Reklama

sobota 16. listopadu 2019

Komu vadí dezinformace?

Leo K.
16.11.2019 KosaZostra
Vybuchne-li nad Čeljabinskem bolid, vyhraje-li v Polsku volby koalice vedená stranou Právo a spravedlnost nebo když demonstranti v Hongkongu vypálí kanceláře čínské tiskové agentury Sin-chua, či když rychlík narazí do spadlého mostu ve Studénce na Novojičínsku, jedná se o fakta, která jsou potvrzená z různých stran, fakta, na která si lze „sáhnout.“ Jestliže se nám ale dostane odpovědí proč se tak stalo, tak už je situace rozmanitější. V naprosté většině se jedná o domněnky – a o nich je zbytečné vést jakoukoliv debatu. Jsou-li ale ty domněnky podloženy nějakým obtížně zpochybnitelným řetězcem faktů – jedná se už o názor (psal jsem: názor je úsudek). Protože platí, že 
každý má právo na svůj vlastní názor, ale nikdo nemá právo na vlastní fakta,
Existovala generace novinářů, která nikdy nesklouzla k ideologii v jejímž jménu fakta vykládala, ale komentovala fakta v dichotomii různých zájmů. Ať šlo o Zdeňka Velíška, Jiřího Hanáka nebo zemřelého Jana Petránka. Všimněte si v posledním jeho projevu na ČRo 2 z 31. května 2016 jak ho moderátorka Zita Senková neúspěšně tlačí do ideologické pozice a jak se tomu Jan Petránek brání.

Proč se ale vlastně máme bránit ideologické floskuli? Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a podobných zájmů určité skupiny. V politické praxi jde o myšlenkovou soustavu vrstvy, která vládne materiální mocí. Jde o jednostranné, často nepravdivé vidění světa, krátce řečeno o mystifikaci. Jinde a jindy jsem psal, že ideologie jsou předepsané brýle, které nedovolují poznávat svět ve všech souvislostech. Jak – nedovolují?

Každá ideologie má přímo v popisu činnosti, že musí skutečnost překrývat a vytvářet změněnou realitu.

Každá ideologie také popisuje ty, co s ní nesouhlasí, jako „naše“ nepřátele. Je to útok na pudovou stránku člověka. Místo otázky – co se stalo a jak se to stalo – ideologie hledá kdo je vinen. Odolat takovému útoku znamená ledacos o běhu světa vědět. A to není zrovna běžné, když je člověk celý život terčem těch, co mu chtějí „nakukat“ nějakou falešnou, virtuální či pozměněnou realitu.V posledním svém článku Tabulka z časů císaře pána jsem ke vzdělávání psal, že čím větší počet vysokoškolských studentů vzděláváme, tím víc se snižuje jejich intelektuální laťka. A když ji neustále snižujete, tam úplně dole zůstává ideologie. „Nejnižší laťka v dějinách vědy je její ideologizace,“ tvrdí profesor Budil a vývoj mu dává za pravdu.

Skutečná věda (týká se to hlavně přírodních věd) vyznává jedno důležité pravidlo. Jestliže něco má mít bezpodmínečnou platnost, pak jediný případ ve kterém to neplatí, ruší okamžitě onu platnost v celém svém rozsahu. A to je v rozporu s jakoukoliv ideologií.

V pořadu Slovenskej televízie Večer pod lampou, díl Zatýkanie v Česku, se v čase 1:56:27 a dále, ptá moderátor Štefan Hríb trochu zlomyslně Romana Jocha, když před tím vyjmenoval téměř všechny jeho neúspěchy, jestli si někdy neříká: „Já už se na to vykašlem, ta teoria prostě nefunguje.“ Oprávněně, protože tento stážista amerických konzervativních think-tanků, konzervativec až do morku kosti, ředitel Občanského institutu, je až fanatickým obhájcem majetkové podstaty všech lidských práv. Jenže i pravicový aktivista Jakub Malinovský je jeho schematickým konzevatismem zaskočen natolik, že v článku Joch, Dundáčková a lidská práva (Revue politika) kde Romana Jocha hájí, připouští, že: „Roman Joch si za své šablonovité myšlení, podporu agrese NATO vůči Jugoslávii a spoustu dalších věcí ostrou kritiku zaslouží.“


Šablonovité myšlení. Ano, to je správné a výstižné pojmenování.

