Reklama

úterý 12. listopadu 2019

Ni zisk ni slávu


Jiří Jírovec
12. 12. 2019
V sobotu 9. 11. 2019 dostalo několik osobností cenu Unie českých spisovatelů.
Pod videem [1] z předávání cen je v diskuzi tato reakce: Opavská Kavárna: Chudáci spisovatelé, kdyby věděli, kdo jim ty cen vydává.
Není to pravda. Ti "chudáci" věděli od koho cenu přijímají a přijali ji, i když jim na náprsenku nepřistala medaile nebo zástupná stužka a bankovní účet se zmenšil o dopravné na akci.


Přijali ji jako ocenění vlastní práce. Věděli, že jim zastánci té jediné správné pravdy připlácnou nálepku, označující je za nepřátele. 

Král ve Werichově pohádce Princezna Koloběžka usoudil, že by se s inteligencí obyvatelstva mělo něco udělat. Tento deficit v naší společnosti trvá.  Jeden z oceněných, František Ringo Čech, ve svém poděkování poznamenal:

"Měl jsem velkou retrospektivní výstavu. Galerista mi volá: Ringo, teď tady byl návštěvník a říká  jak můžete vystavovat takovýho šmejda, takovýho zmetka hnusnýho. Vám se ty obrázky nelíběj, ptá se galerista?  No líběj se mi, ale ten Zeman…"

Ringova zkušenost je zároveň vysvětlením, proč se alespoň někteří lidé a instituce nesmiřují s ohlupováním společnosti jednoduchými hesly.

Opavská Kavárna neví nebo nechce vědět, že ocenění vlastně přišla od disidentské organizace, sdružující ty, kteří měli být po roce 1989 vyobcováni z české kultury.

Byly doby, kdy se spisovatel psaním uživil. Byly doby, kdy pokladna Československého svazu spisovatelů přetékala penězi, náklady knih byly desetitisícové a na zámku na Doříši se vesele psalo i hodovalo.

Když v roce 1967 uspořádal Svaz československých spisovatelů svůj IV. sjezd, došlo k určitému nedorozumnění. Skupina komunistů (Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Milan Kundera, Pavel Kohout, Eduard Goldstücker a Jan Procházka) si troufla mluvit hlasitěji než snesl sluch skupiny partajních delegátů, kteří na protest odešli ze sálu.

Následujícího roku se vášně napřely jiným směrem, po Pražském jaru přišel Srpen 68 a z kraje sedmdesátých let se situace spisovatelů postupně znormalizovala. Něco se zametlo pod koberec, někteří komunisté se stali bývalými, vyvržení publikovali pod pseudonymy nebo jménem svých kamarádů. A jelo se dál močálem černým kolem bílých skal.

Poklid maličko narušila Charta 77, ale tu podepsala zanedbatelná skupina lidí.

Záhy po sametu se začalo gruntovat. Již v druhé polovině prosince 1989 ovládla skupina těch nejnověji progresivních  pokladnu i majetek Svazu českých spisovatelů a založila Obec spisovatelů České republiky.

Heslo "Nejsme jako oni" bylo dotaženo k dříve neznámé dokonalosti. Třídní nepřítel byl odhalen a odstaven od koryta důsledněji než kterýkoli nepřítel moci před tím. Kdepak krytí pseudonymy a kamarády.

Vyobcovaní se vzpamatovávali přes 10 let, ale nakonec v roce 2001 založili vlastní organizaci, Unii českých spisovatelů.

Po celou dobu pracovala proti oběma stranám neviditelná ruka trhu. lidí. Vypukla svoboda. Každý si může napsat knihu, když to umí. Může si ji nechat vytisknout, když na to má. Padne-li knihkupcův zrak na nálepku, může se probudit jeho svědomí a autora odmítne prodávat. Takže se dílo nemusí dostat k občanům.

Když peníze i s majetkem zmizely, bylo vedení Obce spisovatelů České republiky nařknuto z manažérské neschopnosti. Revolta vedla v roce 2014 ke vzniku Asociace spisovatelů.

