Reklama

.

.

neděle 10. listopadu 2019

Dnes by se Václav Havel těšil úctě mezi nejširšími vrstvami, ale o to se sám připravil. Profesor Budil osvětluje klíčový historický moment

Prof. Ivo Budil
Rozhovor s filosofem profesorem Ivo Budilem
10.11.2019 ParlementníListy
Jsme více svobodní než před několika desítkami let? Normalizační komunisté u nás zastávají nejrůznější vlivová místa a je k nim přistupováno velmi selektivně ze strany médií a „vlastníků pravdy a lásky“. Životní omyl Václava Havla byl, že se ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. To mimo jiné uvádí světově uznávaný filozof, profesor Ivo Budil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Kdyby Sovětský svaz vydržel ještě několik málo let a nebylo Michaila Gorbačova, který se nechal Západem zkorumpovat svým kultem, mohlo být rozdělení světa zcela jiné.

Na jedné straně skepse, na druhé bezbřehý optimismus. Jaký je podle vás vývoj za posledních deset, dvacet a vlastně celých třicet let od sametové revoluce? Dostal určitý směr nebo level naším vstupem do EU nebo zařazením se do NATO?


Myslím, že moderní české dějiny lze chápat jako sérii diskontinuit, které jsou často pokládány za historické „prohry“ či „selhání“, ale jež mohou být zdrojem důležitých historických zkušeností. V roce 1938 jsme se dozvěděli, že nelze spoléhat na žádné zahraniční spojence a že bez aktivní, i když zdánlivě beznadějné obrany národní svrchovanosti se stáváme pasivním objektem vnějších mocenských zájmů. V roce 1948 jsme se přesvědčili, že legitimní touha po sociální spravedlnosti by se neměla upínat na utopické radikální a aktivistické projekty. Rok 1968 nám přinesl lekci o potřebě promyšlenější a realističtější strategie při prosazování národních emancipačních zájmů. Rok 1989 se vymyká tím, že z něj vlastně žádné historické ponaučení nevyplývá. Byla to kolektivní oslava konce studené války, kterou za nás vybojovali jiní.

Po zkušenostech se vstupem do EU nebo do NATO víme, že žádný „konec dějin“ nebo „konečné řešení české otázky“ neexistuje. Nikdy se nestaneme součástí žádné mezinárodní politické či vojenské instituce, která by byla zcela v souladu s našimi národními zájmy. Vždy se budeme znovu a znovu ocitat v situacích, kdy budeme muset volit mezi loajalitou vůči vlastní národní komunitě a podřízeností vnějším silám, které ohrožují naši národní svrchovanost a morální integritu. Schopnost správného rozhodnutí v krajních historických situacích na základě demokratické souhry mezi vládnoucími elitami a širokými lidovými vrstvami je dokladem národní zralosti a moudrosti.

Dvacáté století k nám nebylo příliš milosrdné. Vybavilo nás však instinktivní schopností rozpoznávat hrozby, kterým západní, historicky šťastnější národy přímo před našima očima podléhají, a které zahrnují různé varianty neomarxistického radikalismu*), globální korporativní znevolnění, nezvládnutou migrační krizi či klimatický alarmismus podrývající ekonomický a technologický rozvoj. Máme proto ojedinělou příležitost vytvořit svébytné svobodné a prosperující národní společenství vycházející z naší tradice, mentality a dějin, a imunní vůči ideologickým iluzím a lžím. Nebude to snadné, protože čelíme početným nositelům výše zmíněných postojů, jejichž agresivita a netolerance roste úměrně s tím, jak jejich vliv v mezinárodním prostředí slábne.

Je podle vás u nás svoboda? Různí lidé si jistě svobodu představují odlišně. Máme ji chápat jako v názvu polské vládnoucí strany, tedy „právo a spravedlnost“?

Jestliže jste ochotni se vzepřít ideologickému tlaku mainstreamových médií a levicově liberálních kruhů, řídíte se zdravým rozumem a šíříte jej společně s pozitivními emocemi ve svém okolí, vysmíváte se mediálním štvanicím, pomáháte a otevřeně se zastáváte svých bližních, vystavených kvůli svým názorům represím, a poctivě pracujete na svém osobnostním růstu, a to vše navzdory trvalé hrozby profesní a lidské likvidace – pak jste svobodní.

Svoboda dnes předpokládá statečnost, k níž se musíte sami odhodlat. Obdobně jako v době normalizace však nelze nic vyčítat těm, kteří kvůli ochraně a starosti o své rodiny se rozhodli tuto zkoušku nepodstoupit. Právo a spravedlnost jsou důležitější než svoboda, protože by se měly vztahovat i na ty, které kvůli jejich osobním omezením či závazkům nelze za plně svobodné jedince pokládat.

