Reklama

.

.

pátek 8. listopadu 2019

Eko jenom jako: Více peněz za lepší svět aneb Co mají společného zákaz žárovek, ozonová díra, solární elektrárny a hokejkový graf?

Jeden typů LED žárovky
Milan Vidlák
8.11.2019  Šifra
Běhal jsem zmateně po obchodě a hledal žárovku. Žádnou jsem nenašel. Stejná scéna se však opakovala i v dalším obchodě. Neuvědomil jsem si, že na konci loňského roku začalo platit další nařízení Evropské komise, které má udělat naši planetu lepší a čistější – zákaz halogenových žárovek, které byly podle EU málo účinné a úsporné.


A tak jsem si musel pořídit LED žárovku, jediný zdroj světla, který v obchodě měli. Žádnou větší účinnost ani intenzitu světla nepociťuji. Zato byla osmkrát dražší a špatně se mi usíná. Nikoli kvůli ceně, i když zaplatit osmdesát korun za žárovku je až znepokojivě „neekologické“, ale kvůli modrému světlu, jež je součástí každého bílého, pro organismus nepřirozeného osvětlení.

Studie zveřejněná v roce 2017 v časopise Free Radical Biology & Medicine potvrzuje, že kromě poruch spánku a potíží se zrakem způsobuje modré světlo i výrazné stárnutí pokožky a větší výskyt pigmentových skvrn. Jiný výzkum zase upozorňuje na to, že modré světlo v pozdních večerních a nočních hodinách významně narušuje biologický rytmus kožních buněk, které se mylně domnívají, že ještě není noc, a nespustí tak přirozené opravné procesy v pokožce, což může vést ke známkám stárnutí a také k tmavým kruhům pod očima.

Triky nadnárodních korporací, jak vydělat ještě víc peněz, mají mnoho podob. Mezi nejoblíbenější trendy v tomto oboru dnes patří takzvaný ekologický byznys, který pod záminkou ochrany životního prostředí dokáže z kapes zákazníků a daňových poplatníků po celém světě sofistikovaně tahat miliardy. A jelikož na tradičních trzích panuje velká konkurence a není příliš kam růst, otevírá se zde prostor připomínající zelené pole neorané. Jeho základním hnacím motorem je nenasytnost.

Zážitek s žárovkami mi nápadně připomněl jeden z prvních podobných případů svého druhu, kdy se zákaz jednoho výrobku a zavedení nového natolik osvědčil, že inspiroval a udal trend celému ekologicko-byznysovému odvětví.

Vzpomínáte si ještě na freony? Chladicí plyny na bázi chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC) obsahovala každá lednička; používaly se také ve sprejích. V roce 1974 v časopise Nature vyšel článek obsahující hypotézu, že freony ničí ozonovou vrstvu. Americký profesor Sherwood Rowland a jeho student Mario Molina, pozdější laureáti Nobelovy ceny za chemii, v něm informovali o tom, že freony stoupají až do stratosféry, kde se rozpadají, uvolňuje se z nich chlor a ten reaguje s ozónem. O jedenáct let později pak tým britského geofyzika Joe Farmana objevil nad Antarktidou ozónovou díru a oba jevy dal vzájemné souvislosti. Vysvětlovat, proč by freony udělaly díru v nebi zrovna na Antarktidě, už se nikdo neobtěžoval. Pouze Henry Lambright z NASA nesměle namítl, že „úbytek ozónu kolísal podle ročního období a teploty, což naznačovalo, že vysvětlením jsou spíše meteorologické faktory nežli chemické“.

