nejmene 30-40 let vubec NEEXISTUJI.
      Uz davno soudnictvi a nejen u nas ale vsude podvodni soudci, prokuratori a pravnici a byrokrati vyzbrojeni statisici /stotisic jen za roky 2000-2010 ,vypracovano schvaleno v EU, to znamena ze zamenstnavaji proti nam Armady pravniku/ represivnimi zakony , kazdou spravedlnost spolehlive a nejen u nas ZAHUBILI.. S ucasti vlad , poslancu a EU poslancu , kteri jsou nepratele najmuti a zaplaceni na spinavou praci proti svym spoluobcanum a narodum..
      Takova je skutecnost , kterou se snazi /phony/,Yntelygendi zastirat !!
      A tihle s jejich kecy o demokracii tomu navic nahravaji..

      Vymazat
  2. Tohle je mozne jen v Rusku:

    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/seremetevo-rusko-moskva-letiste-pozar-ohen-kour.A190505_180404_zahranicni_evam

    OdpovědětVymazat
  3. 18.45 - zamysli se nad sebou, jsi ho.ado.

    OdpovědětVymazat
  4. 18:45 Asi letelo na kontaminovanou ruskou ropu ...

    OdpovědětVymazat
  5. Ten článek je tak nějak odnikud nikam, nevím co si z toho odnést. Teoretická úvaha o dělbě moci, absenci demokratických mechanismů v moci soudní, provázanost a centralismus výkonné moci, s dosahem až k moci soudní. Porotní soudy jsou v USA, zvykové právo je v Evropě v Británii. Evropský soudní systém vycházející s Římského práva, je systém pozitivistický a zvykové právo se v něm objevuje pouze ve formě judikatury nejvyšších soudů. Ta má takřka zákonodárný charakter. Parlament tvoří výkonné moci rámec a soudní moc kontroluje dodržování tohoto rámce. Ústavní soud ve stejném smyslu kontroluje moc zákonodárnou. Zákonodárná a výkonná moc splývají na úrovni podzákonných předpisů, nařízení vlády, vyhlášek samosprávy. Soudci jsou skutečně elitou a mají v demokratickém mocenském uspořádání privilegovanou roli. I tak jsou jen pouhými vykonavateli pozitivního práva, de-facto loutky zákona, které bez zákona nehnou brvou. Jsou podobní robotům programovaným Sbírkou zákonů. Tato "disciplína" garantuje nestrannost, soudce je předvídatelný, protože vše co učiní, je legitimováno psanými zákony.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:24- pokud by byli soudci podobní robotům, šprýmaři, stačilo by zjednodušit Sbírku zákonů a vytvořit patřičný samoobslužný software v počítači. Co by ovšem dělala armáda soudců na odvolacích soudech a právníci?

      Vymazat
  6. Každý člověk je chybující-mnohdy úmyslně=zištně jednající! Žádné zaměstnání ani pozice by neměly být na doživotí.To platí pro všechny profese včetně judikatury. Je třeba změnit zákon a tím vytvořit potřebný tlak i na soudce a státní zástupce.Jinak se skutečného právního prostředí v přiměřené době nikdy nedočkáme.Každý řidič který udělá hrubou "chybu" musí se podrobit min. přezkoušení způsobilosti. To by mělo platit pro všechny profese!

    OdpovědětVymazat
  7. Po výnosu toho debilního us. soudce Šimíčka, tenhle článek postrádá jakýkoliv smysl. Je to jen názor jak by to mělo být. Realita je úplně jiná.

    OdpovědětVymazat
  8. Myslim, ze je nutne podotknout, ze paragraf dotacni podvod neni retroaktivni a tudiz podle neho za spachany skutek nelze soudit, bylo by snad mozne podle paragrafu podvod, ktery byl v dobe zadosti o dotaci platny. Nicmene se domnivam a to celkem duvodne, ze puvodne si celou tuto aferu objednal sam Chemicky Ali s vedomim, ze za to podle paragrafu dotacni podvod nemuze byt souzen. Myslim, ze toto vetsina osob s pravnim vzdelanim velmi dobre vi, ale z nejakeho prapodivneho duvodu se to tutla a tam, kde jsem tento nazor projevil byl vzdy velmi rychle smazan. A to je prave to, co mi dava ten pocit duvodneho podezreni, ze si aferu objednal sam. V trestnim pravu je treba uvazit misto a cas a podle toho je nasledne cin mistne prislusny a soudi se podle paragrafu, ktery byl v platnosti v den spachani skutku. V tomto pripade se tedy jedna o den podani zadosti o dotaci.

    OdpovědětVymazat
  9. Podle mého názoru je nejlepší nemít se soudy a soudci nic společného. Přesto vzpomenu vyjádření jisté soudkyně z ÚS těsně po revoluci. Jmenovala se tuším Lastovecká, ale nejsem si tím jist. Vyjádřila radost z toho, že je Brno pravicové a pravice má ÚS v hrsti. Mně to tehdy připadalo jako výsměch a pohrdání těmi, kdo k pravici svým majetkem nepatří. Prošly zákony o privatizaci a nikomu nebylo divné, že se veřejnosti na nic neptali. Když se řeší prodej domku se čtyřmi spoluvlastníky, každý musí souhlasit. Megamajetky se převáděly na vybrané nabyvatele a nikdo se nikoho neptal na souhlas. K čemu pak takové soudy jsou?