Souběžně s těmito třemi oganizacemi funguje Český PEN klub.

V roce 2017, tedy padesát let po slavném IV. Sjezdu československých spisovatelů, uspořádala Asociace spisovatelů vlastní sjezd. Jeho smyslem nebyl pokus o sjednocení roztříštěných sil, ale demonstrace, že pouze a jen Asociace je hrdou dědičkou revolučních tradic.

Lydie Romanská, místopředsedkyně Obce českých spisovatelů program sjezdu okomentovala takto [2]:

"[…] zjistila jsem, že v něm zatím není jediné místo, ani hodina pro kohokoli zvenčí, pro jakoukoli svobodnou výměnu názorů, pro příspěvky, které by mimo fan klub Asociace reagovaly na výzvu k účasti, na výzvu k polemice či alespoň vlastnímu názoru. Taková výzva totiž neexistuje."

Moc občas z rozmaru hodí na podlahu pár zlaťáků. Umělci se o ně perou, aniž by si uvědomili, že jako prosebníci ztrácejí vlastní svobodu.

Unie českých spisovatelů letos ocenila dvě skupiny a šest jednotlivců. Myslíte, že v sále byly kamery ČT, Barrandova, Seznamu, DVTV a jak se vůbec všechna ta media jmenují? Ani nápad

Možná je nezajímá Česká nadace 2000: Za podporu kvalitní literární tvorby.

Cenu ale dostal i Kolektiv jazykovědců: Za vydání Velkého učebního Česko-vietnamského slovníku. Oslavovalo se dokončení mnohaletého projektu, tedy vydání posledního šestého dílu.

Jednotlivci dostali na památku personalizovaný hrnek. Je pravděpodobné, že někteří z těch, jimž se dostanou oceněná díla do ruky, použijí parafrázi odvozenou od Švejkovy historky:

"U nás před léty v Budějovicích probodli na trhu v nějaké takové malé hádce jednoho obchodníka s dobytkem, nějakého Břetislava Ludvíka. Ten měl syna Bohuslava, a kam přišel prodávat prasata, nikdo od něho nic nekoupil a každý říkal: ,To je syn toho probodnutýho, to bude asi také pěknej lump.'"

Ohlupený občan si může říct:  Byl odměněn s Čechem, to bude asi také pěknej šmejd a hnusný zmetek. Dá se na to koukat, dá se to číst, ale ten Zeman a k tomu Sýs. Mohou to říct o komkoli z oceněných jednotlivců.

Vlastislav Hnízdo: Za vědecko-pedagogickou literaturu
Oldřich Janota: Za vydávání publikací o české architektuře
Jiří Jírovec: Za knihu Sladký život
Jindřich Štreit: Za jedinečné zachycení světa
František Ringo Čech: Za odvážný provokativní humor
Michal Macháček: Za objektivní zhodnocení osobnosti Gustáva Husáka

Posledně jmenovaný svým dílem hrubě porušil pravidlo Jiřího Suchého: "Je nebezpečné domnívat se cokoli."

Michal Macháček si troufl napsat knihu o Gustávu Husákovi. Věnoval mu 600 stránek prošpikovaných odkazy na historické dokumenty a rozhovory. To by ještě nebylo nejhorší. Při práci v archivech ale  ztratil kontakt s vnějším světem a zapomněl, že žije v gubernii, kde se historik nesmí mýlit. Husáka měl správně vidět jako komunisticko-normalizační svini, chtivé moci a slávy.

Podle tohoto zdroje  [3] se kariéra úspěšného mladého odborníka na totalitní éru zadrhla. Akademie věd mu opakovaně odmítla žádosti o zařazení do špičkového vědeckého programu. Macháček byl nucen opustit akademické prostředí a nyní píše dějiny pražské zoo.

37 komentářů :

  1. Vřelé díky panu Jírovci za zajímavé informace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsme jako oni , jsme a budeme daleko horsi svine..

