Reklama

.

.

pondělí 27. května 2019

Svět ruskýma očima 508

Zajoch
27.5.2019 Outsidermedia
Výběr z ruského netu, který pravidelně připravuje a překládá Zajoch je tentokrát věnován vztahu Maďarska a EU, pokusům diktovat Rakousku a stavět ho "do latě", ruské účasti na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem a předvolebním úvahám o posílení pozice protiunijních a euroskeptických stran Evropském parlamentu.



Evropská lež – jak pod záminkou sankcí vytlačila Západní Evropa Maďarsko z ruského trhu

19. května 2019

Maďarský předseda vlády Orbán obvinil země západní Evropy z toho, že kvůli sankcím proti Rusku vytěsnily z ruského trhu kapitál ze zemí Střední Evropy. Řekl: „Pokud o tom nemluvíme, neznamená to, že nechápeme, co ve světě probíhá. Zavedení sankcí proti Rusku a špatné vztahy (západo)evropských zemí s Ruskem jim nebrání, aby jejich obchod s ním rostl a náš aby upadal. … Veškerá pravda je v tom, že velké západoevropské státy využívají sankce jako zbraně, jíž vytlačily středoevropské státy z ruského trhu, samy jej obsadily a obchod posilují.“ Označil jejich politiku za evropskou lež.

V březnu 2019 ohodnotil ministr zahraničí Maďarska Sijarto na setkání s prvním náměstkem předsedy Rady federace RF Fjodorovem škody na maďarské ekonomice v důsledku exportních a importních omezení zavedených EU na obchod s Ruskem na 7 miliard USD. Řekl: „Evropské sankce škrtly naše očekávání“ s tím, že kdyby nebyly, dosáhl by každoroční obchodní obrat mezi Maďarskem a Ruskem 10 miliard USD.

Podle informací Federální celní služby Ruska byl objem obchodu Maďarska s Ruskem v roce 2018 7 miliard USD, což je o 29,5 % víc než v roce 2017. Rusko je pro Maďarsko hlavním dodavatelem energetických zdrojů. V roce 2019 zvýšili Maďaři nákup ruského plynu o 9,3 %, na 7,6 miliard kubíků. V roce 2016 to bylo jen 5,6 miliard kubíků. Od ledna do března 2019 se dodávky zvýšily o 12,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2018. V případě ukončení tranzitu přes Ukrajinu je uzavřena dohoda o dodávkách plynu na rok 2020.

Převzato z Fondsk.ru


* * *


Jak postavit Rakousko do latě

Dmitrij Sedov
22. května 2019


Rakousko s konečnou platností ztratilo důvěru organizátorů transatlantické politiky. Vždyť se ho ani nepodařilo zatáhnout do NATO. Vídeň se spikla proti imigrační politice Merkelové a změnila se v bariéru proti migrantům z krizových regionů Asie a Afriky. Příliv se snížil, ale zůstává citelný. Rakousko také nezatajuje, že jeho podpora sankcí proti Rusku je vynucená členstvím v EU a snaží se najít cestu ke zlepšení vztahů s Moskvou.

Rakouská politická třída se účastní informační války proti Rusku mdle a jsou známé sympatie Rakušanů k Rusku. Země se tradičně staví chladně k zahraniční politice USA. V roce 2017 se dostala k vládě umírněná konzervativní Rakouská lidová strana v čele s mladým Sebastianem Kurzem (narozen 1986) v koalici s konzervativní Svobodnou stranou Rakouska a tendence k vlastnímu postoji Rakouska v evropské politice se ještě více posílily.

