Reklama

pátek 26. července 2019

Nejnovější agonický škub ČSSD: Šmarjá Šmajda

Oleg Rybnikář
Oleg Rybnikář
26. 7. 2019
ČSSD je již nejméně druhé volební období v agónii. Ta se projevuje křečovitými agonickými škuby; jejich frekvence je arytmická, ale postupně se zrychlující. Jejich amplituda velmi kolísá, a to od drobných škubů typu hodinové účasti vládního poslance jako řečníka na protivládní demonstraci, až k masivní několikaměsíční křeči, označované občas jako vládní či dokonce ústavní krize. Čas politických stran se měří jinak, než čas pouhých smrtelníků. Obdobně, jako vesmírné vzdálenosti se měří na světelné roky, tak pro poločas rozpadu politických stran je jednotkou volební období.



Jeden z prvních škubů na začátku minulého volebního období, předznamenávajících nadcházející agonii, bylo označení rozhodnutí příslušného legitimního orgánu ČSSD (které oprávněně reagovalo na katastrofický debakl strany v parlamentních volbách, a to tak, že vyzvalo předsedu strany k rezignaci) za puč. Přičemž za přitěžující okolnost byla označena povolební konzultace několika členů této strany s prezidentem.

Výčet všech agonických škubů se sem nevejde. Připomeňme aspoň ilustrativně jeden loňský s krycím názvem Poche a jeho Bláznivý Petříček. Podrobněji rozebereme ten aktuální s pracovním názvem Šmarjá Šmarda.

Vynořilo se plno mluvících hlav na TV obrazovkách, a to v naprosté většině lidí, kteří ČSSD nikdy nevolili a nikdy jí volit ani nebudou, a to ani kdyby se postavila na hlavu, dokonce by si o ní ani kolo neopřeli, ale nyní veřejně mudrují o tom, co by pro ni bylo nejlepší. Zda působit ve vládě anebo přejít do opozice. Stejné „dilema“ pak po nich opakovaně nastolují a mudrují o něm různí, různě vysocí, funkcionáři ČSSD, zvaní do různých televizních besed, a to pravděpodobně s jediným potměšilým záměrem od moderátorů těchto besed, a sice dát jim mediální prostor se historicky znemožnit, což se pak i skutečně děje. Přičemž správná odpověď na tuto otázku „co by pro ni bylo nejlepší“, jak pochopí každý soudný člověk, je, že – a to nezávisle zda ve vládě nebo v opozici - se přestanou chovat jako smyslů zbavení.

Za chování „jako smyslů zbavení“ lze považovat – a to bez ohledu na politické preference posuzovatele - takové jednání, kdy strana jednak propaguje a hájí zájmy a stanoviska zcela rozporná s postoji svých tradičních a přirozených voličů, a jednak bezostyšně a v přímém přenosu předvádí politicky cele diletantské úkony, které jsou buď prostě blbé anebo předvádějí naivně otevřeně kořistnické anebo naopak ze skrytu řízené jednání svých představitelů. Jejím politickým soupeřům to nepochybně vyhovuje, a proto je za to chválí. A samozřejmě to využívají k halasnému vedení své vlastní politické agendy.

Aktuální agonický škub ČSSD je spojen s nadějeplným pocitem jednoho pár týdnů čerstvého místopředsedy strany, že když plno jeho kolegů (také čerstvých) místopředsedů ČSSD má současně i ministerské křeslo, že on má na něj jaksi nárok také. A s tímto pocitem se za tímto cílem vydal s urputností, která by si zasluhovala ušlechtilejšího cíle. S instinktem hyeny či supa, větřícího pach smrti oběti, vycítil oslabenou pozici jednoho svého soudruha (nebo, jak si umírněněji a „méně zprofanovaně“ říkají, přítele (!!)) na pozici ministra, který si odkryl bok tím, že přerušil některé dosavadní resortní penězotoky, čímž pochopitelně rozběsnil dosavadní příjemce těchto peněz. Tito rozběsnění poškození – sami sebe nazývající kulturní frontou - samozřejmě začali na tak troufalého ministra útočit. Na takto oslabený kus – místo, aby ho soudružsky či přátelsky kryl a podpořil - se novopečený místopředseda ČSSD vrhnul s mohutnou vervou, přičemž jako zbraň rozvinul standartu sociálně demokratických hodnot, což je obzvláště pikantní u člověka, který do posledních (komunálních) voleb si pro jistotu sociálnědemokratický dres ani neoblékl a schoval ho pod nějakým jiným kostýmem. Nepochybně to plánuje učinit znovu i v jakýchkoliv dalších volbách, protože prestiž, a tím i volební marketingová hodnota, socdem dresu a značky i dále trvale klesá (a to i jeho
přičiněním). Jde o člověka, který sice má vizáž Švejka, ale rovněž má silnou vůli po sebeuplatnění a s tím i velice hbitý jazyk, na úrovni Ratha či Kalouska, a to včetně jejich neupřímného úsměvu (ale to k těm heslovitým floskulím jistě patří).

