Reklama

.

.

středa 8. května 2019

Washington ztrácí Pašiňana. Podaří se Jerevanu udržet vícevektorovou zahraniční politiku?

Stanislav Tarasov
8. 5. 2019    regnum
Zbývá jen několik dní do prvního výročí vlády arménského premiéra Nikoly Pašiňana. Polovina této doby, až do parlamentních voleb 9. prosince, byla vynaložena na akce, směřující k legitimizaci moci, získání plné kontroly nejen nad výkonnou, ale i zákonodárnou mocí. Samozřejmě, jak je tomu v těchto případech téměř vždy, nové úřady rozdávaly mnoho velkorysých slibů, hovořily o potřebě bolestivých reforem k zajištění ekonomického růstu a často vystupovaly s protikladnými zahraničněpolitickými prohlášeními. 



Sám Pašiňan prohlašoval, že "unikátní sametová revoluce", která v Arménii proběhla, ukončila pouze "první etapu" a hlavní události jsou teprve nastanou.

Patrně to tak je. Nicméně otázka, co to bylo, zůstává v Arménii i mimo ni otevřená. Ano, v době, kdy Pašiňan přišel k moci, byla v zemi obtížná sociálně ekonomická situace, narůstaly vlny velmi ostré politické krize a vytvořily klasický marxistický vzorec, kdy "vyšší vrstvy nemohou, ale nižší vrstvy obyvatelstva nechtějí". Cesta z této krize však mohla být nejrůznější. Byl zvolen pouze jeden chod: Serž Sargsjan oznámil svou rezignaci, ačkoli den předtím, 22. dubna 2018, během neúspěšných rozhovorů s vůdcem protestujících Pašiňanem, demonstroval neoblomnost, prohlašoval, že nikdy nebude souhlasit s jazykem ultimát. Co ho přimělo k prudké změně původních přístupů? Ter-Petrosjan to neudělal v roce 1996 a nevydal se touto cestou v roce 2003 ani Robert Kočarjan.

V tomto ohledu mnoho arménských a také ruských expertů uvádělo, že snad až v budoucnu, a to v případě vzniku nebo zjištěním nových dokumentů, se jim podaří adekvátně popsat náhlou změnu mezníků v Jerevanu. Ale zmýlili se, i když se střetli s neočekávaně ostrým úskokem. Vyznačme však nejprve výchozí pozice, které byly stanoveny, v každém případě ztrátou tehdejší informační a politické oblasti. Sargsjan si zachoval obraz "proruského politika, který zemi přivedl do celní a poté do Eurasijské hospodářské unie se souběžným členstvím Arménie v OSKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti). Pašiňan měl "prozápadní" pověst, kritizoval jednostrannost Jerevanu při výběru partnerů, kdy měl na mysli Rusko. Změna moci v Arménii byla proto na Západě vnímána jako "triumf demokracie", možná spojené se změnou vektoru zahraniční politiky Arménie, nikoli však okamžitě.

Vědecký pracovník Carnegie Foundation Paul Stronski prohlásil, že "USA a Rusko nezměnily arménské události na geopolitický problém a rozhodly se neopakovat chyby na Ukrajině v roce 2014". Stronski také uváděl, že "USA neočekávají vážný posun v zahraniční politice Arménie po vnitropolitických změnách, protože si uvědomovaly unikátní geografii Arménie, uzavřenou arménsko-tureckou hranici, nevyřešený konfliktu v Karabachu". Znamená to, že Washington soudil, že Jerevan, přes jeho členství v OSKB, "musí udržovat rovnováhu ve vztazích mezi Ruskem a USA". Pašiňan zase ujišťoval, že "revoluce v Arménii proběhla bez účasti jakékoli síly zvenčí", že hlavní zásadou v zahraniční politice bude "mnohovektorovost". Toto bylo poněkud ostražitě přijato v Rusku, které považuje Arménii za svého strategického spojence.