Proto došly jakési tajné kabinety k závěru, že je potřeba „postavit Rakousko na své místo“. Tak se i stalo. Dne 17. května vydání Suddeutsche Zeitung a Spiegel zveřejnily úryvky záznamů ze setkání předsedy Svobodné strany Rakouska Stracheho s příbuznou ruského oligarchy Makarova v roce 2017 na Ibize. Strache se tehdy zúčastnil volební kampaně a prý s vlivnou Ruskou posuzoval možnost získat materiální podporu v parlamentních volbách výměnou za možnost odkoupení 50 % rakouských Kronen Zeitung. Navrhl jí také možnost získání vlastních zakázek ve stavebním odvětví. V konverzaci si Strache „pustil jazyk na špacír“. Byly tam informace o „velkých nelegálních darech“ pro jeho stranu od „velkých“ lidí, jejichž jména uvedl. Pyšnil se, že „nepřátele má na háku“, protože má informace o jejich sexuálních orgiích a opět je jmenoval.

Videa byla vytvořena kamerami vnitřní kontroly a je zde vidět ruka odborníků. Je to jedna ze známek dobře naplánované operace.

Když Rakušané viděli videa na televizní obrazovce, bylo jim hanba. Strache pravost nepopřel a přiznal se. Jenže špionážní odhalení se nikdy neomezují na jeden případ. Je toho pokaždé více a pokrývá to více oblastí. První vhozená rukavice přišla po setkání rakouského kancléře van der Bellena s Vladimirem Putinem v Soči 15. května, kde rakouský kancléř velmi tvrdě charakterizoval zahraniční politiku USA.

Dále pokračují ukázky nových případů na stránkách Spiegelu a Suddeutsche Zeitung. Bylo to pro Rakušany jako večerní seriál a vláda musela „hasit“, neboť lidé vyšli do ulic a žádali o přijetí „rozhodných opatření“ nejen proti Strachemu, ale i proti Kurzovi.

Strache již podal demisi. Kurz navrhl ministru vnitra Kickleovi jeho vlastní uvolnění. V kabinetu se stal nežádoucím stejně jako Strache. Bude muset vést řízení sám proti sobě. V době nahrávání videa na Ibize byl Kickle generálním tajemníkem Svobodné strany a odpovídal za finance.

Po odstoupení Kickla oznámili všichni členové Svobodné strany Rakouska, že mají v úmyslu odejít z vlády. Do nových voleb povede zemi dočasná vláda. Ještě do září tak hrozí Kurzovi vyjádření nedůvěry, kterou žádají sociální demokraté. Mimořádné zasedání k této otázce bude 27. května.

Zde historie nekončí. V tisku se objevila jména známého vídeňského advokáta a majitele detektivní kanceláře v Mnichově, kteří měli vztah k organizaci setkání na Ibize. Od nich unikla informace o tom, že jsou důkazy o korupci Stracheho a o jeho oblibě drog. Vypadá to na pokračování spektáklu.

Rozbití vládní koalice bude následovat a povede k uvolnění místa pro liberály. Zvláštní roli v tom hraje Německo. Po skandálním odhalení vyzvaly všechny strany Bundestagu, s výjimkou Alternativy pro Německo, k přerušení spolupráce s rakouskými „pravicovými populisty“. Znamená to izolaci dosud vládnoucího rakouského kabinetu. Již dříve se v Německu proslýchalo o možném přerušení spolupráce německé kontrarozvědky s rakouskými kolegy. Prý kvůli zvýšenému riziku úniku informací do Ruska. Je to podpásovka, protože k tomu nejsou důkazy. Němci jednoduše lhali.

Nebude od věci říci, že konzervativní síly Evropy jsou před volbami do Evropského parlamentu trestány za nepřijetí atlantismu. Zřejmě je to jen první úder. Další mohou dopadnout na italskou vládní koalici a na premiéra Orbána.

Převzato z Fondsk.ru
* * *


Nová tendence – Rusko dobývá trh s LNG

Petr Iskenderov

Úvod

Na světovém trhu si Rusko upevňuje svoje postavení v dodávkách LNG. Podle Mezinárodní asociace vývozců LNG (GIIGNL) předběhlo Spojené státy jak v dodávkách do Evropy, tak do Asie. Do Evropy šlo v roce 2018 4,43 miliony tun (z USA 2,7 milionů tun), a to do Španělska, Francie, Velké Británie, Nizozemska a Belgie.