Nevím, jakým způsobem omámil ostatní členy grémia, tedy předsedu a ostatní místopředsedy ČSSD, ale jsem ochoten věřit tomu, že na ně stačil vybuzený – sociálně-demokratickými floskulemi podepřený - pocit falešné solidarity typu: přece My, členové grémia, jsme z jiného těsta, než ten plebs pod námi, a musíme si navzájem pomáhat (rozuměj: při získávání trafik) proti někomu, kdo není členem naší vyvolené party.

Pro někoho smutné, pro někoho směšné, je opakovaně slyšet jejich mantru, že kdyby udělali anebo naopak neudělali to či ono, že by přestali být důstojnou a hrdou politickou stranou ….jako kdyby jí ještě doposud byli. Další oblíbenou, na první poslech nevěrohodnou a vnitřně rozporuplnou, mantrou je, že „je zbytečné být v koalici, pokud bychom nemohli rozhodnout, kdo má být za nás ve vládě (rozuměj: komu dáme trafiku)“ se současně jedním dechem v jednom souvětí vysloveným tvrzením, že „v této vládě úspěšně realizujeme svůj sociální program …důchody atd.“. Když přejdeme skutečnost, že v té vládě za ně jsou výhradně lidé, o nichž oni rozhodli, že tam mají být (akorát s jejich výměnou jsou určité komplikace, a to v této chvíli zatím pouze časové), tak sdělení, že úspěšnou realizaci svého programu považují za zbytečnost (ve srovnání s rozhodováním o trafikách), je pro pověst politické strany fatální.

Ať z toho či jiného důvodu se za chtivého místopředsedu grémium (tj. 4 další místopředsedové a předseda – z toho 3 ministři) postavilo jako jeden muž, a rovněž i jedna žena (v jejím případě je mimochodem to mávání standartou se sociálně demokratickými hodnotami mnohem důvěryhodnější), a oni všichni nyní do všech mikrofonů a kamer, které se na ně ze všech stran upírají, znovu a znovu opakují: My máme právo (rozuměj: dát trafiku komu my se rozhodneme), My máme právo, My máme právo….. a obrazně řečeno přitom dupou nožičkami dup, dup, dup, dup, jako málo vychovaný čtyřletý fracek. Maně se přitom vynořuje vzpomínka (která by mohla být i poučením) z minulého století (jestli se náhodou nepsal r. 1948?), kdy nejmenovaný činovník v ne zcela podobné, ale také ne zcela nepodobné, situaci varovně (a prognosticky) upozornil podobně dupající: nedupejte moc silně, dupáte nad propadlištěm.

Různá práva mají různou právní sílu. Jejich právo přidělovat trafiky, a to v právní síle dané právní závaznosti – právně nevymahatelné - koaliční smlouvy, jim nikdo neupírá. To především proto, že to nikoho relevantního nezajímá. Politická hra, kterou s nimi hrají jejich političtí konkurenti, mj. prostřednictvím unisona mediálního mainstreamu, ale i včetně prezidenta a premiéra (a vězme, že jde o politickou hru, která je na této politické úrovni běžná a standardní), není o tom, jaká mají řekněme práva z právně nevymahatelné koaliční smlouvy, ale o tom, jaký signál vydávají voličům, a to především svým (potenciálním) voličům.