Ideologie je šablonovité myšlení a co je mimo šablonu, to se jejím nositelům jeví jako nesprávné, ba protispolečenské. Je obtížné všechny „novináře,“ kterým se šablona vryla pod kůži tak, že ji snad ani necítí, vyjmenovat, ale alespoň ty nejvýraznější jako Martin Fendrych, Jindřich Šídlo, Jaromír Štětina, Erik Tabery, stojí za to jmenovat. Všichni ctí Churchilla, který, když mu kdysi vpálili „…vašim názorům neodpovídají fakta!“ okamžité odpověděl: „Tím hůř pro fakta.“
Jenže právě fakta jsou to jádro, které by žádnou interpretací nemělo utrpět. Proto se stále častěji objevují tvrzení, která se vydávají za fakta aniž by je šlo ověřit. V únoru 2018 varovali před používáním telefonů Huawei a ZTE ve svém vystoupení před senátním Výborem pro zpravodajské služby šéfové agentur CIA, NSA, FBI a vojenské rozvědky Defense Intelligence Agency. Podle nich společnosti představují kvůli údajnému napojení na čínskou vládu pro americké zákazníky vážné bezpečnostní riziko. Např. šéf FBI Christopher Wray tehdy prohlásil, že není v zájmu USA, aby „jakákoli firma zavázaná cizí vládě a nesdílející naše hodnoty získávala v americké telekomunikační síti silové pozice.“ Podle něj by tak čínské firmy mohly provádět špionáž, telekomunikační síť škodlivě modifikovat a krást z ní citlivé informace.

Začátkem roku upustili přední mobilní operátoři Verizon a AT&T od plánů oficiálně na americký trh uvést vlajkové lodi firmy Huawei, údajně kvůli politickému nátlaku. Mezitím Pentagon zakázal v obchodech na amerických vojenských základnách prodej telefonů obou značek, přičemž jako důvod uvedl bezpečnostní obavy a zároveň požádal americké spojence o následování.

Společnosti opakovaně nařčení z možného „špehování“ odmítly. Huawei je podle svých slov v byznysu již 30 let, působí ve 170 zemích světa a nepředstavuje žádné větší kyberbezpečnostní riziko než jakákoli jiná firma. Ověření tvrzení, že komunikační technika jmenovaných firem představuje reálné riziko je obtížné, protože se nepodařilo dohledat ani jeden případ, který by obavy tajných služeb potvrdil.

Za ověření nelze pokládat ani shodné stanovisko Austrálie, Kanady, Nového Zélandu a Velké Británie, protože všechny tyto země (mimo další) jsou vázány smlouvou UKUSA o spolupráci tajných služeb. Velmi obsáhle a podrobně se s touto smlouvou můžete seznámit ve zpracování RNDr. Jiřího Svrška. V souvislosti s členy vázanými smlouvou UKUSA se objevila také spekulace, že to varování před technologiemi čínských firem je tu proto, že je NSA a další nedokážou odposlouchávat (!) Jaké bylo nakonec zklamání NSA, když Velká Británie oznámila, že od toho striktního zákazu upustila a nebude firmě Huawei klást žádné překážky. Evropské státy mimo Polsko se dožadovaly jakéhokoliv důkazu pro apriori zákaz, náš NÚKIB prohlásil, že nehledá důkazy, ale vyhodnocuje rizika(!)

Co je v tomto případě dezinformace? Při hodnocení se máme držet fakt. Jenže ta neexistují. A celá kauza jsou jen různé „odpovědi“ na otázku proč. Podle toho, co jsme si řekli na úplném začátku, jde o domněnky a jakákoliv debata o nich je pouze ztrátou času.

Středisko bezpečnostní politiky IPS FSV UK (už změnilo název) byl projekt přinejmenším tří na obrázku jmenovaných (vedených PhDr. Milošem Balabánem, Ph.D. ) jak „odklonit“ peníze určené univerzitě. Jedním subjektem, který přispíval, byla také ambasáda Čínské lidové republiky. Když to prasklo a vyšlo najevo, že pracovníci univerzity dostávali z čínské ambasády peníze na pořádání konferencí a že ze stejného zdroje byl hrazen minimálně jeden kurz o současné Čínské lidové republice a výhodách Nové hedvábné stezky, vedení univerzity rozmetalo skupinu a Miloš Balabán plus dva společníci se dohodli na odchodu z univerzity.