Americké OilPrice přiznávají: „Nizozemský přechod od energetické autonomie k závislosti na dovozu z takových zemí jako je Rusko (uspokojuje velkou spotřebu EU ze 40 %), země Severní Afriky, Katar a USA jsou aktuální i pro kontinentální Evropu jako celek. Tato tendence se ještě upevní. Nizozemsko se brzy stane čistým dovozcem přírodního plynu. Ložisko plynu v Groningen, kdysi největší v Evropě, je už do značné míry vytěženo a v roce 2030 bude zcela uzavřeno. Má se tak předejít zemětřesení, které by mohlo být vyvolané zdejším průzkumem plynu.“

Spojené státy i Rusko jsou v objemu vyváženého LNG do Evropy až za Katarem, Alžírskem a Nigérií. Ty do Evropy vyvážejí nejvíce. Export LNG z Ruska do asijských zemí dosáhl v roce 2018 12,86 milionů tun. Šel do Japonska, Číny, Jižní Koreje, Indie, na Tchajwan, do Pákistánu a do Thajska. I tady se zesiluje konkurence Ruska a USA Americké dodávky byly ve stejném období 10,73 miliony tun a kromě Thajska šly do stejných zemí. Největšími dodavateli do tohoto regionu jsou Austrálie, Katar a Malajsie.

Jedním z perspektivních směrů dodávek ruského LNG v Evropě je Pobaltí a Skandinávie. Plyn dodává NOVATEK, je ze závodu Kriogaz-Vysock v Leningradské oblasti a jde do Litvy, Švédska a Finska. V roce 2018 podepsala tato společnost dohodu s belgickou společností Fluxys o pronájmu pozemku pro stavbu střednětonážního terminálu pro přečerpávání LNG v Rostocku. Terminál zajistí tankování lodí a přečerpávání na tankovací čluny.

Právě terminál v Rostocku může být ohrožen novými sankcemi proti Rusku, které se nyní projednávají v americkém Kongresu. Podle vydání Bild zaslala německá velvyslankyně v USA do Kongresu dopis, ve kterém vyzvala k ukončení hrozeb novými sankcemi na ruský NOVATEK a Gazprom, které pracují v Německu. Podle jejích slov jsou takové akce potenciálním nebezpečím pro energetickou bezpečnost Německa a celé EU.

V exportu ruského LNG je ještě perspektivnější arktický klastr, na jehož rozvoji se podílí francouzský koncern Total. Šéf této společnosti říká: „Podílíme se na rozvoji jedné z ve světě největších provincií se zásobami plynu, která se také nazývá Nový Katar. Dnes je Rusko pro Total jedním z nejdůležitějších států.“

Zájem o ruské projekty s LNG mají také čínské společnosti, kontrolující již 30 % závodu Jamal LNG. Jsou to největší zahraniční investoři závodu NOVATEK-Arktik SPG-2. V projektu mají po deseti procentech korporace CNPC a CNOOC.

Hlavní čínské korporace málokdy nakupují podíly v jedné a téže společnosti, ale Arktik SPG-2 je strategický projekt a v tomto případě o investicích rozhodl osobně Si Ťin-pching. Čína si přeje diverzifikovat dodavatele energetických zdrojů a snížit podíl dodávek z Blízkého východu.

Deset procent Arktik SPG-2 náleží společnosti Total. Strategie korporace NOVATEK předpokládá k roku 2030 výrobu nejméně 57 milionů tun LNG ročně s možností zvýšení až na 70 milionů tun.