A jaký signál vydávají? Vydávají několik signálů, a sice že jsou:

· nesoudní

· pokrytečtí

· prospěchářští,

· naivní

· nedbají na zájmy, názory a postoje svých přirozených voličů

· a naopak: Nadbíhají lidem, kteří je nevolili ani volit nebudou, a zosobňují, propagují, hájí a šíří postoje, které jsou jejich voličům nepřijatelné.

A co dělají jejich političtí soupeři? Světe div se: v těchto jejich sebevražedných projevech je podporují a chválí je za ně. Dále je šíří a jinými způsoby podporují jejich sebevražedný účinek. A mohutně je využívají pro podporu a šíření své hlavní – opoziční - politické agendy (jíž je „antizeman“ a „antibabiš“).

Šmarda, donedávna širší veřejnosti neznámé jméno, se během pár dní představil jako exemplární příklad té nejhorší sorty politiků, jakou si lze představit. Bytostný prospěchář, hbitě žonglující líbivými hesly a bezobsažnými, ale kosmeticky učesanými frázemi, s neupřímným úsměvem, a s nulovou loayalitou ke značce. Tu vyčerpá do mrtě a pak ji odhodí, což ostatně již nejméně jednou učinil. Jde o exemplář, na který zjevně nestačí dosavadní politická i životní zkušenost novopečených místopředsedů, ale ani předsedy, a dokonce ani nepochybně zkušeného prvního místopředsedy. O 37 členech Předsednictva ČSSD ani nemluvě. Předvádí se jako šikovný šíbr, který dobře – možná jako jediný v grémiu - chápe, že jde ČSSD pod hladinu. Stejně jako v minulých komunálních volbách se bude i v následných parlamentních volbách ucházet o nějakou výhodnou politickou funkci v nějakém jiném dresu než je ČSSD, a pro ten účel potřebuje mít ve svém politickém CV napsanou ministerskou funkci a ve svých kontaktech uloženy pohledávky vůči budoucím politickým partnerům za služby, které jim z ministerské pozice bude moci poskytnout (např. obnovením jeho předchůdcem přerušených penězovodů). Proto je jeho urputnost docela pochopitelná.

U ostatních jeho kolegů z politického grémia ČSSD jsou jejich motivace pochopitelné méně. V řadě případů, a to především u těch novopečených místopředsedů ČSSD z jara tohoto roku, se zřejmě jedná především o hlubokou nezkušenost a naivitu, a to hlubší, než si myslíte. Tu však nelze předpokládat v případě prvního místopředsedy, tam bude motivace asi jiná. V případě předsedy bude možná – v lepším případě- působit rovněž syndrom zoufalé snahy o záchranu značky, bohužel zoufalým způsobem, který je kontraproduktivní.

Je namístě se ptát, jak je to možné? Jak je možné, že strana takového politicky historického významu a (kdysi) takové politické síly leží dnes před námi v křeči terminální fáze agónie? Jeden dnes nepříliš populární, ale ve své době dost úspěšný revolucionář, loupežník, politik, státník, vojevůdce a diktátor tvrdil, že „kádry rešajut vsjo“, a zřejmě měl pravdu. Jak je ale možné, že stranu takového významu vede náhle skupinka sice nikoliv neinteligentních, ale zcela zjevně nezkušených, naivních a zčásti i charakterově pokřivených osob?

Odpověď je prostá. Je to výsledek předchozí několikaleté fáze decimace sociálně demokratických osobností, schopných a zvyklých používat svůj mozek k vytváření vlastních názorů a kriticky posuzujících názory jim předkládané. Takové zkušené a přemýšlivé osobnosti byly zadupány, umlčeny, vyloučeny ….a teď chybí. K dispozici je – kromě mlčícího členstva - jen dorost z Mladých sociálních demokratů (mládežnický inkubátor ČSSD, školící své příslušníky především v technologii moci, tj. jak ovlivnit hlasování, dočasné hlasovací koalice, kvórum, příp. jak čachrovat s hlasovacími lístky ap.) a pak nějaké noname nové (a tedy i nezkušené – a nevyzkoušené) tváře. Z nich některé mají schopnost vzbuzovat ve svých spolustranících naději, že přinášejí uprostřed toho marasmu kolem nás něco nového, lepšího. Zatím žádná z nich tuto naději nenaplnila.