Slyšet byl ale pouze Lambrightův kolega z NASA Robert Watson, ředitel divize pro vědu, jenž bryskně založil komisi International Ozone Trends Panel. Jeho tým podnikl v roce 1987 expedici do Antarktidy, aby dal dohromady důkazy, které by dřívější hypotézy potvrdily. Výsledky pak měli vědci prezentovat na konferenci v Montrealu. Žádné vědecké důkazy však nakonec ani nebyly potřeba. Montrealský protokol pouze písemně stvrzoval Vídeňskou úmluvu o ochraně ozónové vrstvy z roku 1985, kde se 196 členských států OSN dohodlo na globálním zákazu používání freonů. A proto mohli politici Montrealský protokol podepsat ještě předtím, než do Kanady dorazil milý Watson. Ten sice došel k závěru, že koncentrace ozónu a chloru kolísá v atmosféře v nepřímé úměře, tedy že při vysoké hladině chloru je nízká i hladina ozónu, vůbec nic to ale jaksi nevypovídá o tom, proč je hladina ozonu nízká a chloru vysoká, nebo naopak.

Domnělou ozónovou katastrofu podporovala bez ohledu na fakta i Americká akademie věd, která teorii přijala již čtyři roky před Montrealským protokolem a tři roky před Vídeňskou úmluvou. Když byla taktně upozorněna na to, že pro to stále chybí důkazy, instituce prohlásila, že „se nejasnosti zmenšují“ a „výzkum jde kupředu“. Kupředu levá a zpátky ni krok?Freonová kampaň zmanipulovala i indonéské studenty.

Vrcholem (dez)informační kampaně kolem freonů byly zkazky o stádech osleplých ovcí. Prý kvůli oslabené ozónové vrstvě a zesílenému UV záření ztrácejí ovečky v Chile zrak. Brzy se ale ukázalo, že příčinou nemoci byla infekce. To ale nebrání médiím tuto lež občas připomenout v souvislosti s freony. Stejnou lež opakoval ve své knize Na misce vah i vrchní klimatický obchodník (a podvodník) Al Gore, který celou oteplovací hysterii odstartoval filmem Nepříjemná pravda, navzdory svému názvu plným manipulací a omylů. Oliver Schein z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru, který mýtus o slepotě zvířat uvedl na pravou míru, si později stěžoval, že když se svým týmem do Punta Renas v Chile dorazil, musel odrážet dotírání televizních štábů z celého světa. Jakmile ale zjistil, že k žádné slepotě kvůli poškozené ozónové vrstvě nedochází, novináři utekli. „Nejzajímavější je, že všechna velká média se rozhodla uvěřit a tisknout příběh o tom, jak Západ ničí atmosféru. Když se ale ukázalo, že pro tyto zkazky nelze najít důkaz, nikdo to otisknout nechtěl.“ S novináři se to totiž má jako s vědci (čest výjimkám) – plní jen zadání shora.

Sir James Lovelock, uznávaný britský nezávislý vědec, autor, environmentalista, futurolog a hlavně vynálezce přístroje na měření freonů, který letos oslavil sté narozeniny (Lovelock, ne přístroj), politické hrátky nejen kolem freonů komentoval v roce 2010 v deníku The Guardian slovy: „Když jsem byl mladý, nechtěl jsem nic jiného než být vědcem. Dnes už takoví nejsou. Kašlou na to. Jdou do masově vyráběných univerzit, ty je vyplivnou ven. Říkají, že věda je dobrá kariéra. Dostanete doživotní job, budete dělat pro vládu. Takhle se ale věda nedělá… Něco takového jako aféru Climategate jsem už viděl. Mělo nás varovat, co se dělo kolem freonů a ozónové díry. Protože tehdejší vědecká korupce byla tak strašlivá, že asi 80 % měření z té doby bylo buď zfalšovaných, nebo nekompetentně provedených… Fix-lování dat tak či onak je doslova hřích proti svatému duchu vědy.“

Jeho slova zcela jistě byla adresována i profesoru Watsonovi. Ten za svou aktivní roli v boji proti freonům povýšil a za prezidenta Billa Clintona a jeho viceprezidenta Al Gora, který na boji proti klimatickým změnám vydělává miliardy, byl jmenován předsedou Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN.

