Reklama

pondělí 9. prosince 2019

Rozklad našeho státu výrazně pokročil

Jiří Weigl 
9.12.2019  PravýProstor
Neustále se strašíme ohrožením demokracie a hrozbou návratu totality, ať zevnitř či z vnějšku, a přitom vše nasvědčuje tomu, že dominantním trendem se v naší zemi stává prohlubující se anarchie, neschopnost jakékoliv rozumné spolupráce a totální neodpovědnost panující na politické scéně
.

Jedním z klíčových atributů suverénního státu je schopnost provádět zahraniční politiku, kterou bude na mezinárodní scéně prosazovat své zájmy. Je smutnou skutečností, že náš stát se o vlastní zahraniční politiku pokoušel pouze v prvních dvou dekádách existence Československa. Snahy Edvarda Beneše zakotvit existenci nové republiky spojenectvím s Francií a výraznou aktivitou v čele předválečné Společnosti národů neuspěly. Československo bylo obětováno snaze západních velmocí o trvalou dohodu s Německem. Selhal i poválečný Benešův plán na roli mostu mezi Východem a Západem. Velmocenské karty byly dávno rozdány a Stalin nehodlal o ničem vyjednávat.

Od té doby až do současnosti naše země vlastní zahraniční politiku fakticky nemá a ani se o to nesnaží. To, co se za ni vydává, je pouze poslušné následování momentálních hegemonů v našem regionu bez ohledu na skutečné zájmy a potřeby vlastní země. V tomto pojetí se zahraniční politika stala podmnožinou politiky vnitřní, slouží pouze jednotlivým figurám na politické scéně získávat zvenčí cizí podporu do domácích šarvátek s politickými konkurenty, zatímco národní zájmy jdou absolutně stranou. Proto o nich také nelze veřejně vůbec diskutovat, protože to neumožňuje na odiv stavěná servilita a oddanost vůči momentálním spojencům a jejich politickým prioritám.

Jednoznačně tato obecná charakteristika platila pro období komunismu, kdy slepá poslušnost a podlézání vůči sovětskému hegemonovi vyústilo v akceptaci doktríny o naší omezené suverenitě, která u nás byla 4 dekády fakticky praktikována.

Krátké období celonárodního konsensu po Listopadu 1989 o nezbytnosti reorientace našeho státu na Západ prosazené v dekádě 90. let, éře historicky unikátní svobody i v oblasti zahraničně-politické, rychle sklouzlo do staré neblahé atmosféry „omezené suverenity“, kterou trvale většina naší politické reprezentace mechanicky a neodpovědně považuje za normální a přirozenou. Liší se pouze v názoru na to, kdo je anebo má být tím dnešním hegemonem, kterému máme poklonkovat a odezírat ze rtů. Sílící multipolarita současného světa komplikuje většině českých politiků život. Ambici mají jedinou – zalíbit se nemocnější velmoci a vnitropoliticky z toho těžit. Problémem je, že není v současnosti jasné, kdo kolem nás takovou rozhodující silou je dnes, a bude v budoucnu.

USA jsou nesporně dosud stále nejsilnější, ale našemu regionu, v mezinárodním srovnání i z hlediska amerických zájmů, věnují stále menší pozornost. EU se nachází v sílícím chaosu a krizi. Na nohy se znovu postavilo Rusko a neodvratně stoupá váha Číny, která je nastupující globální supervelmocí. Pro nás se ale určující silou dávno stalo úspěšné sousední Německo, dříve tradiční obávaná hrozba, nyní spojenec, který však začíná provozovat uvnitř i na venek stále méně racionální politiku s nejasnými záměry.

Za této situace bychom se měli snažit neblahou tradici omezené suverenity rozhodně opustit, přestat vést domácí spory o to, komu máme podlézat, a namísto toho vést sebevědomou vlastní zahraniční politiku. My však namísto toho postavíme do čela resortu zahraničních věcí slabou figuru nezkušeného juniorního politického eléva a namísto sladěné a promyšlené zahraniční politiky připustíme její totální parcelaci a destrukci na oltáři různých vnitropolitických a vnitropartajních šarvátek.

Smyslem existence zahraniční politiky suverénního státu je zajistit jeho bezpečnost a pokračování dlouhodobé existence. Pro malou zemi, jako je naše, je proto racionální udržovat vyvážené a přátelské vztahy se všemi sousedy i důležitými velmocemi, předcházet cizím hrozbám a současně neupadnout do vazalského postavení vůči spojencům. To by měla v kostce být definice národního zájmu každého racionálně fungujícího státu.