Ale nakonec o co jde? I politické strany mají svůj životní cyklus. V případě ČSSD to vypadá na terminální fázi. Nebude z politických stran ani první ani poslední. To, co bude ještě použitelné, to si pocheové a šmardové zprivatizují, a zbytek dopadne natvrdo, pokud ne přímo do kanálu, tak na dlažbu. Možná, až z ní bude nepoužitelná mršina, tak se jí nějací srdcaři pokusí oživit. Ale to už bude jiný příběh. Nicméně lidé, kteří někdy v minulosti nosili – důstojně a s hrdostí - sociálnědemokratický dres, musí dnes být zahanbeni tím, do jakých ponižujících konců se tato, kdysi významná a v nepříliš vzdálené minulosti po nějaký čas i vítězící, politická strana dostala.





38 komentářů :

  1. No jo veřejně se hlásili k pravdoláskařům tak ať s nimi odejdou na politické smetiště dějin.

    OdpovědětVymazat
  2. SALVINI: Macrone, Itálie si od tebe nenechá nic přikazovat !

    http://svobodnenoviny.eu/salvini-macrone-italie-si-od-tebe-nenecha-nic-prikazovat/

    OdpovědětVymazat
  3. Už aby tahle hnusná, kolaborantama vytunelovaná strana zmizela z povrchu zemského!

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavý článek o polistopadovém kapitalismu Jan Skalský

    240 let tu prakticky nebyli bezdomovci. Josef II nařídil stavět obecní pastoušky a obce měly POVINNOST v nich ubytovat každého, kdo neměl střechu nad hlavou. Existovaly pro všechny obyvatele "domovské listy", které byly vlastně poukazem na bydlení v pastoušce v dané obci.. .Po druhé světové válce pastoušky zanikly a jejich funkci převzaly podnikové ubytovny (lidově "svobodárny") . Jejich fungování jsem zažil na studentské brigádě v 70. letech. Jednak jsem zjistil, že na podnikové ubytovně, kde jsem dočasně bydlel, žije cca 30 % lidí, kteří u firmy nepracují a také jsem zažil, jak se tam lidé ubytovávali. Přišel invalidní důchodce, kterého po rozvodu manželka vykopla z bytu s nějakým lejstrem (asi od tehdejší sociálky), které strčil správci pod nos a on mu přidělil postel. (Bydlel se mnou a s dalším brigádníkem). Po roce 1989 byly postupně podnikové ubytovny zprivatizovány, za ubytování už se neplatilo 50 Kčs měsíčně, ale postupně 5000 Kč.... Všichni ti invalidní důchodci, duševně nemocní schizofrenici a alkoholici se octli na ulici. Po cca 200 letech opět davy bezdomovců..... Proto se mne v té době moje matka ptala "Prosím tě co je to ten bezdomovec?" Pamatovala první republiku a pastoušky..... Bydlení je v poměru k platům bezkonkurenčně NEJDRAŽŠÍ V HISTORII!!! Například v roce 1912 zaplatila nejhůře placená dělnice za jednopokojový byt čtvrtinu svého platu! V Praze je to dnes nedostižný sen. Je dnes hodně bezdomovců s pravidelným měsíčním příjmem, (i když na černo) , kteří si přesto vlastní byt nemohou dovolit, neměli by na jídlo a ostatní věci. Chtělo by se říci "zkur**ný kapitalismus", jenže ten kapitalismus tu byl i před válkou a přesto tu nebylo sto tisíc bezdomovců. Takže zkur**ný polistopadový kapitalismus, který od začátku vychovává lidi k bezcitnosti. Takže tu žije podle odhadu odborníků na ulici třetina duševně nemocných, kteří by měli být v léčebnách, třetina "absolventů" z děcáků a třetina se záznamem v trestním rejstříku. Jsou i výjimky ale v podstatě je to takhle. Že jsem zapomněl na alkoholiky? Kdybych byl na ulici, také bych buď chlastal nebo se oběsil.... Pro tupce, kteří současný systém hájí, připomenu podstatné: I vrazi mají ve vězení střechu nad hlavou, pravidelné jídlo a lékařskou péči. ... Otec zavražděné holky začal chlastat a dostal se na ulici. Žije tisíckrát hůř, než vrah jeho dcery...
    Ať žije"DEMOKRACIE". Děkujme ČSSD a DEMOBLOKU.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jdi s těmi tvými totalitu oslavujícími tapetami do prdele.
      Kdyby stát začal opět proti jejich vůli zavírat lidi do léčeben a táborů s přísným režimem, tak debilové jako ty budou první kdo začnou kvičet o nastupujícím fašismu.

