Reklama

.

.

úterý 1. října 2019

Cestou od nás, cestou k nám


Patrick Ungermann
1. 10. 2019
Každý život se projevuje silou. Kdyby se projevoval jenom slabostí, nebyl by dlouho živ. Život přesahuje tělo a šíří kolem sebe různou sílu ducha. Lidi, kteří si zatím nechtějí představit nehynoucí duši (energii), mohu upozornit na jiné projevy duchovní síly. Čtete dílo oblíbeného spisovatele, listujete si knihou reprodukcí oblíbeného malíře. Oba mohou být, jak se praví, v Pánu, jenže vám to nepřijde. Vždyť se oba vepsali do kulturního dědictví silnou tvůrčí energií. A vy, kdykoli se zaobíráte jejich dílem, cítíte (přísahali byste na to), že onen spisovatel a malíř žije spolu s vámi.


Kultura je obrovsky silné energetické pole. Ve světě, kde spousta lidí někam cestuje, si často uvědomíme očividné rozdíly. Černoch a běloch, to jsou očividná pojmenování. Jenže to celé nic není proti tomu, jak různě vyzařují rozličné kultury. Kultury, které mají přežít, nemohou vyzařovat jenom ven. To by se vysvítily a zhasly. Musí zrovna tak zářit do sebe. To je jejich sebepotvrzení. Přiznávají tím, že jsou někde doma, že mají své pevné místo. Kultura nemůže přežít v bezdomoví, s kořeny ve vzduchu. Globalismus v zásadě odpírá bytostem a kulturám jejich pevné místo. Proto se globalismus stává světem bezdomovců. A tak všechno, co má duši, odtud dříve či později uteče.

Každé srdce chvíli krev vypouští a chvíli ji nasává. Pokud jsou oba pohyby v rovnováze, je srdce zdravé. My jsme české a středoevropské srdce. Podílíme se na výměně části energie. Něco jde cestou od nás, něco cestou k nám. Mělo by se to vyvažovat a mít svůj pravidelný rytmus. Vychýlení z rytmu – arytmie je nezdravá.

Lidé odjakživa přenášejí z místa na místo myšlenky i hmotné výrobky. Se zánikem Západořímské říše skončila v západní Evropě ostraha mezinárodních dálnic i dlážděných cest z města na venkov. Nepotrestané loupeživé bandy ukončily dobrou snahu kupců rozvážet poptávané zboží. Města bez přivážených potravin hladověla. A městští řemeslníci nezískali prostředky na obživu, když nikdo nekupoval a nerozvážel jejich specializované výrobky. Lidé města opouštěli a hleděli si na venkově všechno nejnutnější vypěstovat a vyrobit na místě. Města se rozpadala a rozvoj se zastavil nebo zhroutil. Nastal neuvěřitelně pomalý raný středověk. Ano, nějací lidé se musí hýbat z místa na místo.

Ve všem, co lidé vymyslí, hledejme zlatou střední cestu. Když ještě starověký Řím žil a pracoval a stal se velmocí, došlo v jeho zdech k rozsáhlé srdeční arytmii. Nejdřív nasál spoustu exotických lidí mnoha kultur jako nesvéprávné otroky. Bylo dvojí otroctví: Já, římský občan, který se zadlužil, jsem si dluh odpracoval, řekněme pěti, sedmi lety otroctví. Ohromnou sílu otroků ovšem tvořili exotičtí lidé, co byli součástí válečné kořisti. Řím zbohatl. Z mnoha včerejších otroků se stali propuštěnci (z mnoha gladiátorů se stali lanisté) bez kulturních souvislostí s říší. A další exotičtí lidé prošli branami Říma za bohatstvím, za požitky zlatého města. Také oni většinou nebyli s impériem svázaní kulturní inspirací. Jakési multikulturní hemžení bez vzájemné hlubší spojitosti omezilo říši na sdílený spotřební blahobyt. Když pominul, nebylo nic, co by masu lidí udrželo pohromadě.

