Reklama

středa 25. prosince 2019

Plíživá privatizace českého zdravotnictví (rozhovor)

Václav Umlauf 
25.12.2019 E-republika
Vraťme se k tomu, co znepokoje občany, což je plíživá privatizace zdravotnictví. V pražské Libni začne od roku 2020 fungovat poliklinika firmy FutureLife, která spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. O čem je doopravdy návrh nového zákona o oborových zdravotních pojišťovnách?
S bývalým poslancem Ludvíkem Hovorkou (KDU-ČSL) jsme se vrátili k problému popsanému v článku Novela zákona o zdravotních pojišťovnách: Pojedou korporace přes mrtvoly?

Poslal jste v listopadu Dopis Poslanecké sněmovně, předsedkyni výboru pro zdravotnictví. Dostal jste na Váš dopis nějakou odpověď?


Dodnes mi žádná odpověď nepřišla. Ale stává se, že poslanci mají mnoho práce a nestíhají odepisovat na každý email. Podstatné je, že výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny přijal pozměňovací návrh, který by mohl být na určitou dobu východiskem. Pozměňovací návrh poslance Kaňkovského přebírá model voleb do správních rad a dozorčích rad zdravotních pojišťoven podle způsobu volby do správní a dozorčí rady VZP. To znamená, že členové správních a dozorčích rad by byli voleni poslanci sněmovny Parlamentu České republiky, tedy volenými zástupci občanů. Dle mého názoru je to určité řešení, jak zabránit opakování násilného slučování pojišťoven z let 2009–12, ke kterému původní ministerský návrh znovu otevíral dveře.

Vraťme se k tomu, co znepokojuje občany - plíživá privatizace zdravotnictví. Novela zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách (ST 516) byla předložena ministerstvem zdravotnictví pod vedením ministra Adama Vojtěcha. Jeho návrh měl vyhovět nálezu Ústavního soudu, který zrušil tzv. „Rathovu vyhlášku“ o volbách do správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Jak hodnotíte tuto iniciativu ministerstva?

Nejprve je třeba se podívat na historii vzniku těchto pojišťoven. Zákon o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách historicky vznikl až 1 rok poté, co byla zákonem v roce 1991 zřízena VZP. Zaměstnanecké ZP měly být protiváhou Všeobecné zdravotní pojišťovny a měly být pojistkou proti monopolu. Zákon má ve svém názvu zaměstnanecké, oborové a jiné zdravotní pojišťovny. Byla tedy snaha dát možnost ministerstvům a rovněž podnikům zřídit si své vlastní zdravotní pojišťovny. Tak například vznikla Vojenská zdravotní pojišťovna především pro vojáky z povolání a civilisty na ministerstvu obrany, nebo Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra především pro policisty, hasiče, a jejich civilní zaměstnance, Oborová zdravotní pojišťovna pro zaměstnance bank a pojišťoven. Revírní bratrská pokladna Zdravotní pojišťovna především pro horníky, Hutnická zdravotní pojišťovna především pro zaměstnance v hutnictví železa apod. Avšak jedinou, skutečně zaměstnaneckou pojišťovnou se stala ZP Škoda, která spravuje zdrav. pojištění především pro zaměstnance Mladoboleslavské automobilky. V 90. letech postupně vzniklo vícero „zaměstnaneckých“ zdravotních pojišťoven, postupně ale řada z nich zanikla, protože měly jenom málo pojištěnců. Zákonodárci proto usnadnili přestupy pojištěnců do jiných pojišťoven, aby klienti zanikajících pojišťoven nebyli v potížích a mohli být ošetřeni (obavy zdravotnických zařízení o úhrady od končících zdravotních pojišťoven). V řadě případů se takové malé zdravotní pojišťovny slučovaly s výrazně většími úspěšnými ZP.

Tento vcelku zdravý vývoj pojišťoven musel mít v tunelářském kapitalismu nějaký háček, nežijeme v kapitalistické pohádce. Dnešní koláč 350 miliard ve zdravotních pojišťovnách je stále větší a lákavější a peče se každý rok. To si z českých mafiánů nikdo nechtěl zadarmo ukousnout miliardový krajíc?

