Reklama

úterý 31. prosince 2019

Jak překrucováním historie hnědne Evropa

Jan Schneider
31.12.2019 ČeskáPozice
Posledním podnětem k sepsání tohoto elaborátu je těžká manipulace s interpretací dějin, která se odehrála v Evropském parlamentu (EP) – 19. září 2019 europoslanci odhlasovali Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, v němž se naprosto nestydatě tvrdí, že – pouze – německo–sovětská smlouva o neútočení (takzvaný pakt Molotov–Ribbentrop) z 23. srpna 1939 připravila půdu pro vypuknutí druhé světové války.


Pouze tato smlouva je totiž v onom hanebném, historii deformujícím usnesení EP zmíněna. Ani slovo o zrádné Mnichovské dohodě, ani slovo o všech smlouvách o neútočení a přátelství, této smlouvě předcházejících. O dlouhodobě předcházejících západních investicích do německého zbrojního průmyslu pochopitelně ani náznak. Jak bylo dosaženo, že většina europoslanců takovou nehoráznost odsouhlasila?

Finta byla v tom, že s touto totálně pokřivenou interpretací dějin byla do stejného usnesení zařazena pasáž odsuzující „veškeré projevy a propagaci totalitních ideologií“. Poslanci nechtěli mít máslo na hlavě, obzvlášť někteří, proto ze sebe raději udělali historické ignoranty. Jen málo z nich mělo odvahu se proti této neslýchané manipulaci postavit, i když celý návrh byl vnitřně rozporný a zčásti dokonce lživý, tudíž nehlasovatelný.

Není totiž možné prznit historii, nota bene s odvoláním na to, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou všem členským státům společné“. Jistěže toto hnědnutí souvisí s nacismem, proto se budu zajímat (nejprve teritoriálně, pak i jevově), co se pozoruhodného v tomto směru v Evropě stalo, a to v době víceméně jen nedávné.


Ukrajina

Zde je nutno připomenout Usnesení EP z 25. února 2010 o situaci na Ukrajině, které v bodě 20 s hlubokým politováním konstatuje, že se odstupující prezident Viktor Juščenko rozhodl posmrtně vyznamenat čestným titulem Hrdina Ukrajiny Stepana Banderu, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která spolupracovala s nacistickým Německem; v tomto ohledu EP doufal, že nové ukrajinské vedení taková rozhodnutí znovu zváží a zůstane nadále odhodláno respektovat evropské hodnoty.

Avšak ještě v roce 2019 – Evropa sem, Evropa tam – tisíce nacionalistických Ukrajinců stále slavily Stepana Banderu pochodněmi a karnevalem. Kyjev je za glorifikaci Bandery kritizován kromě EP též řadou zemí včetně Ruska či Polska. Polský Sejm v červenci 2016 dokonce přijal zákon, který označuje zločiny z let 1943 až 1944 spáchané banderovci na Polácích za genocidu. Ukrajinský parlament ale zařadil v prosinci 2018 datum Banderova narození mezi významné státní události. Podle neuvěřitelného vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka však jde pouze o „vnitřní záležitost Ukrajiny“.

V září 2018 nazval předseda ukrajinské Nejvyšší rady Andrej Parubij ve vysílání televize ICTV Adolfa Hitlera za „největšího“ demokrata. Překvapivé? V únoru 2019 zveřejnila Amnesty International kritickou zprávu o stavu lidských práv na Ukrajině, kde jsou napadáni nejen představitelé politických, národnostních a dalších menšin, ale i jejich obhájci.

Velký skandál posledních dní: Ukrajinský konzul Vasyl Maruščinec byl odvolán ze svého postu v Hamburgu poté, co německé ministerstvo zahraničí označilo jeho činnost za nežádoucí, neboť vyšlo najevo, že na sociálních médiích obviňoval Židy z rozpoutání druhé světové války, požadoval smrt antifašistů a nechal se na své šedesátiny vyfotit s dortem ve tvaru Hitlerovy knihy a s nápisem Mein Kampf.

Nicméně šestý odvolací správní soud v Kyjevě rozhodl letos 17. prosince, že odvolání bylo nezákonné, a přikázal konzula znovu uvést do postu a vyplatit mu ušlou mzdu. Proti tomuto rozhodnutí okamžitě protestoval izraelský velvyslanec na Ukrajině Joel Lion a doporučil Ukrajině, aby si osvojila definici antisemitismu, vypracovanou International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA).

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny se zřejmě proti tomuto rozsudku odvolá, nicméně velký stín zůstává nad jeho personální politikou, neboť Maruščinec se nijak svými názory ani před spolupracovníky netajil. Ministerstvo Maruščince na původní post nevrátilo, ale – velmi příznačně, až přízračně – přeřadilo ho na post prvního tajemníka bezpečnostního odboru sekce pro boj proti hrozbám z Ruské federace, jak informoval web 112UA. Tam zřejmě bude jeho „kvalifikace“ nejlépe využita.