Propagovat svoji zem patří mezi základní úkoly zastupitelských úřadů v zahraničí. Dlouhodobě je například známa masívní podpora francouzské ambasády výuce francouzštiny. Co všechno podporuje ambasáda Spojených státu, by bylo námětem na samostatný článek.

Tak dostal slovo nejen Václav Moravec (ano, ten nedělní moderátor) v roli předsedy akademického senátu FSV UK, ale také kdekdo, kdo si potřeboval přihřát maistreamovou protičínskou polévku. A opět bychom mohli jednoduše rozdělit kauzu na fakta (založení parazitní organizace) a ideologickou interpretaci odpovědi na otázku proč.

Takže případná mediální výchova občanů je strašně snadná. Spočívá v důrazu na fakta. Jdou z nějakého případu vypreparovat?

Jedině tato fakta jsou pravdivá.

Ostatní text jsou jenom domněnky (jakési bla, bla, bla) a v lepším případě názor zpravodaje, který je ovšem třeba očistit od ideologického zabarvení.

Ředitel BIS, plukovník Michal Koudelka, se pochlubil rozbitím sítě ruské zpravodajské služby FSB. Jediný hmatatelný a tedy skutečně prokazatelný úspěch proti ruskojazyčným strukturám v České republice, nepočítáme-li demonstrativní vypovězení tří zaměstnanců ruského konzulátu v souvislosti s kauzou „novičok,“ však byla policejní akce, která vedla k zatčení bosse ruské mafie v Pražském nočním klubu U Holubů v roce 1995. To byl Michal Koudelka teprve necelý rok zaměstnancem BIS. Běžně se takové informaci říká „vytírání očí.“

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, k informaci o své činnosti přistupuje vychytraleji: „Nezakazujeme lhaní ani nehodnotíme verze pravdy. To je fiktivní obraz, který si naši kritici vymysleli, aby měli na co útočit. Pouze poskytujeme dostupná fakta“ – napsala Eva Romancovová. Jak že to bylo v té definici ideologie? Že jde o myšlenkovou soustavu vládnoucí vrstvy a tedy fakta, která nám chce podstrkovat vládní úřad, musí odpovídat té aktuální ideologii. Ale uznávám, že je to chytře vymyšleno, to takový Petr Honzejk si s inteligentním vyjadřováním hlavu neláme:
„Ať si samozřejmě každý plácá, co chce, ale proč by měl být chráněn před poukazem na to, že plácá? Právo ohradit se proti lžím, výmyslům a manipulacím má mít každý. I demokratický právní stát prostřednictvím svých institucí. V zájmu všech, kterým na demokratickém právním státu záleží víc než na vlastní moci.“
K tomu mu přihrává komentátor Práva Alexandr Mifrofanov:

„Ano, jsou buď blbí, nebo navedení. Nebo rovnou kolaborují, proto potrefené husy tolik kejhají. Skvěle, @PetrHonzejk.“

Zkusím tuhle logiku doplnit citátem z předrevolučního Rudého práva, datovaného 30. ledna 1989, z rubriky Na dotazy čtenářů:

Psali jste o tom, že lidé, kteří ve vašem tisku odsoudili demonstrace na Václavském náměstí, jsou vystavováni výhrůžkám. To snad nemyslíte vážně?
Je tomu tak. A nejen v posledních dnech, i když právě nyní se tato „činnost“projevila zřetelněji. Zdá se, že morálce těch, kteří volají po „svobodném vyjadřování názorů,“ nebrání nic, aby se uchylovali k psychologickému teroru. Telefonáty na adresu poctivých lidí, kteří v těch dnech pozvedli svůj hlas za klidné podmínky života a práce, za přestavbu socialistické společnosti, jsou pochopitelně anonymní stejně jako dopisy. Nebereme-li v úvahu podpis „charta“ nebo „příznivci charty.“ Jejich autoři používají nejhrubších urážek, vyhrožují vším možným včetně zabití a vraždy rodiny a dětí nevyjímaje. Dopisy jsou často pokresleny šibenicemi, hákovými kříži a dalšími nacistickými symbol.

Také tenkrát se stát, byť totalitní, prostřednictvím svého tiskového orgánu ohrazoval, jak to dnes žádá Petr Honzejk. A Mitrofanovi potrefené husy také kejhaly? Tenkrát šlo – jak se v odpovědi doslovně píše,
o svobodné vyjadřování názorů, ale o to jde dnes také.

