Reklama

.

.

úterý 2. července 2019

Volby bez alternativ jsou podvod

Leo K.
2.7.2019 KosaZostra čili 
vlkovobloguje.wordpress.com
Pamatujete na vystoupení Babiše, když v roce 2017 vyhrál volby? Jak děkoval všem a zvláště „Márovi?“ Jak se postavil na pódium a řekl: „Dosáhl jsem všeho, co jsem v životě chtěl a myslím si, že je načase, abych také něco vrátil…“ Nejde o doslovné znění, paměť už mám chatrnou, ale význam zůstal určitě zachován. Když se Babiš v roce 2011 rozhodl vstoupit do politiky, měly všechny politické strany smůlu, protože do politiky vstoupily s Babišem jeho miliardy.


Miliardy, za které si mohl koupit co chtěl; média, prodejné novináře, ochotné marketéry a možnost vést bezkonkurenčně nákladnou kampaň, v nejlepší tradici euroamerické „demokracie.“ To se nemělo stát.

Ve Velké Británii, ve Francii či v USA je to snad jiné? Vždyť je to typický obrázek „euroatlantické demokracie.“

Miloš Zeman, Andrej Babiš a možná i Marie Benešová skutečně ohýbají řadu psaných i nepsaných principů a prosazují své názory způsobem, který vyvolává v dosti velké části společnosti odpor. Nahlíženo z druhé strany, je jejich jednání a konání znakem skutečných osobností. Článkem hodlám prokázat, že ony občanské protesty proti Zemanovi, Babišovi a Marii Benešové i když mají svoje niveau oprávněnosti, jsou de facto sofistikovaným odvedením pozornosti od primárních škůdců demokracie. Je to contradictio in adjecto.

Kyjevský Majdan, správně Euromajdan, byla série dlouhotrvajících masových občanských protestů a občanské neposlušnosti na Ukrajině, které začaly v noci 21. listopadu 2013, den poté, co tehdejší druhá vláda premiéra Mykoly Azarova pozastavila přípravy podpisu Ukrajinsko-evropské asociační dohody. Po několika dnech neustávajících protestů se mezi demonstrující připojilo také množství studentů.

Protesty, které byly mnohdy velmi násilně potlačeny, vedly až k pádu prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 a vzniku nové vlády Arsenije Jaceňuka. Euromajdan je svým dlouhodobým a krvavým průběhem vnímán jako zatím největší masová akce na podporu přidružení evropského státu k Evropské unii. Jak to ale nakonec dopadlo, můžeme dnes, po pěti letech, docela směle hodnotit.

Vynechme podporu procesu politiky z EU a USA, vynechme vzpouru na v ruskojazyčné části Ukrajiny a vynechme odtržení Krymu. Zkusme hodnotit jenom stav státu. Oligarchizace Ukrajiny nezmizela, naopak problémy s oligarchií se zostřily, k Evropské unii se Ukrajina neposunula ani o milimetr a s východním sousedem se rozkmotřila zcela zásadně tak, že ji přetrháním přirozených ekonomických svazků běží o holou existenci. Stát ve svých základních atributech přestává fungovat, obyvatelstvo čelí propadu životní úrovně.

Myslíte, že si to přáli ti protestující na Majdanu?

Čas běží a přináší s sebou neustále nové a nové problémy. Ale jsme to my, „staříci,“ co vidíme, že jsou stále stejného charakteru i když v změněných formách. Není jim těžké porozumět, podíváme-li se alespoň kousek do historie. To také vyjadřuje známý slogan:

Kdo se nedovede z historie poučit, musí ji prožít znovu.

Moderní historie pro řadu současníků začíná v na rozhraní osmdesátých a devadesátých let minulého století, kdy se ve světě rozpadal „socialistický,“ ve skutečnosti však státně kapitalistický blok, skrývající se za fíkovým listem rovnosti a sdíleného státního vlastnictví. U nás končil obdobím normalizace, s veřejně projevenou nespokojeností s režimem, který vystavoval na odiv humanismus a demokracii a zapojení nejširších občanských vrstev do řízení státu, ale kde ve skutečnosti existovala řada rozporů.

Ideologie nám říkala, že jsme šťastní a že s nadšením budujeme socialismus, že máme obrovské úspěchy…a nic z toho jsme necítili, žili jsme normální život a slogany a hesla jsme považovali za nepřiměřeně nadnesené.

Věděli jsme, že nám režim lže.

Říkali, že žijeme ve šťastné budoucnosti a my jsme nechápali proč nás považují za blbce, kteří nevidí za nejbližší pahorek. Prostě přeměna světa na místo, kde každý dostává tolik, kolik si zaslouží (to měl být socialismus) se nekonala, přes všechno ujišťování těch vyvolených (co pěstovali kabinetní politiku omezenou na nejužší kruhy ÚV KSČ). A protože to bylo vyhrazeno jenom těm vyvoleným, tak také padla idea demokratičnosti a osvobození člověka.