Celé obchodování je třeba oprostit od hamonění, od vykořisťování. Hamonění je zdrojem srdeční arytmie celých národů a států. Západoevropské země (máme s nimi společného méně, než si myslíme) v posledních pěti stech letech výrazně expandovaly mimo svůj kulturní okruh. Nadto z patra koloniálních mocností neuvěřitelně vykrádaly energetická pole jiného lidstva. Množstvím energie sežehly ostatní, jenže o to méně si té energie nechaly pro sebe. Proto se západ začal kulturně vyprazdňovat. Všechno se děje v souvislostech. Myslím, že za okamžik začne zaostávat i technicky a státoprávně. Ve státní správě je toho důkazem úbytek volnosti a manévrovacího prostoru v Evropě pro skutečné Francouze, Němce, Brity… . Po přílišném výtlaku energie do sebe arytmizované srdce západu vtahuje ty, které ovlivnilo. To jsou ti, jak se říká, barevní lidé. Nicméně očividné rasové rozdíly nejsou ty hlavní. Svým způsobem zastírají daleko patrnější rozdíly ve sdílených hodnotách, rozdíly kultur.

Západ se ve skutečnosti stal dovozcem znesvářeného multikulturalismu. Je toho na malém místě kulturně mnoho, a mnohdy to nechce najít společnou řeč. Nositelé různých kultur na sebe nezřídka zírají skrz prsty, až vznikne nevraživost. Kteří vůdci muslimského prostoru si například dovedou představit pokojné soužití s hinduisty, s buddhisty, s Židy a s křesťany? Znesvářený multikulturalismus je další arytmií západního světa. Francouzské poměry uskutečňují svým způsobem to, proti čemu západ slovy brojí. Uskutečňují náboženskou nerovnost a jejím prizmatem i nerovnost plemen nebo národů v neprospěch domácích Francouzů. Snad se tím Francouzům čistí karma – nevím. Rozhodně nemám patent na nazírání osudů celých kolektivů.

Znesvářený multikulturalismus u nich a vzkříšená touha po spolupatřičnosti u nás. Tudy vede žhavá hranice mezi západní a středoevropskou civilizací. V tomto bodě není možná ani výměna, ani kompromis. Jde o dvě různé cesty k evropské budoucnosti. U nás je tradičně silné vědomí slovanské sounáležitosti, jakkoli se o něm nemluví. Silné je proto, že toto vědomí nesloužilo k útoku, ale k probuzení. U nás se ví, že evropské přátelství nelze dělat bez Ruska a Srbska, nebo dokonce proti Rusku. Není možné mít bratry a nepočítat je do rodiny! U nás se odvíjí kulturní souvislost, a proto i souvislý národní život.

Národní život, mediálně podceňovaný a poškozovaný, sehraje úlohu přirozené hráze a přirozené existence. Zůstane prostředím, do kterého se budou rodit duše podle plánu duchovní cesty. Právě v českém prostředí se objasňuje, že útok je nesmyslný, protože jediné, co mezi lidmi platí, jsou mezilidské vztahy. Útok se pokouší vztahy bourat, a proto je neplatný, čili nesmyslný. Bez útoku nedochází k porážce. Bez expanze a porážky nedochází k srdeční arytmii. Bez srdeční arytmie je navozený vztah bezpečného soužití - život v míru.

19 komentářů :

  1. Autor, buď zapomněl nebo neví, že tím nejdůležitějším pro bezpečnou existenci je funkční spojení jedince s celkem, jehož je členem, že individualismus a kolektivismus jsou dvěma stranami téže mince. Nu a kdyby to snad na NR ještě někdo nevěděl, tak připomínám, že demokracie, tedy ta skutečná, je nejvyšším stupněm kolektivismu.
    Steve

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 11.56 ...protože jedině kolektivismus je schopen vytvořit KOHESNÍ SKUPINU schopnou odolat nepřízni ZEVNITŘ I ZVENČÍ... vzorovou kohesní skupinou je Židovský národ, který přísně střeží své a chrání své a zase své. Jako pevná kohesní skupina vítězící v kompetici o zdroje světa.