Noamu Chomskému izraelská vláda zakázala vstup na izraelské území. Nakonec přednášel pro studenty v Ramalláhu přes videotelefon z jordánského Ammánu, což vyvolalo ostré reakce. „Bylo to principiální rozhodnutí mezi demokratickým ideálem – a my všichni chceme svobodu projevu a pohybu – a potřebou vlastní ochrany,“ prohlásil například v izraelském rozhlasu Otniel Schneller z centristické strany Kadima. „Co by tak na té univerzitě asi říkal? Že Izrael zabíjí Araby? Že je Izrael apartheidní stát?“ Tři měsíce na to by izraelská matka, tvrdil Schneller, stála nad hrobem svého syna, „oběti podněcování ve jménu svobody projevu.“

Čteme v různých souvislostech a v odlišných podmínkách stále stejné argumenty proti svobodě slova. Ať už od Jaroslava Kojzara, Otniela Schnellera, či Evy Romancovové – kdo je tedy vlastně tím univerzálním dezinformátorem a co to jsou, ta dostupná (povolená) fakta?


30 komentářů :

  1. Já to vnímám takhle: Každý má právo na svůj názor, dokonce i na vědomou nepravdu, vždyť ve vzteku hájí sebe. Tohle už ale neplatí pro veřejnoprávní média. Pokud zveřejní názor A, nutně musí zveřejnit i názor B, což se neděje. Místo toho tu máme celodenní chvalozpěvy a kampaně, dokonce se tam dostává i záměr rozvědek. Naštěstí člověk se snadno otupí. Ovšem pokud je kriticky naladěn, podsouvá se to všechno do podvědomí a pro veřejnoprávní média je to ještě horší. Posluchač podezřívá šiřitele i v případě běžných informací, je to úplný opak toho, co Velký Bratr potřebuje a v co doufá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý má právo na svůj vlastní názor, ale nikdo nemá právo na vlastní fakta, Opakovaná lež není o nic víc faktem než předtím. Jen se stává faktem opakované lži. Otázka zní: Jsme v ráji, nebo v pr eli? Co je fakt a co je názor? "Hlásej, pravdu, říkej pravdu, bij se za pravdu až pravda a láska zvítězí.

      Vymazat
    2. No, obávám se, že nejsem takobý fanatik abych se pro pravdu bil. Ona pravda není není metafyzická pravda, je jen vždy pravdou objektivní. Stačí například nazvat příchod spřátelených vosk invazí a je to o úplně něčem jiném, tedy záleží na situaci a významu slov. Co se týče faktů, člověk je stvořen tak, že vnímá okolí jem svými smysly a ty vše jen zkreslují a zdaleka nezobrazují skutečnou realitu. Navíc, dnes je tolik informací, že se v nich vyzná jen odborník, tedy je to velice úzké spektrum a to snadno zkreslí celek. Dnes jsem viděl v televizi navezený lampionový průvod k 17. listopadu a zrovna jsem si pustil sedláka, co se prohlašuje za jakéhosi zemana, pána této země. Samozřejmě je to jen pronajimatel půdy, co ji jen zrestituoval. Fakt je, že se vychloubá něčím, co ani nezvládá. Chybí mi tu onen investigativní novinář, který zjišťuje, že navezený hnůj obtěžuje obyvatele vesnice a kukuřičná pole způsobují zabahnění blízkých komunikací. Je mi nablití.

      Vymazat
  2. Je tady ale jeden rozdil
    Kancelar chinske agentury byla vypalena demokraticky coz je podstatny rozdil od vypaleni nedemokratickeho
    Nebo to snad neni nekomu jasne

    OdpovědětVymazat
  3. Propagandu má každé zřízení a naštěstí se pravdu dočteme jinde oficiálně by se lhát nemělo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro Anonymní16. listopadu 2019 6:24.

      Pane, dík za komentář, který je na rozdíl od mnoha jiných, - "O NĚČEM".

      Dovoluji si proto, doplnit váš příspšvek o jedno pořekadlo, které má (podle mého názoru) větší vypovídací hodnotu, než se na první pohled zdá:

      ŘÍKAT MŮŽEŠ CO CHCEŠ, ALE SKUTKY TĚ PROZRADÍ.

