Ivo Rušák
23. 11. 2019
Nedávno takhle v podvečer jsem při brouzdání po netu náhodně narazil na internetový pořad s názvem „Ukaž káru“, zjevně zamýšlený pro mladé publikum, ve kterém jsem vysledoval reportáž, kde s nadšením hovořil o své „káře“, tedy tentokrát nikoli autu, ale vrtulníku, jeho pilot. A protože to byl český vojenský pilot, tak řeč byla o dvoumotorovém, víceúčelovém bitevním vrtulníku Mi-24V. Krom popisu jeho bojových možností pilot s hrdostí neopomněl podtrhnout jeho unikátnost v tom, že je to vlastně takové létající BVP. Tedy stroj nejen pancéřovaný, nejen schopný podpory pozemních vojsk a boje proti tankům, ale též zkonstruovaný k tomu, aby nesl i 8-členné, plně vyzbrojené družstvo bojovníků.
Dnešní výzbroj (bitevního)
vrtulníkového letectva ČR a její připravovaná náhrada

Nevím, nejsem odborník, jen trochu poučený laik, který se o
vojenská letadla a vojenské letectví (i některé jiné zbraňové systémy) zajímá
po několik desítek let, takže jsem za tu dobu načerpal již hodně informací, ale
stále nejsem a nikdy nebudu odborníkem s aktuálním, podrobným vhledem do
problematiky VS AČR.
Možná jen proto se mi jeví toto vyřazení a chystaný nákup
jako značně – eufemisticky řečeno – překvapivý (nechci-li otevřeně říci, že poněkud
nesmyslný). VS AČR totiž disponují jak lehkými transportními vrtulníky (10 x
W-3A Sokol), tak středními víceúčelovými transportními vrtulníky (5 x Mi-17 +
15 x Mi-171Š), tak víceúčelovými bitevními vrtulníky (17 x Mi-24V). Přitom
právě ony vrtulníky Mi-171 a Mi-24 byly VS AČR dodány v letech 2005, resp.
2006 v rámci deblokace ruského dluhu (takže jsme je získali vlastně velmi
levně).
MLU a specifický
přístup ČR k němu
Čili dnes jsou tyto dva posledně jmenované typy vrtulníků zhruba
v polovině své technické životnosti, a tedy by měly prodělávat modernizaci
zvanou v NATO jako MLU (Mid-Life Upgrade). Tento typ upgradu se u
osvědčených letounů používá ve všech „starých“ členských státech NATO a je
typický zejména pro USA, kde se úzkostlivě dbá na to, aby drahá letecká
technika mohla po zásadní modernizaci, plně využívající technický a
modernizační potenciál příslušných letounů, dosloužit i v měnících se
podmínkách až do konce své technické životnosti jako plnohodnotný zbraňový
systém.
V ČR se však z nějakých důvodů u Mi-24, tedy u kvalitní,
ve světě velmi rozšířené a v bojových podmínkách jednoznačně osvědčené
techniky s obrovskou palebnou silou, prosazuje její co nejrychlejší vyřazení
a náhrada lehkým transportním vrtulníkem, který používá jen jediný uživatel na
světě (US Marine Corps), pro jehož specifické požadavky byl speciálně
konstruován a jenž nikdy neprošel žádným intenzivním a dlouhodobým bojovým nasazením.
Naopak např. v Maďarsku přede dvěma lety rozhodli, že
až do výhledového získání nových víceúčelových vrtulníků se obnoví provoz
bitevních Mi-24, které byly v MR z úsporných důvodů dlouhodobě mimo
provoz a uložené. Od loňska však procházejí generálními opravami a úpravami
v Rusku a vracejí se do provozu.
V Polsku se bitevní Mi-24 rovněž právě modernizují a
polský letecký průmysl nabízí špičkové a modulární modernizace i jiným jejich
uživatelům.
A to nemluvíme o Rusku, jehož letecký průmysl nejen že tyto
vrtulníky vyrábí a právě modernizuje pro letectvo RF, ale nabízí řadu jejich modernizací
různé úrovně dle přání dalších zákazníků.
V ČR má letecký průmysl licencemi od ruských výrobců
zajištěno, že může provádět nejen údržbu, GO, ale i modernizace ruských
vrtulníků Mi-17/171 a Mi-24 takovými systémy – samozřejmě i západní provenience
– jaké si zákazník, včetně VS AČR, zadá. Přes tuto jedinečnou schopnost našeho
průmyslu je však přístup politiků i MO přesně opačný než v PR a v MR:
Víceúčelové bitevní vrtulníky Mi-24 již nemodernizovat, co nejdříve je vyřadit,
přestože mají za sebou teprve polovinu svého životního cyklu(!), jsou zbraňovými
systémy s největší palebnou silou, jakou má AČR vůbec k dispozici, a
pořídit místo nich vrtulníky, které mají sice modernější avioniku a optroniku
(která se ale na stávající vrtulníky dá v rámci modernizace nainstalovat(!))
a zdaleka nedisponují takovou palebnou sílou jako ty vrtulníky vyřazované.
Schopnosti 221.
vrtulníkové letky Náměšť n.O. dnes a po přezbrojení US technikou
Právě tato letka má ve výzbroji oněch 17 víceúčelových
bitevních vrtulníků Mi-24 (z toho 7 je z úsporných důvodů dlouhodobě
uloženo) a právě tato letka má místo nich obdržet 12 vrtulníků Bell, aktuálně
v typové skladbě 8 x UH-1Y Venom (lehký transportní) a 4 x AH-1Z
Viper (bitevní).
