Reklama

.

.

pátek 2. srpna 2019

Tyranie nejistoty

Sociolog PhDr. Petr Hampl, Ph.D.
Petr Hampl
2. 8. 2019  blog autora
Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské a brněnské kavárně výbuchy vzteku. 


Jiří Sagan sedí ve vězení za to, že se do kamionu, který řídil, vloupala skupina migrantů. Kdyby je byl zpozoroval a zabránil jim v tom, nejspíš by byl ve vězení také – za rasově motivované násilí nebo něco podobného.

Zkuste si ale představit úplně jinak. Řidič by své auto nacpal migranty, vyvěsil na něj nápis „migrace je právo,“ násilím by prorazil hraniční závoru a poranil při tom nějaké celníky. Jeho potrestání by vůbec nepřicházelo v úvahu. To není nadsázka. Jeho potrestání by opravdu nepřicházelo v úvahu. Nanejvýš tak pokuta, kterou by za něj zaplatila nějaká multikulturní nadace.

Možná to měl Jiří Sagan zkusit aspoň u obhajoby. Místo prokazování neviny mohl jeho právní zástupce pronést ohnivý projev o globálních klimatických změnách, humanismu, zločinech kolonialismu a morální povinnosti pomáhat. Mohl se hrdě přihlásit k pašování migrantů a slíbit, že to co nejdřív udělá znova. Pomohlo by to? Možná ano. S jistotou by mohl počítat se získáním ceny Nadace Charty 77 a nějakého čestného doktorátu.

Základní princip v pozadí říká, že se změnila povaha právního systému, ve kterém žijeme. Nejde o prokazování, kdo se čeho dopustil či nedopustil. Nejde ani prokazování úmyslu. Jde o to, že zákony přestaly být uplatňovány a smyslem soudu je rozhodnout, zda pro dotyčného zákony platí nebo nikoliv. Pokud neplatí, soudce snadno najde nějaký důvod. Rozhořčení nad zahraniční politikou omlouvá podpálení synagogy. Užívání marihuany v minulosti omlouvá vraždu spáchanou v naprosto příčetném stavu. Přítomnost migrantů na palubě omlouvá útok proti italskému přístavu.

Rozhodnutí o uplatnění či neuplatnění zákona přitom není jen čistě na soudci. Jde o kolektivní rozhodnutí komunity aktivistů a médií. Nikdo v něm nemá jistou pozici. Každý aktivista může být obviněn, že je ve skutečnosti zpátečnický. Každé médium může být obviněno, že je ve skutečnosti populistické. Ani džihádisté nemají vždy jistotu, že se vyhnou potrestání.

Třeba již zmíněný Jiří Sagan to mohl zkusit, ale výsledek by byl nejistý. Je to muž, běloch, nevychloubá se žádnými sexuálními výstřednostmi… možná by zabralo, kdyby se během procesu přihlásil k zoofilii a stěžoval si, že bez svého oblíbeného zvířátka trpí psychickou nepohodou. Stačilo by to? Nemuselo by se jednat o romskou řidičku? Obešel by se bez zapojení specializované neziskovky? Ve skutečnosti odpovědi neznáme. Hranice platnosti zákonů jsou nejisté a v každém konkrétním případě musí být nalézány.

Vedle toho existují celé sektory práva, kde je to při starém. Když něco ukradnu své sousedce, budou policie a soudy postupovat běžným tradičním způsobem. Ale můžeme očekávat, že se takové oblasti budou zmenšovat.

K tomu hlavnímu průlomu už totiž došlo. To si uvědomíme, když si připomeneme, že soudní rozsudek není určen jen stranám. Každý soudní rozsudek je určen i celé veřejnosti – aby každý mohl vidět, že právo nadále funguje a že je vymáháno. Aby byl právní systém pro každého průzračný a předvídatelný. Aby každý věděl: Když se dopustím tohoto, budu potrestán přibližně takto. Když se stanu obětí určitého trestného činu, budou represivní orgány postupovat tak a tak.