S nástupem vlády Mirka Topolánka a Tomáše Julínka, Marka Šnajdra a Pavla Hroboně na ministerstvo zdravotnictví se začal realizovat program Modrá šance pro zdravotnictví do značné míry inspirovaný americkým zdravotnictvím a vývojem na Slovensku. Nejdříve se ve vládním prohlášení objevil záměr o přeměně fakultních nemocnic na akciové společnosti a záměr na v přeměnu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. Stejně jako na Slovensku se postupně objevilo 6 nových návrhů zákonů, které měly postupně změnit systém českého všeobecného zdravotního pojištění na systém soukromého zdravotního pojištění. V zásadě se měly našim občanům nabídnout různé zdravotně pojistné plány s různou výší pojistného, ale také s různou výší spoluúčasti za ošetření, za lékařské zákroky a operace, plateb za léky, apod. Těmto záměrům mělo předcházet zavedení tzv. regulačních poplatků, aby si pacienti na přímé platby zvykli. Nebezpečí různých pojistných plánů zdravotních pojišťoven bylo v tom, že postupně by lidé ztratili poměrně neomezený nárok na ošetření, který je dnes běžný. Nemusíme mít žádnou adresnou pojistku podobnou havarijnímu pojištění, nebo pojištění domácnosti, kde bychom museli studovat několik stránek pojistných podmínek a pracně zjišťovat, za jakou výši odvodů ze mzdy na zdravotní pojištění (% srážek ze mzdy ) máme nárok na jaký zákrok nebo na jaké vyšetření, a kolik za takové vyšetření budeme muset doplatit ze své kapsy.

Tento systém podobný tomu americkému se skutečně v letech 2007–2008 připravoval a byl ve fázích záměrů zákonů. V USA patří cca 800 zdravotních pojišťoven k nejbohatším a nejlépe vydělávajícím společnostem. V roce 2008 přišlo soukromé zdravotní pojištění občana USA na zhruba 7 500 USD ročně. Celkem 50 milionů Američanů nemělo žádné zdravotní pojištění a polovina lidí, která pojištěna byla, neměla kryta všechna zdravotní rizika. To znamená, že při závažném onemocnění tito lidé i s nějakou částečnou pojistkou přišli často o celé jmění, aby byli schopni zaplatit výdaje na zdravotní péči.

Tím se dostáváme ke kampani různých aktivistů proti privatizaci zdravotnictví vedené v letech 2008 – 2013. Viz naše tematické číslo z roku 2013 nazvané Nemocnice v kómatu. Jaká byla Vaše role v této kauze?

Tomuto záměru se podařilo zabránit jenom díky tomu, že Topolánkova vláda neměla výraznou většinu ve sněmovně. Reformátoři Julínek, Šnajdr a Hroboň se zaměřili na odstátnění nemocnic a zrušení veřejného statusu zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny měly být postupně zestátněny a posléze přeměněny na akciové společnosti. Z fakultních nemocnic měly být vytvořeny univerzitní akciové společnosti, ovšem s podílem univerzit pouhých 34 % a podílem státu 66 %. Potíž byla v tom, že stát by tyto podíly mohl kdykoliv prodat. Fakultní nemocnice dostaly za úkol připravit privatizační projekty. Na Slovensku došlo za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy a Miroslava Zajace ve funkci ministra zdravotnictví k privatizaci zdravotních pojišťoven. Došlo k tomu z nepochopitelných důvodů pouhými pozměňovacími návrhy ve slovenském parlamentu. Když potom soukromé zdravotní pojišťovny začaly vyvádět téměř 10 % peněz z vybraného pojistného místo na zdravotní péči do bank svým majitelům, stanovila nová slovenská vláda strop na režijní náklady ZP ve výši cca 3,5 % a okamžitě následovala žaloba těchto pojišťoven na stát za omezování práva na podnikání. Na základě neblahých zkušeností a díky odporu několika koaličních poslanců (Hovorka, Carbol, Zubová, Jakubková) se podařilo projednání návrhů zákonů úspěšně oddalovat s poukazem na neshody a nevypořádané připomínky.

Do zákonodárného procesu zasáhly volby do krajů v roce 2008, ve kterých ODS utrpěla těžkou porážku díky celostátní politice a záměrům privatizace ve zdravotnictví. Premiér Topolánek musel obětovat svého neoblíbeného ministra zdravotnictví Julínka, jehož spousta bývalých hejtmanů ODS označila za příčinu volební porážky. To předznamenalo i konec privatizačních záměrů některých vlivných politiků ve sněmovně, nikoliv však snahy korporací získat každoroční koláč – v té době „jen“ za 220 mld. korun prostředků zdravotního pojištění ve zdravotních pojišťovnách.

Neříkejte, že čeští mafiáni se vzdávají našich veřejných peněz tak snadno, to by bylo moc jednoduché. Jak vypadaly další privatizační pokusy?