Podívejme se tedy na porovnání základních možností letky
dnes, a poté po přezbrojení US technikou. Tu uvažujeme ve variantách a) a b),
neboť vrtulník UH-1Y unese a) buď 8 vyzbrojených bojovníků a žádnou výzbroj,
nebo b) maximálně 550 kg neřízené výzbroje na 2 vnějších závěsnících a 4
bojovníky. Vrtulník AH-1Z pak unese 1.130 kg výzbroje na 6 vnějších
závěsnících, v čemž ale může být až 16 protitankových řízených střel
(PTŘS).
Ruský vrtulník Mi-24V pak uveze až 8 vyzbrojených bojovníků
a současně i 1.500 kg výzbroje na 6 vnějších závěsnících, z čehož mohou
být 4 PTŘS.
Typ
|
Počet
jednotek
|
Kapacita bojovníků
|
Hmotnost nesené
výzbroje
|
PTŘS
|
Pozn.
|
|||
1 jednotka
|
Celkem
|
1 jednotka
|
Celkem
|
1 jednotka
|
Celkem
|
|||
Mi-24V
|
17
|
8
|
136
|
1 500
|
25 500
|
4
|
68
|
272 po MLU
|
UH-1Y a)
|
8
|
8
|
64
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
UH-1Y b)
|
8
|
4
|
32
|
550
|
4 400
|
0
|
0
|
|
AH-1Z
|
4
|
0
|
0
|
1 130
|
4 520
|
16
|
64
|
|
UH-1+AH-1
|
||||||||
a)
|
8+4
|
8+0
|
64+0
|
0+1 130
|
4 520
|
0+16
|
0+64
|
|
b)
|
8+4
|
4+0
|
32+0
|
550+1 130
|
8 920
|
0+16
|
0+64
|
Tabulka 1 Kapacita
Mi-24 vs. UH-1Y+AH-1Z
Pro úplnost dodávám, že dle Smlouvy o kontrole ozbrojených
sil (Smlouva o KOS) může mít ČR ve výzbroji 50 bojových vrtulníků. Tyto počty
hlavních zbraňových systémů (jako jsou též tanky, BVP, OT, dělostřelecké
systémy, bojové letouny), které stát-signatář Smlouvy o KOS může mít, vlastně
říkají, kolik takových systémů stát maximálně potřebuje k efektivní obraně
svého teritoria v případě konfliktu střední až velké intenzity (a současně
aby extrémním zbrojením neohrožoval své sousedy). ČR má dnes ve skutečnosti
bojových vrtulníků 17 a po přezbrojení US technikou bude mít jen 4(!) + 8
lehkých transportních UH-1Y, přičemž původně jsme měli místo 17 Mi-24V koupit
pouze 12 UH-1Y, čili kategorii bojových vrtulníků jsme měli v rámci OS AČR
úplně zrušit(!).
Na další poněkud zarážející skutečnost upozorňuje úvaha, o
jaké procento přepravní či bojové kapacity by 221. letka v případě
bojového nasazení přišla při ztrátě jednoho vrtulníku Mi-24, jednoho UH-1Y či
jednoho AH-1Z, viz níže:
Typ
|
Počet
|
Ztráta 1 jednotky
vyjádřená v % z celku
|
Poznámka
|
Mi-24V
|
17
|
5,9
|
bojové kapacity/přepravní
kapacity
|
UH-1Y
|
8
|
12,5
|
přepravní kapacity
|
AH-1Z
|
4
|
25,0
|
bojové kapacity
|
Tabulka
2 Procentuální vyjádření ztráty bojové/přepravní kapacity 221.
vrtulníkové letky při ztrátě 1 vrtulníku
Samozřejmě že obě varianty výzbroje 221. letky mají své
výhody a nevýhody. Ztráta jednoho Mi-24 znamená ztrátu bojové, ale i přepravní
kapacity současně, a používá-li se Mi-24 pouze k bitevním úkolům, je jeho
přepravní kapacita nevyužitá. U dvojice AH-1/UH-1 se dá plánovat optimální
použití verze stroje podle plánovaného typu akce. Nicméně při akci typu výsadek
bojovníků se vzdušnou podporou (což je primární úkol jak Mi-24, tak AH-1/UH-1)
je třeba k vysazení 8-členného družstva a k jeho podpoře jediného
Mi-24, ale vždy nedílné dvojice AH-1/UH-1, protože UH-1Y v tom případě
nemůže nést výzbroj.
Výměna výzbroje českého bitevního vrtulníkového letectva má
v bojových situacích i další souvislosti, které by ale měli vysvětlit
spíše odborníci. Mám na mysli např. a mj. to, že
Mi-24 má sice větší spotřebu paliva než US vrtulníky, ty je
ale k takové akci třeba vyslat dva. Tzn. že k akci, kterou dnes
zajistí 1 vrtulník se 2 motory, bude třeba 2 vrtulníků se 4 motory, tedy i
s vyšší pravděpodobností možné poruchy motoru, a v prostoru nasazení
se bude pohybovat dvojnásobný počet potenciálních cílů, které bude protivník
moci ostřelovat. Mi-24 je sice podstatně těžší, čili méně obratný, ale oproti
UH-1 je silně pancéřovaný a pro vlastní
ochranu je vybavený chlazením výstupních plynů, výmetnicemi klamných
cílů a zařízením pro „matení“ protiletadlových střel s infranaváděním.