Nikdy v žádném systému to nefungovalo dokonale. A vždy existovalo i nepřiznané pravidlo, že bohatí lidé nebo komunističtí funkcionáři nejspíš ujdou potrestání, i když se něčeho dopustí. Bylo to ale pokládáno za okrajovou poruchu a vedly se diskuze o tom, jak ji řešit. Proto se s tím dalo žít.
Každý soudní rozsudek je určen i celé veřejnosti – aby každý mohl vidět, že právo nadále funguje a že je vymáháno. Aby byl právní systém pro každého průzračný a předvídatelný.

Začne-li ale stát okázale a hrdě uplatňovat pravidlo, že zákony někdy platí a někdy ne, systém se hroutí.

V rámci komunistické vlády jsme mohli rozlišovat dva základní právní režimy.

V některých obdobích tomu bylo tak, že pokud si nevolník odpustil hlasité komentáře k vedoucí úloze komunistické strany nebo historickému významu V. I. Lenina, mohl počítat s tím, že bude ponechán na pokoji. V jiných obdobích ale mohl být kdokoliv obviněn, že je imperialistický špion, což obnášelo popravu nebo mnohaletý žalář. Nikdo si nemohl být jist. Ani nejvyšší funkcionář strany, ani poslední pomocník z vesnického statku. Systém byl absolutně nepředvídatelným.

A nejde jen o trestné činy. Stejný princip aplikují i technologické korporace, které při blokování uživatelů nebo vyhazování z práce nemají žádná pevná pravidla. Každý může být v příští minutě obviněn a rovnou i potrestán – od poslední slečny na recepci po člena představenstva. Co je ještě nenávistné a co už ne? Kdo se dopouští sexismu a kdo je zcela korektní? Žádná objektivní hranice neexistuje.

„V systému založeném na vládě zákona může každý občan vždy jednoznačně určit, jestli porušuje nebo neporušuje zákon. Systém, který lidem takovou možnost nedává, se nazývá tyranií“, tvrdí Charles Murray. A má pravdu.

- - -


16 komentářů :

  1. Pane Hample, přečetla jsem jedním dechem Vaši knížku Prolomení hradeb. Bylo to velmi zajímavé a poučné, zvláště se mi líbilo pojednání o jednání a motivaci vrcholných byrokratů. To, co jsem nejasně cítila, jste přesně formuloval. Do toho přišla zpráva o muži, který za pár hodin odstranil nápisy na Karlově mostě, čili odebral několik melounů z kapsy nějaké "kamarádíčkově" firmě, která se hotovila babrat se s tímtéž několik týdnů, protrpět se "nepředvídatelnými těžkostmi" a inkasovat nadpráce z kapes daňových poplatníků. A přesně to by si lidé měli uvědomit, že totiž problémy se dají řešit velmi rychle, levně a rázně, jen nesmí uvěřit byrokratům, kteří tu jsou pouze od toho, aby problém co nejdéle udrželi při životě a tím ospravedlnili svoji vlastní existenci. Jak jste poukázal, síť je tak hustá a propojená, že je nadlidský úkol ji narušit, až z toho člověka mrazí, když si uvědomí tu beznaděj, to strašné mrhání, tu neefektivnost. Moc bych si přála jednou vidět, jak se tento moloch poroučí k zemi a ke slovu přichází skutečná práce a zdravý rozum, i když vím, že toho se pravděpodobně nedožiju. Děkuji Vám za Vaši knihu a Vaše zajímavé přednášky. Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Pavlo, také jsem si koupil vychvalovanou knihu Prolomení hradeb, ale nedočetl jsem ji a už se k ní nevrátím. Nelíbily se mi jeho narážky na minulý režim, i když stěží mohl trpět za tohoto podle něj odporného režimu. Pan docent Hampl se mi jeví jako sebepoškozovač, který si stěžuje, že sám sebe poškodil. Asi trpí nějakou duševní úchylkou, a proto těžko může pro něco agitovat a chtít, aby ho lidi brali vážně.