Václav Klaus byl na Hradě oceněn prezidentem za privatizaci. Ta ale neproběhla bez problémů, naopak, s jejími následky jsme se potýkali ještě léta. Byli jsme v tomto natolik zvláštní, odlišní od privatizace ve zbytku postsovětského bloku?

Václav Klaus starší nebyl oceněn primárně za privatizaci, ale za celoživotní přínos českému politickému životu. Václav Klaus se bezpochyby, jako každý politik, vícekrát mýlil a některými osobnostními rysy si zbytečně odcizil řadu potenciálních stoupenců. Jsem nicméně přesvědčen, že jde o nejvýraznějšího českého státníka po roce 1989. Mediální ostrakismus, jemuž je vystaven, si nezaslouží.

Pamatuji si, jak v prvních měsících roku 1990 bylo zřejmé, že lidé bezprostředně obklopující Václava Havla zcela postrádají vizi dalšího společenského vývoje. Jeden francouzský diplomat mi tehdy s lehkým úsměškem řekl: „U vás se vlastně vůbec nic nezměnilo.“ V této době vystoupil Václav Klaus se svou představou standardní demokracie založené na soupeření politických stran. Vybudoval první skutečnou pravicovou stranu, která byla dlouho hlavní silou politických a ekonomických reforem. Rozdělení Československa, které osobně nezavinil a jež považuji za závažnou geopolitickou chybu oslabující celou střední Evropu, dovedl do nenásilného a pragmatického vyústění. Také díky tomu jsou vztahy mezi Čechy a Slováky nejlepší v historii. Uvědomoval si úlohu národního kapitalismu a finančnictví představujících záchytnou kotvu v éře divoké globalizace.

Nevím, zda bylo možno za daných okolností realizovat hospodářské reformy v devadesátých letech minulého století lépe, každopádně ale nikdo nevystoupil se stejně uceleným a věrohodným alternativním programem, který by dokázal politicky prosadit. O údajných chybách a nedostatcích Václava Klause zde hovořit nechci, protože jich případný zájemce nalezne v mainstreamových médiích nepřeberné množství.

Někdo hovoří o něžné, sametové revoluci, například Karel Schwarzenberg, jiný o předání moci, tak hovoří Petr Pithart. Jistě za odměnu je první polistopadový předseda vlády, jinak normalizační komunista Marián Čalfa, ve vedení Plzeňské teplárenské. Jak jsme se vůbec vypořádali s minulým režimem?

Je poněkud plýtváním intelektuální energie zabývat se tím, jak co nazývají obě výše zmíněné osobnosti, a profesní dráha prvního polistopadového předsedy vlády mě nezajímá. Normalizační komunisté zaujímají v tomto státě různá významná a prestižní místa, přičemž média a „vlastníci pravdy a lásky“ k nim přistupují nápadně selektivně. U jistého nejmenovaného generála ve výslužbě, který dokonce aspiruje na nejvyšší úřad, je členství v komunistické straně považováno za přidanou hodnotu, protože mu umožnilo náležitě „prozřít“, „pochopit“ a včas zaujmout „ideově správný postoj“. Kromě toho bylo ještě zveřejněno, že umí zabíjet holou rukou, což je u budoucího prezidenta kvalifikace poněkud znepokojivá.

S minulým režimem se nejlépe vypořádáme tím, že jej po všech stránkách materiálně a morálně překonáme. Během třiceti let jsme k tomu měli příležitostí a času dost. Musíme si proto upřímně odpovědět na otázku, zda jsme opravdu lepší společností, než jsme byli před rokem 1989? Jsou vztahy mezi lidmi kvalitnější? Existuje větší míra solidarity? Jsme tvořivější? Vynalézavější? Známější a uznávanější ve světě? Věříme více v budoucnost? Jsme spokojenější se svým životem? Máme lepší vzdělání, školství, vědu a sport? Jestliže na tyto otázky odpovíme kladně, pak jsme se s minulým režimem opravdu vypořádali a jeho démony můžeme už nechat definitivně spát.