      Vymazat
  4. Jestli jsem to pochopil, tak se autor snaží de facto o něco, co není v podstatě možné.
    1. Fakta - logická základní jednotka - pojem, která mají své potvrzení svou existencí, potvrzenou "svědky", písemnosti, dokumenty všech druhů???
    Dnes je už mnohému známo, že "podstrčit" cokoli jako "fakt" není problém ani v současném světě, ani jako "fakt" potvrzující COKOLIV, CO SE DNES HODÍ.
    2. Svoboda slova - možnost vyjádřit svůj názor, postoj, myšlenku. Tato svoboda je k ničemu pokud to není doprovázeno dalšími - pro jednoduchost řekněme - "svobodami".
    2a. Svoboda také těch ostatních - pro někoho bohužel - bez VÝJIMKY.
    3. Svoboda výběru názoru znamená UZNÁVAT PRÁVO SPOLEČENSTVÍ na tento výběr v celku, ať se mi to líbí nebo ne. Protože neuznávám-li tuto svobodu, nemohu ji - logicky - chtít ANI PRO SEBE.
    Svoboda uznávání většinového názoru musí platit za splnění všech výše uvedených svobod.
    4. Svoboda být "zproštěn" jakýchkoli ideologií je nesmysl, protože člověk si svůj ideologický názor formuje svými zkušenostmi - mám nemám rád, pocity, znalostmi, vědomostmi. Každý člověk si tak denně několikrát "vybírá" svou názorovou politickou cestu, aniž to musí vědět. Jiná je otázka, jsem-li "přívržencem" nějaké konkrétní ideologie či ne. Nestranickost je tedy POUZE VE VZTAHU KE KONKRÉTNÍ DANÉ SITUACI. Z toho plyne, že ideologii mám i v případě, že ji "oficiálně" nemám. Pokud se týče konkrétních ideologií, pak s ní prostě souhlasím nebo ne. Diametrálně jiná situace je, jestli se veřejně "angažuji" nebo ne.
    5. Demokracie není vládou VŠECH občanů splňujících požadavky pro možnost volit, ale je to VLÁDA VYBRANÉ SKUPINY za různých dob různě definovaných (uznávaných). De facto je to pak vláda menšiny nad většinou. Takže nám vlastně dneska ani nelžou, jen se nám totálně vysmívají.

    6. Jakákoliv svoboda je však nemožná, jestli ji nemají také ostatní. Jestliže někdo vyhraje v loterii miliony, má velký majetek nebo moc na základě financí a začne tvrdit, že teď bude žít svobodně, je to svoboda?
    Není, protože ostatní musí být na základě toho, že si svobodu KUPUJI nutně PRODEJEM ČÁSTI SVÉ SVOBODY OMEZENI PRÁVĚ VE SVÉ SVOBODĚ. Je to tedy možnost koupit si nějakou volnost ve svém počínání.
    7. Proto svobodná společnost musí být odpovědná ke všem svým členům. Musí dodržovat vzájemnou svobodu bez výjimky. Není to však svoboda zaručena ani tak právními zákony, jak se mnozí domnívají, to je jen možný směr a předpoklady, ale je to stav vzájemných KAŽDODENNÍCH VZTAHŮ SPOLEČNOSTI. Však se podívejte, které státy žijí ZÁKONOPOSLUŠNĚJI MNOHEM VÍCE NEŽ JINÉ.
    Je to asi takový rozdíl jako žít podle spravedlnosti a žít podle zákona. Jen ten kdo toto pochopí, může vědět, co je to možnost žít svobodně. Na jedné straně musí být právní zákony, které znemožňují okrádání "svobod" jednotlivci - trestní. Na druhé straně musí být - pro zjednodušení - MORÁLKA A SPRAVEDLNOST CELÉ SPOLEČNOSTI.
    8. Proto je nejhorším činem proti "vládě LIDÍ" (v tom nesprávně, ale většinově chápaném smyslu) nebo chcete-li proti svobodné společnosti, zamořování zvrácenostmi a zvrhlostmi, debilizace a likvidace kvality školství a výchovy mladých pokolení. Vzdělanost a zvyšování úrovně společnosti je dlouhodobý a neustálý proces, který je nesmírně citlivý na jakékoli chyby.
    Takže nakonec nejvíce omezení je právě paradoxně v té nejsvobodnější společnosti. Jenže je rozdíl svobodná společnost a totálně ovládaná společnost hrstkou ve jménu hrstky. To jen, aby nevznikly zbytečné dohady.
    Bavit se o demokratické společnosti má smysl jen tehdy, víte-li jak vůči sobě tento pojem chápeme jeden každý z nás.
    Jinak mluvíme jeden o koze a druhý o voze. Skoro by se až chtělo říci - žijme podle morálky skutečných lidových přísloví a budeme žít minimálně mnohem svobodněji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Perfektní! K tomu je třeba dodat jen pochvalu a obdiv! Čím jste, člověče?