Šéf veřejné akciové společnosti NOVATEK Leonid Michelson navrhl využít zdrojovou základnu poloostrovů Jamal a Gydan k upevnění na státní úrovni vytvořeného klastru na výrobu až 140 milionů tun LNG za rok. Tak by mohlo Rusko pokrýt 20 % světového trhu s kapalným plynem. Podle jeho mínění budou tak vytvořeny „nové body růstu“ ruské ekonomiky. Bude to znamenat možnost plánovat na několik let dopředu a také desetitisíce pracovních míst. Ještě existuje možnost zvyšovat dodávky ruského LNG v rámci projektu Sachalin-2. Na zasedání Jeden pás-jedna cesta v Číně oznámil prezident Putin, že Rusko uvažuje o možnosti tento projekt rozšířit. Uvedl, že se v roce 2018 dodávky ruského plynu do zahraničí zvýšily o více než 70 % , téměř na 27 miliard kubíků při přepočtu na standardní objemy. Do budoucna se Rusko připravuje zvýšit dodávky tak, že v příštích dvaceti letech počítá se 100 miliardami kubíků. Podle Putina velké ropné a plynové projekty přinesou významný vklad do posílení energetické bezpečnosti v Eurasii a do velkého eurasijského energetického prostoru.

Důležitým faktorem rozvoje na globálním energetickém trhu s LNG je pokračující obchodní válka USA s Čínou. Od 1. června zvyšuje Peking dovozní cla na americký LNG z deseti na pětadvacet procent. Čína je po Japonsku dovozcem LNG na druhém místě ve světě. V září 2018 již zavedla desetiprocentní cla na americký plyn. V důsledku toho činily dodávky v prvních čtyřech měsících roku 2019 jen 0,3 miliony tun, zatímco loni ve stejném období to bylo 1,4 miliony tun.

Poslední okolnost otevírá před Ruskem nové možnosti směrem na východ, ale spolu s tím se zesilují rozpory s USA na evropském trhu.

Převzato z Fondsk.ru

* * *


Jestlipak volby do Evropského parlamentu posílí tábor odpůrců EU?

Vladimir Prochvatilov
24. května 2019


Od 24. do 26. května bude 420 milionů voličů rozhodovat, po jaké cestě se bude EU pohybovat dále. Zda ve volbách zvítězí proevropské síly, nebo pravicoví populisté, jak nazývají liberální media pravicové konzervativní euroskeptické strany.

V Evropském parlamentu je přes 200 stran sdružených do osmi politických frakcí. Italský Matteo Salvini informoval o plánu vytvořit novou frakci s názvem Evropská aliance lidí a národností (European Alliance of Peoples and Nations), do níž hodlá vstoupit Alternativa pro Německo, italská Liga Severu, Dánská lidová strana, Praví Finové, Rakouská strana svobodných a řada dalších. Spolupředseda Alternativy pro Německo Jorg Moithen řekl, že jeho strana a její evropští partneři chtějí „vymýtit nelegální migraci do EU“, „uchovat evropskou rozmanitost a bohatost kultur“ a zajistit „pevnost Evropy“.

Podle evropského vydání časopisu Politico v těchto největších evropských volbách západního světa „různorodá masa krajně pravicových nacionalistických a populistických stran dosáhne opravdový pokrok a možná i zabere třetinu parlamentu“, ale ve stejnou dobu se počítá, že „proevropské síly téměř určitě zformují širokou koalici“ a své vůdčí postavení v EP uchovají.

Pravicoví populisté mají úspěch v téměř všech velkých zemích EU. Ve Francii má největší podporu strana Národní sdružení Marine Le Penové (23 % voličů). Za hnutím Republiko vpřed! Emanuela Macrona stojí jen 20 % voličů. Na třetím místě jsou Republikáni se 14 %. Ostatní stojí níže. Levicově liberální Le Monde uvádí slova Natalie Loiseau z předvolebního štábu hnutí Republiko vpřed!: „Jestliže se Národní sdružení spojí s dalšími nacionalisty, protievropany, bude jejich jediným úkolem zablokovat evropský projekt.“ Politička je nespokojená se sympatiemi Marine Le Penové a jejích přátel k Rusku Vladimíra Putina.

