Reklama

neděle 8. prosince 2019

Jak a kdo dnes dělá společenskou vědu: Výkal lze rozpoznat i zrakem a čichem, ochutnání není nutné.

Ivan David
7. 12. 2019
Komunikace s vědcem Mercem, viz ZDE
24. 7. 2018
Vážený pane Davide,
dovoluji si Vás oslovit jako redaktora alternativního média Nová Republika s otázkou, resp. prosbou. Jsem studentem FSV UK a rád bych psal svou diplomní práci na téma alternativních médií.
To co mě zajímá primárně je motivace a určité hodnotové zakotvení osob, které tento obsah vytváří. Rád bych zde zdůraznil, že má práce nemá být normativní, nechce nikoho soudit nebo na nikoho útočit, což je nejspíše to, s čím se setkáváte u zástupců tzv. mainstreamu. Opravdu mi jde o zjištění faktů, pochopení podstaty a jejich nestranné zaznamenání.


Má otázka či prosba tak spočívá v tom, zda byste byl ochoten mi pomoci a poskytl mi rozhovor. Na konkrétních detailech jako je místo nebo přesné datum bychom se domluvili, přičemž předpokládám, že by se tak stalo někdy v horizontu asi půl roku. Nyní mě zajímá pouze to, zda byste byl vůbec ochoten mi rozhovor poskytnout.
Důvod, proč Vám píši již nyní je ten, že potřebuji vědět, zda se mi podaří vůbec sehnat relevantní počet respondentů, aby má práce měla smysl.
Ještě bych rád předem upozornil, že z řady důvodů bych preferoval osobní setkání, přičemž se Vám pokusím maximálně přizpůsobit. Doufám, že to nebude překážka, ale přijde mi fér Vás na to předem upozornit.
Velmi Vám děkuji, pokud jste dočetl až sem, a samozřejmě předem děkuji za kladnou odpověď.

S přáním hezkého dne:

Jakub Merc


24. 7. 2018

Vážený pane Merci,

problematika, kterou hodláte studovat je zásadního rázu, skoro bych řekl, že z hlediska společenského významu "kruciální". Vzhledem k tomu, že i vysoké školy jsou součástí "mainstreamu", tedy slouží stejné věci jako mainstreamová média, je namístě reálný předpoklad, že ve snaze získat kladné hodnocení budete používat metody a argumentaci, nemluvě o interpretaci výsledků tak, abyste se svou prací především co nejlépe obstál. Byl jsem několikrát oponentem nebo častěji konsultantem bakalářských nebo diplomových prací (psychiatrie, finacování zdravotnictví, sociální služby...). Studenti vyslechli se zájmem moji interpretaci jevů a argumentaci, a pak práci napsali v intencích i na fakultách vládnoucího maistreamu. Nebudeme si nic nalhávat o svobodě vědeckého bádání. Víme, jak a na co se přidělují granty, a kdo o tom rozhoduje.

Základní zásadou nezávislých médií je to, že se nic nezamlčuje, proto počítejte s tím, že může být publikována tato, i každá další naše komunikace. Rozhodnutí je na Vás.

Svobodě médií, kromě veřejnoprávních samozřejmě (viz ZDE), zdar!

Ivan David

18. 10. 2018
Komu: jakub merc , Eva Novotná , Radim Valenčík , Jiří Wagner , Petr Hájek , ondrej.gersl@ac24.cz , jstolba,

Vážení zástupci alternativních médií,
omlouvám se, že píši až nyní, ale kvůli celé řadě studijních a pracovních povinností jsem se k tomu nedostal dříve. Dovoluji si vás oslovit takto hromadně, neboť je to jednodušší, ale nadále budeme komunikovat opět odděleně, stejně jako na začátku. Nyní vám všem chci ještě jednou poděkovat za vaši ochotu poskytnout mi rozhovor pro magisterskou diplomovou práci, která se týká motivací zástupců alternativní scény, tedy vás, k vaší činnosti.
 