      Vymazat
    2. Knížku neznám, ale naprosto souhlasím s názorem na migraci. Náklaďák uveze jen pár migrantů a na humanitní taxiloď jich naberou pár stovek. Jeden čin je odsouzení hoden, druhý je naopak chvály hoden. Současně sdílím stejný názor na očistu Karlova mostu. Schvaluji názor primátora, tomu pánovi, který přes noc napravil to, co by po schválení komisí a následném hodnocení akademiky, by mohlo trvat rok. Naopak, bylo by dobře tohoto čističe zapojit do zakázek města. To je oč tu běží, problémy řešit a neokecávat. Ještě najít takové lidi na opravu dálnice. Pak možná doženem i Polsko.

      Vymazat
    3. 6:53 Některé problémy se skutečně dají řešit rychle, ale ne každý schopný člověk se chce stát členem spolku povalečů

      Vymazat
    4. Ku podivu nikdo nesedi ve vezeni KDYZ SE MILIONY ILEGALNICH afroarabu vloupali do cele EU..
      A ridic nemel ani zbran jako statni aparaty maji za miliardy a desitky tisic policistu atd.
      kdyz dva delaji totez..

      Vymazat
  2. Pane Hample a jestli by se povedlo NWO tak to bude daleko horší.

    OdpovědětVymazat
  3. Nezávislý soud -to slovo nezávislý tam nepatří.Soudci /někteří/jsou nezávislí na zákonech a soudí podle svého politického přesvědčení .Příkladem může být mimo jiné osvobození politika ,který šířil falešnou zprávu ,že prezident ČR má rakovinu.Politicky spřízněný delikvent může lhát ,ale dva lidé jsou už stíháni za schvalování útoku na novém Zélandu.Jsem zvědavý zda budou vůbec stíhat řezníka z Jesenice u Prahy ,funkcionáře ODS

    OdpovědětVymazat
  4. V královském Thajsku je urážka krále trestána SMRTÍ! V "demokratickém" Česku tzv. elity neznají morálku čest.úctu ke starším.Jsou prostě NEVYCHOVANÍ,soudcitaktéž!

    OdpovědětVymazat
  5. Paříž, město zamilovaných :/
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vikend-ctenare-PL-v-Parizi-Manzelku-ti-Africani-osahavali-na-ulici-vykadili-se-pred-hotelem-a-onanovali-Nikdy-v-zivote-jsem-nic-podobneho-nezazil-591109

    OdpovědětVymazat
  6. 14,15
    To jsou ty DEMOPLODY zrady a lásky Hitlery a (teplo)Macronky.

    OdpovědětVymazat
  7. Čerstvý zážitek z české sámošky. Přišel černoch k pultu, snědl banán a hodil slupku prodavačce na váhu, ať to zváží a hrozně se u toho smál. Prodavačka neměla morál s tím něco udělat. Šla pro celý banán a ten zvážila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, v jeho domovině nejsou na stromech pokladny.
      Ale prodavačka doufám prase donutila zaplatit celý banán.

      Vymazat
    2. 15:48
      Ideální by bylo donutit to prase aby po zaplacení celého banánu sežralo i tu slupku .

      Vymazat
    3. Bože, to je tak stará historka. Ach jo.

      Vymazat
    4. 17:18 Vážně? V tom případě jseš buď Sorošův troll, nebo to černoši dělají pravidelně. Protože toto se stalo před pár dny v jednom známém turistickém středisku.

      Vymazat
  8. Výsměch a ironii autora článku sice chápu, ale mně už ani do smíchu není. Strašlivě mě totiž ten nekončící proud debilit, pokrytectví a dvojích metrů vytáčí. Vůbec se nedivím, že se naše společnost stále více podobá tlakovému hrnci...

    OdpovědětVymazat