Náhodné souvislosti?
Laik si tedy klade otázku, proč k takto sporné výměně
výzbroje 221. letky má vlastně dojít.
Odpověď by měli dát zejména vojenští odborníci. Mírně
poučenému laikovi však tane na mysli mj. ten fakt, že ČR sice tuto výměnu
zdánlivě vůbec nepotřebuje, ale velmi zainteresovaný je na ní zřejmě výrobce
Bell Helicopter Textron (dále Bell). Při náhledu do (polo)odborných vojenských
časopisů nelze pominout skutečnost, že ze 3 US výrobců vrtulníků pouze Bell za
řadu posledních let neprodal do zahraničí jediný vojenský vrtulník, protože se
upsal k výrobě obří zakázky UH-1Y + AH-1Z pro US Marine Corps, přičemž
všech 160 UH-1 již bylo dodáno a dodávka 189 ks AH-1 se chýlí ke konci. A co
dál?
Již v roce 2017 tak začal Bell tlačit na některé vhodné
státy, kde se schylovalo k nějakému výběrku na vrtulníky, či které jsou
dostatečně ovlivnitelné či jejich politici vhodně „flexibilní“ či
„směrovatelní“. První na řadě tedy byla ČR, kde se pojednou začalo dostávat
sluchu pouze osobám prosazujícím urychlené vyřazení ruských bitevních vrtulníků
a jejich nahrazení víceúčelovými stroji, přičemž za jedině vhodný vrtulník se
začal označovat především UH-1Y. Rozběhla se první etapa výběrového řízení a
ještě před jejím skončením se zčistajasna v odborných médiích začaly
objevovat články říkající, že ČR si vybrala UH-1Y a že to je pro ni to nejlepší
řešení. Současně se objevují informace, že Pákistán a Bahrajn si objednají po
12 kusech bitevních AH-1Z. To je množství, které zejména Pákistán nijak
„nevytrhne“, ale oba státy a jejich masivní rozpočty na obranu taky nijak nezrujnuje.
V půli prosince 2017 však přichází na Ministerstvo
obrany ČR Karla Šlechtová a po seznámení s resortem ihned zastavuje první
etapu výběrka na „víceúčelové vrtulníky“, prohlašuje ho za marketingový průzkum
a ukládá vojákům, aby nově zadali podmínky tak, aby lépe vyhovovaly VS AČR,
čímž skutečné výběrové řízení oddaluje na neurčito. Zároveň i pozastavuje
plnění dohody o nákupu přehledových radarů PVOS z Izraele, ale naopak
akceleruje výběrová řízení a nákupy materiálů podstatně méně nákladných, ale
pro AČR o to potřebnějších.
Vzhledem k tomu, že pozastavení nákupu izraelských
radarů provázely jen kusé informace o snaze dosáhnout výhodnější ceny nebo o
dopracování jejich integrace do systému protivzdušné a protiraketové obrany
států NATO (NATINAMDS) a dále se už o nich nemluví, můžeme se dohadovat, zda to
náhodou nebyl účelový krok, jenž měl ukázat, že měříme všem stejnou měrou a že
nejsme zaujati á priori jen proti USA.
Po těchto krocích pak byla K. Šlechtová koncem června 1918
odvolána bez udání jasných důvodů. Opět lze tedy jen spekulovat, zda náhodou
prostě nesplnila hlavní zadání, oddálit ten sporný nákup vrtulníků, a nebyla
tedy „převelena“ na jiné úkoly.
V březnu (5. – 9.3.) 2019 letí A. Babiš na oficiální
návštěvu USA. U prezidenta Trumpa je přijetí plánováno na pouhé 1/2 h (!),
zato na 6.3. byl A Babiš pozván na exkurzi do centrály CIA v Langley. Co
mu tam šéfka CIA z činnosti a možností US rozvědky (a z poznatků o něm
samém a o ČR) ukázala, předvedla či řekla, není známo. Zato ještě před odletem
z USA tiskový mluvčí premiéra oznámil, že strany se dohodly, že ČR nakoupí
US vrtulníky Bell. Proč tak učinil ještě před odletem domů a zda to může nějak
souviset s obsahem návštěvy CIA, to se asi nikdy nedovíme, ale rychlý sled
těch událostí je poněkud zarážející.
Zato koncem března začíná od předchozího roku
existující hnutí Milion chvilek pro demokracii organizovat na začátek dubna
svolanou masovou demonstraci zaměřenou sice proti ministryni M. Benešové, tedy
i proti prezidentovi, jenž ji jmenoval, ale současně i proti A Babišovi, proti
jehož působení celé hnutí vlastně vzniklo. Pak se demonstrace stupňují až do
23.6.2019, tedy do největší demonstrace na Letné, ale poté je série náhle
ukončena.
Od léta 2019 se pak v českých médiích objevují zprávy a
články o tom, že se ČR rozhodla, že nakoupí vrtulníky Bell, a zhruba od srpna
2019 pak upřesnění, že to bude „mix“ vrtulníků, tedy 8 x UH-1Y a 4 x AH-1Z.
Zda mezi těmito zprávami a demonstracemi proti premiérovi existuje nějaká
spojitost, to se také nejspíš nikdy nedovíme, ale souslednost událostí je opět nápadná.
Třeba to mohla být jakási stupňovaná varování premiérovi, že v případě
nevyhovění americké straně by demonstrace taky mohly přerůst i v občanskou
neposlušnost, s kterýmžto pojmem organizátoři taktéž „koketovali“.