To důležitější ale je, že se blíží doba, během které bych s vámi ideálně tyto rozhovory sesbíral. Píši vám takto s předstihem, abychom se mohli domluvit, a abyste s tím mohli počítat, přičemž jak jsem vám již psal, pokusím se vám přizpůsobit, ale musím do určité míry zohlednit i vlastní povinnosti.

Na rovinu se přiznám, že by pro mě byly ideální první dva týdny v listopadu, respektive přelom října a listopadu a první týden listopadu, přičemž pokud by to někomu z vás nevyhovovalo, tak se samozřejmě domluvíme na později, ale pokud by vám to vyšlo, tak budu nesmírně rád. Má představa je, že během jednoho dne bych mohl hypoteticky zvládnout i dva rozhovory, ovšem pochopitelně odděleně.

Úterý, středa a čtvrtek (tedy 30, 31, 1, 6, 7, 8) mohu víceméně bez omezení, ačkoliv bych preferoval dopolední hodiny. Pátek 2. bych měl být schopen bez omezení celý den, stejně tak i víkend 3. a 4. V pondělí 5. mohu dopoledne (předcházející pondělí, jak je asi patrné, nemohu vůbec) a co se týče pátku 9., tak ten bych musel případně upřesnit. Již nyní vím, že v pátek 9. odpoledne a sobotu 10. (celý den) mám program a další možnost mám až v neděli 11. (celý den) a pondělí 12. (dopoledne). Další termíny by byly komplikovanější, ale je tu možnost se domluvit individuálně. Každopádně budu moc rád, pokud zvážíte mnou navržené termíny a napíšete mi, kdy by se vám to hodilo. Klidně napište i více termínů a já se to pokusím nějak poskládat, přičemž bych vám dal vědět s podrobnostmi.

Pokud na mě máte nějaké další dotazy, tak rovněž klidně pište na tuto adresu, pokusím se odpovědět co nejrychleji to jen bude možné, ovšem někdy toho mám relativně dost, takže se předem omlouvám, pokud neodepíšu obratem.

Děkuji pokud jste dočetli až sem a těším se na osobní setkání.

S pozdravem:

Jakub Merc


18. 10. 2019

Dopis všem osloveným včetně pana Merce

Vážení,

já bych se nejdříve rád seznámil s motivací pana Merce k jeho výzkumu. Kdo to platí? Na jaké škole? Proč ten zájem?

Motivace mainstreamu je jasná: peníze, kariéra a charakter kladoucí na najvyšší příčky hodnotové hierarchie první dva uvedené cíle.

Motivace alternativních médií: snaha otevřeně a svobodně se vyjadřovat, neboť stále ještě trochu platí občanská svoboda - svoboda slova. Nebyl bych překvapen, kdyby cílem výzkumu byla snaha dehonestovat nositele jiných názorů.

"Rozhovor" je opravdu zvláštní výzkumná metoda. Znám "řízený rozhovor" v němž mají být postupně zodpovědeny konkrétní, avšak nikoli striktně stejně položené otázky. "Rozhovor" umožňuje libovolnou interpretaci. Anketa, nebo dotazník s dobře formulovanými otázkami tak, aby odpovědi nebylo možné desinterpretovat patrně nemají být použity. Velmi často vidíme, že čirá propaganda je vydávánjha za vědecky ověřená fakta. Propagandě to prospívá, ale o vědu nejde.

Nuže...

Ivan David



19. 10. 2019

Sdělení Stanislava Novotného pod názvem „Bakalář “akademik“ Merc“

http://www.pssi.cz/


JAKUB MERC - PROJECT ASSISTANT

Jakub Merc joined PSSI as a Project Assistant in June 2018 and he works primarily on projects about disinformation. He holds a Bachelor's Degree in Political Science from Charles University in Prague, and he is currently pursuing a Master's in Political Science and Security Studies. He focuses on political extremism and hybrid warfare.


Mail z 19. 10. 2019

Nechci zatěžovat tuto skupinu. Bdělost je na místě, ale myslím, že v tomto případě se student snaží řešit zajímavé téma a nehrozí z jeho strany nějaké zneužití.

Ostatně každý jsme dostatečně dospělí, abychom uvedli informace v tom rozsahu, v jakém ro považujeme za adekvátní a neznužitelné.