Kdo byl vlastně hybnou silou a spouštěčem změn v bývalém sovětském bloku koncem osmdesátých let? Gorbačov coby duchovní vůdce perestrojky, závody ve zbrojení, kdy Ronald Reagan a USA „uzbrojily“ Sovětský svaz, nebo aktivity Charty 77, polské Solidarity a dalších opozičních „podzemních“ organizací?
Edward Gibbon kdysi napsal, že pád Říše římské představuje jeden z nejpozoruhodnějších a nejzáhadnějších úkazů dějin. Troufám si říci, že něco podobného platí i o kolapsu sovětského impéria. Jak ukazují příklady Číny či Vietnamu na straně jedné a Severní Koreje a Kuby na straně druhé, zánik komunistické hegemonie nebyl historicky neodvratitelný.

Aktivity polské Solidarity či mnohem méně vlivné Charty 77 a jiných disidentských skupin neměly, při vší úctě, na zhroucení komunismu podstatnější vliv. Většina jejich členů byla dramatickými událostmi stejně zaskočena jako představitelé komunistických stran. Asertivita Reaganovy administrativy byla určitě důležitým faktorem, ale nezapomeňme na to, že komunistický režim na Kubě ustál mnohem silnější americký ekonomický a politický tlak trvající několik desetiletí.

Západní mainstreamová média, intelektuálové a akademické kruhy často sympatizovali se .... .... ....



*) stále upozorňujeme, že tzv. neomarxizmus nemá s Marxem a marxizmem nic společného. Jde jen názorový slepenec a z něj vychízející politickou praxi sloužící globalizaci v režii nadnárodních korporací - pozn. red. NR - vd

41 komentářů :

  1. Západní demokratické státy žily vždy na úkor někoho. V první řadě na úkor Afriky, kterou totálně vyrabovaly a pak Adie, kde udělaly totéž. Socialistické státy si všechno co měly udělaly samy. To se to šířila propaganda ze západu, jak se tam mají jako prasata v žitě, když na ně pracovaly kolonie jako otroci. V 1989 byl už západ s rabování kolonii a bývalých kolonii v koncích a povedlo se mu provést barevné revoluce ve státech východní Evropy a udělat si z těchto státu pod hesly o demokracii, lidských právech a spravedlnosti, kolonie. Jaká je to spravedlnost, když EURO je za 26 korun, když reálný kurz je 18 korun. Každou minutou nás západ okrádá v důsledku pokřiveného kurz koruny o miliony korun. Jisté je, že kdyby se západu nepodařilo u nás provést barevnou revoluci pod názvem Sametová, nejspíš by pod nějakou záminkou začala válka. Nyní západ vyčerpal i potenciál východních zemí a ohlíží se jak provést barevné revoluce v Rusku a Číně. Když se to nepovede začne III. sv. válka. Záminka se vždy najde, jak nám to historie již mnohokrát dokázala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že právě samotná existence eura je jednou ze základních příčin budoucího zániku EU. Považuji za výhodu mít alespoň dílčí možnost ovládat kurz domácí měny vůči světovým měnám.

      Vymazat
    2. Myšlenka Eura nebyla špatná, ale muselo by se zároveň vyřešit několik otázek, problémů.
      1. Platy všude přiměřené jako v jednom státě.
      2. Ceny za zboží totéž.
      3. Nesmělo nebo nemělo se povolit dotování např. zemědělské politiky jen a základě síly jednotlivých států. Vždyť třeba my jsme v podobných podmínkách jak Němci a Rakušané a dotace?
      4. Každý stát měl být veden v rámci EU k soběstačnosti ve výrobě, aby se mohlo podpořit vnitřní evropské obchodování. Protože jen taková politika je základem silného celku.
      5. Nesmělo by jít o projekt výlučně politické manipulace.
      Protože nic nebylo takto realizováno, jedná se v podstatě o podobný typ machinace jako s dolarem a slavným rezervním fondem "USA".

      Vymazat
    3. Euro je umělé, a jako takové nefunkční. V současné době už v předsmrtné agonii.

      Vymazat
    4. 20,15
      Nesouhlasím. Každá členská země má svoje specifika svou ekonomickou výkonnost, kterou definuje síla měny. Přijetím jednotné měny se navenek stírají rozdíly, které ale ve výsledku pošlou celek ke dnu. Euro prosadili nadnárodní velcí hráči s cílem okrást slabé, za pomoci hlupáků, kteří od společné měny očekávají nesplnitelné. Řeky, nebo Slováky neudělá silnými společná měna. Těmi by se stali jedině díky silné ekonomice. A tu mít nikdy nebudou, dokud budeme pouhými montovnami. My nevyvíjíme a nevyrábíme technologické celky. Pouze je pomáháme montovat dohromady Němcům a dalším silným hráčům.
      Aby jsme měli alespoň šanci se stát silnými, museli by jsme se zbavit zahraničního vlivu. Vyvíjet a vyrábět nejdřív pro sebe, a potom třeba i pro druhé. Prodávat nejenom práci svých rukou, ale i myšlenky svých hlav.Školství produkuje blbce s titulem, kteří nic nevymyslí a v zahraničních montovnách vyrábíme pouze to, co nám zahraniční pánové dovolí.
      Jsme, stejně jako všechny malé a slabé národy, bez perspektivy.A naděje na zlepšení stavu se nám vzdaluje každým rokem. Každým rokem jsme hloupější a závislejší na našich otrokářích.