    OdpovědětVymazat
  10. Mám v úctě pana ing. Hoška, havíře a chlapa.
    Žel, takhle nějak to vypadá, když se technik /byť svého času i člen zákonodárného sboru/ pustí do rozboru Ústavy, přesněji řečeno když se pustí do ústavní teorie.¨
    Samozřejmě, názor může mít každý, o tom žádná, ale validní může být jenom ten názor, který pramení ze skutečného poznání teorie i reality praxe. Žel, článek ing. Hoška se těmto požadavkům na validitu poněkud vzdaluje.
    Prostě a jasně, "takhle to není, pane Hošku".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lex Moravo, zkuste to Vy, nebo konkrétně oponujte, jinak jste nedůvěryhodný!

      Vymazat
    2. Tak jak to je? Jak si máme vnucené ústavy vážit, když jsme nebyli požádáni o souhlas s jejím textem? Nečekám souhlas 100%, ale mi by stačilo řekněme 60%. Milý Lex Morava, vám to tady všechno patří, že se tváříte jako všeznalec?

      Vymazat
  11. Miroslav Povolný 23.07

    Vážený, co si jako myslíte, že mám "zkusit"?
    Práva se studují pět let. Zkuste si je osvojit a pak v nich pracovat třeba čtyřicet let. Nebo to zkuste v Plzni - třeba jako Milan Chovanec, který tam sice "absolvoval" jenom bakalářský program, ale přece - zfoukl ho za pár měsíců. Třeba pak budete vědět "wo co go".

    Anonymní 23.10

    Zkuste být konkrétnější co mi "to tady všechno patří"?
    Nejsem všeználek. Nejsem odborník na deset, na sto oborů. Určitě bych si netroufnul vyoperovat ani slepé střevo, léčit ploché nohy nebo ani třeba inseminovat jalovice. Ale právo, tak to jako jo, to jsem doma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lex Moravo, zkuste rozporovat úvodní článek jinak, než 22:32. Nevím, jaká máte práva Vy, dle komentů, nemáte ani ta plzeňská! Zkuste mne přesvědčit o opaku!

      Vymazat
    2. Miroslav Povolný 0,39
      No, hokynář to těžko pochopí. A těžko ho o čemkoliv přesvědčovat. Ani to není v mém plánu.
      Ti, kdo vědí, rozumí. A těm, komu není dáno, ať si zůstávají na svém.
      To není váš případ.

      Vymazat
  12. www.ceskenarodnilisty.cz
    v rubrice ODKAZY
    přinášejí upozornění na plánované ZRUŠENÍ PŘÍSEDÍCÍCH u soudu.

    OdpovědětVymazat
  13. Vážený pane Hošku, soudní poroty sice mají v leckerých zemích, u nás byly za první republiky rovněž. Ovšem, jak jistě víte z médií i prohlášení význačných politiků, lidé u nás totálně zblbli, jsme národ ignorantů, takže nelze připustit např. obecné referendum, natož nějaké laické soudní poroty. Maximálně nějaké laické přísedící, ty se nebáli povolit ani komunisti.

    OdpovědětVymazat
  14. Právo je vůle mocných, povýšená na zákon.
    A to je celá ta naše demokracie.

    OdpovědětVymazat
  15. Pitomci, co kritizujete autora článku ..
    Pan Hošek se aspoň snaží uchopit problematiku právního státu systémovým pohledem. Stát je systém a swoučasné právo je skanzen historicky překonaných pitomostí postrádající logiku a systémovost.
    Teorie systémů je víceméně technickou záležitostí, o které nabiflovaní studenti právních bludů a "právníci" nemají ani páru ani mozkové buňky.

    Začněte ústavou .. je to konstrukt "společenské smlouvy", krerou mezi sebou "uzavřeli" občané o společné správě veřejných věci ..
    Právní stát .. konstrukt, kdy lidé, uvědomující si svoji nezpůsobilost spravedlivě si vládnout, svěřují vládu nad sebou "nadosobnímu právu".
    Tak se dá pokračovat ... blud za bludem, vycházející z ideologických bludů a díla vyšinutých autorů děl minulých století ... ( základní dílo studia práva je Hobesův Leviathan )

    OdpovědětVymazat
  16. Pitomci, co mektáte o "systémovém pohledu", ačkoliv právě to je, co autor zcela pomíjí.
    Systémovost.
    Systémovost s přihlédnutím k tomu, že existují právní systémy se svými atributy, které nelze bez nebezpečí negativních důsledků přehazovat mezi sebou.
    Piráti a anarchisté celého světa, spojte se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    2. Primitivovi těžko co vysvětlit. Správně to říkal Werich - "Kde blb, tam nebezpečno". Tady tím pádem nebezpečí jak v džungli.
      Tak se dále masturbujte svým IQ 85.
      "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich jest království nebeské" /Mt. 5,3/
      Jakkoliv tomu odpovídá i zvládnutí pravopisu, "tykačka" jako řemen.
      Tož pa! hvězdy pomocné školy (však vy už víte, kteří).

      Vymazat
    3. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
  17. Jak prosté Holmsi. Peníze jsou moc a moc peněz je moc i peníze. A pak ti najatí poskoci, co za moc peněz dělají jako
    tu moc. Musí pak i moc děkovat, tak nějak svými mocnými činy.
    Jinak, slychávám až nezdravě často slovo NEZÁVISLÝ.
    Člověk, ta nádoba hříchu by měl být, teda aspoň někdo a na
    čas, NEZÁVISLÝ !?!?
    Co to je za blbost ???

    OdpovědětVymazat