Reklama

.

.

pátek 13. září 2019

Marie Benešová a destruktoři

Zdeněk Jemelík
13. 9. 2019 ZdenekJemelik a Chamurappi
Nejsem v žádném případě sympatizantem ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Nicméně nemohu nereagovat na některé prvky útoků na ni, a to nikoli kvůli ní osobně, ale kvůli scestnému myšlení kritiků její novely zákona o trestním zastupitelství. Je na místě nalít bezbranné veřejnosti čistého vína o destruktivní povaze názorů, jimiž ji zahlcuje protibabišovská fronta. Novela si zasluhuje věcné zacházení. Nemůže za to, že ji předkládá ministryně, kterou v okamžiku nouze vytáhl z klobouku jinak nesnesitelně úspěšný Andrej Babiš.


Zákon o státním zastupitelství vyžaduje zásadní přepracování. Je hříchem minulých politických reprezentací, že nedokončily cestu, nastoupenou Nečasovou vládou a pokračující návrhem nového zákona, který předložil ministr Pavel Blažek. Nebyla ale politická vůle a sama Marie Benešová přispěla k nezdaru, když jako ministryně spravedlnosti v Rusnokově vládě předlohu stáhla z Poslanecké sněmovny. Později se už nic dokonalejšího do Sněmovny nedostalo. Dnes se Marie Benešová snaží pokračovat „salámovou metodou“, tedy postupným řešením nejpalčivějších problémů.

Po několikaletých debatách z minulých let by mělo být všem jasné, že požadavek na zavedení pevných funkčních období vedoucích státních zástupců odpovídá jak zabezpečení jejich existenční jistoty, tak potřebě efektivního využití lidského potenciálu i protikorupční ochraně. Z toho plyne, že novela v zásadě řeší samozřejmosti a spory se vedou o detaily, jako o délku funkčního období a způsob výběru vedoucích státních zástupců. Zběsilost útoků na Marii Benešovou je za těchto okolností nepřiměřená.

Její odpůrci se tváří, jako by ministryně spravedlnosti byla škůdcem, jehož vliv na státní zastupitelství je třeba co nejvíce omezit. Přehlížejí skutečnost, že v demokratickém státě se moc a postavení ústavních činitelů zprostředkovaně odvozují nikoli od názorů intelektuálských pseudoelit, ale od vůle voličů. Mandát ministryně spravedlnosti je poměrně silný, neboť je členkou vlády s důvěrou Sněmovny, která je bezprostředním zprostředkovatelem vůle lidu. Ministr spravedlnosti je ze zákona hlavou státní správy justice a do jeho pravomoci samozřejmě patří odpovědnost za personální politiku v resortu. K odpovědnosti patří pravomoc rozhodovat o věcech, za které odpovídá. Popření této skutečnosti je asi u většiny destruktorů plodem neporozumění principům fungování státu, ale v účincích má povahu pokusu o jeho podvracení.

Její kritici namítají, že silný vliv ministra spravedlnosti povede ke zpolitizování státního zastupitelství. Netuším, co si pod tím představují. Ministr spravedlnosti je nositelem justiční politiky vlády a státní zastupitelství je jedním z jejích vykonavatelů. Ministrovi spravedlnosti přísluší v zákonem vymezeném rozsahu činnost státního zastupitelství usměrňovat. Porušení této zásady by mohlo vést ke vzniku situace, v které by se státní zastupitelství začalo chovat v rozporu s vládní justiční politikou a případně by se chtělo nadřadit nad vládu. Představa, že justiční politiku v oblasti trestního řízení určuje legislativa a o její aplikaci může rozhodovat samo státní zastupitelství, podřízené přímo pánubohu, je scestná. Ještě jinak: státní zastupitelství je velmi užitečný úřad, ale je také nesmírně nebezpečný. Dohled ministerstva nad ním je v určitém rozsahu nezbytný.

Mimo to možnosti ministra spravedlnosti ovlivňovat chod státního zastupitelství jsou silně omezeny nastavením vnitřních pravidel jeho fungování, které by měly být dostatečnou zárukou zachování jeho nestrannosti za každého počasí. Státní zástupci mají současnou právní úpravou ale i praxí zajištěnu procesní a rozhodovací nezávislost. Ohrozit ji může pouze osobní selhání, proti němuž ale žádná právní úprava nechrání.