U nás se však zdá, že takovéto cíle zahraniční politice nikdo neklade. Veřejnosti se vnucuje předstíraný zásadní konflikt o směřování země Západ vs. Východ a politici se předhánějí ve snaze demonstrovat oddanost tím či oním směrem. Mediálními a dokonce politickými hity se stávají absurdní spektákly s kácením či vztyčováním pomníků spojených s tragickým obdobím druhé světové války. Hitem současnosti je poškozování a rozbíjení vztahů s Ruskem a Čínou hulvátskými provokacemi z komunální úrovně, přičemž stát není schopen a evidentně ani nechce nijak zasáhnout a alespoň předstírat, že tato země nějakou zahraniční politiku má.

Skutečné vztahy k Rusku a Číně a poměry v nich jsou aktérům této truchlohry zcela lhostejné. Vše má zcela vnitropolitický účel. O totalitu, lidská práva, druhou světovou válku a vše ostatní vůbec nejde. Vítězí totální nezodpovědnost a účelovost. Příkladem budiž ODS, která neváhala vyloučit ze strany svého nejpopulárnějšího politika Václava Klause ml. za nevhodný řečnický příměr, zatímco mlčky přechází či ústy některých svých předních politiků dokonce schvaluje úmysl svého starosty Novotného stavět pomník nacistickým jednotkám vlasovců, snažícím si v květnu 1945 v Praze zachránit krk. Někteří politici mají stále pocit, že destrukcí vztahů vlastní země s některými státy přesvědčí zahraniční suverény o své oddanosti, a to jim zajistí jejich podporu a politické přežití. Co z toho bude mít země a my všichni ostatní, nikoho nezajímá.

Nejvyšší ústavní činitelé se nad zahraniční politikou scházejí, demonstrují údajnou shodu, ale ve skutečnosti každý z nich táhne jinam, jeden druhému naschvál a navzdory, vládu nahradili z řetězu utržení starostové a celé to připomíná jednu velkou šaškárnu.

Východisko z tohoto marasmu je jediné – neměli bychom se jako občané nechat politiky strašit, měli bychom odmítnout provokace a žádat jasnou a profesionálně vedenou zahraniční politiku odpovídající skutečným zájmům země a stabilitě jejího postavení ve světě. Zbavme se už jednou syndromu země s omezenou suverenitou, které musí jenom poslouchat a podlézat. Nedopusťme hrozící anarchii a rozvrat, který vyřeší jenom protektor z vnějšku. Už jsme těch lekcí z historie snad dostali dost.


JIŘÍ WEIGL
Institut Václava Klause

24 komentářů :

  1. Zahraniční politika této země a nejenom ta, neexistuje. Tak jako vše jiné, je určována z venku. Je mi záhadou k čemu jsou zdejší volby, když vše zásadní je nám nadiktováno Bruselem, nebo bianco šekem, zvaným spojenecké závazky, aniž by bylo zřejmé, kam nás tyto zavedou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však si to také vyžereme. Můžeme si za to sami. Dílem svojí hloupostí a dílem svým nezájmem. Ty, kteří nám navlékli bruselský chomout, někdo volil a zvolil. Že jsme neviděli, nebo vidět nechtěli, kousek do budoucnosti, nesvádějme na jiné.

      Vymazat
    2. Taky nechápu co provádí Poche/Petříček na MZ.
      Tumočit befele z Brusele... dobrej šolich ;-)
      Tolik času na dloubání v nose hned tak někdo nemá.
      Helanov

      Vymazat
    3. 6:44 Poslyšte člověče, od kdy politiku nedělají mocní tohoto světa ale lid? To snad víte, že my, lůza, nesvedeme nic proti moci peněz, které všechno dění ovládají. Vždyť i to zdraví a dlouhověkost lze koupit za velké peníze.
      Ergo kladívko, jsme jenom kompars. A navíc. Pane, takový vývoj, jaký si zde teď vyžíráme, to tedy rozhodně nepředpokládal nikdo. Ani největší pesimisti a skeptici.
      A i kdybychom předpokládali, dlouho bychom s tím žít nemohli. Zlomili, zardousili by nás podstatně rychleji.
      Ještě nejsme ve finále. Bude hůř. Mnohem hůř. Nelze vyloučit, že nakonec i na ty popravy dojde.
      Tedy zřejmě budou humánnější. Třeba nechají člověku vybrat si způsob odchodu z tohoto světa. A třeba taky ne. V každém případě jsou ještě velké rezervy v tom, jak s námi zacvičit.