Polsko


V březnu 2019 se v polských trafikách i v parlamentu objevilo nové číslo týdeníku Tylko Polsko. Titulní článek Jak poznat Žida popisuje, jak podle jména, antropologických rysů, slovních výrazů, charakteru nebo dezinformačních aktivit odhalit příslušníky židovského národa.

V protižidovském duchu pokračuje další článek Útok na Polsko na konferenci v Paříži (míněn únorový kongres o holokaustu v Paříži). Článek se ptá: „Jak je můžeme porazit? Takhle to dál nemůže pokračovat. Patří jim celý svět, chtějí nadvládu nad všemi národy, aby vytvořili celosvětový židovský stát. Židovské ženy nemají vrozenou skromnost jako ty polské.“

V březnu 2019 protestovaly stovky nacionalistických Poláků v New Yorku (a v květnu ve Varšavě desetitisíce) proti zákonu o odškodnění obětí holokaustu a dopouštěly se přitom antisemitských výroků. The Justice for Uncompensated Survivors Today (JUST) Act 447 má za cíl dosáhnout spravedlnosti pro dosud neodškodněné oběti holokaustu. Ukládá ministerstvu zahraničí podat zprávu, jak evropské země pokročily v nápravě křivd způsobených nezákonnou konfiskací či odejmutím majetku v době holokaustu.

Polsko je přitom jediným evropským státem, který dosud nepřijal zákon na odškodnění těch, kteří přišli o svůj majetek za druhé světové války. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentuje, že Polsko bylo za druhé světové války velkou obětí nacistického Německa a že není spravedlivé žádat po Polsku, aby odškodnilo židovské oběti, když samo nikdy nedostalo odpovídající reparace od Německa. Premiér Mateusz Morawiecki v květnu 2019 dokonce prohlásil, že „židovské restituce by byly něčím jako posmrtným nacistickým vítězstvím“.

(K tomu je dobré číst knihu Jana T. Grosse Zlatá žeň, jak zbohatly oblasti kolem nacistických koncentračních táborů v Polsku. Pak se objasní, proč byl tento historik v Polsku zprvu oceněn – v roce 1996 byl prezidentem Aleksandrem Kwaśniewským Grossovi a jeho ženě udělen Řád za zásluhy Polské Republiky –, aby pak po publikování několika dalších Grossových kritických prací v roce 2016 polský prezident Andrzej Duda skandálně zažádal, aby Grossovi byl tento řád odebrán. Timothy Snyder, americký historik zkoumající evropské genocidy prohlásil, že pokud bude Grossovi odebráno jeho ocenění, vzdá se svého.)

V červnu 2019 v Lublinském vojvodství vandal srovnal buldozerem se zemí místní kamenictví, jehož vlastník se dlouhodobě podílel na renovaci hrobů obětí holocaustu. „Násilník zničil dílnu i se zařízením, dvě vozidla a také několik náhrobních kamenů v ohrazeném pozemku kamenické firmy. Na jednom z nich zanechal nápis Židé, zmizte!“ informovala polská policie.

V téže době zaznamenali antisemitský incident v Bialystoku, kde se skupina lidí pokusila překazit koncert v rámci festivalu židovské kultury, který se konal v jednom z kostelů. „Lidovou tradici“ obnovili v městě Pruchnik a při „soudu nad Jidášem“ – letos, na křesťanský Velký pátek – spálili figurínu Žida. V květnu 2019 na parkovišti před stanicí policie v Lodži jakýsi Polák postavil šibenici a oběsil na ní figurínu žida. Strážci zákona zadokumenovali jeho jednání, ale nebránili mu v jeho pokračování, šlo prý o „svobodu projevu“.


Litva

Od roku 2008 se konává na den nezávislosti 16. února neonacistický pochod v Rize se svastikami. Ačkoliv od roku 2008 zákon zakazuje nacistické a sovětské symboly, v roce 2010 litevský soud povolil veřejné zobrazování hákových křížů, protože prý spíše jde o „litevské národní dědictví“ než o neonacistickou symboliku.

Litevská židovská komunita kritizuje loňskou novelizaci zákona o „ochraně spotřebitelů“, která zakazuje maloobchodního prodej „zboží, které zkresluje historická fakta Litvy, zpochybňuje historii, nezávislost, územní celistvost nebo ústavní pořádek Litvy“. Prezidentka litevské židovské komunity Faina Kuklianská řekla: „Takové vágní pokusy vlády chránit práva spotřebitelů jsou zdrojem úzkosti pro mezinárodní židovskou komunitu. V Evropě, kde se rozšiřuje antisemitismus, a zejména ve střední a východní Evropě, kde jsou přijímány zákony s cílem mít ,správnou‘ interpretaci historie, musí Litva zůstat otevřená a demokratická.“ Před historicky první návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Litvě v srpnu 2018 připustila litevská vláda odpovědnost za vraždění Židů za války. Nicméně Efraim Zuroff, ředitel Simon Wiesenthal Center, vyslovil politování, že Litva neodsoudila žádného z těchto vrahů, kteří se následně zúčastnili protisovětských akcí.