Pokud si destruktoři pod pojmem zpolitizování představují ovlivnění výběru vedoucích státních zástupců a obsazení míst stoupenci ministrovy strany, lehce přehánějí. Obměna vedoucích státních zástupců bude rozložena v čase, takže může probíhat během mandátů více ministrů nebo dokonce vlád i za různého složení parlamentu. Pravidelná obměna vedoucích státních zástupců způsobí, že vliv ministra bude omezen jen na jedno jejich funkční období. Vedoucí státní zástupce, jmenované za působení Marie Benešové, za pár let nahradí jiní, jmenovaní možná ministrem za stranu, která dnes ještě neexistuje. Pochybuji ostatně, že je dost stoupenců ANO, použitelných pro obsazení většiny míst vedoucích státních zástupců.

Mezi obránci státního zastupitelství proti politizaci jsou výraznými postavami někteří protibabišovští politici. Zcela jistě soudí, že je třeba státní zastupitelství chránit proti „těm druhým“, tedy proti „babišovcům“. Sami sobě by určitě poskytli výjimku, kdyby se nedopatřením osudu dostali k moci. Obecně ale s nimi souhlasím, že politici by neměli do věcí resortu spravedlnosti mluvit, s výjimkou těch, kteří problematice rozumí, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Náš problém ale tkví v tom, že k věcem justice se s chutí a sebejistotou vyjadřují lidé, kteří problematice nerozumí. Je např. trapné, když se předseda parlamentní strany nechá přistihnout při neznalosti pojmu „pravomocný rozsudek“, ale nebrání mu to ve vyjadřování k novele zákona o státním zastupitelství.

Nemístné jsou i výhrady proti začlenění soudců do výběrových komisí. Těžištěm práce státního zastupitelství jsou předsoudní fáze trestního řízení, čili státní zastupitelství je „dodavatelem“ soudů. Soudy samozřejmě vědí, jaká je kvalita jednotlivých žalobců, jejichž obžalobami se zabývají. Je v jejich zájmu, aby se do vedoucích funkcí dostávali státní zástupci, kteří odvádějí tu nejlepší práci. Proto je na místě dát soudům možnost, aby ovlivnily výběr vedoucích státních zástupců.

Velký křik se týká údajně neúnosné doby do účinnosti novely, po kterou ještě vláda bude mít právo odvolat nejvyššího státního zástupce a s pomocí nového nejvyššího státního zástupce zbavit se obou vrchních státních zástupců. Podpořil jej sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vyjádřením, že účelem přijetí novely je zbavit se jeho a obou vrchních státních zástupců. Za takový projev neloajality vůči vládě, spojený s nevysloveným nárokem na doživotní setrvání ve funkci, by zasluhoval okamžité odvolání z funkce. Nemyslím, že za dané vnitropolitické situace vláda uvažuje o jeho odvolání. Ale kdyby se jej skutečně chtěla zbavit, nemusela by přece roztáčet složitý legislativní proces, jehož výsledkem bude vypršení jeho mandátu až za několik let, v době, když už možná tato vláda nebude existovat. Nic jí přece nebrání využít současného právního uspořádání a odvolat jej kdykoli z funkce bez udání důvodů. Andrej Babiš a Marie Benešová jsou jiní lidé než Petr Nečas a Jiří Pospíšil, kteří se k odvolání Renaty Vesecké nedůstojně prokousávali Pospíšilovým zbabělým žvaněním půl roku. Naši současní vládci by si s Pavlem Zemanem poradili snadno a rychle. „Chvilkaři“ by sice asi vyšli do ulic, ale nic než trochu křiku by nenadělali.

I když k Pavlovi Zemanovi chovám jisté sympatie a přeji mu světlé zítřky, dovolím si současně projevit laický názor, že nutná výměna na postu nejvyššího státního zástupce má již několik let zpoždění. Každý vedoucí pracovník se časem opotřebuje, a pak již jen žije z podstaty. Je třeba jej vyměnit, protože již nic nového nepřináší. Když nastoupil Pavel Zeman, provázela jej aureola spasitele a přišel se smělým projektem reformy státního zastupitelství. Když narazil na nevůli politiků, stáhl se, chová se jako sfinga, nic nového již nepřináší a pouze udržuje úřad v chodu. Ani tak to ale není člověk k zahození a stát by jej měl po odchodu z této funkce vhodně využít.