Radim Valenčík

22. 10. 2019

Než člověk s něčím souhlasí nebo veřejně vysloví nějaký názor je dobré o předmětu něco vědět. Pan Merc se na svém facebooku 13. 6. 2018 chlubil, že má novou "práci" (on valstně píše "job", to nemusí být doslova práce) a sice v Prague Security Studies Institute, co to je naleznete http://www.pssi.cz/ . Organizace si klade za cíl především "bořit desinformace". Pořád nic? Pane Štolbo a Radime, stále trváte na tom, že panu Mercovi jde o čistou vědu a objektivní informaci?

Ivan


22. 10. 2019

Mail od Ivana Davida:
Posílám článek pana Dr. Stříteckého, školitele pana Merce:

Český diskurz o protiraketové obraně a národní zájem
Nik Hynek
Vít Střítecký

Klíčová slova: Protiraketová obrana, Česká republika, Spojené státy, NATO, diskurzivní analýza, obsahová analýza

Abstrakt

Stať empiricky mapuje český diskurz o protiraketové obraně (část 1) a následně situuje tento předmět studia do kontextu konceptuálně-teoretické diskuze o užitečnosti a možném použití kategorie národní zájem (část 2). Její autoři analyzují období mezi lednem 2007 a srpnem 2008. První část stati začíná otázkou, jak se dostalo téma protiraketové obrany do České republiky a jak jej česká vláda kognitivně zarámovala. Stať pokračuje odpovědí na otázku, jak následně došlo k převedení tohoto tématu z čistě českého rámce do rámce mezinárodněbezpečnostního společenství (tzv. natoizace). Internalizaci tématu autoři analyzují pomocí tematické diskurzivní analýzy; následný export tématu na mezinárodní úroveň pak zkoumají pomocí prostředků obsahové analýzy. Kromě této dvojí dynamiky navíc analyzují i povahu českého společenského diskurzu o protiraketové obraně, a to pomocí analýzy metafor. Druhá část stati následně propojuje v předchozí části zjištěné poznatky s procedurální konceptualizací národního zájmu prostřednictvím otázky, zdali může být téma protiraketové obrany považováno za téma, které je v „českém národním zájmu“. K zodpovězení autořipoužívají tři kritéria národního zájmu: relevance, konsenzus a vnější přijatelnost. Jak ukáže analýza a přítomná diskuze, téma protiraketové obrany na základě použitého konceptuálního rámce studia národního zájmu nemůže být považováno za téma, které je v „českém národním zájmu“. Klíčový důvod pro tento závěr představuje skutečnost, že toto téma vykazovalo přetrvávající rozpor mezi vládním zájmem, který byl hegemonicky sekuritizován jako domnělý národní zájem, a veřejným zájmem, jenž se stavěl proti instalaci prvku protiraketové obrany na území České republiky. Stať uzavírá závěrečná reflexe tématu.

Biografie autora

Nik Hynek

nar. 1979, absolvent Masarykovy univerzity (politologie, MVES, biologie, geografie, psychologie), University of Plymouth (globální bezpečnost a rozvoj) a University of Bradford (metodologie sociální vědy, vše s vyznamenáním), od ledna 2007 doktorské studium mezinárodní bezpečnosti na University of Bradford. Působí jako vědecký pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a na Univerzitě Karlově. Během období 2007/2008 hostující výzkumník na London School of Economics, pro 2008/2009 hostující badatel na Columbia University (Saltzman Institute of War and Peace Studies). Nositel řady grantů a stipendií, autor mezinárodních i českých publikací v oblasti bezpečnosti a teorií mezinárodní politiky, nejnověji spolueditor knih o kanadské bezpečnostní a zahraniční politice pro Oxford University Press a o kritické lidské bezpečnosti pro Routledge.

Vít Střítecký

nar. 1980, studoval mezinárodní vztahy a bezpečnost na Univerzitě Karlově, na Uppsala University a postgraduálně na University of St. Andrews. V současnosti pracuje jako výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, studuje mezinárodní vztahy v doktorském programu a přednáší v rámci programu bezpečnostních studií na Fakultě sociálních věd UK. Je autorem řady domácích i českých publikací zaměřených na evropskou a postsovětskou bezpečnost.