      Vymazat
    5. asitak kdyby byli v prdeli ryby nemuseli by bejt rybniky s dodatkem tady se breči moc hezky ale bohužel na blbim hrobečku nebo jak řika jarda sukup kdyby se tak by se či cirkev svata s křižkem po funuse

      Vymazat
  2. Vůbec se necítím svobodným. Cítím se být rukojmím milionů zmanipulovaných lidí. Trollů a přisluhovačů máme sice dost, ale ne rozhodující počet. Tím je právě ta masa zmanipulovaných voličů, kteří volí velmi často pod tlakem normalizačních médií. Čas jde proti nám. Pamětníci pomalu vymírají a nová generace je stále hloupější. Ne ve smyslu přirozené inteligence, ale ve smyslu získaných vědomostí a prací s nimi. Školství páchá zločin systematického ohlupování širokých mas. A jenom málo jedinců má tah na bránu a informace si doplňuje individuálně a pokoutně. Většina se spokojí s lacino získaným titulem a teplým flekem ve státní správě, nebo u nějaké neziskovky.
    Cítím se bezmocný a skutečně zhnusený.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento režim nemá pro svoje lidi práci. Místo toho, aby byli nezaměstnaní, nasměroval je na vysoké školy, kde jen aktivně snižují průměr IQ. Pojistil to ještě tak, že jsou školy placeny podle počtu studentů. Ti, co vládnou, vycházejí vstříc konkurenci tím, že vysokoškoláky debilizují.

      Vymazat
    2. Podívejte se jací idioti mají u nás hlavní slovo
      https://www.youtube.com/watch?v=Ivg_TnZFUDU

      Hejma diskutuje s Xaverem. Chválí Klause. Ti volové si neuvědomují, jak se tady kradlo.

      Vymazat
  3. Zajímavý, docela polemický článek (celý), ale vychází z chybných představ, že to byli lidé sami, kdo něco měnil. Bohužel se hrála jiná liga. Krátce řečeno, Gorbačov buď za vědomé spolupráce s Západními elitními politiky (to nemusí být ti, co jsou ve vysokých politických funkcích) nebo z vlastní hlouposti zničil SSSR. Nebo přesněji pomáhal jej zničit. Byla to pro něho (a jiné jeho "příznivce") nemožnost užívat si volně všech možností moci, jako luxusní auta, domy, dovolené, časté cesty do zahraničí (zdarma jakoby pro státní účely, ale ze soukromých důvodů, jejich ženám zřejmě vadilo, že si nemohou odskočit nakoupit do nejluxusnějších obchodů na nekriticky obdivovaném Západě, vedení (ta část, která protáhla perestrojku) nechtělo ve skutečnosti rozhodovat s vidinou přímé odpovědnosti za své činy (jako by za každého zřízení politici neodpovídali často i svou hlavou za své činy) byla to krátkozrakost, nenávist k řekněme lidem jakékoli skutečné práce, ale hlavním problémem byla (a vlastně jak je vidět je to celosvětový jev v politice) téměř nikdo se nechtěl sebevzdělávat dále při své profesi (pověření). Tady je mimochodem i jedna část z nenávisti ke školství a jeho trvalé a postupné dnešní degradaci. Takové reformy může navrhovat a provádět jen ten, kdo školní vzdělání lítě a z duše nenávidí!
    Že u Gorbačova se jednalo o kombinaci výše uvedených možností je vidět i z toho, jak "nepoliticky" se často choval a jakoby naivně. Jeho manýry vedly také přímo k jeho pádu a nástupu Jelcina. Mimochodem, v Rusku je málo mezi lidem více nenáviděných politiků v celé jeho historii, než právě Gorbačov a Jelcin.
    Ano, Sovětský svaz mohl klidně vyhrát Studenou válku, ale to by musel stát v čele někdo jiný. Ale díky diskreditaci jedněch, upozaďování dalších, přímé likvidaci, domluv s některými dalšími od doby Chruščova se takových lidí nacházelo ve vedení SSSR málo a nebyli vzájemně spojeni. Což se ukázalo i při událostech kolem Bílého domu v Moskvě a některých dalších pokusech o změny ruské politiky. Ve skutečnosti tedy již Chruščov spustil mechanismus likvidace SSSR, Brežněv sice nic nedělal, ale také ničemu podstatnému nezabránil - zase vnitřní boje o moc. To všechno je dosud celkem málo prostudováno i když informací je dost a dost. A pokud to říci ještě jinak, šlo o boj skupin , kteří chtěli dělat vše právě teď pro lidi a ty další (zejména a hlavně trockisté a spol.), kteří si jako alibi pro své počínání zvolili variantu výkladu - jakoby podle Marxe - že kapitalismus musí nejdříve dozrát ke své vlastní sebelikvidaci a tím teprve nastane - podle nich - čas pro socialistickou revoluci!
    Dnes se stačí podívat a podle toho jak kdo byl zesměšňován, pomlouván, "demokraticky" kritizován si můžeme udělat rámcový obrázek kdo byl kdo.
    A do skutečné kuchyně viděl stejně jen málokdo. Nepamatuji si jména, ale jednomu ruskému politiku krátce po odstranění Gorbačova řekl jeden americký politik, že se budou všichni divit, jestli se někdy zveřejní seznam těch, kdo pro ně pracoval buď jako špion nebo "agent vlivu".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gorbačov je v Rusku považován za vlasti zrádce. Proto Zeman při poslední návštěvě Ruska považoval za nutné Gorbyho navštívit. Proč asi?