Na druhé straně obměna vedoucích pracovníků v rozumných intervalech je základní podmínkou moudré personální politiky. Stavět se proti odvolání nejvyššího státního zástupce v naději, že zabrání zastavení trestního stíhání Andreje Babiše, je totéž jako zbavit státní zastupitelství ochrany proti politickým vlivům. Stejně tak strašení lidmi v ulicích, pokud Marie Benešová neustoupí požadavkům odpůrců, je nezastřený politický nátlak na vládu a státní zastupitelství. Vykonávají jej stejní lidé, kteří slovně bojují proti politizaci státního zastupitelství. A neváhají popouzet proti vládě veřejnost, která se samozřejmě v problematice legislativních změn ve státním zastupitelství neorientuje a ochotně chodí demonstrovat v naivní víře, že dělá dějiny, když ve skutečnosti účinkuje v loutkovém divadle.

Základem myšlenkových postupů destruktorů je blouznění o nutnosti posílení nezávislosti státního zastupitelství, nejlépe jeho vyvedení změnou ústavy z područí moci výkonné. Zatím ale nikdy nevysvětlili, v čem se projevuje deficit nezávislosti, který je nutné odstranit.

Sám vím pouze o dvou případech, v nichž státní zastupitelství provedlo akci z vůle „vyšší moci“. Prvním bylo zastavení trestního stíhání bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka, vynucené otevřenou hrozbou odchodu lidovců z vlády Mirka Topolánka, druhým puč z 13.června za sesazení Petra Nečase, v němž úlohu pěchoty sehráli státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zatímco velící generál mlčky přihlížel z Brna. V obou případech nešlo o vlastní iniciativu státních zástupců, nýbrž podlehli tlaku bůhví odkud, bůhví koho.

Destruktoři také nevysvětlili, v čem by mělo spočívat posílení nezávislosti kromě změny ústavně právního začlenění státního zastupitelství do struktury státu. Neposkytli žádné záruky, že zvýšení nezávislosti nepovede k častějšímu výskytu různých výstřelků státních zástupců, jichž je až příliš. Samozřejmě se nezmiňují, čím by změna ústavně právního postavení státního zastupitelství vyvolala zlepšení výkonnosti a kvality práce státního zastupitelství.

Posléze se ani slůvkem nezmínili, v kterém ze „starých států“ Evropské unie jimi navrhovaná opatření k posílení nezávislosti státního zastupitelství fungují, popř. proč je jimi projektovaná „česká cesta“ lepší než vyzkoušené postupy standardních demokracií. Úmyslně orientuji pozornost na „staré státy EU“, protože neprošly čtyřiceti lety socialistických deformací práva, jejichž vliv je u nás stále cítit.

Destruktorům chybí mezinárodní přehled nebo záměrně přehlížejí rozpory mezi jejich návrhy a evropskými zvyklostmi. Nižší poměrný počet vězněných osob v Rakousku a Spolkové republice Německo proti českým poměrům dokazuje, že jejich systém vymáhání práva není o nic horší než náš. Ale tamní státní zástupci mají postavení státních úředníků, spolková republika nemá speciální zákon o státním zastupitelství, které je podřízenou součástí justice, a k odvolání nejvyššího spolkového státního zástupce bez udání důvodů ministr spravedlnosti nepotřebuje souhlas vlády. Rakousko takovou funkci vůbec nemá, zemští státní zástupci jsou přímo podřízeni spolkovému ministrovi spravedlnosti. Ve Francii a Španělsku se prokuratura emancipovala do postavení ministerstva. Ale ve sporech mezi prokurátory a státem je ministr spravedlnosti v nadřazeném postavení arbitra.

Vládní novela zákona o státním zastupitelství dosud nedorazila do Poslanecké sněmovny. Není proto důvod řešit ji „na ulici“ a nátlakovými akcemi včetně pouličních protestů, protože koneckonců jde o vysoce odbornou problematiku, kterou by bez personálních vášní měli věcně projednat poslanci.