V březnu 2019 zamítl soud ve Vilniusu žalobu amerického občana Granta Gochina proti glorifikaci antikomunistického „hrdiny“ Jonase Noreiky litevským Centrem pro studium genocidy a odporu litevských obyvatel (LGGRTC). Gochin se ale hodlá odvolat k Soudnímu dvoru EU. Podle Efraima Zuroffa, ředitele východoevropského odboru Centra Simona Wiesenthala, se Noreika stal masovým vrahem poté, co byl v roce 1941za nacistické okupace jmenován šéfem správy okresu Šiauliai.

V téže době, den před výročím akce, kdy byly v kaunaském ghettu vražděny především židovské děti, vydalo ke všemu toto litevské Centrum (LGGRTC) prohlášení trivializující litevský podíl na holokaustu, neboť prý „počet Litevců, kteří stříleli Židy, byl nižší než u jiných národů“. Noreika byl podle tohoto prohlášení naopak zachráncem Židů.


Estonsko a Lotyšsko

V červnu 2018 estonští Židé protestovali proti odhalení pamětní desky důstojníkovi Waffen SS Alfonsi Rebanemu v městě Mustla. Dne 16. března 2019 patřilo opět centrum Rigy veteránům lotyšských divizí SS a jejich příznivcům. Jejich pochod byl policií ochráněn od protestujících.

Legionářský den na památku boje na straně nacistů je slaven každoročně od roku 1990. Lotyšské úřady proti němu nic nepodnikly, ani představitelé EU a/nebo NATO nikdy neprotestovali. V září 2019 lotyšský ministr obrany Artis Pabriks prohlásil, že lotyšské legie SS jsou chloubou lotyšského národa i státu.

Po loňském pochodu jsem se zajímal, co na to naše ústavní instituce. Tristní rekapitulace – České ministerstvo zahraničí mi ústy Ireny Valentové, zástupkyně ředitelky Tiskového odboru, loni odpovědělo: „V historii mnoha národů se vyskytují stinné i temné kapitoly, které i po letech budí kontroverze. Nejinak je tomu v případě Lotyšska a účasti jeho občanů po boku německých nacistických jednotek v období druhé světové války. Je však plně v odpovědnosti této svrchované a demokratické země, aby se se svou minulostí vyrovnala. Ministerstvo zahraničních věcí ČR považuje skutečnost, že parlament Lotyšska odmítl pokus vyhlásit 16. březen státním svátkem za důležitý krok tímto směrem.“

Úřad vlády ani Sněmovna se až do dnešního dne neráčily vyjádřit, přestože jinak má zahraničního pletichaření leckdo plná mluvidla. (Starostů městských částí se ptát nehodlám, protože v kompetenčním zákoně nejsou, i když ministerstvo zahraničí jim reálně přepouští část tvorby české zahraniční politiky, to je ale věc premiéra.)

Senát loni reagoval prostřednictvím ředitele sekretariátu předsedy Senátu následovně: „Případné stanovisko či vyjádření Senátu k této či jiným událostem by vzhledem k tomu, že Horní komora Parlamentu ČR rozhoduje ve sboru, muselo být projednáno a posléze schváleno plénem. Mohu vás informovat, že žádné usnesení ve výše uvedené věci přijato nebylo a k dnešnímu dni není znám žádný návrh, který by jakékoliv usnesení předkládal na následující plénum. Není nám taktéž známo, že by se k dané věci vyjádřili jednotlivé senátorky nebo senátoři.“

Pouze Jiří Ovčáček, ředitel Tiskového odboru a tiskový mluvčí prezidenta republiky, mi loni zaslal vyjádření pana prezidenta, který zachránil čest našich ústavních činitelů: „Esesák vždy zůstane esesákem. A ti, kdo ho uctívají, jsou hodni opovržení.“

Antisemitismus

Přejdu nyní k jevové stránce problému. Podle průzkumu americké organizace Anti–Defamation League (ADL) ve 14 evropských zemích (neznámo, proč chyběla Česká republika) z listopadu 2019 zastává čtvrtina Evropanů antisemitské názory.

Nejčastější výskyt byl zaznamenán v Polsku, kde antisemitské postoje zastává 48 procent obyvatel (vzestup ze 37 procent v roce 2015), a na Ukrajině 46 procent (vzestup ze 32 procent v roce 2016). V Maďarsku rozšíření antisemitských postojů stouplo ze 40 na 42 procent. Obecně antisemitismus ve východní Evropě posiluje, zatímco na Západě většinou zůstává na ustálené úrovni.