30. 10. 2018

Vážení,

dnes jsem absolvoval první dva rozhovory, a ačkoliv si nedovoluji hovořit za dotazované, tak můj dojem je ten, že vše proběhlo zcela v klidu a bez problému. Proto si vás ostatní dovoluji ještě jednou poprosit, zda-li byste byli tak hodní a napsali mi, kdy bychom se mohli setkat. Touto cestou bych chtěl poprosit i pana Novotného, kterého jsem původně neoslovil, zda-li by neměl zájem se setkat. Jinak z organizačního hlediska bych ještě chtěl uvést, že z vážných rodinných důvodů musím ve čtvrtek odjet mimo Prahu, a proto od čtvrtka do pondělí nebudu moci. Snad ale najdeme jiné vhodné termíny. Předem vám děkuji.

S pozdravem :

Jakub Merc

31. 10. 2018

Vážený pane Davide,

vzhledem k tomu že, v minulých dnech došlo k určitému informačnímu šumu, dovoluji si Vás oslovit ještě jednou takto přímo. Pochopil jsem, že o mé práci máte pochybnosti, ale myslím, že se můžete informovat u pana Valenčíka, že rozhovor proběhl kultivovaně, seriózně a bez jakýchkoliv komplikací. Bylo by pro mě opravdu cennou zkušeností se s Vámi setkat, a proto Vás prosím, abyste ještě jednou zvážil svůj postoj. Dejte mi prosím vědět, zda-li by Vám případně vyhovoval by některý den příští týden. Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem:


Jakub Merc 


Vážení diskutující, omlouvám se, že vstupuji do vaší výměny informací, ale mezitím se ukázalo v plné nahotě, kdo že ten Merc je. Stačí si přečíst tu slátaninu idiotizmu, podsouvání, překrucování a ideového "zapálení" pro dnešní stav společnosti, který nazýváme demokraturou či korporátním fašizmem. Ve 4 pokračováních ji uveřejnil pan docent Valenčík na svém bloggu a já to přetiskl na Novou republiku. Merc, to je takový pulec Vaše či Urválka, zatím bez moci, ale s velkou chutí utiskovat lidi s jiným názorem, než je ten jeho - přejatý a papouškovaný. 

Za minulého režimu jsme pár podobně založených ideologů-propagandistů zažil - např. Jedooký Kliment či Kojzar z Rudého práva či Slávka Poupětová z Ústředního ředitelství Čs.filmu či plk. Diviš v ČsT. 

Minulý režim je v pudu sebezáchovy odstavil od moci 2x, jednou na konci padesátých let a jednou v polovině 80tých let. Naše dnešní demokratura si je hýčká na vysokých školách breptacího zaměření. 

Jestlipak se za ně jejich kantoři, kolegové a spolužáci také stydí, jako se styděli za své zaklapkované propagandisty komunisti, když brali rozum?



29 komentářů :

  1. Tady je přeloženo kdo je pan Merc:

    Jakub Merc nastoupil do PSSI jako projektový asistent v červnu 2018 a pracuje především na projektech týkajících se dezinformací. Má bakalářský titul v oboru politologie z Univerzity Karlovy v Praze a v současné době se zabývá magisterským studiem politologie a bezpečnosti. Zaměřuje se na politický extremismus a hybridní válku.

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Ivane,

      i tomu se rika, sebe-reprezentace... pana Mercy:)
      I kdyz, to ve franstine, vypada majinko jinak.

      Tak konkretne, strucny vynatek:
      "ale přijde mi fér Vás na to předem upozornit. "

      Velmi tezka veta, kterou sam definoval, tak nejak, sam sebe.

      nobody.

      Vymazat
    2. Pane Davide vy to víte ale my co neumíme anglicky to nevíme.