Proč právě Bell?
Již z předchozího textu vyplývá, že společnost Bell
dokončila obrovskou zakázku na vrtulníky UH-1Y pro US Marines, takže by
potřebovala, aby někdo ve světě nakoupil tyto transportní vrtulníky
v počtu alespoň desítek kusů, jinak se bude muset jejich výrobní linka
zastavit a řada lidí propustit. A to je nepřijatelné jak pro Bell, tak pro
prezidenta USA, jenž voličům slíbil, že pozvedne US ekonomiku a zajistí vyšší zaměstnanost.
Bohužel, do konce roku 2018 se, jak již zmíněno, podařilo přesvědčit pouze
Pákistán a Bahrajn, které se uvolily k nákupu vždy po 12 ks, ale požadují
výhradně bitevní verzi AH-1Z. To je sice taky potřeba, protože výroba a dodávky
této verze pro US Marines mají skončit do roku 2022, ale dodávky transportních
UH-1Y již skončily, takže o to akutnější je, prodat aspoň těch 12 strojů do ČR,
aby výroba transportní verze mohla ještě chvíli pokračovat. Pointa celého
snažení USA a Bellu je totiž v tom, že výroba AH-1/UH-1 sice postupně
končí, ale výroba nového vojenského typu bude zahájena nejdříve kolem roku 2025,
protože teď se teprve začínají zkoušet prototypy, a tedy co do té doby? A to je
ještě otázka, zda Bell v budoucím výběrovém řízení vůbec uspěje…
Začátkem roku 2019 se však u nás objevily zprávy o tom, že
21 vrtulníků UH-1Y nakoupí Rumunsko, které současně objednává i 24 strojů
bitevní verze AH-1Z. O žádném výběrovém řízení se alespoň u nás v této
souvislosti žádné zprávy neobjevily. Ostatně, ani by nebylo divu vzhledem
k tomu, jak mají USA Rumunsko již po vojenské stránce (a postupně i po
stránce politické) „ochočené“. Takže linka na UH-1Y je zachráněna, a tak USA
nejspíš díky tomu mohly souhlasit, že si místo 4 UH-1 můžeme objednat 4 x
AH-1Z. Ona se totiž odborná veřejnost proti úplnému zrušení bitevních vrtulníků
u nás už silně ozývala, protože to prostě znamená, že by se AČR opět a znovu
vzdala další své schopnosti – totiž vzdušné podpory výsadků a pozemních vojsk a
vysoce mobilního prostředku boje proti tankům, což je po dřívějším zrušení
některých jiných druhů vojsk a schopností opravdu už neúnosné. No a krom toho
AH-1Z jsou stejně dražší než UH-1Y, tak nakonec proč ne…
Kolik to vlastně bude
stát?
Tak tohle je tedy taky hodně ošemetná otázka. Jak známo,
ceny zbraní stále enormně rostou a US zbraně v tomto směru při vývozu
opravdu nechvalně „vynikají“. Uveďme si příkladně vrtulníky UH-60 Blackhawk.
Tyto dvoumotorové víceúčelové vrtulníky unesou až 11 bojovníků a na přídavných
křídlech se zbraňovými závěsníky mohou nést až 1.200 kg výzbroje, včetně PTŘS.
Vrtulníky se vyrábějí v USA u fy Sikorsky, jež dnes patří do skupiny
Boeing. Sikorsky má však výrobní linku na kompletní výrobu také
v Polsku(!). Když Sikorsky začal UH-60 (tovární označení S-70i)
v Polsku vyrábět, nabízel je od r. 2011 za cca 13 mil. USD (bez výzbroje).
Sikorsky však s nimi nesmí dodávat některou speciální výstroj, kterou smí
pro vývoz uvolnit jen US administrativa.
Pro tyto stroje se „rozhodlo“ Slovensko, ale s tím, že
je objedná přímo z USA a prostřednictvím Agentury pro obrannou spolupráci (DSCA)
zajišťující pomoc spojencům a programu Foreign Military Sales (FMS), protože –
jak se argumentovalo – takto lze pořídit i některé speciální vybavení.
Bohužel, tyto dva mezičlánky dodávané zbraně namísto té deklarované „pomoci
spojencům“ výrazně prodražují(!), takže SR dostala UH-60 sice (jako) přímo z USA,
ale za 29 mil. USD/kus, avšak stejně bez jakékoli výzbroje, ba dokonce i bez té
speciální výstroje(!). Těmito 9 nevyzbrojenými stroji za 261 mil USD je
postupně nahrazováno 9 středních víceúčelových vrtulníků Mi-17, které uvezou 25
vyzbrojených bojovníků a ještě na 6 závěsnících 1.500 kg neřízené
výzbroje, a z nichž část již byla špičkově modernizována(!).
České republice byly UH-1Y (pro 8 bojovníků a bez vnější
výzbroje) z USA nabídnuty původně za cca 57 mil. USD/ks(!!!). Po upozornění
domácích odborníků, že tato cena je naprosto nehorázná, „vyjednal“ do USA vyslaný
emisar „snížení“ ceny na cca 37,5 mil. USD/ks bez výzbroje (srv. cenu větších
UH-60 pro SR!). V internetových pramenech se uvádí průměrná cena za UH-1Y
26,1 mil. USD/ks a pro bitevní AH-1Z je to pak průměrně 31 mil. USD/ks (v obou
případech pravděpodobně bez výzbroje a speciální výstroje).