A najednou se výše zmíněný Stronski rozhodl udeřit na Pašiňana. V sérii příspěvků na Twitteru se obrátil na premiéra Arménie s požadavkem na posílení "proamerického" vektoru arménské zahraniční politiky a poukázal na to, že "Washington již za to zaplatil revolučnímu Jerevanu 25 milionů dolarů". Zvláštnost situace spočívá v tom, že tak se expert rozhodl odpovědět na repliku Pašiňana z března při závěrečném vystoupení ke zprávě "O procesu a výsledcích realizace vládního programu Arménské republiky", kdy řekl:

"Spojené státy jsou už dlouho tím nejhorlivějším zastáncem demokracie na celém světě. Chci vám a všem položit otázku, jak Spojené státy zareagovaly na bezprecedentní demokratické změny v Arménii, které jsou naprosto demokratické ve své podstatě a obsahu, o čemž nikdo nemůže pochybovat. A jak zareagovaly? Řekl jsem zástupcům USA, že si myslím, že reakce byla nulová".

"To jednoduše neodpovídá skutečnosti. USA významně zvýšily svou pomoc zemi po změně moci. Na rozdíl od Evropské unie, která slibuje peníze, ale poskytuje je pomalu, během šesti měsíců přišla do Arménie z USA další pomoc ve výši 14 milionů dolarů, říká Stronski. "Celkově USA poskytly v loňském roce Arménii více než 25 milionů, to navíc k pomoci, kterou Washington poskytl Arménii v rozsahu více než 1 miliardy od roku 1992". Dále poznamenal, že "USA jsou připraveny poskytnout ještě více, pokud si Pašiňanova vláda vyjasní politické priority a akční plán". Důvody "zablýsknutí" takových operativních informací ze strany Američanů, zaměřené na politickou diskreditaci Pašiňana, vyžadují zvláštní analýzu.

Washington prozatím vyjadřuje otevřenou nespokojenost s odesláním Jerevanem arménských vojáků do Sýrie a nazývá to "bezděčnou chybou", ale "pobyt arménských ženistů v Sýrii spolu s ruskými je pro USA velkým problémem". Je naprosto jasné, že určité kroky Pašiňana v ruském směru Washingtonu nedělají radost a Američané začali ztrácet tzv. "arménskou perspektivu", protože vidí, že některé rozpory ve vztazích mezi Arménií a Ruskem nevedou ke snížení vojensko-technické spolupráce a součinnosti v oblasti bezpečnosti.

Sám Pašiňan se teprve vybarvuje jako politik. V podstatě odmítl podnikat riskantní kroky, ovlivňující vztahy v rámci OSKB nebo konkrétně s Ruskem, byl schopen navázat osobní kontakt s ázerbajdžánským prezidentem Ilchamem Alijevem o otázkách řešení konfliktu v Náhorním Karabachu, i když se Západem nedosáhl nějakých mimořádných preferencí. Je těžké říci, jak se budou USA chovat ve vztahu k Arménii dále. "Signál" Stronskiho prozatím neslibuje nic dobrého.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

33 komentářů :

  1. "..revoluce v Arménii proběhla bez účasti jakékoli síly zvenčí" – totální blud! Žádná revoluce neproběhne bez vnějšího vlivu a podpory (viz Říjnová revoluce v Rusku, vznik našeho státu…).
    Američané začali ztrácet tzv. "arménskou perspektivu", ztrácejí nejen arménskou, ale globální. Pokud opravdu Arménie nabere tu „perspektivu„ máme tam druhou Ukrajinu, s novými „banderovci“.

    OdpovědětVymazat
  2. DEMOKRATICKY VŽDY ZVÍTĚZÍ TEN, KDO DÁ NEJVÍC!!!

    Zuzana Čaputová investovala do volební kampaně 499 438,72 euro.

    Maroš Šefčovič jen o několik euro méně 499 308,07 euro.

    Třetí největší náklady na kampaň měl Robert Mistrík 454 161,51 euro.

    Béla Bugár 382 861,72 euro.

    První pětku uzavírá podle informací portálu Štefan Harabin s proinvestovanými 344 704,41 eury.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pořád to vaše volební fiasko nemůžete rozdýchat, viď chudáčku?

      Vymazat
    2. 8. května 2019 14:30 - Soudě dle Vašeho příspěvku se někdo trefil přímo do černého.

      Vymazat
    3. 14:38
      Potrefená husa zakdákala. Dýchej zhluboka.

      Vymazat
    4. Peniaze venované Mistríkovi sa presunuli k Čaputovej...

      Vymazat
    5. Podobnost jistě náhodná!

      ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

      Jak se blb prací do ještě větší prdele dostal.

      (K zakoupení U nás doma.)