Možná se najde nějaký pamětník, který mi bude vyčítat, že káži vodu…atd. protože v debatách o přípravách nového zákona, prosazovaného Pavlem Zemanem a jeho souputníky, se na jeho straně silně angažoval spolek Šalamoun, jehož jsem byl členem. Jenže většinou se jednalo o pořádání seminářů na půdě Sněmovny, nevedli jsme osobní útoky na ministry a nevolali jsme si na pomoc ulici. Spory probíhaly převážně na úrovni odborné veřejnosti.

Nakonec doporučuji tlumení vášní, protože v tuto chvíli nikdo nemůže zaručit, že tato vláda a tento parlament dovedou projednávání novely do vítězného konce.

19 komentářů :

  1. CO to je ta SPRAVEDLNOST ? Je to jen o osobním, třídním a
    politicko-stranickém prospěchu.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkujeme za objasnění. Myslím si, že ale podobné znalosti by měli mít soudobí státní zastupitelé a ony výkřiky z touhy po doživotní funkci pramení z touhy po doživotním lenošení. To je dnes charakteristikou soudů a nekonečnosti odkladů ve vedení procesů. Snad jedině si nejsem jist autorovým míněním, že soudobá deformace soudnictví je dědictvím socíku a ne novým produktem soudobé diktatury peněz.

    OdpovědětVymazat
  3. Je to víc než jednoduché a není třeba sáhodlouhé analýzy. Cokoliv přijde z tábora premiéra, či prezidenta, je špatné zbloudilé, proruské, ohrožující demokrácii a svobodu. Ono je na tom i kousek pravdy, ohrožuje to totiž svobodu dosavadních politicko-hospodářských beneficiérů na veřejných financích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo havloidi ztratí skvěle placená místa tak kvičí.

      Vymazat
  4. Naprosto souhlasím se schlazením vášní, jsem všemi deseti pro nezávislost justice. Do její činnosti by neměla zasahovat zdola ulice, shora tzv.elita a z boku média. Chápu, že role st.zástupců a role ministra musí mít mezi sebou stanovenou hranici kompetence. Nesmí dojít na přetlačovanou. Je rozumné použít zahraniční osvědčené vzory a nevymýšlet nové prototypy. V oboru justice jsem úplný laik, ale o systémech řízení a kritických uzlů vím dost. S článkem souhlasím, až na větu ... o názorech intelektuální pseudoelity..., kde bych použil přesnější výraz... pseudointektuální... Osobně nemám žádný vztah k paní ministrini a obdivuji její odvahu brát tuto funkci v systému, který je v polohavarijním stavu. Jeho úprava je maraton doplněn překážkami a přeji ji aby opravdu končil v cíli a ne na půl cesty.

    OdpovědětVymazat
  5. ......jinak nesnesitelně úspěšný Andrej Babiš.
    Autor by se měl také vyjádřit proč tomu tak je.
    Pokud chce A. Hrabiš řídit stát, tak by měl podpořit i referandum o odvolatelnosti politiků, neboť všichni darožrouti, co tam sedí jsou zaměstnanci občanů této republiky a takže stejně jako zaměstnanec může být propuštěn, mělo by být možné, aby byly svým ZAMĚSTNAVATELEM, TEDY OBČANY TÉTO REPUBLIKY,propuštěni dle zákoníku práce. Ten by měl platit i pro ně. Žádné čekání 4 roky. Normální zaměstnanec také nemá na odchod z práce 4 roky!!!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Když Benešová nastoupila bylo jasné, jak celá kauza Čapí hnízdo skončí.
    Vždyť má také jistě rodinu, příbuzné, vnoučata a mládí pryč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kde je v tvém psaní jakákoli logika. Rozveď, buď tak laskav. Díky.

      Vymazat
  7. 12.55
    pámbu zaplať za něj. Řídí stát opravdu dobře jako nikdo před ním a proto ti běsové na něj tak útočí. A teď to zproštění...? Co si na něj milionáři najdou teď, když už nemají berlu "trestně stíhaný..."?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, kdyby teď žil a stal se premiérem T.Baťa, tak ten by to taky schytal nejen od KSČM, drobných výrobců, ale i od ODS, TOPky i Starostů.