Pro srovnání je pak třeba uvést, kolik nás stály ty ruské
vrtulníky, jež jsou dnes asi v polovině své životnosti. Při jednáních o deblokaci
ruského dluhu vůči ČR bylo v r. 2003 dohodnuto, že hodnota jednoho víceúčelového
transportního Mi-171Š bude 5,95 mil. USD a jednoho víceúčelového bitevního Mi-24V
bude 8,88 mil. USD (vše pravděpodobně bez výzbroje, kterou ČR měla k dispozici
ještě z dřívější doby). Část Mi-171Š byla od té doby modernizována novým
přístrojovým, komunikačním a identifikačním zařízením, montáží pro pohyblivé
kulomety, balistickou ochranou kabiny a speciální balistickou ochranou kabiny
výsadku a optronickými systémy v celkové hodnotě cca 5 mil. USD/letoun.
Lze tedy říci, že do části těchto vrtulníků bylo investováno až téměř 11 mil.
USD za kus, avšak Mi-171 unese téměř 2,5x více bojovníků než UH-1Y a téměř 3x
tolik neřízené výzbroje, kterou ovšem UH-1Y unese, pouze pokud nese jen poloviční
výsadek(!).
Nově vyrobené Mi-171 dnes Rusko prodává (v závislosti na
objednaném množství, výstroji apod.) za 15 až 18 mil USD/ks a bitevní vrtulníky
Mi-24 (značené též jako Mi-35) pak až za 36 mil USD/ks (pravděpodobně
s výzbrojí).
Pokud tedy koupíme 8 x UH-1Y a 4 x AH-1Z
(zejména za momentálně nabízené ceny) a současně vyřadíme 17 Mi-24V, dosáhneme
tím za enormní částku radiálního snížení bojové kapacity 221. vrtulníkové letky
VS AČR.
Další vyvolané
důsledky
Zde si musíme objasnit jeden důležitý fakt. Pokud USA
nakupují nějaké zbraně v zahraničí (protože se vývoj v USA třeba nezdařil
nebo nestačí výrobní kapacita či protože jde o systém s malou přidanou
hodnotou, který se tedy US výrobci nevyplatí vyvíjet a vyrábět), kladou si USA
pro dovoz několik zásadních podmínek. Výroba systému se musí přenést do USA,
musí jej vyrábět US firma a výcvik veškerého personálu musí probíhat v USA
a Spojené státy musejí mít právo takový systém samy zdokonalovat a
modernizovat. Jako příklady bychom mohli uvést právě vojenské letouny, jež se
takto vyráběly či vyrábí v USA: např. britský taktický bombardér
z 50. let Canberra, britský kolmostartující taktický letoun Harrier či
brazilský turbovrtulový lehký bitevník Super Tucano. Z hlediska
strategického je to u zbraní přístup celkem pochopitelný.
V případě vývozu zbraní však USA požadují pravý opak:
Zbraňový systém je třeba koupit přímo z výroby
v USA; žádná licenční výroba, či dokonce offsetové programy se
neposkytují, velké opravy či GO dělají buď US firmy, nebo místní společnosti
nějakým způsobem ovládané US výrobci, žádné úpravy či modernizace mimo USA se
nepovolují, veškerý personál (pozemní či létající) se musí školit a vycvičit
v USA.
Navíc si USA při dodávkách zbraní do zahraničí kladou – na
rozdíl od výrobců z EU či Ruska – i různé obchodní, technické, ba i politické
podmínky.
Jak se různí představitelé ČR vyjadřují, děje se chystané
vyřazení Mi-24V zejména kvůli snížení závislosti na Rusku a odpoutání od ruské
techniky. Nákup vrtulníků Bell a jeho vyvolané důsledky však bude za daných
podmínek pro ČR znamenat pro změnu vytvoření daleko zásadnější závislosti ČR na
USA, včetně zániku určitých schopností domácího leteckého průmyslu a návazných
služeb. Např. česká společnost LOM Praha má na základě licencí od ruského
výrobce oprávnění vrtulníky Mi-17/171 a Mi-24 nejen opravovat, ale dělat na
nich i GO a i modernizovat je, a to takovými systémy, které si zákazník, včetně
VS AČR, vybere. Krom toho tato společnost provozuje i školicí středisko
v Pardubicích, kde pro VS AČR vychovává nové piloty a osádky letadel, včetně
vrtulníků, aniž by ty musely cestovat do zahraničí. V Ostravě pak existuje
společnost, která pro osádky ruských transportních vrtulníků provozuje
komplexní letový simulátor a trenažér pro palubní střelce. Obě služby komerčně
využívají i zahraniční zákazníci.
S postupným přechodem na US vrtulníky tato schopnost
českých firem zanikne, což je z hlediska vojenského tragické. Navíc
komerční využití těchto schopností (jako dosud např. pro Irák, Afganistan a další)
také postupně zanikne, protože USA – na rozdíl od předchozích let – do
zájmových zemí namísto ruské techniky (jejíž dodávky tam USA dosud platily!)
prodává již pouze US zbraně a letadla. Výcvik osádek v USA je velmi drahý,
opravy prostřednictvím US firem také nejsou levné a USA si takto udržují
trvalou kontrolu nad používáním zbraní dodaných z USA. VS AČR by pak
v případě ozbrojeného konfliktu měly problém, jak zajistit velké opravy
poškozené letecké techniky, a po vyřazení bojem poškozené techniky z provozu
(pro neschopnost její okamžité opravy) by posléze nejspíše musely požádat
někoho ze spojenců o vojenskou/leteckou pomoc (koho asi…?!?).