Na všechno jsme se museli ptát vyhrazené kasty oprávněných ideologů, bez jejichž souhlasu se nemohlo nic dít. A co horšího – ta kasta žádné pověření, žádný mandát lidu nepotřebovala. Pověřila se sama. Svou moc odvozovala od ideologie jíž byla sama tvůrcem. Proto se odvolávala k „socialistickému lidu;“ k jakési iracionální představě lidu, k jakémusi mýtu. Tak by se dalo pokračovat hodně dlouho, protože těch rozporů bylo mnohem víc.

Představa humanistického socialismu dostala vážnou ránu už v roce 1967 tak zvanými strahovskými událostmi. V říjnu 1967 byl chladný podzim a na kolejích se netopilo. Proto si studenti instalovali na pokojích elektrické přímotopy vyrobené z topných spirál. To ovšem nemohla vydržet elektrická instalace v kolejích a proto docházelo k výpadkům elektřiny. To se opakovalo několik dní. Jednoho dne „přeskočila mezi studenty jiskra,“ veliká skupina se shromáždila v prostoru mezi kolejemi a vyrazila se sloganem „Chceme světlo, více světla!“ směrem na Pohořelec.

Studenti směřovali do centra města směrem na Hrad, ale nakonec čelo průvodu zamířilo do Nerudovy ulice. Dole v Nerudově ulici už čekalo několik aut SNB a příslušníci z průvodu vtáhli do aut několik studentů. Větší skupina studentů stála proti autům SNB a žádala propuštění svých kolegů. Mezitím SNB povolala pohotovostní jednotku. Ta mlátila studenty „hlava nehlava“, nerozlišujíce v nastalé tmě demonstranty od studentů vracejících se ze studoven v Klementinu.

SNB tehdy porušila uznávanou akademickou svobodu – ani tehdy totiž nebylo zvykem, aby uniformovaná a pendreky opatřená bezpečnost vstupovala do kolejí, menz a škol a tentokrát vnikli i do některých kolejí, u jednoho z těchto bloků rozmlátili dveře. To proniklo do médií a zásah odsoudili akademičtí hodnostáři i veřejnost (bijí naše děti!).

Událost vlastně vedla k hnutí za demokratizaci v roce 1968, které vytvořilo definitivní tečku za metodami padesátých let. Když se tedy v osmdesátých letech demonstrovalo, tak reakce režimu už nikdy nemohla být tak násilná jako při demonstraci Plzeňáků 1. června 1953, během kterého bylo na obou stranách zraněno na 250 osob a dalších 331 osob bylo následně odsouzeno ve zmanipulovaných politických procesech.

Většina demonstrací byla sice násilně potlačena (svíčková demonstrace v Bratislavě, 20. a 21. výročí okupace Československa, série demonstrací k úmrtí Jana Palacha), ale demonstrace k 70. výročí vyhlášení samostatného Československa byla strpěna, byť s doprovodem pohotovostního pluku a vodních děl, demonstrace ke 40. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv na Škroupově náměstí na Žižkově byla dokonce režimem povolena a následně, 16. prosince 1988, bylo oznámeno ukončení rušení zahraničních rozhlasů. A v Teplicích, během dní 10., 11. a 14. listopadu 1989 došlo k řadě ekologických demonstrací, kde režim s demonstrujícími vyjednával.

To je v maximálně zestručněném přehledu motivace, nebo chcete-li zdroj přání, která vedla lidi v třetí třetině listopadu 1989 na náměstí a na Letnou. Základ většiny požadavků tkvěl v odporu k režimní lži a k demonstrativně projevované loajalitě, v požadavku názorové plurality a v požadavku transparentní a suverénní politiky nezávislé na blokovém uspořádání, podle vzoru já pán, ty pán.

Jak tohle minimum srovnat s následným vývojem? Podařilo se přesvědčit společnost, že jedinou alternativou je forma standardního kapitalistického státu (vzpomínáte? Třetí cesta vede do třetího světa. V.K.) a prvním z toho vyplývajícím úkolem byla privatizace sdíleného majetku.

Božské trio (Dušan Tříska, Václav Klaus a Tomáš Ježek) vymyslelo způsob jak zkorumpovat společnost. Výsledkem tohoto dramatického procesu, který převrátil všechny majetkové poměry, byl svým způsobem hluboký přerod a přeměna obecné morálky, od principu společně sdíleného hospodaření k principu individuální, kapitalistické dravosti.

Morálka a majetek – („morálka není ekonomická kategorie“ V.K.) Stále si pamatuji fialová saka, bílé ponožky, okolo šije tlustý zlatý řetěz. Ikonickým „podnikatelem“ té doby byl „šéf“ Ivan Jonák, který byl věrohodný, protože byl skutečný. Ve filmu Nahota na prodej hrál sám sebe. Neustále se svojí milenkou, ověšený zlatem a ve velkém Mercedesu. Půl roku po dokončení filmu byl odsouzený na osmnáct let za nájemnou vraždu své manželky.

Nutno uznat, že z hlediska pravice se jednalo o jedinečný tah, korunovaný naprostým úspěchem. Pravým účelem privatizace totiž nebyla ani tak samotná redistribuce majetku, jako hlavně zlomení morální páteře národa.