Právě během Watsonova šéfování a působení na univerzitě ve východní Anglii propukl skandál, kdy vyšlo díky uniklým mailům a dokumentům najevo, že klimatologové upravují data a manipulují s nimi tak, aby podpořili svoji teorii. Ikonickým v aféře známé pod názvem Climategate, na niž narážel ve svém vyjádření James Lovelock, se stal především takzvaný hokejkový graf, jenž do té doby sloužil jako základní stavební kámen teorie rozhodujícího vlivu lidské činnosti na růst teplot na zeměkouli.
Uznávaný vědec Sir James Lovelock shledává vědeckou korupci
a poplatnost politickým ideologiím jako strašlivou.

Klimatolog Michael Mann rekonstruoval vývoje teploty na severní polokouli od středověku do současnosti a došel společně s kolegy Raymondem Bradleym a Malcolmem Hughesem k závěru, že lidská činnost má od rozvoje průmyslu velký podíl na zrychleném oteplování. Rekonstrukce teplot zhmotněná do grafu ve tvaru hokejky, znázorňujícího prudký růst teplot v moderní průmyslové době, se stala jedním z pilířů zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu z roku 2001 a řídila a dodnes se jím řídí klimatická agenda požadující omezování emisí oxidu uhličitého.

Aby graf vyšel tak, jak si vědci předsevzali, že vyjít má, Michael Mann zatajil a „ztopil“ data, která by mu výsledný tvar zkazila. Z dějin například vymazal středověké oteplení či malou dobu ledovou a tvrdil, že rok 1998 je nejteplejší za tisíc let. Mezi nejhlasitější kritiky klimatického podvodu, který dodnes kryje většina korporátních médií, patřil bývalý profesor geografie Timothy Ball, jenž o Mannovi řekl, že nepatří na univerzitu, ale do vězení. Mann, místo aby se stáhl a počkal, až se na podvod zapomene, však Bella zažaloval kvůli „poškození osobnostních práv“. A to neměl dělat.

Soudní spor, v němž uražený vědec požadoval po svém kritikovi miliony, se táhl téměř devět let a letos v srpnu přišlo – bez většího zájmu médií – konečně rozuzlení. Nejvyšší soud kanadské provincie Britská Kolumbie Mannovu žalobu zamítl a zároveň mu uložil úhradu veškerých soudních výdajů, a to i na straně pana Bella. Soud totiž v rámci dokazování požadoval, aby Mann předložil podklady, ze kterých spolu s kolegy při sestavování studie s hokejkovým grafem vycházel. To ale profesor odmítl, čímž de facto potvrdil slova žalovaného.

Je to pro něj jen o chloupek menší ostuda, než kdyby svou hokejku i se všemi tabulkami a podklady ukázal, a vyšlo tak přímo najevo, že podváděl.

Jaká hra se kolem naší Matky Země a jejích obyvatel hraje? Jak je možné, že bylo o rozhodnutí snižovat emise CO2 rozhodnuto ještě předtím, než se přišlo na to, že má být škodlivý? Kdo měl zájem na zakázání freonů? Kdo je česká Gréta? Jaký je nejlepší byznys na světě? A kam to všechno směřuje?



Celý článek si můžete přečíst v časopise Šifra č. 10/2019, který si můžete přečíst v tištěné či elektronické podobě. Objednat si můžete i předplatné.

19 komentářů :

  1. Ptám se vzdáleného příbuzného, který EKO-fanaticky se ženou pospolu projektují a prosazují solární panely (oba mají VŠ) a dost jim to vynáší, lidé mají zájem: „Jiří a co bude se solár panely po 25 letech po jejich konci?“! EKO on: „To je za dlouhou dobu, ON někdo něco vymyslí a hlavně jeto majetek klientů, těch pro které projektujem, tak ať se postarají.“.

    Do toho, protože nikdo nic neví ...?

    OdpovědětVymazat
  2. Tak takový život si můžou strčit do svých nenažraných zadnic návrat do středověku. Pryč se všemi greténisty.

    OdpovědětVymazat
  3. “... vrchní klimatický obchodník (a podvodník) Al Gore, který celou oteplovací hysterii odstartoval ...“. Byl přistižen, že je největším odběratelem elektrické energie, široko daleko ve svém obvodu, kde bydlí jeho rodina. Lhář a finanční manipulátor.