BBC píší, že volby do Evropského parlamentu mohou udeřit na celý politický systém Británie. Podle posledních průzkumů mají liberálové 15 % voličů a konzervativci kolem 10 %. Nigel Farage vede do voleb svoji novou Stranu Brexit, která je nyní populárnější než všechny ostatní a 20 % voličů má v úmyslu pro ni hlasovat. Ve volbách může získat 26 ze 73 britských mandátů.

Němečtí voliči obvykle dávají před volbami do Evropského parlamentu přednost volbám do Bundestagu nebo zemským volbám, ale tentokrát mají o volby do EP zájem velký. Očekává se, že své zastoupení rozšíří Alternativa pro Německo a že několik křesel ztratí velká koalice CDU/CSU – SPD.

Ministr vnitra Itálie a zároveň vůdce Ligy severu Salvini buduje svoji stranu na proti imigrantském základě, ale je na něj z různých stran činěn nátlak. Liga byla poškozena korupčními skandály.

Rozložení sil v Evropském parlamentu závisí na pravicově konzervativní straně FIDESZ - Maďarská občanská unie, vedené Viktorem Orbánem. Nigel Farage Orbánovi navrhl vybudovat nový politický tábor odpůrců EU. Orbán to zatím odmítl, zřejmě čeká na výsledky voleb do EP. Stejný návrh dává Orbánovi také šéf Rakouské strany svobodných Strache, který měl v úmyslu spolupracovat s Národním sdružením Marine le Penové, s Alternativou pro Německo, Švédskými demokraty, Ligou severu a nizozemskou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse. Avšak po odchodu Stracheho zůstala myšlenka viset ve vzduchu.

Činnost Bannona, bývalého hlavního stratéga Bílého domu (za Trumpa), který chtěl sjednotit evropskou pravici, jí nebyla pochopena. Marine Le Penová prohlásila, že „se Bannona bojí, není z Evropy, je Američan“.

V těchto volbách nebude dosaženo konsolidovaného vystoupení pravicově konzervativních sil. V Evropském parlamentu bude zřejmě konglomerát takzvaných centristů a vinou hlasů jejich poslanců projdou v EP všechny rezoluce proti Rusku, včetně sankcí.

Převzato z Fondsk.ru




4 komentáře :

  1. Takže ohledně LNG Čína vlastní 30% zásob arktického plynu a Total 20%. Zbytek má akciovka Novatek, kde je šéfem Leonard Michelson a její akcie jsou kótované na burze. Kdoví, kdo je jejich vlastník... To je tedy opravdu ruský plyn. Pochybuju, že alespoň Novatek platí daně ruskému státu. Takže hovno. Předpokládám, že "Síla Sibiře" bude něco podobného, a v obou firmách budou mít nějaké srandovní podíly ruští i miliardáři a hlavně jejich manažeři, kteří taktéž "zdaňují" v off shorech. To je celkem legrační, protože tyhle speciální místečka jsou určeny právě pro podobný póvl rozvojového světa, jakými jsou i státy postkomunistické Evropy. Kdyby se k tomu odvážil kdokoliv že Západu, buď ho vykopnou ze země nebo posadí v ťurmu. Nám to ale nevadí a Rusákům taky ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepředpokládej. Nepomlouvej. Ověřuj.

      Vymazat
  2. Měl by jste jásat přece to jsou vaši oblíbenci tak co vlastně chcete. Jenže důležité je jak se cizí firmy daní a to u nás nefunguje. Jak daníme cizí firmy co u nás rabují nerostné bohatství které patří i těm bezdomovcům a co z toho mají.

    OdpovědětVymazat
  3. Směšné proti Ruské sankce jen ožebračují státy Evropy je třeba poslat usa někam.

    OdpovědětVymazat