      Vymazat
    2. 12:42 - Vždyť má pravdu,já když vidím ty chudáky olezlé boláky, smrdícími už na dálku, tak totalita nazývám něco jiného než ty. Mohli by se těch chudáků ujmout ochránci zvířat.

      Vymazat
    3. 12:42 Samozřejmě má autor článku o polistopadovém kapitalismu naprostou pravdu. Pevně ale věřím že pro některé lidi je tento článek moc těžký na pochopení.

      Vymazat
    4. 12:42 - nezkoušej ty svoje lži a demagogie na nás, pamětnících. Bylo tu srovnání s 1.répou. To byla také totalita, blbečku? Jo?! Bezdomovectví je velká ostuda a systémové selhání české společnosti, reálného kapitalizmu, reálných politiků od pravice po tzv. soc.dem levici!

      Vymazat
    5. Vono to totiž bylo nezákonný! Za 1. republiky existoval zákon O potulce, který bezdomovce považoval za "tuláky", stojící mimo zákon! Potulovat se mohli pouze cikáni a to s patřičnými doklady a pokud porušili zákon, bylo s nimi nakládáno podle Zákona o potírání cikánských band z roku 1928 a skončili pak většinou v Letech či podobných zařízeních.

      Vymazat
    6. Zde je znění Zákona o "potulných cikánech" z roku 1927 - https://www.holocaust.cz/zdroje/dokumenty/pronasledovani-a-genocida-romu-2/zakon-ze-dne-14-cervence-1927-o-potulnych-cikanech/

      Vymazat
    7. a § 1.hned v úvodu definuje pojem "cikán", což není jen ethnický Rom, ale i potulným - tedy cikánským způsobem žijící osoba bílé pleti! Cituju:

      Za potulné cikány1 podle tohoto zákona pokládají se cikání z místa na místo se toulající a jiní tuláci práce se štítící, kteří po cikánsku žijí, a to v obojím případě i tehdy, mají-­li po část roku ­ hlavně v zimě ­ stálé bydliště.

      Vymazat
  5. 12:42 - Žádná totalita u nás nebyla. Totalita, kryptofašistická demokratura je zde nyní, po hadráku !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zcela marginální, hloupý, vlastizrádný, protizákonný názor.

      Vymazat
    2. 13:59
      Zcela seriózní, pravdivý, chytrý a naprosto korektní názor.

      Vymazat
  6. Článek je to sice poutavý, ale vychází z chybné premisy, že Socdem byla důvěryhodnou stranou. Nikdy jí nebyla, kromě počátků doby Ladislava Zápotockého a jeho soudruhů. Pak se proflákla za války podporou válčení, pak spojením do Pětky, pak podrazem na ostatní při Únorové akci, no a tak postupuje i nadále. Ta dvě vzepětí za Zemana a Paroubka, to byly poslední záchvěvy pokusu o vstup (nikoli návrat) do normální společnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprostý souhlas. Tak jak se zvrhla za Bohouše nemá obdoby.Hamáček jí dává poslední ránu z milosti.

      Vymazat
    2. Autor zřejmě hodnotí období, kdy my, žijící, s touto stranou máme, resp.. můžeme mít, osobní zkušenost, tedy fakticky od Zemana...

      Vymazat
    3. Bavor V.26. července 2019 13:57
      „Ta dvě vzepětí za Zemana a Paroubka, to byly poslední záchvěvy pokusu o vstup (nikoli návrat) do normální společnosti.“
      Tento citát mi přijde, jako nepochopení politiky. Cílem politických stran, nemůže být vstup do nějaké „normální“ společnosti. Každá politická strana totiž určuje, co má být tou normalitou. A voliči tu kterou nabídku přijmou, či nikoliv. Jestli ti uvedení politici, chtěli vstoupit do nějaké normální společnosti, potom to vypadá, že zradili vlastní program. P.K.