      Ostatní kohesní skupiny jsou zúmyslně rozkládány pátými kolonami "nejejich" zevnitř, vkládáním do jejich nitra cizorodých nekompatibilních prvků a škodlivých genů zajišťující stoprocentní individualismus - kde je vlastní bratr konkurentem a proto nepřítelem v kompetici o zdroje... i zvenčí "neziskovými" lehkoživkami ve službách proti svým vlastním, proti vlastní krvi... Podle okolností se tomu říká rasismus, nebo jinak, plemenářství. Výsledkem jsou ovce například, dávající vlnu, mléko, maso (své vlastní a svých "dětí"), ale nastavující bez odporu hrdlo řezníkům, ale i každému vlku, toulavému psu, či medvědu. Osli schopní dále nést větší zátěž, přestávající stávkovat a vyžadovat alespoň mrkev na klacku přivázaném k jejich vlastnímu sedlu...

      Vymazat
    2. 11:56
      Je to Váš názor, dle mého názor jednoduchého člověka. Já se přikláním k názoru anonymní 11:28

      Václav

      Vymazat
    3. Anonymní1. října 2019 11:56
      „Autor, buď zapomněl nebo neví, že tím nejdůležitějším pro bezpečnou existenci je funkční spojení jedince s celkem, jehož je členem, ..“
      Ten článek jsem pochopil tak, že toto autor neopoměl, ale nepovažuje to za dostačující, pro řádnou funkci společnosti. Na příkladu římské říše, která byla funkční, otroci vyklízeli záchody, obchodníci vozili zboží, vojáci stáli na hranicích, diváci v cirkusech sledovali krvavá představení. Tato funkčnost říše v jejích konečných fázích, však nestála na nějaké sounáležitosti členů k nějaké společné vyšší hodnotě, ale na konzumu, jak bychom dnes řekli. Stála na hliněných nohou, což členové takové společnosti zatlačují do nevědomí, ale dobře to vidí vnější pozorovatelé, konkurenti.

      „.. individualismus a kolektivismus jsou dvěma stranami téže mince.“
      Jaké mince?

      „.. demokracie, tedy ta skutečná, je nejvyšším stupněm kolektivismu.“
      To může být pravda, ale nemusí. Záleží na tom, jak si definujete „demokracie“ a jak „kolektivismus“. Podle mých pocitů, správný kolektivismus odmítá hierarchické členění společnosti, kdežto demokracie přijímá takové členění, ovšem musí to mít přínos pro společnost a přijatelnou míru. P.K.

      Vymazat
  2. Celé to psaní jste si mohl ušetřit. Hlavní Vaši myšlenku: Bez Ruska to v Evropě prostě nejde, každý rozumný člověk ví...P.S. Rozhodně nejsem ruský šváb.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (12:16):
      Autor toho řekl daleko víc, a hezkými slovy.
      Ale i vy máte pravdu v tom, že žádný stát nesmí být zatlačován (či vytlačován) ze společenství států jen proto, že se jeho lid a političtí představitelé nechtějí nechat mocensky ovládnout. Vždy je totiž větší prostor pro užitečnou (mírovou) spolupráci než ničivou konfrontaci. To neplatí jen ve vztahu k Rusku, ale všem, kde je dobrá vůle a snaha, a férový přístup.
      p.s. co je to ruský šváb? ... to definuje janda a jeho institut pro "pravdu a hodnoty"?

      Vymazat
    2. Janda by měl mít spíše kvalifikaci na ENTEROBIÓZU (ROUPY DĚTSKÉ - hlísty), vyskytující se v místech jeho profesního zájmu...

      Největšími znalci (a spolubydlícími) švábů jsou obecně Američané s jejich výstavbou domů fasádami, ale boudami konstrukcí. Kromě švábů Američané spolužijí ve svých "domech" s miliardami potkanů. Nemá to vliv na jejich myšlení?

      Vymazat
  3. Výborný a podnětný článek. Národ je ochráncem rodiny a stát ochraňuje národ a jeho kulturu.