Když bylo zřejmé, že privatizace zdravotního pojištění se zadrhává, přišlo ministerstvo zdravotnictví s náhradním plánem. Byla zveřejněna zpráva, že ministerstvo udělilo licenci k provozování zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovně Agel - pojišťovně zřizované koncernem Agel. Na námitky, že licence k provozování zdravotního pojištění neměla být nikdy udělena subjektu, který současně poskytuje zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, tvrdili zástupci ministerstva, že licenci nemohli odmítnout udělit. ZP Agel získala do 1 roku existence 60 tisíc pojištěnců ze severní Moravy, především z Třineckých železáren a koncernu Agel, kteří to dostali v zásadě direktivně nařízeno. S takovým počtem pojištěnců by ZP Agel nemohla finančně přežít.

Agel využil mezery v zákoně ještě z dob postupných zániků menších ZP a požádal o sloučení s výrazně větší Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Protože se tento scénář předpokládal, předložili jsme již v závěru roku 2018 poslaneckou novelu zákona o zaměstnaneckých ZP, v jejímž návrhu se uvádělo, že sloučení se nepovolí bez vážných důvodů. Právě v den, kdy tuto novelu schválila poslanecká sněmovna (tedy v květnu 2009), podepsala tehdejší ministryně Dana Jurásková souhlas s první fúzi ZP Agel a HZP. Než příslušná novela zákona prošla jednáním v senátu a opakovaným hlasováním ve sněmovně, podepsala ministryně Jurásková ještě další fúzi – tehdy již sloučených dvou pojišťoven s další finančně velmi zdravou zdravotní pojišťovnou Českou národní zdravotní pojišťovnou. Po sloučení se nástupnická pojišťovna přejmenovala na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu.

V hledáčku zakladatele ZP Agel byly ještě další pojišťovny. Nová vláda Petra Nečase s ministrem Leošem Hegerem měla dokonce ve svých záměrech a snad i ve vládním prohlášení odstranění příslušného paragrafu (tzv. Hovorkova paragrafu) bránícího fúzím zdravotních pojišťoven bez vážných důvodů. Ke změně zákona skutečně došlo v roce 2012 a ministr Heger poté, když ihned po schválení nového zákona obdržel žádost o fúzi České průmyslové zdravotní pojišťovny se Zdravotní pojišťovnou Metal Aliance, tvrdil, že neměl jinou možnost, než další fúzi podepsat k datu 1.12.2012. Z miniaturní zdravotní pojišťovny ZP Agel tak vyrostla po 3 fúzích s finančně zdravými zdravotními pojišťovnami Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, téměř stejně velká, jako Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (mají cca 1,9 milionu pojištěnců). Tato zdravotní pojišťovna během fúzí získala téměř 5 miliard Kč prostředků na účtech pojišťoven, se kterými se slučovala, což se jí velmi hodilo během „hubených let“ 2009-13. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna rovněž usilovala o fúzi s další zdravotní pojišťovnou – Revírní bratrskou pokladnou ZP. Světlo světa spatřily jakási memoranda představitelů průmyslových podniků na severní Moravě a krajských samospráv – severomoravského a Zlínského kraje, která měla být podpůrným argumentem pro další fúzi. Proto jsme na můj návrh v letech 2013 – 2017 ve sněmovně znovu upravili příslušný paragraf v zákoně o zaměstnaneckých pojišťovnách, aby takové „zájmové fúze“ nebyly dovoleny. I přes nesouhlas ministra zdravotnictví Němečka byl nakonec zákon upraven a účelové fúze opět zastaveny.

Tím se dostáváme k dnešnímu stavu a Babišovu podnikání v oblasti zdravotnictví. V pražské Libni začne od roku 2020 fungovat poliklinika firmy FutureLife, která spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Poslanec Jan Farský (STAN) byl členem správní rady VZP a cituji jeho prohlášení: „ANO má kontrolu nad veškerými toky peněz ve zdravotnictví. Odhlasuje tak prakticky vše, co bude chtít.“

