Reklama

.

.

sobota 22. června 2019

Příspěvek k financování protestních akcí

Stanislav A. Hošek
23. 6. 2019
Tento text byl původně napsán v sérii vzpomínek při příležitostí třicátého výročí poslední politické změny v ČR. Je k němu přidán jenom kratičký přípodotek. V březnu 1990 jsem byl zvolen za předsedu odborového svazu horníků tehdejší ještě federální republiky. V Evropě v tom období existovaly dvě odborové mezinárodní centrály horníků. Jelikož náš svaz byl poměrně početný a významný, ale především proto, že jeho vedení dobře vědělo, že jednou bude potřebovat solidaritu širší hornické obce, rozhodl se začlenit do některého ze dvou již existujících mezinárodních subjektů. Proto jsme do naší země pozvali postupně předsedy obou mezinárodních uskupení.


Jedním z nich byl pan Arthur Scargill. Komu z pamětníků to jméno nic neříká, tak si přece jenom asi vzpomene na stávku britských horníků proti vládě premiérky Thatcherové, která se rozhodla zavřít všechny uhelné doly v zemi. Stávku tehdy vedl právě tento odborový předák. Trvala neuvěřitelných 12 měsíců od března 1984 do března dalšího roku, kdy byla definitivně poražena. Hlasování ale o jejím ukončení bylo přesto víc než těsné. Z předsednictva svazu bylo 98 hlasů pro ukončení a 91 pro pokračování stávky. Vyjadřovat se k hodnocení stávky není účelem tohoto textu, proto o ní dál nepíši.

V té době jsem se za celou Československou konfederaci odborových svazů (ČS KOS) zúčastňoval většiny zasedání první federální vlády premiéra Čalfy. Hned na následujícím, po návštěvě Scargilla v Praze, jsem byl osobně velmi ostře napaden jedním z jejích ministrů. Doslova jsem byl obviněn z bojkotování polistopadových změn. Jelikož šlo o bývalého člena, ba dokonce funkcionáře KSČ, který dokonce studoval rok na Západě, považoval jsem jej tehdy za jednoho z nejlépe informovaných a proto politicky nejfikanějších mezi nastupujícími tvářemi nově se tvořící politické moci. Ukázalo se, že jsem se nemýlil. Ten pán je dodneška jedním z veřejných činitelů prezentujících se myšlenkami a činy fundovaného ekonomického liberála, jimž se pejorativně říká neoliberálové. V praxi pak pracuje jako neustálý funkcionář na straně kapitálu ve vztazích k zaměstnancům.

Scargill se v Praze zdržel necelé tři dny, pokud se pamatuji. Hovořili jsme spolu pouze dvakrát, jinak jsem měl zájem o to, aby jeho zkušenosti a velký politický přehled měli možnost využít jednotliví vedoucí funkcionáři a pracovníci našeho svazu. Při prvním rozhovoru, ihned po oficiálních frázích hostitele a hosta, mi britský horník řekl: „Dovolte, abych vyjádřil obrovské poděkování všem členům vašeho hornického odborového svazu za velké finanční částky, které poskytl naší stávce před pěti lety“.

Zprostředkovaně jsem sice věděl, že za tak zvané studené války naše instituce finančně podporovaly nejednu aktivitu odporu v zemích Západu. Ale nikdy jsem to neslyšel od přímého účastníka těchto jevů. Osoby s diplomatickou imunitou tehdy vozily plné kufry peněz v hotovosti a předávaly je, bez jakéhokoliv účetního dokladu „potřebným“. Západ dělal samozřejmě totéž v zemích opačného tábora.

Potvrdilo se mi, že každé hnutí protestu, odporu a podobné aktivity má dvojí, nikoliv však podvojné účetnictví. Jedno veřejně kontrolovatelné, jež se vychytrale nazývá transparentním, a pak to druhé. Neveřejné tedy jakoby neexistující. O tom druhém jsou informováni obvykle maximálně tři nejdůvěryhodnější aktivisté hnutí, což je jakési pojistka, aby nebylo zneužito pro osobní potřebu. Ale nutné to opravdu není.

Arthur Scargill byl nejen odborářský předák, ale ještě víc politik. Radikální socialista, předseda socialistické dělnické strany. Věděl proto stejně dobře jako já, že ony velké částky mu neposílal hornický svaz, i když by oficiálně jako dárce uveden, ale Ústřední rada odborů (ÚRO), Revolučního odborového hnutí (ROH) v tehdejší ČSSR. Jen mně, funkcionářskému nováčkovi, tím mírně naznačoval, „jak se věci ve skutečnosti mají“.