Proto jsem byl zaskočený, když sněmovna nedávno přijala překvapivé usnesení:

Sněmovna konstatuje, že v letech 1992–2005 došlo při privatizacích k excesům a porušení zákona a škodě na majetku občanů a zavazuje vládu, aby navrhla zákonné změny, které by umožnily dodatečně stíhat majetkové zločiny z té doby.

Privatizace byla totiž mnohokrát zpochybněna na základě zločinů, které ji provázely, ale nikdy (alespoň co pamatuji) nebyla zpochybňována na základě principů, kterými byla legitimizována a jež zároveň svým průběhem popírala. Čím? Útěkem před právníky (a právem vůbec), útěkem před morálkou a před zodpovědnosti („Prioritou je rychlost.“ V.K.)

Do většinové společnosti musí přejít diskuse o privatizaci jako spor ideologického rázu. Mělo by se znovu definovat to, čím je toto období vinno možná více než ztracenými miliardami, tedy fanatickým uctíváním a vštěpováním ideologie, která české myšlení o jakémkoli problému paralyzuje, protože „nemá alternativu.“

Tento pravicový narativ je pro své nositele neviditelný, myslí si, že jde o něco přirozeného, o přirozené uvažování o všech problémech společnosti a světa. Viz Galtova přísaha:

„Přísahám při svém životě a lásce k němu, že nikdy nebudu žít pro druhého člověka, ani žádat aby on žil pro mne.“

Jaký strašlivý, hanebný a odporný posun od:

„Mohu-li svým životem prospět i jen jedinému člověku, nežiji nadarmo.“

Právě případ privatizace může ukázat vznik tohoto „přirozeného“ myšlení v české společnosti a odhalit toto myšlení jako ideologii. Prostě kapitalismus je již ze své podstaty zcela bezohledný společensko-ekonomický systém, ve kterém se ihned potom, co se dehonestují a zlikvidují ideologičtí protivníci, nebo alespoň omezí jejich vliv ve společnosti, začnou se jeho významní protagonisté požírat navzájem.

Občanské protesty, které jsou dnes údajnou společenskou odezvou, jsou ale především jen jakýmsi „fíkovým listem“ a zfanatizovanou kulisou aktivit Babišových podnikatelských konkurentů a oponentů. Začal totiž být svým vlivem pro ně již nebezpečný. A to se těm, kteří zde sami vytvořili a provozovali parazitický systém, založený na klientelismu a vykořisťování, s jedinou mainstreamovou pravdou, nelíbí.

A že dokážou shromáždit tolik lidí hrajících úlohu užitečných idiotů, není jenom spoluprací opozičních stran, ale i spoluprací všech tak zvaně „důležitých“ lidí, respektive lidí, kteří neunesli svoji služebnou roli jako jsou zpěváci, herci a jiné „celebrity.“ Obvykle a obecně známější pod názvem „kavárna.“

Nebo si opravdu myslíte, že herci ať z Letné nebo třeba z Hollywoodu jsou nadáni nějakým zvláštním politickým vědomím?

Jde o něco jiného. To panoptikum, které si „chvilkoví vyznavači demagogie“ vytvářejí na svých pódiích, hercům připomíná scénář, který jim káže strhnout posluchače. A to oni umí.

Babiš se s námi nechce sejít, říká, že problém neexistuje. Dialog utnul. Jsme stále ve střehu, je důležité převzít osobní odpovědnost za demokracii… říká Minář.

Osobní odpovědnost za demokracii, to znamená, že ti, proti kterým se protestuje, jsou největšími škůdci demokracie?

Zkoumejme, co hnalo lidi do ulic v roce 1989; co bylo cílem zárodku nového uspořádání státu:

  • Odpor k režimní lži a k demonstrativně projevované loajalitě,
  • požadavek názorové plurality,
  • požadavek transparentní a suverénní politiky nezávislé na blokovém uspořádání,
  • požadavek skutečně aktivního občanství,
  • požadavek spravedlivého uspořádání společnosti.

Po 30(sic) letech můžeme konstatovat, že byl částečně splněn pouze ten první požadavek, vláda po nás skutečně nepožaduje, abychom ji oslavovali, jak to tady moudře vede. Bohužel – režim lže dál. Že lidská práva porušují pouze ti, co nejsou naši spojenci, že bojujeme za naše zájmy ve vzdálené středoasijské zemi, že stát nenese odpovědnost za existenci lidí na dně společnosti a bezdomovce, atd. Tady si neodpustím citovat 46 let stará slova velkého kritika „reálného socialismu“ Ivana Svitáka uveřejněná v roce 1973 v Listech a která vlastně ukazují, jak se blížíme v roce 2019 totalitní společnosti.

Bez ohledu na kult osobnosti a jeho výklad, strašlivá historická pravda zbývá po Stalinovi v naší přítomnosti jako poučení, že lež může být substitutem pravdy a jako vědomí, že bezbřehá možnost klamat celé vrstvy, třídy a národy je dána každému, kdo dokáže nejen lhát, ale zabránit lidem v přístupu k pravdě. Teprve totalitní společnost umožňuje, aby propaganda tvrdila systematicky nejen polopravdy a lži, ale aby navíc slovně vyznávala pravý opak toho, co ve skutečnosti dělá.
Jestliže se informace nemohou šířit volně a diktatura může zabránit pravdě terorem, pak lze zabránit vědomí a krizi. Stalin byl mistr tohoto ideologického podvodu, protože právě nejšpinavější děje kryl nejušlechtilejšími slovy: velikou myšlenku proletářského humanismu použil k vytvoření byrokratické despocie, myšlenky svobody k elitismu, socialistické demokracie k absolutní negaci lidských práv a naděje v budoucnost k mystice sebezáporu jménem zítřka.