      Vymazat
    2. jabych řek že je to takovanova forma reklamy kterou si partičky všech možnych profesi dělaji tim dekorovanim misto aby to nechali jak spravně tvrdil vaclav klaus na svobodne hnatě trhu a ne rozhodovat kdo s mi a kdo nesmi ale neni se čemu divit akademici jsou stale v komunistickem raji z našich miliard a tak se musi zviditelnit když jineho nemaji na praci a to řikam jak jejich byvali zaměstnanec

      Vymazat
    3. Díky za informace a bohužel nejsme jako oni. Jsme teď nevím ovce nebo svině, ale ono je to jedno . Pookud budeme svině, tak nas budoucí majitelé- islámisti bez skurpulí zlikvidují.
      Václav

      Vymazat
    4. Pokud budeme ovce,tak skoncime na grilu.A protoze jsme oboji,zasloužime si to.

      Vymazat
    5. Lidičky neházejte flintu do žita ještě jsme neprohráli islamisté tu ve velkém množství zatím nejsou. Je třeba bojovat dál.

      Vymazat
  2. A tak naplňují heslo "nejsme jako oni"

    OdpovědětVymazat
  3. Blahopřání p. Jírovcovi a ostatním za ocenění zaslužné práce.

    OdpovědětVymazat
  4. Vidím to jako snahu o vykleštění té nesprávné můzy lepšolidmi. Hej hou

    OdpovědětVymazat
  5. Poslouchejte...
    i C.C Catch se perfekne zabavi v Kalingradu a vy?

    https://www.youtube.com/watch?v=vAIS8ib_Wm0

    OdpovědětVymazat
  6. Dovolím si zde otevřít téma které sem nepatří, ale zdá se mi taky docela důležité. Jde o dresy naší fotbalové reprezentace, taková divná zelínkavá barva, prý barva národního stromu lípy, už se k nim negativně vyjádřili Štěpánek a Berdych a říkají že máme jiné národní barvy a v tom mají určitě pravdu. Mě se ta barva taková vyblitá taky nelíbí a pak jsem přemýšlel kde jsem ji už viděl. No jo pak mi to docvaklo, někdě jsem viděl takové plesnivé hovno a mělo stejnou barvu. Možná že nás tak Němčouři viděj a možná mají pravdu, ja ja es ist die extremente. Hej hou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdo už psal, že ta kombinace barev působí jako špinavě žlutá doplněná černou, připomínající německou fangli... Oblékat by to na sebe nemuseli, kdyby nechtěli.

      Vymazat
    2. panovy bych chtěl připomenout že už davno to neni čezka reprezentace přestože je dotujeme z našich destaku aby nechodili o žebortě za sve neumjeni jinak by se museli zapojit a dojeni by přestalo tedy možna ono je těch cestiček neurekom v evrouniji je zvykem když neni fotbalista nebo hrač pinpongu tak si ho stat koupi třeba z afriky aby nemohl nikdo řikat že jsme rasisti němci takto kupuji ve všech oborech sportovniho podnikani a je jedno zda je to rus nebo afganec dotovany i našim desatkem přez evrosajuz ja bych řek že tento system nema chybu dokud se vočanum nerozviti v makovicihc což muže trvat i staleti nakonec proč by si to neoblikli když jsou jsou stale na prodej a na republiku si hrajou je pomateni fanoušci

      Vymazat
    3. Sport už je jenom politika, a prachy. Snad by to na sebe nevzali aspoň tehdy, kdyby jim na to někdo vyšil kákenkrajc.

      Vymazat
    4. místo hakenjrajcu je tam zatím cudně několik Pum Což je německá firma. mají to i na fuseklích. Podobný počin jako drezy hokejistů se zmršeným lvem na hrudi do podoby "666". Jen si tu hřívu lva pozorně prohlídněte. A puk v hubě taky cosi symbolizuje. Hymnu už se kurvit pokusili no na státní vlajku si zatím netroufají.

      Vymazat
    5. Tedy ta barva mi připomíná barvu podělaných plínek a možná pro tuto potřebu byla zvolena velice sofistikovaně i ta barva dresů. Věřte, máme i ve sportu znamenité Vůdce.