Sedmapadesát členů Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu v dubnu 2018 odsoudilo překrucování historie holokaustu na Ukrajině a v Polsku. Zatímco polský zákon týkající se interpretace holokaustu je znám a široce kritizován, ukrajinské státní sponzorování a glorifikace ultranacionalistických kolaborantů s nacisty a vylepšování jejich vražedné minulosti není v centru pozornosti. Podobné jevy se podle kongresmanů dějí i v pobaltských a dalších východoevropských státech.


Deformace dějin

Jak se manipuluje s dějinami, předvedl historik Jan Rychlík v deníku Právo 18. prosince, když napsal: „Roli SSSR při porážce Německa nikdo nezpochybňuje, ta byla skutečně zásadní. Ale je třeba také říci, že německo–sovětský pakt a faktická spolupráce SSSR a Německa v letech 1939–1941 nepatří k obdobím, které by bylo zapsáno ‚zlatými písmeny‘ v ruských a českých dějinách a v dějinách Evropy vůbec. Není žádným přepisováním dějin, jestliže to říkáme nahlas.“

Přepisováním dějin to není, ale je to jejich těžkou deformací. Proč neřekl historik ani potichu vůbec nic o polsko–německé smlouvě z roku 1934, která trvala až do dubna 1939, jejímž důsledkem bylo torpédování jakýchkoliv snah o kolektivní evropskou obranu proti nacistům?

Byla to ostatně první smlouva o přátelství s nacistickým Německem, kterou ministr zahraničí Polské republiky Beck komentoval slovy: „Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa... Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.“

Proč onen statečně nahlas hovořící historik nemluví o papíru, jímž mával Neville Chamberlain na smutně proslulém záběru? Nebyla to Mnichovská dohoda, ale pakt o neútočení a přátelství s nacistickým Německem podepsaný 30. září 1938. Nedlouho poté podepsala podobný pakt Francie, v roce 1939 Dánsko, Estonsko, Litva a jako poslední i SSSR.

Stalo se tak poté, co se – slovy Winstona Churchilla – „návrhy Sovětského svazu ignorovaly. Politici nehodili jeho sílu na misku vah proti Hitlerovi, zacházeli s ním lhostejně, neřku–li pohrdlivě, a Stalin na to nezapomněl. Události se odehrály tak, jako by sovětské Rusko neexistovalo. Za to jsme později draze zaplatili.“

Proč onen jinak rozpovídaný historik nemluví o Mnichovské dohodě, v jejímž důsledku spadl nacistům do klína český zbrojní průmysl? Churchill řekl na toto téma: „Rozdělení Československa pod britským a francouzským tlakem bude znamenat úplnou kapitulaci západních demokracií před nacistickou hrozbou. Nepřinese Anglii ani Francii mír ani bezpečnost. Naopak, uvede obě mocnosti do ještě nevýhodnější a nebezpečnější situace. I pouhá neutralizace Československa by znamenala uvolnění 25 německých divizí, které by ohrožovaly Západ, a kromě toho by otevřela triumfujícím nacistům cestu k Černému moři.

Ohroženo je teď nejen Československo, ale i svoboda a demokracie všech národů. Domněnka, že je možné zajistit si bezpečnost tím, že malý stát bude vržen jako kořist vlkům, je osudový klam. Německý válečný potenciál vzroste za krátkou dobu mnohem rychleji, než budou Anglie a Francie s to podniknout nezbytná opatření na svou obranu.“

Proč onen po větru hladce mluvící historik neřekne nic o dohodě, kterou podepsaly 15. března 1939 v Düsseldorfu Říšská skupina Průmysl a Federation of British Industries, v níž se mimo jiné praví: „Obě organizace mají společný cíl – vyloučit v důsledku této smlouvy nezdravou soutěž mezi britským a německým průmyslem a co nejdokonaleji rozvíjet průmyslovou spolupráci obou zemí. S potěšením oznamují, že další průmyslová odvětví už projevila zásadní ochotu k brzkému jednání. S uspokojením rovněž zjišťují, že mezi devíti průmyslovými odvětvími byla již jednání navázána a toho času jsou vedena.“

Když onen nic nepřepisující historik mluví o „faktické spolupráci“ s nacistickým Německem, proč nemluví o masivních amerických investicích do německého zbrojního a chemického a výpočetního průmyslu, bez nichž by zřejmě Hitlerovi pohrobci dodnes pouze bezzubě vyřvávali po mnichovských pivnicích?