      Vymazat
    2. 20:03- ano, každá revoluce která straní lidu obecnému bývá zrazena přeběhlíky a ty vítězné i z řad vůdců. Doba poločasu rozpadu bývá různě dlouhá, prodloužena jen mocí sdílených ideí nebo terorem. Ten teror si užili především Rusové na sobě, nás čeká ten budoucí "Západní", světovláda. A stále,stále stejné naše chyby! Postavit k zodpovědnosti "Hlavy dění" jsou asi nad naše možnosti. Tak jen doufám, že se historie bude opakovat a kolo dějin na čas zastavíme barbary(odkud a proti komu?). Kultury se dají ničit, modifikovat převzetím, jen zbraně mocných stále mají zvyšující se náskok na nás bezmocné. Nebo ne?

      Vymazat
    3. 20:55 Aby mu to řekl.

      Vymazat
    4. Miroslav Povolný 10. listopadu 2019 21:26 První část
      Ten teror byl a je složitý pro pochopení souvislostí, ale v podstatě se dá říci asi toto. Teror - jaký asi máte na mysli - byl vyvoláván především ze strany Trockého a později jeho příznivců. Když se bojovalo o udržení nebo vlastně znovuzískání území v počátku existence Sovětů, které bylo v moci interventů nebo později pod rukou Bílých, pak se už zde projevil zásadní rozdíl v přístupu. Zatímco Trocký jako velitel byl nekompromisní a tvrdý vůči těm, kteří nepatřili mezi jeho příznivce a oblíbence a likvidoval (doslova popravami) jemu nepohodlné lidi řekněme na stejné straně, pak Stalin, kterého vedení nového státu vysílalo na nejohroženější části linie bojů, se snažil zkonsolidovat vždy místní síly a podporovat schopné spolupracovníky i přes "menší" chyby. Boj Stalina se tedy soustředil na politické (vojenské) protivníky. Je velkou švandou historie, že Stalina označují jako krvavého, ale když se jednalo o boje na Ukrajině a Bělorusku proti polským okupantům pod vedením Pilsudského (Poláci se opět snažili o svůj sen o Polsku od moře k moři) a Rudá armáda tehdy vyhnala i za pomoci místních obyvatel Poláky zpět do Polska, tak jediný kdo oficiálně a veřejně protestoval proti dalšímu postupu armády na polské území, kde "válečné" křídlo" vedení strany a vlády tehdy rozhodlo o pomoci revoluci v Německu postupem Rudé armády přes polské území. Jak to dopadlo je známo. Území se k "Rusku" vrátila až po polském tažení Hitlera a kdy SSSR si tedy vrátil svá území. Tažení probíhalo pod vedením Tuchačevského, oblíbence druhého Velitele Trockého.