      Vymazat
    6. Ladislav Větvička:
      https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=735231

      Vymazat
  7. Prichazim k meritu veci.

    Do posledniho centaku, zaplati za krvave diamanty, vrazdy, otrokarstvi, utlacovani a kazdy jeden.
    To za "kolebku lidstva".

    Jedna je Samara, druha Afrika:

    Prosim, vsimejte si stare knihy, nekdy horici..
    Snad uz vi kazdy, proc je jednoduse "mimo obraz i zvuk".

    https://www.youtube.com/watch?v=FTQbiNvZqaY

    OdpovědětVymazat
  8. Škoda, že jsme my tenkrát v 1989 nebyli takoví, jací jsou oni dnes

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mi bylo 17 let, to je slozite, no velmi brzo jsem pochopil realitu.

      Neco bylo slibeno, opak se stal pravdou.
      Jaka pravda a laska? Ne, lez a nenavist.

      Pote uz zalezi pouze na vlasnim svedomi. Ale byla to velmi tezka cesta.

      Vymazat
  9. Matně si vzpomínám, že jedna ta mladinká odnož svazu spisovatelů se bouřila, že by se na nějakém slavném německém knižním veletrhu měl objevit zpívající Gott, bylo to asi před rokem, dvěma, literáti se halasně domáhali, aby to někdo zatrhnul. Nikdy před tím a nikdy potom jsem neslyšel, že by nějaké prohlášení vydali. Čekal jsem, že vystoupí proti pohřbu se státními poctami, ale asi se na ně nedostalo, těch protestujících bylo tolik. To jsou jejich problémy, kromě hubených státních grantů, pochopitelně. A pak jezdí vlakama a předčítají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu strasne,co to "demokrate" vychovali

      Vymazat
    2. 8:06 A nejlepší na tom bylo, že zástupce veletrhu na dotaz o vystoupení K. Gotta vůbec nejednal a řekl, že by jim bylo ctí kdyby vystoupil. To jenom spisovatelská pidi obec v počtu dvou aktéru se chtěla zviditelnit napadáním K.Gott.

      Vymazat
  10. Klobouk dolů před těmi, kteří si troufnou přijmout cenu od té Unie...Je to pro ně nepochybně polibek smrti, stejně jako třeba převzetí Krameriovy ceny.
    Ne,vážně,SMEKÁM!!!
    Protože složenky musí platit každej a ranní rosou se nikdo neuživí.
    Myslím si,že seznamy těch kteří "nemohou" jsou dneska patrně delší,než byly ty za bolšána.
    Chtip je v tom,že oni dneska vlastně mohou.
    Ale ZA SVÝ...A né v ofiko médiích,a hlavně -pokud možno- grátis.
    Takže je to jako za bolšána,pisálek může psát jak je ctěná libost, ale nesmí se tím ŽIVIT.
    Helanov

    OdpovědětVymazat
  11. „Koho se ti čučkaři tak bojí a proč?” Ondráček zkritizoval návrh BIS kriminalizovat domobranu:

    https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2019111210951750-koho-se-ti-cuckari-tak-boji-a-proc-ondracek-zkritizoval-navrh-bis-kriminalizovat-domobranu/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejen čučkaři se bojí zúštování ...
      http://www.ragauian.cz/zprava-o-rozkradani-ceskeho-narodniho-majetku-v-90-letech-20-stoleti-vite-kdo-si-nakradl-nejvic/?fbclid=IwAR1LOqyprdDuSh6J_6EfYDfKXnQQQFcrv6hJ9CeSqQ7kr6CiPS8ep9-cnow--- http://klikni3.tiscali.cz

      Vymazat
    2. 12:59 A proto budou poskoci zlodějů na Letné vyřvávat.