Proč nemluví o ropných dodávkách firmy Standard Oil nacistům, které trvaly celou válku, když je tak statečný a nic nepřepisuje? Copak tento akademik neví o několika tisících vyšetřovatelů amerického ministerstva financí, kteří se zabývali pouze případy porušení amerického zákona o zákazu obchodu s nepřítelem?

Wiesenthalovo proroctví


Simon Wiesenthal řekl v roce 1998 novináři Stanislavu Motlovi: „Mám čím dál neodbytnější pocit, že staří nacisté jsou stále ve výhodě. Nahrává jim k tomu i zcela oprávněné stíhání těch, kteří se podíleli na zločinech komunismu. Staří nacisté jsou pochopitelně silně antikomunističtí, a pokud se svých zločinů dopouštěli v pozdějším východním bloku, budou čím dál hlasitěji tvrdit, že oni vlastně první pochopili nebezpečí komunismu, a tak proti němu usilovně bojovali za blaho celé Evropy. A hodně lidí, hlavně mladých, bude na to slyšet.“

Tato snaha o zlehčování nacistických zločinů již začala jejich srovnáváním se stalinismem a komunismem a lze sledovat již i Wiesenthalem naznačené pokusy o vyviňování nacismu ve jménu nacistického hesla, že vlastně chránili Evropu před bolševismem. Můžeme jen dodat, že celá atmosféra je poznamenána proliferací peněz z nacisty (a ustašovci) ukořistěného lupu za druhé světové války, největšího v historii lidstva.

Takže první fáze jsme již identifikovali. Ani právníci se příliš nevzrušili tím, že postavit zákonem na roveň nacismus a komunismus zřejmě znamená porušení jiného zákona (§ 405 trestního zákoníku, popření holokaustu). Nenechali se ani zneklidnit ustavičnými obhajobami až oslavou nacistických kolaborantů (banderovci, vlasovci), což v podstatě je zřejmě též porušením zákona (§ 403 trestního zákoníku, propagace nacismu).

Nyní bude jen na nás, zda se nacistům podaří uskutečnit jejich původní záměry. A nesmí nás plést, že se jejich pokračovatelé budou snažit vypadat jinak, a dokonce se budou od nacismu halasně distancovat. Mohou se pitvořit, jak chtějí, ale platí biblické „po ovoci poznáte je“. Přijdou totiž z nečekané strany a v nečekaném převleku!

Poslyšte, co na toto téma napsal ve své eseji Jistá teorie o tyranech moudrý anglický spisovatel Gilbert Keith Chesterton (1875–1936): „Tyranie vždy vchází nehlídanou branou... Vždy přichází pod záminkou, že chrání něco, co lidé opravdu chtějí mít chráněno – náboženství, veřejnou spravedlnost nebo slávu vlasti... Všechny tyranie jsou vždy nové tyranie. Něco takového jako stará tyranie prostě neexistuje...

Z těchto evidentních historických faktů vyplývá jediné mravní naučení. Hledáte–li tyrany, nehledejte je mezi zdánlivě evidentními typy mužů, kteří utiskovali lidi v minulosti... Ať je nový tyran čímkoli, nikdy nebude nosit stejnou uniformu jako starý.“

Nacistický Moloch rád opět ochrání Evropu před židobolševiky i menševiky, stalinisty a leninisty, marxisty, komunisty, socialisty, ale jako vždy, něco za něco, bude požadovat lidské oběti. Židé už v Evropě skoro nejsou, ale jako druhý chod kdysi Moloch dostal slíbené Slovany. A Moloch nezapomíná. Slované ano?


Jan Schneider,




Přišlo e–poštou

34 komentářů :

  1. Výklad dějin je jedním z důležitých nástrojů řízení společnosti, ovlivňování jejích názorů a je plně k dispozici vládnoucím politickým strukturám. Dnes to značí, že budeme svědky ještě mnoha dalších politicky optimalizovaných výkladů.

    OdpovědětVymazat
  2. Jo jasně o Antisemitismus se toho hodně píše ale kdo dělá největší zlo? Já to vím a klidně mě smažte. Kdysi jsem je litoval a bohužel znám pravdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemůžete generalizovat a dělat ze všech zloduchy. Většina z nich za to nemůže, že mají mezi sebou takové exempláře jako je např. Krvavá Madla nebo Rottschildové.

      Vymazat
    2. 2:45...To zlo ale provádějí jejich špičky...
      Ti "obyčejní" to vždycky odnesou, ti špatní včas zdrhnou.
      V koncentrácích nezahynuli ti kteří točili volantem a měli prachy.O ty se jejich souvěrci včas postarali...
      Jewish Agency for Palestine (zal.1939 v Curychu) byla nesmírně bohatá a o židy které potřebovala se včas postarala.
      Ti chudí a méně vzdělaní měli smůlu.
      Helanov

      Vymazat
    3. Souhlasím máte oba pravdu nemůžeme házet všechny do jednoho pytle.