Tím se vracíme na začátek celého příběhu. Popsaný proces vzniku ZP Agel a slučování s dalšími zaměstnaneckými pojišťovnami svědčí o tom, že snaha ovládnout zdravotní pojištění je stále živá. Proto nepřekvapila ani novela zákona od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která nařízení Ústavního soudu o zrušení vyhlášky o volbě členů SR a DR zaměstnaneckých pojišťoven vyložila tak, že sice členy SR a DR mohou navrhovat jednotliví pojištěnci, ovšem reálnou šanci na zvolení mají především zástupci významných zaměstnavatelů – tedy jenom určitých podniků. Kterých podniků se to má konkrétně týkat, popsal poměrně podrobně právník Ondřej Dostál. Zdravotní výbor sněmovny zákon pozměnil přijetím pozměňovacího návrhu poslance Kaňkovského, který předpokládá, že do správních a dozorčích rad ZP se bude volit podobným způsobem, jako do SR a DR VZP. Tedy, že členy bude volit poslanecká sněmovna. To sice není úplně ideální návrh, ale pořád je lepší než jeho ministerská podoba, která jde na ruku zájemcům o privatizaci českého zdravotnictví. Podle ekonomů i opozičních politiků je potřeba vývoj ve zdravotnictví bedlivě sledovat. Shoduji se s ekonomem Miroslavem Vránou v tom, že lidé z ANO dnes mohou výrazně ovlivnit zdravotnictví, podobně jako to udělal před lety na severní Moravě Tomáš Chrenek se skupinou Agel.

Děkuji za rozhovor.
Za e-republiku se ptal Václav Umlauf

14 komentářů :

  1. V kapitalizme sa všetko musi rozkradnuť,aby sa naplnila litera definujuca kapitalizmus.Chceli sme ho,preto nešomrať,držať hubu a krok a tešiť sa z výdobitkou kapitalizmu pre vyvolených

    OdpovědětSmazat
  2. Zdravotní pojišťovny, toť zdroj bezpracných příjmů jejich řídících orgánů. V podstatě jde o to tahat peníze od pacientů nikoliv na léčení, ale na byrokratický aparát. A jestliže se ZP zprivatizují, pak peníze z odvodů na zdrav. pojištění půjde do soukromých kapes a jak víme ty jsou bezedné. Ten kdo pak nebude mít na léčení skončí na hřbitově. A to je i jeden z možností jak snižovat věk dožití lidí a tím i snižovat počty a délku důchodů. Už dnes je situace taková, že např.obvodní lékař nemá radost z toho, že je pacient zdravý, neboť si nemá co účtovat ZP pro sebe. Kdepak, Hippokrates je dnes pro lékaře neznámým pojmem. Dnes jde všude jen a jen o peníze. Lékaři se nemají špatně. Neznám lékaře, který jezdí levným autem. Každý má ne jedno, ale více aut a to z těch nejdražších: Mercedesy, BMW, dokonce Jaguára. Ceny lékařské úkonů jsou už dnes nepřiměřeně drahé. Např. za výplach uší, který trvá 5 min. si lékař ZP účtuje 500 Kč. Vytažení zubu 1000 Kč. A místo toho, aby lékaři pacienty léčili a sankcionovali je za to, že nedodržují správnou životosprávu, nás pacienty udržují v léčebním procesu až do úmrtí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ještě jsme na tom dobře, místo bahna Vám nedají zubní protézu! :) :)
      Vzpomněl jsem si na film Vlasty Buriana U pokladny stál. Tam hned v úvodu píší, že nechtějí aby daný příběh byl satirou. Ale byl.

      Smazat
  3. Ať to Babiě vykoupí všechno, ten krmit dozorčí rady plné neziskových vyžírků nebude a nemocnice bude fungovat normálně.

    OdpovědětSmazat
  4. I to je jeden ze způsobů důchodové reformy.
    lada

    OdpovědětSmazat
  5. Já nevím, jak kde, ale obvodního doktora mám pouze na to, abych mu nadiktoval co mi má napsat za léky. Až si jednou podle internetu špatně stanovím diagnózu tak jsem nejspíš mrtvej. Protože on sám na nic nepřijde a jiný doktor nové pacouše nebere. Každopádně by mi mohla zdravotní pojišťovna část mého pojištění vracet, minimálně za diagnostiku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jste předběhl dobu. Podobná vyšetření mají v plánu v EU zavést tak do deseti let pomocí aplikací přes mobily. Dýchnete, a hned bude jisto, že jste ještě - bohužel pro státní kasu - naživu. A hned Vám zaúčtují poplatek za použití éteru. Zakašlete a dostanete předpis na pití syntetického čaje s umělohmotným citronem. Lékařská aplikace uslyší lupnutí v kloubech a předepíše Vám lázně u Vašeho vodovodního kohoutku, pokud ho ještě budete mít. Budete mít vyrážku, strouhnete si mobilem po kůži a hned Vám pošlou hmotu na vyrovnání nerovností kůže. Při rýmě se od Vás Váš mobil štítivě odtáhne a schová se do kapsy někoho jiného, který nebude mít rýmu. :) :)