Požadavek názorové plurality naráží na nesmyslný způsob politiky, která se neobejde bez obrazu nepřítele. Ten slouží k mobilizaci mimořádných prostředků a potlačování demokratických vymožeností.

Je to revitalizace bolševického „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“

Neexistuje-li názorová pluralita, nemůžeme využít možnost svobodné volby. Není nic, mezi čím by šlo volit. Jakou roli v tomto požadavku hrají Zeman, Babiš a Marie Benešová? Chcete stále ještě trvat na tom, že bezalternativní společnost je demokratická? Jak se k tomu staví Milion chvilek…?

Požadavek transparentní a suverénní politiky nezávislé na blokovém uspořádání je limitován naší velikostí a členstvím ve vojenském bloku NATO. Osmdesátimilionové Turecko se tím znepokojovat nemusí, desetimilionová Česká republika je v jiné pozici. Zatímco s velikostí naší populace toho mnoho udělat nemůžeme, vyzkoušet co ještě limity NATO snesou, můžeme. Americké zbraňové systémy nejsou naší prioritou.

Požadavek skutečně aktivního občanství a požadavek spravedlivého uspořádání společnosti můžeme sloučit, protože oba požadavky vycházejí ze stejného principu, který je popsán v článku 2 naší Ústavy a zní Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

To ve svém důsledku znamená, že selhává-li jakýkoliv článek státní moci, je to lid, který by měl mít možnost selhání korigovat. Jestliže je tato možnost lidu upírána, nepodporuje to ani aktivitu občanů ani to nepodporuje spravedlnost.

Z dlouhodobé politické zkušenosti je známo, že skutečnou aktivitu projevuje vždy jenom menšina oprávněných a této skutečnosti zneužívají ti, co se staví proti korigujícím mechanismům občanů tvrzením, že:

jde o snahu prosadit diktát menšin.

Přitom jim nevadí, že genderové menšiny, jejichž počet je zcela marginální mají pro tento diktát oporu v programech politických stran! Ještě je třeba poznamenat, že skutečnou aktivitou se rozumí přinášení promyšlených a prodiskutovaných nápadů, překvapivých řešení a jenom z malé části také kritiky.

Shrňme si to:
  • Občan, kterému se lže, není svobodný
  • Transparentní politika (opakem bylo např. uznání Kosova na výjezdním zasedání v Teplicích).
  • Názorová pluralita, která jediná umožňuje svobodnou volbu.
  • Suverénní politika, která před blokovým uspořádáním favorizuje zájem občanů.
  • Aktivace občanské společnosti, která musí mít minimálně právo veta.
Srovnám-li tyto požadavky vygenerované z našich snů a vizí listopadu 1989 s požadavkem demise Andreje Babiše, abdikaci Miloše Zemana a odstoupení Marie Benešové cítím v tom druhém zástupný požadavek, který neřeší ani jeden ze skutečných požadavků naší společnosti, ale ať už náhodou nebo dobře vymyšleným způsobem koreluje s jinými zájmy.

Na stálou konspiraci jménem Soros před sedmi lety americký novinář Erik Best reagoval článkem „Skuteční kmotři. Pět rodin, které ovládají Česko.“ Jmenoval v něm Petra Kellnera z PPF, Marka Dospivu z Penty, Patrika Tkáče z J&T, Karla Komárka z KKCG a Zdeňka Bakalu z BXR a pokračuje sdělením, že mezi nimi stále zuří boj o teritorium, respektive o sféry vlivu, a nejsou ještě schopni mezi sebou uzavřít mír. Všimněte si, že mezi těmi „co ovládají Česko,“ není Andrej Babiš, který jim svým politickým angažmá hodil do jejich pracně vybudovaného vlivu na politiku, vidle.

Opravdu vás nic nenapadá?

Společnost má podle mne jiné problémy. A nejen podle mne. Výstižně to řekl David Martínek a tím bych asi svůj článek uzavřel:

…jiné problémy. Potřebujeme je řešit. Potřebujeme vědět jak. Potřebujeme, aby stát fungoval. Potřebujeme se začít starat o potřeby a sny milionů lidí, na které polistopadové reprezentace jednoduše kašlaly. Potřebujeme fungující ekonomiku. Musíme znovu vybudovat průmyslovou základnu. Moderní fabriky, vyrábějící nové ultramoderní technologie. Potřebujeme se dostat zpátky na špičku světového vývoje průmyslové produkce, kam jsme patřili. A kam budeme patřit. Potřebujeme nastartovat kreativní třídy a pomoci jim uspět v těžké konkurenci. Zkvalitnit školy, nemocnice, dopravu. Začít dobře platit za práci. Tohle je důležité.