      Vymazat
    3. Souhlas. Ta poznámka byla, pane Dvořáku, zbytečná. My víme že vy umíte anglicky, ale víte vy, že většina z nás ostatních anglicky neumí? P.S. Navíc, a to mě na vás mrzí, jste mluvil v množném čísle - kdo vám dal právo mluvit např. za mě? Tím jste ze mě, neb i na mě se použité množné číslo vztahuje, učinil lháře.

      Vymazat
    4. Jeden pohled a jsem stastny ,ze fotra zavreli a nenmusel jsem dlouho studovat abych se stal ..necim taskovym jako nahore v tech ...jak to nazvat nevim..
      Me NO Yntelikend. O beda , jeste treba postgradualni navic.. Tady predhani dokonce ty povestny zensky na pavlaci.. Svata Dobroto a zly pryc..

      Vymazat
    5. 23:17. Ach jo. Už zas blbnu. Oprava - pane Davide. Omlouvám se, pane Dvořáku.

      Vymazat
  3. Zajímavá náplň práce. Chodí plká, hledá hrozby a výsledek musí odpovídat zadání. Možná by stačilo opsat to zadání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeden, opet - pojem.

      Stenograf, potom opet jina tezsi vec, telegraf, ta nejtezsi - telegrafni sloup.

      Milion slov - o nicem, ale rypak, na kvadrat...

      I kdyz ta telegrafie, neni nekdy k zahozeni.
      No ne, v jeho podani.

      Nooo, porad, nekdy - pobavi, p. telegrafni sloup Jakub Merc.

      nobody

      Vymazat
  4. Pam Merz by měl ve své diplomové práci a v korespondenci s údajnými šiřiteli dezinformací především definovat, co považuje za dezinformace. Pokud to mají být nepravdivdivé nebo zkreslené informace, pak by to musel dokázat na příkladech. Ale pokud tak označuje pravdivé informace a fakty doložitelné názory, které zpochybňují "politicky korektní informace" hlavního proudu, tak opravdu nemá smysl s ním ztrácet čas. Když se ptá na motivaci redaktorů alternativních médií, tak považuje jejich práci za něco hanebného. Už z toho dotazu je patrné, že nedokáže rozeznat pravdu od lží. Na motivaci zastánců pravdy přece nemá smysl se ptát, pokud by měl alespoň základní pojem o mravnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tady bacha!Merc se domnívá,že vyvrací dezinformace!!!
      On totiž tu svoji pravdu považuje za axiom.
      V tom je ta nemožnost se dorozumět.
      Maj to tak věřící,ať už abrahámisti nebo komunisti,má to tak i Merc.
      Helanov

      Vymazat
    2. 15:43 Pravda je z hlediska vědeckého poznání to, na čem nenaleznete přes největší snahu žádné "mouchy". Těch "much" předkládají Mercovi právě alternativní média celé mraky. Pokud je nevidí, tak na něj platí stará moudrost:

      Kdo ví a ví že ví, je moudrý. Važ si ho.
      Kdo ví a neví že ví, ten spí. Probuď ho.
      Kdo neví a ví že neví, je smutný. Pouč ho.
      Kdo neví a neví že neví, je hloupý. STRAŇ SE HO.

      Vymazat
    3. 17:42... Když ono to vědecké poznání...
      Ona ta věda zase tak daleko není,příroda,potvora,nám odhaluje svá tajemství tak nějak pomalu a postupně.
      Je Bůh,nebo není?
      Důkaz Boží existence/neexistence zatím nikdo nepředložil.
      Helanov

      Vymazat
    4. "Vědět že víme,to co víme,a vědět že nevíme,to co nevíme,to je opravdové vědění."
      (Konfucius)
      (Cca 500 let před tím,než Kristus který chodil po vodě a věděl všechno, začal hlásat své jurodivé učení.)
      Helanov

      Vymazat
    5. 19:30 Ono i pro tu přírodu platí, že pravdou jsou jen taková tvrzení, která nelze zpochybnit.
      K tvrzení o existenci Boha existuje mnoho pochyb, proto ho nelze považovat za prokázanou pravdu. Je nesmysl žádat důkazy o neexistenci něčeho sporného. "Důkazní břemeno" je na straně těch, kdo obhajují existenci Boha a odvozují od ní právo mluvit jeho jménem.