      Vymazat
  3. Zajímavé, ovšem nevěrohodné. V Arménii, podobně jako všude jinde, kde není jediný oligarchický klan, ale bojují mezi sebou jednotlivé složky tamní třídy kapitálu, je situace vždy trochu napjatá. Všechny ovšem spolupracují s Američany a to velmi horlivě, podobně jako Gruzie, která si už vytýčila cíl - do maximálně pěti let n NATO. S největší pravděpodobností to bude mnohem dříve. Arménie je takovým souputníkem Gruzie a jejich politika v mnohém souzní.
    Azerbajdžán se liší v tom, že tamní scénu ovládl rodinný klan Alijevů, kteří mají velkou šanci stát se úspěšnou vládnoucí rodinnou dynastií, protože Azerbajdžán vede na Rusku nezávislou politiku už od samotného počátku a má ropu. Je to vidět i na tváři země. Azerbajdžán přímo kvete a cestovat po této rychle se rozvíjející krásné zemi je zážitek. Mohu doporučit.
    Baku je spolu s Tbilisi a Rigou nejkrásnější město bývalého SSSR. Jednak v tom, že Tbilisi a Baku mají nádherná historická jádra středomořského typu a Riga jako severské hanzovní město, ale hlavně v tom, že příkladně zvládli urbanistickou moderní zástavbu dle nových pravidel pro komfortní lidská sídliště s kompletní infrastrukturou.
    Azerbajdžán je podobně jako Gruzie i Arménie také zemí s fantastickou přírodní scenérií. Nevěřím, že by Arménie vsadila na Rusy, protože ve všech třech státech je nejen silný americký kapitál, ale mají zde malý vojenský kontingent na ochranu svých investic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Malý kontingent." Tak jako u nás na Doupově, nebo Brdech. Ani je nepoznáte ...

      Vymazat
    2. ze scenérie se ještě žádná země světa nenakrmila a dorazí je vstup do NATO (= tunel pro vyvedení financí ze země)

      Vymazat
    3. Zakavkazko bylo i v dobách SSSR takovej patel blech, ale ty se jenom mezi sebou trochu štípaly, více jim Moskva nedovolila. A země Zakavkazska byly donuceny k ekonomické spolupráci. Po rozpadu SSSR se ale do sebe pustily tyto státy a státečky s plnou vervou - viz Čečensko, viz boje o Náhorní Karabach (tuším, že dodnes ho hlídají Rusové, kterým může být jinak zcela ukradený).

      Vymazat
    4. Práve teraz sa gruzínska prezidentka vyjadrila, že krajina nemôže vstúpiť do NATO, lebo by to vyvolalo problémy so susedmi...
      Arméni vedia, že ich v spore s Azerbajdžanom , Tureckom a i. neochráni NIKTO okrem Ruska! Pochopil to aj Pašiňan, ktorý má skoro celú vládu zostavenú z ľudí študujúcich alebo pracujúcich v USA. Celé NATO slúži "na ochranu amerických investícií," to už vieme...

      Vymazat
    5. Okrem toho - viac Arménov žije v Rusku než v Arménsku...

      Vymazat
    6. Píšete nesmysly. V Arménii je obrovská Ruská základna která se nedávno zvětšovala. Arméni se bojí Turka a proti němu jim pomůže jedině Rusko. Gruzie odmítla Americkou základnu. Rozumní vládcové neprovokují velkého souseda kvůli drobkům z velké dálky.

      Vymazat
  4. Arménská honorace se možná snaží horlivě spolupracovat s Amerikou, ale v případě přerušení spolupráce s Ruskem nepřežije Arménie ani rok (naštěstí si to uvědomují ty "nižší" vrstvy obyvatelstva. Vzhledem k teritoriu a počtu obyvatel je tato země zcela závislá a nesamostatná. No a ty tzv. "vyšší" prozápadní vrstvy mají problém, protože v této zemi už není co ukrást a prodat, protože po osamostatnění v r. 1991 byl v této zemi rozbit prakticky veškerý průmysl (vybudovaný v dobách SSSR), ale i zemědělství. Arménie (stejně jako Gruzie, Pobaltí, ale i Ukrajina) je jednou ze zemí, které bez penězovodu z Ruska nevyžije a ten penězovod z USA se jaksi stále nedostavil ani pro Pašiňana :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. USA radši posílá tuny diplomatické pošty do Kazachstánu. Ale nějak jim to ani s těmi tunami nevychází.