    OdpovědětVymazat
  4. Dal jsem svetu technologickou lahudku, ktera zabezpeci celem svetu cistou energii a to stacilo par magnetu.

    Nebo ne? Jo.
    Ekologie. Bohuzel, lehce promenitelna na stroj, ktery zabiji.
    Proto, nic.

    OdpovědětVymazat
  5. Byl bych opatrný v hodnocení. Samozřejmě, k systematickým lžím z mainstreamu dochází, stačí vzpomenout na řepkový olej jako přísadu do benzínu - bylo jasné, že se jedná o nesmysl od začátku.
    Pokud jde o LED žárovky: v každém případě je zde rozdíl oproti klasickým. Nízká účinnost klasických je dána tím, že žhaví wolframovou spirálu na vysokou teplotu. Takže se podstatná část energie mění v teplo a relativně malá část ve světlo. Další věc je životnost. LED používám asi 6 let a za tu dobu mi odešly celkem dvě; - klasické mají životnost podstatně menší. No a cena klesá. Ty první jsem kupoval za 3-4 stovky, stávající kolem 90 Kč. Pokud jde o barvu světla, autor by se měl informovat, že se vyrábí jak bílé, tak žluté. Pokud je kritika nedůsledná, nakonec se obrací ke svému zdroji a mainstream toho pružně využije k bagatelizaci kritiky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. testovací otázka - co se stane s tou energií na žhavení vlákna? topí? a to je špatně? já svítím (a tedy i žhavím) hlavně v zimě a to já tedy s prominutím topím tak jako tak... v létě skoro nesvítím, tedy nesvítím ani nežhavím. to jsem ale šmejd, co?

      Vymazat
    2. Pokud používáte LED už 6 let a odešly vám jen 2 kusy, pak máte buď ohromnou kliku, nebo si upravujete fakta. Také používám LED už dlouho, ale pravidelně mi odejdou 3-4 ročně. Když jsem je kupoval za 300.-Kč, štvalo mě to jen o málo víc než dnes za 90.-
      Proč ale LED odcházejí? Všimněte si, že i LED svítidla hřejí, někdy až příliš! Samotné LED diody ne, ty jsou spolehlivé, vždycky odejde měnič (to je ta elektronika v patici, která hřeje). A tam je zakopaný pes, neboli "kurvítko". Obvykle je tam elektrolyt, který buď vyschne, nebo vybuchne a ještě své okolí poprská žíravým elektrolytem, navíc je obvykle poblíž úmyslně poddimenzovaný odpor, který hřeje. Tím se jednak degraduje účinnost (to teplo je "odpad" stejně jako u žárovky), jednak tato "kurvítka" zajišťují nutnost nákupu dalších bazmeků. Vivat komerce!
      SW

      Vymazat
    3. Re (08:43):
      ... svítíte ovšem i v létě, a pochybuji, že byste si záměrně potřeboval přitápět.
      Re (02:02):
      I mě autorovo povídání o zhoubných účincích studených (modrých?) LEDek, pokud nezmiňuje možnost nákupu žárovek s "teplým" spektrem, přišlo jako manipulující demagogie. S vyzněním jeho článku sice souhlasím, ale s podbízivou argumentací to přepískl.
      A to, že po přijetí toho Montrealského protokolu klesla výroba freonů, aby byla nahrazena jinými chloro-fluorovanými uhlovodíky (s tzv. nulovým globálním potenciálem), jistě planetě Zemi neublížilo. Pokud totiž bylo prokázáno, že původně užívané freony ozónovou vrstvu narušují, bylo případné, aby byly vyřazeny a nahrazeny něčím druhým. Což se stalo. A pokud se již nějaká šlapka, co se má i za vědce, dopouští podobně demagogické manipulace, svědčí to spíš o tom, že na odbornější argumentaci nemá, a proto se uchyluje ke "skrčkám" typu slepota ovcí.
      Planeta Země je ovšem i tak značně přetěžována dopady lidské civilizace (např. soustavným zatlačováním původní biosféry, nadprodukcí odpadů, rabováním oceánů a surovinových zdrojů pro výrobu věcí chvilkové spotřeby atd. atd.).
      Jenže toto eko-klimatisty jaksi nevzrušuje! ....