      Vymazat
    5. Miroslav Povolný 10. listopadu 2019 21:26 Druhá část
      Represe v roce 1937 byly spuštěny jako odpověď Stalinovi a jeho příznivcům po vyhlášení nové ústavy SSSR v r. 1936, kdy mimo jiné se jednalo o volby, které měly být tajné, všeobecné (volit měli i ti, co dosud toto právo neměli) a hlavně mělo se vybírat z několika kandidátů. To znamenalo, že po zkušenostech s chováním místních "králíčků" by lidé volili povětšinou někoho jiného než dosavadního vládce oblasti (byly i místa, kde byli i poctiví a čestní, viz třeba kupodivu - další "zločinec" L.P.Berija v Gruzii, kde byl obrovský růst a to mu vydalo pozvánku do ÚV). Tato hrozba zapříčinila prohru Stalinovy skupiny a museli ustoupit skupinám kolem Bucharina, Kameněva a "skrytých" trockistů. Prostě prohráli hlasování. Vzdor mýtům, probíhalo především za Stalina řízení Sovětského státu a samostatně i strany vždy kolektivně a problémy se řešily hlasováním!
      Jenom Chruščov měl na svědomí desítky tisíc lidí v Moskvě (kdy si stejně jako ostatní "nespokojení" vyřizoval účty především s opozicí, nepohodlnými, osobní účty a případnými protikandidáty, teprve pak přicházeli na řadu nepřátelé státu skuteční), měl vlastně štěstí, protože se tehdy včas přesunul na Ukrajinu a odtamtud požadoval po ÚV ještě dalších dodatečných čtyřicet tisíc "povolenek na represe". Na to mu Stalin odpověděl :"Uklidni se, hlupáku!" (slušnější varianta). Teprve po čase se povedlo odvolat - ježíš teď si nevzpomenu - snad - Jagodu a na jeho místo PO SKONČENÍ HLAVNÍ VLNY REPRESÍ přišel Berija. Ten zastavil nejen činnost trojek, ale soustředil se na viníky, na jejich přehmaty. Tím si vlastně do budoucna podepsal rozsudek smrti, krátce po smrti Stalina (to byla vražda - obojí). A to mu nikdy neodpustili, protože tak likvidoval ty, kteří zneužili svoji pravomoc. Za těchto okolností nemohlo však býti ani řeči o jakýchkoli volbách podle nové ústavy SSSR. Smrt Stalina a Beriji s velkou pravděpodobností souvisí i s tím, že po XIX. sjezdu teď už KSSS, měly být provedeny nejen volby, ale i další změny podle závěrů tohoto sjezdu.
      Tady je vidět, že revoluce potřebuje stálou bdělost (jakákoliv i ta v roce 1989 u nás ze svého hlediska). Potřebuje mít základy tak, aby se mohla ochránit před kontrarevolucí. Jak jsem výše uvedl, dat je mnoho a jsou stále méně studovány a prostudovány směrem k našemu času, zvláště po roce 1953, počínaje úmrtím Beriji, tam totiž tedy vlastně všechno dostalo zelenou. Základy vybudované Stalinovou skupinou - nazývanou také státníci, hospodáři - však znemožnily okamžité změny k "dnešnímu stavu". Trvalo to téměř dalších čtyřicet let...
      Všechno souvisí se vším a já jsem přesvědčen, že jen naše dokonalé znalosti z tohoto období ohledně SSSR, USA, Německa a Velké Británie a možná i Francie by vnesla jasno do celého průběhu historie této doby.

      Vymazat
    6. Oprava:
      tak jediný kdo oficiálně a veřejně protestoval proti dalšímu postupu armády na polské území, kde "válečné" křídlo" vedení strany a vlády tehdy rozhodlo o pomoci revoluci v Německu postupem Rudé armády přes polské území.- mÁ dále býti - , BYL STALIN.

      Vymazat
    7. Nemám takový vhled do historie jako Vy ale myslím, že si "nepřekážíme" a uvítám podobně zajímavý i protisměrný názor jiných k poučení svého.

      Vymazat
    8. 22:58 No, nevzpoměl sis: Ježova!

      Vymazat
  4. Ruská propaganda chce vyvolat pocit, že nás EU ohrožuje, musíme se zaměřit na Rusy žijící v Česku, říká poslanec Tomio Okamura . Česká vláda se podle něj nesnaží ruské propagandě čelit, Moskvě prý přitom jde o rozdělení Česka a zbytku EU.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomio musí být genius. Rusům jsme u zadnice a nechají nás vyžrat, co Tomio navařil. Škoda, že nám Tomio neukázal jak se čelí.