      Vymazat
  3. Vytrhovat věci ze souvislosti je, a vždycky bylo, jednou z berliček manipulátorů, tolik potřebných pro vytváření argumentů k obrazu svému.

    OdpovědětVymazat
  4. Někdo si tu zřejmě chce trošičku, ale jenom trošičku, zahajlovat. Dějiny začalo psát Německo a nikdo není schopen odporovat, aby ho nenaštval Možná Angličani a Poláci si zachovali jakous takous hrdost, alespoň co se druhé světové války týče. Jinak je na západní frontě klid.

    OdpovědětVymazat
  5. píše se: "ve 14 evropských zemích (neznámo, proč chyběla Česká republika) z listopadu 2019 zastává čtvrtina Evropanů antisemitské názory."
    Od roku 1990 je známo, že Židé měli v Česku dobrou pověst, ať už pro cokoliv. Viz i pop-music (P. Muk a jiní)

    OdpovědětVymazat
  6. Totalitní ideologie?
    Nutnost přijímání cizinců do všech států EU, jak Západ usiluje zavést!

    OdpovědětVymazat
  7. Schnajdr, Evropský parlament má od Á po Z pravdu. A ten polofašoun z kremlu se muže třeba co chce..Však se také Poláci ozvali!
    1. Září napadlo Německo Polsko a o několik dní později 17. září sověti vtrhli do Polska, to jsou fakta, tak co tady oblbujete, pouze lžete Schnajdr.
    Ještě jednu věc, vy zpochybňujete dávat rovnítko mezi FAŠISMUS a KOMUNISMUS.? Vždyť ten váš komoušský režim má na svědomí podstatně více mrtvých jak celej fašismus. Něco si nastudujte o soudruzích jako Mao, Stalin, Polpot.
    O pana Petříška se nestarejte, ten dělá zahraniční politiku velice dobře a že nepodkuřuje rusákum, to jste dělali vy 40 let a kam jste vše dotáhli, do PRDEL... čus.
    A všem SLUŠNÝM lidem do nového roku vše nej.Ať se máme aspoň tak dobře jako v min. roce. Díky pane Havle!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10:31 Komunisti to tu táhli do tzv. prdele 40 let a porevoluční garnitury tam našly zkratku. Chápu, že mnozí jsou vyjevení, že Stalin obsadil část Polska a to mu ho měl nechat celé?? A proč "západní" demokracie vyhlásily válku jenom Německu a ne rovněž CCCP? Podle vás mohly padnout dva, téměř totožné, režimy. Co pak za tím asi bylo, že.

      Vymazat
    2. Pepku neblbni, je nový rok. My už tě známe. Klídek.

      Vymazat
    3. "Pakliže někdo srovnává komunismus a fašismus (…), nutně to musí být hlupák." Václav Bělohradský, filosof

      Vymazat
    4. 10:31 Nazdárek, nálepkovací anonyme! A kerej vy račte bejt - Kong či snad bs pako? Nebýt toho, že sdílíme stejný životní prostor, strašně bych vám přál bydlet v zemi dle představ úžasného génia podprůměrnosti pana Petříška. Moc se mi ale líbí, jak všem doporučujete to studium. Co kdybyste začal u sebe? Že byste si něco nastudoval o prolhané vejvrtce Havlovi, nebo o neméně prolhaném, nestydatém synkovi nácka knížetipánovi von Sráči, či o NATO a pozadí válek z zemích "jejich zájmů"? A sečetl jejich mrtvé? Jinak do Nového roku všem PŘEMÝŠLIVÝM lidem vše nej.

      Vymazat
    5. Opr. ...v zemích US zájmů.

      Vymazat
    6. Idiota 10:13 tu redakce NR chce necháat jako odstrašující skanzen kolaborantského hlupáctví. Souhlasíte?

      Vymazat
    7. No jéje. Nic tak nepodnítí myšlení jako srážka s blbcem.

      Vymazat
    8. 23:55 Tím IDIOTEM se tituluj především ty Dvořáku. Chceš popřít, že Cccp společně s němci( pouze o několik dní později) nenapadli Polsko?
      Tohle ty geronte neokecáš, je vidět jací jste vy rudoši prolhaní parchanti, HNUS.

      9:56 Milánku, srážka s Dvořákem ( jak píšeš s blbcem ) zanechá viditelné následky i na tobě.

      Vymazat
    9. 23.48 Na každého kdo vám rudejm zatnul tipec a poslal vás do kopru, zvláště na pana Havla vymejšlíte ty vaše prolhané fantasmagorie, ale každý rozumný ví, že jen lžete a vymejšlíte naprosté bláboly!Všichni jsou " náckové" ale ty jseš tan pravej rudej parchant! Chápu tvoji nenávist, ale lhát se Milánku nemá, ty rudej zasranej komouši!