      Vymazat
    2. Zbytečné kecy. Pokud premier dohodne nákup zastaralých vrtulníků s ochranou proti mořské soli je zbytečné se bavit o čistotě novinařiny a dezinformacích. Myslíte že by byl 17. listopad kdyby se SSSR ústy Gorbyho nerozhodl kapitulovat? ROFL

      Vymazat
    3. Rolf
      Kecy jsou zbytečnosti, které nic nedávají. No a co, že to premiér rozhodne, když se v příspěvku 6:24 jedná o něco jiného?

      Vymazat
    4. 6.24 Obecně lze souhlasit, ovšem svoboda slova a projevu je na dvě věci BEZ SVOBODY PO PRONESENÍ SLOVA, PROJEVU... ať již se stejnými pravdivými slovy podporuje či popírá cokoliv, nejsou následky totožné, jak by měly být... Za něco kriminál, za totéž vůči jinému sláva, možná i neziskové koryto... Často se píše o tzv. "dvojím metru"... kdyby šlo jenom o metr a o dvojí (různé od sebe)... časté jsou nehoráznosti posunující hranice CHUCPE do nových výšin...

      Vymazat
  5. Stále ještě nejsme stádo blbců. Rozumně myslící český člověk zatím ještě pořád dokáže rozeznat zrno od plev a sám si to dokáže přebrat. Ještě nejsme tak daleko jako třeba americký národ, který sežere vše, co se mu předloží. Někdy mi připadá, že ten jednoduchý český sedlák má víc rozumu, než všichni ti transparenti, co budou na Letné. Je třeba si stále připomínat, že vzdělání a tituly ještě nejsou znakem inteligence, vis. Putna, Fiala, Pospíšil, Drahoš, Benda...Špatné je, že naše školství vede naši mládež k americkému vzoru a to navíc když si tam pustíme takovou verbež, jako je Člověk v plísni. Půjde li to takhle dál tak mám obavy, že naši potomci budou lehce ovladatelní ,,elitami" bez vlastního úsudku a myšlení, budou jíst svátešní nedělní oběd z papírových krabiček umělohmotným příborem... a to bude s námi ámen. M.R.

    OdpovědětVymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  7. Kde máme informace o Islámském státu před 5 léty. Když bojoval proti Asadovi, tak to bylo zřejmě OK. Zasáhli tam Rusové a vře je proti nim a Asadovi. Ano se Sýrii nedivím, že nechce žádnou pomoc ze Západu, museli by respektovat jejich požadavky.

    OdpovědětVymazat
  8. Rusko se dnes ukazuje jako skutečná říše zla, dnes bez duvodu vyhodí Člověka v tísni, ( to se Putin bojí pro Rusko bezvýznamných lidí?) v Sýrii obsadí základnu USA, a u místních rusofilcek má podporu.
    A o Ruských dezinformací je zbytečné psát, stačí se podívat na Sputnik!
    Moc se těším na demonstraci Milinuchvilek, která svým zpusobem také vyjadřuje negativní postoj k Ruskému zločinnému režimu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 8.55 To je nějaká ironie ?

      Vymazat
    2. 8:55To asi nebude ironie, ale ideologie, předepsané brýle, neboli to šablonovité myšlení, jak se píše ve článku. Jenom je mi velikou záhadou, proč čučkař Koudelka se svým ansámblem, nepřišel na to že šmejdi z neziskovky Člověk v tísni, jsou nebezpečí pro stát. Vysvětlení je asi to, že jsou to čučkaři a jejich činnost asi nemá sloužit našemu státu. Jinak by tu jejich činnost odhalili dříve než Rusové a pak by možná mohl čučkař Koudelka, mohl uvažovat o generálských frčkách, takhle to je spíše na vlastizradu. Hej hou, rudý dědeček

      Vymazat
    3. Rusko bylo odjakživa chudá, velká, zaostalá země. A nijak mu to nebránilo napadat, okupovat a zotročovat cizí státy a národy. Naopak, jeho vůdci potřebovali najít cizí nepřátele, obvinit je z ruské bídy, neúspěchů, nesvobody a válčit s nimi, aby odvedli nespokojenost lidu sami od sebe, od svých institucí, Kremlu a jejich vlastní neschopnosti, zkorumpovanosti, nespravedlnosti a parazitismu.