      Vymazat
    2. Vážený pisálku. Kde žijete? Na Marsu??Pokud to nevíte,tak do Havla maximálně kopou komunisté . Někde na diskuzích. Na rozdíl do kopání do prezidenta Zemana. Toho se účastňují lidé na diskuzích,ale co je horší kde jaký pisálek,či redaktůrek. Včetně ČT a vašeho plátku. Že se vy šmoku také neohrazujete do kopání do Zemana? Nemusíte dlouho hledat,stačí se podívat na články třeba Sašenky a jiných. A takové kreatury jako je třeba Halík,či Hutka,to přesahuje všechny meze. Že v tomto případě držíte ústa???

      Vymazat
    3. 20:40 Je provokatér, který už neví, co by si vymyslel, co by si vylhal. Zase požil, a vyskočil na něho Rus, a on se nám zase pokakal.

      Vymazat
    4. 20.54 Havel byl opilec , lhář a humanitární bombardér , propustil z blbosti 20 tisíc zločinců , kteří potom zavraždili skoro 200 lidí !

      Vymazat
    5. Pokud máme ceny západní a platy východní,tak nejsme v eu,ale jsme otroci.

      Vymazat
    6. Havel a spol zavřeli na Slovensku zbrojovky. Začala nezaměstnanost a to slíbil že u nás nebude kapitalizmus,Potom se divil když v Bratislavě po nim házeli vajca.

      Vymazat
  5. Rusko je mírumilovný stát, který nabízí dokonce NATu spolupráci, silně se snaží zabránit rozpoutání války. Nás Rusko nepotřebuje, my je samozřejmě ano. Jsme vůči Rusku menší než trpaslík. Putin není žádným diktátorem na rozdíl od Trumfa, který svojí ideou "first America" snaží ovládnou svět a především Rusko a Čínu, které mu brání v agresivnější politice. Už moc krát bylo napsáno, že rokem, 1622 začíná v USA genocída vlastního původního obyvatelstva a pak USA prezentuje jeden zločin za druhým až do dnešních dní. Jeden z mála prezidentů USA Kenedy pochopil kdo ovládá stát, že to není žádná demokracie, ale "vojensko-průmyslový komplex" kterému chtěl utnout "tipec" a doplatil na to nakonec vlastním životem. Všichni prezidenti po něm, včetně diktátora Trumfa se naopak s mafiemi spojili a spáchali strašné zločiny (Irík, Lýbie, Vietnam, Hirošima, Nagasaki, Jugoslávie....Lidé bděte a nepodléhejte profláknutým obličejům z ODS, či TOP ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rudocancy! Páč co se Severní Ameriky týče - až do vybudování železnice (1850) většinu USA i Kanady ovládali rudoši a paradoxně se jim dařilo líp jak před Kolumbem, páč už nemuseli běhat za bizonama pešo*) jako dajakí tý kokoti! Teda kojoti ...

      *) koně byli do Ameriky dovezeni z Evropy, rudoprde! Vinnetou a spol. co na pláních honili bizony v sedle byli vlastně evropská hi-tech kultura. Bez koňů byly travnaté pláně většinu USA liduprázdné.

      Dokonce tenhle vrah a skalper bezbranných žen a dětí - https://www.stoplusjednicka.cz/nacelnik-geronimo-se-svou-skupinou-vyrazel-proti-nevinnym-civilistum

      si mohl v USA vozit tu svou rudou prdel po prérii v autě! - https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=1145

      V Rusku by na něj krom mučení v Ljubjance čekala leda tak projížďka drezínou v sibiřským GULAGu!

      Vymazat
  6. Šetřím oči a v dnešní době se na televize nedívám. Všude mě
    přesvědčují, že jsem jen třicet let svobodný. Ale já jsem svobodný kromě německé okupace už od roku 1945.
    Jelikož jsem byl majitelem svých rukou, tak mně nikdo nic
    nemohl vzít. Ani za těch "zlých" časů a ani dnes. Takže tu
    dnešní svobodu nijak zvláště necítím. Každopádně ale díky
    tomu že jsem třicet let v důchodu, tak jsem svobodnější
    tím, že nemusím do práce. Ale za to nemusím těm dnešním šiřitelům svobody nijak děkovat. Máme se s ženou dobře,
    také díky tomu že jsem za těch "komunistů" postavil vlastníma
    dům. To dobře taky podporuje to, že nekouříme, do hospody
    nechodíme, žádné dovolené u moře nemáme a do kina nechodíme.
    Dokonce rozdáváme svým třem dětem, pěti vnukům a šesti pra
    k narozeninám a vánocům po tisícovce. No nekupte to.
    Tu dnešní svobodu potřebují hlavně zloději, lichváři, darebáci všeho druhu. Ti pokud patří k těm středněvěkým,
    či mladým, tak ti si pochopitelně pochvalují.