Naprostá většina, ne-li doslova každý občanský spolek a jemu podobné iniciativy ve „svobodném světě“, mají vzpomínané dvojí účetnictví. Jedno vedené přes banky a to druhé pěkně z „ruky do ruky“. Ty, jež jsou ve střetu s mocí, musí mít takové naprosto bezpodmínečně.

Když jsem poslouchal Scargillovo sdělení, vytanulo mi na mysli, že právě v období jejich stávky jsem se, jaksi omylem, stal na svém pracovišti nejnižším funkcionářem ROH, tedy úsekovým důvěrníkem. Prvním mým činem bylo, že naše pracoviště odsouhlasilo, že nebude platit Známky solidarity, dokud nebude zveřejněn účet tohoto celostátního fondu, který už tehdy musel mít na svém účtu stovky milionů korun, protože do něj každý měsíc z výplaty odevzdávali „bakšiš“ nejen všichni odboráři, ale mnohdy i nečlenové ROH. Byla to moje první a poslední iniciativa, jelikož na zásah OV KSČ musely v našem úseku proběhnout nové „volby“ úsekového důvěrníka.

Tuto osobní vzpomínku zveřejňuji v tomto textu záměrně, protože o osudu onoho fondu Solidarity hodlám psát v jednom z dalších pokračování série vzpomínek na politický zlom v roce 1989.

Na závěr pouze poslední, aktualizační věta. Předpokládám, že nikdo z čtenářů tohoto textu vůbec nepotřebuje, abych o financování protestních hnutí v kapitalistickém politickém systému a tedy i u nás, napsal víc.

21 komentářů :

  1. Výborně, že jste připomněl vlastní zkušeností jak to chodí se sponzoringem prrotestních akcí. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ja teda za komunistu jsem byl je když jsem něco potřeboval a odborařum věštšinou kovanym bolševikum jsem přestal fandit když nas prodali i s fabrikou radoby kapitalistovy a přitom už moc dobře věděli že odborařsky majetek si kapove rozděli sami sobě a že toho nebylo malo nemusi nikdo pochybovat zato nam slibili že my budemejezdit v mercedesech od kapitalisty zatimco oni chudaci na statnim budou živořit huř jak za prvni i druhe světove určitě nejsem sam takto v nadšeni podvedeny když podobnych akciček odboru znam z okli až až samosebou pravně čistych jak lilie jinak by se tohle nikdy nemohlo ani stat

      Vymazat
  2. Není žádné tajemství, že Havel dostával ze západu obrovské částky, které měl rozdělovat v disentu, těm kteří byli ve finanční nouzi. Také je prokázané, že Havel nic nerozděloval a vše si nechával pro sebe. Kromě doslova přepychového bytu na nábřeží v Praze, měl také přepychovou chalupu s pozemkem. Nic z toho by nebylo možné si pořídit a provozovat z platu za práci v zařazení v divadle jako kulisák. Vše výše uvedené se nesmí nikde uvádět i když to říkají sami disidenti, ale ti co to říkají otevřeně o skutečné činnosti Havla, jsou již dnes opět v disentu za pravdu, kterou říkají a dokládají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi penězi souhlas, ten byt ale byl v baráku, který rodina vlastnila, protože otec Havel byl stavitel, ostatně vlastní ten barák dále jeho bratr tuším, chalupa pak nebyla nijak přepychová a koupil ji někdy v sedmdesátých letech, tehdy to bylo za hubičku. Takže na to ani ty uloupené příspěvky pro rodiny zavřených nijak nepotřeboval. Bujarý život, který vedl, to už je jiná, tam asi lítaly jiné sumy.

      Vymazat
  3. 6:53 Největší ostudou pro ČR je, že po Havlovi, který pro ČR nic neudělal a naopak jí hrozně uškodil se jmenuje pražské letiště v Ruzyni.

    OdpovědětVymazat
  4. Pane Hošku, doba se změnila. Dnes se shání finance na protestní akce jinak. Vypadá to asi takhle : Za firmou která je schopná ozvučit Václavák, nebo Letnou, zajisti podia, rampy, toalety, hasiče, úklid ... (že ozvučení stojí pakatel Vám vysvětlí Šášík Vondrů),tak za takovou firmou přijde dojednat smlouvu nedostudovaný a nezaměstnaný chlapec, jménem třeba Nikdoš, a přesvědčí ji, že finance zajistí veřejná sbírka. Firma je ohromena zkušeností pana Nikdoše se sbíráním víček a dovedností s mnohaletým úspěšným žebráním chlapce u rodičů na stravu. Jistě pane Hošku uznáte, že jako garance na úvěr mnoha desítek milionů korun by to přesvědčilo i takového finančního mága jako je třeba Soros. Tak se nedivte, že po tak skvělém finančním zajištění, skočí po kšeftu i nějaká česká firmička. Všem chytrým pražákům jsou tyhle finanční banality jasné. To jenom Vy si neodpustíte nějaké ponoukání k přemýšlení, kde se ty desítky (Šáša to umí dokonce za stovky) milionů korun vzaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wole, Soros, Kalousek, dzihadisti.