41 komentářů :

  1. Proč tak rozsáhle? Vždyť je to jasné a ne ode dneška ani od včerejška. Movití genetičtí a dědiční parazité poté, co se jim podařilo dočasně udolat nadějné myšlenky socialismu na spravedlivý společenský řád, který umožní člověku tvořit, pracovat, vzdělávat se a žít jako člověk, roztáhli znovu své černé všeničící a rabující perutě, zaveleli ke zbrojení, válkám, rabování a vraždění, vše pod pláštíkem demokracie a boje za svobodu a s jediným cílem - podřídit vše sobě a svým zájmům a cílům, kterými je jediné, a to maximalizace zisku za jakýchkoliv okolností a jakýmkoliv způsobem. Pokud život společnosti nebude mít mantinely a zákony a sílu zajistit jejich všeobecné uznání a dodržování, bude úchylné drancování impotentních parazitů pokračovat do té doby, dokud se tyhle zrůdy nezačnou požírat mezi sebou, což už se v podstatě dnes děje, protože skončily časy dělových člunů. Pokud se lidská společnost nezbaví neomezené a chorobné nadvlády kapitálu, tohoto rakovinného bujení na svém těle, nikdy to nebude lepší. Naopak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozsahle a stejne neuplne:mrtvi studenti v americkem kampusu tezko srovnate s se strahovskymi udalostmi,900 zranenych v Barcelone za trest za referendum,postrileni Palestinci . . . Irak,Afghanistan.Lybie.

      Vymazat
    2. To co je v závěru od Martínka je nyní nedosažitelné ! Muselo by nastat obrození, troufám si tvrdit, že obrození národa nenastane. Kolaborace lidí (politici, novináři, oligarchové, aktivisté a hlupáci nechávající si vymývat mozky) s mainstreamem zaručuje nedoktnutelnost dosavadních a horších forem, ty ještě příjdou, a také konec českého národa, který se stane jen další německou zemí !

      Vymazat
    3. Rozežrané studenty bylo a je potřeba neustále řezat, jinak jejich rozežranost se přemění v anarchii.

      https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/vysokoskolaci-muci-spoluzaky-mezi-americany-je-to-bezne_453009.html

      Je to smutné, ale emerický establishment vždycky věděl, jak na ně:
      https://plus.rozhlas.cz/studenti-na-americkych-univerzitach-musi-platit-milionove-skolne-tretine-ale-7162307
      Ti naši spratci by si zasloužili poslat do nějaké války, aby si vážili chladu a tmy na kolejích...

      Vymazat
    4. 10:34: lépe by to nešlo napsat, 100 procentní souhlas. Je to napsáno krátce a vystižně, a tak to může napsat pouze člověk, který má dané věci promyšlené a široké znalosti. Já bych to tak nedokázal. Děkuji.

      Vymazat
  2. Dokonalá analýza. V podstatě to tak cítí, i když mnohdy ne tak vyargumentovaným způsobem, každý rozumný občan. Tedy měl by to tak cítit. Bohužel různá obrodná hnutí kopírují smradlavou vnitřní politiku stran, které si stát !platí!, aby zachoval zdání demokracie o které se obecně ví, že není pro každého.

    OdpovědětVymazat
  3. Lidská chamtivost je nekonečná vždy a všude,kde je příležitost.Pokud nejsou vytvořeny kontrolní systémy,není naděje na zlepšení.Současný neprávní systém soudní tomu také napomáhá.Říkat,že žijeme v demokracii je nehoráznost!!

    OdpovědětVymazat
  4. Tuto poměrně úspěšnou vládu rozbíjí starý nemocný mstivý dědek z Hradu. O nějakého Staňka vůbec nejde, je to Zemanova msta za Nikulina, za Novičok a za bůh ví jaká jiná "příkoří" která se mu honí chorou hlavou.
    Zeman žene cíleně zemi k předčasným volbám bez vítěze navzdory jeho blábolům o Babišových pevných nervech"
    a je mu to úplně jedno, hlavní je msta.
    Jestliže Zeman v Lánech zase neurčí termín přijetí Staňkovi rezignace,má Babiš jedinou šanci na politické přežití a to podat na Zemana kompetenční žalobu, tak jak chtějí socani. Hamáček tak zůstane ve vládě bez ztráty tváře. A vláda bude fungovat do konce Zeman se zato bude jistě mstít, ale na tom mnoho nezáleží, mstí se stejně, nadoraz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jejda, takže napřed byl Zeman vulgární, potom rozděloval společnost a poslední hit je, že se Zeman mstí. Kavárno, kavárno, z ho.na bič neupleteš, a když upleteš, nezapráskáš...

      Vymazat
    2. 11:37
      Tak se vymáčněte vy "antikavárníku" proč podle vás Zeman rozbíjí něco, co funguje?
      PS
      Kdybyste nebyl hlupákem, tak seznáte, že kavárna vůbc, ale vůbec nefandí současné vládě

      Vymazat
    3. 11:05 Ukázkový případ: Podle sebe soudím tebe. Jste prolezlý mstou a nenávistí ke všemu co není po Vašem. Zemanovi jsou Vaše bláboly u zádele a v tomhle zkurvystanu se snaží sledovat zájem státu.