      Vymazat
    10. 11:42 Na Havla není potřeba vymýšlet fantasmagorie, stačí se seznámit s jeho "dílem". Už ho nevysílá ani ČT 2 po půlnoci,pro tzv. "náročného diváka" Což je samo o sobě dost vypovídající. S tebou bych do kategorie rozumných spadat věru nechtěl, demente.

      Vymazat
  8. Dobré shrnutí v článku. Pro některé, jako 10:31 velmi těžko stravitelné...

    OdpovědětVymazat
  9. Jen by mně zajímalo, proč ty antisemitské postoje existovaly v historii (a často vrcholily pogromy) a proč existují i dnes? Mohl by mi to někdo vysvětlit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechny války jsou o peníze/ropa,nerost.suroviny/.Kdo vládne penězům,vládne sdělovacím prostředkům vládne světu. Jsou to skrytí židobankéři. Někteří si nechali změnit jména-identitu,aby mohli vládnout v té které zemi. Nejbohatší Vatikán se rovněž skrytě účastní válek.Proč musel zemřít Kadáfí a Libye? https://www.youtube.com/watch?v=ht_k2RKAWGs

      Vymazat
    2. Vysvětlovat si určitě netroufám, a tak mě přichází na mysl nastínit pohled Pjakinův. Židovstvo po jeho exodu chápe jako nástroj vytvořený globálními elitami (snad těmi egyptskými) pro jejich zájmy. Ty odpovídají starozákonní koncepci - tedy тoлпo-элитарнoму oбществу. Nevím jaký má čeština odpovídající termín. V průběhu dějin je tento nástroj třeba udržovat, brousit. Nebo i ořezávat suché větve. To Pjakin neříká jako cynik, ale jako historik - politolog. A samozřejmě takto zpracovaný a užívaný nástroj budí u národů, kde je rozšířen (a kde není) nevoli. Té se pak dá samozřejmě zneužít.
      Podle Pjakina je ovšem tento nástroj po 3000 letech již opotřeben a bude nahrazen.
      Tedy funguje zde něco, co můžeme nazvat karmou národa. To se dá ovšem vztáhnout i na jiné národy (i když tady asi vzniknou dohady ohledně národnosti Židů). Např. za co zaplatili Rusové tak těžce během 2.sv. Kdo to ví, odpoví mi na otázku co je ...

      Vymazat
    3. To je jednoduché!
      Oni (tedy NĚKTEŘÍ z nich) se považují za Vyvolené a dávají to svému okolí SAKRA najevo.
      Chybí jim-jemně řečeno- empatie,bezohledně hrabou jen pod sebe.
      To se v majoritě nerado vidí a tak holt sem tam gójimům bouchly saze.
      Škoda jen,že to vždycky odnesou hlavně ti nevinní.
      Dalo by se i říci,že největší kladivo na česnekáře jsou jejich špičky.
      Helanov

      Vymazat
    4. Viz knihy Jak byl vynalezen židovská národ, Tabu v sociálních vědách, 200 let pospolu, Oko za oko atd.

      Vymazat
    5. Re (13:54):
      ... myslím, že ten ruský pojem "тoлпo-элитарнoe oбществo" by se nechal přeložil jako davově-elitářské společenství či davo-elitářské spol..

      Vymazat
  10. Jen drobnost pro upřesnění.
    Riga není v Litvě, ale Lotyšsku. A proto se ty pochody tamních fašistů s "kákenkrajcovými" symboly asi týkaly ne Litvy, ale Lotyšska. Jakkoliv protižidovský sentiment je charakteristický pro všechny země, ve kterých byla před 2. světovou silná židovská minorita.
    Jinak není ke článku autora Schneidera co dodat. Pozorně by si ho mohli přečíst i všichni naši EU poslanci, kteří v EU parlamentu zvedli své ruce pro přijetí té historii přepisující deklarace. Ke své i naší hanbě ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Silná židovská minorita byla VŽDYCKY tam,kde žilo méně vzdělané obyvatelstvo.
      Proto netoužej po "svojí" vlasti, ale i nadále jich žije 55% v diaspoře.
      Na Ukrajině přijdou snáze k majetku než v Izraeli.(A navíc považují za chucpe vzájemné okrádání,takže je to jasný.)
      Všechny ty kecy jak toužej po "bezpečném pelíšku" byly jen lži.
      Helanov