      19:41 Konfuciův výrok kombinuje první a třetí řádek v dříve uvedeném moudru (možná pocházejícím také od něj). V podstatě říká, že moudrý člověk se neustále snaží rozšiřovat své vědomosti :).
      19:41

      Vymazat
  5. No,mně osobně přišla "práce" pana Merce docela zajímavá,protože nikdy neškodí vědět jak uvažuje establishment.
    Úvahy pána vypadají dost upřímně,bezelstně vyjevil zákruty své celkem jednoduché psýchy.
    Zkrátka západ je bezva a východ je fujka a tak ňák přes to nejede vlak. :-DDD
    Nezbývá než Mercovi poděkovat za vynaložený čas,který obětoval tomu,aby vidlákům ukázal jak uvažuje pražská kavárna.Neodfláknul to!!!
    Helanov

    OdpovědětVymazat
  6. Ve válce je zničen hlavní fond genů.
    30letá bratrovražedná válka v Evropě v 17. století mezi bílými koťaty a protestanty snížila 85% mužské populace bílé rasy.
    19. století, nemilosrdná bratrovražedná válka mezi bílou Francií a Ruskem, snížila bílou rasu v Evropě o dalších 40%.
    20. století, první a druhá světová válka mezi bílými říšemi, snížilo genofond bílé rasy o 50%.
    Intelektuálně-průmyslové Německo bylo přivedeno na kolena 2krát - šlachy byly řezány svými vlastními bratry bílé rasy - Rusy, anglicky, francouzsky.
    V těchto válkách je pouze jeden výsledek.
    Všechny bílé národy ztratily.
    Nyní šedá a barevná propaganda pohltila celý potenciál bílé rasy. Utopil vůli odolat bílé rase.
    Kdysi hrdá a mocná Velká Británie, jejíž vojenská, ekonomická a duchovní síla byla podkopána, se rychle změnila v zemi třetího stupně.
    V polovině 60. let zahájila Británie v Británii silný program pro dovoz barevných lidí do Anglie - Pákistánců, Jamajčanů, Indů a dalších králíků a králíků z celého světa.
    Francie ztratila Alžírsko, Indočinu a kolonie. Začala zpětná migrace. Niggas a barva vylila z Alžírska do Francie.

    OdpovědětVymazat
  7. Merc..... ze by uz obet inkluze.??? V dnesni dobe je malo zedniku, instalateru a jinych zadoucich povolani.....co ten chlapec dela na univerzite? Asi muze existovat jenom tam... nic normalnejsiho uz by nezvladnul. Take mozna ze timto zpusobem hleda cesticku na tribunu “ milionu chvilek” ( no jo, to by ale zase mohl dostat pres drsku od Minare....)

    OdpovědětVymazat
  8. Odborník na dezinformace kontaktuje autory Nové Republiky. To stačí. Nyní už jen jakékoliv odpovědi vhodně vybrat. Ostatně přiznání se k desinformačnímu webu většině lidí bude stačit.

    OdpovědětVymazat
  9. Pan Valencik se uz o Mercovi zminil...http://www.novarepublika.cz/2019/12/manipulatori-revizionisti-3-jak-byt.html

    OdpovědětVymazat
  10. 17:22 Ale co by také jiného mohl dělat? Ještě tak topiče v letním kině. Umíte si představit něco takového jako řemeslníka? To se může uživit jen u erárního cecíku, ale ne ve světě práce. No, nežijeme v krásném světě, když utáhne tolik netáhel?

    OdpovědětVymazat
  11. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  12. Společenské vědy a jejich výkaly k ochutnávání, to je dobrá charakteristika dnešních společenských věd ....
    Na lidi nejvíce výkalů k ochutnávání dopadá ze soudního systému, který se honosně nazývá spravedlností -justicí, a vychází z "nejinteligentnější liberální" společensko právní vědy.
    Na Novinkách se objevila zpráva, že přibližně 20 stavebníků domků H-systému v Horoměřicích si už potřetí domky znova zaplatí, jsou donuceni respektovat moudré spravedlivé rozhodnutí naší justice.