      Vymazat
    4. Pokus o revoltu v Hon Kongu ? A nastane ya to odměna!!!!!

      Vymazat
    5. Zeman se nemstí, jen chce, aby socani netrestali ministra za to, že vyhazuje zloděje Fajta a to druheho z Olomouce. Na řadě byl i ředitel Národního divadla.

      Vymazat
    6. Nebuďte naivní pane Dvořák. Zemanovi je nějakej ministr kultúry nebo drobný zlodějíček Fajt uprdele. Pouze je využívá jako nástroj k dosažení svého cíle a tím je svvržení babišovi vlády a následná instalace úřednické jím jmenované vlády, kteru sestaví ze svých řitních alpinistů a které bude vodit jak maňásky. Možná, že si vzpomenete, že to už jednou tady bylo. Zeman jistě taky vzpomíná a nechce věčně jen vzpomínat.

      Vymazat
    7. 21:04 Naivní není ani Babiš, ani Zeman, ani pan Dvořák, ani další účastníci místní diskuze. Naivní jste tady jedině VY! A svoje pošetilé názory prokládáte vulgaritami a pravopisnými chybami. Zkrátka čtení za všechny prachy.

      A stále dokola. PROČ sem vstupujete? Nikoho, rozumíte nikoho nepřesvědčíte o ničem. Stejně tak, jako vy se nenecháte přesvědčit o čemkoli námi. Jaký to má smysl?

      Vymazat
    8. 22:51

      Já už jsem přesvědčený a utvrzený, článek Davida Martínka opět brilantní! Mohu se Vás zeptat, jakou váhu má Váš názor, pro mne nijakou, pro jiné možná nějakou, ale nenařizuji Vám. PROČ sem vstupujete? Pan Povolný by Vám dal, za ta velká písmena.

      S pozdravem pane Mírku!

      Vymazat
    9. 22:51
      Vy jste skutečně výlupek vší "moudrosti". Nebyl jste náhodou na Letné zanadávat si a utvrdit se v tom, že jste také lepšočlověk, kkterý má právo, ba povinnost radit druhým kam mají "vstupovat"? Proč sem vstupuji? Protože můžu. Jen havloidi , kavárníci a "milionáři" pražské ulice doporučují národu co má dělat

      Vymazat
    10. 21:04
      Jste krásná ukázka "předsudečné nenávisti", v tomto případě k Zemanovi. Jenom si dejte pozor, aby to tady nesledovaly Hamáčkovy fízlovské podržtašky, které fízlují vyjádření lidí na netu. Pojem předsudečná nenávist je teď populární... :)

      Rudý škorpión

      Vymazat
  5. Trefné, ale asi zbytečně rozsáhlé.

    OdpovědětVymazat
  6. Ve vyseku urcite trefne, pekne, lec autor ponekud podcenil dulezitost historickych uzlovych bodu. Podobne jako vyhrabat se z doby pobelohorske trvalo staleti a prihodnou geopolitickou konstelaci, tak vyhrabat se z dnesni protektoratni-kolonialni situace rozhodne neni otazka par volebnich obdobi ci jen par generaci.. Jinak receno, dnesni realita, jeste zdaleka neni dno od ktereho se lze odrazit.

    OdpovědětVymazat
  7. Pro 11:05.Vážený jste úplně mimo realitu.Urážet prezidenta,který jedná uvážlivě a nechce podléhat tlakům zlodějských politiků je NEHORÁZNOST! Odvolávat ministra,který upozorní na zlodějinu je nezákonné.Nejste náhodou z ČSSD?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážený anonyme. Prezidenta tohoto státu, hlavu pomazanou bych si urážet nedovolil. Pouze jsem skromně podotkl, že je to mstivý stařec, to není urážka, ale realita. A že je malinko marod, to přiznává mstivý stařík sám.
      Jak jste přišel nato, že odvolání ministra premiérem je protizákonným aktem?
      Jo k tomu mému členství v ČSSD. Tak vážený pane raději bych se v prdeli viděl, než v členské základně této politické strany...

      Vymazat
  8. Příliš dlouhé a již ten název „Volby bez alternativ jsou podvod:“ je matoucí. Přece vždy je nějaké alternativa, pokud nejsme v diktatuře, a to snad ještě nejsme!. A že pouze miliardář Babiš, jako jediný mohl ovládnout politickou scénu je holý nesmysl. Za každou stranou totiž stojí také nějaké ty miliony, miliardy, ale ze zaběhnuté zvyklosti podporují všechny politické směry, jsou účelově rozptýlené. Tento styl řízení politiky, až do příchodu Babiše, fungoval. Babiš koncentroval úsilí na jednu a zvítězil a výrazně omezil tok peněz politickým protivníkům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vvenco!
      Volby vždy byly bez alternativ. Byly, jsou a budou divadlo, režírované vládci (za oponou), hrané marionetami (politiky) a maňásky (voliči - voly) a zmanipulované pisálky (medii) do výsledků, které byly plánovány staletí dopředu.
      Demokratura je pouze jinotají sionismu, židobolševismu, komunismu, fašismu,....atd. (zbývající názvy či kreativní novotvary si doplňte laskavě sami - gojové, horší prasat).