      Vymazat
  2. To to napsal ten pravý a když se na tom rozkladu podílel s Klausem st.má ještě tu drzost napsat tento elaborát.Podle mne,Klausové chtějí znova uchopit moc ve státě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nesvádějme všechno na Klause. Někdo ho do funkce zvolil. A těch signálů, že není tím pravým, jsme měli víc, než dost. Přesto ho volila třetina voličů. Tak že zejména ti, kteří mu to naházeli, nesou svůj díl viny na současné mizérii.

      Vymazat
    2. 06:40 Tchýně ho volila s odůvodněním, že je to hezký člověk. Částí volebního programu by tedy mohl být slib, že lídři stran půjdou na plastiku. Možná, že to zabere.

      Vymazat
    3. Hahaha.Ano,co potom chcete.Moje kadeřnice zas posledne volila Piraty-ze pry jsou mladi a chytri !!!!!!No konec.

      Vymazat
    4. Lukáši Trikolora píše že bude pro Český národ furt lepší Klaus ml než kraďousek a ten rakouský dědek.

      Vymazat
    5. Unknown
      Já už na sliby nevěřím.
      Klaus st.toho nasliboval a co máme i já jsem si myslel,že to Klaus st.napraví,povede lépe a hrůza se podívat,jak to dopadlo,syn nebude lepší,to by musel tatíčka hnát před soudy.

      Vymazat
    6. Zatím mi nikdo neodpověděl na otázku,KDE se ta transformace po rozpadu Východního bloku povedla líp.
      ODSka nerozhodovala sama,hodně politiků z jiných stran jí házelo klacky pod nohy.
      Myslím si,že po rozpadu KAŽDÉHO režimu se hbitě vynořej ze svých nor paraziti.
      Skoro bych to považovala za takový jako přírodní zákon.
      Helanov

      Vymazat
    7. A Lukáši, kohopak byste si tak představoval v čele našeho státu. Jen se svěřte. Rádi se necháme poučit. Ona ta trikolora nebude zázrak nebeskej, ale na rozdíl od zbývajících stran (krom SPD) se pravděpodobně nebude pokoušet o likvidaci České republiky, českého lidu a české země.

      Vypadá to, že máte nějaké eso v rukávu. Sem s tím, ať nám vlijete naději do žil.

      Vymazat
  3. Dlužno dodat, že Stalin na určování politiky svých sousedů měl morální právo z titulu opakovaně napadené, ale vítězné mocnosti. Když se rozhlédneme po Evropě, zejména pak po sousedech bývalého Sovětského svazu, najdeme jenom málo těch, které nebyly agresory. Jak předejít opakování agrese? Tak, že potenciální nepřátele vojensky obsadím, nebo v nich budu udržovat loutkové vlády plně podřízené Sovětskému svazu. Říká se tomu logika, jakkoliv se nám nemusí líbit. Kdo si myslí, že nás Rudá armáda osvobodila nezištně, buď vědomě lže, nebo jenom dokazuje svojí prostoduchost. Posrali jsme si to sami. A nejenom my. V podstatě téměř celá Evropa.
    Za čtyřicet let nadšeného budování socialismu můžeme tudíž my, ale s námi i všechny země východního bloku, poděkovat maďarským a rumunským divizím, podpořených byť jednou, ale i ta se počítá, divizí slovenskou.
    Kdyby západ neumožnil nástup Hitlera, pravděpodobně by jsme nepoznali kouzlo socialismu.
    A protože jsme nepoučitelní, koledujeme si o nášup. S tím rozdílem, že tentokrát by mohl být scénář mnohem horší. Rusové nás preventivně vymažou ze světa. A budou mít konečně klid.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím sice proč by nás Rusové "preventivně" vymazali ze světa-asi to tak chceme.Neměli jsme vstupovat do žádného NATO,měla nám stačit EU.NATO je agresivní spolek dle svého pána-USA.Západ nám ukázal jaké zájmy má-jen vydělávat peníze,odkudkoliv,hlavně od nových "přátel".To komunisti se SSSR to s námi mysleli lépe,ale nám mladým a ambicionyzním se to nezdálo dost dobré.Máme co jsme chtěli.

      Vymazat
    2. Nedovolím si hodnotit naši zavhraniční politiku i když pan Petřiček má hodně daleko do Honzy Masaryka a dnes se svět sám nachází v naprostém chaosu. Co včera platilo dnes už neplatí a neschopnost světových elit což dokladá respekt OSN před 16ti letou holčičkou. Dovolím si kritizovat naši vnitropolitiku, kde strany ztratily svou autentyčnost, opisuji si navzájem programy, které stejně neplní. Arogance vrcholi výrokem, "když jste si nás zvolili, tak tady nás máte", tak nás nechte vládnout. Vaše role milí občané se aktivizuje při volbách, pro které kandidáty vybereme zase my vaše politické strany. Volební guláš je stejný jen jedna přichuť je proevropská.