    Celá uvedená debilita vydávaná justicí za spravedlnost je založena na podvodném výkladu významu označení nemovitá věc -nemovitost. Kdo se vyzná v základech věcného hmotného práva tak musí vědět, že za věc, i speciálně za nemovitou věc, se považuje pouze to, co je způsobilé k užívání k určenému účelu. Uvedená definice věci i nemovté věci je základem věcného práva, právník který to nezná je primitivní blbec. Nemovitostí rodinného domku se stává stavba, stavební dílo až okamžikem, kdy je rodinný domek schpen užívání k určenému účelu, to bývá až správním aktem kolaudace -rozhodnutím o povolení k užívání ...
    Rozestavěná stavba, základy s vyzděným zdivem nejsou nemovitostí !!! je to jenom ínvestice o dané hodnotě vynaložených nákladů, rozpracopvané dílo, souhrn jednotlivých věcných částí základů z betonu, vyzděného zdiva atd ...
    Jenom nejdrzejší podvodníci můžou rozestavěnou stavbu rodinného domku považovat za nemovitost a vydávat se za vlastníky rodinného domku, který dostavěl někdo jiný !!!! Vlastník, správce konkursní podstaty, původního rozestavěného díla je vlastníkem investice o dané účetní hodnotě v účetnictví konkursní podstaty a může požadovat pouze zaplacení této investice. Nic na tom nemění, že domky si dostavěli původní členové družstva, právně se to dá hodnotit že dokončili rozpracované cizí dílo, nebo zpracovali cizí jednotlivé věcné části, základy, zdivo, v dokončenou nemovitost, které jsou dle obecné právní zásady vlastníky ( obecně vlastníkem věci i nemovité věci je ten, kdo ji vytvořil). Analogicky V případě zpracování cizí věci je vlastníkem vzniklé nové věci ten kdo ji vytvořil a vlastník původní věci má nárok na náhradu hodnoty původní věci. Stohy soudních spisů k uvedené kauze jsou plné hovadin, překrucujících základní právní skutečnosti celého konkurzu na H-systém.

    Celý konkurz H-systému je největší lumpárna, jejíž cílem bylo ukořistit lukrativní velice cenné pozemky za směšnou cenu v konkurzu. Jenom blbcům to nikdy nedojde ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě malá poznámka, uvedená kauza musí být posuzována podle občanského práva platného v době vzniku kauzy před přijetím Nového občanského zákoníku.
      Nové občanské právo je ten největší právní výkal, který na lidi dopadl. Stavby a pozemky už nejsou považovány za samostatné nemovitosti. Byla přijata "právní moudrost" že stavby se stávají vlastnictvím vlastníka pozemku, podobně jako brambory a další plodiny, které "vyrůstají" na pozemku.

      Vymazat
    2. Ale má to tu výhodu, že když mnou stvořeným bobkem obohatím pozemek páně Pospíšila, stává se vlastníkem toho hovna on. Nojo, ale co když do něj pak někdo šlápne? Kus si ho odnese na botě a náš Jůůůdr, co tu kadibudku zvanou Občanský zákoník spáchal, bude okraden! Jako se tuhle stalo v Německu, že jeden tam vybral z popelnice skici a napařili mu krádež. Takže bacha kam šlapete!

      Vymazat
  13. To jsou holt Bretschneideři dneška...

    OdpovědětVymazat
  14. Objednejte si instalatéra a místo opravy si vyslechněte 6 hodinou přednášku o tom, proč vám kape kohoutek. Výsledek obdobného výzkumu.

    OdpovědětVymazat
  15. Chybí nám skutečné osobnosti, jak nalevo, tak napravo, zato nic neříkajícího bastlu máme habaděj. Oponovat tomu nejde a ke smíchu to taky není, snad mne jen mrzí plat, který tito znalci za své nic berou.

    OdpovědětVymazat
  16. Kvůli jednomu blbovi až nezdravě mnoho promarněného času. Takových "vědátorů" vypěstují naše vysoké školy každý rok doslova mračna. Úpadek vzdělanosti je skutečně děsivý...

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.