      Vymazat
  9. Dost by mě zajímalo, kde autor přišel na to, že Marie Benešová (možná) ohýbá řada psaných i nepsaných principů a prosazuje názory způsobem, které ve velké části veřejnosti vyvolávají odpor. Jaké principy? Kdy a jak prosazovala názory nevhodným způsobem? Jinak rozsáhlý, analytický a až na pár výjimek vyargumentovaný příspěvek.

    OdpovědětVymazat
  10. Jo článek to popsal vše detailně sem zvědav jestli to tady budou politici řešit. Tím nemyslím samozřejmě demožumpu ti by nás utopili na lžičce vody.

    OdpovědětVymazat
  11. Krize-krach dolaru a celého finančního systému to vyřeší.
    Vše je namířeno proti Číně. Probíhá střet civilizací.
    Sečteno a podtrženo: za pět let počet přístavů ovládaných Čínou narostl z deseti na čtyřicet.Číňané také skupují technologicky vyspělé společnosti po celém světě. Získali italskou společnost Pirelli, letiště v Toulouse, zemědělsko-průmyslový komplex vinic v Bordeaux. Patří jim Saab, Volvo, Peugeot, Citroen, Mercedes, Motorola, Nokia, Hammer, Philips, BlackBerry a částečně i IBM. Koupili rovněž část společnosti General Electric.
    Čína vyrábí 34% všech inovativních produktů na světě a rychle zvyšuje svůj podíl. V Podnebesí se například vyrábí 90% všech počítačů na světě, 65% všech dronů, 70% mobilních zařízení, smartphonů a tabletů, 80% všech solárních panelů. 45% všech lodí, 60% cementu, 80% klimatizací, 63% veškeré obuvi. Čína dokonce předstihla USA v počtu vědeckých publikací.......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rovněž vlastní velkou část New York City. Z obav o tento fakt, řekl novináři šéf Wall Street za Obamy: "A jak si to odtud odvezou, mají to jenom na papíru a to je asi tak vše, co s tím nadělají. Nikdo je ten papír nenutil kupovat", tečka Americký byzhnis?

      Vymazat
  12. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  13. hm.. autor cituje p. Svitáka který má zkreslené míněni o Stalinovi , myslím že by jsi měl více přečíst o JVS a pak citovat někoho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přečíst o něm kde? Na Wikipedii? Nebo na nějakém blogu uchylného "demokrata" s orientaci na stejné pohlaví? To je jako srát mimo mísu a splachovat...

      Vymazat
  14. Já naprosto souhlasím s panem Leo K.
    Už se naši předkové museli zbavit šlechty,boháčů.které s lidmi tvrdě nakládali.Stačí se snad podívat,co tady bylo zámků,šlechtických sídel,apd.za vším otrokářská práce,mrtvých hladem žížní,zimou,úmorem a toto představují nový boháči,oligarchové včetně Babiše.Kdo hájí Babiše,tak si myslí.že budě pracovat jako dozorce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hm..., jezdím po republice (pracovně) a pokud narazím na vysmátého zaměstnance Babiše, neslyším, že by vykonával otrockou práci, kde by umíral hladem, žízní, zimou, úmorem...
      Dokonce ani na ČT 1 nebo 24 (a to už je co říci)nic takového nevidím. Vlastně ani nevidím, že by se tam někoho ptali, jak se pracuje pod Babišem. Proč asi?
      Kavárníku, co?

      Vymazat
  15. Já jsem asi zjednodušeně pochopil, hybatele na našem dvorečku pojmenoval pan Best, pro případ hledání viníků, jsou po ruce Babiš,Zeman a Benešová. Je-li třeba rozšířit počet škůdců najdeme Söröse, Putina i EU. Pro zblbnutí davu se použijí média a spokojenost je na všech stranách. Stalina už snad ani do hry nepotřebujeme,je superfosilie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale on vstane z mrtvých..., a pak vám upadne jazyk, za tu superfosílii

      Vymazat
    2. 6:59 to se ozval duch, nebo prduch?