Po přechodu VS AČR na US techniku a po zániku schopností
českých firem tuto techniku opravovat/modernizovat tedy vznikne paradoxní
situace, kdy se bude velké množství ruských vrtulníků nadále používat nikoli u
nás, ale … v USA(!). Ty jsou totiž jedním z velkých zahraničních
uživatelů ruských vojenských vrtulníků, a je zde registrováno více vrtulníků
Mi-8/17 než např. ve všech státech V4 dohromady(!). Provozují je jak USAF, kde
je i školicí středisko s letovým simulátorem, tak řada soukromých
„kontraktorů“, kteří s těmito vrtulníky pro USAF nebo pro CIA podnikají
rizikové operace (včetně víceméně nelegálních!) v různých zájmových
zemích. A proč by USA nechávaly školit osádky ze zájmových zemí na ruské
vrtulníky kdesi v malé zemičce v Evropě, když je mohou školit samy (a
peníze za to taktéž inkasovat samy!).
Další možné budoucí
komplikace?
Ty mohou nastat právě poté, co bude po roce 2025 v USA
zahájena výroba nové generace vrtulníků a konvertoplánů. I US Marines již
deklarovaly, že poté své AH/UH-1 začnou urychleně vyřazovat a přezbrojovat se
na novou generaci letounů. Na jedné straně tedy v době, kdy se bude
postupně blížit konec technické životnosti Mi-171 a Mi-24 v ČR, bude již
probíhat vyřazování AH/UH-1, a tedy bude k dispozici velké množství těchto
vrtulníků za nízkou cenu a ještě ani ne v polovině jejich technické
životnosti, ale může hrozit, že Bell a další výrobci již nebudou podporovat
systémy v těchto vrtulnících využívané, takže ty vrtulníky se stanou
postupně nepoužitelné. Což platí i pro ty vrtulníky, které bychom dnes koupili
jako nové. Může tedy poměrně brzy nastat situace jako u našich tanků
T-72M4 CZ, které jsme koncem 90. let modernizovali tehdy špičkovými
systémy, jež ale jejich výrobci dnes již nejen nevyrábějí, ale již ani
nepodporují, takže tyto tanky se postupně stávají nebojeschopné a musejí být
aspoň při výcviku nahrazovány reaktivovanými starými tanky T-72M, jejichž staré
systémy si umíme sami buď vyrobit, nebo aspoň opravovat. U AH/UH-1 tomu tak ale
nebude. Jejich speciální systémy se u nás vyrábět nebudou, a pokud je po
zastavení výroby AH/UH-1 výrobci nebudou dostatečně dlouho podporovat, tak nám
ani ty budoucí olétané, ba ani ty nyní nové vrtulníky k ničemu nebudou,
protože nebudou bojeschopné(!).
Komu ten byznys
vlastně bude vyhovovat?
S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem a
souvislostem tedy člověku nutně tane na mysli, že ČR a její ozbrojené síly to
určitě nebudou. Naopak OS AČR touto transakcí dosáhnou opět(!) dalšího snížení
svých schopností, stejně jako český letecký průmysl, a ČR za obrovské peníze
dosáhne dalšího omezení své suverenity, za obrovské peníze si předplatí další
snížení své obranyschopnosti(!).
Vypadá to tak, že jedinými dvěma osobami, které akutně
potřebují US vrtulníky Bell v ČR, jsou pouze a jedině společnost Bell a US
prezident, a to naprosto bez jakýchkoli ohledů na naše výdaje, dokonce i bez
jakýchkoli ohledů na naši budoucí obranyschopnost.
Nicméně přes všechna uvedená fakta k tomuto nákupu
vrtulníků Bell do ČR stejně dojde. Bylo o něm již dávno rozhodnuto (již tradičně
„o nás a bez nás“!) a úkolem českých politiků bude pouze to, jak to českému
lidu, českým daňovým poplatníkům, ba i vojákům vysvětlit…
P.S.:
Závěrem se pak ještě vtírá otázka, kdo je dnes vlastně tedy
naším spojencem a jak by se vůbec takové spojenectví mělo prakticky projevovat…
- - - - - - - -
- - - - - - - - -
Některé použité prameny:
ATM (Armádní
technický magazín)
Oficiální webové
stránky výrobce Bell Helicopter
Oficiální webové
stránky výrobce PZL Mielec/Sikorsky
Oficiální webové
stránky výrobce PZL Świdnik/AgustaWestland
Ugolok něba (ruská internetová
encyklopedie vojenských letadel)
Str. 8 z 10
https://www.aircraftcompare.com/manufacture-aircraft/sikorsky/39
Srovnávač cen vrtulníků
Je sice o mnoho levnější než americké krámy, ale není "
OdpovědětVymazatJe to něco jako HAUWVAI v porovnání s přdraženými ami telefony. A mi staří trempové samozřejmě srovnáváme výzbroj a výstroj US armády v r. 1945 s výzbojí a výstrojí RA. No prostě jsme zamrzli v čase.