      Vymazat
  6. https://principia-scientific.org/breaking-news-dr-tim-ball-defeats-michael-manns-climate-lawsuit/

    OdpovědětVymazat
  7. Tak jako vlastní vodu je možné distribuovat přes zahraniční
    zprostředkovatele s patřičným prodělkem , je možné se vyhnout i výdělečné činnosti, spojené se šrotováním solárních panelů...
    Dle vyjádření výrobců solárních panelů SOLARTEC ČR
    je možné monokrystalické články po letité degradaci sluncem
    ještě odleptat a vytvořit na povrchu novou diodovou strukturu, schopnou další funkce. Pokud to není možné, lze odleptat použité kovy (hliník, stříbro,cín, měď a další, a desku sešrotovat jako leguru do lehkých slitin či transformátorové oceli. Pokud ovšem nebudeme disponovat průmyslem a budeme jen stloukat bedny z prkýnek pro zahraničního majitele fabriky, budeme za ekologickou likvidaci solárních panelů na druhém konci zeměkoule platit ukrutné peníze, jako platíme za prodej své vlastní vody.
    Solární panel má z hlediska recyklace mnohem lepší vlastnosti , než klasický automobil, z něhož ani sebevětší pokrok neodstranil olověný akumulátor (ale rybářům by radit chtěli).

    OdpovědětVymazat
  8. nam už je ekologie někde u něčeho od doby co litaji přemožene ocelove ptaky na veškrnuv airpot padaji z nich často vypouštěne zbytečky paliva na listky na našich zahradach a ktere jsou už převažně potaženy jakousi imitaci hliniku kterou nedokaži odbornici určit z čeho pochazi ovšem že si nezoufame mame velkou šanci že se počet ocelovych ptaku rozmnoži nevidanou měrou stavbou dalšich letišt ato kvuli zvyšenemu zajmu turistu z celeho světa o veškrnu a jeho kamarašoft genose partai proto docela nechapu proč se babrame takovou prkotinou jako žarovka když pokrok a kapitalistu nikdo nezastavi alenin amarx už se nikdy nenarodi

    OdpovědětVymazat
  9. A to debatujeme o klasických žárovkách a ledkách eventuálně o fotovoltaice, na řadu přichází elektromobilita. Tam se budeme prohýbat.

    OdpovědětVymazat
  10. Nepopírám, že se lidé k přírodě chovají jako dobytek. Ale všechna "opatření" přijatá v posledních desítkách let "řeší" všechno, jenom ne skutečnou ochranu životního prostředí. Primárně plní konta zájmových skupin lidí.
    Desátky let křičím za zavedení záloh na PET láhve. Je zvláštní, že lidem nevadí nosit do lesa láhve plné, ale prázdnou už domů neunesou. A tak se jich tisíce válí po našich lesích, než je příroda skryje porostem mechu, nebo staré trávy. Tím ale dochází pouze ke kosmetické úpravě. Nadužívání plastů je skutečně enormní a do očí bijící. Také s vodou zacházíme jako dobytek. A jsem přesvědčený, že mnohem dřív než klima nás začne skutečně trápit voda. Resp. ta čistá - pitná. I když máme legislativu pro její ochranu, v praxi se dělá hodně málo. Zhruba polovina domácností vypouští odpadní vodu přímo do povrchových vod, i když to zákony zakazují. Vláda, která by dbala na naplnění tohoto zákona by skončila dřív, než by začala. Budeme raději dotovat miliardami solární barony, než za ně stavět nové čistírny odpadních vod. A to už vůbec nemluvím o výrobcích pracích prášků a čistících prostředků. Každé léto se staly koloritem informace o výskytu sinic na našich vodních nádržích. Ale protože platí, že čím je bílá bělejší... a výrobci těchto fosfor obsahujících prevítů mají dlouhé prsty, likvidujeme své zdroje sladké vody.
    Dojemné informace jsou také o stále se snižujících limitech emisí vypouštěných našimi automobily. Raději přejdeme na elektromobilitu, než by jsme překopali zemědělskou a průmyslovou výrobu s ohledem na co nejnižší dopravní náročnost. A tak pěstujeme rajčata v Holandsku a převážíme je do Bulharska, i když by si Bulhaři dokázali vypěstovat svoje vlastní. O čínské průmyslové produkci, importované přes půl zeměkoule, raději ani nemluvím. Ale všechno budeme přece za chvíli převážet elektrickými kamiony, vyrobenými bezodpadovými technologiemi, dost možná ze dřeva. Přece nebudeme tavit železo, když už razíme nulovou uhlíkovou stopu.
    Vskutku, stupidita z těchto ekologických návrhů jenom srší. Umocněná hloupostí nevzdělaných davů - produktem našich velkovýroben blbců s titulem. Ti se nezabývají tím, co lidé chtějí a skutečně potřebují. Pouze tím co nechtějí. Co bude následovat neřeší.
    Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam. A vlastní zkušenost je nepřenositelná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (12:20):
      Souhlasím s vámi.
      ----
      Kdysi po Velké listopadové předložil Erazim Kohák návrh na to, aby byla omezena reklama, protože manipuluje s lidmi tak, aby pociťovali potřebu nakupovat i toho, co v podstatě nepotřebují. Jinými slovy pokusit se mírnění přebujelého konzumerismu. Jeho návrh zapadl, protože šel proti základům kapitalismu.