    OdpovědětVymazat
  7. Tomio, další v řadě (s)vůdců mas ovčanů. Až bude prohlédnut a opuštěn (možná popliván a ušlapán) vstanou noví bojovníci (dredový pirátus a satanus ze slavičína). Ale i ti budou jednou (a to brzy) prohlédnuti a opuštěni, a proto trikolóra (že Vašku II)!
    Český gojimský dobytek má jednu konstruční vadu a není to gretenistické prdění. On sice prdí (na všechno), ale zároveň vidí. A to je průser. Kdyby měl i schopnost o viděném myslet byla by to pro páníšky tragedie. Tak je to jenom fraška, jak by řekl flaška.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tak, člověk si prohlédne své sousedy, poslechne jejich projev a propadne skepsi.

      Vymazat
  8. Vážený pane 21:32!
    Jste moje krevní skupina. Také nikomu nic nedlužím, ani se dlužit nechystám. Svúj dům (dřevostavbu pasivního standardu) jsem si sám navrhl, schválil a vlastníma rukama do posledního hřebíku i sbouchal (žije se v něm výborně). Když jsem stavbu prezentoval na scuku svým žákům, tak ten nejblbější z nich mne seřval: "to je všechno špatně, kdo bude podepisovat faktury?" Pochopil jsem, že on jediný ze třídy se naučil žít v korporátním fašismu, protože jinak by nedokázal ani přibít ten hřebík (snad by ho vyfakturoval podvodným účetnictvím). No cesta zpět vede přes sprchy v treblince, ne každému se zadaří.
    Přeji pohodový zbytek života, pokud možno mimo vlčí smečku.
    Ďuro Trulo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A není to od vás málo pánové? Jednou za tisíc let příležitost a vy ji nevyužijete? Já vím, spíše tuším. Nebylo co restituovat. A Ďuro i v Treblince a jinde vládla každému jiná "startovní čára". Podle zásluh?

      Vymazat
  9. Před chvílí jsem sledoval pořad 168hodin,když zpívala Kubišová byl jsem dojat a vzpomínal jak nám bylo 21let a jak jsme se těšili že budeme žít jako na západě. Dnes vidím že uklízečka na západě má kolem 60tisíc. A my máme jen ceny západní. TAKŽE JSME STÁLE VÝCHOD.

    OdpovědětVymazat
  10. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  11. Mám v úctě armádního generála Svobodu který bojoval za vlast a ne nachmeleného floutka z milionářské rodiny.

    OdpovědětVymazat
  12. Ludvík Svoboda měl památník u nádraží Šumbark,dnes Havířov. Tak už tam ta žulová pyramida není. Tento náš hrdina zde utíkal do Polska. Jsme národ který si neváží své hrdiny. Píka,Svoboda,Sázavský,Mašín,Nálepka,Jaroš atd. Všichni bojovali proti fašismu a někteří byly legionáři. Co jsme to za národ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 23:53
      Stejný jako jiné národy. Nikde na světě s občasnými výjimkami na určitou dobu nevím. Bořit, překrucovat, lhát, bourat tradice je mnohem jednodušší než stavět, budovat, protože to představuje nutnost nejen přemýšlet komplexně, ale také vyžaduje se učit. Dneska se učí jen skutečná elita, která se semkla pevně kolem sebe a proto stále vyhrává. Troufám si říci, že ze současné světové elity, která něco ovládá tu není v Česku nikdo ...

      Vymazat
  13. Zlatý časy za komančů jsou pryč-škoda bylo to dobrý.

    OdpovědětVymazat
  14. Reakce redakce na článek I.Budila, na nejen jeho "neomarxismus".
    Naprostý souhlas. Člověk tak vzdělaný by měl rozeznat
    o co v tomto případě liberálům jde.
    Také o tom, že Marxovy myšlenky vznikaly v době, kdy
    se neuvažovalo o přestěhování celé Afriky a Asie do
    Evropy. Mimo jiné, samozřejmě.

    OdpovědětVymazat
  15. "Životní omyl Václava Havla" byl v tom, že byl bytostný parazit a přisluhovač, zamindrákovaný kulisák malé postavy a alkoholik z přesvědčení,to byla asi jeho hlavní stránka. Alkoholik - a tomu se tleskalo až klanělo!!! Postavení mezi "disidenty" si zajistil hojně rozlévaným chlastem v procovském bytě v centru Prahy a organizováním víceméně žvanivých potlachů a sexuálních odvazů. Ale intelektuál a umělec nikdy nebyl. A politik? Poskok.

    OdpovědětVymazat