      Vymazat
  16. Pane Vlk, nevím jestli celá věc je tak jednoduchá, jak jste ji nakreslil. Vy jste odsoudil minulý režim, budiž byl asi hodný odsouzení, jenže na jeho místě je podle mně režim ještě horší, protože asi uznáte, že kapitalismus, kde vládne mrtvá věc: peníze, nic dobrého nepřinese. Hloupý Marx to svého času řekl. Povede a již vede k válkám a boji mezi kapitalistickými dravci - viz závěr Vašeho článku atd. Když je něco špatné, tak je to správné zkritizovat, ale napravovat to tak, že při té nápravě se postarám o blahobyt pro sebe - tak ja vidím změny roku 1989, to jistě nebude to pravé ořechové. Abych to zestručnil, hned to přiznám, nejsem tak chytrý jak Vy - Dle mého názoru, Vy pišete o tom, že něco bylo špatné ale proč se nezmiňujete o tom, že při nápravě špatného v roce 1989 chyběly sily-a, která by zajistila kyžené změny a stejně je tomu dnes. Kritizujute nyní Babiše s jeho miliardami, poukazal jste na to, kdo je skutečným strůjcem protestů na Letné. Ti skuteční strůjci, jestli jsem dobře porozuměl Vašemu článku spolu s dravci, kteří vlastně toto celé řídí - Bakala a spol - vyhrají, nejspíš. Co chybí? Stejně jako v roce 1989, chybí síla, která by to táhla pro republiku žádoucím směrem. Místo toho se objevila v roce 1989 banda zloduchů, kteří nějakým nedopatřením dějin jsou vždy u moci /vpomente si třeba na knihu Robin Hood z našeho dětství/ Ti zloduši čekali celou tu dobu na příležitost- byli to vlivní lidé komunistického režimu a v roce 1989 oblafli lidi hesly o kapitalistické svobodě, o vysněném ráji /Pepa Nos/ a zase se ujali vesla. Ted máme jen pokračování jejich vládnuti z dob komunismu jiným způsobem - dřive to byla ideologie, nyní se přeorientovali na peníze. Na konci článku jste měl napsat, co se má udělat. To by byl článek, kdyby to tam figurovalo. Jinak ten komunismus minula byl lepší než ten dnešní kapitalismus. Klamání lidu v době komunismu: vše pro dobro člověka.Pro lid toto bylo lepší, protože komunisté se od tohoto hesla nemohli zas daleko odklonit. Jak je známo komunisté se odlišovali od zbytku populace relativně málo větším platem a tím, že měli chatu v horách. Kdežto dnešní heslo zní: Práva jednotlivce stojí nad právy společnosti. Takže jednotlivec /to je těch 64 lidí, kteří vlastní tolik co 3,5 miiardy lidí na planetě/ může vše. Další skvělé myšlenka - třeba velebena Železná Lady: Společnost neexistuje, jsou pouze jednotlivci.
    A potom prosím Vás, po pravdě řečeno, to co jste napsal, je napsáno pro přemýšlivé, inteligentní lidí, kteří jsou dobře schopní vnímat napsaný text - to jsou odchovanci staré školy, stejně jako Vy. Článek je dlouhý, kolik lidí ho tak asi přečte. Kolik těch mladých ho tak asi přečte a kolik jich ho pochopí? Prý, podle jakéhosi francouzského výzkumu pouze jedno promile /!/ lidí rozumí psanému textu - lidí, to jest přesněji chci říci odchovanců dnešního školství. Jaký smysl má potom psát o tom, co by tak bylo zapotřebí republice.

    OdpovědětVymazat
  17. Anonymnímu z 3. července 2019 9:49
    Máte pravdu, že článek je dlouhý a pojmově náročný, ikdyž i tak není vyčerpávající (myslím obsahově ne mentálně) a ani komplexní. Přesto je pro většinu mladé populace nesrozumitelný a tudíž nezajímavý. Dnešní mládež klesla mentálně na úroveň otroků z Afriky 19-tého století a to dobrovolně a díky médiím a jejich propagandě. Proto očekávat jejich pud sebezáchovy je marné, je marné, je marné. Jsou to otroci, kteří ani svoje vazalství netuší a proto jsou v pohodě. Jediné co je může zvednout od kompu je nenávistná emoce šířená z práglkafilerie, za kterou by dali život. Jednoduchá hesla (lhosteno či lživá) je naženou do košiara (na Letnou) kde bečí a bečí jako smyslu zbavení ovčané.
    No a to je konec demokratury v Bohemii (schválně nepíši v Čechách). Kdo chce kam, pomožme mu tam, říkávala babička a to nevěděla, že dnes pomáhat netřeba!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 14:02: Díky za reakci na to, co jsem napsal. Bohužel je to tak, jak jste napsal. Víte paradoxně ti dnešní mladí, místo aby byli předvoj, jak tomu bylo vždy dosavad, tím předvojem vůbec nejsou. Holt, Nová magorská doba, ve které všechno je jinak.

      Vymazat
    2. 14:02
      Bohužel s tou nenávistí, která tohle stádo zvedne, máte zřejmě pravdu. Zvláště když si vezmete, jak si většina mladých libuje na sociálních sítích, kde může "bez nebezpečí" a někdy ráda vulgárně urážet a napadat lidi, kteří se odlišují - většinou názorově, ale i jinak. Takže docela dobré, možná výborné, hřiště pro pěstování nenávisti mezi mladými.

      Rudý škorpión

      Vymazat
  18. pro 22:33!
    Nová doba versus stará doba!
    O dobu nejde, ta byla vždy zlá (citát tiskaře z australského filmu), jde o ten předvoj. Mládež byla vždy revoluční (Sokratovi tyrani, jakobíni, komunardi, bolševici, hitlerjugend, maovy rudé gardy, polpotovi rudí kmérové, hutuové z rhodezie, majdanisti, študentíci ze sletné) a vždy naivní, hloupá a destruktivní. S tím se nedá nic dělat jenom s tím je třeba počítat (fotře naval sesibo bo mám svoje práva). Člověkem se týnejžr stává až je schopen pochopit svoje úlety mládí, omluvit se za ně rodičům a napravit křivdy na prarodiččích (pokud to stihne za jejich života).

    OdpovědětVymazat