Proč ministr obrany lže? Protože nákup Amerických předražených vrtulníků je výpalné, které musí každý člen NATO platit USA. To je ten požadavek USA na každou členskou zemi NATO, aby vynakládala ročně na zbrojeni 2% z HDP na zbrojení a odevzdávala je USA, což je výpalné 2% ročně z HDP každého státu NATO, pro USA. "Lhaní" Metnara o životnosti Ruských vrtulníků je jenom detail, kterým se musí zdůvodnit povinnost zaplatit výpalné USA. Kdyby řekl, že Ruské vrtulníky nejsou kompatibilní s výzbrojí NATO, bylo by to sofistikovanější, ale zvolil možná nápadnou lež, protože vnitřně možná také není plně nakloněn nákupu předražených, nespolehlivých, technicky zaostalých vrtulníků. Měl jsem možnost hovořit s pilotem vrtulníků naší armády, který mi na dotaz, které z vrtulníků jsou lepší, Americké nebo Ruské, mi odpověděl, že na otázku nebude odpovídat, protože ještě nějakou dobu by chtěl mít práci u České armády jako pilot, ale může mě upozornit na skutečnost, že Britové operující v Afganistanu používají po neosvědčení se Amerických vrtulníků, vrtulníky Ruské, které Britové nakoupili po několika letech jejich přítomnosti v Afganistanu. Afganistan se považuje, jako země s nejhoršími podmínkami pro práci vrtulníku, vzhledem k všudypřítomnému prachu a horským podmínkám.
VymazatNečas prohlásil, že na dostavbu bloku jaderné elektrárny u nás preferuje Česko . Ruské konsorcium a ne krachující Americkou společnost Westinghaus a byl okamžitě odejit. Metnar ví, že kdyby Američanům něco neschválil, okamžitě by pod jakoukoliv záminkou, kterou na každého ministra vlády Američani ve svém archivu mají, použili k jeho likvidaci, jako Nečase.
VymazatTo celé vyzbrojování ČA je hrůzné. Taky máme koupit radary za cca 2 miliardy od Izraele ! To zní jako vtip, ale bohužel jde o špinavý kšeft! V r. 1990 jsme měli nejlepší radary na světě, jmenovaly se TAMARA a novější verze VERA. Když to uviděli Amíci, honem si jich několik odvezlo a nám zakázali je někam prodat! Ministr obrany vydal rozkaz a zakázal jejich další vývoj ! Proboha, Izraelci mají prd, kdoví kde ty radary,co nám prodají, koupili. Možná, že je mají od US a jsou to naše TAMARY. Takové kšefty by měli být přezkoumány - já je považuji za skandální.
VymazatNo, coby. Lepší terče z našich vojáků pro pár dolarů pro "strýčky" z júesej. Američané vždy a všude všechno přepočítávají na peníze. Takže čemu se divit. Ba i "převraty" dělají tak, aby z toho měli zisk a ne jen "normální". Ne náhodou bylo kdysi řečeno na otázku, jaký je rozdíl mezi - tuším - Irákem a Severní Koreou - ten rozdíl je ropa. Dnešní politika je prodejná děvka, která nemá svědomí.
OdpovědětVymazatRozhodujici je pro vlady co USA potrebuje. Jiz dnes jsou ty masiny stary zelezo..Daleko za vyvojem v Rusku..Spise letajici rakve..
VymazatSoucast vysavani menecennych a rovnopravnych otroku vsude na svete..
To je jednoduché,jsou to hnusné,ruské,komunistické vrtulníky,asi jim poradila paní Procházková s panem Štětinou.
OdpovědětVymazatJako prakticky ve všem, i v tomto případě jde především o peníze. Peníze nikoli Andreje Babiše, ale daňových poplatníků a nemalé. Do USA se asi doneslo, že kdesi v Evropě je nějaká země, v níž zrovna dobíhá komjunktura. V jejich očích je to takový stromeček, na němž uzrály plody. Je načase sklidit.
OdpovědětVymazatNo mě by zajímalo co by dělalo těch pár poskoků z milionu úchylek jako občanskou neposlušnost.
OdpovědětVymazatMyslím, že je to úlitba Velkému Bratrovi. Mohl by totiž naznat, že Babiš je nelegálně zvolený krvavý diktátor a že je ho nutno svrhnout, což by se mu mohlo docela snadno prostřednictvím jeho páté kolony u nás povést. Jednou se mu to už povedlo, když Nečasova vláda vyřadila firmu Westinghouse, jako nejhorší, z tendru na dostavbu Temelína. Premiérem by se pak mohl stát např. senátor Czernin, který již dnes prohlašuje, že je nutno Českou Republiku zachránit.
OdpovědětVymazatBing ho!
VymazatJasně, když někdo v minulosti "zachraňoval" Čechy a ČR tak to přece byli vždy šlechtici, baroni, knížata atd. atd.
VymazatKde je ta stara svine ze neotravuje ??
OdpovědětVymazatPry zdechnul nekde s mexikanama ozralej
VymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Vymazat@admin: Prosím smazat kreténa 8:08
VymazatMyslíš tvou matku, tuhletu kurvu? - https://im.tiscali.cz/press/2017/11/30/883039-final-0787-3800x2536.jpg
Vymazatco ji vlastenci z UPA nenašli, páč byla schovaná v tý škarpě mezi hovnama, kam chodila celá volyňská dědina srát a oni ji proto nedokázali rozeznat? A což se ukázalo jako chyba, neb jí pak mohl ožralej Havel na mejdanu, kde vynášela popelníky, ošukat a z toho si se vylíhl ty?
Je přeci jasné že při výběru těch US vrtulníků sehrálo nevětší úlohu naše další směřování naší armády. Naše armáda se stala pod divizí té US a jelikož budeme součástí US globální vojenské okupace světa tak také potřebujeme mít jejich techniku již jen kvůli opravám přímo na bojištích ve světě. Nic jiného v tom není. Ano naše kdysi mírumilovná armáda se stává stejně militantní jako ta US. Hanba naší armádě.