      Vymazat
  8. Sir Charles Spencer Chaplin: Západní společnost je zdegenerovaná natolik, že si své mentální poškození ani neuvědomuje. Některé ideje jsou natolik idiotské, že jim může uvěřit jen intelektuál- to platí i v ČR.
    Pomlouvání,hrubé urážení a žalování nejvyšších - demokraticky zvolených představitelů ve vykonsruhovaných procesech je vrchol zrůdné "demokracie".Potom už je jenom FAŠISMUS jako v Německu. Čapí hnízdo, Peroutkův gentleman Hitler. Je čas aby pánové Babyš a Zeman přešli do protiútoku, využili pár slušných právníků a začali podávat trestní oznámení na
    pomlouvačnámédia,instituce,politology,členy polit.stran a všechny proamerické přisluhovače -lepšolidi.Požadovat za dlouhodobé dehonestování drakonické pokuty,které by využili na splácení státního dluhu.Rozhodnutí NS by bylo bez možností odvolání,splátky do 30ti dnů. Jinak konkurz nebo exekuce. Tímto by došlo k vyčištění a umravnění všech.

    OdpovědětVymazat
  9. Váš "radikalismus" je přihlouplý, protože nemáte ani nejmenší tušení o problémech řízení v politice. Právě ta nejnutnější, jedině možná a správná rozhodnutí mohou a často jsou naprosto nepopulární a nebyla by možná, za vašeho požadavku okamžité odvolatelnosti politiků. Pro vás by bylo užitečné pozorně si pročíst J. Kennedyho "Profily odvahy". Ať už je napsal on, nebo pro něj, někdo jiný. Znáte málo katastrofických "rozhodnutí" vynucených davem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. J.F.K je můj oblíbenec, oba dva jsme četli totéž, zajímavé je, že jakoby jsme četli něco jiného. Jeho problém byl vztah s CIA, dav do toho nepleťte. Krom pár pomatenců byl velmi oblíben a populární.

      Vymazat
  10. Díky za citát Chaplinova výroku. Nevím proč nejsou promítány jeho zejména protiválečné filmy a filmy, kritizující dehumanizaci kapitalistické společnosti. Ale asi je to právě proto, že dnes potřebujeme společnost dále dehumanizovat, jinak se stává pro kapitál bezcennou. Mladí jistě vůbec neví, že Chaplin stál i mezi vůdci mírového hnutí v padesátých letech, hnutí, které bylo zcela příznačně označeno jako "neamerická činnost". A Chaplin před perzekucí musel uprchnout do Evropy. Prostě USA mír nikdy nevyhovoval, i v době, kdy deklaroval neutralitu si brousil zuby na velké zisky z každého válkou zavražděného. Holt "demokracie"! A také vedle těch stařičkých, trochu připitomnělých filmů z vyšší společnosti by se měly promítat prvorepublikové filmy Voskovce a Wericha, samozřejmě nevystřihané a dneškem necenzurované. Pročpak jsou tajeny současné populaci? A jak to, že se těch filmů nebáli soudruzi za socíku?

    OdpovědětVymazat
  11. 18:40 je je reakcí na 12:53. Omlouvám se.

    OdpovědětVymazat
  12. 18:40
    Nesnáším používat populizmus takřka jako nadávku. Dovolím si kontra dotaz. Vy znáte množství katastrofických davem "NEvynucených rozhodnutí". Těch je. Je to většina válek, výdaje na zbrojení... Půjdu vám vstříc jen výrokem, že dav byl často zmanipulován a tak do válek vehnán. Otce myšlenky válčit hledejte jinde, dav žádá jen chlébl a hry.

    OdpovědětVymazat
  13. 18:40
    Připojím přílepek, na zpracování davu je řada technologií a vědních oborů, mám pocit že to začaly církve, z jedinců se nechvalně proslavil Machiavelli.Při trošce trpělivosti poznáte odkud vítr vane. Dav není dynamický, vždy ho musí někdo (jedinec či skupina prostřednictvím něčeho) rozpohybovat. Dívejte se kolem sebe, dnes jsme už tak daleko, že dokážeme stvořit i virtuální realitu, prostá lež se už nenosí.

    OdpovědětVymazat
  14. Zajímavé, jak od ministrinĚ Benešové dospěje tě až k JFK

    OdpovědětVymazat