    OdpovědětVymazat
  4. Článek má málo společného s politikou, Ruskem, případně dalším obvyklým bla bla.... Je o duševnu, o kultuře, o vkusu, o úrovni, o všem, co kdysi existovalo možná i na "západě" ale teď už "západ" nemá co nabídnout, ať už jsou to Francouzi, Angličané, a už i Němci, atd. Veškeré remake filmů, tedy profitování na kdysi slavných osobnostech a dějích jsou ošklivé, ve srovnání s tím, co bylo natočeno o padesát let dříve, to absolutně neobstojí. Například úžasný film Griffin a Phoenixová( o dvou umírajících lidech s Peterem Falkem v hl. roli) v porovnání se současnou nově natočenou verzí je nebe a dudy. Nesrovnatelné! Nebo německý Big Ben vyprodukovaný před třiceti léty a dnes, i když hraje hl. roli stejný slavný herec Otfried Fisher - nesrovnatelné! Najde na to koukat.Všechno, co se točí v současné době, je jakási imitace čehosi bez děje a pointy, zdivočelého a nevkusného, úpadkové kultury, starší herci jsou ještě přijatelní, ale mladí jsou přiblblé potetované bizarní loutky. Totéž platí o české kultuře. Všechno je v loji. Kdyby dnes někdo chtěl natočit slavnou L.N.Tolstého "Vojnu a mír" ruská verze bombastická, i americká verze s Audrey Hepburn, Henry Fondou, Mel Ferrerem a dalšími opravdovými herci, byla skvělá a držela se předlohy - dnes by to byl hnusný, přetažený kýč, předlohu by obohacoval přitroublými prvky dnešní pakultury, aby dílo bylo "in" a tak dále. Nemáme spisovatele, nemáme básníky. Máme jen výrobce kýčů. Aby něco bylo přijato vydavateli nebo k zfilmování, musí tam být teplouši, lesby, cikáni, a podobný artikl. Slušná, dějově obsažná a přitažlivá povídka nemá nárok, to by totiž lidi kupovali a četli, takže to nesmí být. Totéž platí o poezii. Jednou jeden básník napsal ..." hrozné, když Bůh neúrodou a morem trestá přísně, však ze všech trestů největší, když národ nemá písně"... čímž se míní kultura, vzdělanost, poezie, literatura. "Píseň" je ve zmíněné básni synonymum ke kultuře, jak zmiňuji. A to už nemáme, Bůh nás potrestal tím největším trestem -proč asi? Máme už jen pokleslý humor, pokleslé děje, pitomosti, vše je opičárna po "západu" ať už pořad Hvězdy tančí, hlas "známé tváře", výměna manželek, soudní síně, policajti v akci, a podobné reality šou trapárny, zpěvačky namísto zpěvu musí vystrkovat ňadra a rozkroky, totéž platí o ukázkách módy apod. Jen láce,nevkus,kýč a v tom vyrůstá naše mladá generace. Z úžasné kultury minulých časů nezůstalo vůbec nic. Jsem rád, že moji prarodiče si to užili, byli šťastni, těšili se na filmy v TV - a dnes už šťastně odpočívají pod zemí. Současný hnus je minul. Horší je to s rodiči - ti jsou ze všeho frustrovaní, a žijí jen vzpomínkami. Ještě že máme doma knihovnu se skvělými knihami, a slušný počet DVD - vždy si můžeme vybrat něco hezkého. Jenom jsme nezvládli českou animovanou tvorbu, díla umělců, která jsou známa po celém světě. Dnes už se v ČR neuvádí -kde to všechno je? Ví jen Bůh, kam to dnešní kulturní šmejdi zašantročili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní1. října 2019 12:58
      Zaměřil jste se na kulturu a popsal jste to výstižně. Kultura je jeden z projevů, nebo jedna z oblastí našeho života. Nelze jinak, odráží se v ní boj o moc, politika. Ta přijatelná díla vznikala v období, kdy západní demokracie byly ve svých loupeživých projevech, přeci jenom tlumeny existencí SSSR. V současnosti, západní systém již projevuje svoji kořistnickou povahu nespoutaně a kultura mu k tomu také slouží. Ta díla nevznikají a nevznikala spontánně, co bude natočeno a zaplaceno, někdo rozhoduje a vyžaduje. Tak to bylo v SSSR, tak je to i na Západě, který, pamatujme, v současnosti ovládá i Rusko. P.K.

      Vymazat
  5. Už nám zase skopčáci vyhrožují když nechceme migranty tak budeme platit výpalné.

    OdpovědětVymazat
  6. Ať je živí ze svýho sluníčkáři a milión chcanek s debilblokem,ta přestárlá coura Mer-Kheli a teplomil Macron je určitě vyznamenají Řádem línýho a ožralýho Junkera!!!!!