      Vymazat
    2. pro 9:25
      Na finančního mága českého kalibru Kalouska jsem zapomněl. Rekordní třičtvrtě bilionová sekyra za jeho ministrování už asi nebude překonána. Doufám. Snad už to Míra v tom parlamentu nějak doklepe. Za mě mohu říci, že ho bude škoda. Konečně se po létech tápaní našel v roli klauna a jde mu to výtečně. Dokonce ve své nové roli překonal i varietní duo Langšádlová - Laudát.

      Vymazat
    3. A kdy bude vyšetřována komise, která přidělila dotace premiéru Babišovi? Ci na to ministr Hamáček, že policie nekoná?

      Vymazat
    4. 10:19 Naprosto správná otázka, každé dotace musí někdo schválit.

      Vymazat
  5. Pane Hošku přesně tak celá ta akce je placená ze západních peněz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Novinář Jaroslav Kmenta uveřejnil zajímavé zjištění (i s obrázkem), které se týká nové strany Václava Klause ml. Sídlo hnutí Trikolóra Václava Klause jr. je uvedeno na adrese: Freyova 82/27, Praha 9. Z katastru nemovitostí vyplývá, že majitelem budovy je firma YUGRA ALLIANCE s.r.o.
      Jednatel a vlastník YUGRA ALLIANCE s.r.o. je podle obchodního rejstříku VOLODYA ELIZBARYAN, dat. nar. 25. února 1955, bytem Moskva, Serpuchovskij per. 7-1-69, Ruská federace.

      https://forum24.cz/ruska-trikolora-u-klausu/

      Vymazat
    2. Co máš ty a Kmenta proti Arménům?

      Vymazat
    3. Je na místě připomenout slova z jednoho filmu : Úplatky neberte, úplatky neberte, neberte...

      Vymazat
    4. Už jenom to , že na těch demonstracích mají ti užiteční idioti transparenty v angličtině dává odpověď na to kdo to všechno financuje .

      Vymazat
    5. Tam se rikalo: "Tady na tom miste jim rikam... Neber uplatky, neber uplatky, nebo se z toho zblaznis"
      ...pak nasledovalo:
      "Vy nas ale zasobujete, pane Karfik"
      :-)

      Vymazat
  6. Pro 9:19 já mám i jiný pohled-skutečnost až při volbách.
    https://aeronet.cz/news/sokujici-kadrove-propojeni-trikolory-se-zajmy-sudetonemeckeho-landsmancaftu-cezu-a-bavorskych-predaku-afd-kteri-podporuji-majetkove-naroky-bavorskeho-kridla-sudetskych-nemcu-po-roce-1945/

    OdpovědětVymazat
  7. Pane Hošku díky, jen vzpomínejte, aby se lidem otevřely oči a věděli, jak to bylo.

    Můj příbuzný byl důlním opravářem a vodil v listopadu roku 1989 syny na demonstrace na náměstí Lidových milicí v Ostravě. Před smrtí se přiznal, že by si "vyliskal" za to, že těm gaunerům řečníkům tam uvěřil. Co byste na Masarykově náměstí řekl davům nyní?

    OdpovědětVymazat
  8. Dovolím si doplnit kromě poděkování za článek jednu korekci: Autor píše, že dvojí evidenci plateb (účetnictví) mají protestní strany a spolky. Jenže totéž, a to bez výjimky (výjimky se nepřipouštějí) mají všechny partaje, hnutí a neziskovky napojené na současný establishment. Důvod? Divíte se Milionu chvilek, TI, Člověku v Tísni a všem parlamentním partajím, že odmítají nebo alespoň neprosazují progresivní zdanění příjmů a osobní odpovědnost politiků a exponentů jakékoli instituce za jejich rozhodnutí? Všechny představují jediný nástroj v kosmeticky odlišně kašírované formě - davo-elitářský stát, kde samozvaná elita má permanentky ke korytům (exkluzivním benefitům moci) a v nejistotě a nevědomí udržovaný dav jí má sloužit. Takovou společnost odmítám, veškeré zdoje včetně privátních jsou přirozenými zdoji celospolečenského kvalitativního rozvoje, zdrojově udržitelné ekonomiky a spravedlivé a mravné společnosti lidí s lidskou psychikou v suverénním státu.

    OdpovědětVymazat