OdpovědětVymazatArmáda ČR: UH-60M Black Hawk vs. UH-1Y Venom / AH-1Z Viper
OdpovědětVymazathttps://www.armadninoviny.cz/vrtulniky-uh-60m-black-hawk-a-bitevni-ah-1z-viper-pro-armadu-cr.html
Docela zajímavý článek a dá se říci hodně pravdivý. Psal ho někdo kdo má všech pět pohromadě. Ano když již nakoupit ty US vrtulníky tak jedině UH-60M Black Hawk.
Proč ministr obrany lže? Protože nákup Amerických předražených vrtulníků je výpalné, které musí každý člen NATO platit USA. To je ten požadavek USA na každou členskou zemi NATO, aby vynakládala ročně na zbrojeni 2% z HDP na zbrojení a odevzdávala je USA, což je výpalné 2% ročně z HDP každého státu NATO, pro USA. "Lhaní" Metnara o životnosti Ruských vrtulníků je jenom detail, kterým se musí zdůvodnit povinnost zaplatit výpalné USA. Kdyby řekl, že Ruské vrtulníky nejsou kompatibilní s výzbrojí NATO, bylo by to sofistikovanější, ale zvolil možná nápadnou lež, protože vnitřně možná také není plně nakloněn nákupu předražených, nespolehlivých, technicky zaostalých vrtulníků. Měl jsem možnost hovořit s pilotem vrtulníků naší armády, který mi na dotaz, které z vrtulníků jsou lepší, Americké nebo Ruské, mi odpověděl, že na otázku nebude odpovídat, protože ještě nějakou dobu by chtěl mít práci u České armády jako pilot, ale může mě upozornit na skutečnost, že Britové operující v Afganistanu používají po neosvědčení se Amerických vrtulníků, vrtulníky Ruské, které Britové nakoupili po několika letech jejich přítomnosti v Afganistanu. Afganistan se považuje, jako země s nejhoršími podmínkami pro práci vrtulníku, vzhledem k všudypřítomnému prachu a horským podmínkám.
OdpovědětVymazatAno dnešní armáda s naší velikostí má jedinou šanci jak bránit svou vlast a to speciálními silami, přepadovými komandy s tou nelepší záškodnickou technikou a k tomu jsou zapotřebí sině vyzbrojené přepravní vrtulníky. Těch pár kusů tanků za které bychom vyhodily prachy by bylo v dnešní době konfliktu zničeno než by řekl švec. V době satelitů kdy vás má protivník jako na dlani a to i s centimetrovými souřadnicemi je něco jako tank jen něco jako železná rakev pro posádku. Jistě že na vrtulníky a vůbec vojenskou techniku z Ruska žádný nemá, ale dnes není doba na tyto super stroje, na Ruskou vojenskou techniku.
OdpovědětVymazatKamov Ka-50 a Ka-52 - Černý žralok a Aligátor
OdpovědětVymazathttps://www.youtube.com/watch?v=yhjTwCMPkX0
Tak to je tedy stroj co. Dokonce i katapultáž pilota, je vidět že jim jde o každého vojáčka.
Proč asi všude USA voj.technika.
OdpovědětVymazatZapomínáte na zásadní věc i takhle se dát rozmísťovat USA armáda v dalších státech.Kdyby sem najeli USA armáda,tak už tady má svoji techniku,kterou znají a umí ovládat,co u Ruské techniky nejde.Takže můžeme jen čekat,že to bude takhle postupovat nadále.
Kromě všech uvedených nevýhod bude tento krok přezbrojení znamenat likvidaci jedno z mála špičkových domácích podniků, kterým jsou LOM (Letecké opravny Malešice).
OdpovědětVymazatmy jsme zvikli odjakživa co se kolonie osamostatnila otročit a tak tohle neni až tak hrozne oprotitomu historickemu nikdy nekončicimu tučnemu desatku a jak řika muj neoblibeny hereka svěrak mužeme si myslet co chceme ale to je tak všechno co stim udělame
OdpovědětVymazatTen dnešní koloniální desátek činící cca 300 miliard ročně není ufinancovatelný-to chápe každý rozumný.
Vymazathttps://www.e15.cz/domaci/analytici-vylouceni-ceska-ze-skupiny-vyspelych-statu-ekonomiku-neposkodi-1329168
"Iluze svobody bude pokračovat tak dlouho, dokud bude výhodné pokračovat v iluzi." V okamžiku, kdy je iluze příliš nákladná na udržení, sundají scenérii, přesune stoly a židle z cesty, odtáhnou záclony a uvidíte cihlovou zeď v zadní části divadla. “- Frank Zappa
Mame uz zkusenost...... nove vrtulniky z usa budou pry neco, jako Pandury ale s vrtulema......��
OdpovědětVymazatJe to v dnešní době téměř pravidlo, že poučený laik má mnohem více informací než hloupý demagog v politice. Z nich je jednoznačně zřejmé, že USA vrtulníky budou spíše luxusní, tedy předražený, hračka na okrasu než příspěvek k boji. Demagogie už vítězí i u Babiše.
OdpovědětVymazatMetnar nechce vrtulníky s kolečky. Co dyž chytnou defekt.
OdpovědětVymazatA ty saně na těch emerikanských jsou výhodou při ústupu.
Může na nich viset dalších osm bojovníků.