      Vymazat
    2. 14:44 Kazachstán je bohatý. Arménia je proti němu žebrák, takového USA nepotřebují.

      Vymazat
    3. 14:44 to nové hlavní město Kazachstánu mění název každou chvíli. Založili ho v dobách SSSR v době kolektivizace a zúrodňování celin se jmenovalo Celinograd. Po několika dalších názvech z něho "sultán" Nazarbajev udělal nové hlavní město Kazachstánu s názvem Astana. A teď ho zase přejmenovali na "Nur-Sultan" :-)

      Vymazat
    4. 14:41 Všechny vámi uvedené země byly desítky let přisáté k ruskému cecíku a domnívaly se, že přechodem pod jiného "krmiče" (EU, Amerika) se jejich situace ještě zlepší, že je budou lépe vykrmovat. Stal se ale pravý opak, tyto země (stejně jako Česko) jsou dnes fofrem vykrádány a zadružovány. Stačí si poslechnout ten neuvěřitelný kvikot kvůli ztrátě ruských 3 mlrd dolarů za tranzit plynu přes UA.

      Vymazat
    5. 16:54 Souhlas přesně tak pane spláčí nad „výdělkem".

      Vymazat
    6. Ad 16:54 - zdařilý a věcný komentář, není co dodat!

      Vymazat
  5. Soudruhu 16:54,
    Ty země se osvobodily a vymanily ze sovětského (prakticky ruského) jha. Jsou dnes k vaší zlosti nezávislé a plně svobodné. O nějakém znovupřičlenění k Rusku nechtějí ani slyšet. Nestojí ani o váš údajný rusácký cecík. Ty kecy si nechte na koledu.
    A "vykradené" Česko je oproti Rusku superbohatá zem s vysokou životní úrovní. A to bez jakýchkoli surovin. A mohli jsme na tom být ještě daleko líp, kdybychom neztratili 40 let pod komoušskou, potažmo sovětskou nadvládou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, co je blbý? Až umřeš, nikdo se to nedoví ...

      Vymazat
    2. 19:49
      Neprojektuj si do mě laskavě svoje strachy, obavy a komplexy, blbečku.

      Vymazat
    3. 19:03 Transatlantický eusvazáku to se pleteš tady žádný soudruzi nejsou tady jsou voliči pravice. Ale tvoji vládnoucí soudruzi udělali takové dluhy: http://www.verejnydluh.cz/ Pak tu máme umělé držení hodnoty eura a ožebračování Českých občanů dovoz nekvalitních potravin. Hrbení se před vašimi páníčky a podpora cizích válek tak práci čest eusvazáku

      Vymazat
    4. 19:03 Krásné video pro tebe a tobě podobný:

      https://cz.sputniknews.com/video/201905089834544-archivni-zabery-akt-bezpodminecne-kapitulace-nemecka-video/

      Vymazat
    5. 22:52
      A co má tvůj odkaz společného s tím co jsem napsal, idiote?

      Vymazat
    6. 23:05 Vím kdo si fašoune a s kým mám tu „čest".

      Vymazat
  6. Arménie je další země v řadě, kde zvítězila ta správná, totiž americká pravda a láska. Z té se ale svobodně nevyžije, na tu se pouze svobodně umírá!

    OdpovědětVymazat
  7. Víte, v čem spočívá ta americká "ztráta" Pašiňana? Arménie nekoupila americké stíhačky, ale koupila ruské SU-30. Tím se odmítla zapojit do dolarové pyramidy s názvem Pax Americana.

    OdpovědětVymazat
  8. 16:54 Smůla Ruska je v tom, že dřívější svazové republiky západ systematicky vydrancoval (likvidace zemědělství a průmyslu, úbytek obyvatelstva atd.) a v tomto neživotaschopném stavu je opět vrátí Rusku zpátky na "výživu", protože západ na to nedá ani dolar, naopak chce ty dolary od Ruska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. přesně tak, ukrajinské dluhy, které banderovci nadělali za posledních pět let, tak ty bude také muset splatit Rusko, samotná Ukrajina na to už nikdy mít nebude

      Vymazat
    2. Rusko žiadne okrajinské dlhy platiť nebude, je to v programe liečebnom : Golod i cholod má Okrajincov vyliečiť, aby už navždy zabudli na "spásonosnú ruku Západu..."

      Vymazat