    OdpovědětVymazat
  7. Milí přátelé
    s hlubokým smutkem v duši vám oznamujueme úmrtí našeho drahého přítele,který se nazýval Zdravý Rozum. ZR žil vždy jednoduše a respektoval taková fakta jako:
    Neutrácej víc než kolik máš.
    Za dítě rozhodují ti kteří za něj zodpovídají Muž A Žena-jeho skuteční rodiče .
    Ovšem před 30 lety ZR začal ztrácet půdu pod nohama...
    ZR ztratil chuť do života,když zjistil,že o zloděje mafiány a kriminálníky je lépe postaráno než o jejich oběti!
    Nejdříve zemřeli jeho rodiče Pravda a Důvěra.
    Pak zemřela jeho manželka Diskrétnost.
    Někam se ztratila dcera ¨Zodpovědnost a syn Slušnost.
    Na pohřbu nebyly davy. Po 30 letech neexistuje dost lidí, kteří by je vůbec znali. Ti kteří ZR znají mají strach se přiznat, nebo mají tolik starostí v tom maratonu událostí, aby vůbec slušně přežili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:37
      V té době jsem ještě zde nekomentoval. Ale Vy asi máte rozumu na rozdávání. proč se nepodepíšete, a proč sám neuveřejňujete články, které bychom asi velce rádi četli a velice rádi komentovali. S pozdravem asi stejný všeumněl jako jste Vy.
      Václav

      Vymazat
  8. !!! Ať jde ta totalita do prdele, ne do Německa !!!
    Štvanice na českého psychiatra: Kvůli Gretě musel skončit. „Vítejte vhttps://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2019100210763226-stvanice-na-ceskeho-psychiatra-kvuli-grete-musel-skoncit-vitejte-v-nove-totalite-definitivne/ nové totalitě. Definitivně,“ reaguje Ovčáček :

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou ty hnusné eu hodnoty pryč s nimi.

      Vymazat
  9. Posílám do nebe poděkování Karlu Gottovi, který opět sjednotil národ (až na pány Drobného a Novotného). Navíc odsunul slečnu Grétu z hlavní stránky medií.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já k tomu ještě připomínám, že jsme se po devadesátém jako "národ" pošklebovali "kultům osobnosti" které byly za takzvané totality, tedy za socializmu. Tituly "Národní umělec" nebo "Zasloužilý umělec" byly terčem přiblblých mediálních vtipů, a velice pokleslých vtipů dnešních "hvězd" které byly po devadesátém mladé. Uvedené tituly byly udělované lidem, kteří měli obrovský talent, jenž věnovali národu. Skutečně věnovali, protože mzdy byly v té době i v umělecké branži velice nízké, tito umělci nebyly žádné "celebrity" nepobírali statisíce, nemohli si "užívat" na Floridě a jinde, přesto nám - divákům- dávali ze sebe to nejlepší. Uvedené tituly bylo to nejmenší, co jim mohl "národ" vrátit, a právě tomu se po devadesátém zludračený a poturčený "národ" poškleboval. Nevím, jestli se do současnosti "národ" nějak probudil, nebo čím to je, že k panu Gottovi se chovají přiměřeně a slušně i media - zatímco k umělcům z dob socializmu se chovají dodnes odporně, hnusně, pomlouvají, a bulvár se pošklebuje jejich nemocem nebo rodinným tragediím.Žijeme v nejhnusnější možné době, která snad tady kdy byla, sami lidé jsou toho původem, a jsem rád, že právě mistr Gott to svým způsobem nějak "národu" připomíná.

      Vymazat
  10. K.G. Nastavil zrcadlo všem dnes "užitečným", nikoho neokrad, naopak byl státem zdaněn tak, že se vyrovnal exportu jedné fabriky. Myslím na některé dnešní "umělce", spíše zkryté politiky a podnikatele, kdyby byli tak zdanění jako Karel Gott, to by bylo tóčo. Naopak, většina z nich se ještě dnes pokusí přihřát v jeho stínu. Tlak obyčlidí je cítit, skoro mi připomíná odpor k radaru. Že by přece jen byla v jednotě síla ? Proto nás potřebují rozhádané, plné nenávisti a závistí.

    OdpovědětVymazat