      Vymazat
    2. Dpolněk ke komentáři kolegy ZHNUSENÝ. Zatímco prací prostředky snížily obsah fosfátů na úroveň, kdy v čističkách je musí na potřebnou hladinu doplňovat (jinak by v čističce nefungovaly bakterie), splachy ze zemědělství zůstávají.

      Vymazat
  11. Tento ekologický alarmismus není tak stupidní, jak mnozí naznačují. Jenom má jiné cíle, než deklaruje. Těmi cíli jsou likvidace menších výrobců běžných věcí a ty direktivně nahrazovat novými, které jsou schopni vyrábět (kvalitativně, nebo množstevně) pouze větší korporace. Jedná se o zužování špičky majitelů všeho. K této praxi potřebují liberalismus, tedy nečinné přihlížení států. Proto se nesmí ten liberalismus jakkoliv zpochybňovat a pokud se některá politická strana toho odváží, je informačně odizolována od „slušné“ společnosti. P.K.

    OdpovědětVymazat
  12. Poznámka k freonům.
    Rozhodující množství freonů vypustily do vzduchu americké klimatizace, zejména v automobilech, kde jsou sešrotovány mimořádně brzy. Československou ledničku s freonem (obchodní název LEDON) mám doma. Funguje. Rok výroby 1968.

    OdpovědětVymazat
  13. Výborný článok. Podobne ako pri freónoch, aj pri CO2 ide iba o biznis, ktorý nemá nič spoločné z klimatickými zmenami. Skleníkový efekt oblakov pozná každý. Najväčšie jarné mrazy bývajú pri vyjasnenej oblohe. Keď je v noci zamračené nočná teplota klesne menej ako pri vyjasnenej oblohe. Keď je zamračené počas celého dňa, priemerná denná teplota je nižšia ako pri vyjasnenej oblohe, čo znamená že ani skleníkový efekt oblakov nedokáže nahradiť pokles teploty spôsobený menším dopadom slnečného žiarenia na zemský povrch. Občas sa stane, že pri dostatočne veľkej oblačnosti je denná teplota rovnaká ako nočná teplota. To isté platí aj pre Venušu. Silný skleníkový efekt atmosféry Venuše je tvorený hustými oblakmi ktoré sa na Venuši nachádzajú.
    95% atmosféry Marsu tvorí CO2. Ako je možné, že na Marse sa neprejavuje skleníkový efekt CO2 ? Prakticky neexistuje žiaden dôkaz, že CO2 je skleníkový plyn. . Obchod z emisiami je iba výborní biznis pre politikov, ktorý nemá nič spoločné z klimatickými zmenami.

    OdpovědětVymazat