      Vymazat
    3. Nounejmíku,myslíte toho Masaryka,který než aby abdikoval (jako ostatní) tak se rozhodl dělat podržtašku Gottwaldovi?
      Fíha
      Helanov

      Vymazat
    4. Helo, já se taky postavím za Honzu, neměl to vůbec jednoduché, být synem TGM a přitom s povahou rošťáka. Moc už toho měnit nemohl, Rubikon byl překročen na Jaltě. I když WCh nás a Polsko bránil, ale stejně jsme spadli do říše Stalina. Tašku dlouho nedržel. Při návratu z Kremlu sám řekl - odlétal jsem jako ministr zahraničí a vracím se jako Stalinův pohunek. Proto soudím, že do té doby neodhadnul proradnost, kterou tam potkal. Zpětně je vše jasné, ale na kdyby se přece nehraje.

      Vymazat
  4. Od prvního dne bylo zřejmé kam se řítíme. Jenom se ten parazitizmus stupňuje. Žádný kapitalizmus s lidskou tváří nemůže ze své parazitické povahy existovat. Teď se začínají ti méně schopní sápat na všeho schopné a to nemůže končit dobře. V čem je morálně lepší malý zloděj nad velkým. Stále se lidem tluče do hlavy jak komouši kradly ale ža na drobky to nikam neodvezly a zůstávalo to ve státě. Všeci kradnů a ty schopnější odvážejí na Bahamy a pod. Stát žije z daní těch neschopných a ještě podporuje zhoubné neziskovky. Bude zvyšovat výdaje na armádu která má aspoň chvíli ochránit ty největší parazity než se jim podaří zdrhnout. Za komoušů nám dávaly příkazy potomci banderovců a teď to tady obsadí.

    OdpovědětVymazat
  5. Udržovat (v rámci možností) přátelské vztahy sesousedy je užitečné nejenom pro malé země,jako je naše.
    Myslím,že Čína,Rusko,Íràn, Turecko,Indie,možná i Japonci a další si to myslej taky.
    Jenom Amíkům se zalíbilo v roli světového drába a mezi jejich hobby patří kroucení rukou zbytku zeměkoule.
    Evropa je pro Bílý dům zajímavá jen jako pomocník v jejich potrhlých dobrodružstvích na Středňáku.
    I když podojit Evropu pomocí cel, nebo zvýšením výpalného "za ochranu" ,taky nezaškodí.
    Poněkud mi to připomíná raketýring,ale hlavně že nám chutná. :-(((
    Helanov

    OdpovědětVymazat
  6. Ogařiska a Helenko!
    Popisujete a možná i bojujete staré války, aniž byste pochopili jejich příčiny. Mám nepříjemný pocit, že už to ani pochopit nestihnete (ne že nechcete). Babylonský projekt se drolí (i za pomoci internetu a NR) a okno overtono se přibouchlo tak, že se roztřískalo, takže do kuchyně zeje zvenčí díra (už to asi nenapravíme).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych si je zas tolik nedémonizovala.
      Oni spřádají velké plány,ale ve finále jsou to oni,kdo dostane na zadek.
      Zatím to tak bylo vždycky.
      Až bude opravdu zle, lidi se probuděj a potáhnou za jeden provaz.
      Kudla na krku dodá sílu i třasořitkům.
      Helanov

      Vymazat
    2. 19:21 Paní Heleno jste optimistka. A víte kdo je pesimista? Pesimista je informovaný optimista.

      Vymazat
    3. Rozbitým oknem může proudit lepší nebo horší vzduch. Proto nebudu nikdy hlasovat jen pro ZMĚNU. Potřebuji znát cíl, i když vím, že jeho realizace je vždy jen pravděpodobná. Znáte pohádku O kohoutkovi a slepičce ?

      Vymazat
  7. Já si myslím, že nastal čas, trochu změnit technologií. Vnější zájem (zřetelný v mediich i v neziskovkách), rozdrtit nás na kostičky Lega, lze najust otočit a zase sestavit národ a vrátit mu i stát. Vždyť z historie víme, že často jsme to měli na kahánku a přesto naši dokázali postavit ND, okouzlit světovou výstavu v Montrealu, dát světu skladatele, spisovatele, malíře, režizéry, doktory, fyziky, vědce i slušné obyčlidi kteří dokázali přežít protektorát i totáč, bez ztráty kytičky. Tak snad za námi nebude trčet jen Nagáno.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.