      Vymazat
    2. Re (16:04):
      Silná byla ta židovská minorita tam, kde se jí (ekon.) dařilo, a kde se "těšila" přiměřené toleranci ze strany (křesťanské) většiny, a to i přes občasné pogromy. Silnou židovskou minoritu měli i v Německu a např. v Nizozemí, které mi nepřijdou jako země nevzdělanců ...
      Se vzdělaností obyvatelstva to bude souviset okrajově. Nevidím pro to žádný pádnější argument.
      Dnes je ukrajinská populace z dob sovět. vzdělávacího systému docela dobře (formálně) vzdělanou, stejně jako je (všeobecně) vzdělána i ta v Pobaltí.
      Alespoň o tom vypovídaly výsledky mezinárodního porovnání vzdělanosti v kategorii 15letých a 18letých studentů v době před ca. 20 lety.
      A zatímco v Pobaltí je fašistický sentiment pohrobků hitlerovských kolaborantů dost nepokrytě spojen s protižidovskými náladami, ten ukajinský nikoliv, viz i např. to, že ukři měli a mají židovské prezidenty aj. čelné činovníky. (kteří se ovšem ke škodě lidí ve svých funkcích nijak nevyznamenali).
      Tím pelíškem rozumíte jejich "zemi zaslíbenou"? Kterou sofistikovaně i hrubým násilím ukradli Palestincům? ...

      Vymazat
  11. Velice výstižný titulek! Nejen Evropa, i diskuze se začíná přibarvovat do hněda. Pane Františku, jak mohli Židé ukrást Palestincům něco, co neměli? De iure ani de facto? Pokud vím, Izrael byl vyhlášen v květnu 1948 dle rozhodnutí OSN v listopadu 1947 o rozdělení mandátní Palestiny. Měl být vyhlášen i stát Palestina, leč tehdejší politická reprezentace Palestiny odmítla plán rozdělení. Izrael inicioval tři pokusy o domluvu - neúspěšně. (Ostatně, nějak si nevzpomínám, že by se kdy kdo z nemuslimského světa z jakýmikoli muslimy dohodl po dobrém.) Naopak, okamžitě po vyhlášení Izraele na něj zaútočilo cca 25 000 spojených jednotek muslimů (Libanon, Sýrie, Irák, Egypt, Jordán, Jemen, Saudská Arábie). Tehdy pomohl Židům SSSR a Československo. A opět - Palestinci první ostřelovali Izrael - ne naopak. Z Goland. Proto je také po šestidenní válce Židé obsadili. Jdu od toho. Už mě to neba. Je to furt dokola. Jen pro pořádek - se zahraniční politikou Izraele jak ji v současnosti provádí silně nesouhlasím. To však neznamená, že si nechám vtloukat klíny do hlavy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (00:51):
      Pane milane!, to, že o vytvoření státu Izrael rozhodlo světové společenství (a mimochodem, v duchu zásady "o nás bez nás", o které byste také mohl již i cos vědět - alespoň od r. 38), ještě ale vůbec neznamená, že tímto nebyla ca. polovina Palestiny rázem ukradena tamním obyvatelům (Palestincům), kteří jako tamní majorita tu oblast souvisle obývali po dobu přibližně stejnou, po jakou my zas obýváme naši zemi, tj. 15 století, a snad i více.
      Dnes však stát Izrael nezaujímá tu původně určenou polovinu, ale téměř celou Palestinu. S výjimkou dvou plošně malých enkláv, do kterých i tak stát Izrael dál a dál expanduje stavbami židovských osad, čímž je palestinská komunita nadobro vytlačována ze země, kterou obývala a na které hospodařila.
      A to, že v té době (r. 48) neměla svou státnost, je zcela podružné, tu tam totiž neměli ani Izraelci, a dosáhli jí snad jen tím, že po nacistickém holocaustu a trpělivé snaze světového sionismu se židovským představitelům zadařilo dosáhnout toho, aby "světové společenství" projevilo dostatek pochopení pro vznik státu Izrael (že by ze špatného svědomí?).
      Státu, který měl ovšem zaručit i kontinuitu rozvoje palestinské majority.
      Ať si o arabském etniku na území býv. Palestiny myslíte co jen chcete, nemůžete přehlédnout, že jeho práva byla zcela přehlédnuta/opomenuta, ba arogantně zadupána.
      Není proto divu, že v arabském světě to bylo bráno jako příkoří a že s tímto nikdy nesmířil. To proto pak následovala celá řada arabsko-izraelských válek (či politováníhodných akcí palestinských teroristů), ve kterých Arabové tahali za hodně krátkou část onoho provazu.
      Není divu, čelili "národu" jiné kulturní úrovně, nadto podporovanému zprvu Východem i Západem, později už jen Západem, což vyšlo nastejno, protože ta podpora byla absolutní.
      ---
      Golany nejsou Golandy ...

      Vymazat
  12. Pane Františku, nevíte náhodou, kde byli naší předci v roce 48 pc ?

    OdpovědětVymazat
  13. Pravda se stejně ukáže. Prekrucovanim historie se nic moc nezmění. No nevím. EU to do pracovala tam, kam nikdo z nás nechtěl...

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.