      Smazat
    2. Koštěji, máte smůlu na špatné lidi, ty najdete ve všech profesích, žel u lékařů to opravdu bolí. Mám kliku, bez obálek a beze známých, krom jedné ambulance, se o mne vždy postarali. (Ta ambulance je "proslavená" i u jiných pacientů.) Že mají vyšší platy je normální a patří jim. Za totáče brala dětská obvodní lékařka, jako řidič tramvaje a o platu mistra v továrně se jí ani nesnilo. To byla normálka, za totáče se inteligence nepodporovala.
      P.S. Nejsem lékař a ani v rodině ho nemame

      Smazat
    3. 15:10 Já nevím jaký je to člověk, neboť toho moc nenamluví. On jenom píše recepty na léky, které si pacienti zjistí na internetu, nic víc.

      Smazat
  6. Za takový článek by se nemusel stydět ani Saša Mitrofanov, viník byl odhalen, je to Babiš.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mozna umite cist pismena,ale smysl textu vam uniká.

      Smazat
  7. Západní zdravotnictví - podvod století .
    USA Dnes Nejprodávanější autor Jennifer Jaynes, který napsal Thrillers vystavující vražedný očkovací hluboký stát. Sobota 30. listopadu 2019.

    https://beforeitsnews.com/opinion-conservative/2019/11/usa-today-bestselling-author-jennifer-jaynes-who-penned-thrillers-exposing-the-murderous-vaccine-deep-state-found-shot-to-death-video-3497282.html

    Její poslední kniha, Malice , zkoumá lékařskou etickou bitvu postavy jménem Dr. Daniel Winters, která se snaží odhalit nebezpečnou vakcínu, o které lékařská zařízení ví, že jí ublíží a zabíjí děti. Jaynes byl podle AmarketNews.com údajně nalezen se dvěma výstřely do hlavy . (Ne jeden výstřel, ale dva.) Smrt byla údajně považována za „sebevraždu“, která vyvolává otázku, jak může člověk dvakrát střílet do hlavy .

    Mnoho z jejích fanoušků má podezření, že Jaynes byl zavražděn očkovacím průmyslem, který má dlouhou historii obhajování trestných podvodů , úplatkářství a provize, mimozemských lékařských experimentů s lidskými dětmi , koordinovaných vědeckých podvodů a dalších hrozivých zločinů.

    OdpovědětSmazat
  8. Nějak zapomněl na jiné podnikatele ve zdravotnictví, třeba na bývalého nechvalně proslaveného ministra zdravotnictví Němečka (ČSSD). Heger vyřadil část rekreační péče v lázních z financování z veřejného zdravotního pojištění. Němeček, poplatný lázeňské lobby, ji tam zase vrátil. Takže se desetitisíce pojištěnců rekreují opět zadarmo v lázních, platí to za ně zdravotní pojišťovny, a pak nemají na biologickou léčbu rakoviny. Rekreaci v lázních i ty Babišovy reprodukční kliniky měly již dávno vypadnout z veřejného zdravotního pojištění.

    OdpovědětSmazat
  9. Pane Babo, běžte se někdy podívat jen do čekáren u doktorů, uvidíte nejen mraky letáčků, ale i televizory, které nepředávají žádné informace o diagnozách, léčbě, nebo prevenci, ale jen reklamy. Tak snad už taky přestali vydávat časopis, který byl zbytečný. Je určitě mnoho vedlejších nákladů, které nezlepší zdraví, zde by se dalo šetřit. Stavět jenom proti lázeňství bioléčbu rakoviny je omezenost. Není tajemství, že často jsou v sezoně využity lázně pro zahraniční pacienty, kteří platí plnou sazbu. Jsou-li pak mimosezónu lázně poloprázdné, je lépe je využít našími. Nevím jak ti chodí dnes, ale před pár lety byly nárokové úhrady jen na rekonvalescenci po závažných operacích, při ostátních i když též doporučených lekařem, byla úhrada se spoluúčástí pacienta. Lázně nejsou letní tábor, který po prázdninách uzavřeme, je to system staveb, zařízení a kvalifikovaných odborníků, který je nutno udržet celoročně v běhu. Stavět jednu diagnózu, proti druhé je hloupost. Ekonomika určitě hraje důležitou roli, ale nelze kvůli jedné izolované úspoře, porušit systém lázeňství.

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.