      Vymazat
  12. Já to beru tak. Rozdíl mezi únorem 48 a listopadem 89 je jen
    v kontextu doby.
    V roce 48 bylo krátce po válce, kde lidský život neměl valnou
    cenu. Trest smrti byl stále uzákoněn a platný od dob "c.a k., včetně první demorepubliky. V době německé okupace samozřejmě
    hojně využíván. A tak se dělo co se dělo. Padaly hlavy a to
    nejen u nás, nejen za vraždy ale i za "politické" zločiny.
    Kdyby onen listopad byl už brzy po únoru 48, tak by se hlavy sekaly také. Jen ten humanitní posun v čase, tomu zabránil. Také zkrátit na hlavě milion "komunistů", jak někdy po tom volají někteří demokraté, nebyl tak jednoduchý. Jednak platilo, aspoň jeden "komunista" do každé rodiny a také proto
    že "nejsme jako oni". Tak postačil pro začátek aspoň lustrační zákon.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ČR není soběstačná prakticky v ničem
      Zjednodušeně se to dá vyjádřit tezí, že před r. 1989 ekonomika dokázala dodávat ne sice vždy moderní, ale ucelené investiční celky, zajišťovala potravinovou nezávislost; u každého většího podniku byl vedle učiliště i výzkumný ústav. Dnes je „české národní hospodářství“ přívěskem unijní ekonomiky jako subdodavatel, prodejce méně kvalifikované pracovní síly a dovozce potravin; postrádá to, co by se dalo nazvat „autonomní know how“. „Liberální“ český stát tak po r. 1989 ztratil kontrolu nad tím, co lze nazvat „ekonomickou bezpečností“ a ztrácí kontrolu nad hospodářskými podmínkami života obyvatelstva či národa.
      Česko nemá žádnou vnitřní ekonomickou ani vnější promyšlenou strategickou zahraniční politiku. V oblasti potravinové bezpečnosti jsme v situaci, kdy musíme řadu potravin dovážet, ačkoliv jsme byli před r. 1989 jejich vývozci. Dnes jsme odbytištěm pro země stejného podnebního pásma. Z pohledu na strategické zásoby spravované SSHR zjistíme, že zásoby obilí má ČR na 30 dní, cukru na 5 dní a ostatních potravin na pouhé 3 dny!
      Strategické zásoby surovin, jako je ropa, železné a neželezné kovy máme v průměru na 3 měsíce. Souhrnně řečeno: po 24 letech budování kapitalismu není ČR soběstačná prakticky v ničem. A vše se musí alespoň z části dovážet.
      Jenže nebude za co, když si stát výraznější finanční rezervy nevytvořil. Národ, v případě dlouhodobé krize, bude v mnohem větším ohrožení, než si dnes většina Čechů dokáže připustit. Česká ekonomika stagnuje a státní kasa „zeje prázdnotou“.

      Vymazat
    2. Ale není mi jasné, zda místo zdlouhavých soudů a pak popravy není dnes jednoduší vražda a fingovaná sebevražda. Ten počet sebevražd i "sebevražd" se blíží 2 tisícům, to jsou více jak 2 % z narozené populace, za 30 roků je to pěkné krajské město, které sešlo ze světa pro potřebu mocných.

      Vymazat
  13. Dobrý den, pane Okamuro,

    s neskrývanými obavami v kombinaci s narůstajícím údivem sleduji množství odkazů na historické události, procesy a osobnosti, které Vy a Vaše hnutí používá ve veřejném prostoru.
    Nemohu se zbavit domu, že se jedná o fatální nedostatek zcela základních znalostí, a to zejména z moderních dějin, které bohužel způsobují, že se daná prohlášení, proklamace, příklady a přirovnání zcela míjejí s historickou skutečností.
    Považuji proto za svoji profesní povinnost podat Vám pomocnou ruku, aby se Vaše politické proklamace nezakládaly na zjevných nesmyslech, nepravdách či účelově poupravených tvrzeních.