      Vymazat
    4. Ano, máte pravdu.Po obou a oba byli osbnostmi (ať už s výhradami) nastoupili jen úředníci typu těch bruselských. A na rozdíl od Sobotky, který (snad) rozuměl alespoň financím, Hamáček je skutečný hlupák (byť se pyšní vysokoškolským titulem?) s vypaseným obličejem stranického funcionáře. A ten Šmarjá Šmarda se ještě před nástupem stačil na FB svými výroky, které svědčí o jeho naprosté nekompetentnosti na křeslo MK (i jakékoli jiné) definitivně znemožnil. Ostatně všechny projevy dnešních vedoucích kádrů ČSSD jsou většinou nekompetentní, ba přímo blbé.

      Vymazat
  7. Patrně spíš vy nechápete politiku jako takovou. To co píšete je nesmysl. Strana nemůže určovat voličům, co je normálem. Strana, poku chce být zvolena musí fungovat v určitých (pro SVÉ voliče) přijatelných mantinelech. Jinak je nevolitelná. To právě provádí ČSSD, která kálí na své voliče a tím si kope vlastní hrob

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kastelan26. července 2019 15:50
      Možná ani Vy nejste úplně v obraze. Už jenom ten termín „(pro SVÉ voliče)“ je dosti nevýstižný. Strany loví voliče v oblastech, které dříve pro ně byly nemyslitelné. Právě ČSSD se přeorientovala ze sociálně cítících voličů, na liberální voliče, stoupence afrikanizace a islamizace Evropy. Marně se to snaží pět minut po dvanácté zachraňovat a rozpomínat se na původní voliče.
      Ale čím se přeorientovala? Nabídkou jiného pohledu na vývoj společnosti, tedy jinou normálnost (např. pro ČSSD to je federalizace Evropy a předání politických kompetencí do EU). Takže mé původní tvrzení, že politické strany nabízejí vlastní způsob normálnosti, netřeba měnit. P.K.

      Vymazat
    2. "Právě ČSSD se přeorientovala ze sociálně cítících voličů, na liberální voliče, stoupence afrikanizace a islamizace Evropy. " ...a s jakým výsledkem? získala cca 4,5% (v Praze 2,9%) .....a sooučasně 35% původních voličů ztratila.
      To je od Sobotků, Pocheů, Dolínků fakt majstrštyk:-)

      Vymazat
    3. Anonymní27. července 2019 13:33
      Souhlasím s Vámi. To je důsledek toho, jaké vidění světa strana nabízí. Je jenom dobře, že voliči reagují na zlotřilost tohoto nabízeného uspořádání světa a nedrží se ze setrvačnosti zavedené, ale vykradené značky. P.K.

      Vymazat
  8. Bylo mi souzeno pozorovat postupné umírání ČSSD, žel nešlo ji zachránit. Kdysi zralá tradiční politická strana lákávala i levicové inteligenty, plnila své poslání až do roku 48, kdy se vetřela, nebo byla vetřena do řad KSČ. Dobu 1.republiky věnovala konstrukci demokracie, že se úsilí zdařilo, potvrdil příliv emigrautů před Hitlerem. Její zánik po válce byl plánovaný akt Kremlu. Zda mu šlo zabránit, či ne, zůstává otázkou. Nová naděje svitla po roce 89, jak je vidět, strana našichla trhovectvím a místo politiky, začala politikařit. Tak si sama díky pletichaření napsala svůj nekrolog, teď čtu v novinách, jak ji opouštějí členové (turisté). Její elektorát si rady rozdělí zbylé strany a i já si musím najít novou stranu. Dnes by ČSSD nezachránil ani TGM a Hamáček na to vůbec nemá.

    OdpovědětVymazat
  9. Nevím, jak zanikají politické strany, zda také soudním vyrovnáním, konkurzem, i dražbou. V tom případě značka má větší cenu než celý demoblok. Být Babišem, koupím jen značku a doplním si název ANO-ČSSD. Bylo by to spojení logické, většina voličů se již přelila a vyřešilo by se personální obsazení ministrů!