      Vymazat
  9. Nejvyšší pirát po 22 hodině na ČT 24 divákům sdělil, že demokracie spočívá v tom, že nikdo si nesmí myslet, že když vyhraje volby, že ho ulice nemusí sesadit. Kdo je ta ulice a kdo je na ulici, to už pirát nesdělil. A kdo je na ulici? Jsou tam herci, studenti, disidenti, tedy všichni ti, kteří tam můžou být, protože jim to jejich práce - nepráce, umožňuje a tím vytvářejí, společně s televizi dojem většiny i když národ si v demokratických volbách již zvolil kdo má být na hradě a kdo má sedět ve vládě. Kdyby do ulic vyšli ti co opravdu musí pracovat a na ulici z pracovních důvodů nemůžou, tak by to mělo dvojí efekt. První je ten, že by Letná určitě nestačila a druhý efekt je ten, že Milion chvilek by ráno nemělo snídani v poledne by už si chvilkaři neohřáli ani oběd. Takže někdo může na ulici hrát šaškárnu a druhý musí bohužel být v práci a musí na tu šaškárnu koukat. NO a to je demokracie podle Milion chvilek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tomu říkám trefně řečeno.

      Vymazat
    2. Jinými slovy, po plyšáku si pomohli nejvíc netáhla, nemakačenkové, flinci, namyšlení egoisté, atd. atd., prostě lidé zcela odkázaní na práci těch opovržených pracovitých bělochů z polí a továren, techniků, energetiků, pracujících ve zdravotnictví, v bezpečnosti, atd. atd.

      Vámi vyjmenované skupiny lehkoživků (kromě doopravdy studujících studentů EXAKTNÍCH oborů...) budou vždy zpívat i chrochtat podle taktovek svých krmičů...

      Vymazat
    3. Takže vlastně -volby jsou na hovno? Jenom předraženej špektákl? Tak ať se uvolujou mezi sebou za svoje vlastní peníze, žádné státní peníze "stranám" nebudou dávat z kapes daňových poplatníků, a ať se tam potom hádají a šlapou si navzájem po krku. Ať lidi neotravujou žádnou byrokracií, žádnými přiblblými výmysly, ať se nepřipomínají ničím. Jestli teda má ten pirát takovej názor.

      Vymazat
  10. V komentářích na ČRO PLUS jsem z úst Klvani, Jandy či Petříčka a dalších o nebezpečnosti Huawei , nebo otravy Skripalů několikrát slyšel že v hodnocení sporných faktů se musime zastávat názoru spojenců tak o čem se chcete bavit.

    OdpovědětVymazat
  11. Fakta? Opakovaná lež není o nic víc faktem než předtím. Jen se stává faktem opakované lži "spojenců".

    OdpovědětVymazat
  12. Každý má právo na svůj vlastní názor, ale nikdo nemá právo na vlastní fakta, Opakovaná lež není o nic víc faktem než předtím. Jen se stává faktem opakované lži. Otázka zní: Jsme v ráji, nebo v pr eli? Co je fakt a co je názor?

    OdpovědětVymazat
  13. Nevadí mi nic, číst mezi řádky a poslouchat více zdrojů, v tom nás vyškolil totáč dokonale a mladým je to fuk, ti ví své.

    OdpovědětVymazat
  14. K tomu Hongkongu malá poznámka. Včera jsem zaslechl ve zprávách čro poznámku o další oběti nepokojů.
    Sedmdesátiletý muž byl převezen do nemocnice se zraněním hlavy kdy svým zraněním podlehl. Kdo hodil cihlu, která muže smrtelně zranila se zjišťuje...
    Téma nepokojů v této části světa slýchávám už řadu měsíců. Pokaždé s přídavkem toho, že na vině je čínský totalitní režim. Skutečně jsem se musel pousmát při představě, že čínští policisté házejí na demonstranty cihly...

    OdpovědětVymazat
  15. Však už je na čase v Honkongu a jinde přijít ne se Zifčáky, Šmídy a Růžičky, ale obědnat si v Kyjevě ostřelovače, tam v tom mají praxi a navíc by banderovci potřebovli valuty na modernizaci mordování lidí!

    OdpovědětVymazat
  16. 18:05
    Toho se bojím, proto na to nemysleme ani ve srandě.

    OdpovědětVymazat