    Nabízím Vám osobně a Vašemu poslaneckému klubu ZDARMA semestrální (míněno půlroční) kurz soudobých dějin, který by obsahoval cca 10 seminářů se základními tématy, jež se objevují v argumentaci Vaší politické strany.
    Zaměřili bychom se nejdříve na vysvětlení některých základních pojmů (např. nacionalismus, vlastenectví, národ, diktatura, totalita, demokracie), přešli bychom k některým frekventovaným historickým událostem a obdobím, jež si v argumentaci aktuálně oblibujete (např. koncentrační tábor, Třetí říše), vše doplněno základními myšlenkami T. G. Masaryka, Jana Patočky či Václava Havla.

    Součástí kurzu by byl také seznam doporučené literatury, část z ní bude pro potřeby názornosti i charakteru komiksové tvorby (pro začátečníky „Obrázky z českých dějin a pověstí, pro pokročilé např. „Ještě jsme ve válce“).

    Věřte mi, že jakkoliv daná nabídka může vypadat mírně absurdně (nedávající smysl), jsem hluboce přesvědčen o smysluplnosti vzdělání, zejména v moderních trendech vzdělávání celoživotního.

    S pozdravem a s důvěrou v sílu vzdělání a řečeno s Komenským v „cestu světla“.

    doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozor, doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., ročník 1976, bude jistě ten správný vykládač naší historie, ale bacha asi podle EU linie.

      Vymazat
  14. Hodnocení knihy pana Macháčka o Gustavu Husákovi https://www.martinus.cz/?uItem=645973, objednala jsem si ji...

    OdpovědětVymazat
  15. Ta nabídka pana doc. Stehlíka by se pro obveselení posmutnělé české společnosti měla přijmout - tedy těmi, kterým nestačí třeba lžihistorie cs. na ČÉTÉ. Ale historiografie byla vždy děvkou vládnoucích politruků, jen soudruzi byli málo vzdělaní ve lhaní a spokojili se s tím, že když pravda nevoněla, tak mlčeli. Dnes když pravda smrdí na hony, tak ji naši dějepisci kropí kolínskou. Většinou marně, i když pražské kavárně to nevadí, naopak zapíjí to šampusem a skotskou a dá se to prý vydržet - když k tomu melou pantem a ten smrad vydýchávají. Ale jak k tomu přijdou lidé, co ten mentální smog mají dýchat?

    OdpovědětVymazat
  16. Pan Jírovec slíbil, že když si koupíme jeho knihu Sladký život, dozvíme se, proč emigroval a proč se vrátil. Ze zvědavosti jsem si tu knihu koupil a dnes během cesty do Prahy jsem ji přečetl. Od prvních stránek jsem se těšil, že se to tajemství dozvím. Nedozvěděl jsem se nic. Nicméně přečtení mnoha historek ze života stálo za to. Pan Jírovec nám zůstal něco dlužen.

    Při představení knihy jsem si všiml průpovídky o tom, že někteří za totáče tvrdili, že nemohli a přitom mohli. Nakonec se dožili časů, kdy už mohli a přitom pro svou neschopnost nemohli udělat nic užitečného. Pamatuji, že jsem kdysi byl ochoten těm, co nemohli i uvěřit, ale jak už mohli, tak mne zklamali. To by mohl pán Jírovec rozvést.

    OdpovědětVymazat
  17. Důvod mé emigrace je v krátkosti popsán na deskách knihy. Šlo o naplnění hesla, které mě provázelo celý život: "A nyní něco zcela jiného". Odjeli jsme s mojí druhou ženou a malou dcerou z vlastní vůle. V pozadí samozřejmě byly různé události, které naše rozhodnutí ovlivnily. Nebyli jsme disidenty ani ekonomickými migranty. Nepotřebovali jsme mít víc než jsme měli v Praze.

    Do Prahy jsem se vrátil, protože jsem se v maloměstě Deep River ocitl v pozici ex-manžela, která omezovala můj společenský život. Nehledal jsem levnou českou lékařskou péči. Vzhledem k tomu, že v Česku jsou "kanadské" ceny, moje životní úroveň zůstala zhruba stejná.

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za vysvětlení. Kdysi jsme si vyměnili i emaily. Zdravím!

    OdpovědětVymazat