    OdpovědětVymazat
  10. K čemu stranu, která je kopií demobloku a v některých blbých nápadech ho dokonce ještě předčí. Velvyslanec jede na sjezd Landsmannschaftu, tam mele jako jejich člen a ČSSD o tom jakoby neví. Taky se stačí podívat do minulosti Buzková, ministryně s dětmi na soukromých školách, přeci je nebude do těch "svých" když ví, jak to v nich vede, Gross si bojem za práva pracujících vybojoval miliony a bydlení na Floridě. Typičtí proletáři,volte je, aby se měli dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, stranu "demobloku" je třeba odblokovat pro serioznější zájemce. Náplavu senátorů (kaprů) vypustit a vybudovat novou garnituru zdola. Značka není špatná, sociální demokracie byl a je slogan dolních 10 milionů lidí, kteří věří v hodnotu lidí zdola a těch jejich nejlepších pro vládu nad egoisty a psychopaty. Zahraniční vlivy států a nejmenovaných etnik do této úvahy nezahrnuji, to je jiná kapitola 5. kolony.

      Vymazat
  11. Snad není žádným tajemstvím, že zmiňovaná partaj je v současnosti, stejně jako třeba Piráti, nepřímo sponzorovaná panem Sorosem. Tak zadlužené straně snad ani nic jiného nezbývá....
    To oni byli ti, kteří uváděli všechny velké bruselské myšlenky v život, zde v Čechách. Inkluzí počínaje, gender aplikacemi a otevřeností k migrantům konče. Amen s nimi.

    OdpovědětVymazat
  12. ČSSD - myš, která řve! V.J.H.

    OdpovědětVymazat
  13. Musím dát autorovi skoro ve všem za pravdu,ale namohu nevzpomenout na třicetiletou nepřetržitou kampan naprosté většiny,převážně pravicových médií proti ČSSD.Kampan a útoky na vše levicové,solidaritu,přerozdělování prostředků,regulace nájemného atd.trvá dodnes.Média vytrubováním těchto blábolů o starání se o sebe nesou velkou vinu na koncí socdem.V současné době vnímám média jako ŠKŮDCE společnosti.

    OdpovědětVymazat
  14. nova doba nove myšlenky z volnomyšlenkařskeho školstvi kdy dnes určuji vysledky žaci z bohatych famili a ustavnim soudcem je byvaly komunista potom socan a dnes už jen přiživnik

    OdpovědětVymazat
  15. Švandu jsem viděl v České, tedy jejich, Televizi.

    Slyšel jsem, viděl jsem, zvracel jsem.

    OdpovědětVymazat
  16. Pane P.K. Jste mimo obraz. Politický diletant.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kastelan27. července 2019 12:17
      Argumenty do diskusního vlákna došly? P.K.

      Vymazat
  17. ČSSD strana kterou moje rodina vžy volila. Bohužel Sobotka a Zaorálek se svojí podporou benderovcu a susdetáku si podepsalu ortel červené karty. Propletenec s Bakalo a jejich korytaření za každého počasí : Petříček , Hamáček a Šmarda je poslední hřebík do rakve ČSSD. Je smutné že se nepoučili z chyb a vedli politiku typu Kalouska a demo-blok.

    OdpovědětVymazat
  18. zřejmě mají bratři z lihového domu zhulené mozky. takhle si dělají reklamu v období největšího sucha v Čechách v našich dějinách:
    https://www.cssd.cz/aktualne/aktuality/ministr-toman-na-slavnostnim-zahajeni-stavby-casti-protipovodnovych-opatreni/

    OdpovědětVymazat
  19. Pro P.K. 13:19 27.července 2019
    Proti hlouposti bojovali např. už Giordano Bruno, Galileo Galilei, nakonec třeba i náš Jan Hus a všem z nich také došly argumenty. Mně naštěstí nejde o život a tak mě nic nenutí pokračovat. Proti fanatizmu a hlouposti se argumenty použít nedají, bohužel. Zbytečně ztrácet čas a energii. Pepa Nos napsal takový krásný text. "Blbec nikdy nepochopí, že je blbcem skutečně, pravdu o tom že je blbcem, říkáš blbci zbytečně."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kasteláne, ten náš blb, na kterého občas a rád reaguji, cca před 3mi léty ještě reagoval: na Pepu Nose mi nesahejte, než zjistil, že následoval také K.K. na druhý, náš břeh. Přesto našemu společnému blbci to vždy rád taktně připomenu.

      Vymazat